Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Europeana ∞

Projekt Europeana 1989 v rámci Virtuálního muzea Národního muzea by měl rozhodně být inspirací pro všechny paměťové instituce, ale také podnětem pro jednotlivce k aktivní účasti.

Již delší dobu je jasné, že projekt Europeana nebylo ideální omezovat na fondy oficiálních institucí. Cesta k začlenění soukromých sbírek či zcela jednotlivých předmětů nepochybně není snadná. Do jisté míry se však zdá, že komplikace plynou z toho, nakolik jsou ochotné se na koordinaci systému domluvit instituce, spravující národní „repozitáře“, sbírky (meta)dat, které jsou podkladem budoucí distribuce dat do systému Europeana.

Europeana jednak motivuje podobné „sběry“ informací napříč Evropou, jednak sama již několik let pořádá „virtuální výstavy“ (např. secese), vytvořené ze souhrnů toho, co instituce jednotlivých zemí do této informační pokladnice zasílají (ale pozoruhodné soubory fotek v rámci portálu Europeana byly sestaveny z fotek ze soutěže Wiki miluje památky).

Je nepochybně záslužné, jak velkoryse NM rozvíjí akce směřující ke sběru „občanských“ sbírek či virtuálních exponátů. Mělo by to být vzorem i pro památkovou péči, i když ta se zabývá krom spravovaných sbírek ve státním vlastnictví hlavně stavebními památkami. Ale i v této oblasti samozřejmě je možné kooperovat s veřejností a hlavně spřízněnými nadšenci, kteří jsou zatím odkazováni jinam, což je škoda. V posledních letech se v tomto směru významně aktivovala Wikipedie, a to až do té míry, že by bylo ideální, kdyby památkáři spíše začali s touto „institucí“ cíleně spolupracovat.

Portál eSbírky mě tak z těchto i dalších důvodů od počátku zajímal. Již jsem se vyjadřoval k některým problémům v třídění virtuální sbírky a vyhledávání v ní (svůj zkusmo vložený snímek v projektu Moje monarchie jsem zpětně nedokázal dohledat – zkusím ověřit, jestli se situace nějak vylepšuje).

Škoda je, že již na počátku není možné připojovat k „exponátům“ tagy či komentáře. Je pravděpodobné, že k něčemu takovému časem bude muset dojít.

Každopádně jsou však pokroky tvůrců eSbírek podnětné. Památkáři sice spravují také obrovské sbírky „na hradech a zámcích“, ale snad je dostatečně oprávněné to, jak přísně na jedné straně střeží jejich bezpečnost, ale na druhé straně může být sporné, jak omezují přístup zájemců k informacím o kulturním dědictví. Množstvím těchto informací je přeci ovlivňována míra respektu veřejnosti k památkám…

Pro památkáře by se však nabízelo zejména vytvořit nějaký nástroj k podobně směrovanému sdílení dokumentace stavebních památek. Podobné systémy jsou v některých zemích angažovaným občanům k dispozici. Ale asi to dopadne spíše tak, že časem vznikne nějaké kontinentální řešení. Přitom by se mohli občané podílet i na monitoringu památek, jak o to usilují i v Polsku (v této chvíli nevím, s jakým výsledkem). A jakousi občanskou památkovou gardu pro monitoring stavu památek budují v Anglii

Reklamy

2013/10/23 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat | , , , | Napsat komentář

Workshop „Projekt CARARE a informační systémy památkové péče“ – hrst dojmů

Workshop (25.10.2012; info na webu NPÚ) zahájila generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková, která zdůraznila význam informačních technologií pro činnost odborné památkové instituce. Vyzdvihla práci zúčastněných odborníků. Podtrhla i to, že prezentace budou zpřístupněny na webu NPÚ.

Odborná náměstkyně NPÚ Věra Kučová upozornila na význam rozvoje informačních technologií a shrnula cíle workshopu. Na jedné straně bylo třeba veřejnost seznámit s podílem ČR na evropském projektu CARARE. Současně však bylo nutné představit i další souvislosti práce s informacemi o kulturním dědictví (v kontextu státní správy, ale také vědeckého výzkumu apod.).

Organizační údaje sdělila Irena Blažková.

Souhrnnou informaci o cílech vývoje informačního systému a postupech práce podal Petr Volfík. Bilancoval postup práce v uplynulých letech. Evidence památek i jejich areálů představuje rozsáhlý problém. Většina aplikací je přístupná prostřednictvím internetu. Průběžně se také zdokonaluje vazba na státní systémy evidence nemovitostí apod. Představen byl také rozcestník informačního systému.

