Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

How to measure Baukultur? Jak poměřovat kvalitu stavební kultury?

Upozornění na zahájení příprav mezinárodní konference vydal ICOMOS a web Davos Declaration 2018.

Ženeva, pavilón SICLI

Ženeva, pavilón SICLI

V lednu 2018 přijali evropští ministři kultury Davoskou deklaraci, v níž požadovali kvalitní „Baukultur“ s cílem zlepšit obecně životní prostředí, kvalitu i estetiku staveb a zastavěného prostředí. K pochopení způsobů, jak můžeme zlepšit stavitelství, pořádá konferenci Švýcarský federální úřad kultury (FOC), Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS), Mezinárodní unie architektů (UIA) a Švýcarská společnost inženýrů a architektů (SIA).

Mezinárodní konference se bude konat 4. a 5. listopadu 2019 ve švýcarské Ženevě.

Jak lze přesně definovat kvalitní „Baukultur“? Jaká použít měřítka?

Snahou pořadatelů bude podpořit komunikaci mezi příslušnými odbornostmi, jejichž propojení dosud často není dostatečné.

Reklamy

2019/04/19 Posted by | mezinárodní spolupráce, Teorie/praxe památkové péče | Napsat komentář

Pokus charakterizovat potřebnost „vznikové dokumentace“ staveb z památkového hlediska

1/ Vznik památky jaksi předpokládáme v okamžiku, kdy je jí její památková hodnota přisouzena. To se úředně děje prohlášením věci za kulturní památku ve smyslu památkového zákona. Jenže věc se jinak nijak nezměnila – úředně se změnilo její hodnocení, a tím pádem administrativní či právní procedury. Hodnoty byly rozeznány dříve, nejpozději v momentu, kdy byl sestaven a předložen návrh na provedení prohlášení. Ale dnes již probíhají ve značném rozsahu specializované výzkumy, směřující např. k identifikaci hodnotných objektů „okrajových“ typů či „nedoceněných“ epoch. Tak je tomu např. u některých druhů technických památek, případně u staveb 60. – 70. let 20. století. Ale kvalifikovanými rozbory se již podařilo za kulturní památky prohlásit i objekty, o kterých v době prohlášení nevládl ani mezi památkáři jednoznačně pozitivní hodnotící názor (obchodní domy Máj či Kotva v Praze). Nicméně jiné objekty či komplexy, odborníky prakticky unisono vysoce oceněné, úředního „prohlášení“ nedosáhly (komplex Transgas).

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město

Dům Václavské náměstí 47 v Praze „v plné parádě“ v roce 2010 (průčelí do Opletalovy ulice).

2/ Tak či tak od vzniku prohlášení věci za kulturní památku je sbírána její dokumentace (u systematicky i speciálně zkoumaných objektů teprve posuzovaných pro případné „prohlášení“ se dokumentace shromažďuje též – především s cílem podložení argumentů pro památkovou ochranu směrem k výkonným orgánům státní správy). To se děje různým způsobem. Izolovanými akcemi např. v rámci přípravy a zpracování projektové dokumentace nějaké opravy, kontextuálně v rámci vědeckých výzkumů, ale také operativním monitoringem, který je systémově zaměřen hlavně na vyhledávání objektů poškozených a vyžadujících finanční podporu opravy v rámci nějakého dotačního programu apod.

3/ Během let se také s vědomím nedostatků v evidenci památek, k nimž docházelo i proto, že objekty chátraly či se stavebně měnily, takže se doklady o jejich podobě v evidenci stále více rozcházely s realitou, konaly různé kampaně „reidentifikací“ či „generálních aktualizací“. Z další škály evidence a dokumentace nelze opomíjet různé „plošné“ akce, zejména ve městech prohlašovaných za městské památkové rezervace, ve vybraných ohrožených regionech (záplavové oblasti přehrad, území ustupující těžně uhlí apod.).

4/ Sice možná příliš schématicky, ale ne zcela nepravdivě asi lze říci, že jedním z hlavních společných znaků takových výzkumů a dokumentací je jejich nespojitost. To často vedlo a vede k opakování některých základních údajů, místo, aby se třeba ty aktualizované jen upravily či doplnily. To by ušetřilo čas zpracovatelů, ale i těch, kdo s daty pracují. Je zřejmé, že Památkový katalog ve své neveřejné části je v těchto směrech již velice vybaven (a snad je i postupně zpřehledňován).

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město (20180709)

V jámě v tomtéž místě začíná betonáž základů nového objektu, „Květinového domu“. Červenec 2018.

5/ Od takového monitoringu založeného na průběžné aktualizaci dat (spolu s archivací všech verzí, jak to známe např. z Wikipedie) lze přejít k představě „časové osy“ („timeliny“), na které lze najít dle data vytvoření fotky, popisy, odborné elaboráty i administrativní úkony, odborná vyjádření apod. A logicky lze tuto časovou osu doplňovat i o údaje starší, nakolik se mohou z různých důvodů postupně zjišťovat (čili je možné informační bázi objektu založit kdykoliv, a to již i s minimálním obsahem (odkaz na nějaký zachycený zdroj informace, jedno foto…). V rámci výzkumů typu SHP jsou zpravidla zpětně zjišťovány i okolnosti vzniku objektu – jsou důležité i pro znalost historických okolností a důvodů, jež vedly k výstavbě apod.

6/ A tu se přímo nabízí představa začít se sběrem dokumentace objektů, možná budoucích památek, již od data jejich zrodu. Dnes již stavební či jiné zákony stanovují vlastníkům disponovat „pasporty“, které obsahují i z řady obecných důvodů četné údaje podstatné i pro památkáře. (Např. Irena Zachariášová: Pasportizace v praxi (svjaktualne.cz; 20121102) (verif. 20190319) Základní technický popis, alespoň zběžnou plánovou dokumentaci, asi fotky apod. To sice lze využít jako památkové podklady, ze kterých lze spolu s projektovou či prováděcí dokumentací vyzvědět mnoho podstatného. Jenže památkáři potřebují specifickou skladbu informací. Ta mnohdy nemusí zacházet do největších podrobností. Co je potřebné vědět, to mohou ukázat právě data z aktuálních evidenčních památkových dokumentací apod. A to v této skladbě řada ostatních podkladů (pro stavební řízení, v pasportu apod.) neobsahuje.

7/ Proč tedy netvořit tyto údaje ve vazbě na „vlastnický“ pasport již v době, kdy se objekt staví. Popsat a fotkami a schématy doložit uspořádání a způsob provedení základů, hrubé stavby, podlah, otvorových výplní, vytápění, elektroinstalace, omítek, nátěrů, funkční náplň prostor… Taková specifikace by pak mohla být během „života“ objektu aktualizována – o údaje o vestavbách, úpravách instalací, rekonstrukcích… Tedy vše to, co jinak následně více méně pracně je zjišťováno právě např. při výzkumech či záměrech na prohlášení objektu za kulturní památku, byť k tomu dochází jen velmi výběrově a po desetiletích. Proces výběru objektů k ochraně by tak mohl být lépe informačně podložený. Pro srovnávací studium by nechyběly údaje třeba o objektech, které zanikly, nebo třeba byly nahrazeny „totální“ novostavbou. (O využití povinných „vlastnických“ pasportů pro evidenci typů staveb, jejich technického provedení apod. z hlediska památkové péče zatím není mnoho slyšet – je možné, že využitelnost není veliké, anebo je to v praxi již samozřejmé…).

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město (20190228)

Po vybetonování základů a podzemních podlaží nová výstavba dosáhla úrovně okolního terénu. Únor 2019.

8/ Není úplně snadné si představit, kdo by takovou dokumentaci zpracovával, kdo by její tvorbu hradil, výsledky archivoval a zpřístupňoval. Nicméně v tomto smyslu je dnes už vlastníkům ukládáno dostatek zadání (dokumentace skutečného provedení, pasport, který by ovšem bez velkého nároku památkově relevantní údaje v únosném rozsahu mohl absorbovat…). Takže by vlastně mohlo spíše jít jen o nějakou specifikaci doporučení, jak mají být data uspořádána, standardizována. Z fleku to asi lze těžko vymezit (názory by se navíc lišily). Ale dnes lze na internetu takové případové studie dle názoru a možností kdykoliv rozpracovat. Velmi by to pomohlo k rychlému zodpovězení otázek, co a jak do „památkového pasportu čehokoliv“ zahrnout – ale v neposlední řadě i té základní, zda vůbec stojí za to se něčím podobným zabývat…

9/ Můžeme si říci, že již dnes máme i příklady, kdy aspoň ve stručnosti takovými ukázkami průběžně aktualizovaných informací o osudech staveb jsou právě stránky Wikipedie (např. po zániku domu U Turků na Václavském náměstí 47 v Praze vzniklo již během výstavby náhradního objektu nové heslo Květinový dům). Neměli bychom jistě vynechat např. Prázdné domy, kde dokonce můžeme sledovat právě takový velmi dynamický vývoj od „prvoplánové“ snahy zejména upozorňovat na potřebu záchrany nevyužívaných a ohrožených objektů právě k „pasportizaci“; stojí za to sledovat, protože i korekce databázového systému jsou prováděny operativně dle praxí ověřených potřeb apod., „hesla“ jsou zakládána i pro umístění nejdrobnějšího sdělení, přičemž je možné dle okolností jakékoliv rozšiřování, ale zejména vkládání „aktualit“. (To lze do jisté míry ilustrovat na stejném objektu v „projektu“ Prázdné domy: Václavské náměstí 47, i když jsou zde některé domy aktualizovány více – samozřejmě jde o dobrovolnické iniciativy aktualizované sice intenzivně, ale nutně výběrově. Podobně je témuž objektu věnována pozornost testovně i zde, přičemž jsou poměrně obsáhle shromážděny i odkazy na „média“, zejména ta, co sledovala peripetie prohlašování a rušení prohlášení kulturní památkou apod.) Takové nástroje operativy (i monitoringu) by mohly být inspirací i pro možná rozšíření oficiálních informačních systémů, byť by pro jednoduchost či přehlednost od sebe oddělené systémy na sebe jen vzájemně efektivně odkazovaly a využívaly své obsahy. Ale hlavně by měly směřovat k podpoře „synergického“ spojování sil. (Po tom úplně „volá“ probíhající demolice komplexu Transgas, která by se mohla stát jakýmsi „pilotním projektem“, ukazujícím produktivitu spolupráce; nic takového ale zdá se nenastane, i když zřejmě žádná agónie stavby ještě nebyla dokumentována tak intenzivně. Možnosti monitoringu on-line opět ukazuje např. průběžně aktualizovaná „časová osa“ Transgasu od vzniku až k současné situaci na stránce Prázdné domy. Další možnost u stejného objektu ukazuje testovní wiki NPÚ.)

10/ Informace o památce by tak mohly být bez velkého historického pátrání shromažďovány během existence každého objektu. Případné vědecké výzkumy by mohly být s „pasportem“ provázány. V případě zániku objektu, který si z památkového pohledu nikdo nepřeje, by se pasportizace „uzavřela“ zpracováním zánikové dokumentace, a to zejména s cílem „vytěžit“ informace, které v celistvém stavu stavba nikdy neposkytne (přitom nic nebrání tomu u dosud nepodchyceného objektu získat a uchovat právě zánikovou dokumentaci, která disponuje snad bezkonkurenční vypovídací schopností).

11/ Osnova vznikové dokumentace

Bude upravováno… Připomínky rád zkusím nějak využít…

12/ V zásadě by dokumentace měla obsahovat to, co bude potřebné pro následující monitorovací akce, ale neměla by být omezována formálními komplikacemi nebo nároky na jakousi kompletnost, stejně vždy nazíranými odlišně (podle tradice, specializace…). Není nutné, aby obsahovala jinak potřebné popisné údaje (které by měl obsahovat např. stavebně-technický průzkum apod.).

čp. 116/III, U Lužického semináře 48, Praha, Malá Strana (20190102)

Ukázka orientační dokumentace vznikajících konstrukcí novostavby v sousedství upravovaného historického objektu.

13/ Vzhledem k tomu, jak zde význam takové dokumentace zřejmě nadhodnoceně vidíme, mohla by být ukládána stavebníkovi, ale je zřejmé, že dlouho může jít jen o pokusy vůbec pro ověřování proveditelnosti apod. Nakonec chybí i nějaké „úložiště“…

  • Každý údaj je dobrý, ale obecně jej nelze označit za kontrolovaně povinný.
  • Alespoň v nejnutnější ověřitelné formě uvést identifikační údaje (čp., ulice a čo…., souřadnice odečtené z některého mapového portálu; vícero údajů je vždy lepší, ale jejich minimální rozsah by neměl být překážkou).
  • Okolnosti vzniku (vlastník, investorský záměr)
  • Dosavadní stav místa. Jaká stavba musela být odstraněna, jaké starší stavební části byly případně využity. Bylo možné zjistit, co se stalo s materiálem starší stavby? Bylo z ní něco uchováno např. v muzeu? Zazděno v novostavbě?
  • Způsob založení. Konstrukce nosných stěn (zdivo, dřevo, beton, hlína…). Konstrukce stropů. Podlahy. Otvorové výplně (aspoň obecně, jestli třeba byly použity i nějaké starší prvky, plastová okna). Schodiště. Výtah. Využití sklepa a podkroví. Garáž. Koupelna. Kuchyň (samostatná, v obývacím pokoji).
  • Střecha.
  • Přístavky. Úprava a využití pozemku. Kůlny. Záhony.
  • Výtvarná díla (název, autor, datace).
  • Architektonické pojetí (modernistické, futuristické, v místě obvyklé, tradicionalistické, vybočující…). Popis, komentář či názor jsou vždy přínosem.
  • Odkazy na možné zdroje informací (archivy, média – pokud se o novostavbě psalo či mluvilo, kroniky, jiné průzkumy, stavební deník apod.), pokud je má poskytovatel v dosahu a může k jejich vyhledání vynaložit čas.
  • Fotodokumentace je v dnešních podmínkách téměř nutností. Fotografie může srozumitelně zachytit různé detaily či konstrukční řešení, které by neobjasnil ani obsáhlý a často těžko interpretovatelný popis. Vysokou vypovídací schopnost ovšem mají fotografie vybavené zasvěcenějším popisem. Oproti jiným druhům dokumentů (video, 3D vizaulizace) je dnes fotografie poměrně spolehlivě archivovatelná a propojitelná jednoduchým odkazováním s ostatními dokumenty. Vhodné je doprovodit fotografii druhou verzí s označením či vpisky přímo v obrazu, pokud to usnadní pochopení popisky – vždy by ovšem měla být připojená i původní, nepopsaná verze snímku.
  • Forma takových dokumentů není nijak stanovena, ani místo, kde by mohla být spravována.

© Jan Sommer, 20190319, 20190321

2019/03/19 Posted by | evidence památek, koordinace dat, participace | | Napsat komentář

Výběr památkových jubileí 2019

1/ Tentokrát jsem se pokusil o několik kulatějších památkových výročí po delší době. Loni se to nějak organizačně nedalo zvládnout, letos subjektivní výběr předkládám až na začátku února. Většinou se jedná o památkáře, restaurátory apod., ale nechybějí ani významní umělci, kteří se o památkovou péči zasloužili vytvořením děl, která památkáři nyní s chutí ochraňují. Chcete-li, věnujte některým osobnostem trochu zamyšlení, možná je třeba můžete připomenout ostatním publikováním nějakého medailonu apod. Dějiny památkové péče a osobnosti oboru si taková ohlédnutí jen zaslouží…

2/ Samozřejmě budu opět vděčen, když třeba do komentáře připojíte upozornění na chybějící jméno, možná i událost z dějin památkové péče. Sám se ještě také chvílemi pokusím o doplnění případně zachycených údajů.

3/ Omlouvám se za „nezvyklé“ psaní datumů, ale já už to prakticky jinak neformátuji, protože technicky to má jedině výhody. Děkuji za pochopení.

Ruskin, John 200 * 18690208
Hilbert, Kamil1 150 * 18690212
Grimm, Mořic 350 * 16690403
Preissig, Vojtěch 75 + 19440411
Vosmík, Čeněk 75 + 19440411
Bergner, Pavel (mal., rest.) 100 + 19190413
Popp, Arnošt (soch., modelér keramiky) 200 * 18190418
Leonardo da Vinci 500 + 15190502
Stefan, Oldřich 50 + 19690505
Váchal, Josef 50 + 19690510
Koula, Jan 100 + 19190518
Liebscher, Adolf 100 + 19190611
Nekvasil, Otakar (arch., stav.) 150 * 18690830
Häusler, Antonín (mal., rest.) 150 * 18690906
Klár, Karel (mal., rest.) 100 + 19191004
Rembrandt 350 + 16691004
Blecha, Matěj (arch. a stav.) 100 +19191218

4/ Vynechal jsem renesančního architekta Baldassara Maggiho z Arogna, protože toho uvádějí jako zesnulého roku 1619 jen některé naše zdroje, a to ještě s otazníkem. Ostatní ho zřejmě nechávají zemřít až roku 1629.

5/ Edit. 20190208: + Rembrandt. 20190211: + Leonardo

6/ Edit. 20190314: + Ruskin

Poznámky

1 20190131 | Louny v únoru oslaví 150 let od narození Kamila Hilberta. (e-region.cz). (Verif. 20190202). Událost na FB.

© Jan Sommer, 20190202

2019/02/02 Posted by | personálie | Napsat komentář

Plus kódy jako možná pomůcka při lokalizaci památek a jejich fotek apod.

(Možná jen téma k diskusi o památkových IS?)

1/ Víme, že s lokalizací stavebních památek a jejich částí míváme různé potíže drobnější či větší – pro někoho to přitom může být problém, jiného to může ponechat v klidu. Někomu stačí adresa s číslem popisným (kterou mu dnes již tuzemské i globální vyhledávače nejednou lokalizují do mapy s vysokou mírou spolehlivosti – při shodách názvů mu nabízejí možnost dotaz upřesnit atd. apod.) či dokonce pojmenování hradu apod.

2/ Přitom se dnes od PaGIS pohybujeme k PaGIM (s ambicemi nějak v jakémsi systému relativním či absolutním lokalizovat každé dveře či okno) na jedné straně, ale současně v systémech evidence nemovitostí i památek stále pracujeme s jednotlivými body coby „rozcestníky“ ke všem informacím o objektu. To pak ale vede k potížím při propojování informací o věci, jež jsou např. lokalizovány pomocí přesnějšího bodu, ale ten se neshoduje s identifikačním bodem GIS. V pokročilejších a robustnějších systémech nejspíše je možné např. k pozemku zahrnout vše, co má souřadnice spadající do známé plochy objektu. Obecně je však zřejmě obtížné do takového systému včlenit fotku objektu z ulice, kdy nevíme dobře ani to, kde je hranice mezi sousedícími parcelami.

3/ Postupně jsem se pokoušel (chvílemi) se zabývat vhodně malými „čtverečky“, jejichž poloha by byla definována např. souřadnicí levého dolního rohu (při pohledu na mapu v obvyklé poloze). Ze souřadnic by se vytvořil „kód“. Ten by určil polohu i velikost „čtverečku“. Umožnil by také určit vztah mezi velkým „čtverečkem“ a malými, v něm obsaženými. Ovšem i souřadnice všech bodů ve „čtverečku“ by ve výsledku (jehož jsem se nedopočítal) byly propojeny s informacemi o jeho dalším obsahu, o dalších obsažených bodech apod.

4/ Takto rozvržené „čtverečky“ by umožňovaly detailnější lokalizaci např. fotek či nákresů ve vztahu ke stavební památce většího rozsahu – to je typické např. pro areály zámků či hradů. Existuje určitá naděje, že by to pak např. s pomocí klíčových slov umožňovalo zvladatelné metody dohledání různých typů informací (přitom by „zoomováním“ „čtverečků“ bylo možné i lépe probírat detailnější informace). Samozřejmě mi ale bylo jasné, že jsem systém nedovedl do finálního řešení, a samozřejmě také bylo nemyslitelné dojít k tomu, že by „systém“ začal používat někdo další…

5/ Inspirativní v tom jistě je i britský geograph. Asi existují i jiné systémy.

V zásadě jsem nakonec na „rozvoj“ takových „úvah“ či snah resignoval a rozhodl se pro sebe u fotek apod. využívat vhodné struktury textových informací, takže se dobře ve svých datech „najdu“ pomocí dnes běžných vyhledávacích nástrojů internetu.

6/ Proto mě také nyní zaujalo řešení na mapách Googlu, které vlastně matematicky podloženým způsobem také definuje „pravoúhlá“ políčka, založená na globálních souřadnicích. Sice zřejmě není možné tyto „čtverečky“ slučovat, či v nich „zoomovat“, ale jejich jednoznačnosti by asi bylo možné využít i pro některé potřeby lokalizace fotek a jiných informací.

7/ Nástroj je nazván „Plus codes“.

8/ Uvidíme, jestli bude mít nějakou perspektivu a trvalost právě v tom oboru, který nás zajímá zde – tedy evidenci a dokumentaci památek aj. stavebních výtvorů.

scrs190121-plus-code1

Na rozdíl od návodu je ideální kliknout na položku „Co je tady?“ v lokálním menu.

scrs190121-plus-code

Vlevo se mezi „adresními“ údaji bodu objeví kód, který lze kopírovat do schránky.

scrs190121-plus-code2

V mapě plus.codes se po vložení kódu objeví příslušné políčko.

scrs190121-plus-code3

Příklad o několik m dále ukazuje členění ploch – ukázka po vložení dalšího kódu.

9/ Uvidíme, zda se bude šířit praktické využití a najde-li se jaké i pro památkovou péči.

© Jan Sommer, 20190121

2019/01/21 Posted by | mapy | | Napsat komentář

Časopis e-Monumentica vzorem otevřeného přístupu

1/ Možná by bylo vhodné mluvit spíše o jednom z podnětných vzorů do stále ještě tolik potřebné a málo intenzivní diskuse…

scrs190120-logo-emonumentica2/ V poslední době jsme občas svědky (někdy i účastníky) stále ještě opatrných debat o velmi potřebném rozšiřování odborného a vědeckého (vč. recenzovaného) publikování na internetu. I řada konzervativních a důstojných památkových periodik bude nucena překonat své obavy a opatrnost. Vzorem jim v tom může být mj. i časopis e-Monumentica, vydávaný již několik let Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Na internetu jsou v tuto chvíli dostupná 2 čísla, další se podle údajů na webu připravují. Nicméně se zdá, že tč. nejsou dostupné úvodní 3 ročníky. (Dohledat lze, že to je asi způsobeno navázáním na e-Bulletin, který ovšem vycházel v letech 2011-2015, takže stejně není zcela jasné, jak to je počítáno…). V zápatí webu je uvedena vysvětlivka „Odborný recenzovaný časopis e-Monumentica vychází v rámci udržitelnosti projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu.“, což může trochu varovat, protože u řady projektů činí právě udržitelnost určité potíže… Časopis pro zkoumání a ochranu památek by ovšem měl mít nárok existovat nastálo…

scrs190120-emonumentica-ukazka

Záhlaví článku (vlevo dole naznačený otvor plánovaný pro vložení výtisku do pořadače).

3/ Věřme, že se bude časopisu nadále získávat opravdu zajímavé články, jaké čteme i ve zmíněných dvou sešitech. Mezi jejich autory nakonec vidíme i pracovníky NPÚ, jednoho předního nakonec i v redakční radě.

4/ Časopis navíc rádi vítáme mezi těmi zatím nemnoha, které nejen systematicky zpřístupňují obsah on-line, ale otevřeně přístupnou verzi používají jako primární. Je to do jisté míry průkopnické, protože „standardní“ časopisy vydávané tiskem na štůsku papírů dokáží již do značné míry zavedeným způsobem také nárokovat nějaké prostředky na výrobu, což asi může u elektronického vydání dělat dojem, že je lze pořídit skoro za hubičku – víme ale, že redakční práce je pro takové vydání prakticky stejně.

scrs190120-emonumentica-ukazka2

Ukázka paty stránky s bibliografickými údaji.

5/ Články asi nebudu podrobněji tlumočit, neb je lze studovat bez omezení, tak snad jen pár poznámek k přístupu vydavatele a editora webu.

6/ Navrhl bych uvážit vytváření příspěvků v dostupnější verzi pro vyhledávání i další využití (citace apod.), nejspíše *.html nebo pod. (verzi *.pdf by bylo možné generovat a zaslat na vyžádání apod.). S tím by pro přehlednost odkazování mělo souviset především číslování odstavců (to také umožňuje lépe cílené odkazování při citaci apod.). Do jisté míry také primární PDF verze klade specifické nároky na redakční zpracování (sazba poznámek k textu, dělení slov, nedělitelné mezery…).

7/ Také není k dispozici „prostý“ seznam článků v jednotlivých číslech, což je pro běžnou orientaci přeci jenom vhodnější. Samozřejmě ovšem anotace jsou velmi potřebné (právě třeba i pro výše zmíněné vyhledávání apod.). Absence minimálního obsahu také způsobila, že v něm nejsou uvedeny stránkové rozsahy článků, takže např. pro citaci je nutné si je vypsat. Není uvedena doporučená forma citace. Zápatí stránek obsahuje sice celkem dostatek údajů, ale není v něm zahrnuta internetová adresa.

8/ Články *.pdf prakticky neumožňují komentování, evidenci odkazů na článek z jiných míst apod.

9/ S tímto souvisí ještě jedna „drobnost“, když články nemají svou vlastní stránku *.html. Tak totiž vlastně chybí zpětná vazba – kontakt se seznamem článků v čísle apod., možnost dobře využít vnitřní vyhledávání, přidat propojení se seznamem citované literatury, se stránkou autora (externí či interní) apod. Je to důležité i proto, že to umožňuje vhodnější odkazování na HTML stránku článku, nežli rovnou na konkrétní soubor!

© Jan Sommer, 20190120 (aktualizace 20190121)

2019/01/21 Posted by | glosa, OA, publikace, publikační činnost, recenze, udržitelnost dat, weby | , , | Napsat komentář

Také česká a československá státní památková péče si snad nějak připomene své století

1/ Samostatný odborný a výkonný orgán památkové péče na území nynějších Čech, Moravy a Slezska, C. K. zemský památkový úřad pro Království České, vznikl v květnu 1918 oddělením od vídeňské centrální komise pro výzkum a ochranu památek. Již dne 29.10.1918 bylo vydáno nařízení Národního výboru československého č. 13 Sb., o ochraně a zákazu vývozu uměleckých památek. 5.11.2018 Národní výbor pověřil Zemský památkový úřad pro Království České v Praze vykonáváním dosavadní agendy, tj. péčí o památky na celém území Československa. Na počátku roku 1919 bylo pojmenování změněno na Státní památkový úřad. Vedoucí pozici hlavního konzervátora v té době zastával Luboš Jeřábek (do roku 1925).

© Jan Sommer, 20181022

2018/10/22 Posted by | dějiny památkové péče, glosa, organizace památkové péče | , , | Napsat komentář

Web Národního muzea oslaví svých 200 let a století republiky v nové fazóně

1/ Asi v souvislosti s přípravami velkolepé 1. etapy velkolepého postupného znovuotevírání Národního muzea v Praze zřejmě došlo i ke spuštění nového webu. I když zatím zřejmě nedošlo k oficiálnímu přestřihávání virtuální pásky a k přípitkům s VIP a s novináři.

2/ Vím, že předešlá podoba stránky se části odborníků i z řad památkářů hodně líbila, ale kombinace šedé a fialové na tlačítkách apod. úplně nepobízela k procházení, jak se mně zdálo.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Pohyb úvodních obrázků je rychlý, takže pokud si chceme větičku pod nadpisem přečíst, musíme najít tlačítka pro ruční ovládání pohybu.

3/ Nová verze je také poměrně střízlivá, což je asi správné, protože zábavy z různých hejblat si lze dostatek užít jinde. Zde se snad editoři soustředí hlavně na dobrou „prostupnost“ informací. Zatím lze vidět, že se inženýři celkem pečlivě věnovali responzivitě. I na mobilu se ovšem hodí používat verzi pro PC, protože i ta je celkem roztahaná. Při šířkovém uspořádání je to asi i na mobilu nejschůdnější řešení. Mobilní verze na mobilu navýšku se soustředěněšjímu hledání brání svou délkou, protože posouvání celkem početné skupiny okének je nakonec zdrojem nejistoty, co bylo nahoře, co dole apod.

4/ Obecně trochu chybí, že krom kalendářových informací o akcích a aktualit nejsou ostatní položky zřejmě označené datem. To může vadit některým pravidelnějším návštěvníkům, ale je to celkem jedno třeba lidem, kteří jdou do NM jednou za život s dorůstajícími dětmi. Ve výpisu novinek ovšem datumy jsou (nejstarší položky jsou zatím z roku 2016, takže se teprve ukáže, jestli bude na nový web přenesen i předchozí obsah). V detailu Novinek ale už datum zase není a chybí i nějaké šipečky pro listování mezi „předchozí“ a „následující“ novinkou.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Na titulní stránce se objevuje rozcestník Události, zahrnující i Akce, Novinky apod. Názvosloví se ale zčásti liší. K vydání jubilejní mince tak najdeme pod označením „článek“ zprávu zařazenou do rubriky „novinky“. Této události se ovšem týká i tisková zpráva.

5/ Zobrazení „větve“ od úvodní stránky lze ocenit, protože ne každý designér tuto potřebnost uznává (jen je to trochu mrňavé a šedé písmo na černém pozadí skoro nelze číst). Momentálně jsou ovšem Novinky zařazené ve větvi podstránky O nás, ale z této stránky na ně nesměřuje odkaz. Zdá se také, že pojmenování úrovní ve větvích se ne vždy shoduje s tím, co je v menu. Na některých stránkách je již uvedeno menu podstránek, ale je v této chvíli umístěné nad patou stránky, což by vyžadovalo zbytečné rolování.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Příklad otevřeného přehledného menu ve verzi PC.

6/ Nicméně fungování je rychlé a migrace obsahu nejspíše intenzivně probíhá. E-shop je zřejmě plně vybavený a funkční, ale jde o samostatnou stránku, která asi aktuálně není měněna. Dobře se jím prochází opět díky tomu, že jsou vypsány větve podstránek.

7/ Intenzivně jsou již zřejmě aktualizovány zejména tiskové zprávy, což je zřejmě motivováno i přípravami velkých muzejních oslav v příštím týdnu.

8/ Uvidíme, jestli se pod zprávami či články objeví i nabídky souvisejících exponátů, expozic, výstav či komentovaných prohlídek apod., jak to dnes bývá běžné. A naopak i třeba u exponátů odkazy na články, které se jim věnují, což by bylo velice vítané, protože takové řešení by prozatím bylo spíše průlomové.

Starý web Národního muzea v Praze v červenci 2018

A ještě pro připomenutí předchozí podoba webu, uchovávaná na archive.org…

© Jan Sommer, 20181019

Citace: Jan Sommer: Web Národního muzea oslaví svých 200 let a století republiky v nové fazóně, blog on-line https://wp.me/pqrNE-PA, publikováno 19.10.2018. (+uveďte datum Vaší verifikace)

2018/10/19 Posted by | glosa, PR, recenze, weby | Napsat komentář

Evropský den konzervování-restaurování 2018

1/ Do rámce Evropského roku kulturního dědictví 2018 zařadila Evropská konfederace organizací konzervátorů-restaurátorů E.C.C.O. 1. ročník Evropského dne konzervování-restaurování s termínem 14.10.2018. Řada institucí zejména v Německu a v řadě dalších zemí uspořádala pro odbornou i laickou veřejnost různé prezentace odborné restaurátorské práce (účastníci). V ČR se k akci přihlásila Asociace muzeí a galerií ČR – Komise konzervátorů-restaurátorů. Ta se zabývá primárně péčí o sbírky muzeí a galerií, samozřejmě známých celé široké veřejnosti. Záběr této komise proto postihuje prakticky všechny typy kulturního odkazu – od archeologie přes módu, listiny s pečetěmi, cechovní truhly a emblémy, nábytek, díla sochařství, malířství, fotografická či všech uměleckých i běžných řemesel až třeba po obrobky z kovů nebo kreace designérů; prakticky tu bezbřehost nelze ani naznačit!

čp. 219/I, Liliová 5, Praha, Staré Město

Náhled do restaurátorské „kuchyně“…

2/ Odbornou záštitu nad kvalitou ochrany památek i jejich oprav, včetně restaurátorských prací, pokud jsou mimo takové sbírky, zajišťuje především Národní památkový ústav (ten se také nějakým dílem účastní aktivit AMG). Typologická škála je rovněž neomezeně rozsáhlá. Jednak instituce pečuje o více jak 100 veřejnosti zpřístupněných hradů, zámků, klášterů, ale také skanzenů, industriálních objektů, kostelů apod., jednak posuzuje hodnoty památek v procesu jejich prohlašování za kulturní památky a vydává odborná stanoviska prakticky k veškerým konzervátorským-restaurátorským pracím na kulturních památkách, prováděným z iniciativy jejich vlastníků. Krom toho se spolu s dalšími institucemi (Archeologický ústav AV ČR, muzea…) podílí na ochraně archeologického dědictví. Zapojuje se i do ochrany kulturní krajiny, rozvoje technologií konzervace a restaurování apod. Rozhodně by proto měl co říci i k Evropskému dni konzervování-restaurování.

3/ Věřme, že by tedy mohla tato akce, pokud dojde i na její další ročník, přispět k intenzivnější propagaci ochrany památek a k objasňování jejích metod co nejširší veřejnosti též u nás. Mimochodem by také mohla pomoci i propojením s ukázkami metod na zahraničních restaurátorských pracovištích, a tak vyzdvihnout i nejednou špičkové výsledky našich restaurátorů i památkářů, ale i rozvoj mezinárodní spolupráce (pozn.:
S tím by nakonec mohlo souviset i upřesňování pojmů konzervace a restaurování, chápaných často různými jazykovými tradicemi do jisté míry odlišně).

© Jan Sommer, 20181014

Ex-citace: Jan Sommer: Evropský den konzervování-restaurování 2018. On-line blog https://wp.me/pqrNE-Pu. Publikováno 14.10.2018. Verifikováno (datum Vašeho zhlédnutí).

2018/10/14 Posted by | glosa, mezinárodní spolupráce, prezentace | | Napsat komentář

Poklady sbírkových fondů památek ve správě NPÚ na portálu eSbírky

(Publikováno 20181012. Edit. 20181023. 20190121. 20190124.1)

1/ Poněkud stranou zájmu a bez intenzivní propagace se v databázi eSbírek objevily ukázky ze sbírkové pokladnice státních hradů a zámků ve správě NPÚ. Nutně zaujmou dosud nedosaženou podrobností zpracování, ale i koncepcí uspořádání katalogových položek. To je ovšem výsledek systematičtější výzkumné práce při evidenci sbírkových fondů v expozicích i depozitářích NPÚ, rozvíjené po řadu let. Proto není moc co vytknout a asi nezbývá, než se těšit na další příspěvky co nejdříve.

2/ Zahrnutá díla od gotiky po manýrismus korespondují s podstatnou částí obsahu velmi důkladné a též metodicky podnětné knihy Ad unicum. Umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu I/1. Od gotiky k manýrismu. Šárka Radostová (ed.), Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.), Národní památkový ústav, Praha 2017. ISBN 978–80–7480–089–4.

3/ NPÚ již za posledních snad 15 let vydal dlouhou řadu publikací o sbírkách na spravovaných památkách, obvykle nějak tématicky zaměřených, což dává určitou možnost přispět ke komplexnějšímu poznání aktuálními poznatky či novými hodnoceními např. po restaurátorském zásahu, anebo na základě soustavného výzkumu, zejména podporovanému ministerstvem kultury – tak tomu bylo i v tomto případě.

4/ Zatím základní formou výstupů těchto výzkumů jsou příkladně zpracované syntézy či katalogy, často doprovázející i pozoruhodné specializované výstavy. Lze tedy říci, že výsledky jsou tak odborně kontrolovatelné a využitelné v dalším bádání, současně jsou ve velikém rozsahu nabídnuty široké kulturní veřejnosti, studentům dějin umění apod.

5/ Tím nápadnější ovšem je absence nějakého elektronického katalogu movitostí v rámci Integrovaného informačního systému památkové péče. Nyní se tak cenný prezentační soubor uchýlil na portál eSbírky. I to je ovšem citelný pokrok, protože to jistě vyžadovalo i nějakou změnu přístupu k ochraně informací o dílech, protože ta je nastavena na maximální opatrnost, což má logiku, kterou nelze popřít. Potřeba podpory vzdělávání a obecného šíření kulturních informací, jakož i snaha zpřístupňovat informace a výsledky výzkumů vytvořených z veřejných prostředků co nejdostupněji poznamenaly priority řady významných paměťových institucí světa. Dnes je stále běžnější, že velká muzea či galerie zpřístupňují stovky katalogových položek se snímky ve vysokém rozlišení.

6/ V Evropské unii se přikročilo k budování monumentálního systému, který ale musí překonávat nejrůznější komplikace, plynoucí z vazeb mezi databázemi, které většinou nebyly původně vůbec předpokládány jako nějaký nadnárodní publikační systém, který má ambice pomáhat vyhledávajícím osobám překládáním klíčových slov, lokalizací v mapě…

scrs181012-eSbirky-01

Pro vyhledání předmětů ze sbírek Národního památkového ústavu je třeba vyhledat jak „Národní památkový ústav“, tak i „NPÚ“.

7/ Oporou tohoto grandiózního záměru měly být i národní repozitáře, shromažďující a sjednocující data od jednotlivých spolupracujících institucí. S podobným záměrem zřejmě před lety vznikly i eSbírky, ale v rámci měnící se situace se posunuly spíše do podoby nástroje publikování „domácích“ dat, kam nyní dospěly i vybrané exponáty NPÚ.

8/ Přitom NPÚ již poskytl do systému Europeana velké množství dat, ale ta pocházejí z Metainformačního systému, takže obsahují ve většině údaje o nemovitých kulturních památkách – fotografie, ale i vybrané plány, odborné posudky, administrativní podklady o ochraně památek… Ukazují také, že míra širší zajímavosti takové dokumentace může být různá, zejména pokud je těžké zobrazit mezi „Podobnými Položkami“ ty, které by s vyhledaným předmětem přímo souvisely (např. díly triptychu apod.).

9/ Tímto „automatismem“ ve vyhledávání trpí i eSbírky, protože např. ze skupiny 4 světeckých soch ze sbírek NPÚ dole mezi „podobnými předměty“ zřejmě často nejsou zbylé 3 (zřejmě se výpis vždy generuje znovu a často jinak). Přitom by mohlo pomoci doplnit k sochám pevné odkazy, které by zájemci umožnily neztratit se z potřebného kontextu.

scrs181012-eSbirky-02

Výsledek hledání „Národní památkový ústav“.

10/ Informace od památkářů v eSbírkách jsou do značné míry novinkou mimořádně velkým rozsahem zpřístupněné dokumentace i textů. Ve formě příloh jsou totiž ve formátu PDF poskytnuty u předmětů katalogové texty z knihy kompletně, včetně vyobrazení v náhledové kvalitě.

scrs181012-eSbirky-03

Odkaz pro stažení přílohy ve formátu PDF.

11/ Netuším, jestli jsou dostupné také úvodní souhrnné kapitoly knihy, ale ty už si asi zájemce musí zakoupit či prohlédnout ve vypůjčené knize.

12/ Při vyhledání výrazu „Národní památkový ústav“ se nám zatím objeví 50 předmětů, při vyhledání „NPÚ“ je jich 14. V knize je však předmětů 60. Není proto úplně snadné zjistit, jestli se 4 předměty kvůli způsobu zápisu objeví v obou výpisech, nebo jich je na eSbírkách o 4 více, nežli v knize. To se může zdát málo významné, ale kdyby NPÚ ve zveřejňování elektronických verzí katalogů nebo primárně elektronicky pokračoval, nebude asi již snadné odlišit, co pochází ze kterého zdroje, z jakého kontextu. Publikaci tak je třeba vyhledat po kouskách (ale nelze vyloučit, že se někde objeví její pokoutní kopie). Např. je značně nesnadné projít si ji souvisle podle toho, jak jsou předměty seřazeny v knize.

scrs181012-eSbirky-04

Zdá se, že získání trvalého odkazu na stránku předmětu nemusí být spolehlivé (snad stabilní odkaz lze ovšem jednoduše vytvořit okopírováním první části adresy s číslem položky, např. http://www.esbirky.cz/predmet/18912613). Licence umožňuje nekomerční užití při uvedení zdroje (ale je otázka, jak budou toto uživatelé řešit, protože zřejmě není nabídnuta nějaká doporučená forma odkazu).

13/ Nicméně je výsledek vynikající, takže lze leda doufat, že NPÚ bude v poskytování informací touto cestou pokračovat.

14/ Z dnešního pohledu by už asi nebylo od věci, kdyby eSbírky měly mobilní verzi, aby si zájemci o informace mohli snáze pročíst třeba cestou na dotyčný zámek, a tam si pak exponáty prohlédnout se znalostí souvislostí. Zdá se, že není v nabídce kód pro vložení náhledu stránky exponátu při sdílení na jiném webu apod.

15/ Určitá otázka může vzniknout i z hlediska místa uveřejnění. eSbírky jsou jistě důstojným místem. Vyhlídka na to, že z této platformy, vytvořené prvotně jako repozitář pro Europeana, budou exponáty NPÚ exportovány i tam, asi existuje, ale zatím k přenosu dat nedošlo. Z hlediska obrovského rozsahu a významu sbírek ve správě NPÚ by jistě stálo za úvahu disponovat i vlastní verzí této elektronické publikace. Např. by to umožnilo zařadit odkaz na předměty v eSbírkách do IISPP či na webech památek vytvořit propojení, které by jistě zajímalo i nejednoho kulturního turistu, plánujícího si návštěvu památky. (Tak jsme to např. zkoušeli i v někdejších Exponátech týdne na někdejším webu.)

16/ Stručná prohlídka eSbírek se zřetelem k předmětům prezentovaným Národním památkovým ústavem:

Edit 20181023:

17/ Na portálu eSbírky došlo k úpravě popisů položek dodaných od NPÚ tak, že dodávající instituce byla jednotně pojmenována „Národní památkový ústav“, takže vyhledávání „NPÚ“ již nefunguje. Ponechme stranou, že by bylo lepší, kdyby vše šlo vyhledat na oba dotazy…

Edit 20190121:

18/ Nyní zřejmě stránky na webu eSbírky dostupné nejsou. Budeme se snažit zjistit, zda se jedná jen o nějaké přechodné „opatření“ (možná i v souvislosti s probíhajícími aktualizacemi?; na ty by asi ale bylo upozorněno).

© Jan Sommer, 20181012 (psáno v září 2018)

Citace

Jan Sommer: Poklady sbírkových fondů památek ve správě NPÚ na portálu eSbírky. In: Česká placka (on-line blog), https://wp.me/pqrNE-Ph. Publikováno 20181012. Verifikováno (uveďte datum přečtení).
(dlouhý odkaz https://ceskaplacka.wordpress.com/2018/10/12/poklady-sbirkovych-fondu-pamatek-ve-sprave-npu-na-portalu-esbirky/)

Poznámky

1 Dne 20180121 bylo zjištěno, že sbírkové položky publikované NPÚ nejsou na e-Sbírky k dispozici. Předpokládal jsem, že snad probíhají nějaké aktualizace. To mi potvrdila odpověď od hlavní editorky publikace, jež mi dále sdělila, že se připravuje též publikování řady dalších položek, zpracovaných v rámci projektu VaV v roce 2018. Je tedy obecně škoda, že projekty NPÚ nedisponují nějakými aktivními webovými stránkami typicky s blogem (jehož aktualizace jde obvykle snadno sledovat), kde by na podobné pochopitelné situace bylo možné větou upozorňovat. Edit.: Tak pro upřesnění je nutné dodat, že jednotlivé položky databáze jsou na e-Sbírky funkční, jen momentálně nefunguje vyhledávání. Do zjednání nápravy proto lze používat třeba wiki stránku knihy ZDE.

2018/10/12 Posted by | dostupnost dat, NPÚ, prezentace, publikační činnost, recenze, weby | , , , | Napsat komentář

Kuboklasicismus – trefné pojmenování?

cp181003-MIS-hubrtova-katerina-politickychVeznu-11-id-110178

Praha 1, Nové Město, č.p. 1419, Politických vězňů 11, jiná správní stavba – bývalý kancelářský dům Vítkovického hutního těžařství (Památkový katalog), pohled od J. Foto NPÚ, Kateřina Hubrtová, 16.12.2009. Zdroj.

1/ Pro mě nové (na internetu). Díky nahlédnutí do jakéhosi památkářského spisu jsem narazil na vynalézavé pojmenování stylu části staveb z doby první československé republiky. To lze v zásadě pochopit z toho, že u několika zařazených a vyobrazených staveb se objevuje příslušné označení. Lze říci, že se jedná o stavby, u kterých by se možná jinde použilo označení modernistické, ve stylu art-deco, někdy i rondokubistické či v národním stylu. Nicméně tento zřejmě novotvar není příliš výstižný. Je ale pravdou, že názvosloví meziválečných stylů činí obecně určité potíže. Přispívá k tomu i to, že zřejmě znalci a badatelé přijmou určité zařazení jako správné, a již pak nepřistoupí na diskusi, vedoucí k nějakému zpřehlednění. Asi nám také chybí ten „historický odstup“ a informací o stavbách je i po archivech a v dobové literatuře poschováváno příliš mnoho.

28754613_756171551249379_4909833023093997568_n[1]

Kuboklasicismus po pražsku I. – Jan Kotěra – Praha, Politických vězňů 1419/11 – Kuboklasicism after Prague I. – Jan Kotěra – Prague, Politických vězňů 1419/11. Zdroj.

2/ Termín byl zřejmě na stavby aplikován až v posledních letech. Obecněji do dějin umění asi vstoupil v charakteristice nábytkového stylu. Daniela Karasová: Kuboklasicismus. Zdeněk Lukeš et al. Josef Gočár. Praha : Titanic, 2010. S. 279–284. Ale nevím, jestli to bylo zde poprvé. (Kuboklasicismus. Trojúhelníkové tympanony, náznaky arkýřů, mansardové střechy výklenků podél vstupu, arkáda se zde snoubí s modernistickou texturou fasády a zmíněnými zkosenými římsami.

3/ Slovo se zatím neproniklo do seznamu „slohů“ v Památkovém katalogu (zatím tam ovšem postrádáme i kubismus samotný). Není použito ani v popisech fotografií či jiných dokumentů v MIS.

cp181003-MIS-ernygrova-i-hybernska-42-id-99304

Praha 1, Nové Město, č.p. 1674, Hybernská 42, činžovní dům, pohled od V. Foto NPÚ, I. Ernýgrová, 29.6.2004. Zdroj.

4/ Ojediněle se v PK objevuje i varianta se spojovníkem „kubo-klasicismus“. (Dům „…byl v l. 1918-19 adaptován Boh. Kozákem a Václavem Nekvasilem do podoby kancelářského domu s kubo-klasicistní fasádou…“) Z hlediska nějaké serióznější práce s památkovými údaji je celkem skličující, že texty nejsou ani autorizovány, ani datovány.

5/ Čili se můžeme při určení stylu staveb trefovat pomocí dalšího pospojovaného termínu…

© Jan Sommer, 20181003

2018/10/03 Posted by | terminologie | Napsat komentář

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Baúl de Chity

Blog donde el Arte y la Historia te cautivarán...

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.

Je čas na změnu

"Změna JE vždy možná!" Eric Berne, psychiatr

Wreck of the Week

A Historic England Blog