Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Ze svatojánské ikonografie – Hadamar

Patrně jde o věc příslušným specialistům známou, ale pro případ, že by mohl někdo využít…

V okolí Karlova mostu je zachyceno několik staveb, ale spíše schematicky, takže se asi nejedná o zvávažný přínos k historické ikonografii Prahy.

Advertisements

2011/01/18 Posted by | Uncategorized | | 1 komentář

Výstava Karlův most 2010 – pár dojmů

Veřejnosti je zřejmě stále předkládáno málo informací o našem kulturním dědictví, případně jsou takové informace dosti povrchní, na úrovni turistických „skládaček“. „Nedostatkovým zbožím“ u nás zřejmě jsou informace o průběhu oprav památek a o výsledcích jejich výzkumů, i když samozřejmě nepopírám, že v řadě případů jsou informací přehršle, dokonce i elegantně uspořádaných. Jednou z takových v tomto smyslu hojně obdařených památek je Karlův most. Obecenstvo se samozřejmě ještě více o informace zajímá po té, co byly výrazně mediálně „propírány“ problémy při opravě zábradlí mostu i názorové rozdíly samotných památkářů na to, co je pro památku aktuálně nejlepší.

Výstava Karlův most 2010

Zřejmě tak dojde značného ohlasu i výstava o historii a opravě mostu, připravená na náměstíčku na pražském ostrově Kampa, přes který také Karlův most přechází.

Výstava Karlův most 2010

Mezi památkáři nejspíše bude hodnocena všelijak, přesto má i určitá pozitiva. Obecenstvo se nepochybně zajímá o řadu detailů spojených s konstrukcí i historií mostu (zaslechl jsem hovor matky a klučiny, kterého velmi zaujala udivující skutečnost, že jsou pod mostovkou dutiny; paní matka, zřejmě nějak zasvěcená do stavebních konstrukcí, dokonce jinochovi adresovala vysvětlení o odlehčovacích obloucích, načež se on běžel znovu na fotografii podívat, aby si to poskládal v hlavičce), uvítá i informace o historických proměnách, doplněné vhodně vybranou ikonografií.

Zajímalo mě proto, nakolik je ostrá ona kritika na adresu památkářů, jak se o ní zmiňoval diskusní příspěvek na webu NPÚ, ale nějak jsem ji nepostřehl (byl bych vděčen za případné upřesnění). Nedokázal jsem ovšem všechny panely kompletně přelouskat. Úplně souvislý obraz nepodávají, ale pro dnešní klipovité vnímání je asi pojetí textů a ilustrací docela vhodné. Navíc si zájemci mohou posloužit nákupem publikací ve stánku u výstavky.

Výstava Karlův most 2010

Jestliže tedy mluvím o klipovitosti, není v tom odsudek, protože extrakt postihuje většinu podstatných skutečností, k čemuž jistě přispívá i to, že se autoři památce a jejímu zkoumání věnují již dlouhá léta. Nicméně onu tendenčnost by bylo možné vidět právě v oné „objektivitě“ a snad nestrannosti. Ale to nemohu plně vyhodnotit, ani někomu vpisovat.

Pokud si něco odnáším, je to prohlídka výtečně vytištěných reprodukcí některých historických vyobrazení, a to včetně reliéfu Útěku Fridricha Falckého, byť samozřejmě ve výřezu, který je do značné míry nedostatečně využíván právě proto, že nejsou k dispozici kvalitní fotografie. V archivu autorů však zřejmě leží… (pokud byste věděli, jestli jsou někde volně dostupné, dejte zprávu!; pan fotograf Frouz zřejmě snímky pořídil a ve vhodných chvílích je zpřístupňuje např. zde). Ve velmi dobrém rozlišení si můžeme prohlédnout také výřez z Huberova prospektu Prahy i některá další vyobrazení.

Výstava Karlův most 2010

Výstava Karlův most 2010

Výstava Karlův most 2010

Čili jsem přesvědčen, že oprav památek má památková péče využívat k zasvěcování veřejnosti „do problematiky“. Dokonce by se mělo jednat o samozřejmost, na které by se asi měli památkáři podílet s odborníky z řad dodavatelů. Kromě zřejmě užitečných momentů je tak nasnadě i otázka, nakolik skutečně pořadatelé výstavy sledovali jen cíl objektivně informovat veřejnost. Veřejnosti to může být jedno, protože ta informace využije podle své potřeby. A památkáři nejspíše nemají kde vzít síly na to, aby investovali porovnatelné prostředky do zřejmě nikoliv laciného fundusu i do práce obětavých tvůrců výstavy.

