Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K operativě OPD. Několik poznámek v souvislostech zkušeností za 10 let uplynulých od vydání metodiky OPD

Metoda operativního průzkumu a dokumentace vnesla do našeho systému zkoumání památek i jejich ochrany vlastně nové etické a teoretické prvky. Zájem dokumentovat staré stavby v momentech proměn, kdy jsou schopné podat zevrubnější svědectví o své hmotné podstatě a často i výtvarném pojednání, tedy zejména při opravách, se sporadicky projevoval již dávno dříve. Nicméně nedošel vlastně podstatného odborného a systémového uznání. Dříve či později se to muselo změnit.

OPD je svým způsobem nový typ přístupu k historickému odkazu a svědectví památek. Není totiž cíleným vědeckým výzkumem, ale není ani v památkové péči uznaným a potřebným podkladem pro stanovení optimálního zacházení s památkou při jejích opravách. Na rámec obvyklých inventarizačních výzkumů či soupisů zase jde sledováním běžně skrytých částí konstrukcí, odkrývaných při opravách (či degradaci nebo destrukci) památek. Přináší tak mnohdy dosud neznámé historické prameny k dějinám památek, ale i pro studium historické typologie konstrukcí apod.

Operativní průzkum a dokumentace se tak před cca 10 lety logicky celkem rychle ujaly jako součást komplexu metod, jimiž jsou získávány informace o podstatě (zejména) stavebních památek. Konečně se tak vyplnila určitá „mezera na trhu“, sice již delší dobu části specialistů zřejmá, ale v té době přeci jenom vznikla poptávka po nějakém pokroku tímto směrem.

Samotné vytvoření metodiky bylo v mnoha směrech rozhodující změnou v systémovém přístupu k průzkumům a dokumentaci stavebních památek. Do té doby si jaksi i památkové instituce vystačily se „standardním nedestruktivním stavebně-historickým průzkumem“ (metodika vyšla již v roce 1997 a v roce 2001 ve druhém rozšířeném vydání). Poznatky z průběhu oprav si samozřejmě odborní pracovníci památkové péče opatřovali, aby mohli co nejsprávněji regulovat postup opravy a její výsledek. Ale tyto poznatky neměly šanci se systémově „propracovávat“ do evidenčních dat oficiálních seznamů památek, a také k publikování odborných článků docházelo zcela sporadicky.

Tato situace se do jisté míry zlepšuje, ale přesto je namístě se dopustit určité bilance, abychom snad mohli argumentovat ve prospěch možných vylepšení praxe a v neposlední řadě i snadnější dostupnosti výsledků OPD. (Tyto odstavečky jsou k takové bilanci snad využitelné aspoň jako skrovný podnět.)

V prvních letech po vydání metodiky jsme se snažili o shrnování zkušeností z praxe a ve snaze názorně ukazovat na výhody OPD vznikala série článků v časopisu Průzkumy památek. Od té doby ovšem zpracovatelé mnohé ověřili a jistě i ve své praxi vylepšili. Pokusíme se vytvořit příležitost pro sdělení takových zkušeností, k čemuž zveme každého zájemce – případně mě kontaktujte. Nebo budou kontakty na blogu.

Nyní bych stručně poznamenal k metodice OPD… Ta stojí za pozornost z několika hledisek.

Dvě jsou snad nejvíce závažná.

Mimořádně propracovaný byl přístup k vytvoření, ověření a prosazení metodiky do následné praxe. Co se toho týče, jde o vzor dodnes asi nepřekonaný – samozřejmě jsou některé metodiky velmi propracované a jejich kvalitu a praktický dopad můžeme hodnotit třeba i výše. Příprava ale probíhala ve značně rozsáhlém otevřeném týmu, kde jednotlivci plnili různé role. Několika autorům účinně sekundovali dodavatelé připomínek, ale i tvůrci ilustrací, případně i experimentátoři, ověřující některé dokumentační úkony v praxi. Připravovaná metodika byla prezentována a diskutována na konferencích a workshopech. Takové přístupy podpoří budoucí akceptování metodiky v praxi; jistě zejména přispěly k vytvoření stabilních a dodnes fungujících týmů na řadě pracovišť NPÚ, ale i k uplatňování v příbuzných institucích (archeologie) a – to snad především – také na školách, odkud se rekrutují nastupující generace průzkumníků historických staveb. Dodnes pak kvitujeme, že ve většině metodik zaměřených na dokumentaci památek a péči o ně je metodika OPD uváděna jako jeden ze vzorů pro praktickou činnost.

Rutina byla zavedena v nebývalém rozsahu do více méně standardní činnosti v několika specializovaných (i když kapacitně limitovaných) pracovištích památkové péče. Na řadě z nich dodnes působí skupinky specialistů, spolupracujících intenzivně s památkovými garanty a dokumentujících nálezy zejména z průběhu oprav. Mnohé výsledky známe z publikací, velmi četné najdeme v MIS (výjimečně i jinde na síti). I když tam bude třeba provést zásahy do metadat tak, aby bylo možné skutečně efektivně výstupy dohledat.