Irena Blažková seznámila s cíli projektu CARARE při tvorbě evropského portálu paměťových institucí EUROPEANA. Podíl na projektu je nepochybně přínosem i pro další práci v NPÚ. Přínosem je také seznámení s aktuálními trendy v digitalizaci a zpřístupňování dat.

Ľuboslav Škoviera z PÚ SR se od počátků věnuje informačním systémům ve slovenské památkové péči. Shrnul vývoj právní situace a vysvětlil, jak v této souvislosti vznikal a rozvíjel se systém informací o kulturním dědictví. Stručně se věnoval i rozšiřování památkového seznamu a zařazování památek do nadnárodních výběrů (UNESCO, památky evropského významu). Podrobněji seznámil s vývojem elektronické evidence památek i dokumentace. Zajímavé je zařazování údajů o prováděných obnovách památek. Vláda podporuje rozvoj GIS a digitální evidenci hodnot.

Alexandra Křížová a Mariana Pisarčíková připomněly vývoj evidence a sepisování/evidence památek. Dějinami evidence se jako červená nit vinou snahy o sjednocování (Generální aktualizace, Obnova identifikace), zpravidla nedotažené do úplnosti. Přehledně byly podány vlastnosti informačního systému MonumNet. Aktuálně se připravuje projekt Památkový katalog, který by měl vytvořit moderní systém informací jak pro veřejnost, tak pro státní správu (přípravy se však bohužel, ke škodě věci dlouho protahují). Největším problém zřejmě bude provázání s evidencí nemovitostí. Následující diskuse se týkala především otázek zpřístupnění dat – jednotných identifikátorů památek, evidenčních listů památek.

Po chutném a vydatném obědě seznámil již trochu prořídlé posluchačstvo Jiří Syrový s Metainformačním systémem NPÚ. Ukázal také postupně dosahovaná zdokonalení (např. vazba informací o památkách na data o příslušných archiváliích apod.).

Zuzana Syrová představila rozsáhlý památkový geografický informační systém. Velký potenciál pro registraci průzkumů, dokumentace, ochranných podmínek apod. by měl být podpořen urychlením prací v terénu.

Dlouhodobě je budován také rozsáhlý informační systém v oblasti archeologie, se kterým seznámila Alena Knechtová. V minulých dnech byl v rámci IISPP vytvořen veřejný přístup k databázové aplikaci i s mapovým přístupem. (Samozřejmě je třeba tradičně zalitovat, že tyto aktualizace a nově zpřístupněná data či funkcionality nejsou nijak signalizovány, ani kratičkou zprávou na webu NPÚ – nijak…)

Novinkou v nabídce informačních zdrojů je informačním nástrojem Carmen, který představil Pavel Hájek. Cíleně je integrován do informačního systému NPÚ. Zahrnuje informace o různorodých dokumentačních zdrojích (plány, fotky, ikonografie…). Jmenné autorské údaje jsou přejímány z databáze autorit NK. Lokalizace je z památkového GISu NPÚ.

Z přednesených referátů tak přesvědčivě vyplývá pozoruhodná cílevědomost tvůrců informačního systému, ač ten je reálně zprovozňován bohužel jen v dílčích krocích. Avšak dnes již poskytuje řadu velmi zajímavých možností i pro obecnou veřejnost. Dílčí výtky byly sice uznány jako oprávněné, ale s odkazem na jejich předpokládané řešení v souvislosti s kýženým Památkovým katalogem (jednalo se zejména o zbytečné skrývání některých identifikačních údajů památek v databázi MonumNet /to se např. nepříznivě projevilo při tvorbě seznamů památek na Wikipedii v souvislosti se soutěží Wiki miluje památky, ačkoliv ta byla oficiálně ze strany NPÚ podpořena/ či o námět k otevření systému pro zasílání připomínek např. k aktuálnímu stavu památek od občanů /bohužel není ani mezi památkáři příliš známo, že toto je v zásadě umožněno zasíláním Hlášení o nálezu – nutno ovšem přiznat, že tento systém bohužel není zcela provázán s databázemi do té míry, že by automaticky dovoloval přidávat k datům komentáře/).

Pořadatelům workshopu i správcům památkových dat tedy nelze než přát více podpory pro jejich práci v následujícím období. A samozřejmě poděkovat ze precizní organizační přípravu workshopu.

