Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Oklikami k naučným stezkám jihočeskými památkovými parky

V zákrutech webu NPÚ lze odhalit řadu zajímavostí, možná i unikátů. Podrobně jsou představeny (aktuálně 3) naučné stezky zámeckými parky (Hluboká nad Vltavou, Červený Dvůr) a parkem krajinářským (Terčino údolí). Již na úvodním rozcestníku se o každé stezce dozvíme řadu podrobností, přičemž každá stezka má ještě samostatnou stránku s podrobnými informacemi (např. Hluboká nad Vltavou), kde je možné v *.pdf získat texty panelů (zajímavé je, že včetně legend mapek, které ale v dokumentu obsaženy nejsou; důvodem zpřístupnění textů zřejmě bylo hlavně poskytnutí jejich jazykových verzí (EN, DE), se kterými mohou cizinci porozumět panelům v terénu).

Trochu postrádáme odkaz na stránky dotyčných památek. Např. u Hluboké nad Vltavou zatím (?) odkaz na stezku nenajdeme v Tipech na výlet. U Nových Hradů najdeme v Tipech Terčino údolí, avšak ani zde propojení s naučnou stezkou nemáme k dispozici (zde je uvedeno, že cesta není vhodná pro vozíčkáře; musím rád potvrdit, že pokud je slušné počasí a na cestě nejsou blátivé úseky a postrk vozíku není příliš znaven, je to od parkoviště či pilířové brány minimálně k Lázničkám krásná projížďka!). Rovněž by bylo vhodné pro možné zvídavější zájemce nabízet odkazy na Památkový katalog (např. Terčino údolí).

Asi je koncept referování o nabídce naučných stezek ve stadiu zavádění, takže se snad oprávněně můžeme těšit na přínosná obohacení informací pro plánované výlety. (Odkazy na ně by mohly být recipročně u informací o památkách v Památkovém katalogu, případně i v mapách památkového GIS.)

Našli jste podobné podnětné zdroje na dalších místech stránek NPÚ? Připojte odkaz…

© Jan SOMMER, 20170517

2017/05/17 Posted by | dostupnost dat, odkazy, recenze, weby | | Napsat komentář

Mýty o „proslulém vídeňském architektovi“ – autorovi Schwarzenberské hrobky u Třeboně

Nějakým uděláním v minulosti se stalo, že do naší památkové, turistické i elektronické literatury byl uveden reálně snad ani nedoložitelný proslulý vídeňský projektant Jan Schmidt, a to jakožto autor vskutku a nepochybně proslulé Schwarzenberské hrobky u třeboňského rybníka Svět. (Protože archiválie z této doby zvládnuté nemám, nemohu vyloučit, že jsem pomýlen já, takže možného zájemce o toto téma vybízím k ověření…)
Důstojnou výjimkou je např. heslo Památkového katalogu, kde je v odstavci Historický vývoj jmenován Friedrich Schmidt – vskutku proslulý „vídeňák“, jenže je mu zřejmě mylně jako další významné dílo přiřčena radnice v Liberci. Ale na „pravou“ míru je to uvedeno zase o pár řádků dál v odstavci Popis, kde se nám objevuje další z občas uváděných přiřčení Schmidtovi, tentokrát Josefovi.

Objevují se tedy varianty Jan, Johann, Josef, Joseph. Zcela vzácně však správné Friedrich Schmidt nebo Friedrich von Schmidt. Chybný Jan se vyskytl i na Wikipedii (tam je to nyní opraveno). Narazil jsem na to proto (nechal bych to opatrnicky specialistům), že mi internet signalizoval aktualizaci oficiální stránky hrobky, a zde opět: Jan! (Edit 20161109-1700: Správce webu po korespondenci bez otálení opravil. Jan tedy skutečně neplatí!)

Prosím tedy o upozornění, pokud bych hrozil vnesením nějakého omylu, případně o potvrzení v komentáři (nedohledám svými silami věrohodné zdroje). Věřím, že spolehlivým vodítkem mi může být článek Jindřicha Vybírala.

Pokud je tato atribuce správná, prosím, aby to správci webů korigovali. Díky za pochopení.

(Všechny citace ověřeny 20161109-0700 CET.)

Ed (20161109-2400 CET): Ještě dva detaily.

  • Napřed: Všude možně se uvádí, že hrobka představuje „jihočeské Campo Santo“, např. na oficiálním webu slovy: „Hrobka je postavena v pseudogotickém slohu podle vzoru italského Campo Santo – pohřebiště slavných mužů. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného šestiúhelníku.“ Jenže Campo Santo připomínal především prvotní návrh Damase Deworetzkého ve formě arkádového dvora. Dobře – název se mohl vzhledem k nezměněné funkci přenést i na stavbu jiného formálního řešení.
  • Dále: S pozoruhodnou vytrvalostí se také ve velké části literatury opakuje mýtus o šestibokém půdorysu hrobky; je OSMIBOKÝ. Může se to jevit jako drobnost, ale opravit by to po získání informace mělo být asi samozřejmostí.

2016/11/09 Posted by | recenze, weby | | Napsat komentář

Pragdetail dvouletý slibuje rozšíření práce s dokumentovanými detaily staveb?

Odborníci i širší veřejnost testují různá „řešení“ pro sdílení informací o památkách a zpracovaných dokumentacích. K průkopníkům mezi odbornými pracovníky památkové péče jistě patří autor webu Pragdetail. Efektivně kombinuje on-line dostupná řešení a kombinací databáze, map a stránek s „galeriemi“ obrázků a vytváří přehledné typologické výběry prvků staveb z Prahy (a postupně přidává další lokace). Nicméně vzniká otázka, proč nepropojit také např. portál, vrata, zábradlí či domovní znamení z jediného domu? Proč po nich pátrat v jednotlivých tématických mapkách či jinými cestičkami.

Možná se blíží řešení i v tomto směru. Mohla by to naznačovat galerie detailů pražského domu čp. 510/I na staroměstském Havelském trhu. Autor se rozhodl sloučit snímky různých „sort“ detailů jediného objektu. Zájemci o přehlídku vědomostí a nálezů z jediné nadprůměrně cenné stavby to nepochybně ocení. Přitom je tím zachována možnost jednotlivé detaily zatřídit i podle příslušného typu. Pokud v takových typologických přehledech bude uveden i odkaz na příslušný objekt a na jeho stránce bude možné se seznámit s dalšími prvky, kterými se honosí, ocitneme se náhle místo jednotlivých izolovaných stránek rovnou v… informačním systému.

cp2016-pragdetail

Pokud by se ovšem autor časem rozhodl sbírku nějak doplňovat, bylo by potřebné snímky nějak chronologicky odlišit (řadit).

To jistě vyvolá i další otázky. Zejména ovšem tu, ke které se opakovaně vracím, proč na tvorbě takových sbírek nespolupracovat s dalšími zájemci o poskytování informací. Samozřejmě v tom není stopa výčitky, spíše je Pragdetailu třeba děkovat za náměty a snad i inspiraci jiným lidem kolem památek, možná i samotnému informačnímu systému památkové péče.

Vzhledem k uvedeným možnostem kombinací, snadnějšímu odkazování apod. je testování a provozování řešení podobných tomu zde citovanému mnohem vhodnější, než dnes tak oblíbené sdílení „dokumentů“ na Facebooku (přitom je ale vhodné užívat FB apod. k avizování aktualizací, to je vcelku bez diskuse.)

Problém ovšem do značné míry spočívá v tom, že neexistuje vlastně žádná platforma pro podobnou mnohostranně užitečnou součinnost, k čemuž by se jistě nejeden zájemce rád přidal. Ale můžete třeba v komentáři upozornit na další podnětné příklady.

2016/04/05 Posted by | detaily staveb, OPD, participace, publikační činnost, weby | , , | Napsat komentář

Informační systémy o památkách mohou uživatelům zametat cestu nejen při hledání informací o románštině v GB a Irsku. Nevěříte?!

The Corpus of Romaneque Sculpture in Britain and Ireland, on-line: http://www.crsbi.ac.uk/, King’s College London, 2015 (verif.: 2015-11-23-13:45)

Všemožných databází kulturního dědictví přibývá stále více. Podporováno je to i oficiálními dotacemi, ačkoliv je zřejmé, že by bylo vhodné, alespoň tam, kde je to technicky možné, všechny „tlačit“ ke spolupráci v rámci jednoho systému dat, jejich obsahového propojení, třídění apod.