Výstavní stojany jsou opatřeny dokonce vlastním osvětlením.

Výstava Karlův most 2010

Přesto jsou klimatické podmínky pro zvolené technické uspořádání dosti náročné (pod krycí plexiko zatéká voda, což nepochybně trvanlivosti papíru či fólie příliš nepřispěje).

Výstava Karlův most 2010

V ušmudlané vitríně je několik fragmentů kvádrů, patrně pocházejících z mostu, u nichž pár cedulek opakuje sdělení, že nemohly být znovu osazeny do mostní konstrukce, protože jsou značně korodované.

Výstava Karlův most 2010

K celkovému dojmu můžeme rozhodně připočíst i „nevtíravou“ reklamu na a v prostředcích městské hromadné dopravy

Výstava Karlův most 2010 - reklama ve vozu metra

a obsáhlý přehled „partnerů“ výstavy na jednom z panelů a na výstavním webu. Zřejmě se tedy památku i diskuse kolem její opravy podařilo fruktifikovat v mnoha směrech. Snad tedy i památkáři najdou způsob, jak „své“ informace veřejnosti předkládat ve větší míře. Na webu tak mohou činit hned, pokud by jim k tomu ovšem byly poskytnuty „prostředky“.

2010/05/18 Posted by | opravy památek, prezentace, výstava, weby | , , | Napsat komentář

Nad posledním číslem ZPP s články k opravě Karlova mostu + několik odboček

Sestavit soubor článků na tak závažné téma, jakým nyní je oprava Karlova mostu, je velmi nesnadné, a to tím více, že jednotliví pisatelé mohou se svými názory vystupovat tendenčně a nevěcně, ba neupřímně. Z tohoto hlediska však redakce zřejmě obstála na výbornou. Velmi přiměřeně vyznívá úvodník paní GŘ, výstižně charakterizující šíři názorů v článcích i nadhled, který by při četbě bylo na místě zachovat. Přesto se samozřejmě najdou aktivisté, kteří budou vystupovat proti některému autorovi či názoru (telefonovat i mailovat tam a onam). Patrně se v tom projeví tradiční obtíž, kterou mají památkáři u nás s diskusí nad názory. Řada z nich považuje zachování památek za klíčovou úlohu lidstva, což nekritizuji, protože tak smýšlet je jejich úkolem ve veřejném zájmu, kterýžto zájem se projevil zřízením odborných organizací památkové péče i dalších institucí. Na druhé straně výrazně preferují vlastní názor, a to tím způsobem, že jej nemíní přednést v podrobnější diskusi a argumentovat pro něj a současně jej zvažovat v porovnání s jinými názory a spět tak třeba k upřesněním, ale jako jediný výsledek „smysluplné“ diskuse, jíž má cenu se účastnit, vidí to, že ostatní účastníci pokorně uznají „mou“ pravdu.

Pro budoucnost mají takové sešity časopisu značný význam. Je škoda, že řada významných akcí památkové péče není podobně reflektována. Zejména to nejsou ty, jejichž výsledky jsou památkáři hodnoceny kladně (samozřejmě jsou výjimky, jako třeba knihy o opravách Valdštejnského či Toskánského paláce, ale ty velkou roli v odborných kruzích nehrají, protože jsou buďto hrozně drahé, anebo se jen rozdávají jako repre dárky při státnických akcích). Přitom by závěrečné zhodnocení takových akcí a prezentace jejich výsledků měla být jednou z nepominutelných cest, jíž by památkáři vysvětlovali „dobrou praxi“. Běžné je, že se dobrého výsledku dociluje tím, když už se tedy takový výsledek dostaví, že investor i dodavatel pokud možno bez přemýšlení do písmene dodržují pokyny památkového orgánu. To je jistě na místě, protože jinak by se jednalo o anarchii, ale nepochybně by jak doložení oprávněnosti způsobu, jímž je zastáván veřejný zájem, tak i posílení angažmá veřejnosti prospívalo, kdyby se publikováním poskytovaly přemýšlivější části obecenstva seriózní informace.

Polemiky nad problematickými realizacemi jsou jistě rovněž potřebné, ale vzhledem k různosti názorů i vždy výběrové argumentaci je vlastně prakticky nemožné se v nich úspěšně zorientovat.

Podle mého by bylo velmi dobré, kdyby se památkáři dopracovali k prezentaci „pilotních“ akcí. Také takové akce by se mohly stát předmětem diskuse, už z té základní příčiny, že některé by představovaly přednostně konzervační přístup, jiné rekonstrukční. Na tom by bylo možné dokládat, kdy je který vhodný, bylo by možné diskutovat o tom, co by se stalo, kdyby v nějaké situaci byl zvolen jiný přístup apod. Polemika nad probíhající diskutabilní akcí je asi také potřebná, ale velký návodný efekt od ní nelze očekávat.