Program

Zahájení – Ing. arch. Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ, Ing. arch. Věra Kučová, náměstkyně pro památkovou péči NPÚ

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. Petr Volfík: Integrovaný informační systém památkové péče

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. Irena Blažková: Projekt CARARE

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

RNDr. Ľuboslav Škoviera, Pamiatkový úrad Slovenskej republiky: Projekt CARARE a informační systémy Pamiatkového úradu SR

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Alexandra Křížová, Mgr. Mariana Pisarčíková: Informační systém pro vedení Ústředního seznamu kulturních památek

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Jiří Syrový: Úložiště digitální dokumentace – Metainformační systém (MIS)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Zuzana Syrová: Památkový geografický informační systém (PaGIS)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Mgr. Alena Knechtová: Informační systém o archeologických datech (ISAD) a data Státního archeologického seznamu ČR (SAS ĆR)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

PhDr. Pavel Hájek: Databáze dokumentačních fondů NPÚ Tritius

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Diskuse, závěr

2012/10/26 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, NPÚ | , , | Napsat komentář

Europeana ocení fotky galerií, knihoven, archivů a muzeí (GLAM)

Europeana prizes GLAM photos

Wiki Loves Monuments je značně specifická fotosoutěž. Nejen proto, že je zaměřena na kulturní památky, ale také proto, že je organizována „federativně“ dobrovolníky Wikimedia z mnoha zemí po celém světě.

To mj. znamená, že kromě národních cen nabízených místními pořadatelskými týmy mohou soutěžící vyhrát ocenění na mezinárodní úrovni.

Jedna z těchto cen bude štědře sponzorována internetovým portálem Europeana, prezentujícím více než 10 milionů knih, obrazů, filmů a muzejních předmětů, který rovněž podpořil v loňském roce cenu do zvláštní secesní kategorii. Ale to není vše!

V letošním roce bude Europeana sponzorovat další ocenění pro obrázky v kategorii GLAM – fotografie budov galerií, knihoven, archivů a muzeí z celého světa. Kromě toho Europeana uspořádá virtuální výstavu nejlepších fotografií. Více informací je k dispozici na blogu Europeana; GLAM obrázky jsou také shromážděny v kategorii na Wikimedia Commons.

Pořadatelé děkují Europeana za kontinuální podporu Wiki Loves Monuments, a přejí úspěch všem účastníkům ve speciálním kategorii!

(Informace o české účasti také na FB.)

2012/09/09 Posted by | dokumentace památek | , , , | Napsat komentář

NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana

Národní knihovna ČR uspořádala 10.5.2012 Europeana Workshop k digitálnímu zpřístupnění evropského kulturního dědictví.

NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana

Informace a prezentace jsou na webu NK ČR (dobře se to tam nehledá, takže obsažná tisková zpráva je zde: PDF /převzata zde/; prezentace jsou shrnuty zde: ZIP cca 23 MB!). Zde jen několik povýtce vytržených dojmů účastníka.

Knoll: Brusel vyzval k propagaci projektu Europeana a k uspořádání workshopu, který by ukázal, jak jsou data do systému dodávána.

Seznámil s genezí projektu. Na počátku nebylo úplně jasné, čeho se chce dosáhnout. Původně se počítalo s digitální knihovnou. Nyní se jedná o portál – rozcestník ke zpřístupněnému digitálnímu obsahu v zemích Evropy.

Zprvu soupis a popis knihoven. Následně se sdružilo několik velkých (národních) knihoven (zejm. Britská knihovna). Tyto knihovny vytvořily společný portál. Následně se připojovaly další knihovny evropských zemí (Rada Evropy). Portál odkazoval do katalogů a do digitalizovaného obsahu knihoven. Výrazně postupně narostla aktivita Francie. Opět vznikl portál odkazující na knihovny, nikoliv digitální knihovna. [Je ale třeba vědět, že Francie byla a stále je o několik délek napřed. Při hledání poučení je dobré vždy začít ve Francii. Od počátku vlastně vytvářejí jediný komplexní systém, ve kterém z principu lze slučovat informace např. o příbuzných předmětech napříč jednotlivými evidencemi muzeí, archivů, knihoven i památkářů. Význam této jednotnosti a komplexnosti začíná ostatním postupně docházet teprve dnes, kdy ale budeme více méně zbytečně bojovat s tím, že prakticky každý „projekt“ má svůj obtížně propojitelný systém. Ačkoliv všichni evidují prakticky shodné údaje. Také základem normativu CIDOC-CRM je francouzský systém, i když nevím, co k tomu říká třeba Martin Doerr…]

Agregace metadat. Míra agregace – pro uživatele je nejvhodnější, když má ke všemu přístup jednotným způsobem. Portál odkazuje na podrobnosti na serveru poskytovatele informací. [Potřeba jednotnosti byla nepochybná od počátku. Přesto asi stojí za zkoumání, proč se většina vydavatelů dat vydávala rozličnými nespojitými cestami. Vyhlídka na nějaké sjednocení a dohodu je dnes ve hvězdách. O tom svědčí i to, jak přibývá institucí, které své digitalizáty zpřístupňují na Wikipedii..]

