Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Svět cihel – 1. Itálie, Toskánsko, San Galgano, rotonda

Možná by nemuselo být od věci shrnout během památkářského „roku cihly“ 2015 pár postřehů o užívání cihel v minulosti v cizích krajinách, více či méně vzdálených. Samozřejmě by bylo vhodné podložit glosy dobrou znalostí konkrétní situace, ale zase by nebylo velkým přínosem vynechat zajímavé příklady pro nějaké encyklopedické nedokonalosti (i když provždy je nevhodné jen množit nepřesné dojmy…).

V řadě oblastí světa není užívání cihel v našich odborných i širších kulturních kruzích příliš známé a snad by i drobné komentáře z cest světem mohly prospět, či dokonce zaujmout. Na druhé straně by se nad zde případně uvedenými zjednodušeními mohli ušklíbat znalci. Tato forma publikace jim však dává možnost námitek či doplňků v komentářích, a tím uvést případná nedopatření na pravou míru, případně informace ku prospěchu možných zájemců rozšířit.

V Itálii byly cihly domovem od antiky, a to i v regionech s dostatkem vhodného stavebního kamene. Ovšem užívaly se uvážlivě. Např. v líci městské hradby se uplatnily spíše bosované kvádry, zatímco cihly mohly převažovat u městských domů, ale i mohly být i hlavním stavivem monstrózních objektů (Pantheon, lázeňské komplexy).

Rovněž antické počátky má metoda kombinování cihel s kamenným zdivem, často kvádrovým. Střídání vrstev cihlového a kvádrového zdiva známe i z antických hradeb, a téměř příznačným se stalo pro byzantská opevnění. Je pravděpodobné, že již tehdy o užití cihel rozhodovalo povědomí o odolnosti zdiva z cihel při zásahu kamennými projektily, vymršťovanými z obřích praků.

Zajímavým svědectvím může být i kombinování cihel s kvádry u sakrálních staveb, přičemž vojenské využití zřejmě nerozhodovalo o volbě stavebního materiálu. Důvody kombinování řad kvádrů s vrstvami cihelného zdiva mohly být konstrukční (statické – třeba s ohledem na odolnost vůči zemětřesení), nebo ekonomické. Je otázkou, jestli se mohlo jednat o výtvarný záměr, protože velmi často výzkumy ukazují, že zdivo bylo původně překryto omítkou, která byla podkladem maleb, většinou oslavných, historických, votivních, případně imitujících architekturu. Takže se zpravidla nejednalo ani o úmysl reprezentovat stavebníka nákladností užitého materiálu.

Nicméně nyní na nás většinou velmi působí podívaná na omšelé zdivo, na kterém pátráme po jeho konstrukční podstatě a řemeslných detailech.

San Galgano (IT-Toscana), rotonda

Válcová loď rotundy u poustevny na Montesiepi, na dohled od cisterciáckého kláštera San Galgano v Toskánsku, pocházející z 80. let 12. století, má spodní část stěn kvádrovou. Horní část zdí a kupole v lodi jsou vyzděny ze stejnoměrných nízkých pásů kvádrového a cihlového zdiva. Zajímavé je, že tyto pásy probíhají i přes ostění otvorů.

San Galgano (IT-Toscana), rotonda

V gotickém období byla aktivní poutní svatyně doplněna o obdélnou kapli, plně vystavěnou z cihel, ovšem zřejmě pokrytou omítkou – ta se zachovala uvnitř, kde ji ve 30. letech 14. století vybavil dosud dochovanými freskami Ambrogio Lorenzetti.

San Galgano (IT-Toscana), rotonda

Do kaple ovšem vede těsný románský portál, svědčící o tom, že v tomto místě po boku drobné střední apsidy byla nějaká přístavba už od počátku (mohla být též jen plánovaná, avšak spíše jde o zajímavé svědectví o původní podobě liturgického provozu).

2015/01/29 Posted by | architektura | | Napsat komentář

(Ne?)románská věž kostela v Nezamyslicích (okres Klatovy)

© Jan SOMMER, srpen − září 2014, aktualizace 2015-10-26

[Článek/blog jsem zamýšlel jako stručné upozornění na potřebu opětně hodnotit předpokládaně románskou věž kostela v Nezamyslicích. Argumentace je v tomto smyslu snad přes určitou povšechnost prohlídky památky dosti zřetelná, aby se mohla stát základem pozice v případné diskusi. Podrobnější a upřesněné hodnocení můžeme očekávat od stavebně-historického průzkumu, který se v blízké době zahájí, jak jsem zvěděl v osobních diskusích s odborníky, kterým jsem pracovní verzi následujícího rozkladu nabídl k nahlédnutí.
Ed. 2015-10-26: Významným příspěvkem k poznání stavebních dějin kostela se stal článek publikovaný v říjnu 2015 – Roman LAVIČKA: Nový pohled na stavební vývoj kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích, in: Památky západních Čech 5, 2015. PDF. Článek obsahuje velmi cenná detailní objasnění stavebního vývoje, mj. též s využitím dendrochronologických datací; přínosné je též doplnění dosud neznámé historické ikonografie dokládající opevnění kostela ve středověku! (dosud jen předpokládané vzhledem k portálu v západním střešním štítu).]

Nezamyslice (KT), kostel

Panorama. V pozadí vlevo hrad Rabí.

Rozsáhlý nezamyslický újezd patřil břevnovskému klášteru v raném středověku, nepochybně již kolem poloviny 11. století (falzum k roku 1045). Není proto divu, že v literatuře věnované zejména středověké architektuře v místě i regionu si kostel zasloužil čestné místo, tím spíše, že jeho věž se honosí půlkruhem zaklenutými sdruženými okny, jaká můžeme považovat za učebnicovou ukázku architektonického prvku románského slohu.

Nezamyslice (KT), kostel

Sdružená okna ve věži

S ohledem na to je také stavba hodnocena ve stavebně-historické i místopisné literatuře. Loď i presbyterium jsou přisouzeny gotickému slohu, zatímco věž s oněmi sdruženými okny je považována za (pozdně) románskou, ovšem v gotice upravovanou (vložení žebrové klenby v podvěží atd.

Tak KUTHAN Jiří: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, Růže, České Budějovice 1977, s. 225).

(Předpoklad románského původu věže aktuálně přejat i v článku Ladislav ČAPEK: Příspěvek ke studiu hradiště Prácheň a jeho zázemí v 10. – 13. století na základě archeologických a historických pramenů, In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy, 8, 2014, Scriptorium, ISBN 978-80-87271-94-0, s. 125. On-line. Verif. 2014-09-07.)

Sdružená okna nejvyššího středověkého patra věže se ovšem od „standardního“ románského okna kostelní věže odlišují. Obvykle je takové okno charakterizováno sloupkem či pilířkem situovaným přibližně v polovině tloušťky stěny a sedlem, které vynáší patku okenních záklenků, které mají sílu zdiva. Tak je zajištěna pevná opora pro záklenek na subtilní podpěře.

Zde však jsou ve vnějším líci zdiva okna s půlkruhovými záklenky opatřena ostěními zčásti s okosenou hranou, přičemž tato ostění přecházejí do středního pilířku rovněž přiléhajícího k vnějšímu líci zdiva. Na vnitřní straně sdružených oken tak vznikl široký výklenek, který je překlenutý nízkým segmentovým záklenkem z lomového zdiva, s výraznými otisky prkének šalování.

Nezamyslice (KT), kostel

Vnitřní špalety sdružených oken v nejvyšším středověkém patře věže. Pohled k východu.

Je sice zřejmé, že takové jednoduché formy nelze spolehlivě datovat, i když románské tvary záklenků se zdají mluvit jednoznačně a zcela jasně. Okolní konstrukce však žádné specifické znaky románského stylu či techniky stavění nevykazují. Hypoteticky tak můžeme připouštět možnost, že jsou třeba ostění druhotně použitá v mladším zdivu apod.

Snad by nám mohl pomoci průzkum dalších částí věže. Vyšší patro již je nepochybně novověké (obvykle se uvádí rok 1800, čemuž by asi tedy pozdně barokní kasulová okna prostoru pro zvony mohla odpovídat). Zdivo je tu smíšené cihlokamenné.

Patro s výše komentovanými sdruženými okny je zděné z lomového zdiva, přičemž vnější nároží jsou vyztužena mohutnějšími kameny ze světlé horniny – většinou se ovšem nedá mluvit o kvádrech. Spíše jde o kameny hrubě přitesané pro osazení v pravoúhlém nároží.

Nezamyslice (KT), kostel

Při bližším pozorování např. zjišťujeme, že okénka nemají zcela shodné rozměry.

Touto úpravou nároží se patro se sdruženými okna liší od celé spodní stavby věže. Obě patrná severní nároží věže jsou totiž armovaná poměrně mohutnými pečlivě provedenými kvádry z tmavé žuly. Nepozoroval jsem na nich kamenické značky. Snad od úrovně 1. patra jsou v kvádrech důlky pro zvedací kleště. Ostatní zdivo je lomové, bez viditelné příměsi starších románských druhotně užitých prvků či zlomků.

Nezamyslice (KT), kostel

Navázání soklu lodi (vpravo) a věže.

Ovšem nad terénem je na vnější straně podepřeno soklem, který je zhora ukončen zkoseným ústupkem. Tento kvádrový sokl obíhá celý viditelný půdorys věže, ovšem s tím, že na západní straně zcela organicky souvisí se soklem severní stěny kostelní lodi. Týž jednotný sokl pak pokračuje podél všech stěn lodi a pokračuje také po zachovaném reliktu jižní stěny prvotního gotického presbyteria, doloženého jednak nízkým triumfálním obloukem, jednak zbytkem okenního ostění na jižní straně. Jinak toto presbyterium ustoupilo výstavbě nynějšího mohutného „parléřovského“ chóru na křížovém půdorysu.

Nezamyslice (KT), kostel

Svislé odtupnění úrovně soklu na severní stěně věže.

Sokl je příznačný několikerým svislým zalamováním, korespondujícím s různou výškou okolního terénu. Tato pravoúhlá odstupnění úrovní soklu jsou nejčastější u staveb 14. století, ale nelze to použít pro nějaké úzké časové vymezení, pokud by se nenašla nějaká nesporně související jinak datovaná stavba. Pro naše pozorování je velmi důležité, že vzhledem ke klesání terénu východním směrem je takovéto svislé odstínění také na severní stěně věže. Pozorování souvislostí zdiva zatím prakticky zcela vylučuje, že by sokl byl do zdiva vsazen dodatečně. Z toho plyne prakticky úplně jistě, že věž je současná se zdivem lodi i reliktů staršího gotického presbytáře patrných na jeho jižní straně.

Nezamyslice (KT), kostel

Svislé odstupnění úrovně soklu na severní stěně lodi.

Loď lze v zásadě časově zařadit pomocí dvou profilovaných portálů, tvaru záklenků zazděných gotických oken a tvaru vítězného obloku do doby po polovině 14. století. Ještě je třeba se zmínit o rozdílných formách severního a jižního portálu lodi (oba gotické portály byly později zazděné, ale dnes jsou patrná jejich profilovaná ostění). Drobnější severní portál má jednodušší robustní profilaci na vysokém trnoži, kdežto drobné hruškovce v ostění jižního portálu by mohly nasvědčovat pozdějšímu vzniku (1360-1380?) – nelze to sice považovat za prokázané, ale je třeba zvažovat možnost, že tento portál vznikl později, možná na místě staršího (ať již románského, nebo gotického); mohlo by také jít o práce různých kameníků.

Nezamyslice (KT), kostel

Severní portál lodi. (Sokl v šíři portálu byl doplněn při některé pozdější úpravě po zazdění portálu.)

Nezamyslice (KT), kostel

Detail ostění jižního portálu lodi.

V přízemí je věž přístupná z presbyteria rovněž profilovaným ostěním hrotitě zaklenutého portálku s profilací odpovídající druhé polovině 14. století. Nelze však říci, že by se portálek řadil k severnímu, či k jižnímu portálu lodi. Ani nelze vyloučit pozdější osazení ve zdivu, jak na ně usuzuje Jiří Kuthan.

V podvěží je hrubě provedená převýšená křížová žebrová klenba s vyžlabenou profilací žeber, vybíhajících nepravidelně z koutů, patrně bez konzol či přípor. Ke kruhovému svorníku jsou žebra přisazena velmi nepravidelně. V severní stěně je vytvořena velká výlevka (lavabo) s výrazně vpřed předstupující vykonzolovanou mísou. Jednoduché východní okénko má kamennou jen severní polovinu ostění, kdežto jižní byla v neurčitelné době vyzděna z cihel (je otázkou, jestli k této korekci mohlo dojít po přístavbě severního ramene příčné lodi, kdy již koridor mezi oběma stěnami nebyl přístupný. Zvenku je kolem okénka vytvořen hladký obdélný omítkový pás. Ostění je osazeno ve vnějším líci zdi, jak je tomu i u dalších okének ve 2. a 3. patře věže. Vnitřní rozevřená špaleta okna je překlenutá segmentem.

Do prvního patra vede dodatečný průchod z koridoru před východním průčelím věže (je přístupný z barokní sakristie před severním průčelím transeptu průrazem v gotickém nárožním opěrném pilíři; do té doby zřejmě nebyl přístup do koridoru možný). Náznak na omítce prvního patra věže je logicky Jiřím Kuthanem vysvětlován jako doklad přístupu do patra v těchto místech. Uvnitř na lomovém zdivu jsem však stopy po zazděném vstupu kolem drobného okénka při zběžné prohlídce nepozoroval (ale tím není jejich existence v tomto případě vyloučená – málo času a světla…).

Na úrovni stropu lodi je drobné okénko na severní i východní (to je zazděné) straně věže. Na jihu je patrná zazdívka nevelkého vstupu nejspíše sem směřujícího z podkroví zaniklého staršího presbyteria. Z jihu je nyní tento zazděný vstup asi ze dvou spodních třetin překryt nynější výše položenou klenbou rozšířeného presbyteria. Zde jsou relikty trámové zárubně (mohly by asi posloužit k dendrochronologické dataci). Západním směrem vede z věže těsný později proražený průlez do podkroví lodi, částečně obezděný cihlami.

Nezamyslice (KT), kostel

Patro věže v úrovni stropu lodi. Vlevo zazděný vstup z podkroví presbyteria. Uprostřed průlez do podkroví lodi.

V dalším patře okenní otvor není, a výše již je situováno patro se sdruženými okny s půlkruhovými záklenky, zmiňovanými v úvodu textu.

Z toho, co bylo zde stručně uvedeno, plyne prakticky s jistotou, že zdivo věže až pod patro se sdruženými okny je gotické, současné s chrámovou lodí i s prvotním gotickým presbyteriem, zachovaným jen částečně. Časovou souvislost nejvyššího patra nelze jednoznačně vymezit, i když odlišnost materiálu armatury nároží by asi mohla mluvit pro nějaký odklad. Ale mohlo se jednat i o nějaké sezónní etapy, anebo o delší odstup, případně větší úpravu. Zařazení nejvyššího středověkého patra ještě do gotického období je však velmi pravděpodobné. Sdružená okna nejvyššího patra pak zřejmě lze považovat za historismus, i když je možné, že přitom byly použitě nějaké starší díly druhotně. Případně se mohlo jednat o improvizaci v podobě osazení ostění určených původně pro jiné místo.

Přestože se jedná o hypotézu, naznačíme si možné souvislosti s rovněž hypotetickými historismy na věži kostela ve Zdouni, jak je s velkou mírou pravděpodobnosti naznačoval Václav Mencl. Připojit lze do této skupiny projevů i věž kostela v Petrovicích, i když případné detailní průzkumy mohou situaci vyhodnotit odlišně.

(V případu Zdouně zřejmě správně mluví o historismu u věže přistavěné ve 14. století Václav Mencl, jak to připomíná KUTHAN Jiří: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, Růže, České Budějovice 1977, s. 133.)

Je také pravdou, že určité romanizující projevy bývají odhalovány také v období pozdní gotiky a rané renesance (v literatuře se mluvívá o „románské renesanci“). Případný vrcholně či pozdně gotický původ patra věže se sdruženými okny však ze stavebních ohledů již je těžké rozlišit. Pro raně středověké zařazení celku věže však nemluví prakticky nic.

(Ed. 20151026: Až pozdně gotický původ patra věže se sdruženými okny prokázal R. Lavička v citovaném článku.)

V místě však nepochybně raně středověký kostel stál, se značnou pravděpodobností byl i několikrát přestavěn. Zatím mi není známo, že by se třeba z tohoto období nacházely v gotickém zdivu lodi či dalších částí kostela nacházely nějaké starší druhotně užité prvky. Nejsou patrné ani žádné stopy toho, že by nějaký úsek staršího zdiva byl obsažen v nynější stavbě, i když takový postup býval běžný (nevím, jestli taková pozorování byla prováděna při minulých opravách omítek či při výkopech na hřbitově). Spíše se tedy zdá, že při gotické výstavbě zůstal uvnitř rozestavěné lodi starší objekt, po nějakou dobu používaný. Jeho materiál mohl pak být použit pro navážku potřebnou pod podlahou nové větší lodi, obklopující temeno návrší či snad skalisko. Ale to je opět jen domněnka, kterou může potvrdit či vyloučit případný archeologický výzkum.

Gotická výstavba kostela mohla souviset s obnovou fary uváděnou k roku 1341. S odstupem několika desetiletí pak byl menší gotický presbytář (jehož východní ukončení neznáme, jen můžeme předpokládat, že může být odhaleno pod nynější podlahou) nahrazen závěrem nad křížovým půdorysem. Tuto část stavby charakterizují skutečně monumentální rozměry, svědčící o ambicích stavebníka. Z hlediska slohového literatura poukazuje na souvislosti s pražskou stavební činností (podobně uspořádané závěrové pole s kostelem sv. Martina ve zdi na Starém Městě pražském) a na vlivy parléřovské huti svatovítské katedrály (plaménkové motivy v kružbách). Vznik by tak mohl spadat do období 1380-1400. (Na stavbě jsem nepozoroval kamenické značky.)

Nezamyslice (KT), kostel

Kostel od jihu. Vpravo později připojené (parléřovské?) presbyterium na křížovém půdorysu.

Portál v západním střešním štítu kostelní lodi

Nicméně ještě se vraťme k chrámové lodi. Její půdorysné rozměry jsou vskutku mimořádné. Následně vložené sklípkově klenuté trojlodí se pak v široké prostoře bez problémů rozprostřelo.

Nezamyslice (KT), půdorys kostela

Půdorys kostela podle Soupisu památek.

Nemohu zde vše pokoušet zodpovědět, ale z hlediska pozorování, která lze na stavbě činit, stojíme před několika otázkami. V tomto rozměru by bylo téměř nemožné vytvořit nepřerušovaný trámový strop. Přitom stopy omítek nad klenbami dokládají, že loď do doby vložení klenby plochostropá skutečně byla. Je tak možné uvažovat o rozdělení interiéru jednou nebo dvěma řadami dřevěných podpěr stropu, a tedy o dvoulodním či trojlodním uspořádání. Zodpovězení takových otázek by ovšem bylo možné jen po případných nálezech základů podpěr pod nynější podlahou, anebo ověřením trámových kapes v obvodovém zdivu.

Nezamyslice, kostel

Západní průčelí lodi se zazděným portálem nad patou střešního štítu.

Zřejmě neřešitelné komplikace pro interpretaci stavebního vývoje přináší západní část lodi. Vysoko položený západní portál s prahem v úrovni paty střešního štítu signalizuje, že k portálu vedl nějaký vnější přístup. Mohlo se jednat o cestu k úkrytu v podkroví kostela v době nebezpečí, ale hypoteticky i o přístup používaný pro přespávající poutníky a jiné potřebné osoby. Příkladů podobných stavebních řešení není mnoho a jejich jednoznačné vysvětlení zatím nemáme. Síla zazdívky neumožňuje určit, jestli bylo možné dveře zevnitř uzavírat závorou.

Nezamyslice (KT), kostel

Vnitřní strana západního střešního štítu lodi s patrnou částí vnitřního výklenku zazděného portálu.

Obdobný portál byl zkoumán na kostele ve středočeské Vykáni, kde Eva Vyletová vzhledem k existenci závory za dveřním křídlem vyhodnotila funkci zaniklého patra a podkroví jako obrannou.

V Nezamyslicích nám však západní štít naznačuje některé další nejasnosti k budoucímu řešení. Nad patou štítu přibližně v polovině výšky portálu probíhá na vnější straně ústupek armovaný zkosenou „soklovou“ římsou. Proč není případný ústupek situován v úrovni paty štítu, tedy na koruně obvodové zdi lodi? Na vnitřní straně štítu žádný odpovídající ústupek či jiný náznak ve zdivu není, i když přibližně v této úrovni jsou ve zdivu severně od portálu dvě nepravidelné prohlubně, jaké by mohly nasvědčovat vylomení mohutnějších vodorovných trámů, pokud ovšem nebyly vysekány dodatečně.

Nezamyslice (KT), kostel

Vnitřní líci jižní části západního střešního štítu lodi s relikty interiérových omítek 2. patra zaniklé jihozápadní věže.

V jižní třetině štítu pozorujeme zevnitř relikty jihozápadní věže. Jednak ze štítu mírně vystupují vazné kameny v místě napojení severní stěny věže, jednak jsou v úrovni druhého patra věže zachovány zbytky omítek s vápenným nátěrem. To je samo o sobě také zajímavé, protože omítání interiérů věží v těchto úrovních již nebývá běžné. Byla mohutná věž o obdélném půdorysu mírně protáhlém západovýchodním směrem součástí původní výstavby? To není pravděpodobné, protože východní stěna patra – nyní součásti hudební kruchty – koliduje s polohou zazděného gotického okna v jižní stěně lodi.

Pokud je věž dodatečná, je pravděpodobné, že spolu s ní vznikala i (horní?) část střešního štítu lodi. Na jižní stěně lodi však bez jakéhokoliv náznaku nějaké nástavby probíhá kamenná tesaná korunní římsa vyžlabeného profilu. To by bylo možné, pokud by římsa byla starší než věž. Nad římsou je však nízká nadezdívka z cihel (cca 3-4 řady, na severu 5-6). Ta zřejmě souvisí s pozdější úpravou pozdně gotického krovu.

Uspořádání pozdně gotického krovu lodi ostatně nasvědčuje také tomu, že zde věž stála v době jeho zřízení, protože v rozsahu věže byl krov dodatečně improvizovaně doplněn (poté, co byla věž snesena).

Vzhledem k rozdělení kruchty do tří polí by mohla vznikat otázka, zda nebyla věž plánována i v severozápadním nároží lodi. Ale nic tomu nenasvědčuje.

Ostatně by s tím byla do jisté míry v rozporu i poloha portálku ve štítu, mírně vysunutá z osy stavby severním směrem (podobně jako vy Vykáni, kde k tomu asi mohlo dojít z ohledu na osový sloupek krovu).

Nezamyslice (KT), kostel

Jihozápadní opěrák lodi.

Zde se ocitáme před další otázkou, která plyne z potřeby vysvětlit umístění mohutných diagonálních opěráků na západních nárožích lodi. Kolem opěráků sice neobíhá shora zmíněný sokl lodi, ale ve výšce soklu probíhá na viditelném boku jihozápadního opěráku výraznější řádka lomových kamenů a na čele opěráku je odpovídající zkosený soklový ústupek. Navázání zdiva se zdá nasvědčovat současnosti opěráku se zdivem lodi. Ale i kdyby byl opěrák pozdější, je zase v jeho horní části nápadné, že lomové zdivo pokračuje nad úroveň kamenné římsy na jižní stěně lodi. Lze tedy uvažovat i o možnosti, že opěrák vznikl dodatečně při výstavbě jihozápadní věže, a druhý byl postaven na severu, kde se vzhledem k půdorysu mohlo také s věží počítat. To by ale nevysvětlovalo existenci vnějšího ústupku na západním štítu lodi nad úrovní koruny zdiva lodi.

Tyto otázky v plné míře nevyřešíme (ale někdo z čtenářů třeba řešení zná). Setrvejme proto u hypotézy, že původní stavba (z doby kolem poloviny 14. století) měla nad západním průčelím lodi nějakou zvýrazněnou nástavbu o menší rozloze, než nynější kruchta. Hypotetická nástavba zanikla nejpozději v souvislosti s výstavbou kruchty a jihozápadní věže. Po pozdějším odstranění věže byly na koruny podélných zdí lodi osazeny kamenné římsy (ale jejich větší stáří než byla výstavba jihozápadní věže vyloučit nelze). Pokud ovšem nad lodí původně nebylo patro…

Náznaky ke stavebnímu vývoji nám poskytuje i střešní štít nad vítězným obloukem. Je nepochybně starší, než přístavba presbyteria, ale k jihozápadnímu nároží severní věže je připojen na spáru (ta byla v literatuře zmíněna jako doklad románského původu věže). Klenba vyššího presbyteria překryla více než z poloviny jeho výšky průchod štítem, do jehož světlosti zasahuje úsekem velmi nepravidelného lomového zdiva, nejspíše provedeného z lešení v presbyteriu v souvislosti s vkládáním jeho zvýšené klenby; otvor byl přitom zřejmě v horní části o něco zvýšen a obezděn cihlami, nicméně i tato úprava ponechala v místě původního průchodu jen těsný průlez.

Nezamyslice (KT), kostel

Vlevo část zdiva věže viditelná z podkroví lodi, vpravo severní část střešního štítu nad triumfálním obloukem.

Krov nynějšího vyššího presbyteria také překrývá východní líc střešního štítu na triumfálním obloukem v místech, která se původně uplatňovala na exteriéru nad střechou prvotního presbyteria. Zde jsou patrná tři okénka – jedno v ose nad hřebenem někdejší nižší střechy presbyteria, dvě po stranách (severní je překryto plechovým poklopem). Obvod drobných obdélných okének je lemován širokými předstupujícími pásy hladké bíle natřené omítky, kontrastující s okolní jen hrubě upravenou plochou (i když nejspíše z technologických důvodů natíranou za vlhka pačokem). To je zajímavé zmínit, protože tato úprava tak patří ke starším dokladům svého druhu, poměrně dobře datovaným několika desetiletími mezi výstavbou lodi s původním presbyteriem a výstavbou nynějšího monumentálního závěru.

Nezamyslice (KT), kostel

Východní líc střešního štítu nad triumfálním obloukem z podkroví presbyteria. Nad obrysem střechy původního nižšího presbyteria zazděné okénko s hladkým omítkovým lemem.

(VINAŘ, Jan: Historické krovy: Typologie, průzkum, opravy, Grada, Praha 2009, s. 81. Krov presbyteria je zařazen do 16. století.)

Ovšem na západní straně štítu pozorujeme určité anomálie, svědčící o tom, že tu nad lodí již nějaká krovová konstrukce stála v době stavby štítu. Její části byly otisknuty do zdiva štítu, nicméně se zřejmě nejedná o nějakou souvislou vazbu, takže by se třeba mohlo jednat o pozůstatek provizorního zastřešení lodi. Krov ze 14. století se jinak nedochoval a nynější krov lze asi zařadit do druhé poloviny 15. století či do doby kolem roku 1500 a nejspíše jej dávat do souvislosti s vložením pozdně gotické sklípkové klenby. Krov ovšem respektoval jihozápadní věž (jak to již bylo zmíněno), teprve následně snesenou.

Nezamyslice (KT), kostel

Omítka původního severovýchodního nároží jihozápadní věže nad sklípkovou klenbou lodi s malovaným ornamentem pod původním stropem lodi.

Stručný souhrn

Vidíme tedy, že se nám sice podařilo upřesnit stavební vývoj kostela poznáním teprve gotické doby výstavby severní věže, ale nejasností a otázek tím nijak neubylo.

Nezamyslice (KT), kostel

Pohled na loď kostela se severní věží od severozápadu.

Pozůstatky prakticky nepochybných románských stavebních fází kostela asi nemůžeme hledat v dochovaném zdivu stavby (jedině snad s výjimkou jižní stěny věže, která je sice kompletně krytá omítkou, ale v té jsou nepravidelné praskliny), ale asi jen pod podlahou lodi. Zatím zřejmě nebyly zjištěny druhotně použité raně středověké architektonické články, leda by jimi byla ostění sdružených oken ve věži, což ale je spíše pochybné.

Vrcholně gotická loď zřejmě obklopila temeno návrší, které nejspíše původně zaujímala menší románská stavba (která asi prodělala do svého zániku více stavebních etap). Vzhledem k uspořádání návrší ovšem musíme očekávat další zástavbu i v okolí kostela, zejména na jeho západní straně.

Výstavba gotického kostela mohla souviset s uváděnou obnovou (?) fary k roku 1341, ale jak víme (či předpokládáme) z mnoha případů, nemusí tu žádná přímá časová souvislost být. Stylově by přibližně této době mohl nejlépe odpovídat severní portál lodi i triumfální oblouk presbyteria. Jižní portál lodi je zřejmě pokročilejších forem, takže lze zvažovat i možnost jeho dodatečného provedení. Nicméně zřejmě nesouvisí s „parléřovskými“ formami nynějšího presbyteria. Původní formu presbyteria nemůžeme přesně určit – mohlo být pravoúhlé, ale také polygonálně, nejspíše trojboce zakončené. Na severu k němu přiléhala věž, na západě pak výjimečně rozlehlá plochostropá loď s mohutnými opěráky v západních nárožích. Prozatím je třeba nechat otevřenou otázku původní podoby západního průčelí, zda totiž neobsahovalo nějakou nástavbu (podoby štítové zvonice?) a zda nějak souviselo s funkcí vstupního portálu podkroví. Nevíme, zda portál sloužil jen nějaké provozní komunikaci, zda případně zpřístupňoval úkryt nocujících poutníků nebo azylantů, či tvořil dobře hájitelný vstup k úkrytu obyvatel v době vojenského nebezpečí.

Nezamyslice (KT), kostel

Vlevo jihovýchodní nároží lodi, vpravo jižní stěna západního pole presbyteria s původní prolukou v soklu (po zazděném průchodu? odbouraném opěráku /upraveno 2015-10-26 na podkladu článku R. Lavičky, s. 28/).

S nevelkým časovým odstupem došlo k přístavbě vyššího presbyteria křížového půdorysu – podélné stěny západního pole přitom byly z větší části ponechány z předchozího závěru. Většina literatury se shoduje na vzniku presbyteria kolem roku 1390 a předpokladu těsného spojení se stavební činností v Praze, ovlivněnou parléřovskou hutí. Tomu by krom klenby závěru s opěrákem v ose mohly nasvědčovat i plaménkové motivy v částečně zachovaných okenních kružbách.

Nezamyslice (KT), kostel

Klenby presbyteria.

Křížový půdorys závěru není zcela běžný, ale lze se zabývat možnými souvislostmi s „břevnovskými“ kostely v Bříství a v Kostelci nad Vltavou, jakož i dalšími kostely z podobné doby, jako je Bavorov s blízkou Blanicí. Pak i městský kostel v Klatovech, spadající ovšem již do pozdější doby. Jednoduché podélné chóry s pravoúhlým závěrem a často s opěrákem v ose východní stěny jsou poměrně časté v celé oblasti mezi Prahou a jižní hranicí země (Živohošť, Kondrac, Oldřichov, Soběslav…). Někdy to bývá spojováno s vlivem obdélného půdorysu závěru benediktinského klášterního kostela na Ostrově u Davle. Ale to jsou otázky pro studium z většího nadhledu.

Z hlediska naznačených možných souvislostí s dalšími kostely podřízenými břevnovskému klášteru stojí za zmínku i již podrobněji zpracované patro lodi kostela ve Vykáni opět s hrotitě zaklenutým portálem v západním štítu. Nelze zatím vylučovat ani souvislosti s funkčně i stavebně ne zcela poznanou vestavbou v lodi kostela v Bříství.

Nezamyslice (KT), kostel

Západní kruchta v lodi a sklípková klenba trojlodí.

Nezamyslice (KT), kostel

Pohled na jižní stěnu lodi. Vpravo v tarasu vstup do suterénu neznámého rozsahu (kostnice?, hrobka?).

2014/09/12 Posted by | Uncategorized | | komentáře 2

Dílčí pokus o „syntézu“ tématu gotických venkovských kostelů z roku 1999 nyní on-line

Poznatky o gotických venkovských kostelích jsou shrnovány většinou ve srovnávacích kapitolkách monografických průzkumových článků, podobně nechybějí v syntetických umělecko-historických pojednáních či vysokoškolských učebnicích. V zásadě však nedisponujeme souhrnným pojednáním zejména o typologii různých doplňkových součástí kostelů či jejich areálů (refugium, karner, boční kaple…).

Před lety jsem se s podobným vědomím pokusil o jakýsi vstupní souhrn takových funkčních či technických součástí kostelů, které stojí vcelku stranou hodnocení slohového významu té které stavby i studia slohového vývoje. Jednak jsem chtěl nabídnout srovnávací materiály pro různá studia jednotlivých památek, jednak jsem si představoval, že článek bude jaksi otevřen a bude moci být aktualizován průběžně získávanými poznatky z oborů archeologie, SHP, OPD, historie či dějin umění.

Ani jedno se nenaplnilo ve velké míře, ale věřím, že i tak se článku již podařilo v některých případech upozornit na význam různých stavebních i funkčních detailů kostelů.

Protože je článek dostupný prakticky jen prostřednictvím knihoven, a také proto, že bych se chtěl pokusit získat i spolupráci při budoucím rozšiřování a doplňování obsažených typologicky výmluvných příkladů, zpracoval jsem jednoduchým způsobem aspoň jeho ofocenou verzi a zpřístupnil ji ZDE.

Článek shrnul především známé informace, ale také diskusní náměty k tématům opevněných kostelů, přežívání tribun v gotických kostelích, bočních kaplí a sakristií, dále pak detailnější pozorování o podobě a funkcích výklenků ve zdivu, výlevek (lavatorií), okének se sedátky (vyskytujících se ve věžích či depozitářích) a zachovaných dokladů dřevěných armatur, obsažených ve zdivu a sloužících především k jeho ztužení.

V dalším období by bylo zřejmě nejvhodnější vytvářet takový přehled otevřenou cestou (web) a získat aktivní spolupráci dalších zájemců o tato témata. Pokud bude čas…

2013/12/08 Posted by | Uncategorized | , , | Napsat komentář

Opravy kostela sv. Jiljí v Milevsku zdárně pokračují

Během posledních tří let byl nejprve opraven narušený a deformovaný krov presbyteria.

Milevsko (okres Písek), kostel sv. Jiljí
Listopad 2008.

Následovaly omítky na vnějšku presbyteria a sakristie.

Milevsko (okres Písek), kostel sv. Jiljí
Říjen 2010.

Letos pak byly opraveny omítky na jižní straně lodi.

Milevsko (okres Písek), kostel sv. Jiljí

Lze se proto nadít, že konečně dojde i na severní stěnu lodi, která je až na pokraj havárie dovedena zatékáním do narušené pultové stříšky překrývající předstupující část mohutné kvádrové zdi původního románského kostela. Letos alespoň došlo ke „sklizení“ náletového stromoví, které ze zděné stříšky bujelo.

Milevsko (okres Písek), kostel sv. Jiljí
Část severní stěny lodi v létě 2008.

2011/10/06 Posted by | opravy památek | | Napsat komentář

Sakrální architektura – 10. konference Sdružení pro SHP

Aktualizované informace na webu NPÚ zde.

Pořadatelé hodlají téma pojmout v maximální šíři:

„Ve středoevropském prostředí jde především o křesťanskou a židovskou architekturu. V rámci širšího chápání tématu konference jsou však předmětem zájmu také stavby jiných, mimoevropských náboženských systémů a obecně kultovní místa vyskytující se od pravěku až po současnost. Hlavní sakrální objekty jsou často součástí rozsáhlejších celků, slučujících řadu dalších, nejen liturgických funkcí (farní areály, kláštery apod.). Sakrální architektura zahrnuje řadu dalších objektů se specifickou funkcí (poutní místa, poustevny) či měřítkově drobné stavby organizující kulturní krajinu (kapličky, křížky, samostatně stojící skulptury a další).
Cílem jubilejní 10. konference SHP je zachytit podněty vycházející nejen z oblasti dějin umění, archeologie a stavitelství, které pracují se stavbou jako se specifickým hmotným pramenem, ale v rámci multidisciplinárního pojetí přispět k hlubšímu uchopení/pochopení sakrální architektury prostřednictvím filosofie/teologie, historie, ikonologie, religionistiky, sociologie, kulturní antropologie ad.“

Roma (Řím, Itálie), Pantheon

2011/01/14 Posted by | architektura, historická architektura | , , | Napsat komentář

Archeologický prezentát v kostele v Dolních Chabrech bude zřejmě ochráněn zásypem

Před několika desítkami let byly rozkopány podlahy a terén v interiéru i v okolí kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech (stalo se tak mj. za mé částečné kopáčské brigádnické účasti). Po zhodnocení vynikajících výsledků archeologického výzkumu, kdy byla zejména překvapivě pod románským kostelem odhalena ještě značně starší raně středověká rotunda, bylo rozhodnuto nálezy v interiéru kostela ponechat nezasypané, občasně zpřístupnitelné pod rozebiratelnou dřevěnou podlahou. Přestože již bylo nemálo zkušeností se záhubou archeologických prezentátů v exteriéru, zdálo se existovat dostatek důvodů pro možnost nálezy v interiéru ponechat přístupné. Pro vědecké revize výzkumu i pro poučení široké veřejnosti. Prohlídka autentických nálezů má nepochybně pro velkou část lidí mnohem větší citovou i poznávací intenzitu, nežli nějaké archivované dokumentace či výklady ve vědeckých článcích.

Přesto se nakonec – celkem logicky – ukázalo, že odhalené konstrukce podléhají sice velmi pozvolné, ale evidentně neodvratné zkáze. Odhalená zdiva dříve či později vyžadují konzervační zásah, často spojený s „repasí“ částí konstrukcí, doplňováním spojovacího materiálu apod. Prakticky nepozorovatelné změny vlhkosti a teplot vyvolávají dilatace vedoucí k destrukci pojiva ve zdivu i hlinitých výplní. Připojují se biotická poškození. Občas někdo o nějaký kámen či hranu hlinitého bloku zavadí obuví.

Proto asi lze jen uvítat, že přišlo rozhodnutí o zasypání nálezové situace. Nicméně lze věřit, že to bude provázeno ještě řadou diskusí a také vyvozením zkušeností směrem k poznání, že ponechání odhalených archeologických nálezů je z hlediska jejich budoucnosti vždy riskantní. Samozřejmě připouštím, že může být zdůvodněno i jinak, od zřetelů vědeckých přes pocity investora až politické „zájmy“. Archeologické památky zřejmě nejsou věčné ani při ponechání pod terénem. Vzdát se vědomostí, které lze získat při jejich prozkoumání, to bych po nikom nechtěl. Ale při rozhodování o prezentaci by obecně prospělo méně odvahy a vynalézavosti. Uspořené prostředky by mohly být využity k produkci vhodných informačních materiálů.

2010/10/12 Posted by | archeologie, ohrožení památek, prezentace, ze života památek | , , | Napsat komentář

Odhalení kostela v Tasově

Pozoruhodná zpráva na webu archaiabrno.org. Opomíjený (asi raně gotický?) kostelík je obsažen ve zdivu na pohled barokní fary. S pěknými obrázky.

2009/06/30 Posted by | dokumentace památek, evidence památek | , , | Napsat komentář

   

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.