Osobně nedovedu pronést k postupu prací nějaký rozhodný názor, ale to již v dostatečné míře obstarali jiní, protože ze zkušenosti vím, jak jinak se tak rozsáhlá akce začne jevit, když se jde k podrobnostem. Naopak, dokud nejsou podrobnosti známé, rázné úsudky jsou mnohem snadnější. Proto mě vlastně napadají jen otázky.

Spáry. Otázka spár je jedním z ústředních témat probíhající diskuse (krom vlhkosti, zasolení, dilatací. Shrnout to lze snad tak, že by stálo za to obecně věnovat spárám více pozornosti, historická řešení zkoumat a dokumentovat v průběhu oprav či demontáží konstrukcí a poznatky publikovat. Své poznatky o spárách většina odborníků čerpá jen z vlastních pozorování, něco z odposlechnutých zkušeností, v neposlední řadě jsou právě o spárách přednášeny různé mýty. Nějaké speciální výzkumné pozornosti zatím spáry asi nedošly, i když jistě v některých průzkumových i restaurátorských článcích se o nich mohly objevit zajímavé podrobnosti; sotva se to však projevilo v rejstřících a knihovnických záznamech.

Mráz. Zajímavé je, že v řadě článků jsou jako zdroje poškození zdiva i kvádrů jmenovány vlhkost, případně proces transportu vlhkosti materiálem, zasolení či tepelné dilatace. Zpravidla jsou všechny tyto účinky v různé míře kombinovány – obvykle některý dominuje. Až na okrajové zmínky není uváděn mráz, ačkoliv ten je u zavlhlých porézních (vodou nasáklých) materiálů patrně nejúčinnějším degradačním činitelem. Samozřejmě se více uplatňuje tam, kde je pojivo narušené solemi či dilatačními prasklinami. Na západ od našich hranic je v kulturních zemích se zimními mrazy (Německo, Rakousko) zcela běžné, že většina kamenných artefaktů pod širým nebem je na podzim zahalena bedněním či v modernějším pojetí různými polstrovanými obaly (kamenná zábradlí či římsy bývají ometány, aby při oblevách voda nevsakovala do konstrukce a nemohla následně v materiálu opět vymrznout). Nemyslím, že by takto bylo reálné postupovat u Karlova mostu, jen chci poukázat na to, jaký význam je mrazovým škodám přičítán.

Skoro humorně působí – aspoň na mě, jako na laika, nestatika – provedení deformovatelných spár na koncích polí zábradlí. Představuji si, že očekávaný efekt by se mohl dostavit jen v tom případě, že by zábradlí leželo na řadě válečků, anebo by se zábradlí téměř v celé délce odtrhlo od podkladu, tedy se mohlo vcelku volně protahovat či smršťovat. Je zřejmé, že zábradlí prodělává mnohem dynamičtější teplotní změny než ostatek mostu.

SHP – OPD

Význam operativních průzkumů a dokumentace je dostatečně vystižen a zdůrazněn v metodice OPD a v jiných dokumentech. Určitě je na místě, že je zmiňován v souvislosti s Karlovým mostem a že „kauza“ vedla k ocenění průběžného sledování dokumentace památkových akcí, i když to jistě neznamená, že by se takové postupy prosazovaly ve velkém měřítku. Zkušenost ukazuje, že sledování památky v průběhu prací vždy přináší doplňující poznatky, a to i v případech, kdy je k dispozici kompletní standardní SHP ve smyslu platné metodiky. Tato zkušenost již také v některých zemích vedla k tomu, že SHP se považuje za kompletní až po skončení opravy, po té, co byl doplněn o poznatky z průběhu opravy. Tak je to logické a správné.

Zkušenosti však také ukazují, že OPD vyžaduje určité kapacity, které je možné operativně nasadit v co možná krátkém čase, daném specifickými okolnostmi na staveništi. OPD se v našich podmínkách potýkají i s institucionální neukotveností, protože jsou zatím provozovány na základě výzkumného projektu, i když institucionálního. Operativní průzkumy samozřejmě již tradičně (už před vznikem metodiky) zajišťují i seriózní investoři, projektanti, stavební firmy či restaurátoři.

Věřme tedy, že výsledky OPD na Karlově mostě, v časopisu již ve své části prezentované, přispějí ke změně hodnocení významu průzkumů i jejich nedílné funkce v jednotném komplexním pojetí (archeologie, SHP, OPD, restaurátorský průzkum) památkového průzkumu a správy znalostí.