Dochází k proměně cílového uživatele; obecný zájemce (EUROPEANA) vs. vědec (TEL). [O těchto věcech ale věděli ve Francii také. Zajímavým produktem z tohoto hlediska jsou různě pojaté „cesty“ či virtuální výstavy nebo publikace, vytvářené na bázi odborně relevantních systematických dat. Tento postup sice není plně rozvinutý, ale lze najít řadu velmi podnětných řešení…]

Ukazuje se, že vědecká komunita nejvíce užívá Google (80%). [S těmito zjištěními může souviset i aktuální snaha konsorcia w3c o prosazení standardizovaných „anotací“, které by doplňovaly dosavadní klíčová slova apod. Mohu podotknout, že z podobných úvah vznikly již před lety anotace v rámci elaborátů OPD či SHP (zatím jen doporučeno, ač by měly být závazné i pro restaurátorské či jiné zprávy). Ale i prosazení anotací u článků v časopisu ZPP u nás stálo řadu let tuhých bojů! Prostě tradicionalismus také k lidem patří…]

Na příkladu ukázány výsledky z těchto tří zdrojů. EUROPEANA 3 výsledky, TEL stovky, Google zdaleka nejvíce (odkazuje i na kvalitní data produkovaná jinými – Wikipedia, fotky od návštěvníků muzeí [třeba zde], zdroje na webech samotných institucí). EUROPEANA je závislá na normové podobě dat. Nenajdeme ani četná data, o kterých víme, že jsou dostupná. Google pracuje i s nepřesnými dotazy. [Ale nepochybně také mnohé neukáže, a mnohé skryje v záplavě balastu…]

O administrativním uspořádání komitétů EUROPEANA.

Nyní 20 mil. předmětů. Z České republiky minimum. Množství obsahu je stále problémem.

Autorská práva – mnohé nelze publikovat. Vědecká data (pokud nejsou dosud publikovaná).

Financování mají zajistit jednotlivé země, ideálně s využitím strukturálních fondů.

Největším partnerem knihoven je Google, masivně digitalizující v řadě knihoven.

Otázkou je, jaké náklady ještě lze očekávat. Co vše je nutné digitalizovat – otázka duplikátů.

Psohlavec (AIP Beroun). Provozuje Manuscriptorium pro NK – agregátor pro Europeana. Evropská digitální knihovna psaného kulturního dědictví. 250 tis. položek, cca 5 mil. dostupných stránek. Přispěvateli jsou hlavně národní a univerzitní knihovny. Základní informace s odkazem jsou dostupné v Europeana. Na Manuscriptorium průběžně přichází z Europeana stále rostoucí počet uživatelů (dnes 19%).

Problémem je zpracování různorodě uspořádaných dat/metadat. S každým subagregátorem vytvořeny specifické konverze. Bohužel dochází i ke změnám na straně dodavatelů. Bylo by potřebné směřovat ke sjednocování, aby různorodých konverzí bylo co nejméně.

Potíží tradičně bylo (a je) i to, že řada institucí si chce data „žárlivě“ střežit, ačkoliv by bylo potřebné digitalizovaný obsah co nejsnáze zpřístupňovat.

Nesourodost obrazových dat. Nevydávají striktní pokyny, což by usnadňovalo dodávky. Na druhé straně uživatel by homogenitu ocenil. Dochází k výpadkům lokálních serverů.

Plány, co změnit. Usilují o projekt EU. Sestavili konsorcium předkladatelů žádosti (25 dodavatelů dodá 4 mil. obrazů). Bylo by však třeba obrazová data sjednotit. Malí partneři dostanou vlastní služby a „cloudový“ repozitář. Nebudou muset řešit technické komplikace.

Douša (NM). eSbirky.cz. Česká specifika muzejních sbírek v prostředí Europeana. Muzea se pokusí dohnat „vlak, který nám ujel“. eSbirky, původně on-line prezentace sbírek NM – výsledek nadšení. Zjistili, že bez spolupráce s dalšími institucemi to nepůjde. Po spuštění před dvěma roky 7 muzeí. Snaha o agregaci pro Europeana. Práce byly zdržovány i obavami ze zneužití metadat. Nakonec došli k tomu, že je prospěšné data poskytovat. eSbirky se snaží shromažďovat data muzejních sbírek, ale současně agregovat data pro Europeana. Přitom ale chtějí vytvořit vlastní prostředí pro obecné uživatele i pro badatele. Snaží se také aplikaci upravovat dle potřeb dodavatelů dat. Měla by umožňovat muzeím správu sbírek. Současně pro uživatele důvěryhodný zdroj informací.

Snaží se data propojovat a dalšími postupy zpřístupňovat pro různé zájmy uživatelů. [Ale lapidária a spravované součásti staveb jsou stále „na chvostu“, spíše mimo sféru zájmu… Budu se na to pokoušet dále upozorňovat…]

Vybudované uživatelské prostředí umožňuje muzeím dobrou komunikaci, snadné publikování do European.

Paměťové instituce by měly k datům přistupovat jednotně. Hledají optimální způsob licencování zpřístupněného obsahu.

Téma „otevřených dat“ není u nás zatím „na pořadu dne“.

Z vytvořených dat sestavují virtuální výstavy (BLE – spices).

eSbirky chápou jako doklad obecného smyslu paměťových insitucí a potřeby dalšího hledání způsobů prezentace kulturního odkazu.

D: Zda zpřístupňují např. za úplatu chráněný obsah.

Ne.

D: Plánují aplikace pro mobilní přístup?

Snaží se v tomto smyslu přihlásit projekt.

D: Jak vypadá konkrétní spolupráce muzeí (jednotlivé objekty?; dávky?). Komerční systém Museion umožňuje snadný přístup – sbírky do 3000 položek mohou používat zdarma.

D: Komunikace s Europeana přes NK? Ne – přímo.

NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana

Blažková (NPÚ). CARARE a informační systémy NPÚ. IS NPÚ zaznamenaly v posledních letech značný rozvoj, obecně málo známý. Památková data se od dat sbírek do jisté míry odlišují.

Důležité jsou u památek lokalizační údaje (v Europeana nejsou) a data památková (stupeň ochrany apod.). V oblasti lokalizačních dat lze očekávat vývoj. Předpokládá se, že by v budoucnu mohla v Europeana existovat i sekce pro památky. [S lokalizacemi v průběhu loňského roku začala ale Europeana poměrně velkoryse pracovat a vytvořila speciální systém filtrace výběrem oblasti v mapě. To je velmi prograsivní řešení, které se snad rozvine. Jinak v praxi je např. zřejmě, že u fotografií jsou evidovány pozice zobrazených scenérií i umístění reprodukce v archivu. Bohužel se v tom však nyní orientuje daleko hůře, protože se tvůrci Europeana rozhodli většinu metadat (klíčových slov atd.) pro běžné užití skrývat…]

Seznámení s informačními systémy NPÚ. IISPP. Podrobnější představení MIS. Parametrické vyhledávání (zatím?) jen pro oprávněné uživatele.

Projekt památkový katalog. Již 4 roky se nedaří získat dotace z EU. V té době nebyl přijat ani projekt na dílčí vývoj seznamů památek s odkazem na běžící velkou žádost.

Snahou je evidovat i „nepamátky“. Aktuálně však vyhlídky nejisté. [Také zde se ukazuje, že je jako pozitivní posun chápáno zjištění, že je třeba evidovat nejen památky na úředním seznamu, ale že je nutné odlišit nejen objekty v rámci areálu, ale i jejich kontrukční, funkční či výtvarné elementy (pro příklad uvedeny např. sochy na oltáři v kostele; uvedeno, že GIS umožňuje jejich prostorové spojení). Ale i to je evidentní odevždy a od vydání CIDOC-CRM to lze považovat za normativ! Evidence „nepamátek“ by měla být standardem, s možností vysvětlení… Je třeba říci, že jsem se vždy účastnil iniciativ pro sjednocování evidencí. Reálně se to projevilo např. vytvořením databáze dendrochronoligických datací památek (specialisté si pak založili vlastní separátní…), připojení databáze nejohroženějších památek (bylo zabráněno vytvoření separátní databáze), databáze „hlášení“ a výsledků v rámci projektu OPD]

D: Není jasné, zda existuje centrální evidence movitých památek. Zda uvažují o zpřístupnění, byť omezeném.

Movité památky jsou v neveřejné části. Nejsou zaneseny všechny objekty (databáze není v dobrém stavu). Privátní předměty zřejmě nebudou nikdy kompletně přístupné. Vlastník by musel vydat souhlas. Evidence je využívána zejména ve spolupráci s policií při vyhledávání a identifikaci odcizených předmětů.

D: Probíhal rozsáhlý projekt reidentifikace. Podařilo se všechna data promítnout?

Výsledek se v MonumNet neprojevil v celistvosti. Data z ÚOP jsou zanášena na ÚP. Více než polovina je aktualizována. Je to v tabulce označeno.

Knoll poděkoval. Chtěli ukázat různé typy dědictví, zahrnované do Europeana.

NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana

[Akce vyvolala značný zájem řady účastníků. Jestli to reálně podpoří rozsáhlou koordinaci prací, je otázkou. Spíše bude třeba více podobných akcí, ale také zdůrazňování veškerých souvislostí na odborných setkáních či v publikacích různého druhu a zaměření. Ale to bych se opakoval…]

2012/05/12 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, standardy, weby | , , , , | Napsat komentář

Časové značky (timetags) v Europeanech na příkladu fotky Václava Mencla

Českého materiálu na Europeanech stále mnoho není. Asi více z cizích zdrojů. Např. ze Slovenska.

Levoča kostol r.k.sv.Jakub
Zde samozřejmě je ve vazbě na české prostředí „jen“ osoba fotografa…

Ukažme si však kratičce na této fotce jeden již dříve zmíněný problém. Uvidíte na něj, až si dole rozbalíte Auto-tagy. Týká se timetagů, kde jich nejdeme vygenerovánu celou spoustu, ale všechny mají „pokrýt“ údaje o době vzniku snímku v roce 1930. Vidíme, že konstruktů pro tyto tagy vzniká stále další spousta, což je nakonec logické (je otázka, zda to může někdy skončit). Zvolené řešení však dokumentuje rozdílné přístupy dodavatelů dat. Primárně jsou dva: Buďto je dokument označen podle doby svého vzniku (to je zde nyní uvedený případ), nebo podle doby vzniku toho, co je na snímku zachyceno (v našem případě románskogotický portál, odhadem teď řeknu z doby kolem 1360 /opravte mě, případně budu ještě korigovat sám…/) – tak tomu bylo tuším u fotek Schwarzenberského paláce v Praze (uložených v německé sbírce), pořízených v 80. letech 20. století, ale tagovaných rokem výstavby paláce (zmiňoval jsem někde zde dříve).

Je více méně zřejmé, že by bylo nejsprávnější, kdyby byla uvedena obě období (v principu ale bez omezení, protože je třeba uvést např. údaje o opravách či změnách dokumentovaného objektu /i když ne povinně, protože o tom třeba fotograf nemůže mít solidní ponětí/, restaurování fotografie, její prezentaci na výstavě apod.). Nemělo by to být povinné, ale mělo by být vhodné a požadované tagy doplňovat (jak jsem již zmínil jindy, přihlášený uživatel to již dnes dělat může). To platí i pro „geotagy“, které spolu s „timetagy“ mohou např. umožnit sledovat pohyb obrazu po výstavách, s jakými dalšími díly tam byl společně k vidění, určit polohu toho, co je na obrazu zaznamenáno, atd. Celá struktura European (vyplývající z CIDOC-CRM a dalších systémů) k tomu směřuje. Sledujte a případně upozorněte na novinky, protože na blogu či FB profilu European se ne vše signalizuje.

K danému snímku je ještě na místě podotknout, že „geotagy“ (jméno lokality apod.) se již netýkají fotografie, ale místa fotografované věci. Čili v kombinaci vlastně pokrývají jen „akci“, kdy dr. Mencl v roce 1930 zhotovuje snímek… Z toho by asi mohlo plynout, že by bylo vhodné již při vkládání např. geotagů nastavovat, kterého se týkají timetagu, atd.

Hlavně aby se už začaly objevovat sbírky našich muzeí, galerií, archivů, NPÚ…

2011/09/29 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, weby | , | Napsat komentář

Soupisy památek vstupují do internetové éry

Samozřejmostí je dnes to, že všechny evropské státy provozují památkovou péči a pro pořádek mají seznamy chráněných památek. Sestavení těchto seznamů má zásadní právní význam (je součástí definice omezení dopadajících na vlastníky památek, i když z některých pohledů, vlastních mnohdy lidem, kteří sami žádnou památku nevlastní, je takové omezení poctou), ale je také zárukou věcného smyslu těchto státních aktivit samotných. To se sice nezdá tak rozhodující jako otázky právní/správní. Nicméně bez pozornosti věnované poznávací, dokumentační a evidenční činnosti, založené na vědecké/akademické bázi, by nevznikla ani státní památková péče, ani veřejný zájem s politickými a právními důsledky (samozřejmě nelze popřít to, že lidový zájem pozitivně ovlivňuje i vědecké studium – jde prostě o kulturní komplex; včetně souvislostí politických či ekonomických, jak o nich někteří mluví jako o primárních). Je velmi pravděpodobné, či se aspoň zdá být logické, že úroveň výzkumu, která se podílí na preciznosti posouzení památkových hodnot, má dopady na právní/správní postupy. S podobnými zdůvodněními, doplněnými ovšem o zdůraznění osvětového dopadu, jsou vydávány tištěné publikace obsáhlých a velmi podrobných soupisů v Německu (nedávno Bamberg) i jinde. U nás v Liberci!

Je dobře, že krom evidentního přínosu pro prestiž památkové péče i památek v regionu i velkého mediálního ohlasu má vydání libereckého soupisu značný dopad na povědomí o významu soupisů mezi samotnými památkáři. Je to velice potřebné, protože NPÚ dlouhodobě ponechával edice soupisů stranou, jako momentálně odložitelnou „třešinku na dortu“. Nezdálo a většinou se ještě nezdá, že jde o zásadní složku veřejného působení památkové péče, vhodně propojitelnou s úředními výnosy a odbornými administrativními úkony. Nyní však probíhají diskuse, ve kterých převládají zatím rozpory. O potřebnosti vydávání soupisů si však nikdo nedovolí vyslovit pochybnost. Snad se ji podaří zakotvit do rozpočtů (i když v nynější situaci památkové péče?…).

Památkáři již roky mají svou elektronickou databázi památek, ale tam se o vlastních hodnotách předmětu ochrany neříká prakticky nic. V posledních letech se díky několika zdatným specialistům v NPÚ buduje rozsáhlý informační systém založený na GIS (shrnující databáze archeologické, stavebně-památkové, územní vymezení, ale také „mnohovrstevnaté“ hodnotové rozlišení; to vše ve vazbě na digitální dokumentaci atd.). Takové systémy budují i jiné systémy státní památkové péče ve vyspělých zemích. Stále více je však zřejmé, že je třeba tato data nějak poskytovat k veřejnému užití, ať už pro ochranu, či k „prosté“ potěše milovníků kulturních dějin lidstva nebo nějaké drobné lokality.

Leckde bylo vykonáno mnoho pro modifikaci takových „masivních“ informačních systémů do veřejnosti přístupné podoby (pro představu mě napadá třeba vývoj veřejného zpřístupňování v Plzeňském kraji s velmi podrobnými popisy, např., ale současně s výstupy pro turisty apod.). Ukazuje se přitom – mj. (nedovedu vyhodnotit všechny informatické souvislosti) –, že potřebné datové redukce pro připojení po internetu jsou velmi nesnadné. Často vedou k různým strukturním komplikacím, znepřehledňujícím data pro běžné užití. Přístup bývá velmi pomalý a např. nepoužitelný pro mobilní připojení. Uspořádání dat je u různých poskytovatelů často velice rozdílné, což ztěžuje orientaci uživatelů. Podoba dat většinou znemožňuje jejich dostupnost pro běžné metody vyhledávání na internetu.

Asi takové a podobné těžko přehlédnutelné komplikace v minulých měsících a aktuálně způsobují, že evropští památkáři hledají způsoby, jak informace o památkách poskytovat kulturní veřejnosti co nejdostupnější formou.

EU způsobila vznik impozantního projektu Europeana, ale ten je zaměřený především na zpřístupňování digitalizovaného (digitálního) obsahu knihoven, archivů muzeí apod., tedy sbírek veřejných institucí (to se možná časem změní ve prospěch „sběratelů“). To znamená, že např. stavební památky jsou reprezentovány svými fotografiemi, plány, psanými dějinami, popisy… Primárně však jsou Eropeana spíše informací o dokumentu, nežli o jeho obsahu; i když i to se razantně a rapidně mění, protože např. u fotografií se již v metadatech objeví více informací o fotografované budově…:

Palais Schwarzenberg
Informace o Schwarzenberském paláci v Praze u fotografií v Deutsche Fotothek jsou zde mnohem podrobnější (klikněte na „More/Více“ pod stručnými údaji!), než u samotného poskytovatele dat!

Čili vzniká otázka, zda touto cestou neuplatnit i informace o památkové ochraně zobrazených objektů. Jenže tato cesta se asi nejeví jako perspektivní, i když nejspíše posuzována byla (systém je dnes vybaven obrovským informatickým zázemím: rozvoj mezijazykových tezaurů, kategorie všeho druhu, geotagy, časová osa…).

Nicméně zřejmě v dohodě řady zemí se památkové péče orientují na Wikipedii. Asi sehrály roli různé vlivy. Europeana se v době rozhodování nemusela jevit pro památková data optimální. Navíc je u staveb zpravidla potřebný popis, který může nabývat značného rozsahu, stejně jako historický přehled nebo typologické či uměleckohistorické hodnocení a zařazení (ale takové dokumenty, byť většinou historické/archivní, jsou v Europeanech zahrnuty). Navíc je třeba stavební památky daleko více propagovat vzhledem k potřebnosti jejich přijetí veřejností. To asi sehrálo roli při hledání nějaké nadnárodní platformy pro prezentaci památkových seznamů a informací o památkách samých. Není celkem divu, že volba padla na Wikipedii. Ta se již jednak osvědčuje při veřejně přístupné evidenci památek (Holandsko), přičemž sehrává nepochybně roli i možnost získávat angažmá občanů nejen při ochraně památek, ale také při doplňování a aktualizaci dat.

Z podobných důvodů jsme také loni při přípravě projektu aktualizace seznamu památek ČR v rámci „NAKI“ zdůrazňovali potřebu vědeckého přístupu k vytváření obsahu, ale současně nutnost kromě přípravy tištěných svazků průběžně již vytvořená data (i dílčí) zpřístupňovat na internetu. Navrhli jsme Wikipedii (ač jsme jen z nepřímých informací tušili, že podobným směrem se vydávají ostatní země, ačkoliv to nepochybně někomu v této zemi bylo sděleno). Projekt ovšem nebyl příslušnou komisí uznán za hodný podpory.

Ostatní Evropané zřejmě vycházeli z toho, že Wikipedie nabízí nejlepší možnosti kooperace, aktualizace, doplnění obrazové dokumentace (navíc s dobře vyřešenými licenčními náležitostmi), geopozicování (v mapách jsou např. obrázky zobrazovány vč. azimutu), nastavení tématických aj. souvislostí apod. V neposlední řadě má vynikající prestiž u významných vyhledávačů, které hesla zobrazují i v mapových nástrojích.

Po přípravném období, kdy nejspíše ani nebyla tato cesta ještě plánována – projekty Wiki Loves Monuments v Holandsku a Německu; navazují zřejmě na o rok či dva starší Wiki Loves Art především v Anglii a USA (na Flickru; výsledky v Holandsku), u kterých se jednalo hlavně o fotosoutěže, sloužící ovšem pro obohacování fotoarchivů Wikipedie (přitom šlo také o to „přimět“ soutěžící k tomu, aby snímky reprodukovatelně označovali), loni proběhl testovací projekt on-line soupisu památek v Německu. Letos již za účasti řady spolkových zemí běží na ostro (odkazy na německé seznamy památek na Wikipedii jsou v mnohém nestandardní; pozornost zaslouží koncepcí i rozsahem bavorský). Přihlásil se k němu i rakouský spolkový úřad. A nakonec i řada dalších zemí, protože došlo k docela zvláštnímu propojení se soutěží Wiki Loves Monuments, ve které se angažuje Europa Nostra, z čehož vyplynula potřeba poskytnout fotografům seznamy památek jako podklad pro jejich soutěžní aktivitu.

Ovoce tohoto procesu je dnes evidentní; snad i tam, kde se uvažuje a možná i rozhoduje o možném zapojení ČR (ta dosud chybí i v seznamu států, ve kterých soutěž probíhá…). A o tom, co bude se zpřístupňováním soupisů památek ČR.

(21.7.2011, CEST 11:45)

2011/07/21 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, prezentace, weby | , , , , | komentáře 2

Aktuálně k evropským cílům při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví

The new Renaissance (PDF). Report of the ‚Comité des Sages‚ – Reflection group on bringing Europe’s cultural heritage online.

Snaha o koordinovaný postup institucí. Europeana jako „portál“ evropského kulturního dědictví. Potřeba sjednocení autorského práva. Multijazykové vyhledávání. Otázky „osiřelých“ děl. Zpřístupnit vše, co je schraňováno a digitalizováno z veřejných prostředků. Podporovat soukromé iniciativy v tomto smyslu. Dlouhodobé (trvalé) uchování digitalizovaných zdrojů. Ekonomická náročnost vs. přínosy.

2011/02/06 Posted by | archivace, dostupnost dat | , , , | Napsat komentář

Europeana aktuálně i perspektivně

Stručný přehled vývoje, aktuálního stavu a trendů i výhledů do budoucnosti. Německy, ale přehledně na slídách:

Europeana – Das europäische Kulturportal

2010/07/27 Posted by | dostupnost dat, standardy | , | Napsat komentář

CARARE – Connecting Archaeology and Architecture to Europeana. Evropský projekt jako motivace NPÚ

To, na co jsme se marně roky pokoušeli upozorňovat jako na velmi důležitou věc, totiž standardizaci a propojování dat o kulturním dědictví , se snad stává skutkem. Nedávno byla již vydána první zpráva o zahájení projektu CARARE v ČR (CARARE – Connecting Archaeology and Architecture to Europeana). Poznámka k tomu na MONUDET…

2010/07/27 Posted by | dostupnost dat | , , | Napsat komentář

   

Ghost Signs

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby