Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

PST! 50 let Benátské charty

Bez velkého halasu, fanfár či vlajkosláv dnes uplývá půlstoletí od přijetí základního dokumentu moderní památkové péče – Benátské charty. Tak jí věnujte aspoň nostalgickou vzpomínku.

2014/05/31 Posted by | Teorie/praxe památkové péče | , , | Napsat komentář

Zásady globálních mezioborových digitalizačních iniciativ pro uchování a zpřístupnění kulturního odkazu

Statement of Principles on Global Cross Sectoral Digitisation Initiatives

[Nezávazný výtah volného překladu:]

ICOMOS podporuje snahy paměťových institucí při rozvoji digitalizace a zpřístupnění kulturního odkazu.

Cílem prohlášení je podpořit celosvětové sdílení digitálních (digitalizovaných) sbírek. Tyto sbírky by měly být komplexně uspořádané, otevřené, bez překážek dostupné na internetu. Měly by poskytnout snadný přístup k digitálnímu obsahu ve sbírkách všech kulturních institucí světa i v soukromých sbírkách v zájmu vědeckého výzkumu, vzdělávání, inovací, hospodářského rozvoje a podpory mezinárodního porozumění.

Vize sdíleného kulturního dědictví světa

Instituce z oblasti kulturního dědictví mají podporovat pracovníky paměťových institucí i soukromých sbírek s cílem:

  • rozvíjet spolupráci sbírek,
  • zapojit sbírky do mezioborové výměny informací,
  • podporovat zachování kulturní a jazykové rozmanitosti a respektovat původní kultury a jejich odkaz,
  • podporovat rozvoj digitálních nástrojů a koordinaci technických standardů pro snadné zpřístupnění a trvalé uchování dat,
  • zajistit vzdělávání v oblasti digitálních technologií,
  • ochraňovat duševní přínos (vlastnictví),
  • prosazovat veřejný zájem na zajištění široké dostupnosti informací při zachování práv tvůrců,
  • podporovat rozvoj globálních digitálních sbírek a jejich finanční zajištění,
  • posilovat spolupráci odborníků z veřejných i soukromých sbírek na základě podpory od státních i mezinárodních institucí, nakladatelství, poskytovatelů informací a soukromých podniků.

International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA)
International Council on Archives (ICA)
Coordinating Council of Audiovisual Archives Associations (CCAAA)
International Council of Museums (ICOM)
International Council on Monuments and Sites (ICOMOS)
International Council for Scientific and Technical Information (ICSTI)

2013/06/28 Posted by | dostupnost dat | , , | Napsat komentář

Probuzená… Popelka: Mezinárodní den památek a historických sídel 2012

V letošním roce pojal Národní památkový ústav „oslavy“ Dne skutečně velkoryse. Zejména proběhla spousta prohlídkových a prezentačních akcí pro širokou veřejnost na zpřístupněných památkách (hradech, zámcích a dalších), hojně prezentovaných masovými médii. V minulých letech přitom Den byl pro památkáře mimo vážnější zájem. Hlavní událostí se stávaly pravidelné konference pořádané Českým národním komitétem ICOMOS (letos), zpravidla na téma Dne vyhlašované centrálou ICOMOS (bez vydaného sborníku však příspěvky buďto neměly většího dopadu, anebo se jednalo o povšechné souhrny, nejednou publikované autory na jiných místech). Samozřejmě nelze pominout velkolepou hradní událost, chystanou Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska s podporou MK. Jenže tam obvykle památkáři sehrávali spíše roli pasivní součásti zástupu účastníků. Honosné to ovšem je jen což (letos). A vyznamenáno je tam některé z měst, která opravují památky na základě finanční podpory MK v rámci jednoho z dotačních programů. V některých letech dostávali oborové ceny i památkáři (letos k tomu ovšem nedošlo; pokud mi něco neuniklo).

Protože se však celé roky SHS soustřeďovalo hlavně na pořádání Dnů evropského dědictví (na počátku září), stál Den památek i stranou zájmu médií. Redakce webu NPÚ na to roky poukazovala, takže může aktuální obrat jen vítat. Je dobré, že se památkáři Dne ujímají. Letos se podařilo využít i toho, že Den byl samotným ICOMOSem spojen s se 40. výročím Úmluvy UNESCO o světovém dědictví. Ale určitá rozpolcenost se přeci jenom projevila v tom, že se bez zjevné koordinace (tím nepopírám, že to ve skutečnosti koordinované asi bylo) konalo více akcí. Vedle tradiční konference ČNK ICOMOS pořádalo vlastní akci za účasti památkářů i MK.

Nicméně tento Den, který napříč celým světem upozorňuje veřejnost na hodnoty památek, byl letos oslaven na prakticky pompézní úrovni. Věřme, že se napříště podaří více „prodat“ odborná témata. Tak, jak to již letos naznačily četné speciální prohlídky s odborným programem, dále např. konference plzeňského pracoviště, ale i zahájení sympatické fotografické soutěže v rámci projektu (Ne)tušené souvislosti. Všem, které Den přivedl k tomu, aby památky „předvedli“, i těm, kdo si je často ve velkém množství přišli prohlédnout, lze jen poděkovat, i pogratulovat.

Redakce webu NPÚ se na prezentaci informací také podílela významnou měrou (tiskové zprávy, desítky jednotlivých zpráv o akcích od turistických prohlídek, přes vědecké konference až po zachycení významných akcí politického dosahu). V určité míře byly využity i sociální sítě (profily Brána památek a NPÚ též pro ověření možnosti vytvářet souhrnný přehled akcí, ale i odkazů na zprávy médií apod.). (Speciálně byla zaměřena i jedna skupina na velkém fotografickém portálu.)

Věřím, že je tak nakročeno i u nás k významné tradici akcí, které budou podtrhovat odborné hodnoty památkářských kádrů, ale také šířit poučení o podstatě památek; ale samozřejmě i tu radost z historického odkazu, kterou mohou účastníkům přinést zajímavé prohlídkové nabídky hradů, zámků i dalších památek ve správě NPÚ (a nejen těch…). Nepřehlédnutelně se tím připojujeme i k mezinárodním památkářským sférám (i když v letošním přehledu akcí na webu ICOMOS jsme ty naše neprezentovali, což ale může souviset s tím, že příslušná stránka byla zřejmě zřízena v nedávné době).

2012/04/23 Posted by | památky v médiích | , , | Napsat komentář

CIPA 2011 v Praze – po 40 letech znovu velká šance pro naši památkovou péči(?)

V posledních letech dochází k významnému rozvoji měřické aj. dokumentační techniky pro záznam forem i jiných vlastností památek. Skvělé možnosti nabízí počítače a jejich programové vybavení pro zpracování dokumentace, pro její evidenci, veřejné zpřístupňování, pro vytváření 3-4D modelů historické podoby památek apod. Věřme, že se v tomto směru naše památková péče postaví opět na roveň vyspělým kulturním zemím! Tak, jak tomu bylo v roce 1971, kdy se v Praze sešli představitelé oboru dokumentace památek z celého světa naposledy.

To se asi do značné míry ukáže na záříjovém symposiu CIPA v Praze. Věřím, že se naše přístupy (vysoké školy, privátní firmy) ukáží jako metodicky srovnatelné, z hlediska rozsahu realizací zejména v moderních oborech (3D scanning, digitální fotogrammetrie) však asi není mnoho praktických zkušeností. Sice vznikají různé pilotní projekty (hlavně vysoké školy) někdy i s obecně prezentovanými výstupy (Karlův most, práce Františka Václavíka), ale systematické přístupy zřejmě chybějí (v některých případech se daří i v souvislosti s praktickými průzkumy či opravami památek dokumentaci prosadit a uhradit např. z různých grantů i v NPÚ – 3D skenování barokních soch z Karlova mostu).

Nepochybně bude možné předvést i evidenční systémy památek v NPÚ a památkový GIS (rovněž však „jen“ na základě grantů, někdy problematicky podporovaných, nicméně díky energii a erudici řešitelů se stále lepšími výsledky).

Obětavostí řady kolegů tedy asi v širším srovnání obstojíme, a také budeme mít, co předvést. Na druhé straně by konečně mělo dojít k oživení zájmu o rozvoj měřických a dalších navazujících technik v samotném NPÚ, který (resp. jeho předchůdce SÚPP) tuším roku 1991 zrušil své rozvinuté a progresivní měřické pracoviště bez náhrady. A tento stav trvá dosud!

2011/03/30 Posted by | dokumentace památek, evidence památek | , , | Napsat komentář

Téma mezinárodního dne památek rok napřed?

ICOMOS vyzval národní komitéty ke spolupráci při výběru témat Dne (18.4.) na roky 2013 a 2014 (PDF). Myslím, že je to prospěšné kvůli případným přípravám odborných akcí. Dosud byla vyhlašována témata – často velmi podnětná – jen pár týdnů před dotyčným datem, takže na ně nebylo možné efektivně reagovat. Toto tedy považuji za přínos. Věřím, že se záměr zdaří.

2011/03/28 Posted by | prezentace | , , | Napsat komentář

Mezinárodní den památek a historických sídel by si v Paříži asi zasloužil více pozornosti

Jako každý rok, již po řadu desetiletí opět připadá na 18.4. Mezinárodní den památek a historických sídel, k jehož připomenutí vyhlašuje ICOMOS každým rokem hlavní téma. Letos je jím „Dědictví zemědělské kultury“. Protože je pro naši památkovou péči „politicky“ přínosné tyto mezinárodní aktivity zviditelňovat, vždy mě udiví, s jakým minimálním předstihem (většinou jen něco přes měsíc) k vyhlášení dochází. Dokonce je nutné se poptávat. Myslím si, že témata jsou většinou vhodně volená a že by je bylo možné využít k výrazným cíleným mediálním kampaním, odborným konferencím, pořádání tématických výstav, koncipování poznávacích tras. Příslušné památky by tak bylo možné výrazně zviditelnit. Odborná spolupráce by přitom mohla být rozvinuta i v nadnárodním měřítku. Jenže nic z toho není myslitelné za měsíc nebo dva.

Podle mého je tedy na místě, aby ICOMOS svůj postup změnil. Vzhledem k tomu, že témata nejsou motivována aktuálními společenskými souvislostmi, což je správné, lze považovat za reálné, aby ICOMOS témata vyhlašoval rok dopředu. V národních měřítkách by tak bylo možné s vědomím širších vazeb pojmout „oslavy“ skutečně velkoryse. Nyní to zase bude jen pár přednášek domluvených na rychlo. Někdo se možná pokusí o rozsáhlejší akci, ale času na odbornou přípravu nejspíše nebude tolik, co by bylo třeba (ledaže někdo uplatní již dříve připravené projekty).

Oč lépe jsou na tom v tomto směru Dny evropského dědictví, i když ty jsou zase atomizované preferencí národních témat. V tom by se ale oba významné památkové dny mohly doplňovat. Kdyby se tedy o tématu dne ICOMOS vědělo více dopředu!

2010/04/05 Posted by | prezentace | , , | Napsat komentář

K chartě ICOMOS o interpretaci a prezentaci památek

Již jsem si kdysi kladl otázky nad zvláštní odtažitostí úředního systému od vlastníků památek a od těch, kdo se o památky prostě zajímají. Nemyslím, že by se památkáři k nim záměrně stavěli zády, ale „nastavení“ priorit a kapacit v památkových institucích v zásadě způsobovalo výsledek, platný prakticky dosud. Rovnou přiznávám, že nyní tuším jakési snahy o zlepšení situace, i když poněkud živelné, anebo koordinované z několika center, jejichž vzájemné vztahy mi nejsou jasné. Nicméně věřím, že nepochybná podpora vedení ponese pro zájemce tak jako tak nějaké ovoce.

Občas se sice mluvilo o tom, že je třeba s vlastníky i dalšími skupinami občanů více komunikovat, ale prakticky nikdy nedošlo k vytvoření příslušných kapacit a ekonomickému zajištění. Přesto bylo vykonáno mnohé, nicméně většinou nešlo o cílený a systémový postup institucí, ale o výsledky individuálního nadšení.

Specifickou sférou ve smyslu komunikace s veřejností ovšem je prezentace veřejnosti přístupných kulturních památek, v našich podmínkách vysoce rozvinutá, koordinovaná a kontrolovaná, mnohdy i reagující na odborné poznatky z výzkumů či z průběhu oprav památek. Tyto postupy ovšem nebyly v obecnějších měřítkách analyzovány (nevylučuji, že v kruzích kastelánů jde o sledované téma, které by mohlo být inspirací i pro jiné typy prezentací – např. při různých příležitostech typu Dnů evropského dědictví).

Vždy jsem vyjadřoval názor, že tlumočení poznatků o památkách je jedním z klíčových úkolů památkových institucí, srovnatelně významným s výkonem úřední ochrany. Vím, že to vypadá přehnaně a že to není přijatelné pro odborné pracovníky v situaci, kdy jim příval úřední agendy neumožňuje soustředěnou přípravu pro nějaké veřejné prezentace. Problém je i v určité absenci vnitřní dohody o prioritách, jež pak hodnotí většina zúčastněných buďto zcela samostatně, anebo dle nějak vyvinutého skupinového názoru. Na rozdíl od některých cizích zemí totiž téma veřejné prezentace a komunikace u nás prakticky nikdy nepřišlo „na přetřes“ na nějakých odborných sněmech či konferencích.

Také dnes, kdy se situace postupně rýsuje pro publikační a podobné záměry příznivěji, lze vnímat určitou rozporuplnost přístupů. Např. se ne vždy daří provázat odborné výsledky s tím, co je sdělováno veřejnosti. Je možné, že nově instalování pracovníci pro funkce PR v naší památkové organizaci najdou vhodné přístupy a v koordinovaném postupu skutečně zaujmou veřejnost, i přilákají odborné pracovníky k soustavnější participaci. Uvidíme, kolik se projeví ochoty ke vzájemné spolupráci.

Poukazoval jsem již jinde na to, že většina chart ICOMOS vždy nějakou formou vyjádřila povědomí o potřebě sdílet odborné poznatky srozumitelnými formami směrem k veřejnosti. Přesto se však jednalo o okrajově a příliš obecně působící zmínky v nějakých závěrečných odstavcích a jejich dopad na smýšlení v národních měřítkách prakticky nepřicházel. To zřejmě po letech neušlo pozornosti ICOMOS, který vydal v loňském roce chartu zdůrazňující zásadní významy interpretace a prezentace památkových hodnot a učinil tak z nich jedno ze zásadních zadání pro odbornou památkářskou veřejnost.

Chartu jsem přivítal a očekával jsem její brzký oficiální český překlad (zvláště, když se v NPÚ nedávno podařilo prosadit edici překladů mezinárodních dokumentů). Ale zřejmě marně (mohlo mi něco někde uniknout…). Proto jsem se pokusil svými laickými silami o pracovní překlad, který zde poskytuji k případnému shovívavému posouzení, k připomínkám, které rád přijmu, ale snad také k využití při vypracování odborně relevantního překladu. Nicméně věřím, že i v této podobě a ve srovnání s originálem (pdf) může můj pokus někomu reálně posloužit. Zejména jsem toho názoru, že by charta měla ovlivnit smýšlení kapitánů naší památkové péče při koncipování kapacit i při případných dále opakovaných pokusech o sestavení památkového zákona (k tomu minulému jsem někde rovněž předkládal připomínky poukazující právě na nedostatek „paragrafů“ o veřejných/komunikačních úkolech památkové péče).

Charta je velmi obecným dokumentem (zdá se mi, že značně obecnějším než většina dřívějších chart). Ale to je asi dáno vědomím různosti kulturních prostředí, ve kterých by měla působit. Asi se očekává, že specifické normativy budou vytvářeny např. v jednotlivých zemích a že zkušenosti s nimi budou posléze v mezinárodním měřítku předávány. Náznak potřeby standardů však zaznívá. Čili je charta chápána jako počátek možného rozvoje, mj. v návaznosti na dokumenty o mezinárodním turismu i trvale udržitelném exploatování památek či jejich monitoringu. Interpretační a prezentační proces je považován za nikdy neukončený, průběžně reagující na zkušenosti z dosavadní činnosti, na poznatky z periodických prověrek procesu samotného, ale především na výsledky multidiciplinárních rozborů památkové hodnoty. Měl by být garantován přenos aktuálních poznatků o památkových hodnotách do interpretačního a prezentačního procesu. To v plošném měřítku vůbec není snadný úkol (vezmeme-li v potaz, že aktuální poznatky výzkumů nejsou rutinně promítány ani do právoplatných evidenčních dokumentů kulturních památek), ale snaha o jeho řešení patří k základům autentičnosti památkové péče samotné.

