Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Praha, Malá Strana, Valdštejnská 18. Město v pohybu (20190526)

Příklad praskliny, odlišující dvě rozdílně staré části domu. Dům vznikl spojením dvou původně samostatných objektů na příznačných uzounkých středověkých městských parcelách. O tom svědčí i půdorysné zalomení průčelí, nejvíce patrné na profilované korunní římse.

čp. 160/III, Valdštejnská 18, Praha, Malá Strana (20190524)

čp. 160/III, Valdštejnská 18, Praha, Malá Strana

Prasklina v omítce a nátěrech není zatím příliš markantní. Přesto je patrné, že probíhá při pravém okraji ostění oken ve druhé okenní ose zleva. To by nejspíše mohlo souviset s tím, že zde je situováno nároží pravé „poloviny“ domu, ke kterému asi byla levá část nad průjezdem připojena dodatečně. Je proto třeba zvažovat i možnost, že zde po určitou dobu byl pouze nízký vjezd do dvora, nad nějž byl dům teprve následně rozšířen (je možné, že toto je vysvětleno někde ve stavebně-historickém průzkumu). K takovým proměnám v tomto bloku domů na úpatí hradního ostrohu docházelo zejména po požáru velké části Malé Strany v roce 1541, který do této oblasti zasáhl také citelně. (Nakonec je podobným svědectvím i nedaleký Ledebourský palác, který vznikl postupným spojením 5 nebo 6 domů na středověkých parcelách, což se zřetelně projevuje několikerým půdorysným zalomením jeho monumentálního barokního a klasicistního průčelí.)

Prasklin historických staveb existuje řada „druhů“, které se hodí členit zejména podle příčiny, protože tak získáváme mj. šikovný nástroj pro identifikaci stavebního vývoje historických objektů všech typů.


Pozn.: V Památkovém katalogu je uveden chybný popis (byť jen stručný), zjevně patřící jinému objektu (tam je zase uveden popis domu čp. 160/III). Zkusím navrhnout opravu…

© Jan Sommer, 20190526

Reklamy

2019/05/26 Posted by | detaily staveb | | Napsat komentář

Praha, Malá Strana, Mostecká 5 a 9. Město v pohybu (20190525)

Rozměrné zděné objekty, jakými jsou typicky staropražské měšťanské domy, prodělávají logicky během času různé více či méně zřetelné rozměrové změny. Většinou ovšem prakticky nepostřehnutelné.

Nicméně pohyby konstrukcí, které s tímto souvisejí, se projevují především v místech nějakých nehomogenit ve zdivu. Příčinou pohybu stavby jsou většinou různé pozvolné či postupné pohyby podzákladí – v hornině dochází v našich poměrech vzácně k tektonickým poruchám, takže se posuny většinou odehrávají v důsledku změn vlhkosti, na což různé horniny či zeminy v různé míře reagují statickými poruchami. Na posuny staveb či jejich částí mají vliv i různé základové poměry – část objektu může stát na skále, část naopak na méně stabilní pozdější výplni dávného hradebního příkopu apod. Pohyby nastávají pro Prahu typicky např. také v domech na srázném jižním úbočí ostrohu Pražského hradu.

Řada prasklin vyplývá ze stavebních postupů či zásahů do již existujících objektů. Typicky např. svislé praskliny v průčelích svědčí o postupném rozšiřování objektu, případně o různě starých původně samostatných objektech, sloučených následně pod společnou fasádou, nebo o postupu výstavby, rozděleném na samostatné stavební etapy. Vodorovné praskliny (i nerovnosti) mohou zase svědčit o postupném zvyšování stěn apod. Řada prasklin také vyznačuje zazděné otvory ve zdivu.

Zatím si nedovolím specifikovat důvody pohybu patrného v průčelí dvou domů v Mostecké ulici, na její jižní straně, č. o. 5 a 9. Oba domy na mě dělají dojem, že pravá část jejich průčelí poklesá oproti levé straně. To by mohlo být mj. způsobeno i pozdějším prohlubováním sklepů, což byla v Praze také oblíbená „disciplína“.

Nejnápadnější ze sítě prasklinek jsou vyznačeny ve fotografiích průčelí.

čp. 282/III, Mostecká 5, Praha, Malá Strana (20190523)

čp. 282/III, Mostecká 5, Praha, Malá Strana

čp. 280/III, Mostecká 9, Praha, Malá Strana (20190523)

čp. 280/III, Mostecká 9, Praha, Malá Strana

© Jan Sommer 20190225

2019/05/26 Posted by | ohrožení památek | | Napsat komentář

Svědčí prasklinka v severovýchodním koutu 1. nádvoří Valdštejnského paláce v Praze o stavebním vývoji?

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 3, Praha, Malá Strana. Lokalizace dokumentované praskliny omítky a nátěru

Lokalizace.

