Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Drobnost ke konstrukci stěn kaplového arkýře na Krakovci

Gotická architektura Krakovce je plným právem řazena na nejvyšší příčky uměleckých výbojů v českých zemích. Spolu s výtvarnou vynalézavostí však samozřejmě dosahovalo vynikající úrovně i technické provedení. To platí zejména pro projektovou přípravu jedinečných kleneb paláce i lodě kaple, ale také pro konstrukční realizaci křehkého kaplového arkýře, vystupujícího z naopak robustního masivu hradního paláce.

Obdobné kaple byly ve druhé polovině 14. století a kolem roku 1400 mimořádně ceněné. Vzhledem ke křehkosti stavby se realizace nejspíše ujímaly specializované skupiny kameníků. Do „kuchyně“ těchto kamenických dílen je možné nahlížet např. při opravách (při obnově arkýře kaple Staroměstské radnice v Praze po zničení v květnu 1945), nebo u staveb poškozených či dochovaných fragmentárně.

To je případ kaple na Krakovci, ze které se zachovaly jen části bočních stěn arkýře s částí profilace oken. Z těchto reliktů je možné vyčíst různé informace svědčící o metodě projekce i o konstrukčním řešení. To muselo být velmi propracované, když stěny kaple byly tlusté jen 28,5 cm a pole podokenního zdiva měla tloušťku jen asi 15 cm. Je nepochybné, že taková konstrukce vyžadovala velmi přesné provedení všech dílů, a také jejich pevné provázání kovanými trny a táhly. Stopy po nich jsou asi zčásti zakryty maltou z předchozích oprav.

Krakovec (RA), hrad, kaple

Navázání boční stěny arkýře na zdivo paláce. V dolní části snímku je patrná drážka určená ke spojení zdiva s tenkou stěnou či deskou parapetu. V horní části nad římsou profilace okna.

Podokenní zdivo nebylo vytvořeno z průběžných vrstev kvádrů, ale pod meziokenními pilířky byly i v parapetu vytvořeny profilované pilíře, ke kterým byla podokenní stěna připojena na spáru. Mohlo se tedy jednat buďto o tenkou stěnu z kvádrů odlišně vrstevných, neprovázaných s pilířky, nebo dokonce o desku (snad s plastickými ozdobami, jako u desek pod okny pozdně gotického arkýře nad bránou paláce na Křivoklátu). Je možné, že jsou nějaké relikty dalších prvků zachovány na hradě či jinde, případně ještě zavaleny v zásypu na úbočí či úpatí hradního ostrohu.

Krakovec (RA), hrad, kaple. Náčrt profilace (19.3.1992)

Polní náčrtek zachované části parapetního zdiva kaplového arkýře

Spojení pilířků s podokenním zdivem bylo zajištěno pomocí klínovité vazby, kdy je drážka zahloubená do pilíře (přibližné míry jsou zřejmé z připojeného polního náčrtku), zatímco pero odpovídajícího profilu vystupovalo z dílů mezi pilířky. Na hradě se zachovaly fragmenty, zřejmě pocházející ze soklové části mezi pilířky, jak tomu odpovídá šířka a v některých případech i zachovaný profil soklu (shodu profilace jsem zatím nemohl ověřit detailním měřením, avšak prvky jsou do značné míry erodované).

Krakovec (RA), hrad, kaple

Fragment pocházející s největší pravděpodobní ze soklu zdiva kaplového arkýře s klínovitou drážkou (kemnická značka na boku zřejmě v podobných případech neměla sloužit ani k identifikaci kameníka, ani jako montážní, protože se v převaze jedná o křížky, ale sloužila nejspíše k označení dílů převzatých či proplacených vedoucím huti)

Tenké díly mezi soklem a podokenní římsou jsem zatím nepozoroval. Mohlo se jednat o několik solidně spojených plochých kvádrů, ale nelze vyloučit ani možnost, že do drážky byla ve vhodné fázi výstavby pilířků vsunuta jednolitá rozměrná deska. Je ovšem třeba zvažovat i možnost, že se jednalo o sestavu menších dílů, vkládanou až následně, po vyzdění pilířků, přičemž by mělká drážka umožňovala montáž (podobně, jako se s tím někdy setkáváme u záklenků kružbových oken, do kterých bývaly kružby rovněž vsouvány až po provedení záklenků, např. fixované do mělce vykrouženého výžlabku ostění).

Je pravděpodobné, že pod profilovanými díly parapetní římsy, zřejmě nahoře usazené na tenké podokenní pole zdiva, probíhal kovaný ztužující pás, ale to zde jen odhaduji.

Je možné, že u dalších obdobných staveb byla příslušná partie provedena jiným způsobem – to je třeba vždy zkoumat na objektu.

Ke kapli Staroměstské radnice v Praze jistě existuje detailní dokumentace, která ale mě momentálně není dostupná. Podobně jistě existují podklady k restauracím a regotizacím arkýřů Karolina či Vlašského dvora. Přesto zde uvedený komentář detailu z Krakovce může být použit pro nějaké srovnávání či jako podklad dalších upřesnění.

čp. 1/I, Staroměstská radnice, Praha (III/1992)

Jižní bok arkýře kaple Staroměstské radnice v Praze po rekonstrukci (po zničení arkýře v květnu 1945 byla tato partie nejméně poškozena)

2015/01/14 Posted by | analýza památek, dokumentace památek | , | Napsat komentář

Kaple, na kterou se málem zapomnělo? (kaple sv. Václava v pražském Valdštejnském paláci)

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 3, Praha, Malá Strana

Půdory severní části paláce při Vévodském nádvoří.

Stěží pochopitelné převýšení kaple Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně nad jejím miniaturním půdorysem je obvykle komentované jako svého druhu zvláštnost související jednak s výtvarným konceptem paláce, jednak s jeho provozním uspořádáním a z toho plynoucím umístěním oratoří ve dvou patrech nad sebou. Asi i s nějakými požadavky ze strany stavebníka.

Nicméně je vložení kaple do dispozice paláce natolik anomální, že alespoň v rovině úvah je třeba se zabývat i dalšími technicky přijatelnými variantami, a to s vědomím, že přes převážně sjednocené vzezření celku paláce pozorujeme na jeho architektonickém článkoví různé doklady vcelku hektických změn plánu prováděných „na pochodu“ v průběhu výstavby.

Tyto změny se projevují různými drobnými anomáliemi v profilacích říms jednotlivých křídel apod. Tak, jak se rozvíjejí výzkumy paláce (v posledních letech zejména Petr Uličný), bude asi možné tyto „nesrovnalosti“ pojmout do interpretace stavebního postupu. Přitom je ale zřejmé, že je potřebné také sledovat konstrukční detaily, nakolik je případně bude možné provázat s listinnými zprávami (zatím se projevuje spíše snaha tento vývoj vysledovat v detailech architektury, plastické a malířské výzdobě).

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 4, Praha, Malá Strana

Osa se zazděnými/iluzívními okny kryjícími severozápadní kout palácové kaple.

Přitom je stále třeba značné opatrnosti, protože např. řada architektonických kamenných prvků byla zřejmě vyráběna do zásoby v sériích a osazována v některých případech asi i po delší době od vytvoření v kamenické huti. To asi lze předpokládat hlavně u velkého množství okenních ostění.

To může být zajímavé také při hodnocení kaple a jejího vztahu k dispozici paláce. V místě severozápadního nároží kaple jsou v obvodové zdi osazena kamenná okenní ostění shodná s ostatními, ale vzhledem k tomu, že jsou na vnitřní straně v kolizi s zaobleným koutem kaple, jsou všechna tři okna v této ose (v přízemí a v 1. i 2. patře) zazděná. Líce zazdívek jsou omítnuté. Po nedávné rekonstrukci jsou v oknech pater na omítce vymalována iluzívní okna. Není mi jasné, jestli se tak stalo na základě nějakých nálezů historických barevností, ale je to vcelku pravděpodobné. Nicméně o původní řešení se asi nejedná, protože rámy i zasklení v jednotlivých patrech se liší. Čili zůstává otázka, jestli při rekonstrukci spíše nebylo napodobeno uspořádání okenních rámů v okolních otvorech. To ale pro „věc kaple“ není tak podstatné.

Při opravách omítek v roce 1999 byla v iluzívním okně přízemí v místě nároží kaple provedena do zazdívky drobná sonda, záhy opět zazděná a překrytá omítkou. Zřejmě se nepodařilo proniknout do zdiva příliš hluboko, ale v otvoru bylo možné pozorovat kovanou mříž z šikmo kladených prutů, zcela shodnou s okolními funkčními okny.

Existence mříže v iluzívním okně by mohla znamenat několik věcí, ale především signalizuje reálnou možnost, že se v době stavby zdi s okny s kaplí uvnitř nepočítalo. Vůbec je v celé západní části severního křídla paláce ukončení místností u vnější zdi natolik nepravidelné, že lze téměř nepochybně počítat s tím, že se koncept dispozice během stavby nějak měnil. Obvodová zeď byla zřejmě vystavěna bez přesné představy o tom, jaké bude vnitřní členění půdorysu (nebo byla v době výstavby zdi představa o interiéru jiná). Místnosti v této části byly pak asi definitivně rozvrhnuty až v souvislosti s výstavbou dvorní stěny severního křídla.

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 4, Praha, Malá Strana

Sonda v zazdíce okna v přízemí ukazuje, že okno bylo před vestavbou kaple opatřeno kovanou mříží. (Foto 19.9.1999)

Je tedy možné, že okno v přízemí bylo opatřeno mříží bez ohledu na to, že bude kolidovat s kaplí. Spíše se však zdá pravděpodobnější, že bylo zazděno až v souvislosti s vkládáním kaple do dispozice. Definitivní řešení těchto otázek snad bude možné na základě dalších výzkumů (je možné, že zainteresovaní odborníci již řešení znají), ale zamřížování dotyčného okna je třeba brát jako nepominutelný argument pro možnost, že kaple byla až v pokročilé fázi výstavby na nynějším místě vybourána v již rozestavěné dispozici. Uvnitř se tomu zdá nasvědčovat i poloha jižní stěny kaple ve vztahu k severnímu ukončení dvorní arkády západního křídla (přičemž poslední severní pole klenby chodby vykazuje nepravidelnosti, které většinou ani nejsou na stavebních plánech paláce zachyceny) a zejména těsná blízkost jihovýchodního koutu kaple u severozápadního koutu nádvoří.

Tento stavební postup by vysvětloval těsné půdorysné rozměry komínovitého prostoru kaple a mohl by být kamínkem v mozaice zřejmě velmi dynamických korekcí dispozice paláce a jeho architektury v průběhu výstavby, jak je to postupně výzkumnými akcemi rozpoznáváno. Vztah zazděného okna s mříží lze shrnout do dvou variant výkladu. Obvodová zeď s okny byla v tomto úseku stavěna v předstihu před vnitřními stěnami, přičemž kaple byla vystavěna buď bez odkladu spolu s ostatní dispozicí, anebo byla kaple vložena do dispozice až s určitým odstupem (přičemž mohlo jít i jen o týdny či měsíce).


Citace: Jan SOMMER: Kaple, na kterou se málem zapomnělo? (kaple sv. Václava v pražském Valdštejnském paláci), in: Česká placka, post. 2014-12-08, last ed. 2014-12-08, on-line: http://wp.me/pqrNE-nN, Praha 2014. [verif. YYYY-MM-DD]

2014/12/08 Posted by | analýza památek | , | komentáře 2

   

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public