Pozotvírané staropražské dvorky zvou ke zkoumání architektury

§1 Dávno tomu, co se dalo po domech v historickém jádru Prahy a nejen tam pohybovat docela volně, vlézt skoro kamkoliv, do sklepa, na půdu… To už je nepaměť. Pak přišla velká doba slávy soukromí a vstupy se prakticky všude zavřely, vyzbrojily se mluvítky, kódovacími tlačítky, osleplými „seznamy“ obyvatel, kamerami…

§2 V posledních letech se však situace docela rapidně vylepšuje. Rychle přibývá průjezdů, dvorků či schodišť veřejně dostupných. Sice ne non-stop, ale po většinu obvyklé denní doby, i notně do večera. Skoro všude se totiž i přízemky dvorních křídel zaplňují více méně drobnými živými provozovničkami, jež ke vstupu do nitra domu zvou, skoro nutí…

§3 Takže dlouho „hladovějící“ zájemce o staré domy dnes může pozorovat velmi značné části historického města. Samozřejmě přitom může přijmout i nějakou tělesnou potravu v pivnici, vinárničce či kavárničce, vlastně i čajovně… Ocenit či posoudit ale všude může způsob, jakým jsou staré konstrukce a prvky ošetřeny, jak asi na ně nahlíží a dohlíží památková péče (a její prodloužená ruka stavební úřad).

§4 Dozajista nepoznáme jaksi narychlo celou tu vývojovou složitost…

§5 Dům čp. 627/I, Týnská 7, Praha, Staré Město, může být sympatickým podnětem výzkumů a úvah. Např. popis v Uměleckých památkách Prahy je natolik spletitý, že se můžeme akorát těšit na výsledky nějakých budoucích výzkumů, budou-li.

§6 Gotický portál nás vítá až v hloubi průjezdu. Ale přitom i trakty před bránou jsou gotické. Zřejmě tu někdy ve 14. století probíhaly notné změny staveb i uliční sítě.

§7 Na levé (západní) straně průjezdu vidíme portálek s olámanou „analyticky prezentovanou“ profilovanou rámující lištou, zřejmě z 15. století.

§8 Za průjezdem pozorujeme v přízemí pod pavlačí na průčelí západního dvorního křídla dvě okénka s půlkruhovým (resp. segmentovým) záklenkem. Profilace je v patě záklenku zakončena drápkem. Jde o historismus z 19. století? To se vzhledem k historii domu nezdá úplně pravděpodobným. Ale že by se jednalo o pozdně románské „prvky“, to by bylo smělé doufat. Tak snad to bylo nějak zapsáno během opravy a na záznam se práší v archivu… Hrotitě zaklenutý portál bývá označován za novogotický – to je možné, ale bylo to nějak prověřeno během opravy?

§9 Dvůr je zakončen monumentálním pilířovým schodištěm, otevřeným na pavlač. Pod ním vidíme asi renesanční portál schodiště hospodářských sklepů?

Geoportál IISPP:

§10 A můžeme pokračovat do dalšího domu v sousedství, zpřístupněného lidem…

Odkazy

Památkový katalog se domem zabývá spíše letmo.

© Jan Sommer, 20200726. Fotky 20200717.

Přednáška Bývalé vrchnostenské dvory v Čechách v průběhu 18.-19. století

Přednáška v cyklu Národního památkového ústavu O památkách trochu jinak 2011.

Dnešní přednáška Jana Žižky o hospodářských dvorech byla přehledná a přinesla poučení nejen o typologii a vývoji hospodářských dvorů a jednotlivých objektech v jejich areálech (s důrazem na ty nejvýraznější, jimiž jsou sýpky, stodoly či chlévy), nechyběly poukazy na řadu výtvarných i technických prvků. Jaksi v druhém plánu ukázala také na tristní stav těchto někdejších honosných budov, hotových „paláců pro dobytek“. Mnohé fotografie prezentovaly již zaniklé historické stavby. Na to navázala také část diskuse. Lze něco vykonat pro záchranu těchto krajinářsky často skvěle situovaných komplexů? Stav zemědělství byl (v souladu s tím, co říkávají někteří národohospodáři) hodnocen jako tristní, na čemž se nepochybně podepsaly poválečné kolektivizační dekády. Lektora posluchači vyzývali, aby zpracoval své rozsáhlé výzkumné dílo do knižní podoby, neboť by tak jednak dokumentace byla aspoň minimálním odkazem po památkách již zaniklých, jednak by měla osvětový přínos a poukázala na ohrožené hodnoty a snad někde pomohla probudit účinný zájem…