1/ Nejspíše ano. Nachází se vlevo od 1. okenní osy od severovýchodního koutu nádvoří, těsně po levém okraji tesaných kamenných ostění. Jedná se zatím o velmi jemnou prasklinku omítek a nátěrů, nejspíše související s technickými fázemi výstavby obřího stavebního komplexu. Nejspíše je příčinou prasklinek vcelku nepatrný pohyb podloží (může souviset i s jeho dlouhodobým vysycháním v posledních letech). Nicméně asi odhaluje rozmezí stavebních etap.

2/ Palácový komplex vznikal ve složitých organizačních, majetkových i technických podmínkách. Řada měšťanských domů apod. byla skupována až během stavby. Do konstrukcí bylo začleněno několik starších objektů (renesanční palác v západním křídle, relikty domu se šnekovým schodištěm v místě prvotní Písecké brány). Stavba se potýkala i s postupným bouráním románské či raně gotické hradby, která křížila budovy i nádvoří přibližně severojižním směrem. Naopak zřejmě dodatečně došlo k vložení palácové kaple.

3/ Typické přitom bylo sériové vytváření architektonických prvků, zejména pískovcových okenních ostění. To nám dodnes velmi komplikuje pátrání po organizaci stavebních prací.

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 4, Praha, Malá Strana (20190510) (Zákres poruch)

4/ Nicméně nyní konstatovaná prasklina zřejmě svědčí o postupu prací – nejspíše se stavělo zleva, od západu. Korunní římsa a záklenky oken u koutu jsou deformované. Strana vpravo od praskliny zřejmě poklesla, ale to samo o sobě nedokáže, která část nadzemních konstrukcí podél prasklinky byla starší.

5/ Ani nevím, jestli již taková pozorování byla zahrnuta do nespočetných dosavadních odborných článků, monografií či sborníků. Jen jsem chtěl na možná zcela podružný postřeh upozornit, ačkoliv to možná již bylo publikováno.

© Jan Sommer, 20190512

2019/05/12 Posted by | Uncategorized, Valdštejnský palác | Napsat komentář

Zajímají Vás „VŠECHNY“ zprávy na webu NPÚ?

1/ Odkaz na „Všechny zprávy“ na úvodní stránce webu NPÚ zájemci ukáže jen nějak priorizované zprávy, snad významné z nějakého obecnějšího hlediska či podle taktiky mediální strategie. Nenalezl jsem kompletní výpis všech zpráv, ideálně v chronologicky sestupném pořadí, ve kterém bych mohl snadno filtrovat (místa, témata…).

2/ Řada zpráv zůstává viditelná jen na „podřadnějších stránkách“ – tedy např. na stránkách různých sekcí instituce nebo na stránkách jednotlivých zpřístupněných památek. To se týká i „hot“ sdělení o momentálním znepřístupnění nějaké části památky apod., jež bývají jen dočasně viditelná ve žlutém proužku pod záhlavím dílčího webu apod. (I když taková „změnová“ sdělení by měla být přehledně vidět na „mechanicky“ vytvářené úřední desce.)

scrs190512-sermiri-akce-HaZ23/ Samozřejmě by bylo ideální pro část zájemců (i když asi malou a obchodně zanedbatelnou) moci toto vše průběžně sledovat ideálně v „kanálu“ RSS apod. Efektivní náhražkou v tomto může být stránka Šermíři, která nejspíše všechny zprávy z „památkových objektů“ zobrazuje v krátkém výpisu o několika položkách.

scrs190512-sermiri-akce-HaZ4/ Všechno to zřejmě je „o“ nějakých představách redakcí o tom, jaká data bude (nebo má) „uživatel“ zejména „potřebovat“. Většinou se snad editoři „trefují“, ale výsledkem těchto „úvah“ každopádně je, že to je na každém webu „řešeno“ jinak.

5/ Nevadilo by to v případě, že by různě filtrující weby nabízely kompletní obsah.

6/ Na webu sermiri.cz možná na koncipování tohoto výpisu nějak pracují, jak by tomu mohlo nasvědčovat to, že výpis teď zobrazují 2x. V pravém sloupečku s datumy vydání zpráv, což lze jednoznačně podpořit jako vhodnější. (Zatím nevidím možnost z Šermířů si zobrazit příslušný výpis na samostatné stránce; nejsem expert IT, analytik apod… Kdybyste měli návod?! Poslal jsem jim dotaz, takže se o reakci případně podělím.)


