Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Nedocenění blogů pro prezentaci cílů památkových institucí

Dnes jsme vystaveni situaci, kdy sociální sítě, zejména Facebook, pronikly do myšlení i poměrně konzervativně naladěných lidí kolem kulturních památek. Krom prospěšného usnadnění šíření informací o aktivitách a nabídkách památkářů to vede k roztříštěnosti informačních zdrojů a jejich rozptylování v síti sítí. Přitom se zdá, že existují možnosti, jak informace soustřeďovat do míst přehledných a zvladatelných z hlediska obsahových vazeb. Z takového hlediska je obecně známým kontrastujícím protikladem Facebooku – Wikipedie. Zde je možné texty i snímky zpřístupňovat v přehledných vazbách, dobře je třídit a vyhledávat, ale obsluha obsahu je přeci jenom zřetelně komplikovanější, než na Facebooku, kde je správa téměř bezmyšlenkovitá a intuitivní.

Do jisté míry mezi těmito protiklady balancují blogy. Zde je možné vcelku se stejnou snází jako na Facebooku umístit text a přidat i ilustrační materiál. Určitá větší komplikovanost přináší dobrou prohledatelnost, lepší možnosti třídění (kategorizace, tagování). Přitom je možné vydané příspěvky podpořit „postováním“ odkazů na sociálních sítích.

Neméně podstatná je ovšem možnost, u nás prakticky nevyužívaná, publikovat cestou blogu komplexnější sdělení, těžko jinak zastupitelná, o nových objevech, projektech, záměrech, publikacích, výstavách či jiných nabídkách apod. Přitom již formáty blogu některé instituce začínají reálně systematicky používat. Příkladem může být např. Národní muzeum v Praze s webem muzeum3000.nm.cz.

Dosavadním „standardem“ byly tištěné zpravodaje (ale to je již vcelku minulost) a ještě dodnes distribuované newslettery. Ty jsou zájemcům posílány mailem a zřejmě za nynějšího stavu elektronické komunikace budou ještě nějakou dobu mít své místo. Mnohdy se přitom jedná o shromáždění části obsahu webu za určité období – pak jsou asi lepší ty formy, kdy je zájemcům poslán jen mail s odkazy na jednotlivé stránky webu, případně doplněné o stručné vysvětlující komentáře (perexy). (Škoda je, že mnozí vydavatelé newslettery nezpřístupňují na webu, takže těm, kdo nechtějí sami jejich obsah archivovat nebo dohledávat v poště, jsou zpětně špatně k dispozici. A bohužel jimi pak nejsou zasaženi ani ti, kdo prostě nejsou obesíláni. Třeba web začali sledovat později.)

Ovšem blog je mnohem snáze vyrobitelný, nevynucuje zdržovat vydání příspěvku až do dokončení příštího newsletteru, může mít libovolně rozsáhlý obrazový doprovod či poznámkový aparát apod.

Výhod blogu si je vědomá řada velkých paměťových i kulturních institucí, ale i spolků či jednotlivců. Asi nebude od věci si zde pár výrazných příkladů připomenout (protože mám téma za důležité, počítám s aktualizacemi tohoto výběru, podobně jako u příspěvku o wiki; předem děkuji za Vaše upozornění např. v komentářích).

Nyní trochu namátkou…

Nadšeneckých příkladů u nás není mnoho, v minivýběru příkladmo např.:

Ostatně by nemuselo být od věci výhledově nějak komentovat a třeba doporučovat další řešení – fotobanky, další sociální nástroje typu Pinterest apod., ovšem s tím, že by měly být podporovány cesty kooperace a kritizováno tříštění sil.


Ed. 201505202400: K vlastnostem i specifickým přednostem blogů souhrnně prezentace blogu Archeologik: Reiner SCHREG: Archaeologik – Erfahrungen mit einem Wissenschaftsblog, on-line. Lze poukázat mj. i na kapitolu (list 11) poukazující na možnosti koordinovat příspěvky na blogu s přípravou vědeckých článků, následně publikovaných v „bodovaných“ periodikách apod. (Tak totiž autor může získat zpětnou vazbu od čtenářů, ale na zveřejněné podobě také sám snáze identifikovat určité typy nedostatků.)

2015/05/18 Posted by | weby | , | 1 komentář

Lze publikovat vědu on-line? Nebo jen v šustivé podobě?

Tak jsem se včera střetl (přesněji: setkal) s jednou osobností památkové péče, pořádající a vydávající nejednu publikaci z oborů archeologie a zkoumání starých staveb. Podělil jsem s ní o důvody, které mě vedly k tomu, že jsem nedávno jeden starší článek z jednoho sborníku zpřístupnil na webu on-line. Vyslechl jsem zklamané vyjádření v tom smyslu, že je to poškození vydavatele, protože sborník dosud není rozprodán. Moc jsem nepochodil s domněnkou, že se tak nově nějací další lidé o sborníku dozvědí. A vcelku ani s výkladem o tom, v čem spočívá význam operativního zpřístupňování poznatků (i když v tomto případě s mnohaletým opožděním). Ještě jsem to rozvedl v tom smyslu, že je škoda, že vlastně on-line zpřístupňování není tak operativní, jak by mohlo být (je to většinou jen donáška publikace rovnou na stůl – důležitost ovšem je především v tom, že se mohu dostat i k publikacím jinak naprosto nedosažitelným, jakož i v možné úspoře času; to musejí i kritici on-line publikování připustit), kdyby se totiž stránky pro sdílení článků (academia.edu, researchgate.com) konečně rozhoupaly k vytvoření možnosti komentářů, recenzí a vůbec nějakých zpětných vazeb apod. (komentáře by přitom měly umožňovat vkládání obrázků, odkazů atd.). Místo toho graficky vylepšují „3D“ listování a zoomování… Ale ani s tím jsem moc neuspěl.

Odpovědí mi ovšem byla stručná poznámka, samozřejmě správná, že takové požadavky jsou logické, ale nesmí se to dít ke škodě vydavatele (je tu i otázka licenčních „nastavení“), ale hlavně, že systém vydávání publikací musí být měněn adekvátně tomuto nepopiratelnému vývoji (ohlas pouze tištěných publikací poklesne, o jeho relativní pomalosti nemluvme…). Protože je i nadále nutné u solidních titulů, byť vydaných on-line, aby prošly fundovaným oponentním řízením, příslušnými „kolečky“ perfektních jazykových, autorských i redakčních korektur. Publikování „nadivoko“ je jistě rovněž vítáno, ale neodpovídá potřebě odborné komunikace. Je tedy třeba i v takto „nastavených“ podmínkách zajistit úhradu přípravných a redakčních prací (zažil jsem snahy tyto nároky nenaplnit a náklady redukovat či eliminovat). Pokud není možné aspoň část takových nákladů získávat z výnosu prodeje papírové publikace, je nutné je uhradit jinak. S prodejem on-line verzí se u nás zatím nezačalo – asi to rovněž přijde. Nicméně výnosy odborných publikací v češtině nikdy nemohou být vysoké natolik, aby pokryly redakční přípravy, autorské honoráře či dokonce výzkumné práce. Proto ale byly i dosud velké části výroby odborných časopisů či sborníků u nás kryty dotacemi. Jestliže se tedy tento postup nenaruší, budou moci být vydávány elektronické verze nadále, přičemž si případný zájemce o tisk bude moci svazek vyrobit sám, anebo si objednat maloofsetový svázaný výtisk apod.

Vyvolá to určitý nárok na vynalézavost i znalosti rad či komisí, které udílejí body. Protože ne/udílení bodů elektronickým publikacím může vyvolat některé nové potřeby.

Elektronické publikování je realitou a jeho odmítání je brzdou odborné (vědecké) komunikace, kdežto by bylo potřeba se zabývat tím, jak vytvořit co nejstabilnější prostředí pro publikování, vyhledávání a zpětné vazby, a současně pro vrcholnou garanci kvality.

2015/01/27 Posted by | dostupnost dat, publikační činnost | , , | Napsat komentář

Mít na FB Stránku, Skupinu, Událost…?

Pro běžné příspěvky je jejich „chování“ jak pro „vydavatele“, tak pro čtenáře skoro stejné. Pokud začneme pracovat s Poznámkami (či Soubory ve Skupinách), začneme zjišťovat rozdíly ve „vybavenosti“ (v souborech je šikovné zobrazování verzí, které se asi časem objeví i jinde). Současně však pozorujeme, že se časem některé funkce, které se osvědčily v jednom systému, postupně objevují v dalších. Poněkud nepříjemné může být, že o většině změn nejsou běžní uživatelé nijak informováni (aktuálně se na některých stránkách objevují změněné Poznámky s lépe ovladatelnými obrázky ajv.). Stále jsou nepříjemné nemožnost vkládat odkazy „pod“ text (protože adresy odkazů jsou dnes často dlouhé na několik řádků; často se nevyužívá možnost získat zkrácený odkaz) a absence nějakých značek či tagů, témat, kategorií nebo klíčových slov (byť třeba i platných jen v rámci jedné FB stránky). Tak se prakticky nelze v častěji aktualizované časové ose, ale ani ve skupině nijak racionálně vyznat (nicméně se zřejmě rozšiřují možnosti výběrů osobních aktualizací typu změna školy nebo zaměstnání).

Z hlediska možné další práce s informacemi je tak i v současné době lepší zpřístupňovat texty či „média“ na jiné stránce (blogu) a na FB na ně odkazovat (případně opakovaně publikovat, ale i s odkazem na „zdroj“). Pracnost se tím výrazně nezvětší a dohledatelnost i pro autora samotného bude výrazně lepší.

Třeba pro mě jsou výhodné regionální přehledy zpráv médií o památkách (např. Hispania Nostra), anebo FB stránky významných institucí (GCI, ICCROM), případně specializované stránky z některých dalších oblastí (Museum 2.0 and The Participatory Museum, Klaus Graf).

Ale už si trochu nevím rady s lavinou replikovaných zpráv o tom, co se před pár hodinami řeklo o Lázních Kyselka nebo řediteli památkového odboru MHMP… Proč se pro určité „okruhy“ nedohodnout na společné tvorbě nějakého výběru?… Nejspíše to nejde – je to jen otázka do vzduchu sumírovaná již v polospánku…

2012/08/26 Posted by | weby | , | Napsat komentář

Drobnost k „navigaci“ mezi jednotlivými snímky ve Flickru

Příspěvek je publikován ZDE. Ukazuje jednu z možností využití „Poznámek“ („Notes“), které lze v této fotogalerii vkládat do plochy snímků v základní zobrazení „fotoblogu“.

2012/02/27 Posted by | prezentace | , | Napsat komentář

K aktuálním trendům elektronického zpřístupňování kulturního dědictví

Vývoj je hektický. I když z naší perspektivy to tak ani moc nevypadá. Průběžné sledování je skoro nemožné a bez dobré znalosti technického (HW i SW) pozadí ani není moc efektivní. Ale pro orientaci se může hodit tento přehled (pdf). Bohatý soubor odkazů.

2010/10/28 Posted by | dostupnost dat, weby | , | Napsat komentář

   

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public