Metodicky není velký problém s operativním zásahem v terénu – i když i přitom je situace vážná vzhledem k systémovému nedostatku kapacit (třeba ve srovnání s archeologií). Ale hlavně s naplněním operativního přehledu o akcích, operativní dohledatelnosti existujících dokumentů a následné dostupnosti operativně vytvořeného elaborátu. Pokud se snažíme u aktuálně probíhajícího stavebního zásahu ověřit jeho okolnosti, zejména pak, jestli jsou nějaké dokumentační práce již realizovány, prakticky nemáme operativní šanci. Většinou se asi můžeme domluvit s příslušným odborným garantem a nějaké informace získat od něj. Podobně však není snadné aktuálně vytvořený elaborát umístit tak, aby byl jaksi ve vhodných souvislostech lidem opravdu na očích.

Jistě je možné výsledky publikovat tiskem; dnes už zvláště vzhledem k té operativnosti souběžně nebo i přednostně on-line (samozřejmě od tištěné verze by se nemělo ustoupit nikdy).

Snadnější nalezení sníží riziko duplicit a povede k efektivnějšímu uplatnění poznatků jak při hodnocení dané památky, tak pro potřeby dalšího odborného využití shromážděných vědomostí a interpretací.

Potřebné se takovými souvislostmi zabývat je i proto, že se v mezidobí jako rutinní postup v NPÚ prosadil monitoring stavebně technického stavu památek. Tento proces přináší mnoho aktuálních zjištění nejen k praktickým otázkám plánování oprav památek a jejich finančního zabezpečení. V mnoha případech nejsou plně zužitkovány relace mezi zjištěními monitoringu a následného OPD z průběhu opravy. Tak zatím nedochází k potřebnému propojování všeho, co je možné z takto shromažďované „zdravotní dokumentace“ památky získat. Data jsou ukládána různými způsoby a jejich porovnání není snadné.

Zdá se, že určitou cestou by mohlo být v prvním kroku zobrazení jakýchkoliv informací v databázích NPÚ v chronologickém sledu a postupné vytvoření pomůcek pro jejich selekci podle promyšlených témat, za pomoci funkčního aparátu klíčových slov, kategorií apod. To by nám měl asi přinést i dokončovaný Památkový katalog.

Ve významnější míře by také bylo vhodné zadávat zajištění OPD v průběhu oprav vlastníkům památek – nejspíše v režimu podobném archeologii, protože sběr informací metodou OPD se v principu vlastně shoduje se záchranným archeologickým výzkumem, který už dnes většinou není možné vynechat.

Rád bych teď pozval další zpracovatele OPD, aby se připojili se svými praktickými zkušenostmi z terénu i z kancelářského zpracování, jakož i i s názory na potřebný rozvoj OPD i dalších metod zkoumání.

2015/05/06 Posted by | metodiky | , | Napsat komentář

Nad metodickými otázkami SHP bude asi probíhat diskuse

Projevilo se to už na poslední valné hromadě SPSHP (poznámka účastníka) sdělením o přípravách série souvisejících metodik. Následně vydáním vstupních příspěvků editorů metodik v časopisu Průzkumy památek a nakonec v posledním kroku výzvou k diskusi na webu NPÚ (i jinde). Na to jsem se pokusil také reagovat, přičemž jsem se v některých námětech přiblížil k tomu, co přednesli pp. Pešta a Otáhal ZDE. [Změna 1.5.2013, 22:07 CEST: Na weblogu SPSHP se objevilo více příspěvků a jejich adresa se změnila TAKTO.]

Je rozhodně přínosné a v našich podmínkách skoro průkopnické, že diskuse probíhá do značné míry na otevřeném fóru. Napomáhá tomu i weblog SPSHP, který by ale zasloužil nějakou restrukturalizaci. Navrhl bych použít lépe ovladatelnou šablonu a více pracovat s kategoriemi či tagy. Co je asi největší problém, že nemohu (možná ale jen něčemu nerozumím) vkládat komentáře k příspěvkům.

Přístup ovšem navazuje na to, co bylo v tomto směru do značné míry rozvinuto v době příprav metodiky OPD na webu NPÚ. Zde byly vydávány jednotlivé pracovní verze textů, odkazy na články, byly zpřístupňovány dokumenty ke stažení.

Jako editor webu NPÚ jsem toho názoru, že podobný postup by měl být pro projekty VaV apod. (vč. projektů dotovaných evropskými programy i jinak) stanoven jako závazný. Pak totiž ani není třeba externího webu či blogu. A zejména kdyby se to podařilo s tou wiki, mohly by se všechny základní potřeby (veřejné i neveřejné) komunikace realizátorů propojit v informačním systému NPÚ. S mnoha možnými výhodami v podobě odkazování na tezaury (a jejich společné vytváření), autority, hesla památek či umělců apod.

To jsem trochu odbočil, ale vlastně ne… Totiž i jednotlivé metodiky by měly směrovat zpracovatele průzkumů či soupisů všeho druhu k vytváření jednoho fondu poznatků, informací a dokumentů.

Nejspíše by k tomu měl mít NPÚ nějaké metodické vodítko pro zpracovatele projektů či provozovatele souvisejících diskusí… Nicméně věřím, že přínosná domluva je možná hned…

2013/05/01 Posted by | dostupnost dat, standardy, weby | , , , , | Napsat komentář

   

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public