7/ ED CEST 20190512_0925: Asi před pěti minutami se na šermířích objevil odkaz na varování vydané správou konkrétní památky: Kvůli rekonstrukci komunikace doporučujeme příjezd ze směru Kaplice a E55, komunikace ze směru Český Krumlov je neprůjezdná. Více informací najdete v sekci Zprávy. Na tuto zprávu ale není odkaz, leda lze ve Zprávách dohledat březnové upozornění. Čili aktualizace vč. podobných závažností nejsou dostupné v „nudném“, ale spolehlivém přehledu ve formátu „úřední desky“ (přitom aktuální zvýraznění může souviset právě s tím, že návštěvníci na příjezdové trase narážejí na překážku a mají stížnosti?). Asi by návštěvníkům mohlo pomoci i to, že by aktuální varování byla vidět v jednoduché mapce (jako třeba dopravní policie poskytuje údaje o aktuálních karambolech).

8/ ED CEST 20190512_1410: Tak podle sdělení obětavé správy zprávy na webu NPÚ procházejí ručně. To je smutné, ale lze to leda s vrcholným povděkem přijímat a oceňovat.

9/ Ed CEST 20190512_1930: Tak posléze ještě Šermíři upřesnili, že se logicky přejímání aktualizací webu děje automatizovaně.

© Jan Sommer, 20190512

2019/05/12 Posted by | glosa, koordinace dat, PR | | Napsat komentář

How to measure Baukultur? Jak poměřovat kvalitu stavební kultury?

Upozornění na zahájení příprav mezinárodní konference vydal ICOMOS a web Davos Declaration 2018.

Ženeva, pavilón SICLI

Ženeva, pavilón SICLI

V lednu 2018 přijali evropští ministři kultury Davoskou deklaraci, v níž požadovali kvalitní „Baukultur“ s cílem zlepšit obecně životní prostředí, kvalitu i estetiku staveb a zastavěného prostředí. K pochopení způsobů, jak můžeme zlepšit stavitelství, pořádá konferenci Švýcarský federální úřad kultury (FOC), Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS), Mezinárodní unie architektů (UIA) a Švýcarská společnost inženýrů a architektů (SIA).

Mezinárodní konference se bude konat 4. a 5. listopadu 2019 ve švýcarské Ženevě.

Jak lze přesně definovat kvalitní „Baukultur“? Jaká použít měřítka?

Snahou pořadatelů bude podpořit komunikaci mezi příslušnými odbornostmi, jejichž propojení dosud často není dostatečné.

2019/04/19 Posted by | mezinárodní spolupráce, Teorie/praxe památkové péče | Napsat komentář

Pokus charakterizovat potřebnost „vznikové dokumentace“ staveb z památkového hlediska

1/ Vznik památky jaksi předpokládáme v okamžiku, kdy je jí její památková hodnota přisouzena. To se úředně děje prohlášením věci za kulturní památku ve smyslu památkového zákona. Jenže věc se jinak nijak nezměnila – úředně se změnilo její hodnocení, a tím pádem administrativní či právní procedury. Hodnoty byly rozeznány dříve, nejpozději v momentu, kdy byl sestaven a předložen návrh na provedení prohlášení. Ale dnes již probíhají ve značném rozsahu specializované výzkumy, směřující např. k identifikaci hodnotných objektů „okrajových“ typů či „nedoceněných“ epoch. Tak je tomu např. u některých druhů technických památek, případně u staveb 60. – 70. let 20. století. Ale kvalifikovanými rozbory se již podařilo za kulturní památky prohlásit i objekty, o kterých v době prohlášení nevládl ani mezi památkáři jednoznačně pozitivní hodnotící názor (obchodní domy Máj či Kotva v Praze). Nicméně jiné objekty či komplexy, odborníky prakticky unisono vysoce oceněné, úředního „prohlášení“ nedosáhly (komplex Transgas).

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město

Dům Václavské náměstí 47 v Praze „v plné parádě“ v roce 2010 (průčelí do Opletalovy ulice).

2/ Tak či tak od vzniku prohlášení věci za kulturní památku je sbírána její dokumentace (u systematicky i speciálně zkoumaných objektů teprve posuzovaných pro případné „prohlášení“ se dokumentace shromažďuje též – především s cílem podložení argumentů pro památkovou ochranu směrem k výkonným orgánům státní správy). To se děje různým způsobem. Izolovanými akcemi např. v rámci přípravy a zpracování projektové dokumentace nějaké opravy, kontextuálně v rámci vědeckých výzkumů, ale také operativním monitoringem, který je systémově zaměřen hlavně na vyhledávání objektů poškozených a vyžadujících finanční podporu opravy v rámci nějakého dotačního programu apod.

3/ Během let se také s vědomím nedostatků v evidenci památek, k nimž docházelo i proto, že objekty chátraly či se stavebně měnily, takže se doklady o jejich podobě v evidenci stále více rozcházely s realitou, konaly různé kampaně „reidentifikací“ či „generálních aktualizací“. Z další škály evidence a dokumentace nelze opomíjet různé „plošné“ akce, zejména ve městech prohlašovaných za městské památkové rezervace, ve vybraných ohrožených regionech (záplavové oblasti přehrad, území ustupující těžně uhlí apod.).

4/ Sice možná příliš schématicky, ale ne zcela nepravdivě asi lze říci, že jedním z hlavních společných znaků takových výzkumů a dokumentací je jejich nespojitost. To často vedlo a vede k opakování některých základních údajů, místo, aby se třeba ty aktualizované jen upravily či doplnily. To by ušetřilo čas zpracovatelů, ale i těch, kdo s daty pracují. Je zřejmé, že Památkový katalog ve své neveřejné části je v těchto směrech již velice vybaven (a snad je i postupně zpřehledňován).

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město (20180709)

V jámě v tomtéž místě začíná betonáž základů nového objektu, „Květinového domu“. Červenec 2018.

5/ Od takového monitoringu založeného na průběžné aktualizaci dat (spolu s archivací všech verzí, jak to známe např. z Wikipedie) lze přejít k představě „časové osy“ („timeliny“), na které lze najít dle data vytvoření fotky, popisy, odborné elaboráty i administrativní úkony, odborná vyjádření apod. A logicky lze tuto časovou osu doplňovat i o údaje starší, nakolik se mohou z různých důvodů postupně zjišťovat (čili je možné informační bázi objektu založit kdykoliv, a to již i s minimálním obsahem (odkaz na nějaký zachycený zdroj informace, jedno foto…). V rámci výzkumů typu SHP jsou zpravidla zpětně zjišťovány i okolnosti vzniku objektu – jsou důležité i pro znalost historických okolností a důvodů, jež vedly k výstavbě apod.

6/ A tu se přímo nabízí představa začít se sběrem dokumentace objektů, možná budoucích památek, již od data jejich zrodu. Dnes již stavební či jiné zákony stanovují vlastníkům disponovat „pasporty“, které obsahují i z řady obecných důvodů četné údaje podstatné i pro památkáře. (Např. Irena Zachariášová: Pasportizace v praxi (svjaktualne.cz; 20121102) (verif. 20190319) Základní technický popis, alespoň zběžnou plánovou dokumentaci, asi fotky apod. To sice lze využít jako památkové podklady, ze kterých lze spolu s projektovou či prováděcí dokumentací vyzvědět mnoho podstatného. Jenže památkáři potřebují specifickou skladbu informací. Ta mnohdy nemusí zacházet do největších podrobností. Co je potřebné vědět, to mohou ukázat právě data z aktuálních evidenčních památkových dokumentací apod. A to v této skladbě řada ostatních podkladů (pro stavební řízení, v pasportu apod.) neobsahuje.

7/ Proč tedy netvořit tyto údaje ve vazbě na „vlastnický“ pasport již v době, kdy se objekt staví. Popsat a fotkami a schématy doložit uspořádání a způsob provedení základů, hrubé stavby, podlah, otvorových výplní, vytápění, elektroinstalace, omítek, nátěrů, funkční náplň prostor… Taková specifikace by pak mohla být během „života“ objektu aktualizována – o údaje o vestavbách, úpravách instalací, rekonstrukcích… Tedy vše to, co jinak následně více méně pracně je zjišťováno právě např. při výzkumech či záměrech na prohlášení objektu za kulturní památku, byť k tomu dochází jen velmi výběrově a po desetiletích. Proces výběru objektů k ochraně by tak mohl být lépe informačně podložený. Pro srovnávací studium by nechyběly údaje třeba o objektech, které zanikly, nebo třeba byly nahrazeny „totální“ novostavbou. (O využití povinných „vlastnických“ pasportů pro evidenci typů staveb, jejich technického provedení apod. z hlediska památkové péče zatím není mnoho slyšet – je možné, že využitelnost není veliké, anebo je to v praxi již samozřejmé…).

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město (20190228)

Po vybetonování základů a podzemních podlaží nová výstavba dosáhla úrovně okolního terénu. Únor 2019.

8/ Není úplně snadné si představit, kdo by takovou dokumentaci zpracovával, kdo by její tvorbu hradil, výsledky archivoval a zpřístupňoval. Nicméně v tomto smyslu je dnes už vlastníkům ukládáno dostatek zadání (dokumentace skutečného provedení, pasport, který by ovšem bez velkého nároku památkově relevantní údaje v únosném rozsahu mohl absorbovat…). Takže by vlastně mohlo spíše jít jen o nějakou specifikaci doporučení, jak mají být data uspořádána, standardizována. Z fleku to asi lze těžko vymezit (názory by se navíc lišily). Ale dnes lze na internetu takové případové studie dle názoru a možností kdykoliv rozpracovat. Velmi by to pomohlo k rychlému zodpovězení otázek, co a jak do „památkového pasportu čehokoliv“ zahrnout – ale v neposlední řadě i té základní, zda vůbec stojí za to se něčím podobným zabývat…

9/ Můžeme si říci, že již dnes máme i příklady, kdy aspoň ve stručnosti takovými ukázkami průběžně aktualizovaných informací o osudech staveb jsou právě stránky Wikipedie (např. po zániku domu U Turků na Václavském náměstí 47 v Praze vzniklo již během výstavby náhradního objektu nové heslo Květinový dům). Neměli bychom jistě vynechat např. Prázdné domy, kde dokonce můžeme sledovat právě takový velmi dynamický vývoj od „prvoplánové“ snahy zejména upozorňovat na potřebu záchrany nevyužívaných a ohrožených objektů právě k „pasportizaci“; stojí za to sledovat, protože i korekce databázového systému jsou prováděny operativně dle praxí ověřených potřeb apod., „hesla“ jsou zakládána i pro umístění nejdrobnějšího sdělení, přičemž je možné dle okolností jakékoliv rozšiřování, ale zejména vkládání „aktualit“. (To lze do jisté míry ilustrovat na stejném objektu v „projektu“ Prázdné domy: Václavské náměstí 47, i když jsou zde některé domy aktualizovány více – samozřejmě jde o dobrovolnické iniciativy aktualizované sice intenzivně, ale nutně výběrově. Podobně je témuž objektu věnována pozornost testovně i zde, přičemž jsou poměrně obsáhle shromážděny i odkazy na „média“, zejména ta, co sledovala peripetie prohlašování a rušení prohlášení kulturní památkou apod.) Takové nástroje operativy (i monitoringu) by mohly být inspirací i pro možná rozšíření oficiálních informačních systémů, byť by pro jednoduchost či přehlednost od sebe oddělené systémy na sebe jen vzájemně efektivně odkazovaly a využívaly své obsahy. Ale hlavně by měly směřovat k podpoře „synergického“ spojování sil. (Po tom úplně „volá“ probíhající demolice komplexu Transgas, která by se mohla stát jakýmsi „pilotním projektem“, ukazujícím produktivitu spolupráce; nic takového ale zdá se nenastane, i když zřejmě žádná agónie stavby ještě nebyla dokumentována tak intenzivně. Možnosti monitoringu on-line opět ukazuje např. průběžně aktualizovaná „časová osa“ Transgasu od vzniku až k současné situaci na stránce Prázdné domy. Další možnost u stejného objektu ukazuje testovní wiki NPÚ.)

10/ Informace o památce by tak mohly být bez velkého historického pátrání shromažďovány během existence každého objektu. Případné vědecké výzkumy by mohly být s „pasportem“ provázány. V případě zániku objektu, který si z památkového pohledu nikdo nepřeje, by se pasportizace „uzavřela“ zpracováním zánikové dokumentace, a to zejména s cílem „vytěžit“ informace, které v celistvém stavu stavba nikdy neposkytne (přitom nic nebrání tomu u dosud nepodchyceného objektu získat a uchovat právě zánikovou dokumentaci, která disponuje snad bezkonkurenční vypovídací schopností).

11/ Osnova vznikové dokumentace

Bude upravováno… Připomínky rád zkusím nějak využít…

12/ V zásadě by dokumentace měla obsahovat to, co bude potřebné pro následující monitorovací akce, ale neměla by být omezována formálními komplikacemi nebo nároky na jakousi kompletnost, stejně vždy nazíranými odlišně (podle tradice, specializace…). Není nutné, aby obsahovala jinak potřebné popisné údaje (které by měl obsahovat např. stavebně-technický průzkum apod.).

čp. 116/III, U Lužického semináře 48, Praha, Malá Strana (20190102)

Ukázka orientační dokumentace vznikajících konstrukcí novostavby v sousedství upravovaného historického objektu.

13/ Vzhledem k tomu, jak zde význam takové dokumentace zřejmě nadhodnoceně vidíme, mohla by být ukládána stavebníkovi, ale je zřejmé, že dlouho může jít jen o pokusy vůbec pro ověřování proveditelnosti apod. Nakonec chybí i nějaké „úložiště“…

  • Každý údaj je dobrý, ale obecně jej nelze označit za kontrolovaně povinný.
  • Alespoň v nejnutnější ověřitelné formě uvést identifikační údaje (čp., ulice a čo…., souřadnice odečtené z některého mapového portálu; vícero údajů je vždy lepší, ale jejich minimální rozsah by neměl být překážkou).
  • Okolnosti vzniku (vlastník, investorský záměr)
  • Dosavadní stav místa. Jaká stavba musela být odstraněna, jaké starší stavební části byly případně využity. Bylo možné zjistit, co se stalo s materiálem starší stavby? Bylo z ní něco uchováno např. v muzeu? Zazděno v novostavbě?
  • Způsob založení. Konstrukce nosných stěn (zdivo, dřevo, beton, hlína…). Konstrukce stropů. Podlahy. Otvorové výplně (aspoň obecně, jestli třeba byly použity i nějaké starší prvky, plastová okna). Schodiště. Výtah. Využití sklepa a podkroví. Garáž. Koupelna. Kuchyň (samostatná, v obývacím pokoji).
  • Střecha.
  • Přístavky. Úprava a využití pozemku. Kůlny. Záhony.
  • Výtvarná díla (název, autor, datace).
  • Architektonické pojetí (modernistické, futuristické, v místě obvyklé, tradicionalistické, vybočující…). Popis, komentář či názor jsou vždy přínosem.
  • Odkazy na možné zdroje informací (archivy, média – pokud se o novostavbě psalo či mluvilo, kroniky, jiné průzkumy, stavební deník apod.), pokud je má poskytovatel v dosahu a může k jejich vyhledání vynaložit čas.
  • Fotodokumentace je v dnešních podmínkách téměř nutností. Fotografie může srozumitelně zachytit různé detaily či konstrukční řešení, které by neobjasnil ani obsáhlý a často těžko interpretovatelný popis. Vysokou vypovídací schopnost ovšem mají fotografie vybavené zasvěcenějším popisem. Oproti jiným druhům dokumentů (video, 3D vizaulizace) je dnes fotografie poměrně spolehlivě archivovatelná a propojitelná jednoduchým odkazováním s ostatními dokumenty. Vhodné je doprovodit fotografii druhou verzí s označením či vpisky přímo v obrazu, pokud to usnadní pochopení popisky – vždy by ovšem měla být připojená i původní, nepopsaná verze snímku.
  • Forma takových dokumentů není nijak stanovena, ani místo, kde by mohla být spravována.

© Jan Sommer, 20190319, 20190321

2019/03/19 Posted by | evidence památek, koordinace dat, participace | | Napsat komentář

Výběr památkových jubileí 2019

1/ Tentokrát jsem se pokusil o několik kulatějších památkových výročí po delší době. Loni se to nějak organizačně nedalo zvládnout, letos subjektivní výběr předkládám až na začátku února. Většinou se jedná o památkáře, restaurátory apod., ale nechybějí ani významní umělci, kteří se o památkovou péči zasloužili vytvořením děl, která památkáři nyní s chutí ochraňují. Chcete-li, věnujte některým osobnostem trochu zamyšlení, možná je třeba můžete připomenout ostatním publikováním nějakého medailonu apod. Dějiny památkové péče a osobnosti oboru si taková ohlédnutí jen zaslouží…

2/ Samozřejmě budu opět vděčen, když třeba do komentáře připojíte upozornění na chybějící jméno, možná i událost z dějin památkové péče. Sám se ještě také chvílemi pokusím o doplnění případně zachycených údajů.

3/ Omlouvám se za „nezvyklé“ psaní datumů, ale já už to prakticky jinak neformátuji, protože technicky to má jedině výhody. Děkuji za pochopení.

Ruskin, John 200 * 18690208
Hilbert, Kamil1 150 * 18690212
Grimm, Mořic 350 * 16690403
Preissig, Vojtěch 75 + 19440411
Vosmík, Čeněk 75 + 19440411
Bergner, Pavel (mal., rest.) 100 + 19190413
Popp, Arnošt (soch., modelér keramiky) 200 * 18190418
Leonardo da Vinci 500 + 15190502
Stefan, Oldřich 50 + 19690505
Váchal, Josef 50 + 19690510
Koula, Jan 100 + 19190518
Liebscher, Adolf 100 + 19190611
Nekvasil, Otakar (arch., stav.) 150 * 18690830
Häusler, Antonín (mal., rest.) 150 * 18690906
Klár, Karel (mal., rest.) 100 + 19191004
Rembrandt 350 + 16691004
Blecha, Matěj (arch. a stav.) 100 +19191218

4/ Vynechal jsem renesančního architekta Baldassara Maggiho z Arogna, protože toho uvádějí jako zesnulého roku 1619 jen některé naše zdroje, a to ještě s otazníkem. Ostatní ho zřejmě nechávají zemřít až roku 1629.

5/ Edit. 20190208: + Rembrandt. 20190211: + Leonardo

6/ Edit. 20190314: + Ruskin

Poznámky

1 20190131 | Louny v únoru oslaví 150 let od narození Kamila Hilberta. (e-region.cz). (Verif. 20190202). Událost na FB.

© Jan Sommer, 20190202

2019/02/02 Posted by | personálie | Napsat komentář

Plus kódy jako možná pomůcka při lokalizaci památek a jejich fotek apod.

(Možná jen téma k diskusi o památkových IS?)