(Poznámka k překladu. Nejsem znalec angličtiny a vypomáhal jsem si slovníky, ale také určitou znalostí naší terminologie. Na druhé straně jsem asi leckde chyboval při hledání správného významu anglických termínů. Místy jsem váhal a ponechal jsem v textu některá synonyma, ač v originálu je používán jednotný termín. To se týká zejména výrazu „interpretace“, kde jsem místy ponechal český „výklad“, i když si nejsem jistý, že bych tím nějak napomohl srozumitelnosti. Podobně jsem trochu váhal na spojením „interpretační infrastruktura“, když byly míněny třeba nástěnky nebo kiosky; v několika případech jsem tak použil výraz „zařízení“, snad obdobného významu.)

(Neoficiální pokus o český překlad:)

ICOMOS – Charta o interpretaci kulturního dědictví
vypracovaná mezinárodním výborem ICOMOS pro interpretaci a prezentaci kulturního dědictví
přijatá na 16. Valném shromáždění ICOMOS, Québec (Canada), 4.10.2008

PREAMBULE

Od svého založení v roce 1965 ICOMOS jako celosvětová organizace odborníků specializovaných na obory výzkumu, dokumentace a ochrany kulturního dědictví soustavně prosazuje konzervační etiku ve všech svých činnostech a napomáhá veřejnému uznání hodnot materiálního dědictví lidstva ve všech jeho formách a v celkové rozmanitosti.

Jak je uvedeno v Benátské chartě (1964): „Je naprosto nezbytné, aby zásady konzervace a restaurování historických staveb byly vytvořeny na mezinárodním základě, přičemž každý stát zajistí péči v rámci své kultury a tradic.“ Následující charty ICOMOS proto zdůrazňovaly význam obecných metodických zásad pro profesionální výkon konzervačních činností, ale také pro ochranu kulturního dědictví ve všech částech světa.

Tyto dosavadní charty ICOMOS zdůrazňovaly veřejnou komunikaci jako základní součást rozsáhlejších konzervačních aktivit (variantně byly užívány pojmy „šíření informací“, „popularizace“, „prezentace“ a „interpretace“). Tím je uznáváno, že v rámci všech kulturních tradic lidstva je každá konzervační aktivita ze své podstaty výsledkem mezilidské komunikace.

Z nezměrného hmotného odkazu minulých společností a civilizací i z nemateriálních hodnot tohoto dědictví jsou vybírány části, které je třeba zachovat, jsou voleny způsoby vhodné péče, jakož i přiměřené způsoby jejich prezentace veřejnosti – všechny tyto procesy jsou způsobem interpretace hodnot památek. Tak jsou názory každé generace na význam, hodnoty a materiální podstatu dědictví minulosti příspěvkem k tomuto dědictví také z hlediska budoucích generací.

Je nezbytné vycházet z jasné logiky, jednotného názvosloví a obecně přijatých oborových zásad interpretace a prezentace. V posledních letech se mnoho kulturních památek stává předmětem zájmu dramaticky narůstajících interpretačních aktivit, prosazují se nové technologie interpretace a nové ekonomické strategie marketingu a managementu (správy) kulturních památek, z čehož vyplývají nové souvislosti a základní otázky, které mají podstatný význam pro zachování i veřejné uznání kulturního dědictví v celosvětovém měřítku:

Jaké jsou a mohou být cíle interpretace a a prezentace kulturních památek?

Jaké principy pomohou určit, které technické prostředky a metody jsou vhodné pro oblast kultury a památek?

Jaké obecné etické a odborné úvahy mohou pomoci utvářet interpretaci a prezentaci památek s využitím široké nabídky způsobů a technik?

Účelem této charty proto je definice základních principů interpretace a prezentace jako podstatné součásti úsilí o zachování kulturního dědictví a jako prostředku ke zvýšení veřejného uznání a pochopení kulturních památek

DEFINICE

Pro účely této charty,

Interpretace (výklad) je celou škálou možných činností směřujících ke zvýšení veřejného pochopení a respektu vůči kulturní památce. Může se jednat o tištěné a elektronické publikace, veřejné přednášky, výstavy na místě nebo v těsném sousedství, mohou být využity probíhající výzkumy, praktické vzdělávací kurzy i samotný interpretační proces.

Prezentace označuje uspořádané sdělení v podobě vysvětlující informace s využitím interpretační infrastruktury a fyzického zpřístupnění kulturní památky. K tomu lze využít různé technické prostředky, jako např. informační panely, výstavní skříně muzejního typu, organizované prohlídky, přednášky, exkurze, multimediální techniku a webové stránky.

Interpretační infrastruktura znamená fyzické součásti, zařízení a prostory památky, nebo takové, jež jsou s ní spojeny, které mohou být využity pro účely interpretace a prezentace, a to včetně těch, které interpretaci napomohou novými technologiemi.

Interprety památky mohou být příslušní zaměstnanci nebo dobrovolníci, kteří se trvale nebo příležitostně věnují veřejnému sdělování informací týkajících se hodnot a významu památky.

Kulturní památkou může být místo, lokalita, přírodní prostředí, osídlená krajina, architektonický komplex, archeologická lokalita nebo stavební struktura, která je uznávána a zpravidla chráněná zákonem pro svůj historický a kulturní význam.

CÍLE

Na základě uznání toho, že interpretace a prezentace jsou součástí souhrnného procesu památkové péče, je v této chartě stanoveno sedm základních principů, na kterých by měla být založena interpretace a prezentace – v jakékoliv formě, která je považována za vhodnou v příslušné situaci.

Princip 1: Zpřístupnění a porozumění

Princip 2: Informační zdroje

Princip 3: Ohled na podmínky a souvislosti

Princip 4: Zachování autenticity

Princip 5: Podmínky trvalé udržitelnosti

Princip 6: Začleňování

Princip 7: Výzkum, vzdělávání a hodnocení

Podle těchto sedmi principů jsou cíle této charty následující:

1. Napomáhat k pochopení a ocenění kulturního dědictví a podporovat veřejné povědomí a angažovanost pro potřeby jeho ochrany a zachování.

2. Tlumočit význam kulturních památek na základě pečlivě dokumentovaného poznání hodnot, dosaženého pomocí vědeckých a akademických metod a studiem živých kulturních tradic.

3. Chránit materiální i ideální hodnoty kulturních památek v jejich přírodních a kulturních podmínkách a kulturních souvislostech.

4. Respektovat autenticitu kulturních památek a při sdělování dokladů jejich kulturních hodnot vyloučit nepřesný nebo nevhodný výklad pod nepříznivým vlivem interpretačních zařízení či pod tlakem návštěvnického provozu.

5. Přispívat k trvalému zachování kulturních památek prostřednictvím posilování veřejného pochopení a participace při zachování a dlouhodobé údržbě; pravidelně revidovat interpretace.

6. Podporovat komplexnost výkladu kulturních památek, která umožní zapojit zainteresované strany a související komunity do tvorby a implementace interpretačních programů.

7. Rozvíjet technické a odborné směrnice pro interpretaci a prezentaci kulturního dědictví, včetně technologií, výzkumu a vzdělávání. Směrnice musejí být přiměřené a přijatelné v jejich sociálních souvislostech.

PRINCIPY

Princip 1:
Zpřístupnění a porozumění

Výklad a prezentační programy mají usnadnit fyzický a duševní přístup veřejnosti ke kulturnímu dědictví.

1. Efektivní interpretace a prezentace by měly posílit osobní zájem, zvýšit veřejný respekt a porozumění a tlumočit význam zachování kulturního dědictví.

2. Interpretace a prezentace by měla podnítit jednotlivce a komunity k vlastnímu přemýšlení o památkách a napomáhat jim k vytváření smysluplných vazeb k památkám. Cílem by mělo být podněcování dalšího zájmu, dalšího vzdělávání, prohlubování vlastních znalostí i zkoumání.

