Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Web lze vydat tiskem

Je to jasné a nestálo by to za zmínku. Ale když se pokusíme v památkářských kruzích upozorňovat na nedostatečnost aktuálních informací o dění v památkové péči na oficiálních webových instancích, odbočí se většinou k tomu, že účel oficiálního webu je jiný, případně že snad chceme poškodit ekonomickou stránku tištěných periodik, sborníků či monografií. Navíc údajně weby ohrožují uchování informací pro budoucnost, protože internet nebude věčný, kdežto tiskoviny v knihovnách vydrží staletí.

Věc se ale má jinak. Elektronická verze je neskonale operativnější (a to i v případě, že bude její redakční příprava nadále zcela seriózní, což musíme považovat vždy za nutnost). Navíc je možné ji při určitém vývoji reálií aktualizovat apod. Důležité ovšem je, že velmi napomáhá distribuci obsahu k prakticky neomezené čtenářské obci (samozřejmě jde jen o hypotetickou možnost, protože tisk i web bude číst jen pár lidí, takže hlavní je to, že se k webu dostanou i ti, kteří o tiskovinu nezavadí).

To je tím důležitější, že konec konců touto cestou mohou být šířeny památkové vědomosti, což je v maximálním souladu se společenským „statusem“ památkových instancí.

Věc tedy lze pojmout jaksi obráceně. Primární publikace je elektronická, z níž se ve vhodných periodách vyprodukuje tiskovina. Ta může být více redakčně dotažena, rozvedena ještě autorem třeba v poznámkovém aparátu či na základě reakcí od čtenářů apod. Odbyt logicky bude u knihoven, ale i u specializovaných zájemců, kteří jsou si vědomí rizik on-line zpřístupnění.

Takovému užívání by mohl napomoci i rozvoj aplikací užívaných weby ke „generování“ pdf verzí webových stránek apod. (je až překvapivé, v jak malé míře je používají vydavatelé velké části webů).

Malý příklad k úvaze

© Jan Sommer, 20190708

Reklamy

2019/07/08 Posted by | blogy, dostupnost dat, glosa, publikační činnost, weby | , | Napsat komentář

Časopis e-Monumentica vzorem otevřeného přístupu

1/ Možná by bylo vhodné mluvit spíše o jednom z podnětných vzorů do stále ještě tolik potřebné a málo intenzivní diskuse…

scrs190120-logo-emonumentica2/ V poslední době jsme občas svědky (někdy i účastníky) stále ještě opatrných debat o velmi potřebném rozšiřování odborného a vědeckého (vč. recenzovaného) publikování na internetu. I řada konzervativních a důstojných památkových periodik bude nucena překonat své obavy a opatrnost. Vzorem jim v tom může být mj. i časopis e-Monumentica, vydávaný již několik let Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Na internetu jsou v tuto chvíli dostupná 2 čísla, další se podle údajů na webu připravují. Nicméně se zdá, že tč. nejsou dostupné úvodní 3 ročníky. (Dohledat lze, že to je asi způsobeno navázáním na e-Bulletin, který ovšem vycházel v letech 2011-2015, takže stejně není zcela jasné, jak to je počítáno…). V zápatí webu je uvedena vysvětlivka „Odborný recenzovaný časopis e-Monumentica vychází v rámci udržitelnosti projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu.“, což může trochu varovat, protože u řady projektů činí právě udržitelnost určité potíže… Časopis pro zkoumání a ochranu památek by ovšem měl mít nárok existovat nastálo…

scrs190120-emonumentica-ukazka

Záhlaví článku (vlevo dole naznačený otvor plánovaný pro vložení výtisku do pořadače).

3/ Věřme, že se bude časopisu nadále získávat opravdu zajímavé články, jaké čteme i ve zmíněných dvou sešitech. Mezi jejich autory nakonec vidíme i pracovníky NPÚ, jednoho předního nakonec i v redakční radě.

4/ Časopis navíc rádi vítáme mezi těmi zatím nemnoha, které nejen systematicky zpřístupňují obsah on-line, ale otevřeně přístupnou verzi používají jako primární. Je to do jisté míry průkopnické, protože „standardní“ časopisy vydávané tiskem na štůsku papírů dokáží již do značné míry zavedeným způsobem také nárokovat nějaké prostředky na výrobu, což asi může u elektronického vydání dělat dojem, že je lze pořídit skoro za hubičku – víme ale, že redakční práce je pro takové vydání prakticky stejně.

scrs190120-emonumentica-ukazka2

Ukázka paty stránky s bibliografickými údaji.

5/ Články asi nebudu podrobněji tlumočit, neb je lze studovat bez omezení, tak snad jen pár poznámek k přístupu vydavatele a editora webu.

6/ Navrhl bych uvážit vytváření příspěvků v dostupnější verzi pro vyhledávání i další využití (citace apod.), nejspíše *.html nebo pod. (verzi *.pdf by bylo možné generovat a zaslat na vyžádání apod.). S tím by pro přehlednost odkazování mělo souviset především číslování odstavců (to také umožňuje lépe cílené odkazování při citaci apod.). Do jisté míry také primární PDF verze klade specifické nároky na redakční zpracování (sazba poznámek k textu, dělení slov, nedělitelné mezery…).

7/ Také není k dispozici „prostý“ seznam článků v jednotlivých číslech, což je pro běžnou orientaci přeci jenom vhodnější. Samozřejmě ovšem anotace jsou velmi potřebné (právě třeba i pro výše zmíněné vyhledávání apod.). Absence minimálního obsahu také způsobila, že v něm nejsou uvedeny stránkové rozsahy článků, takže např. pro citaci je nutné si je vypsat. Není uvedena doporučená forma citace. Zápatí stránek obsahuje sice celkem dostatek údajů, ale není v něm zahrnuta internetová adresa.

8/ Články *.pdf prakticky neumožňují komentování, evidenci odkazů na článek z jiných míst apod.

9/ S tímto souvisí ještě jedna „drobnost“, když články nemají svou vlastní stránku *.html. Tak totiž vlastně chybí zpětná vazba – kontakt se seznamem článků v čísle apod., možnost dobře využít vnitřní vyhledávání, přidat propojení se seznamem citované literatury, se stránkou autora (externí či interní) apod. Je to důležité i proto, že to umožňuje vhodnější odkazování na HTML stránku článku, nežli rovnou na konkrétní soubor!

© Jan Sommer, 20190120 (aktualizace 20190121)

2019/01/21 Posted by | glosa, OA, publikace, publikační činnost, recenze, udržitelnost dat, weby | , , | Napsat komentář

Web Národního muzea oslaví svých 200 let a století republiky v nové fazóně

1/ Asi v souvislosti s přípravami velkolepé 1. etapy velkolepého postupného znovuotevírání Národního muzea v Praze zřejmě došlo i ke spuštění nového webu. I když zatím zřejmě nedošlo k oficiálnímu přestřihávání virtuální pásky a k přípitkům s VIP a s novináři.

2/ Vím, že předešlá podoba stránky se části odborníků i z řad památkářů hodně líbila, ale kombinace šedé a fialové na tlačítkách apod. úplně nepobízela k procházení, jak se mně zdálo.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Pohyb úvodních obrázků je rychlý, takže pokud si chceme větičku pod nadpisem přečíst, musíme najít tlačítka pro ruční ovládání pohybu.

3/ Nová verze je také poměrně střízlivá, což je asi správné, protože zábavy z různých hejblat si lze dostatek užít jinde. Zde se snad editoři soustředí hlavně na dobrou „prostupnost“ informací. Zatím lze vidět, že se inženýři celkem pečlivě věnovali responzivitě. I na mobilu se ovšem hodí používat verzi pro PC, protože i ta je celkem roztahaná. Při šířkovém uspořádání je to asi i na mobilu nejschůdnější řešení. Mobilní verze na mobilu navýšku se soustředěněšjímu hledání brání svou délkou, protože posouvání celkem početné skupiny okének je nakonec zdrojem nejistoty, co bylo nahoře, co dole apod.

4/ Obecně trochu chybí, že krom kalendářových informací o akcích a aktualit nejsou ostatní položky zřejmě označené datem. To může vadit některým pravidelnějším návštěvníkům, ale je to celkem jedno třeba lidem, kteří jdou do NM jednou za život s dorůstajícími dětmi. Ve výpisu novinek ovšem datumy jsou (nejstarší položky jsou zatím z roku 2016, takže se teprve ukáže, jestli bude na nový web přenesen i předchozí obsah). V detailu Novinek ale už datum zase není a chybí i nějaké šipečky pro listování mezi „předchozí“ a „následující“ novinkou.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Na titulní stránce se objevuje rozcestník Události, zahrnující i Akce, Novinky apod. Názvosloví se ale zčásti liší. K vydání jubilejní mince tak najdeme pod označením „článek“ zprávu zařazenou do rubriky „novinky“. Této události se ovšem týká i tisková zpráva.

5/ Zobrazení „větve“ od úvodní stránky lze ocenit, protože ne každý designér tuto potřebnost uznává (jen je to trochu mrňavé a šedé písmo na černém pozadí skoro nelze číst). Momentálně jsou ovšem Novinky zařazené ve větvi podstránky O nás, ale z této stránky na ně nesměřuje odkaz. Zdá se také, že pojmenování úrovní ve větvích se ne vždy shoduje s tím, co je v menu. Na některých stránkách je již uvedeno menu podstránek, ale je v této chvíli umístěné nad patou stránky, což by vyžadovalo zbytečné rolování.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Příklad otevřeného přehledného menu ve verzi PC.

6/ Nicméně fungování je rychlé a migrace obsahu nejspíše intenzivně probíhá. E-shop je zřejmě plně vybavený a funkční, ale jde o samostatnou stránku, která asi aktuálně není měněna. Dobře se jím prochází opět díky tomu, že jsou vypsány větve podstránek.

7/ Intenzivně jsou již zřejmě aktualizovány zejména tiskové zprávy, což je zřejmě motivováno i přípravami velkých muzejních oslav v příštím týdnu.

8/ Uvidíme, jestli se pod zprávami či články objeví i nabídky souvisejících exponátů, expozic, výstav či komentovaných prohlídek apod., jak to dnes bývá běžné. A naopak i třeba u exponátů odkazy na články, které se jim věnují, což by bylo velice vítané, protože takové řešení by prozatím bylo spíše průlomové.

Starý web Národního muzea v Praze v červenci 2018

A ještě pro připomenutí předchozí podoba webu, uchovávaná na archive.org…

© Jan Sommer, 20181019

Citace: Jan Sommer: Web Národního muzea oslaví svých 200 let a století republiky v nové fazóně, blog on-line https://wp.me/pqrNE-PA, publikováno 19.10.2018. (+uveďte datum Vaší verifikace)

2018/10/19 Posted by | glosa, PR, recenze, weby | Napsat komentář

Poklady sbírkových fondů památek ve správě NPÚ na portálu eSbírky

(Publikováno 20181012. Edit. 20181023. 20190121. 20190124.1)

1/ Poněkud stranou zájmu a bez intenzivní propagace se v databázi eSbírek objevily ukázky ze sbírkové pokladnice státních hradů a zámků ve správě NPÚ. Nutně zaujmou dosud nedosaženou podrobností zpracování, ale i koncepcí uspořádání katalogových položek. To je ovšem výsledek systematičtější výzkumné práce při evidenci sbírkových fondů v expozicích i depozitářích NPÚ, rozvíjené po řadu let. Proto není moc co vytknout a asi nezbývá, než se těšit na další příspěvky co nejdříve.

2/ Zahrnutá díla od gotiky po manýrismus korespondují s podstatnou částí obsahu velmi důkladné a též metodicky podnětné knihy Ad unicum. Umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu I/1. Od gotiky k manýrismu. Šárka Radostová (ed.), Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.), Národní památkový ústav, Praha 2017. ISBN 978–80–7480–089–4.

3/ NPÚ již za posledních snad 15 let vydal dlouhou řadu publikací o sbírkách na spravovaných památkách, obvykle nějak tématicky zaměřených, což dává určitou možnost přispět ke komplexnějšímu poznání aktuálními poznatky či novými hodnoceními např. po restaurátorském zásahu, anebo na základě soustavného výzkumu, zejména podporovanému ministerstvem kultury – tak tomu bylo i v tomto případě.

4/ Zatím základní formou výstupů těchto výzkumů jsou příkladně zpracované syntézy či katalogy, často doprovázející i pozoruhodné specializované výstavy. Lze tedy říci, že výsledky jsou tak odborně kontrolovatelné a využitelné v dalším bádání, současně jsou ve velikém rozsahu nabídnuty široké kulturní veřejnosti, studentům dějin umění apod.

5/ Tím nápadnější ovšem je absence nějakého elektronického katalogu movitostí v rámci Integrovaného informačního systému památkové péče. Nyní se tak cenný prezentační soubor uchýlil na portál eSbírky. I to je ovšem citelný pokrok, protože to jistě vyžadovalo i nějakou změnu přístupu k ochraně informací o dílech, protože ta je nastavena na maximální opatrnost, což má logiku, kterou nelze popřít. Potřeba podpory vzdělávání a obecného šíření kulturních informací, jakož i snaha zpřístupňovat informace a výsledky výzkumů vytvořených z veřejných prostředků co nejdostupněji poznamenaly priority řady významných paměťových institucí světa. Dnes je stále běžnější, že velká muzea či galerie zpřístupňují stovky katalogových položek se snímky ve vysokém rozlišení.

6/ V Evropské unii se přikročilo k budování monumentálního systému, který ale musí překonávat nejrůznější komplikace, plynoucí z vazeb mezi databázemi, které většinou nebyly původně vůbec předpokládány jako nějaký nadnárodní publikační systém, který má ambice pomáhat vyhledávajícím osobám překládáním klíčových slov, lokalizací v mapě…

scrs181012-eSbirky-01

Pro vyhledání předmětů ze sbírek Národního památkového ústavu je třeba vyhledat jak „Národní památkový ústav“, tak i „NPÚ“.

7/ Oporou tohoto grandiózního záměru měly být i národní repozitáře, shromažďující a sjednocující data od jednotlivých spolupracujících institucí. S podobným záměrem zřejmě před lety vznikly i eSbírky, ale v rámci měnící se situace se posunuly spíše do podoby nástroje publikování „domácích“ dat, kam nyní dospěly i vybrané exponáty NPÚ.

8/ Přitom NPÚ již poskytl do systému Europeana velké množství dat, ale ta pocházejí z Metainformačního systému, takže obsahují ve většině údaje o nemovitých kulturních památkách – fotografie, ale i vybrané plány, odborné posudky, administrativní podklady o ochraně památek… Ukazují také, že míra širší zajímavosti takové dokumentace může být různá, zejména pokud je těžké zobrazit mezi „Podobnými Položkami“ ty, které by s vyhledaným předmětem přímo souvisely (např. díly triptychu apod.).

9/ Tímto „automatismem“ ve vyhledávání trpí i eSbírky, protože např. ze skupiny 4 světeckých soch ze sbírek NPÚ dole mezi „podobnými předměty“ zřejmě často nejsou zbylé 3 (zřejmě se výpis vždy generuje znovu a často jinak). Přitom by mohlo pomoci doplnit k sochám pevné odkazy, které by zájemci umožnily neztratit se z potřebného kontextu.

scrs181012-eSbirky-02

Výsledek hledání „Národní památkový ústav“.

10/ Informace od památkářů v eSbírkách jsou do značné míry novinkou mimořádně velkým rozsahem zpřístupněné dokumentace i textů. Ve formě příloh jsou totiž ve formátu PDF poskytnuty u předmětů katalogové texty z knihy kompletně, včetně vyobrazení v náhledové kvalitě.

scrs181012-eSbirky-03

Odkaz pro stažení přílohy ve formátu PDF.

11/ Netuším, jestli jsou dostupné také úvodní souhrnné kapitoly knihy, ale ty už si asi zájemce musí zakoupit či prohlédnout ve vypůjčené knize.

12/ Při vyhledání výrazu „Národní památkový ústav“ se nám zatím objeví 50 předmětů, při vyhledání „NPÚ“ je jich 14. V knize je však předmětů 60. Není proto úplně snadné zjistit, jestli se 4 předměty kvůli způsobu zápisu objeví v obou výpisech, nebo jich je na eSbírkách o 4 více, nežli v knize. To se může zdát málo významné, ale kdyby NPÚ ve zveřejňování elektronických verzí katalogů nebo primárně elektronicky pokračoval, nebude asi již snadné odlišit, co pochází ze kterého zdroje, z jakého kontextu. Publikaci tak je třeba vyhledat po kouskách (ale nelze vyloučit, že se někde objeví její pokoutní kopie). Např. je značně nesnadné projít si ji souvisle podle toho, jak jsou předměty seřazeny v knize.

scrs181012-eSbirky-04

Zdá se, že získání trvalého odkazu na stránku předmětu nemusí být spolehlivé (snad stabilní odkaz lze ovšem jednoduše vytvořit okopírováním první části adresy s číslem položky, např. http://www.esbirky.cz/predmet/18912613). Licence umožňuje nekomerční užití při uvedení zdroje (ale je otázka, jak budou toto uživatelé řešit, protože zřejmě není nabídnuta nějaká doporučená forma odkazu).

13/ Nicméně je výsledek vynikající, takže lze leda doufat, že NPÚ bude v poskytování informací touto cestou pokračovat.

14/ Z dnešního pohledu by už asi nebylo od věci, kdyby eSbírky měly mobilní verzi, aby si zájemci o informace mohli snáze pročíst třeba cestou na dotyčný zámek, a tam si pak exponáty prohlédnout se znalostí souvislostí. Zdá se, že není v nabídce kód pro vložení náhledu stránky exponátu při sdílení na jiném webu apod.

15/ Určitá otázka může vzniknout i z hlediska místa uveřejnění. eSbírky jsou jistě důstojným místem. Vyhlídka na to, že z této platformy, vytvořené prvotně jako repozitář pro Europeana, budou exponáty NPÚ exportovány i tam, asi existuje, ale zatím k přenosu dat nedošlo. Z hlediska obrovského rozsahu a významu sbírek ve správě NPÚ by jistě stálo za úvahu disponovat i vlastní verzí této elektronické publikace. Např. by to umožnilo zařadit odkaz na předměty v eSbírkách do IISPP či na webech památek vytvořit propojení, které by jistě zajímalo i nejednoho kulturního turistu, plánujícího si návštěvu památky. (Tak jsme to např. zkoušeli i v někdejších Exponátech týdne na někdejším webu.)