1/ Víme, že s lokalizací stavebních památek a jejich částí míváme různé potíže drobnější či větší – pro někoho to přitom může být problém, jiného to může ponechat v klidu. Někomu stačí adresa s číslem popisným (kterou mu dnes již tuzemské i globální vyhledávače nejednou lokalizují do mapy s vysokou mírou spolehlivosti – při shodách názvů mu nabízejí možnost dotaz upřesnit atd. apod.) či dokonce pojmenování hradu apod.

2/ Přitom se dnes od PaGIS pohybujeme k PaGIM (s ambicemi nějak v jakémsi systému relativním či absolutním lokalizovat každé dveře či okno) na jedné straně, ale současně v systémech evidence nemovitostí i památek stále pracujeme s jednotlivými body coby „rozcestníky“ ke všem informacím o objektu. To pak ale vede k potížím při propojování informací o věci, jež jsou např. lokalizovány pomocí přesnějšího bodu, ale ten se neshoduje s identifikačním bodem GIS. V pokročilejších a robustnějších systémech nejspíše je možné např. k pozemku zahrnout vše, co má souřadnice spadající do známé plochy objektu. Obecně je však zřejmě obtížné do takového systému včlenit fotku objektu z ulice, kdy nevíme dobře ani to, kde je hranice mezi sousedícími parcelami.

3/ Postupně jsem se pokoušel (chvílemi) se zabývat vhodně malými „čtverečky“, jejichž poloha by byla definována např. souřadnicí levého dolního rohu (při pohledu na mapu v obvyklé poloze). Ze souřadnic by se vytvořil „kód“. Ten by určil polohu i velikost „čtverečku“. Umožnil by také určit vztah mezi velkým „čtverečkem“ a malými, v něm obsaženými. Ovšem i souřadnice všech bodů ve „čtverečku“ by ve výsledku (jehož jsem se nedopočítal) byly propojeny s informacemi o jeho dalším obsahu, o dalších obsažených bodech apod.

4/ Takto rozvržené „čtverečky“ by umožňovaly detailnější lokalizaci např. fotek či nákresů ve vztahu ke stavební památce většího rozsahu – to je typické např. pro areály zámků či hradů. Existuje určitá naděje, že by to pak např. s pomocí klíčových slov umožňovalo zvladatelné metody dohledání různých typů informací (přitom by „zoomováním“ „čtverečků“ bylo možné i lépe probírat detailnější informace). Samozřejmě mi ale bylo jasné, že jsem systém nedovedl do finálního řešení, a samozřejmě také bylo nemyslitelné dojít k tomu, že by „systém“ začal používat někdo další…

5/ Inspirativní v tom jistě je i britský geograph. Asi existují i jiné systémy.

V zásadě jsem nakonec na „rozvoj“ takových „úvah“ či snah resignoval a rozhodl se pro sebe u fotek apod. využívat vhodné struktury textových informací, takže se dobře ve svých datech „najdu“ pomocí dnes běžných vyhledávacích nástrojů internetu.

6/ Proto mě také nyní zaujalo řešení na mapách Googlu, které vlastně matematicky podloženým způsobem také definuje „pravoúhlá“ políčka, založená na globálních souřadnicích. Sice zřejmě není možné tyto „čtverečky“ slučovat, či v nich „zoomovat“, ale jejich jednoznačnosti by asi bylo možné využít i pro některé potřeby lokalizace fotek a jiných informací.

7/ Nástroj je nazván „Plus codes“.

8/ Uvidíme, jestli bude mít nějakou perspektivu a trvalost právě v tom oboru, který nás zajímá zde – tedy evidenci a dokumentaci památek aj. stavebních výtvorů.

scrs190121-plus-code1

Na rozdíl od návodu je ideální kliknout na položku „Co je tady?“ v lokálním menu.

scrs190121-plus-code

Vlevo se mezi „adresními“ údaji bodu objeví kód, který lze kopírovat do schránky.

scrs190121-plus-code2

V mapě plus.codes se po vložení kódu objeví příslušné políčko.

scrs190121-plus-code3

Příklad o několik m dále ukazuje členění ploch – ukázka po vložení dalšího kódu.

9/ Uvidíme, zda se bude šířit praktické využití a najde-li se jaké i pro památkovou péči.

© Jan Sommer, 20190121

2019/01/21 Posted by | mapy | | Napsat komentář

Časopis e-Monumentica vzorem otevřeného přístupu

1/ Možná by bylo vhodné mluvit spíše o jednom z podnětných vzorů do stále ještě tolik potřebné a málo intenzivní diskuse…

scrs190120-logo-emonumentica2/ V poslední době jsme občas svědky (někdy i účastníky) stále ještě opatrných debat o velmi potřebném rozšiřování odborného a vědeckého (vč. recenzovaného) publikování na internetu. I řada konzervativních a důstojných památkových periodik bude nucena překonat své obavy a opatrnost. Vzorem jim v tom může být mj. i časopis e-Monumentica, vydávaný již několik let Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Na internetu jsou v tuto chvíli dostupná 2 čísla, další se podle údajů na webu připravují. Nicméně se zdá, že tč. nejsou dostupné úvodní 3 ročníky. (Dohledat lze, že to je asi způsobeno navázáním na e-Bulletin, který ovšem vycházel v letech 2011-2015, takže stejně není zcela jasné, jak to je počítáno…). V zápatí webu je uvedena vysvětlivka „Odborný recenzovaný časopis e-Monumentica vychází v rámci udržitelnosti projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu.“, což může trochu varovat, protože u řady projektů činí právě udržitelnost určité potíže… Časopis pro zkoumání a ochranu památek by ovšem měl mít nárok existovat nastálo…

scrs190120-emonumentica-ukazka

Záhlaví článku (vlevo dole naznačený otvor plánovaný pro vložení výtisku do pořadače).

3/ Věřme, že se bude časopisu nadále získávat opravdu zajímavé články, jaké čteme i ve zmíněných dvou sešitech. Mezi jejich autory nakonec vidíme i pracovníky NPÚ, jednoho předního nakonec i v redakční radě.

4/ Časopis navíc rádi vítáme mezi těmi zatím nemnoha, které nejen systematicky zpřístupňují obsah on-line, ale otevřeně přístupnou verzi používají jako primární. Je to do jisté míry průkopnické, protože „standardní“ časopisy vydávané tiskem na štůsku papírů dokáží již do značné míry zavedeným způsobem také nárokovat nějaké prostředky na výrobu, což asi může u elektronického vydání dělat dojem, že je lze pořídit skoro za hubičku – víme ale, že redakční práce je pro takové vydání prakticky stejně.

scrs190120-emonumentica-ukazka2

Ukázka paty stránky s bibliografickými údaji.

5/ Články asi nebudu podrobněji tlumočit, neb je lze studovat bez omezení, tak snad jen pár poznámek k přístupu vydavatele a editora webu.

6/ Navrhl bych uvážit vytváření příspěvků v dostupnější verzi pro vyhledávání i další využití (citace apod.), nejspíše *.html nebo pod. (verzi *.pdf by bylo možné generovat a zaslat na vyžádání apod.). S tím by pro přehlednost odkazování mělo souviset především číslování odstavců (to také umožňuje lépe cílené odkazování při citaci apod.). Do jisté míry také primární PDF verze klade specifické nároky na redakční zpracování (sazba poznámek k textu, dělení slov, nedělitelné mezery…).

7/ Také není k dispozici „prostý“ seznam článků v jednotlivých číslech, což je pro běžnou orientaci přeci jenom vhodnější. Samozřejmě ovšem anotace jsou velmi potřebné (právě třeba i pro výše zmíněné vyhledávání apod.). Absence minimálního obsahu také způsobila, že v něm nejsou uvedeny stránkové rozsahy článků, takže např. pro citaci je nutné si je vypsat. Není uvedena doporučená forma citace. Zápatí stránek obsahuje sice celkem dostatek údajů, ale není v něm zahrnuta internetová adresa.

8/ Články *.pdf prakticky neumožňují komentování, evidenci odkazů na článek z jiných míst apod.

9/ S tímto souvisí ještě jedna „drobnost“, když články nemají svou vlastní stránku *.html. Tak totiž vlastně chybí zpětná vazba – kontakt se seznamem článků v čísle apod., možnost dobře využít vnitřní vyhledávání, přidat propojení se seznamem citované literatury, se stránkou autora (externí či interní) apod. Je to důležité i proto, že to umožňuje vhodnější odkazování na HTML stránku článku, nežli rovnou na konkrétní soubor!

© Jan Sommer, 20190120 (aktualizace 20190121)

2019/01/21 Posted by | glosa, OA, publikace, publikační činnost, recenze, udržitelnost dat, weby | , , | Napsat komentář

Také česká a československá státní památková péče si snad nějak připomene své století

1/ Samostatný odborný a výkonný orgán památkové péče na území nynějších Čech, Moravy a Slezska, C. K. zemský památkový úřad pro Království České, vznikl v květnu 1918 oddělením od vídeňské centrální komise pro výzkum a ochranu památek. Již dne 29.10.1918 bylo vydáno nařízení Národního výboru československého č. 13 Sb., o ochraně a zákazu vývozu uměleckých památek. 5.11.2018 Národní výbor pověřil Zemský památkový úřad pro Království České v Praze vykonáváním dosavadní agendy, tj. péčí o památky na celém území Československa. Na počátku roku 1919 bylo pojmenování změněno na Státní památkový úřad. Vedoucí pozici hlavního konzervátora v té době zastával Luboš Jeřábek (do roku 1925).

© Jan Sommer, 20181022

2018/10/22 Posted by | dějiny památkové péče, glosa, organizace památkové péče | , , | Napsat komentář

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.