Nicméně srovnávání osamocených projektů může být také poučné. Třeba by se přitom mohly nacházet inspirace pro kombinaci toho nejlepšího. Tím spíše, že žádný centralizovaný systém zatím k dispozici není a nic nesignalizuje nějaký vývoj v tomto směru.

K progresivním a nápaditým řešením dochází u některých školních projektů, protože zapojené mládí v kombinaci s prozíravostí zkušených může napomoci k uplatnění pokročilých řešení, nebo k takové kombinaci těch existujících, že náhle padají překážky, nejspíše pocházející z nedostatků v komunikaci.

Stranou teď ponechme pozorování, že některé projekty přeci jenom vykazují některé znaky „napodobování“, snad s již se rodícími představami o přínosech, které by mohly plynout z rozumného propojení (podobná terminologie, sdílený výkladový slovník, společné vytváření map, fotogalerií, vazeb na další zdroje informací – národní autority apod.).

Ukažme si jeden zahraniční projekt, který pod celkem „usedlým“ designem (i když už tomu zejména u „moderních“ webů lze už spíše říkat kosmetika či vizážistika) ukazuje překvapivě vstřícnou kombinaci funkcí, vkládající pod ruku uživatele neobyčejně snadno prostupné vazby různých druhů informací.

„Separátní“ vývoj stránky lze asi přičíst tomu, že se jedná o vcelku dlouhodobý univerzitní projekt, do kterého jsou během let postupně „vtahováni“ studenti v určitém výběru, asi daném „dobrovolnictvím“. Tím je dán do jisté míry „namátkovitý“ výběr objektů (dle zadání? dle rodiště? bydliště?). Nicméně na druhé straně se u podobných projektů často setkáváme s „jepičím syndromem“. Velká část oficiálních i dobrovolnických dokumentačních či soupisných projektů kolem památek totiž stojí a padá s aktivitou svého zakladatele a tahouna (či drobné skupiny). Jenže to je podobné v dosavadním pojetí i pro mnohé oficiální projekty – vědecké, dokumentační, výzkumné – byť oficiálně certifikované. Jejich tolik potřebné propojování, navazování, snadná dostupnost pro různě kombinované požadavky dalšího výzkumu apod., totiž (kupodivu!) zřejmě nepatří mezi zvláště důležitá kritéria hodnocení dosahovaných výsledků. Dobrá, ale to je na jindy…

V nyní komentovaném případě se jedná o specifický soupis románských sochařských památek Británie a Irska. http://www.crsbi.ac.uk/

Čili jeden z řady podobných, rovněž separovaných… Nicméně zde jsme konfrontováni se zcela mimořádnou dávkou praktických funkcí, jež sice můžeme znát i z jiných podobných „databází“, ale jen zcela vzácně bychom asi našli jejich podobnou promyšlenou a elegantně fungující kombinaci.

Stránka vypadá jak se patří akademicky, bez velkých grafických výbojů (na „dobu“ reagují snad jen obrázky střídané v „karuselu“ v záhlaví úvodní stránky). Možná tím více nás při využívání zaujmou praktické funkce pro vyhledávání, procházení, propojení s výkladovým slovníkem, mapou apod.

Vydejme se na prohlídku několika základních informací a možností:

***

Za časovou zmínku možná stojí, že např. newsletter je k dispozici we „Wordu“, tedy již nikoliv v pdf. I to je ještě mnohde následování hodný vzor…

***

2015/11/23 Posted by | recenze, Uncategorized, weby | | Napsat komentář

Nedocenění blogů pro prezentaci cílů památkových institucí

Dnes jsme vystaveni situaci, kdy sociální sítě, zejména Facebook, pronikly do myšlení i poměrně konzervativně naladěných lidí kolem kulturních památek. Krom prospěšného usnadnění šíření informací o aktivitách a nabídkách památkářů to vede k roztříštěnosti informačních zdrojů a jejich rozptylování v síti sítí. Přitom se zdá, že existují možnosti, jak informace soustřeďovat do míst přehledných a zvladatelných z hlediska obsahových vazeb. Z takového hlediska je obecně známým kontrastujícím protikladem Facebooku – Wikipedie. Zde je možné texty i snímky zpřístupňovat v přehledných vazbách, dobře je třídit a vyhledávat, ale obsluha obsahu je přeci jenom zřetelně komplikovanější, než na Facebooku, kde je správa téměř bezmyšlenkovitá a intuitivní.

Do jisté míry mezi těmito protiklady balancují blogy. Zde je možné vcelku se stejnou snází jako na Facebooku umístit text a přidat i ilustrační materiál. Určitá větší komplikovanost přináší dobrou prohledatelnost, lepší možnosti třídění (kategorizace, tagování). Přitom je možné vydané příspěvky podpořit „postováním“ odkazů na sociálních sítích.

Neméně podstatná je ovšem možnost, u nás prakticky nevyužívaná, publikovat cestou blogu komplexnější sdělení, těžko jinak zastupitelná, o nových objevech, projektech, záměrech, publikacích, výstavách či jiných nabídkách apod. Přitom již formáty blogu některé instituce začínají reálně systematicky používat. Příkladem může být např. Národní muzeum v Praze s webem muzeum3000.nm.cz.

Dosavadním „standardem“ byly tištěné zpravodaje (ale to je již vcelku minulost) a ještě dodnes distribuované newslettery. Ty jsou zájemcům posílány mailem a zřejmě za nynějšího stavu elektronické komunikace budou ještě nějakou dobu mít své místo. Mnohdy se přitom jedná o shromáždění části obsahu webu za určité období – pak jsou asi lepší ty formy, kdy je zájemcům poslán jen mail s odkazy na jednotlivé stránky webu, případně doplněné o stručné vysvětlující komentáře (perexy). (Škoda je, že mnozí vydavatelé newslettery nezpřístupňují na webu, takže těm, kdo nechtějí sami jejich obsah archivovat nebo dohledávat v poště, jsou zpětně špatně k dispozici. A bohužel jimi pak nejsou zasaženi ani ti, kdo prostě nejsou obesíláni. Třeba web začali sledovat později.)

Ovšem blog je mnohem snáze vyrobitelný, nevynucuje zdržovat vydání příspěvku až do dokončení příštího newsletteru, může mít libovolně rozsáhlý obrazový doprovod či poznámkový aparát apod.

Výhod blogu si je vědomá řada velkých paměťových i kulturních institucí, ale i spolků či jednotlivců. Asi nebude od věci si zde pár výrazných příkladů připomenout (protože mám téma za důležité, počítám s aktualizacemi tohoto výběru, podobně jako u příspěvku o wiki; předem děkuji za Vaše upozornění např. v komentářích).

Nyní trochu namátkou…

Nadšeneckých příkladů u nás není mnoho, v minivýběru příkladmo např.:

Ostatně by nemuselo být od věci výhledově nějak komentovat a třeba doporučovat další řešení – fotobanky, další sociální nástroje typu Pinterest apod., ovšem s tím, že by měly být podporovány cesty kooperace a kritizováno tříštění sil.


Ed. 201505202400: K vlastnostem i specifickým přednostem blogů souhrnně prezentace blogu Archeologik: Reiner SCHREG: Archaeologik – Erfahrungen mit einem Wissenschaftsblog, on-line. Lze poukázat mj. i na kapitolu (list 11) poukazující na možnosti koordinovat příspěvky na blogu s přípravou vědeckých článků, následně publikovaných v „bodovaných“ periodikách apod. (Tak totiž autor může získat zpětnou vazbu od čtenářů, ale na zveřejněné podobě také sám snáze identifikovat určité typy nedostatků.)

2015/05/18 Posted by | weby | , | 1 komentář

Nástěnky už nejsou co bývaly… Ale kde jsou nástěnkářky/-ři? Dělají weby…

Jako editor webu k tomu asi nemám moc co říci… Nebyl bych objektivní.

K nástěnkářství patří i přesvědčení o tom, že vyšpendlením informace na webu byla informace sdělena celému světu. Kdybyste se zeptali, jestli si nástěnkář uvědomuje, kolik lidí informaci na chodbě jeho nástěnku zhlédne, připustil by, že jich není mnoho. Ale jinak v něm dřímá přesvědčení, že se takto informace dostane ke všem, kdo ji potřebují. Nepominutelnou váhu má názor lidí, kteří účinně posuzují správnost toho, co se na nástěnce děje.

2015/02/17 Posted by | weby | , | Napsat komentář

Divná móda bezčasí v „aktualitách“

Památkářské weby bohužel stále více přistupují na svých webech k oklešťování časových údajů u vydávaných aktuálních zpráv. Důvodem bude asi trochu neuvážená snaha navazovat na již delší dobu módní způsob jakéhosi omezování snad rozbujelosti datovacích údajů v žurnalistice.

Zpráva bez časového údaje. V textu se mluví jen o první únorové neděli a o instalování výstavy do konce března. Pouze v patě stránky nalezneme asi zapomenutý rok (C) 2O14. Zdroj: http://www.nczk.cz/novinka/velky-sklenik-ozivily-detske-radovanky

Zpráva bez časového údaje. V textu se mluví jen o první únorové neděli a o instalování výstavy do konce března. Pouze v patě stránky nalezneme asi zapomenutý rok (C) 2O14. Zdroj.

Velmi časté je na masově sledovaných zpravodajských webech vynechávání údaje o roku, kterého se zpráva týká. Typicky jsme tak adresáty zvolání „nenechte si ujít sobotní zápas“ v nějakém sportu, nebo „vernisáž výstavy se konala 2. února“. Zřejmě se počítá s tím, že na zprávu se někdo podívá leda dnes nebo zítra, a pak už o ni nikdy nikdo nezavadí, takže údaj o roku není nutný. Pravdou je, že někde pod titulem nebo na konci textu většinou lze dohledat údaj o dni v roce, někdy i vteřině vydání zprávy (často jde však o údaj generovaný z nějakých metadat, který třeba nemusí být u případného výtisku zprávy nebo pod.).

Avšak zaznamenáme i verze, kde nenajdeme žádný časový údaj. Ten sice může být vidět u případného krátkodobého odkazu z titulní stránky webu nebo u výpisu aktualit, ale u zprávy samotné může zcela chybět. Jako celkem zarážející to může čtenáři přijít třeba u památkářů, kteří tak pečlivě až úzkostlivě pátrají po detailních časových údajích z dávnověku, ale pak je jim zatěžko příslušný rok vepsat do vlastní zprávy.

Absentující údaj o roku je nepříjemný i pro náhodného návštěvníka, protože časová informace typu „zítra pro Vás náš zámek nachystal atrakci“ se po delší existenci webu může týkat více roků. A úplně matoucí je pro někoho, kdo by se zatoužil dozvídat více, pátrat po dalších zprávách z dotyčného období apod.

Řešení „bezčasových“ zpráv asi vychází z pojetí žhavého zpravodajství či bulváru, kde zpráva ze života nějaké VIP hvězdičky či hvězdy prošumí éterem, aby co nejvíce hned byla nahrazena nějakou další. Hlavním cílem přitom asi stejně je sledovanost připojené reklamy.

Dobu vydání zprávy citované u předchozího obrázku najdeme u výpisu novinek (zde v "top" verzi na titulní stránce). Zdroj.

Dobu vydání zprávy citované u předchozího obrázku najdeme u výpisu novinek (zde v „top“ verzi na titulní stránce). Zdroj (cit. 2015-02-03).

U seriózně míněných zpráv by však časový údaj měl být vždy kompletní, vč. roku (je to důležitější, než třeba uvedení dne v týdnu, kterého se zpráva týká). Nakonec tedy asi nemohu jinak, než k takovému „vylepšení“ právě editory památkářských webů hlasitě vyzvat. Díky za pochopení.

(Ed. 201502030900) Pozn.: U zpráv není uvedeno jméno autora, pouze se můžeme obrátit na osoby uvedené v rubrice Kontakty.

Z konkrétní zprávy nemáme možnost přejít k výpisu zpráv ke zvolenému tématu, nebo listovat v předchozích/následujících zprávách.

2015/02/03 Posted by | recenze, weby | | Napsat komentář

Památkový informační „cloud“… Nebo „fog“?

Skvělý informační počin odborných památkářů v Českých Budějovicích (rubrika Restaurování a obnova památek, průzkumy). Škoda, že něco podobného (dosud?) památkáři nezvládáme systematicky „napříč oborem“…

Barokní kazatelna v kapli Nejsvětější Trojice v Kladrubech u Strakonic. Foto NPÚ-ÚOP v Českých Budějovicích, Dagmar Geršlová

Barokní kazatelna v kapli Nejsvětější Trojice v Kladrubech u Strakonic. Foto NPÚ-ÚOP v Českých Budějovicích, Dagmar Geršlová

Informace o opravách památek, dosažených objevech apod. nepřicházejí ze strany památkářů ve velkém množství. Přesto jsou občas různými formami veřejnosti poskytnuty fundované a relevantní informace včetně přehledné dokumentace. Nicméně se nejedná o nějaký systematický informační „tok“, tříditelný třeba podle míst, typů památek, metod restaurátorských zásahů, jmen tvůrců či restaurátorů apod. Umožnit sledování předkládaných informací v takových souvislostech by totiž stupňovalo užitečnost toho, co případně obětavostí odborných pracovníků vznikne.

V jistém smyslu je problémem i to, že informace nejsou dostupné formou nějakého systematicky sledovatelného informačního zdroje (RSS kanál, dynamicky či staticky vytvářená stránka…). Je to škoda, protože autoři přeci jenom musejí vynaložit na sestavení zprávy nějaký čas, a stálo by snad za to i památkovým institucím nějak dále jejich práci zhodnocovat, nakonec ji i předvést a poskytovat jako fundovaný zdroj informací pro odborníky i pro širokou veřejnost. K tomu může dojít třeba tak, že, když se objeví zpráva o restaurování barokní kazatelny, mohl by se čtenář seznámit s dalšími obdobnými akcemi, prohlédnout si jiné práce restaurátorka/-ra, dostat se k podrobnějším informací o dotyčné památce, o památkách v dané lokalitě apod.

Každopádně nyní můžeme jen ocenit předložené zprávy, reprezentující opravy různých druhů památek a poděkovat za ně i jako za přísliby dalších podobných podnětů k zamyšlení i v novém roce.

2015/01/03 Posted by | dostupnost dat, opravy památek, weby | , , , | Napsat komentář

Sborník Památky západních Čech „zabodoval“

To je dobrá zpráva, i když obecně asi ne příliš nápadná. V oboru památkové péče se totiž publikace do „indexu“ neprosazují příliš snadno, ačkoliv třeba kvality prokazatelně mají. Dobré je to i proto, že sborník je dostupný on-line (přičemž se hojně tvrdilo, že šustivá verze je podmínkou bodovanosti – samozřejmě je nutné výtisky pro archivaci vždy mít!). A také proto, že se konečně prolomila zmateční podmínka bodovanosti, že periodikum musí vycházet aspoň 2x ročně.

Dalšími kroky co nejdříve musí být také bodování konferenčních sborníků apod., narovnání bodového hodnocení mezi různými typy publikací, a samozřejmě bodování internetových i jiných publikací (samozřejmě s výmínkou vytvoření povinných výtisků pro archivaci; mohl by ale existovat i systém, kdy knihovny, které „povinný“ výtisk potřebují, si jej vyrobí samy z pdf či jiné verze dostupné on-line; i když k tomu by byly potřebné další orientační pomůcky pro citace, např. číslované odstavce).

Publikace on-line je třeba podporovat proto, že mnohonásobně zvyšují dostupnost výsledků. Podmínkou by ovšem mělo být zprovoznění centrálního registru s možností neomezeného kvalitního tagování, kategorizování, komentování, sdílení… To nám ani u tištěných výstupů nezajišťují v dostatečné míře knihovníci se svými „rezeravami“ v detailnosti rejstříků, rezervami ve speciálních terminologiích apod. To už více nabídne Google se svými digitalizovanými knihy, nakolik je půjde efektivně prohledávat fulltextově. Nicméně odborně relevantní rejstříky notoricky chybějí.

Problém s elektronickými verzemi ovšem může být při redigování, neboť dosud je přiměřená redakční péče v našich podmínkách věnována jen výtiskům na papíru (odborné posudky, projednání v redakční radě, redakční korektury, korektury autorské, a ještě stránkové, opět předkládané autorovi). K tomu má řada webů u nás daleko.

2014/12/07 Posted by | dostupnost dat, publikace, weby | , | Napsat komentář

Stavebně-historický průzkum se prezentuje monumentálním webem

http://www.shp-metodika.cz/index.php

Metoda SHP se vyvíjela po desítky let, přičemž rozhodující podíl na jejím etablování a rutinním procesu získávání poznatků a zpracovávání elaborátů měl prakticky po celou druhou polovinu 20. století Dobroslav Líbal. Samozřejmě spolu se zdatným kolektivem odborníků v SÚRPMO.

V posledních cca 20 letech ovšem zaznamenáváme další výrazné kvalitativní posuny. Na jedné straně bohužel SÚRPMO zaniklo, což vedlo k určitému rozvolnění přístupů ke zkoumání i vytváření průzkumových elaborátů, protože není možné práci sjednocovat tak, jak to bylo možné v jednom „podniku“. Tento stav vedl již v roce 1997 k vydání metodiky, jejíž druhé, rozšířené vydání pak vyšlo v roce 2001 (dostupné z webu NPÚ zde: http://www.npu.cz/download/1303382813/met23shp.pdf).

Dalšími výraznými změnami obor SHP prochází rovněž od 90. let 20. století v důsledku toho, že se metoda díky osvícenosti některých vysokoškolských pedagogů propracovala do osnov několika univerzit i technických vysokých škol. Poměrně značné množství lidí je tak postupně vybaveno znalostmi ke zcela spolehlivé a samostatné realizaci SHP.

Velmi podstatné jsou samozřejmě také pokroky v technice, která postupně vkládá do rukou realizátorů SHP stále nové nástroje, které práci na jedné straně hlavně usnadňují (digitální fotoaparáty, počítače s četným příslušenstvím, využívaným zejména pro zpracování plánové a obrazové dokumentace, vč. vytváření fotoplánů apod.), anebo přispívají možnostmi dosud netušenými (3D scanování, dendrochronologie, RTG…).

Řada odborníků pak při svých realizacích rozvíjela některé postupy, které v dřívějším vcelku neměnném postupu ani nebyly možné. Vlastně jde často o svého druhu experimenty, kdy byly práce v různých částech zpodrobňovány, případně přebíraly postupy z navazujících metod, zejména z archeologie (stratigrafie kontextů). Projevovala se také potřeba podrobněji členit elaborát a v narůstajícím rozsahu vytvářet systémy tabulkových (databázových) přehledů (CAD, Raumbuch).

Na přístupy k SHP mělo vliv také poznání nevyhnutelného (i když zatím zdaleka ne „uzákoněného“) doplňování poznatků po „standardním“ uzavření akce SHP vlastně před zahájením projektových příprav úprav památky, tedy zejména v průběhu prací. Tak se zrodila metoda OPD (metodika z roku 2005 v PDF zde: http://www.npu.cz/download/1137070742/met31opd.pdf). Ta se vlastně zaměřila na terénní dokumentační práce a postupy k identifikaci a registraci dokladů o vývoji památky v minulosti. Z podstaty se tak metoda OPD nevěnuje historické archivní rešerši (i když je naopak někteří zpracovatelé v rámci OPD též vytvářejí), a také na stavbě samotné se zabývá vlastně jen úseky, poskytujícími poznatky o částech např. odhalených v souvislosti se stavebními zásahy (snímání omítek…) či dokonce při její likvidaci. OPD je tak vlastně zaměřena především na postupy sběru dokumentace. Tím se také připojila k těm metodám, které jaksi zpětně ovlivňují i postupy samotného SHP.

Výběrovým přístupem pak metodika OPD do jisté míry rozvíjela i metody databází prvků, jak je užívají zejména projektanti kvůli komplexnímu řešení dělby prací při stavební zakázce. Ty svým způsobem také ovlivnily podobu SHP, kdy se od výpisů hodnotných a škodlivých prvků památek přechází k „mechanickým“ seznamům, ve kterých se provádí náležitá klasifikace. To je zřejmě správná cesta, protože to umožňuje systematičtější přenesení památkově orientovaných priorit SHP do informačních systémů, ve kterých pracují projektanti (a vlastně se dnes směřuje i k jejich přenesení do informačních systémů budov – BIM, což časem umožní komplexní přístup k plánování životnosti a oprav všech částí památky apod.

Toto je sice odbočení od souvislosti témětu komentáře, i když ne zcela. V posledních letech se také ve velké míře rozvinuly systémy evidencí sbírkových předmětů (muzea…), kde se dospělo k dalekosáhlé standardizaci (CIDOC-CRM), která se stala základem takových grandiózních informačních systémů, jako jsou např. Europeana. V každé evidenci, ve které lze použít tyto osvědčené informační struktury (metadat), měly by být povinné. V tom bude ještě třeba určitého myšlenkového vývoje…

Stejně tak i v dosud převažujícím odděleném chápání jednotlivých metod zkoumání (SHP, OPD, statika, restaurování, archeologie…), než začnou být vnímány jako součásti jednoho komplexu sběru a sdílení informací. Vlastně by totiž ani průzkumy neměly být izolovanými zakázkami (kde pak „systematičnost“ zajišťuje to, že průzkumy v souvislosti posuzuje památkář, v lepším případě také seriózní projektant či jiný dodavatel).

Nový web je v duchu tradice vybudován na udržování odstupu SHP od ostatních metod zkoumání, jejichž výsledky zavedeným způsobem přejímá na základě studia příslušných elaborátů (tedy ne v rámci koordinované realizace). Je na něm také znát, že určité části obsahu budou teprve doplněny, anebo jsou nyní ve stavu rozpracovanosti. To asi souvisí i s velikostí autorského zázemí a nutným postupným vytvářením velkého obsahu.

Nicméně je třeba rovnou zdůraznit, že výsledek je skutečně vynikající, velmi užitečný pro praxi (i vzdělávání), a také plný podnětů pro koncipování podobných prezentací.

Rádi se v této fázi vývoje stránky smíříme s tím, že některé odkazy zatím nejsou funkční, případně, že u některého textu chybí obrázek…

Koncepce stránky zřejmě do jisté míry připomíná propracovaný systém dnes již proslulé publikace o zkoumání historických staveb. Kromě souhrnných charakteristik metody a jejích částí (které budou jistě rozvedeny v podrobné metodice SHP, která bude někdy v nejbližších dnech k dispozici v pracovní verzi k připomínkám!), jsou tak hlavní částí obsahu prezentované „případové studie“. To je samozřejmě velmi praktické, protože to jak názorně ukazuje přínosy provedených výzkumů, tak výmluvně objasňuje některá úskalí jednotlivých akcí, ale také detaily, kterých je třeba si na stavbě všímat.

Určitou práci asi ještě bude vyžadovat uspořádání kategorií databáze i klíčových slov (např. s problematickými duplicitami či zbytečnými klíčovými slovy vytvořenými např. z čp. nebo čísel ÚSKP). Škoda je, že klíčová slova u jednotlivých hesel nemají funkci odkazu na příslušný výběr.

Pro to, jak já pracuji s informacemi z webových stránek, je značně nepraktické, že nemohu sledovat provedené aktualizace obsahu (jaká položka byla doplněna v databázi, zda byly doplněny nějaké podstránky či části již existujících stránek). Postrádám nějaký výpis aktualizací (jak to skvěle slouží typicky na stránkách se SW Mediawiki).

Když sleduji široké rozpětí, do kterého se postupně rozpíná škála webových prezentací NPÚ, nemohu než zalitovat narůstající nespojitosti a rozptylu těchto koncepcí. Bylo by nepochybně vhodnější spojit energii těchto iniciativ pro budování jednoho systému informací – pak by totiž bylo možné realizovat i nesporně potřebné korekce struktury „kmenového“ webu NPÚ. Výsledek by ale nakonec ocenili všichni, i ti, kdo často právem kritizují nepřehlednost. Bohužel pak ale za konstruktivní řešení považují zřízení separátního webu.

Přesto se však web SHP hlásí k základnímu grafickému rozvrhu webu NPÚ, což asi lze považovat za vhodné řešení.

Na stránce je také zatím nefunkčním odkazem slibován odborný slovník. K tomu navrhuji, aby se v NPÚ tvořil jeden slovník, ideálně s využitím SW Mediawiki, společný jak pro různé projekty, tak i témata (mělo by rozhodně menší smysl, kdyby si budovali slovník např. archeologové, historici staveb, památkoví architekti atd. vždy samostatně; i když to samozřejmě nelze vyloučit; třeba by také zpracovatele popohánělo k vylepšování „svého“ slovníku „konkurenční prostředí“).

Tak či tak je stránka z hlediska obsahu ohromným přínosem. Zčásti ovšem také příslibem, který snad bude naplněn co nejdříve. Čemuž by mohla napomoci i součinnost dalších odborníků, ke které je na úvodní stránce předložena výzva… V tomto smyslu lze doufat v to, že se web stane základnou spolupráce většího počtu odborníků, jak k tomu i vydavatelé vyzývají.

2013/11/17 Posted by | weby | , | Napsat komentář

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.