Je zajímavé, že je archivní rešerši z roku 2005 vytýkáno, že nepostihla poválečné období, ačkoliv v té době proběhly dvě velké opravy. To je také problém, značně přesahující dosavadní postupy. Je letitou tradicí památkové péče, že „poslední“ úpravy či doplňky památek jsou „nehodnotné“ či „rušivé“ a „poškozující památkové hodnoty“. To se projevovalo po desítky let i v elaborátech SHP v tom, že právě poslední období bylo pomíjeno. Vycházelo se i z toho, že řada zásahů z nedávných desetiletí je doložena ve spisech na pracovištích památkové péče, na stavebních úřadech apod., které mohou – na rozdíl třeba od latinských listin – číst i běžné odborné či administrativní síly státní památkové péče. Z hlediska archivního výzkumu je také novodobých materiálů příliš mnoho, přičemž jejich studium prakticky nedává šanci na odhalení neznámé skutečnosti (např. doložení autorského podílu nějaké významné slohotvorné osobnosti). Z hlediska památkové péče se přitom jedná o zajímavý protiklad, když o hodnotě starších součástí prakticky není pochyb (čili často není nutné hodnotu dokládat a obhajovat), kdežto zásahy novější doby bývá třeba revidovat (ačkoliv mohou dnes již být chápány jako „doklad doby“, bývají často esteticky i technicky podřadné, ale není to pravidlo).

Archivovaná dokumentace z nedávné doby bývá běžně dostupná i projektantům a památkovým odborníkům. Zpravidla je navíc její rozsah ohromný, daleko přesahující to, co bylo běžné v baroku nebo i v 19. století. Jestliže je tedy možné k elaborátu SHP obvykle přiložit kopie všech dochovaných plánů z období baroka či či významnějších plánů z doby historismů, je to u projektových dokumentací z novější doby již neproveditelné. Zpravidla se jedná o stohy výkresů elketro-, vodo- či vzduchotechniky, povšechné dokumentace skladby hydro- či termoizolačních vrstev apod., výkazy typových či katalogových prvků, ploch, kubatur a profesí. Samozřejmě je možné využít obecné formulace z autorských či průvodních zpráv a z posudků a rozhodnutí vydaných orgány a organizacemi a konfrontovat je se zjištěními na místě. Není však možné to, co třeba pro barokní období, kdy se do archivní rešerše přepíší celé účty (tradičně s přesnými počty zakoupených hřebíků a zásobních šindelů v tom kterém roce, protože to vše skutečně má vypovídací schopnost), inventáře či kroniky.

Toto vše se ovšem projevuje i v popisných pasážích průzkumů, kdy moderní doplňky a úpravy jsou skutečně často pohledově i technicky podřadné, v závěrečné pasáži navržené k odstranění, čili je jasné, že nejsou zvláště popisovány kachlíkové obklady moderních kuchyní, kliky na dveřích a oknech trojácích ze 70. let 20. století, linoleum na podlaze či napojení karmy na starší komínové těleso (podotkněme, že odpovídající diference se projevuje i v katalogu světeckých sloupů a pilířů dra Nejedlého a kol., kde je alespoň text z restaurátorských zpráv zárukou jakéhosi smyslu a odborné hodnoty). Absurdita takového popisu je snad ještě nápadnější ve volně plynoucím textu bez formální i obsahové struktury, jak je to ve standardních SHP běžné (cestu z toho nabízí různé metody katalogu prostor/prvků, v zásadě obdoby německého „Raumbuchu“, dnes často v digitální podobě).

Pokud je k dispozici katalog částí/prvků, přímo se nabízí využít jej i pro OPD, ale také pro restaurátorský průzkum, pro projekt ochrany prvků (odstrojení), pro následné inventarizace a dokonce pro potřeby průběžného monitoringu závad do doby příštího většího zásahu i v jeho průběhu apod. (a tak pořád dokola, včetně památkové evidence a jejích reidentifikací), ačkoliv zatím převládá praxe, kdy je pro každou takovou aktivitu v případě potřeby vytvářen samostatný evidenční systém. Přitom by bylo možné v jednotném systému hledat i zkušenosti z předchozích zásahů na daném prvku anebo na jeho ekvivalentech (srov. databáze IRB).

Pokud se to pokusím shrnout, jsem toho názoru, že v každém elaborátu SHP by dnes měla archivní rešerše „dojít“ až k dnešku, i když to bude v heslovitém extraktu (datum, akce se stručným popisem a s uvedením archivních dokladů). Vím, že tak dnes již řada archivářů postupuje (z výše řečeného je však jasné, že by je v tom mohli zastoupit např. odborníci ve stavebních oborech). Ale je také jasné, že se tím pracnost archivní rešerše zvětšuje. Plyne z toho však ještě jedna věc. Jakmile totiž historické údaje dovedeme až do dneška, je jen logické propojit tento historický rozbor se současností! Tedy např. ve vazbě na ÚSKP začít psát jakousi kroniku památky. Vyjít se dá z potřebných, ale zatím nereálných monitorovacích formulářů (jejichž proveditelnosti by bylo dosaženo tím, že by monitorování bylo předepsáno v PZ a bylo by „bonusem“ při případném poskytování dotací na budoucí opravu).

To jsem zase nadělal odboček.

Asi je to tím, že číslo je podle mého zdařilé a pro mě i podnětné.

2009/09/20 Posted by | opravy památek, publikace, Teorie/praxe památkové péče | , , , , | Napsat komentář

Mech v Karlově mostě?

V posledních dnech plní stránky novin a požírá čas televizí a jejich diváctva podivuhodné téma z oboru stavební historie. Ve zdivu Karlova mostu byl nalezen mech, usoudilo se, že je „původní“ a začalo se uvažovat o jeho funkci. Protože každý víme, jak je mech měkoučký, i tak trochu pružný, došlo se k názoru, že mech gotičtí stavitelé používali jako svého druhu dilatační „výstelku“. Jsem zvědav, jestli k něčemu takovému existují nějaké exaktní doklady. Pak se rád třeba omluvím, ale dovolím si považovat takovou představu za zábavnou a nepodloženou jakoukoliv zkušeností. Na druhé straně je možné, že reálná zjištění by byla daleko méně záživná, možná dokonce tak málo, že by kvůli nim ani nebyl žádný památkář pozván do televize..

2009/05/21 Posted by | Uncategorized | | 1 komentář

Na tom pražským móstě… (20090509a)

Oprava Karlova mostu v Praze rozhodně právem vyvolává pozornost – právem samozřejmě v tom momentě, kdy si uvědomíme, že nic není červenobílé. Víceméně nepochybuji o seriózním přístupu pověřených pracovníků památkové péče. Na druhé straně sice s pochopením pro jejich pracovní přetížení, ale přeci jenom s údivem, přijímám jejich alergii vůči různým nekompetentním dotazům. Ale nevím, co bych s tím dělal. Tak se snad pokusím pro případné upamatování zde prezentovat pohříchu namátkou získané novinové články a jiné věci.

Na Karlově mostě se bude slavit i opravovat
20090509
Praha, Staré Město – Velký problém teď stojí před techniky a památkáři, kteří se zabývají opravou Karlova mostu. Oprava zábradlí mostu došla až k jedenáctému poli na staroměstské části mostu, ve které se dochovala řada unikátních kamenů, starších než zábradlí.
„Kameny nejsou v dobrém stavu. Je nutné je vyjmout, ošetřit a rozhodnout co s nimi, jestli se do mostu ještě někdy vrátí,“ vysvětluje Daut Kara ze společnosti Mott MacDonald, který pro magistrát dohlíží na opravu mostu.
Kameny přitom nejsou jedinečné jen stářím, ale některé mají i velmi neobvyklý tvar. „Jeden z kamenů je mnohem delší než ostatní kameny, ale přitom je užší, než je šířka zábradlí,“ popisuje vzhled výjimečného kamene Kara.
Kvůli rozhodnutí, jakým způsobem budou kameny ze zábradlí vyzdviženy, se ve čtvrtek na mostě sešla zvláštní komise expertů Národního památkového ústavu. Ta má na opravy po posledních dohadech o kvalitě rekonstrukce dohlížet.
Zábradlí však není jediné, co se nyní bude na mostě opravovat. Příští týden sejmou restaurátoři i mramorové obložení v sousedství sousoší Kalvárie. „Budeme opravovat kameny pod obkladem a doděláme pod obložení izolaci, protože mramor bránil jejímu dokončení,“ vysvětluje Kara.
V květnu se z mostu do restaurátorské dílny přestěhuje sousoší Kosmy a Damiána. Plastika se na most vrátí, až pro ni bude dokončen nový podstavec.
Velká sláva pak most čeká koncem týdne. Na památku se v rámci oslav svatého Jana Nepomuckého vrátí barokní mřížka, která z mostu zmizela před 40 lety.
Slavit se nebude jen na mostě, na Vltavě se objeví třeba osm pravých benátských gondol i s gondoliéry.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Praha

2009/05/09 Posted by | Teorie/praxe památkové péče | , | 1 komentář

   

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond