Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Památková konference? > Komuniké!!!

V odborných sférách (vč. památkových) vlastně nejsou vyšší odborné instance, než komunity, které se scházejí k debatám na vědeckých apod. fundovaných konferencích.

Obvykle se zde sejdou podobně orientovaní experti z různých institucí, ale i z odborné praxe (výzkumníci, projektanti, restaurátoři…), ze souvisejících oborů. Jedná se zpravidla o vrcholná setkání lidí s intenzivně pěstovanými praktickými zkušenostmi, ale i s rozvíjeným teoretickým základem.

V jistém smyslu jsou tak schopní a povolaní vyjádřit se k aktuálním kulturním, technickým, politickým… kontextům ochrany památek. Vždy by měli dojít k nějakému dílčímu či komplexnějšímu hodnocení stavu oboru v dosahu své specializace, posoudit nedávný vývoj, zhodnotit trendy, vypíchnout rizika, navrhnout postupy… Jsou v tom nezastupitelní a měli by takovou příležitost vždy využít.

Takové komuniké může být poskytnuto i médiím, ale také může být doplněno tiskovou zprávou.

Např.: Účastníci specializované odborné konference

  • vzhledem k současnému stavu oboru konstatují…
  • vyzdvihují přínosy
  • upozorňují na rizika
  • vyzývají k nápravě
  • předkládají návrhy
  • nabízejí odbornou pomoc
  • nastiňují vize

apod.

Konference? > Komuniké!!!

Dále lze velmi doporučit, aby účastníci konference a vážnější zájemci o probírané téma „zkontrolovali“, v jakém stavu jsou hesla z oboru na Wikipedii. Jakmile to bude potřebné, měli by se pokusit přispět vylepšením, nebo doplněním chybějících hesel.

© Jan Sommer, 20191006

2019/10/06 Posted by | 1*, glosa, PR, publikační činnost | | Napsat komentář

Textová verze pozvánky na akci by neměla na internetu nikdy chybět!

Stále se velmi často setkáváme s tím, že pořadatelé na internetu – zejména na sociálních sítích – uvádějí informace o akcích ve formě obrázků. Jedná se o pozvánky na vernisáže či výstavy, ale i programy konferencí, anotace přednášek, prezentace knih apod. atd.

Pokud nějakou akci pořádáte, je-li to technicky proveditelné, na internetu vždy uveďte i textovou verzi pozvánky a dalších informací!

Pomůžete tím

  • vyhledávačům nalézt Vaše sdělení
  • zájemcům snáze informace dále sdílet, případně je komentovat

Samozřejmě obrázkový doprovod se tím nijak nevylučuje. Má též své přednosti, ale rozhodně by neměl být jedinou verzí vydaného sdělení.

Je pravdou, že v mnoha metodických vodítkách k prezentacím na FB apod. dosud jsou výrazně upřednostňovány obrázky. Je to však již přežitek.

48806754063_c3fc947b0a_b[1]

© Jan Sommer, 20190928

2019/09/28 Posted by | Facebook, glosa, PR | | Napsat komentář

Část bývalého hospodářského dvora ve Zbýšově kulturní památkou

Poznámka s exkurzem k otázce prezentace památkových hodnot

1/ Je to pár týdnů, co se kulturní památkou stala rozměrná budova hospodářského dvora ve Zbýšově, vybudovaného v 18. století na místě původně středověkého proboštství sázavského kláštera.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Obr. 1. Zbýšov, okres Kutná Hora, jižní průčelí objektu čp. 1 a 3. V pozadí neoslohový kostel. (20.1.2017)

