Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Čím by tak asi mohl kus staropražské zdi obohatit informatickou pokladnici kulturního dědictví Europeana?

cp161030-opd-europeana-02

Detail zdiva zadního křídla Ledebourského paláce v Praze na pracovním snímku OPD dostupný v systému Europeana. (Foto 21.10.2015)

Když se objeví jakoby nahodilá fotka kusu otlučeného zdiva stavby z průběhu operativního průzkumu ve sbírce pokladů evropského dědictví Europeana, tak se autorovi takového pracovního snímku téměř podlomí kolena; taková sláva: Drobným příspěvkem jsem obohatil informace o sdíleném kulturním bohatství.

cp161030-opd-europeana-06-detail-g0084313

Jiný detail téže zdi Ledebourského paláce v Praze, tentokrát ve verzi MIS. (26.10.2016)

Snímek byl exportován přes příslušný repozitář, kde snad došlo k nějaké editační kontrole, z úložiště MIS – Metainformačního systému NPÚ. Tam byl vložen autorem snímku s tím, že se v případu MIS jedná o primární úložiště digitálních dokumentů státní památkové péče. Snímek ovšem nebyl izolovaný, ale tvoří součást dokumentace v režimu OPD (Operativní průzkum a dokumentace staveb). Tato dokumentace byla označena nějakým klíčovým slovem či kódem akce s nadějí využít toho k vytvoření vazby mezi těmito „položkami“ jednoho „konvolutu“. Stejným způsobem je to provázáno i s elaborátem pdf, rovněž deponovaným v MIS.

cp161030-opd-europeana-05-mis-opd

Elaborát OPD v MIS ve formátu PDF zachycuje první etapu dokumentace (mj. proto, že autor v zásadě nevěděl, jestli bude moci být přítomen v dalších etapách prací).

Zatím takové provázání není (snadno) proveditelné či technologií podporované. Informatické položky související s objektem je možné vztáhnout k lokalizovanému bodu, jehož hlavním spojovníkem je Památkový geografický informační systém (paGIS) spojený se stránkou Památkového katalogu (PK). V rámci PK je také možné získat informace či odkazy na složky Integrovaného informačního systému (literaturu či archivy, listinné dokumenty, odbornou i správní agendu…).

Nicméně u samotného dokumentu nejsou vzájemné návaznosti zobrazené nebo dostupné, v informatickém uzlu – PK – je sice možné je zobrazovat (nebo to v souladu s postupem konsolidace dat možné bude) ve vazbě k dotyčnému objektu, ale „extrahovat“ samotný elaborát spolu s odkazy na přílohy, které s ním tvoří jeden nedílný komplet, není zřejmě hlavní záměr systému.

Pro ověření možnosti prezentace průběžně vytvářeného záznamu (monitoringu) v podobě souborů vkládaných do MIS, s výsledkem v podobě konečného elaborátu, který využívá předchozí po etapách vloženou dokumentaci, jsem se věnoval právě tomuto nepříliš významnému úseku zdiva (postupně aktualizovaný elaborát OPD), jehož snímky doputovaly do European. Tím spíše tak lze sledovat některé vlastnosti tohoto „supersystému“ a jeho možnosti, ale porovnat význam takto sdílených dokumentů i s tím, jak se chová na „národní“ úrovni.

Postup a cíle průběžné dokumentace onoho kousku zdi jsem již „rozebíral“ jinde (s poukazem na potřebu v systému evidovat a sledovat aktuální změny, tyto záznamy řadit na „timelině“ apod.). Nyní tak myslím, že je snad namístě poukázat na potřebu otevřít zmiňované systémy nějakému funkčnímu vytváření kontextových propojení. Kdo narazí na fotku samostatně zcela nepochopitelného a nevýznamného kousku zdi, musí přeci mít alespoň možnost ověřit, jaké kontexty jsou s ní svázané, i kdyby to byla „jen“ myšlenka zpracovatele dokumentace na propojení několika fotek s elaborátem, ke kterému fotky patří. Vždyť v jiných případech mohou být takové „vymyšlené“ a „subjektivně vnímané“ vazby zcela zásadní jak třeba pro historické bádání, tak i pro aktuální zacházení s památkou.

Čili se zdá potřebné u dokumentu tyto vazby zviditelňovat. Asi by tomu pomohlo i otevření komentářům od uživatelů, uživatelské tagování apod. Tento námět (či nárok?) lze ovšem vztahovat i na jiné podobné či související rozsáhlé informační zdroje (třeba jako eSbírky apod.).

Na jednom z výše citovaných míst jsem se pokusil poukazovat i na potřebu průběžného zpracovávání „on-line“ operativních dokumentací či monitoringů. Vcelku osvědčené elaboráty PDF by nebylo od věci doplnit o možnost průběžného aktualizování rozpracovaného dokumentu, který by se až v určité finální či etapové verzi „fixoval“ v nějaké „konzervované“ podobě (výtisk v archivu, soubor pdf v IS).

2016/10/31 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, IS, OPD | , | Napsat komentář

Čtení historických fotografií, v. 2.0

V časopisu Zprávy památkové péče (roč. 76, 2016, č. 1) jsme získali v několika článcích z různých hledisek pojaté impulzy k většímu zájmu o obsah hojných historických fotografických sbírek spravovaných Národním památkovým ústavem zejména v rámci mobiliárních fondů hradů a zámků (zjednodušeně řečeno). Upozornění na často jedinečné sbírky lze leda vděčně uvítat.

Ale k námětům a výzvám ke čtení ve fotografiích snad lze na oplátku upozornit na naléhavou potřebu tyto fondy scanovat a zpřístupňovat na internetu, a to zejména s cílem získávat další doplňky a podněty od „externích“ „čtenářů“ fotografií. Předložené články se totiž až nápadně obracejí „jen“ ke kurátorům sbírek, jimž sdělují, jak mnoho je třeba zjišťovat, aby mohl být námět snímku precizně „přečten“ a popsán. Nicméně i z toho, jak je postup takové potřebné práce popisován, jasně plyne, že další specialisté nebo i nahodilí znalci nějakého tématu či místa mohou prospět dalšími upřesněními, kterých není vhodné se zříkat tím, že snímky nebudou veřejnosti dostupné.

Např. se snad mohu pokusit znázornit, co mám na mysli, pomocí snímku reprodukovaného u jednoho z podnětných článků.

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 57, obr. 1.

Analýza obsahu snímku je zaměřena na určení typu kočáru a identifikaci vyobrazených osobností, což je doplněno odhadem, že „s největší pravděpodobností jsou dámy na vyjížďce v zámeckém parku Valdštejnského paláce v Praze“. Pokud tedy v této podobě bude snímek dostupný on-line, snadno někdo doplní upřesnění, že se jedná o zahradu Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně, a to přesně místo před arkádou saly terreny, ze které je viditelná dolní část dvou sdružených sloupů a plastické členění zadní stěny. Pokud se totiž takto popis doplní, bude možné snímek snáze nalézt v dalších souvislostech, a pak dost možná získat detailnější komentáře (třeba ke kované mříži ve vstupní arkádě v pozadí).

Podobně mohou být další snímky, možná jedinečné svou historickou výpovědní hodnotou, dostupné libovolnému výzkumnému záměru, což může vždy jedině prospět náležitému docenění památkových hodnot.

Snad tedy lze navrhovat, aby vhodně utříděné snímky byly systematicky zpřístupňovány na internetu on-line a přispělo se tak jednak k jejich širšímu odbornému i laickému využití (jakožto součásti kulturního dědictví), jednak ke zpřesňování jejich identifikace a popisu umožněním participace zasvěcených osob.


Ed. 20160807-0840: Šanci k dalším uplatněním pak najdou i snímky prezentované s jiným záměrem, např. jako pobídka k jejich mnohostrannému studiu, ovšem na papíru s nepochybnými omezeními z hlediska dopadu. Papírová verze je jistojistě podstatná, ale důvod ochudit se o přínosy té elektronické není!

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 61, obr. 6.

Nedávno jsem se pokusil upozornit na potřebu podobného zpřístupňování ve stylu webu 2.0 a vyšších např. v souvislosti s předloženou lamentací nad nezájmem o využití (nejen) středověkých vědeckých rukopisů.

Anebo jsem si dovolil postesk nad nemožností pomoci komentářem k vylepšení údajů o velkoryse zpřístupněných sbírkách muzeí a galerií Pardubického kraje. (Ed. 160807-0910: Nakonec ještě připomínku: V glose, kde jsem vysvětlil, že vyobrazená budova popisovaná zcela záhadně, je burza v Kodani, jsem opomněl upozornit na to, že v popisu předmětu je dokonce slohové zařazení zmateční. Snad to může být aspoň podnětem k zamyšlení nad potřebností nějakých zpětnovazebních vylepšení podobných zpřístupnění dat, obecně nepochybně přínosných.)

Brání takovým vylepšením funkce obavy z komentářového spamu? Pak by bylo snad možné aspoň poskytovat nějaké kontaktní údaje, okénko k zaslání dotazu či námětu. Asi ideální by bylo umožnit komentáře registrovaným uživatelům. Ale když takto vybaveny nejsou ani eSbírky, ani Europeana, tak se to asi nezdá být potřebné.

2016/08/07 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, OA, participace, recenze | , , | Napsat komentář

Pragdetail dvouletý slibuje rozšíření práce s dokumentovanými detaily staveb?

Odborníci i širší veřejnost testují různá „řešení“ pro sdílení informací o památkách a zpracovaných dokumentacích. K průkopníkům mezi odbornými pracovníky památkové péče jistě patří autor webu Pragdetail. Efektivně kombinuje on-line dostupná řešení a kombinací databáze, map a stránek s „galeriemi“ obrázků a vytváří přehledné typologické výběry prvků staveb z Prahy (a postupně přidává další lokace). Nicméně vzniká otázka, proč nepropojit také např. portál, vrata, zábradlí či domovní znamení z jediného domu? Proč po nich pátrat v jednotlivých tématických mapkách či jinými cestičkami.

Možná se blíží řešení i v tomto směru. Mohla by to naznačovat galerie detailů pražského domu čp. 510/I na staroměstském Havelském trhu. Autor se rozhodl sloučit snímky různých „sort“ detailů jediného objektu. Zájemci o přehlídku vědomostí a nálezů z jediné nadprůměrně cenné stavby to nepochybně ocení. Přitom je tím zachována možnost jednotlivé detaily zatřídit i podle příslušného typu. Pokud v takových typologických přehledech bude uveden i odkaz na příslušný objekt a na jeho stránce bude možné se seznámit s dalšími prvky, kterými se honosí, ocitneme se náhle místo jednotlivých izolovaných stránek rovnou v… informačním systému.

cp2016-pragdetail

Pokud by se ovšem autor časem rozhodl sbírku nějak doplňovat, bylo by potřebné snímky nějak chronologicky odlišit (řadit).

To jistě vyvolá i další otázky. Zejména ovšem tu, ke které se opakovaně vracím, proč na tvorbě takových sbírek nespolupracovat s dalšími zájemci o poskytování informací. Samozřejmě v tom není stopa výčitky, spíše je Pragdetailu třeba děkovat za náměty a snad i inspiraci jiným lidem kolem památek, možná i samotnému informačnímu systému památkové péče.

Vzhledem k uvedeným možnostem kombinací, snadnějšímu odkazování apod. je testování a provozování řešení podobných tomu zde citovanému mnohem vhodnější, než dnes tak oblíbené sdílení „dokumentů“ na Facebooku (přitom je ale vhodné užívat FB apod. k avizování aktualizací, to je vcelku bez diskuse.)

Problém ovšem do značné míry spočívá v tom, že neexistuje vlastně žádná platforma pro podobnou mnohostranně užitečnou součinnost, k čemuž by se jistě nejeden zájemce rád přidal. Ale můžete třeba v komentáři upozornit na další podnětné příklady.

2016/04/05 Posted by | detaily staveb, OPD, participace, publikační činnost, weby | , , | Napsat komentář

Recenze odkud až pokud („pootočené“ kružby v Uničově)

Recenze tvoří celkem zavedenou součást odborné a vědecké publikační činnosti. Specialisté představují čtenářům nějakého periodika (časopisu, sborníku, ročenky…) vydané knihy či články ze sfér svých zájmů a s ohledem na zaměření periodika. Případně upozorňují na mezery v argumentaci či syntéze, přispívají náměty pro další směry zkoumání. Škála redakčních i autorských přístupů k recenzím je široká. Bohužel značně opadl zájem o stručnější systematické „referátní služby“ s kondenzovanými stručnými výčty – anotacemi a komentáři obsahu. Recenze bývají obsáhlé, čemuž ovšem nemusí odpovídat informační přínos.

2015-02-20[1]Zajímavým svědectvím různorodých pojetí recenze vědecké publikace nám mohou být dvě paralelní stati v posledně vydaných Průzkumech památek, věnované vcelku monumentální práci Dalibora Prixe, Kružbová okna presbytáře městského kostela v Uničově. O cestě jednoho motivu napříč 13. stoletím z Francie na Moravu, předložené Jiřím Varhaníkem (s. 204-205) a Janem Kyptou (s. 205-207).

Jiří Varhaník předkládá recenzi řekněme „klasickou“. Úvodem vyzdvihuje erudici a široký přehled autora knihy po probírané problematice, načež celkem podrobně líčí sled a obsah jednotlivých kapitol, takže čtenáři objasní, co může případně od knihy očekávat. Závěrem naznačuje pochybnosti o platnosti některých tezí předložených Daliborem Prixem ohledně způsobu, kterým byly formální prvky architektury na poměrně velké vzdálenosti napříč střední Evropou transportovány.

Jan Kypta si naproti tomu všímá dalších vlastností knihy, jistě také pro čtenáře významných (značné množství textu a menší rozsah obrazového doprovodu, nadměrnost poznámkového aparátu, jež by mohla odrazovat běžnějšího čtenáře, a to tím spíše, že nepříznivě ovlivňuje grafické uspořádání stránek). Knize vytýká přílišnou detailnost některých pasáží, které pak nejspíše mají šanci zaujmout jen hrstku specialistů, ale nevyhovuje mu ani příliš akademické a tradičně uměleckohistorické zpracování (aniž by je blíže charakterizoval). Nakonec také přichází s výhradou k Prixovým názorům na šíření výtvarných slohově výrazných prvků napříč Evropou, přičemž poukazuje na perifernost stylové situace v našich zemích; výhrady však zůstávají spíše v obecné rovině, bez citování konkrétních závad. Za efektivní směr zkoumání recenzent považuje především dohledávání a porovnávání detailních kamenických produktů, případně umožňující sledování pohybu jednotlivých pracovníků či jejich skupin mezi velkými aktivními staveništi.

V závěru oba recenzenti naznačují zájem o budoucí autorovy knihy, k jejichž tvorbě jej v zásadě povzbuzují.

Čtenář takto předestřených recenzních opusů se tak může ocitnout i před otázkou, která z recenzí je seriózněji zpracovaná, která je přínosnější. Nelze samozřejmě pominout fakt, že tak rozsáhlé zpracování tématu nemůže prakticky nikdo komentovat či kritizovat v jednotlivých detailech. Vhodné může být upozornění na přeci jenom postřehnuté detaily k doplnění, pokud již recenzent nějakou vlastní znalostí disponuje, stejně jako na koncepci knihy i na další smysluplné směry bádání.

Je však otázkou, nakolik může dvojice recenzí výrazně rozdílně pojatých např. oslovit více čtenářů, lépe objasnit přínos recenzované knihy, nebo přinést dvojnásobek podnětů pro zájemce o dané téma…

Další otázka se může týkat i pojetí tištěných recenzí „dnes“. Nakolik by (ne)měly mít též on-line verzi, když už je dostupná on-line samotná kniha (PDF).

Gothic window 14th century - Cathedral of Naples

Příklad možnosti upozornit v on-line reakci na obdobný výtvarný motiv (i když se jedná o vzdálenou Neapol, přeci jenom na jiné trase šíření gotických vzorců…)

Vezmeme-li to z druhého konce, bylo by možné on-line dostupnou knihu on-line komentovat, stejně jako její on-line dostupné recenze. Tomu ovšem brání to, že kniha nemá webovou stránku (ale to je dosud stále rarita; není tím myšlena kompletní elektronická verze, ale právě stránka otevřená debatě k tématu) i to, že nejsou on-line v komentovatelném provedení dostupné recenze. Vlastně tak dochází k pozoruhodnému asynchronnímu rozložení publikací i jejich odezvy v čase. Tištěné recenze vyjdou rok i více po vydání knihy. Mezitím už mohla proběhnout debata na internetu (to ovšem není případ zde jmenované knihy). Nyní by si možná zasloužily reakci i obě recenze. Kdyby měla vyjít tiskem, bude to zase za půl roku… Já vím, že čas ubíhá notným trapem, takže odklady nejsou tak podstatné. Ale diskuse by mohla přispívat i různými třeba namátkovými odkazy, časem možná užitečnými autorovi i dalším zájemcům (příkladem takové dělby může být provoz FB skupiny ke knize Martina Čechury Zaniklé kostely).

 

2016/03/07 Posted by | publikace, recenze | | Napsat komentář

OPD a Timelina na Facebooku jako možný vzor pro monitoring památek

Při drobném marginálním srovnávacím testu různých způsobů prezentace „památkové operativy“ byla data vkládána také na facebookovou stránku dané památky. Srovnávacím základem byla stránka na blogu, protože ta umožňuje podobně operativní aktualizace prakticky synchronně se sběrem dat. Blog (či jiný typ stránky, kdyby ji bylo možné podobně operativně obsluhovat) má určité výhody v možnostech kategorizace/tagování, které by mohlo umožnit vyčlenění dokumentů souvisejících s danou „akcí“, což je pro posuzování a interpretaci poznatků důležité. Umožňuje i komentování, v jehož rostoucí důležitost v budoucnu je proč věřit. Užití hashtagů umožňuje i Facebook, ale zkušenosti zatím nepřesvědčují, že je zobrazení příslušného výběru kompletní a spolehlivé.

Postupně vytvářená stránka na blogu umožňuje následně (po případném doplnění) vytvořit finální elaborát a „petrifikovat“ jej ve formátu PDF a v podobě výtisku. (Totéž by umožňovala postupně aktualizovaná stránka produkovaná na stránce typu wiki, s kompletní archivací verzí stránky; ve srovnání s blogy je ovšem na stránkách editovaných pomocí SW MediaWiki většinou složitější správa ilustračního doprovodu.)

Postování na Facebooku je ovšem nejvíce otevřené (samozřejmě s tou licencí, že velká část relevantních odborníků s ním vůbec nezachází, takže nemá tušení, že tam případně cokoliv provádíme). Příspěvky je možné aktualizovat, přičemž verze lze zpětně zhlédnout (to je, jak už opakovaně připomínáme, pro historické zkoumání velmi důležité). Pozice postů na timelině ovšem může vést k nepřehlednosti, pokud by souběžně přicházelo více příspěvků k různým tématům. V tomto případě by mohly pomáhat fotogalerie, ale jejich propojení s timelinou není vždy plně ovladatelné (leda snad opakovaným sdílením či sdílením právě přidaných obrázků).

Nicméně je FB asi bezkonkurenční z hlediska „sociálních“ nástrojů, tedy přidávání komentářů, obrázků, odkazů apod. od dalších uživatelů (kteří pak získávají informace o případných dalších reakcích). K efektivnímu dalšímu využití může napomáhat existence dostupné adresy jednoho každého příspěvku.

To jsou tedy přednosti, které stojí za zohlednění při hledání ideální možnosti operativního zpřístupňování operativně sbíraných poznatků a dokumentací, ovšem střádaných v souladu s platným nařízením aspoň v podmínkách NPÚ na jednom místě (MIS). Je jasné, že v řadě případů bude vždy z organizačních a odborných důvodů vhodné zpracovat komplexní zprávu bez průběžného veřejného nakukování. Nicméně často závažnost informací přesahuje specializovaný rámec zkušeností angažovaného týmu či jednotlivce. V neposlední řadě je to významné i z hlediska vzdělávání a „památkového marketingu“ – zdůrazňování významu práce této instituce a ochrany památkových hodnot vůbec. Jistě se najde určitá skupina lidí, kteří stojí o systematičtější zpravodajství o dění v památkové péči, než je to, co po nějaké selekci „priorit“ nabízejí noviny, rádia, televize a zpravodajské weby.

Nakonec o tom může svědčit už i to, že mnohdy se masmédia sama pídí po aktuálních sděleních o objevech a opravách. Kdyby nevěděla, že tyto články mají pozitivní dopad na prodejnost pestřejšího obsahu, zřejmě by to nedělala (i když si jistě musíme a dovedeme představit i existenci redaktorů, podporujících památková témata z vlastního přesvědčení).

Součástí komplexního operativního sběru informací o dění v terénu by tak mohla být i tvorba výběru odborně fundovaně komentovaného, prostředkujícího věcně korektní sdělení, mezi nimiž nebudou chybět i ta, která by se v masmédiích „neuživila“.

K tématu je otevřena dočasná diskuse na AE.

2015/12/06 Posted by | OA, památky v médiích, prezentace, Uncategorized | , , , | Napsat komentář

Pokus o hledání snadné cesty k operativnímu zpřístupňování stavebně-historických poznatků z památkové praxe

V předešlém avízu pokusu operativně zpřístupňovat poznatky z nevelké akce OPD různými způsoby a předložit je k případné diskusi nebo aspoň názoru na to, co by bylo možné v tomto směru uskutečnit, byly do jisté míry nastíněny možné způsoby. Zdálo se účelné v rámci akce drobnějšího rozsahu ověřit, zda a jak by bylo možné s využitím informatických nástrojů památkové péče vytvořit a postupně během akce aktualizovat záznam získávaných poznatků. Z důvodů časové tísně jsem mínil elaborát sestavovat on-line na internetu. Nevěděl jsem také předem, jak bude akce postupovat, zda budu moci dokumentaci zpracovávat ve chvílích, kdy je vypovídací schopnost nálezových situací významná. Ostatně i investor, dohlížející orgány a dodavatel pracovní postup měnili podle zjišťovaných skutečností stavebně-technického i památkového rázu. Pro pilotní akci to byl tedy vhodný model (i když to nemohlo být předem naplánováno).

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Část zdiva po sejmutí degradovaných omítek

Záměrem bylo také modelovat (a třeba i skutečně vyvolat) diskusi o vhodném způsobu zpracování dokumentace, porovnat (ne)výhody snadno dostupných způsobů elektronické „adjustace“ elaborátu a ověřit jeho funkčnost v rámci informačního systému památkové péče (v tomto punktu ovšem nebyl ještě pokus uzavřen, protože aktuálně probíhá proces rozsáhlých úprav informačního systému památkové péče). Diskuse by mohla upozornit na použitelné zkušenosti či pokusy jiných zpracovatelů, případně získat jejich teorií i praxí podpořené názory apod. Nakonec i v případě nulového ohlasu lze takto získat vlastní odstup pro další možná hodnocení záměru i jeho výsledků.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Dokončovací práce na omítkách

Pokus byl motivován zejména dvěma skutečnostmi. Jednak je vhodné vycházet vstříc evidentnímu zájmu širší kulturně orientované veřejnosti o aktuální zprávy o objevech, překvapeních, nečekanostech apod. V tom sice není zvolený příklad moc pozoruhodný, což ovšem není tak zásadní. Za druhé pak tím, že snad je vhodné diskutovat postup, ze kterého by mohly vyplynout případné doplňky informačního systému památkové péče tak, aby bylo reálné z něj skládat soubory dokumentů tvořící elaborát zvolené dokumentační akce (to je zatím možné spíše nestandardně). A pak z těchto dokumentů vybírat ty zvláště názorné a s vhodným komentářem je uveřejňovat ku prospěchu osvětového působení památkové péče (řekněme podobně, jako jsou zpřístupňovány přehledy ohrožených památek či některé výsledky vědeckého výzkumu památek).

Bylo souběžně testováno několik snadno dostupných řešení.

Základem se stalo shromaždiště souvisejících fotografií na místě, kde je možné je snadno dále využívat (sdílet miniatury s odkazy do textu html apod.). Vybrané snímky byly vkládány do průběžně doplňovaného elaborátu, dostupného on-line.

Současně byla za pomoci zúženého výběru snímků průběžně aktualizována stránka stavby na Facebooku. Ta se však považuje spíše za sice promptně aktualizovatelný, ale omezeně dostupný „model“ aktualizovaného výstupu, jak by mohl být případně generován i z archivovaných dat v systému památkové péče.

Z obsahu stránky html byl následně pomocí textového editoru vytvořen soubor ve formátu pdf. Ten bude uložen do informačního systému památkové péče, jakmile to bude umožněno postupem jeho rozsáhlé modernizace. Nyní je dostupný na stránkách academia.edu, jelikož zde je možné rovněž doplnit funkční diskusi, což je tím také (možná jen) modelováno s tím, že to lze považovat za vhodné i v oficiálním systému, protože to může přispět k získání upřesňujících informací. (Ale diskutovat lze zde v komentářích či na FB.)

Porovnání tří použitých cest dává představu o výhodách i nevýhodách.

Facebook je ukázkou systému velmi rychle aktualizovatelného, ale v němž jsou výsledky omezeně dostupné. Nevytvoří také komplet elaborátu. Využit je jako model snadno doplňovatelné časové osy. Položky lze také propojovat s jinak pojatými výběry informací (např. stránkami o historickém zdivu).

Html stránku lze za dnešních poměrů aktualizovat i na volném kapacitním sídlu stránek bez větších prodlev a komplikací. Výhodou je vytvoření jedné html stránky, na kterou lze jednoznačně odkazovat, a přitom ji doplňovat (to by se z etických důvodů mělo v textu uvádět). Následně je relativně snadné pomocí prohlížeče nebo s využitím textového editoru vytvořit soubor pdf (dosud oblíbené řešení, vhodné i pro vytištění elaborátu při zachování stránkování apod., což může mít význam pro jednoznačné odkazování na konkrétní pasáž elaborátu apod.

Pdf soubor ovšem není prakticky možné aktualizovat.

Přednosti jednotlivých řešení či jimi vyvolávané komplikace pro další využití dat by mohly být předmětem další úvah tak, aby podpořily řešení co nejsnáze technicky i mentálně dostupné všem dodavatelům i uživatelům dat. Je také třeba brát v potaz to, že zpracovatelé dokumentace i situace, ve kterých se ocitají, jsou velmi rozličné. Bylo by vhodné disponovat různými cestami pro vytváření a správu dat tak, aby podporovaly různé v praxi užívané pracovní postupy.

V řadě případů také nebude vhodné všechny snímky či verze zpracování textu či plánků mít veřejně přístupné.

Pro práci s verzemi textu je zřejmě ideální „systém“ stránek Wikipedie (software MediaWiki), protože umožňuje dokonalou správu verzí, a to včetně vytvoření odkazu na každou verzi, což současně umožňuje aktualizovat popisy apod., aniž by se ztratily předchozí popisy (čili např. pro vytváření sledu aktualizovaných monitorovacích zpráv se jedná o téměř ideální řešení).

(Bude aktualizováno.)

2015/12/01 Posted by | dokumentace památek, publikační činnost, Uncategorized | , , , , , | 1 komentář

Práce z pomocných věd památkových on-line (osobnost archeologie Antonín Hejna)

Památková péče sama do jisté míry váhá či průběžně pátrá, má-li teorii, nebo jen zákon, je-li vědou, nebo jen aplikovanou metodou (která aplikuje společenskou poptávku? vědecké výzkumy? evropské dotace?). Někteří památkáři to sami zpochybňují. Nicméně kritéria oboru se zajímavě vyvíjejí, hledají se precizní právní formulace pro výkonnou agendu apod. Spletitému diskurzu jistě prospívá vědecký výzkum a jeho průběžné publikování za účelem sdílení názorů, jejich ověřování a zpřesňování. K tomu je nepochybně důležité probouzení zájmu o otevřený přístup k výsledkům zejména státem dotované vědy (Open Access – OA). Jistě bude důležité, aby se nestal příliš formálním.

„Výsledky“ jsou dosud prezentovány různými způsoby a na různých místech, často na webech iniciativně zakládaných různými výzkumnými týmy. Obsah pak je zpravidla uspořádán dle letory a vědeckého přesvědčení velmi rozdílně a nespojitě (dochází i k případům, kdy po ukončení „projektu“ zmizí i web…). Nepochybně by komunikaci prospívalo jednotné (kvalitní = přehledné, trvanlivé) prostředí, vytvářející logické vazby obsahu, ale i dokumentace (typicky fotek, map, archivních podkladů, publikované literatury off- i on-line apod.).

Na druhé straně „body“, stvrzující hodnotu výzkumu i výzkumníka (důležité pro jeho výzkumnickou budoucnost) se zatím udílejí jen za papírové publikace několika typů, pak za certifikované metodiky, které mohou být dostunpné i on-line (nebo musejí?), a z elektronických zatím zřejmě především za tzv. mapy s odborným obsahem. Ty zatím tvoří mj. i zajímavé podklady možné diskuse vzhledem k nespojitostem vrstev, terminologie, vyznačování, funkcionalit…

Tak či tak je trend a potřeba operativního (i to je důležité!) publikování „výsledků“ částí výzkumníků silně pociťována (logicky jich přibývá, odmítání u jiných trvá). Spolu s tím dochází k publikování na různých místech, opět nespojitě, bez vazby na národní autority, územní evidence, obsahové spojitosti, terminologické jednotnosti… Je to výsledek neexistence jednotného „sdílecího“ prostředí, společného paměťovým, kulturním i dalším institucím. Část vědeckých a výzkumnických autorů intenzivně potřebuje výsledky zpřístupnit co nejšíře, mimo rámec odběratelů papírového periodika apod. Hledají k tomu řešení, které však zatím v našich národních/státních podmínkách nevidíme (jestli jsem něco přehlédl, předem děkuji za komentář dole). Takový udržitelný nástroj možná(?) měl být mezi vůbec prvními projekty vědy a výzkumu.

Paralelně dramaticky narůstá zpřístupňování historické literatury, nakolik se stává volně dostupnou z hlediska autorských zákonů a rozvíjí se technologie scanování a internetového nabízení. Schématicky řečeno (mj. i proto, že zákony mají často různý odpočet!), jsou to práce staré cca 100 let a více.

Mezi současností, kde zřejmě již volné elektronické zpřístupňování lze leda zabrzdit, zašmodrchat (popletenými vyhledávacími aparáty apod.) a znechucovat, a „dávnověkem“, daným k volnému užití autorským zákonem, vzniká mnoho desítek let (70-100) šedé zóny. Díla z této doby v zásadě není možné na internetu šířit. Tomu odpovídá i počínání knihoven, které pilně pořizované scany obvykle zpřístupňují jen v budově nebo nějak oprávněným osobám. Přitom zřejmě odvádějí za zpřístupnění nějaké platby, ze kterých „logicky“ většina autorů nic nemá (nezdá se, že by správci takových poplatků např. vyhledávali autory studovaných prací, aby se s nimi dělili apod.).

Dochází tak k tomu, že např. emeritní vědci hledají způsob pro sdílení svých prací a jejich diskusi v rámci výzkumů, v nichž k obecnému prospěchu pokračují i po penzionování třeba desítky let. To se ale týká i plně aktivních kádrů, které ale zahájily odbornou činnost v době předinternetové. Není myslitelné vynechat i osobnosti, které výrazně působily v minulých desetiletích, ovlivnily a ovlivňují stav dnešní vědy, jistě by rády on-line své práce poskytovaly kolegům či studujícímu dorostu, „jen“ již nejsou mezi námi. Vznikla tu ohromná šedá zóna těžko dostupných tištěných prací minulých desetiletí.

Snad jako účinný příspěvek k zatím spíše nezrozené diskusi na tato témata jsem hledal způsob, jak on-line zpřístupnit díla předních osobností památkové péče minulých desetiletí. Samozřejmě jsem chtěl najít nejefektivnější cestu. Po testech různých způsobů a po prodiskutování postupu s držiteli autorských práv, rodinnými příslušníky apod. jsem zvolil cestu přes „portál“ academia.edu. Pro teď nebudu detaily ověřování rozebírat (zatím je třeba pominout i včera otevřenou rozsáhlou diskusi komunity portálu o jeho budoucnosti, ekonomické udržitelnosti apod.).

Nyní to zmiňuji proto, že na základě nastíněného postupu vznikl též „profil“ vynikající osobnosti české archeologie, jedné za zakladatelských osobností archeologie středověku, dr. Antonína Hejny. Scanované/digitalizované články jsou zpřístupňovány díky kooperaci s vědeckým tajemníkem jedné významné univerzity. Další stále přibývají.

Za pozornost to dle mého málo významného názoru stojí z více důvodů.

Některé články jsou již dostupné i jinde (Archaeologia Historica), případně i za úplatu (Památky archeologické na CD). Scany nepochybně má Národní knihovna, ale ta je volně neposkytne (nevím, jestli by třeba nebylo možné se s ní na zpřístupnění domluvit, kdyby autor ověřitelně souhlasil, ale hledání tam stejně vyhovuje jen části lidí…).

Přál bych si, aby se o těchto věcech směřovalo k nějaké domluvě.

Tak či tak věřím, že usnadnění přístupu k výběru publikací dr. Hejny co nejvíce badatelů a dalších čtenářů ocení. A rodině Antonína Hejny děkuji za svolení profil vytvořit a spravovat.

Za Vaše připomínky předem děkuji.

Bude třeba zmínit i mimořádně vstřícný přístup univerzity v Užhorodu k těmto otázkám, ale to si asi necháme na jindy.

***

2015/11/24 Posted by | dostupnost dat, OA | , , | Napsat komentář

Návrh: Platforma pro on-line zpřístupňování odborné a vědecké publikační činnosti v oblasti památkové péče

Stav

Potřeba publikovat stále větší rozsah vědeckých výstupů logicky plyne z toho, že se zvyšuje finanční podpora projektů, ale nepochybně také zkušenosti a tím efektivita práce výzkumníků. Výsledků je tedy více.

Na základě zvyklostí a stanovovaných podmínek se většina uveřejnění odehrává v tištěných časopisech či knihách. V poslední době začaly být umožňovány a požadovány některé typy elektronických výstupů (tématické mapy).

Nicméně jsou zatím zcela mimo zájem autorů i zadavatelů on-line publikace výstupů, byť by se třeba jednalo o elektronické verze „papírových“ článků. Je ovšem pravdou, že nejeden výzkumník pocítí potřebu takto usnadnit přístup ke svému výstupu, ale to lze za současné situace jen na vlastním či jiném webu, bohužel však v naprosté většině bez spojitosti s institucí, která projekt zajišťuje, či publikaci realizovala. Část autorů tento přístup podporuje, protože jim především jde o naději, že tištěnou verzi nebude snadné kopírovat a nekontrolovaně a bez příslušného svolení z ní přebírat části obsahu, a případně je dokonce neeticky vydávat za výtvor někoho jiného. Vydavatelé pak obvykle argumentují tím, že v případu zpřístupnění na internetu se nepodaří prodat vyrobené výtisky.

Více méně nahodile působí to, jak již nyní některé instituce předkládají výstupy on-line. Většinou se ovšem jedná o „faksimile“ publikací vydaných tiskem, např. metodiky. Ale i ty jsou rozprostřeny bez souvislosti a informační či technické provázanosti na různých serverech.

Články (v časopisech, sbornících) jsou on-line dostupné jen výjimečně, z iniciativy některých autorů.

Postoj poskytovatele grantů či politických instancí (RVVVI) k internetovému publikování v zásadě není známý. Není známo, že by k internetovým zpřístupněním jakkoliv přihlížel při hodnocení výzkumu samotného.

Rozpory

Z logiky veřejného financování výstupů plyne pro část odborné i politické veřejnosti názor, že tyto výsledky mají být dostupné všemi dosažitelnými prostředky, zejména tedy vedle tištěné verze uveřejněním na internetu (tak se vyjádřil např. prezident USA). Část odborné veřejnosti internetové zpřístupnění přímo požaduje, protože to urychluje a usnadňuje výměnu názorů.

K tomu však zatím přistupují instituce velmi výběrově a prakticky zcela nesystematicky, jak se to aspoň jeví z vnějšího, možná málo zasvěceného pohledu, za který se mohu leda omluvit (a poprosit o upřesnění třeba v komentáři dole). Autoři volí cesty publikování individuálně, podle různých doporučení nebo subjektivních v různé míře poučených představ o tom, který způsob je perspektivní, udržitelný, přehledný, vzhledný apod. Z toho plyne atomizace výstupů a snižování efektivity.

Tištěné výstupy lze dnes považovat spíše za elegantní, nežli dobře přístupné. Přesto jsou vzhledem k technice provedení nutné pro svou trvalou či dlouhodobou archivovatelnost a stabilitu obsahu a nelze svolit k jejich opomenutí např. s odvoláním na to, že existuje volně dostupná elektronická verze.

Zpřístupňování výstupů on-line ve formátu PDF se již vcelku ujímá i mezi odborníky a vědci, i když se zdaleka neuplatňuje v širokém či obecném měřítku. Hlavní vadou běžně zpracovaného souboru PDF asi je komplikované či nemožné propojení funkčními odkazy se zdroji informací, se souvisejícími publikacemi apod.

Významným problémem je také rozptýlení souborů na různé servery, velmi nejednotné uspořádání metadat, nejednotnost terminologie apod.

Návrh řešení

Některé uvedené problémy by odstranilo koordinované zpřístupňování výsledků výzkumných projektů. Přitom by výstupy, dosud téměř výhradně tištěné, výjimečně rozšířené o verze dostupné on-line, mohly být soustředěné na jedno místo.

Tištěné publikace s on-line „faksimilemi“ by mohly být doplněny jednak rozšířenými vydáními na webu (rozšířená dokumentace, přílohy apod.), jednak by některé výstupy výhledově mohly mít primárně verzi on-line, která by se ovšem vzhledem k výše zmíněným archivním potřebám doplnila i trvanlivými výtisky (uloženými v „povinných“ knihovnách, případně i u dalších zájemců).

Standardní webové stránky představující činnost a úspěchy institucí se k takovému cíli ne vždy ideálně hodí. Proto lze pomýšlet spíše na vytvoření institucionální (spíše ale resortní či „národní“) publikační platformy. Ta by sice mohla navázat např. na internetová zpřístupnění některých vysokých škol či knihoven, ale měla by od počátku klást mnohem větší důraz na funkční nástroje pro „další“ práci s dokumenty (komentáře v textu, recenze, odkazy na související zdroje apod.).

Výhody

Výrazný synergický dopad vyplyne z intenzivnějšího propojení jednotlivých příspěvků. Mělo by se tak podařit i propojení s výstupy vznikajícími i v rámci grantů na opravy památek (často se požadují publikace u „Norských“ grantů apod.), výstupy práce metodických či vzdělávacích složek institucí apod. Výhody by byly téměř revoluční.

Odkazování na zdroje (u těch by naopak byl dostupný přehled prací, které je citují apod.).

Propojení s jinými statěmi. Propojení s výkladovým slovníkem apod.

Možnost komentářů. Tu sice část odborné veřejnosti „nepotřebuje“, ale výhody pro rozvoj odborné práce jsou zřejmé.

Možnost aktualizací. Ta může být sice v jistém smyslu matoucí (čtenář nevidí na první pohled „právoplatnou“ verzi, jak vznikla a došla schválení), ale řešitelné tím, že v záhlaví stati je výrazný odkaz na platnou verzi (to je klíčové např. u certifikovaných metodik, norem, předpisů…). Tím je umožněno zdokonalování článku např. na základě jiných vydaných příspěvků, novějších objevů apod.

Otázky

On-line publikování zatím není „bodováno“ instancemi spravujícími prostředky na vědeckou a výzkumnou práci. Lze velmi reálně předpokládat, že se tato „taktika“ změní směrem k zahrnutí internetových zpřístupnění.

Samostatná existence on-line výstupů by vyžadovala příslušné redakční zajištění, oponentury apod. Takové závažné závazné potřeby lze v prvním kroku zajistit ve spolupráci s existujícími redakčními složkami vč. redakčních rad vydavatelských institucí.

Doporučení

Vyzkoušet nějaké volně dostupné řešení dříve, než se začne se zadáváním programování stránky.

Naléhat na vytvoření „národní“ platformy nejen pro publikaci odborných a vědeckých článků. Pokud by nakonec byla přehledná, tak ji i používat…

2015/09/13 Posted by | dostupnost dat, publikační činnost | , | Napsat komentář

Wikipedie jako rozcestník k hlavním zdrojům památkových informací NPÚ

Je to zřejmě několik nemnoho týdnů, co na Wikipedii došlo k trochu skrytému, ale šikovnému vylepšení seznamů kulturních památek, jež vznikly před několika lety v souvislosti s pořádáním fotosoutěže Wiki miluje památky – české to verze světové Wiki Loves Monuments (s lítostí připomeňme, že podle dosavadních informací se letos soutěž v ČR konat nebude).

V tabulce se u odkazu na údaj o evidenci památky v ÚSKP (rejstříkové číslo ve třetím sloupci) objevila značka sponky s funkcí odkazu na výpis souborů z Metainformačního systému (MIS) Národního památkového ústavu. Výpis je vytvořen jako výsledek fulltextového vyhledávání s dotazem na toto číslo, což je téměř plně funkční řešení (asi mohou nastat okolnosti, že kvůli nějakým nepřesnostem v metadatech určitý soubor nebude dohledán; lze však odhadovat, že k tomu nedojde u více než 1% případů). Čili uživatel z tabulky dospěje nejen k údaji o rozsahu památkového ochrany v databázi MonumNet, ale také na jedno kliknutí získá přehled o fotodokumentaci v archivu NPÚ či o digitalizovaných evidenčních kartách, ale také o výzkumných zprávách a posudcích. Užitečný by byl i přehled o plánových archivech či analogových fototékách, ale to je zatím třeba hledat jinými způsoby v dalších informačních zdrojích. Dojít ke sloučení těchto nástrojů pro práci s památkovými daty je v NPÚ plánováno v příštích měsících.

Příklad. Plasy – v tabulce lze ve třetím sloupci najít jak odkaz na MonumNet, tak i na výpis souborů v MIS (aktuálně 47 položek).

Ukázka - Plasy, klášter. Ve 3. sloupci odkazy na MonumNet a na MIS (sponečka)

Ukázka – Plasy, klášter. Ve 3. sloupci odkazy na MonumNet a na MIS (sponečka)

Propracovat se k informacím o památkách v Integrovaném informačním systému památkové péče (IISPP) provozovaném Národním památkovým ústavem nebývá vždy prvoplánově snadné. Proto je i tato pomůcka citelným ulehčením. Navíc na stejném místě máme i odkaz na dokumenty v úložištích Wikimedia Commons, takže je na jednom místě možné získat o památce velmi dobrý přehled (to i v situaci, kdy většina památek nemá na Wikipedii dosud svůj článek, a ani evidenční popisy v databázích NPÚ dosud nejsou volně dostupné).

Kdybychom byli neskromní, ptali bychom se, jestli by bylo možné tento odkaz do MIS přidat i k údajům o jednotlivé památce (zpravidla v jejím článku, ale někdy také v článku o obci apod.). Aby nebylo při vyhledání hesla následně nutné pátrat po citované tabulce se seznamem památek). Patrně bude také třeba do budoucna „překonat“ omezení přehledů na Wikipedii na chráněné památky a zahrnout i „nepamátky“ (často se neliší ničím jiným, nežli tou „zapsaností“).

Ed. 20150623-1400: Během dneška došlo v této věci k přínosnému vývoji na Wikipedii. Šablona pro vkládání odkazů na informace o kulturní památce v MonumNet byla doplněna o odkaz na soubory v MIS. Jediný drobný problém nynějšího stavu je, že se vyhledávání provádí podle čísla IdReg, které je jednoznačné v MonumNet, ale ve fulltextovém vyhledávání dochází k přiřazení i jiných výsledků (když se objeví stejný řetězec čísel). Není to velké procento a je to každopádně usnadnění při využívání fotek apod. z MIS. Výběr lze doladit upřesněním vyhledávání výběrem lokality (většinou by to mělo pomoci). (Ed. 201506240750: V tabulkách seznamů památek odkaz ze sponky míří na číslo ÚSKP, takže se výsledek od výsledku z článku /IdReg/ může mírně lišit.)
Příklad.

2015/06/23 Posted by | evidence památek | , | Napsat komentář

OPD jako závažná součást výroční zprávy NPÚ

V kapitole Výroční zprávy NPÚ za rok 2014 (PDF) věnované odborným i jiným úlohám NPÚ jsou uvedeny i výzkumné činnosti v oblasti historické architektury a staveb:

NPÚ provádí operativní i standardní stavebněhistorické průzkumy („SHP“), operativní dokumentace, urbanistické průzkumy, archivní průzkumy, přitom se prioritně zaměřuje na památky ve správě NPÚ a zejména na průzkum a dokumentaci záchranného charakteru na památkách, kterým hrozí buď zánik nebo výrazné snížení architektonických a historických hodnot.

(Výroční zprávy dostupné on-line naleznete ZDE.)

Je nepochybné, že tyto činnosti jsou prvořadě důležité a podílejí se na kvalitě veškerých odborných, manažerských, řemeslných i jiných činností při ochraně památek, ale patří i k základům fundované vědecké a výzkumné činnosti, protože zejména v podobě OPD uchovávají informace o částech památek v momentu zániku či takových, které po opravě budou zahaleny obnovenou omítkou apod.

Přesto v nové VZ překvapí rozsah, ve kterém jsou výsledky OPD zvýrazněny, a to zejména v relaci k ostatním výzkumným činnostem. Ty jsou ve většině kapitol (ne všechna pracoviště NPÚ všechny údaje předkládají ve vzájemně porovnatelné podobě) kvantifikovány „jen“ počty akcí či k archivaci přijatých elaborátů.

Je to nepochybně doklad prestiže, kterou si metoda OPD vydobyla za uplynulých deset let od vydání metodiky v roce 2005. Asi to lze brát i jako závazek, rozhodně však též jako argument pro zdůrazňování potřebnosti a nezadatelnosti OPD, jež by měly být ze strany památkové péče požadovány při každém zásahu do památky.

Věřme, že bude také možné nějak připomenout oněch 10 roků od oficializace OPD vydáním metodiky, zhodnotit zkušenosti, zabývat se trendy v oboru v nynější době, jakož i součinností s dalšími metodami (monitoring, dokumentace architektonických a stavebních prvků, SHP, inventarizace jakýchkoliv součástí památek) i způsoby dalšího využití získávaných informací (v rámci IISPP a dokončovaného Památkového katalogu).

Pro orientační představu si připomeňme akce OPD zmiňované ve Výroční zprávě:

Nepochybně jde o impozantní přehlídku. Možná by nebylo od věci v souvislosti s Památkovým katalogem uvažovat o obnovení aktivit kolem „hlásiče“ akcí OPD. Přinejmenším prezentované anotace by mohly prospět obecnějšímu využití dosahovaných poznatků. Jinak jsou sice některé v MIS celkem snadno k mání, ale jejich procházení prakticky není možné soustavně (v důsledku nejednotnosti v užívání klíčových slov, neexistenci kategorizace apod.).

Praha

  • Hradčany čp. 68 – Hradčanské náměstí 7
  • Malá Strana čp. 480 – Maltézské náměstí 8
  • Nové Město čp. 1132 – Petrská 4
  • Staré Město čp. 344 – Na Perštýně 5
  • Staré Město čp. 352 – Jilská 1
  • Staré Město čp. 800 – U Obecního dvora 9
  • Vyšehrad – Táborská brána
  • Bubeneč – kostel sv. Gotharda
  • Michle čp. 25 – U Michelského mlýna 1

Střední Čechy

  • Červený Újezd – kostel sv. Matouše (OPD dveří)
  • Beroun – Zámečnická ul. čp. 14 (OPD v průběhu stavby)
  • Bystřice u Benešova – Drachkov, sýpka hospodářského dvora (zaměření a OPD)
  • Hradištko pod Medníkem – budovy hospodářského dvora čp. 2 u zámku čp. 1
  • Jenštejn – dům čp. 40 (č. e. 6) (zaměření a OPD)
  • Jetřichovice – kaple sv. Jana Nepomuckého (zaměření a OPD)
  • Klášterní Skalice – klasicistní most přes potok Výrovku
  • Kosmonosy – Máchova ulice čp. 67, obytný poloroubený dům (OPD před demolicí)
  • Kosmonosy – ulice Debřská p. č. 1355 (OPD sýpky
  • Křivoklát – hrad, manský dům čp. 132 a 133
  • Kutná Hora – Havlíčkovo náměstí čp. 548 (OPD průčelí uliční fasády budovy arciděkanství)
  • Kutná Hora – Husova ul. čp. 135, obytný dům (doplnění OPD – nálezy srubu)
  • Mladá Boleslav – Staroměstské nám. čp. 25, obytný dům (OPD krovu)
  • Mladá Boleslav – Svatovítská čp. 97, hospodářský dvůr Na Podolci se zrušeným kostelem sv. Víta (OPD celého areálu)
  • Olbramovice – sýpka u dvora čp. 1
  • Plaňany – kostel Zvěstování Panny Marie
  • Skrýšov – zámek čp. 1 (OPD fasády)
  • Třebovle – kostel sv. Bartoloměje (OPD presbytáře)
  • Starý Kolín – márnice na hřbitově u kostela sv. Ondřeje
  • Zbraslavice – kostel sv. Vavřince (OPD zdiva v interiéru)

Jižní Čechy

  • Oborový průzkum špýcharových domů na Doudlebsku – II. etapa
  • Český Krumlov – bývalý minoritský klášter a klášter klarisek
  • Český Krumlov – Kaplická čp. 157 (Vila Romana)
  • Český Krumlov – Latrán čp. 27 (ledárna a ležácké sklepy)
  • Český Krumlov – letohrádek Bellaria v zámecké zahradě
  • Český Krumlov – zásobní zahrada zámku (bastionové opevnění)
  • Český Krumlov – dějiny jednotlivých domů (operativní archivní rešerše)
  • Hosín – boží muka
  • Lomec (obec Strážkovice) – návesní kaple
  • Mirkovice – čp. 1 (aktualizace)
  • Písek – Karlova čp. 3/9 (měšťanský dům)
  • Štěkře – usedlost čp. 1 (jižní průčelí sýpky)
  • Týn nad Vltavou – náměstí Míru čp. 25 (renesanční sklep měšťanského domu)

Karlovarsko

  • Brložec – čp. 22
  • Františkovy Lázně – čp. 182
  • Horní Slavkov – čp. 178
  • Hřebeny – hrad Hartenberk
  • Cheb – čp. 508
  • Jeřeň – kaple sv. Jana Nepomuckého
  • Libá – hrad a zámek
  • Ostrov – zámek
  • Štědrá – zámek
  • Teplá – čp. 1
  • Toužim – čp. 107 a 271
  • Žlutice – čp. 32

Ústecko

  • Benešov nad Ploučnicí – stodola ve dvoře čp. 71
  • Bohosudov – čp. 32
  • Dolní Křečany – podstávkový dům čp. 270
  • Duchcov – p. č. 2576
  • Duchcov – zámek
  • Heřmánkovice – čp. 91
  • Heřmánkovice – kostel Všech Svatých
  • Jezeří – zámek
  • Mariánské Radčice – kostel Panny Marie Bolestné
  • Milešov – zahradní cassino
  • Mlékojedy – kostel sv. Martina
  • Most – děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie
  • Ploskovice – Úřední dům
  • Volevčice – kostel sv. Prokopa

Liberecko

  • Bílý Kostel nad Nisou – kostel sv. Mikuláše
  • Český Dub – městské opevnění
  • Drchlava – kostel sv. Mikuláše
  • Houska – hrad
  • Lemberk – hřbitovní kaple
  • Kryštofovo Údolí – čp. 21
  • Máchovo Jezero
  • Markvart – rybník
  • Mlýnský rybník
  • Stráž pod Ralskem – zámek
  • Tlustec – tvrz
  • Turnov – čp. 268
  • Útěchovice – tvrz
  • Železný Brod – kostel sv. Jakuba

Královéhradecko

  • Adršpach – zámek čp. 75
  • Broumov – děkanský kostel sv. Petra a Pavla
  • Broumov – hřbitovní kostel Panny Marie
  • Broumov – klášter čp. 1
  • Fořt – zámek čp. 1
  • Heřmánkovice – výměnek venkovské usedlosti čp. 221
  • Jičín – měšťanský dům čp. 2
  • Klášter nad Dědinou
  • Kukleny – kostel sv. Anny
  • Kuks – hospitál čp. 81
  • Otovice – kostel sv. Barbory
  • Rudník – bývalé fojtství čp. 99
  • Sobotka – zámek Humprecht
  • Stěžery – sklep v areálu zámeckého dvora
  • Šonov – kostel sv. Markéty
  • Vrchlabí – venkovský dům čp. 458
  • Žireč – zámecký pivovar

Pardubicko

  • Červená Voda – plošný průzkum obce
  • Česká Třebová – čp. 19
  • Hrušová – kostel Nejsvětější Trojice (oprava střechy a fasády)
  • Předhradí – hrad Rychmburk (dokumentace fragmentu výmalby v podkroví)
  • Skuteč – venkovský dům čp. 71
  • Slatiňany – zámek čp. 1 (dveře do schodiště východního křídla)
  • Slatiňany – zámek čp. 1 (fragment sgrafi tové výzdoby v místnosti u průjezdu severního křídla)
  • Sudslava – dokumentace krovu na faře
  • Vamberk – dokumentace krovu před demolicí domu čp. 148

Vysočina

  • Černíč – tvrz, čp. 15
  • Daňkovice čp. 47
  • Jihlava – Telečská, kaple Panny Marie
  • Náměšť nad Oslavou – Antonína Dvořáka čp. 82
  • Pelhřimov – kaple sv. Mikuláše
  • Polná – bývalá zemědělská usedlost, Indusova čp. 207
  • Polná – roubenka, ul. B. Němcové čp. 357
  • Sedliště (Jimramov) – roubenka čp. 25
  • Telč III – Seminářská čp. 85
  • Telč – Staré Město, Dačická ul. čp. 16
  • Telč – Staré Město, Zachariášova ul. čp. 36
  • Telč – Štěpnice, Na Posvátné čp. 32
  • Trhonice čp. 15 – vodní mlýn s pilou

Jižní Morava

  • Bořetice – kostel sv. Anny (OPD nálezů v interiéru kostela)
  • Břežany – kostel Zvěstování P. Marie (dokumentace v průběhu oprav krovu)
  • Hostim – správní budova čp. 2 v areálu zámku (OPD v průběhu rekonstrukce)
  • Lednice – zámek (operativní dokumentace provedená v průběhu oprav fasád)
  • Miroslav – zámek (podrobný operativní průzkum a dokumentace v souvislosti s probíhající celkovou rekonstrukcí významně přispěl k poznání historického vývoje objektu)
  • Mikulov – dům na ulici Koněvova čp. 33 (dokumentace objektu před demolicí)
  • Modřice – dům náměstí Svobody čp. 19 (dokumentace před přestavbou domu a sklepů)
  • Pouzdřany – měšťanský dům čp. 11 (OPD části měšťanského domu)
  • Slavkov u Brna – měšťanský dům (OPD v souvislosti se statickým zabezpečením)
  • Šlapanice – stará fara – část objektu bývalé scholasterie (dokumentace krovu před zahájením oprav)
  • Valtice – Růžová čp. 92 a 93 (dokumentace a zhodnocení před demolicí)

Olomoucko

  • Javorník – zámek Jánský Vrch
  • Nová Hradečná – fara
  • Olomouc – hrobka Brděkových
  • Olomouc – Křížkovského 14
  • Ptení – zámek

Zlínsko

  • Boršice u Buchlovic – kostel
  • Buchlov – hrad
  • Fryšták – středověké a pozdější architektonické detaily z ohradní zdi fary
  • Holešov – dokumentace renesanční věže kostela sv. Anny
  • Hoštejn – hrad
  • Lukov – hrad
  • Rusava – dřevěnka čp. 43
  • Staré Hvězdlice – kostel
  • Tlumačov – farní stodola
  • Uherský Ostroh – zámek
  • Velehrad – úsek ohradní zdi na východní
  • straně areálu při budově Vincentina
  • Vizovice – zámek

Moravskoslezský kraj

  • Heřmánky – fojtství (dokumentace krovu)
  • Horní Město – dům čp. 29 (dokumentace historických suterénů před demolicí domu)
  • Karviná-Fryštát – boční kaple kostela sv. Kříže (dokumentace architektonických prvků; druhý díl)
  • Krnov – kostel sv. Martina (archivní průzkum a dokumentace nálezových situací odkrytých v průběhu oprav, bude prováděno průběžně s přesahem do roku 2015)
  • Nový Jičín – Hückelova vila (hlášení o nálezu – odkrytí původních prvků a situací v podkroví)
  • Opava-Jaktař – kostel sv. Petra a Pavla (archivní průzkum a dokumentace části interiéru po sejmutí omítek – rozpracováno; fotodokumentace, zakreslení, dokončení v roce 2015)
  • Příbor – městský dům čp. 28 na náměstí S. Freuda (dokumentace okenních a dveřních výplní; druhý díl)

2015/06/16 Posted by | dostupnost dat | , | 1 komentář

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.