Pořadatelům v NPÚ lze za přednáškový cyklus jen poděkovat. Vynikající lektoři často prezentují příkladné výsledky letité málo nápadné výzkumné práce. Akce jsou vzorně organizované a navštěvované jak odbornými památkáři, tak početnými zájemci z řad kulturní veřejnosti.

Bosa – další malý polotovar potenciálního hesla v památkovém slovníčku

Pokusil jsem se o další heslo „památkového slovníčku“, „Bosa, bosáž“. Jsem si vědom kusosti, i když jsem se snažil postihnout i verze, které encyklopedie opomíjejí (to se týká zejména bosy jako nedokončeného prvku zamontovaného do stavby); např. kunsthistorik na to nepotřebuje encyklopedii, neb mu stačí pár slov k tématu v přednášce kompetentního profesora (všechno jsou to inteligentní a nadaní lidé). Snažím se ale hledat formy přesného strohého výkladu, toho, jak si informatici představují sdílení dat, uplatnění klíčových slov. Myslím si, že by NPÚ měl zvednout téma oborového slovníku.

Sakrální architektura – 10. konference Sdružení pro SHP

Aktualizované informace na webu NPÚ zde.

• Pořadatel: Sdružení pro stavebně-historický průzkum
• Termín: 7.-10-6.2011

Pořadatelé hodlají téma pojmout v maximální šíři:

„Ve středoevropském prostředí jde především o křesťanskou a židovskou architekturu. V rámci širšího chápání tématu konference jsou však předmětem zájmu také stavby jiných, mimoevropských náboženských systémů a obecně kultovní místa vyskytující se od pravěku až po současnost. Hlavní sakrální objekty jsou často součástí rozsáhlejších celků, slučujících řadu dalších, nejen liturgických funkcí (farní areály, kláštery apod.). Sakrální architektura zahrnuje řadu dalších objektů se specifickou funkcí (poutní místa, poustevny) či měřítkově drobné stavby organizující kulturní krajinu (kapličky, křížky, samostatně stojící skulptury a další).
Cílem jubilejní 10. konference SHP je zachytit podněty vycházející nejen z oblasti dějin umění, archeologie a stavitelství, které pracují se stavbou jako se specifickým hmotným pramenem, ale v rámci multidisciplinárního pojetí přispět k hlubšímu uchopení/pochopení sakrální architektury prostřednictvím filosofie/teologie, historie, ikonologie, religionistiky, sociologie, kulturní antropologie ad.“

Research News 12/2009 (English Heritage)

Mj. průzkumy donjonu hradu v Doveru, s ukázkami dokumentace (SHP, archeologie, evidence a dokumentace graffiti). Dále inovativní metody mapování při průzkumu kulturní krajiny ajv.

Na webu English Heritage ve formátu PDF (cca 7,8 MB). (Archiv RN.)

Pravlast sklípkových kleneb v Íránu?

Nevím, jestli tento příklad představuje nějakou skutečnou starožitnost, ale další obrázky v dotyčné galerii na Flickru by mohly nasvědčovat, že ano. A i kdyby to bylo nové, je stěží pravděpodobné, že by šlo o úplný novotvar bez starých vzorů. No, a kdyby autor třeba čerpal inspiraci z Míšně nebo ze Slavonic, tak to by už byla úplná pozoruhodnost.

Zde tedy spíše jen pro případného zájemce o pátrání po příbuznosti či společných kořenech (v jistém smyslu jde o řešení, které se tak trochu samo nabízí a obšas se objevit musí).