2/ O prohlášení „věci“ kulturní památkou vydal stručnou zprávu také Kutnohorský deník. Je skutečně skvělé, že masmédia během letoška výrazně posilují památkové zpravodajství. Nemalý podíl zaujímají právě zprávy o nově prohlášených kulturních památkách. Je až překvapivé, jak intenzivně je „provaří“ prakticky všechny celostátní i příslušné regionální deníky i magazíny. Působí to, jakoby se jednalo o nějakou dohodu na úrovni vydavatelů médií či Klubu kultury Syndikátu novinářů, protože dříve se nic takového v podobné míře nedělo a mediální ohlas byl úplnou výjimkou. Současně je však pravdou, že vlastně i NPÚ vydával takové zprávy jen zcela ojediněle a nějakou systematickou praxi v tomto smyslu to spíše nenaznačovalo. Až se nám mohlo zdát, že tuatam některých odborný pracovník podobnou zprávu spolu s editorem regionální odnože webu NPÚ vypustili spíše navzdory… (Je ovšem jasné, že nejde o snadnou prezentační disciplínu, protože je třeba zapojit příslušné odborné pracovníky, údaje ověřovat apod. Takové nasazení asi nebývá mnoho oceněno.)

3/ Nyní se však zjevně můžeme těšit chvílemi snad až z přemíry replik některé zprávy. Pokud totiž sledujeme památkové zpravodajství systematičtěji, může to začít být až „únavné“ (zvláště, když víme, kolik zajímavých památkových událostí, jevů a objevů je zatím stále opomíjeno). Na druhé straně je to nesporný úspěch a svědectví nějakých jinak zatím nekomentovaných změnách v památkových PR. Čili je příznivé, že se o památkách něco dozví více lidí. Ale zřejmě to svědčí i o tom, že to čtenáře zajímá a nachází, protože jinak by to jako ztrátový podnik tolik vydavatele médií nezaujalo.

4/ Souvislostí by se tu dalo zvažovat vícero, ale nyní tedy ke zprávě o Zbýšovu.

5/ Deník oznámil, že Zbýšov má novou kulturní památku, přičemž se jedná o výsledek lokální iniciativy a objekt jako památku vyhodnotila Šárka Koukalová (takto odborná pracovnice odd. evidence a dokumentace památek na středočeském pracovišti NPÚ, ale také výzkumná pracovnice, autorka několika výstav, četných článků a knih). Takové detaily zprávy je nepochybně vhodné ocenit, protože osobní nasazení konkrétních památkářů nebývá často ani zmiňováno. Zpracování podkladů pro návrh na prohlášení objektu za kulturní památku bylo velmi důkladné, což se také projevilo na mimořádně precizní prezentaci v rámci Památkového katalogu. Zmíněny jsou také ve zdivu barokního objektu nalezené druhotně použité gotické či renesanční architektonické prvky, nejspíše pocházející z objektu proboštství.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Obr. 2. Fragment nejspíše gotického ostění portálku, vsazený druhotně do severovýchodního nároží objektu čp. 1 (20.1.2017)

6/ Jsem rád, že právě i tyto detaily noviny zaujaly, protože jsem se shodou okolností na jejich identifikaci podílel při jedné z průzkumných a dokumentačních cest dr. Koukalové do Zbýšova. Mým cílem tehdy bylo právě prověřit, jestli v barokním zdivu objektu bude možné odhalit doklady předbarokní výstavby. Protože jsem nálezy považoval za významné, publikoval jsem je v podobě stručné zprávy. Věřím, že se poznatky podaří doplnit při dalších výzkumech a zejména v souvislosti s potřebnými opravami.

7/ Objekt je ovšem cenný dochováním řady dalších prvků z doby jeho fungování ve schwarzenberské správě, protože byl za posledních snad 100 let jen minimálně „modernizován“. Jedná se zejména o krovy, četné dveřní a okenní otvory a výplně, schodiště do podkroví, sklepní prostory… Snad se prohlášení objektu kulturní památkou stane také motivací pro zájem o prostředí obce v širších souvislostech – dalšího objektu dvora situovaného západně (čp. 27), kostela se hřbitovem, rybníka s bývalým mlýnem a dalšími objekty…

8/ A ještě jedna drobná odbočka k mediálním prezentacím památek a památkové péče. Jako jiné internetové tituly, zavedl před pár měsíci placení notné části poskytovaného obsahu také (regionální) Deník.

scrs190718-denik-zbysov-dvur

Obr. 3. Podoba zprávy na webu Deníku

9/ Je pravdou, že dlouho odolával a snažil se „vyjít“ s výnosy z reklamy. Nicméně informace o památkových hodnotách či kulturním dědictví by možná neměly být předmětem „obchodu“. Členství v klubu čtenářů Deníku není sice tak nákladné, ale někdy požadavek na platbu skutečně překvapí u zcela stručných sdělení, když jsou neplatícím skryty např. 2 nebo 3 řádky. Možná by média mohla v podobných případech „slevit“ ze svých nároků – samozřejmě nepopírám, že musejí „živit“ příslušné redaktorky či redaktory, ale možná by aspoň u podobných drobných příspěvků mohli svým způsobem přispívat k šíření povědomí o významu sdíleného kulturního odkazu. Asi nelze předpokládat, že by podobná lokální sdělení tak jako tak oslovila nějaký velký počet zájemců.

10/ Nicméně by část řešení těchto potřeb mohla spočívat i na webech (bedrech) památkových institucí, kde by bylo možné informace propojit s rozšiřujícími zdroji z datových fondů evidence kulturních památek apod.

© Jan Sommer, 20190719

2019/07/19 Posted by | evidence památek, památky v médiích, PR | , | Napsat komentář

Zajímají Vás „VŠECHNY“ zprávy na webu NPÚ?

1/ Odkaz na „Všechny zprávy“ na úvodní stránce webu NPÚ zájemci ukáže jen nějak priorizované zprávy, snad významné z nějakého obecnějšího hlediska či podle taktiky mediální strategie. Nenalezl jsem kompletní výpis všech zpráv, ideálně v chronologicky sestupném pořadí, ve kterém bych mohl snadno filtrovat (místa, témata…).

2/ Řada zpráv zůstává viditelná jen na „podřadnějších stránkách“ – tedy např. na stránkách různých sekcí instituce nebo na stránkách jednotlivých zpřístupněných památek. To se týká i „hot“ sdělení o momentálním znepřístupnění nějaké části památky apod., jež bývají jen dočasně viditelná ve žlutém proužku pod záhlavím dílčího webu apod. (I když taková „změnová“ sdělení by měla být přehledně vidět na „mechanicky“ vytvářené úřední desce.)

scrs190512-sermiri-akce-HaZ23/ Samozřejmě by bylo ideální pro část zájemců (i když asi malou a obchodně zanedbatelnou) moci toto vše průběžně sledovat ideálně v „kanálu“ RSS apod. Efektivní náhražkou v tomto může být stránka Šermíři, která nejspíše všechny zprávy z „památkových objektů“ zobrazuje v krátkém výpisu o několika položkách.

scrs190512-sermiri-akce-HaZ4/ Všechno to zřejmě je „o“ nějakých představách redakcí o tom, jaká data bude (nebo má) „uživatel“ zejména „potřebovat“. Většinou se snad editoři „trefují“, ale výsledkem těchto „úvah“ každopádně je, že to je na každém webu „řešeno“ jinak.

5/ Nevadilo by to v případě, že by různě filtrující weby nabízely kompletní obsah.

6/ Na webu sermiri.cz možná na koncipování tohoto výpisu nějak pracují, jak by tomu mohlo nasvědčovat to, že výpis teď zobrazují 2x. V pravém sloupečku s datumy vydání zpráv, což lze jednoznačně podpořit jako vhodnější. (Zatím nevidím možnost z Šermířů si zobrazit příslušný výpis na samostatné stránce; nejsem expert IT, analytik apod… Kdybyste měli návod?! Poslal jsem jim dotaz, takže se o reakci případně podělím.)


7/ ED CEST 20190512_0925: Asi před pěti minutami se na šermířích objevil odkaz na varování vydané správou konkrétní památky: Kvůli rekonstrukci komunikace doporučujeme příjezd ze směru Kaplice a E55, komunikace ze směru Český Krumlov je neprůjezdná. Více informací najdete v sekci Zprávy. Na tuto zprávu ale není odkaz, leda lze ve Zprávách dohledat březnové upozornění. Čili aktualizace vč. podobných závažností nejsou dostupné v „nudném“, ale spolehlivém přehledu ve formátu „úřední desky“ (přitom aktuální zvýraznění může souviset právě s tím, že návštěvníci na příjezdové trase narážejí na překážku a mají stížnosti?). Asi by návštěvníkům mohlo pomoci i to, že by aktuální varování byla vidět v jednoduché mapce (jako třeba dopravní policie poskytuje údaje o aktuálních karambolech).

8/ ED CEST 20190512_1410: Tak podle sdělení obětavé správy zprávy na webu NPÚ procházejí ručně. To je smutné, ale lze to leda s vrcholným povděkem přijímat a oceňovat.

9/ Ed CEST 20190512_1930: Tak posléze ještě Šermíři upřesnili, že se logicky přejímání aktualizací webu děje automatizovaně.

© Jan Sommer, 20190512

2019/05/12 Posted by | glosa, koordinace dat, PR | | Napsat komentář

Web Národního muzea oslaví svých 200 let a století republiky v nové fazóně

1/ Asi v souvislosti s přípravami velkolepé 1. etapy velkolepého postupného znovuotevírání Národního muzea v Praze zřejmě došlo i ke spuštění nového webu. I když zatím zřejmě nedošlo k oficiálnímu přestřihávání virtuální pásky a k přípitkům s VIP a s novináři.

2/ Vím, že předešlá podoba stránky se části odborníků i z řad památkářů hodně líbila, ale kombinace šedé a fialové na tlačítkách apod. úplně nepobízela k procházení, jak se mně zdálo.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Pohyb úvodních obrázků je rychlý, takže pokud si chceme větičku pod nadpisem přečíst, musíme najít tlačítka pro ruční ovládání pohybu.

3/ Nová verze je také poměrně střízlivá, což je asi správné, protože zábavy z různých hejblat si lze dostatek užít jinde. Zde se snad editoři soustředí hlavně na dobrou „prostupnost“ informací. Zatím lze vidět, že se inženýři celkem pečlivě věnovali responzivitě. I na mobilu se ovšem hodí používat verzi pro PC, protože i ta je celkem roztahaná. Při šířkovém uspořádání je to asi i na mobilu nejschůdnější řešení. Mobilní verze na mobilu navýšku se soustředěněšjímu hledání brání svou délkou, protože posouvání celkem početné skupiny okének je nakonec zdrojem nejistoty, co bylo nahoře, co dole apod.

4/ Obecně trochu chybí, že krom kalendářových informací o akcích a aktualit nejsou ostatní položky zřejmě označené datem. To může vadit některým pravidelnějším návštěvníkům, ale je to celkem jedno třeba lidem, kteří jdou do NM jednou za život s dorůstajícími dětmi. Ve výpisu novinek ovšem datumy jsou (nejstarší položky jsou zatím z roku 2016, takže se teprve ukáže, jestli bude na nový web přenesen i předchozí obsah). V detailu Novinek ale už datum zase není a chybí i nějaké šipečky pro listování mezi „předchozí“ a „následující“ novinkou.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Na titulní stránce se objevuje rozcestník Události, zahrnující i Akce, Novinky apod. Názvosloví se ale zčásti liší. K vydání jubilejní mince tak najdeme pod označením „článek“ zprávu zařazenou do rubriky „novinky“. Této události se ovšem týká i tisková zpráva.

5/ Zobrazení „větve“ od úvodní stránky lze ocenit, protože ne každý designér tuto potřebnost uznává (jen je to trochu mrňavé a šedé písmo na černém pozadí skoro nelze číst). Momentálně jsou ovšem Novinky zařazené ve větvi podstránky O nás, ale z této stránky na ně nesměřuje odkaz. Zdá se také, že pojmenování úrovní ve větvích se ne vždy shoduje s tím, co je v menu. Na některých stránkách je již uvedeno menu podstránek, ale je v této chvíli umístěné nad patou stránky, což by vyžadovalo zbytečné rolování.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Příklad otevřeného přehledného menu ve verzi PC.

6/ Nicméně fungování je rychlé a migrace obsahu nejspíše intenzivně probíhá. E-shop je zřejmě plně vybavený a funkční, ale jde o samostatnou stránku, která asi aktuálně není měněna. Dobře se jím prochází opět díky tomu, že jsou vypsány větve podstránek.

7/ Intenzivně jsou již zřejmě aktualizovány zejména tiskové zprávy, což je zřejmě motivováno i přípravami velkých muzejních oslav v příštím týdnu.

8/ Uvidíme, jestli se pod zprávami či články objeví i nabídky souvisejících exponátů, expozic, výstav či komentovaných prohlídek apod., jak to dnes bývá běžné. A naopak i třeba u exponátů odkazy na články, které se jim věnují, což by bylo velice vítané, protože takové řešení by prozatím bylo spíše průlomové.

Starý web Národního muzea v Praze v červenci 2018

A ještě pro připomenutí předchozí podoba webu, uchovávaná na archive.org…

© Jan Sommer, 20181019

Citace: Jan Sommer: Web Národního muzea oslaví svých 200 let a století republiky v nové fazóně, blog on-line https://wp.me/pqrNE-PA, publikováno 19.10.2018. (+uveďte datum Vaší verifikace)

2018/10/19 Posted by | glosa, PR, recenze, weby | Napsat komentář

Tipy na výlet, aneb na půli cesty?

Je zřejmé, že kromě zákonem daného snažení o uchování památek dle regulí stanovených vlastníkům příslušnými státními instancemi, je snad nejdůležitějším úkolem všech zasvěcenců – ještě vedle intenzivní výzkumné činnosti – prostředkovat památkové hodnoty co největšímu množství lidí, a to všemi dosažitelnými způsoby, aby mohli sdělení porozumět pokud možno všichni.

Proto také rozpětí prezentací vytvářených památkovými instancemi pokrývá velikou šíři řešení. Od suchopárných prezentací vědeckých výzkumů po dětské prohlídky, od informačních databází a geografických informačních systémů až po mobilní aplikace, od populárních přednášek či komentovaných vycházek až po speciální výstavy či vědecké sborníky. To jen v rychlosti namátkou vybráno…

Zajímavým zpestřením informací o zpřístupněných památkách na webu NPÚ se staly také Tipy na výlet.

Je jisté, že mnoho návštěvníků památek se rádo poohlédne po okolí hradu, zámku, kláštera, skanzenu či technické památky. Památkáři těmito údaji v nepřeberné hojnosti disponují. Stále je aktualizují, vše mají lokalizované. Čili by se možná nabízelo nabídnout existující údaje o památkách např. i lidem kráčejícím krajinou podle památkářských tipů na výlet. Nejeden z nich by jistě ocenil i vysvětlení, v čem spočívá památková hodnota věci a možností potěšit se jejím pozorováním.

Propojení památkářských tipů na výlet s daty o památkách by tak mohlo nabízet bonus, který zřetelně chybí u obdobných uživateli psaných popisů výletů či pozvánek na zajímavá místa, jak je nabízejí velké turistické servery či malé blogy.

Cesta doplněná o informace o památkách na trase by tak mohla poskytnout lákavou výhodu, jinde nedostupnou. Jistěže by pro mnohé zájemce bylo žádoucí informovat se o každé věci nadohled, ale výběr aktuálních informací především o chráněných památkách by jistě nabízel specifické ozvláštnění výletů. Když třeba pomineme šanci na zpětnou vazbu v podobě upozornění, že nějaká památka je právě akutně ohrožena.

Výhodou by bylo i upozornění na památky stranou od projížděné či procházené cesty, protože jinak je těžké se dozvědět, že třeba za hradbou stromů podél říčky míjíme cenný historický mlýn apod. Ne každý je vyznačený v on-line turistických mapách apod. Anebo je mnohé rozptýleno na X specializovaných webech (od Drobných památek přes Vodní mlýny po např. Prázdné domy či Hrady.cz, kde je už téměř vše, vč. mapek s širokými nabídkami filtrování…).

Abych ukázal, jak je to myšleno, pokusil jsem se o ukázku. Přitom jsem zpytoval, jak by se taková mapka trasy lemované památkami dala naroubovat na Tipy na výlet, jak je předkládají památkáři jako náměty pro poznávání okolí, a přitom maximálně využít informační zdroje NPÚ v té podobě, jak jsou veřejnosti zpřístupňovány. Můj postup byl v zásadě technicky minimalistický. Zaujala mě nabídka vydat se krásným šumavským podhůřím ze Zlaté Koruny na Kuklov (i když tip sám je zaměřený jen na bývalý klášter s nejbližším okolím – ale proč si neprohlédnout i památky v malebném okolí…).

Vzhledem k tomu, jak jsou údaje uspořádány v Památkovém katalogu a Památkovém GIS, je to docela pracné, ale kdyby se uznalo, že to nějaký smysl má, jistě by se našlo technicky elegantnější řešení (zviditelňující vybrané typy podél trasy výletu či vědecké expedice apod.). Při případném dalším pokusu bych možná také našel nějaký časově méně náročný šablonovitější postup. Ale to nechme stranou. Nevýhodou takového méně než polovičatého řešení zde samozřejmě také je, že bez dalších kroků jsou vytvořené body viditelné jen v této jediné mapě.

Zdá se mi, že nabídnout takovou mapku jako pomůcku pro plánování výletu lidí, kterým záleží na památkách a jejich poznávání, je nejspíše vhodné. Je možné si předem na náhledech prohlédnout malé snímečky a v případě zajímavosti místa se dokonce seznámit s odborně relevantními aktualizovanými informacemi a získat odkazy na další zdroje informací. Ne vždy je také možné nabídnout turistům kompletní sadu informačních panelů v terénu, jako na procházce podzámčím v Kunštátu.

Anebo by památkáři po dobudování svého velkého IS mohli podpořit mobilní přístupy, pro milovníky památek v terénu logicky se hodící, a lidem místo pokémonů vštěpovat přes zacílený monitor rovnou informace o památkovém fondu… Snad i tato skrovná ukázka může být přitom inspirací…

2016/08/18 Posted by | PR, prezentace | | komentáře 3

Sociální sítě jako součást komplexního památkového informačního systému

English Heritage patří z mnoha hledisek k vůdčím institucím památkové péče ve světě. V mezinárodním měřítku se to mj. projevuje např. velkým podílem zejména na přípravách megaportálu Europeana. V národním pak nepřeberným množstvím vzdělávacích, propagačních, komunitních, zákonodárných či metodických aktivit. Na internetu kromě impozantního webu (u nás ovšem mnohdy představujícího vzor přehledného webu – úplně to ale nelze takto říci, protože web je obrovitý; nicméně je zřejmé, že se jeho přehledností a aktuálností i technickým rozvojem stále někdo kompetentní zabývá).

Dlouhodobě se EH uplatňuje i na řadě „sociálních sítí“, protože je to efektivní nástroj komunikace s částí obecenstva. Na stránkách se to projevuje na dolním okraji stránky řádkou značek sítí (+ odkazu na RSS odběr aktualizací webu).

EH na sociálních sítích...

EH na sociálních sítích…

Je zřejmé, že i tyto nástroje jsou kompetentně editovány, takže se nějaký „lidočas“ na jejich správu vynakládá.

V našich podmínkách již bylo také mnoho v těchto směrech podniknuto, o čem by asi stálo za to se zmínit. Nicméně se to zatím obdobným upozorněním na případné spojení s památkáři těmito cestami na webu památkářů neprojevuje. Může to souviset i s tím, že vývoj je dosud velmi hektický a např. na FB je stránek prezentujících památkáře řada desítek…

Možná, když si klikneme na ty anglické, budeme se i my moci začít věnovat úvaze o dohodě mezi zatím většinou trochu živelně působícími zakladateli a správci stránek – v tom samozřejmě není ani stín despektu, protože je jasné, že se většinou jedná o nadšeneckou aktivitu, nejednou i ne zcela chválenou… Přesto přínosnou a hodnou ocenění.

Pak si možná najde i na webu naší památkové péče místo řádka s odkazy na „sociální“ prezentace…

2014/12/21 Posted by | památky v médiích, PR | | Napsat komentář

   

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Collective Intelligence

Creating places where people can flourish

EAHN | Site-Wide Activity

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

a medievalist's blog about reading, writing and the impact of books from ancient times to the digital age

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge