Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Piranesi a jeho mistrovství detailu

Aktuální výstava v pražském Clam-Gallasově paláci byla veřejností přijata s celkem živým zájmem, jistě zaslouženým. A v médiích vyvolala ohlas až bombastický. Četl jsem dokonce zvolání návrhu prohlásit ji výstavou roku. To by asi dnes vyžadovalo více interaktivity a jiných edukačních a elektronických osvěžení. Mně ale přijde osvěžující právě možnost prohlédnout si zblízka četné originální tisky grafických listů, adjustovaných ve střízlivých rámech, kterých si skoro nevšimnu (za pozornost stojí i nápadně velké popisky na dolním okraji, nejspíše reagující na stále častější oprávněné stesky návštěvníků výstav na moderně pojaté špatně použitelné popisky) a dostatečně osvětlené. V poslední době si připomínám podobně výstavnicky střízlivé instalace, ponechávající maximum prostoru exponátům (jistě jich je více) – jednak šlo o nedávnou výstavu „pomníkového“ 19. století v Praze rovněž v Clam-Gallasově paláci, a pak ještě o expozici památek pražských řemeslných spolků v 1. patře zámku ve Ctěnicích.

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Spíše všední záběr z expozice, zvolený proto, že ve vitrínách jsou umístěny dva korkové(?) modely antických ruin z Říma (zapůjčené ze zámku Rájec nad Svitavou), doplněné o „záběry“ stejných objektů Piranesim.

Ostatně je v Clam-Gallasově paláci osvěžením i nepřítomnost všemožných elektronických udělátek, tak často dnes rušících nabídkami nějakých možností volby ze zbytečných variant apod., a naopak umožnění komunikace se zasvěcenými kustody, zřejmě často odbornými pracovníky archivu. Takový zážitek přišel i tentokrát. Tak už se těším na další výstavy…

Piranesi si jistě pozornost zaslouží, a to hned z několika 🙂 hledisek. Mně přijde velmi podnětná pečlivost „exaktní“ archeologické dokumentace, přitom ale kombinovaná s výrazným výtvarným pojetím. Četné archeologické (či stavebně-historické) grafické analýzy konstrukcí staveb jsou doplněny stafáží, bujným rostlinstvem, oblačností, reflexy ve vodní hladině… Do tohoto koloritu jsou však zasazeny indexy odkazující na připojenou legendu, obvykle velmi titěrnou, ale se stručnými výstižnými údaji (to byl asi ústupek obchodnímu zájmu, protože asi již v době vzniku většinu kupujících tyto doplňky spíše odpuzovaly).

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Postava dokumentátora v oděvu kavalíra s rapírem u boku oživuje precizní nákres srovnávající antické sloupy a pilíře z Říma.

Fascinací technickými prvky a archeologickými záznamy v kontrastu s vizionářskými rekonstrukcemi, ale také snovými detaily jinak „fotografických“ dokumentací, pokračujícími až do pitoreskních variací na historické formy ve Vězeních, připomíná krom citovaných „romantiků“ i dílo nedávno jubilujícího E. E. Viollet-le-Duca (u kterého podobným dojmem působí i postavičky stafáže – inspirace u Piranesiho je velmi pravděpodobná).

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Přímo mezi „archeologickými“ relikty probíhá i mučení nepohodlné postavy uvržené do fantaskní scenérie Vězení.

Patří tedy Piranesi k výrazným zakladatelským postavám jak moderního turismu, tak i propagátorům archeologické dokumentace jako malebného svědka autentické formy originálních památek.

Možná by stálo za to věnovat pozornost i dílu našich podobně orientovaných předchůdců dnešních památkových, archeologických, restaurátorských a podobných dokumentací. Včetně různých regionálních badatelů i zachránců památek. Nemuseli bychom hned dělat výstavy a pořádat obsáhlé katalogy, ale začít třeba na vhodně zvoleném místě internetu se sdílením dokumentů a jejich diskusním hodnocením a oceněním…

A nakonec třeba přeci jenom tento vývoj představit veřejnosti na podobně úhledné, přehledné a diváka nerušící, ale ho podporující výstavě.

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Barokní model římského chrámu zapůjčený na výstavu ze zámku v Rájci nad Svitavou.

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Týž objekt na grafice Piranesiho.

Přehledné zpřístupnění kvalitních reprodukcí např. na Wikizdrojích.

2014/12/28 Posted by | dokumentace památek, výstava | , | Napsat komentář

CIPA 2011 v Praze – po 40 letech znovu velká šance pro naši památkovou péči(?)

V posledních letech dochází k významnému rozvoji měřické aj. dokumentační techniky pro záznam forem i jiných vlastností památek. Skvělé možnosti nabízí počítače a jejich programové vybavení pro zpracování dokumentace, pro její evidenci, veřejné zpřístupňování, pro vytváření 3-4D modelů historické podoby památek apod. Věřme, že se v tomto směru naše památková péče postaví opět na roveň vyspělým kulturním zemím! Tak, jak tomu bylo v roce 1971, kdy se v Praze sešli představitelé oboru dokumentace památek z celého světa naposledy.

To se asi do značné míry ukáže na záříjovém symposiu CIPA v Praze. Věřím, že se naše přístupy (vysoké školy, privátní firmy) ukáží jako metodicky srovnatelné, z hlediska rozsahu realizací zejména v moderních oborech (3D scanning, digitální fotogrammetrie) však asi není mnoho praktických zkušeností. Sice vznikají různé pilotní projekty (hlavně vysoké školy) někdy i s obecně prezentovanými výstupy (Karlův most, práce Františka Václavíka), ale systematické přístupy zřejmě chybějí (v některých případech se daří i v souvislosti s praktickými průzkumy či opravami památek dokumentaci prosadit a uhradit např. z různých grantů i v NPÚ – 3D skenování barokních soch z Karlova mostu).

Nepochybně bude možné předvést i evidenční systémy památek v NPÚ a památkový GIS (rovněž však „jen“ na základě grantů, někdy problematicky podporovaných, nicméně díky energii a erudici řešitelů se stále lepšími výsledky).

Obětavostí řady kolegů tedy asi v širším srovnání obstojíme, a také budeme mít, co předvést. Na druhé straně by konečně mělo dojít k oživení zájmu o rozvoj měřických a dalších navazujících technik v samotném NPÚ, který (resp. jeho předchůdce SÚPP) tuším roku 1991 zrušil své rozvinuté a progresivní měřické pracoviště bez náhrady. A tento stav trvá dosud!

2011/03/30 Posted by | dokumentace památek, evidence památek | , , | Napsat komentář

Nemějte strach, že umísťujete fotky na webu zbytečně. K něčemu se skoro jistě budou hodit

Samozřejmě spíše dojdou nějakého ohlasu ve velké fotobance (typu Panoramio, Flickr nebo MS Fotogalerie). Ale toto omezení časem může mizet. Pokud je to jen trochu možné, měli byste upřednostnit systém, ve kterém lze snímky opatřit souřadnicemi (geotagy). To je snadné i na mapy.cz, jejichž snímky ovšem zatím kvůli nevelkému počtu fotografií (navíc „chytře“ promazávaných často docela svéhlavými editory) v „globálních“ systémech nehrají velkou roli.

Asi z toho nebudete nikdy nic moc mít, ale svými snímky se můžete nepřímo zapojit do zatím ani nepředpokládaných projektů. Některým z Vás se to nakonec už mohlo i podařit, pokud jste třeba odeslali snímky do Panoramia, kde z nich při větším „pokrytí“ „slepují“ prakticky spojité obhlídky objektů (i když poskládané z jednotlivých snímků). 3D fotogrammetrické modely vytváří zatím z Vašich snímků MS Photosynth, dost možná již pracující i s fotografiemi posbíranými na webu.

Tak nějak postupují v rámci projektu University of Washington (2). Některé památky na Flickru jsou totiž pokryty již tak obrovským množstvím snímků, že jejich překrytím a napojováním lze s velkou přesností dopočítávat prostorové modely (Koloseum, centrum Dubrovníka, náměstí San Marco v Benátkách…; pokud jste některou fotografii z těchto míst již na Flickr umístili, nejspíše již byla do modelu zakalkulována).

Podle nedávných zpráv se podobným podrobnějším modelováním ze snímků StreetView zabývá i Google. Podobný postup vytváření digitálních modelů ze spojitého záznamu videokamery pohybující se kolem dokumentovaného objektu prezentovaly již před pár lety holandské univerzity.

Vyhlídka na takové zpřesňované a stále detailnější modely, v nichž postupně bude zahušťováno množství pozicovaných bodů i v interiérech, nejspíše včleňované do lokálních projektů, ale také do Google Earth apod., tedy není nereálná. Jak bude svá data v těchto souvislostech s to využívat a zpřístupňovat památková péče, je přeci jenom otázkou z říše snů.

(via STOA)

2009/09/25 Posted by | dokumentace památek | , | Napsat komentář

Nová, úsporná možnost 3D scanování menších předmětů

Přístroj (výrobce) by bylo zřejmě možné využít např. pro dokumentaci menších a středních předmětů z archeologických nálezů, možná také příhodných sbírkových předmětů v muzeích nebo v depozitářích hradů a zámků.

Čtěte na zive.sk zde.

Slovenská pobočka firmy Bibus nabízí zde. České zastoupení jistě nebude dlouho váhat.

2009/05/27 Posted by | dokumentace památek | | Napsat komentář

   

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.