16/ Stručná prohlídka eSbírek se zřetelem k předmětům prezentovaným Národním památkovým ústavem:

Edit 20181023:

17/ Na portálu eSbírky došlo k úpravě popisů položek dodaných od NPÚ tak, že dodávající instituce byla jednotně pojmenována „Národní památkový ústav“, takže vyhledávání „NPÚ“ již nefunguje. Ponechme stranou, že by bylo lepší, kdyby vše šlo vyhledat na oba dotazy…

Edit 20190121:

18/ Nyní zřejmě stránky na webu eSbírky dostupné nejsou. Budeme se snažit zjistit, zda se jedná jen o nějaké přechodné „opatření“ (možná i v souvislosti s probíhajícími aktualizacemi?; na ty by asi ale bylo upozorněno).

© Jan Sommer, 20181012 (psáno v září 2018)

Citace

Jan Sommer: Poklady sbírkových fondů památek ve správě NPÚ na portálu eSbírky. In: Česká placka (on-line blog), https://wp.me/pqrNE-Ph. Publikováno 20181012. Verifikováno (uveďte datum přečtení).
(dlouhý odkaz https://ceskaplacka.wordpress.com/2018/10/12/poklady-sbirkovych-fondu-pamatek-ve-sprave-npu-na-portalu-esbirky/)

Poznámky

1 Dne 20180121 bylo zjištěno, že sbírkové položky publikované NPÚ nejsou na e-Sbírky k dispozici. Předpokládal jsem, že snad probíhají nějaké aktualizace. To mi potvrdila odpověď od hlavní editorky publikace, jež mi dále sdělila, že se připravuje též publikování řady dalších položek, zpracovaných v rámci projektu VaV v roce 2018. Je tedy obecně škoda, že projekty NPÚ nedisponují nějakými aktivními webovými stránkami typicky s blogem (jehož aktualizace jde obvykle snadno sledovat), kde by na podobné pochopitelné situace bylo možné větou upozorňovat. Edit.: Tak pro upřesnění je nutné dodat, že jednotlivé položky databáze jsou na e-Sbírky funkční, jen momentálně nefunguje vyhledávání. Do zjednání nápravy proto lze používat třeba wiki stránku knihy ZDE.

2018/10/12 Posted by | dostupnost dat, NPÚ, prezentace, publikační činnost, recenze, weby | , , , | Napsat komentář

Oklikami k naučným stezkám jihočeskými památkovými parky

V zákrutech webu NPÚ lze odhalit řadu zajímavostí, možná i unikátů. Podrobně jsou představeny (aktuálně 3) naučné stezky zámeckými parky (Hluboká nad Vltavou, Červený Dvůr) a parkem krajinářským (Terčino údolí). Již na úvodním rozcestníku se o každé stezce dozvíme řadu podrobností, přičemž každá stezka má ještě samostatnou stránku s podrobnými informacemi (např. Hluboká nad Vltavou), kde je možné v *.pdf získat texty panelů (zajímavé je, že včetně legend mapek, které ale v dokumentu obsaženy nejsou; důvodem zpřístupnění textů zřejmě bylo hlavně poskytnutí jejich jazykových verzí (EN, DE), se kterými mohou cizinci porozumět panelům v terénu).

Trochu postrádáme odkaz na stránky dotyčných památek. Např. u Hluboké nad Vltavou zatím (?) odkaz na stezku nenajdeme v Tipech na výlet. U Nových Hradů najdeme v Tipech Terčino údolí, avšak ani zde propojení s naučnou stezkou nemáme k dispozici (zde je uvedeno, že cesta není vhodná pro vozíčkáře; musím rád potvrdit, že pokud je slušné počasí a na cestě nejsou blátivé úseky a postrk vozíku není příliš znaven, je to od parkoviště či pilířové brány minimálně k Lázničkám krásná projížďka!). Rovněž by bylo vhodné pro možné zvídavější zájemce nabízet odkazy na Památkový katalog (např. Terčino údolí).

Asi je koncept referování o nabídce naučných stezek ve stadiu zavádění, takže se snad oprávněně můžeme těšit na přínosná obohacení informací pro plánované výlety. (Odkazy na ně by mohly být recipročně u informací o památkách v Památkovém katalogu, případně i v mapách památkového GIS.)

Našli jste podobné podnětné zdroje na dalších místech stránek NPÚ? Připojte odkaz…

© Jan SOMMER, 20170517

2017/05/17 Posted by | dostupnost dat, odkazy, recenze, weby | | Napsat komentář

Mýty o „proslulém vídeňském architektovi“ – autorovi Schwarzenberské hrobky u Třeboně

Nějakým uděláním v minulosti se stalo, že do naší památkové, turistické i elektronické literatury byl uveden reálně snad ani nedoložitelný proslulý vídeňský projektant Jan Schmidt, a to jakožto autor vskutku a nepochybně proslulé Schwarzenberské hrobky u třeboňského rybníka Svět. (Protože archiválie z této doby zvládnuté nemám, nemohu vyloučit, že jsem pomýlen já, takže možného zájemce o toto téma vybízím k ověření…)
Důstojnou výjimkou je např. heslo Památkového katalogu, kde je v odstavci Historický vývoj jmenován Friedrich Schmidt – vskutku proslulý „vídeňák“, jenže je mu zřejmě mylně jako další významné dílo přiřčena radnice v Liberci. Ale na „pravou“ míru je to uvedeno zase o pár řádků dál v odstavci Popis, kde se nám objevuje další z občas uváděných přiřčení Schmidtovi, tentokrát Josefovi.

Objevují se tedy varianty Jan, Johann, Josef, Joseph. Zcela vzácně však správné Friedrich Schmidt nebo Friedrich von Schmidt. Chybný Jan se vyskytl i na Wikipedii (tam je to nyní opraveno). Narazil jsem na to proto (nechal bych to opatrnicky specialistům), že mi internet signalizoval aktualizaci oficiální stránky hrobky, a zde opět: Jan! (Edit 20161109-1700: Správce webu po korespondenci bez otálení opravil. Jan tedy skutečně neplatí!)

Prosím tedy o upozornění, pokud bych hrozil vnesením nějakého omylu, případně o potvrzení v komentáři (nedohledám svými silami věrohodné zdroje). Věřím, že spolehlivým vodítkem mi může být článek Jindřicha Vybírala.

Pokud je tato atribuce správná, prosím, aby to správci webů korigovali. Díky za pochopení.

(Všechny citace ověřeny 20161109-0700 CET.)

Ed (20161109-2400 CET): Ještě dva detaily.

  • Napřed: Všude možně se uvádí, že hrobka představuje „jihočeské Campo Santo“, např. na oficiálním webu slovy: „Hrobka je postavena v pseudogotickém slohu podle vzoru italského Campo Santo – pohřebiště slavných mužů. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného šestiúhelníku.“ Jenže Campo Santo připomínal především prvotní návrh Damase Deworetzkého ve formě arkádového dvora. Dobře – název se mohl vzhledem k nezměněné funkci přenést i na stavbu jiného formálního řešení.
  • Dále: S pozoruhodnou vytrvalostí se také ve velké části literatury opakuje mýtus o šestibokém půdorysu hrobky; je OSMIBOKÝ. Může se to jevit jako drobnost, ale opravit by to po získání informace mělo být asi samozřejmostí.

2016/11/09 Posted by | recenze, weby | | Napsat komentář

Pragdetail dvouletý slibuje rozšíření práce s dokumentovanými detaily staveb?

Odborníci i širší veřejnost testují různá „řešení“ pro sdílení informací o památkách a zpracovaných dokumentacích. K průkopníkům mezi odbornými pracovníky památkové péče jistě patří autor webu Pragdetail. Efektivně kombinuje on-line dostupná řešení a kombinací databáze, map a stránek s „galeriemi“ obrázků a vytváří přehledné typologické výběry prvků staveb z Prahy (a postupně přidává další lokace). Nicméně vzniká otázka, proč nepropojit také např. portál, vrata, zábradlí či domovní znamení z jediného domu? Proč po nich pátrat v jednotlivých tématických mapkách či jinými cestičkami.

Možná se blíží řešení i v tomto směru. Mohla by to naznačovat galerie detailů pražského domu čp. 510/I na staroměstském Havelském trhu. Autor se rozhodl sloučit snímky různých „sort“ detailů jediného objektu. Zájemci o přehlídku vědomostí a nálezů z jediné nadprůměrně cenné stavby to nepochybně ocení. Přitom je tím zachována možnost jednotlivé detaily zatřídit i podle příslušného typu. Pokud v takových typologických přehledech bude uveden i odkaz na příslušný objekt a na jeho stránce bude možné se seznámit s dalšími prvky, kterými se honosí, ocitneme se náhle místo jednotlivých izolovaných stránek rovnou v… informačním systému.

cp2016-pragdetail

Pokud by se ovšem autor časem rozhodl sbírku nějak doplňovat, bylo by potřebné snímky nějak chronologicky odlišit (řadit).

To jistě vyvolá i další otázky. Zejména ovšem tu, ke které se opakovaně vracím, proč na tvorbě takových sbírek nespolupracovat s dalšími zájemci o poskytování informací. Samozřejmě v tom není stopa výčitky, spíše je Pragdetailu třeba děkovat za náměty a snad i inspiraci jiným lidem kolem památek, možná i samotnému informačnímu systému památkové péče.

Vzhledem k uvedeným možnostem kombinací, snadnějšímu odkazování apod. je testování a provozování řešení podobných tomu zde citovanému mnohem vhodnější, než dnes tak oblíbené sdílení „dokumentů“ na Facebooku (přitom je ale vhodné užívat FB apod. k avizování aktualizací, to je vcelku bez diskuse.)

Problém ovšem do značné míry spočívá v tom, že neexistuje vlastně žádná platforma pro podobnou mnohostranně užitečnou součinnost, k čemuž by se jistě nejeden zájemce rád přidal. Ale můžete třeba v komentáři upozornit na další podnětné příklady.

2016/04/05 Posted by | detaily staveb, OPD, participace, publikační činnost, weby | , , | Napsat komentář

Informační systémy o památkách mohou uživatelům zametat cestu nejen při hledání informací o románštině v GB a Irsku. Nevěříte?!

The Corpus of Romaneque Sculpture in Britain and Ireland, on-line: http://www.crsbi.ac.uk/, King’s College London, 2015 (verif.: 2015-11-23-13:45)

Všemožných databází kulturního dědictví přibývá stále více. Podporováno je to i oficiálními dotacemi, ačkoliv je zřejmé, že by bylo vhodné, alespoň tam, kde je to technicky možné, všechny „tlačit“ ke spolupráci v rámci jednoho systému dat, jejich obsahového propojení, třídění apod.

Nicméně srovnávání osamocených projektů může být také poučné. Třeba by se přitom mohly nacházet inspirace pro kombinaci toho nejlepšího. Tím spíše, že žádný centralizovaný systém zatím k dispozici není a nic nesignalizuje nějaký vývoj v tomto směru.

K progresivním a nápaditým řešením dochází u některých školních projektů, protože zapojené mládí v kombinaci s prozíravostí zkušených může napomoci k uplatnění pokročilých řešení, nebo k takové kombinaci těch existujících, že náhle padají překážky, nejspíše pocházející z nedostatků v komunikaci.

Stranou teď ponechme pozorování, že některé projekty přeci jenom vykazují některé znaky „napodobování“, snad s již se rodícími představami o přínosech, které by mohly plynout z rozumného propojení (podobná terminologie, sdílený výkladový slovník, společné vytváření map, fotogalerií, vazeb na další zdroje informací – národní autority apod.).

Ukažme si jeden zahraniční projekt, který pod celkem „usedlým“ designem (i když už tomu zejména u „moderních“ webů lze už spíše říkat kosmetika či vizážistika) ukazuje překvapivě vstřícnou kombinaci funkcí, vkládající pod ruku uživatele neobyčejně snadno prostupné vazby různých druhů informací.

„Separátní“ vývoj stránky lze asi přičíst tomu, že se jedná o vcelku dlouhodobý univerzitní projekt, do kterého jsou během let postupně „vtahováni“ studenti v určitém výběru, asi daném „dobrovolnictvím“. Tím je dán do jisté míry „namátkovitý“ výběr objektů (dle zadání? dle rodiště? bydliště?). Nicméně na druhé straně se u podobných projektů často setkáváme s „jepičím syndromem“. Velká část oficiálních i dobrovolnických dokumentačních či soupisných projektů kolem památek totiž stojí a padá s aktivitou svého zakladatele a tahouna (či drobné skupiny). Jenže to je podobné v dosavadním pojetí i pro mnohé oficiální projekty – vědecké, dokumentační, výzkumné – byť oficiálně certifikované. Jejich tolik potřebné propojování, navazování, snadná dostupnost pro různě kombinované požadavky dalšího výzkumu apod., totiž (kupodivu!) zřejmě nepatří mezi zvláště důležitá kritéria hodnocení dosahovaných výsledků. Dobrá, ale to je na jindy…

V nyní komentovaném případě se jedná o specifický soupis románských sochařských památek Británie a Irska. http://www.crsbi.ac.uk/

Čili jeden z řady podobných, rovněž separovaných… Nicméně zde jsme konfrontováni se zcela mimořádnou dávkou praktických funkcí, jež sice můžeme znát i z jiných podobných „databází“, ale jen zcela vzácně bychom asi našli jejich podobnou promyšlenou a elegantně fungující kombinaci.

Stránka vypadá jak se patří akademicky, bez velkých grafických výbojů (na „dobu“ reagují snad jen obrázky střídané v „karuselu“ v záhlaví úvodní stránky). Možná tím více nás při využívání zaujmou praktické funkce pro vyhledávání, procházení, propojení s výkladovým slovníkem, mapou apod.

Vydejme se na prohlídku několika základních informací a možností:

***

Za časovou zmínku možná stojí, že např. newsletter je k dispozici we „Wordu“, tedy již nikoliv v pdf. I to je ještě mnohde následování hodný vzor…

***

2015/11/23 Posted by | recenze, Uncategorized, weby | | Napsat komentář

Nedocenění blogů pro prezentaci cílů památkových institucí

Dnes jsme vystaveni situaci, kdy sociální sítě, zejména Facebook, pronikly do myšlení i poměrně konzervativně naladěných lidí kolem kulturních památek. Krom prospěšného usnadnění šíření informací o aktivitách a nabídkách památkářů to vede k roztříštěnosti informačních zdrojů a jejich rozptylování v síti sítí. Přitom se zdá, že existují možnosti, jak informace soustřeďovat do míst přehledných a zvladatelných z hlediska obsahových vazeb. Z takového hlediska je obecně známým kontrastujícím protikladem Facebooku – Wikipedie. Zde je možné texty i snímky zpřístupňovat v přehledných vazbách, dobře je třídit a vyhledávat, ale obsluha obsahu je přeci jenom zřetelně komplikovanější, než na Facebooku, kde je správa téměř bezmyšlenkovitá a intuitivní.

Do jisté míry mezi těmito protiklady balancují blogy. Zde je možné vcelku se stejnou snází jako na Facebooku umístit text a přidat i ilustrační materiál. Určitá větší komplikovanost přináší dobrou prohledatelnost, lepší možnosti třídění (kategorizace, tagování). Přitom je možné vydané příspěvky podpořit „postováním“ odkazů na sociálních sítích.

Neméně podstatná je ovšem možnost, u nás prakticky nevyužívaná, publikovat cestou blogu komplexnější sdělení, těžko jinak zastupitelná, o nových objevech, projektech, záměrech, publikacích, výstavách či jiných nabídkách apod. Přitom již formáty blogu některé instituce začínají reálně systematicky používat. Příkladem může být např. Národní muzeum v Praze s webem muzeum3000.nm.cz.

Dosavadním „standardem“ byly tištěné zpravodaje (ale to je již vcelku minulost) a ještě dodnes distribuované newslettery. Ty jsou zájemcům posílány mailem a zřejmě za nynějšího stavu elektronické komunikace budou ještě nějakou dobu mít své místo. Mnohdy se přitom jedná o shromáždění části obsahu webu za určité období – pak jsou asi lepší ty formy, kdy je zájemcům poslán jen mail s odkazy na jednotlivé stránky webu, případně doplněné o stručné vysvětlující komentáře (perexy). (Škoda je, že mnozí vydavatelé newslettery nezpřístupňují na webu, takže těm, kdo nechtějí sami jejich obsah archivovat nebo dohledávat v poště, jsou zpětně špatně k dispozici. A bohužel jimi pak nejsou zasaženi ani ti, kdo prostě nejsou obesíláni. Třeba web začali sledovat později.)

Ovšem blog je mnohem snáze vyrobitelný, nevynucuje zdržovat vydání příspěvku až do dokončení příštího newsletteru, může mít libovolně rozsáhlý obrazový doprovod či poznámkový aparát apod.

Výhod blogu si je vědomá řada velkých paměťových i kulturních institucí, ale i spolků či jednotlivců. Asi nebude od věci si zde pár výrazných příkladů připomenout (protože mám téma za důležité, počítám s aktualizacemi tohoto výběru, podobně jako u příspěvku o wiki; předem děkuji za Vaše upozornění např. v komentářích).

Nyní trochu namátkou…

Nadšeneckých příkladů u nás není mnoho, v minivýběru příkladmo např.:

Ostatně by nemuselo být od věci výhledově nějak komentovat a třeba doporučovat další řešení – fotobanky, další sociální nástroje typu Pinterest apod., ovšem s tím, že by měly být podporovány cesty kooperace a kritizováno tříštění sil.


Ed. 201505202400: K vlastnostem i specifickým přednostem blogů souhrnně prezentace blogu Archeologik: Reiner SCHREG: Archaeologik – Erfahrungen mit einem Wissenschaftsblog, on-line. Lze poukázat mj. i na kapitolu (list 11) poukazující na možnosti koordinovat příspěvky na blogu s přípravou vědeckých článků, následně publikovaných v „bodovaných“ periodikách apod. (Tak totiž autor může získat zpětnou vazbu od čtenářů, ale na zveřejněné podobě také sám snáze identifikovat určité typy nedostatků.)

2015/05/18 Posted by | weby | , | komentáře 2

Nástěnky už nejsou co bývaly… Ale kde jsou nástěnkářky/-ři? Dělají weby…

Jako editor webu k tomu asi nemám moc co říci… Nebyl bych objektivní.

K nástěnkářství patří i přesvědčení o tom, že vyšpendlením informace na webu byla informace sdělena celému světu. Kdybyste se zeptali, jestli si nástěnkář uvědomuje, kolik lidí informaci na chodbě jeho nástěnku zhlédne, připustil by, že jich není mnoho. Ale jinak v něm dřímá přesvědčení, že se takto informace dostane ke všem, kdo ji potřebují. Nepominutelnou váhu má názor lidí, kteří účinně posuzují správnost toho, co se na nástěnce děje.

2015/02/17 Posted by | weby | , | Napsat komentář

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.