3. Interpretační a prezentační programy by měly respektovat demografická a kulturní specifika veřejnosti. Je třeba vynaložit veškeré potřebné úsilí k tomu, aby komunikace památkových hodnot probíhala s ohledem na různorodost publika.

4. Interpretační infrastruktura má brát ohled na jazykovou rozmanitost návštěvníků i souvisejících komunit.

5. Interpretační a prezentační činnosti by měly rovněž být fyzicky přístupné veřejnosti, a to ve všech jejích proměnách.

6. V případech, kdy je fyzický přístup ke kulturnímu dědictví omezen z důvodů obav o zachování, z ohledů na kulturní zvyklosti, pro aktuální formy využití nebo z bezpečnostních příčin, je třeba interpretaci a prezentaci přenést na jiné místo.

Princip 2:
Informační zdroje

Interpretace a prezentace by měla být založena na poznatcích získaných prostřednictvím uznávaných vědeckých a akademických metod, jakož i na živých kulturních tradicích.

1. Výklad by měl být založen na rozsáhlých ústních i písemných informacích, zachovaných materiálech, tradici a významech dosud připisovaných památce. Shromážděné informační zdroje by měly být dokumentovány, archivovány a zpřístupněny veřejnosti.

2. Výklad by měl být založen na spolehlivém zkoumání, multidisciplinárním studiu památky a jejího prostředí. Ve výkladu je třeba odlišit spolehlivá zjištění od alternativních historických hypotéz, místní tradice a pověstí.

3. U kulturních památek, jejichž hodnota je založena na vyprávěcí tradici nebo vzpomínkách pamětníků, by interpretační programy měly zahrnovat tato ústní svědectví, buďto tlumočená vhodnými technickými prostředky, nebo zajistit aktivní účast členů příslušné komunity jako tlumočníků hodnot.

4. Vizuální rekonstrukce provedené umělci, architekty nebo počítačovými výtvarníky mají být založeny na podrobném a systematickém rozboru prostředí a archeologických, architektonických a historických údajů, včetně vyhodnocení písemných, ústních a ikonografických zdrojů a fotografií. Využité informační zdroje by měly být spolehlivě dokumentovány. Alternativní rekonstrukce vycházející z týchž zdrojů by měly být poskytnuty pro srovnání.

5. Interpretační a prezentační programy a aktivity by rovněž měly být dokumentovány a archivovány pro budoucí ověření či využití.

Princip 3:
Ohled na podmínky a souvislosti

Výklad a prezentace kulturního dědictví mají zohledňovat širší sociální, kulturní, historické a přírodní souvislosti a podmínky.

1. Interpretace by měla využít význam lokality v jejím mnohotvárném historickém, politickém, duchovním a uměleckém kontextu. Je třeba zvažovat všechny aspekty hodnot památky z hlediska kultury, společnosti a širšího prostředí.

2. Veřejnosti předkládané interpretace by měly jasně odlišit jednotlivé vývojové fáze památky a kulturní vlivy, které na ně působily. Všechny vývojové etapy je třeba respektovat.

3. Výklad by měl také vzít v úvahu všechny skupiny, které přispěly k historickému a kulturnímu významu památky.

4. Okolní krajiny, přírodní prostředí a zeměpisné vztahy jsou nedílnou součástí historických a kulturních hodnot památky, a jako takové mají být respektovány při interpretaci.

5. Nehmotné prvky památek, jako jsou kulturní a duchovní tradice, pověsti, hudba, tanec, divadlo, literatura, vizuální umění, místní zvyky či kulinární tradice mají být zvažovány při interpretaci.

6. Mezikulturní význam památek, stejně jako různá hlediska na něm založeného akademického výzkumu, dochované zprávy a živé tradice je třeba vzít v úvahu při formulaci interpretačních programů.

Princip 4:
Zachování autenticity

Interpretace a prezentace kulturních památek musí respektovat základní principy autenticity v duchu Dokumentu z Nara (1994).

1. Autenticita (pravost, hodnověrnost) má základní význam pro lidská společenství a projevuje se zájmem na zachování materiálové podstaty. Uspořádání interpretačního výkladu by mělo respektovat tradiční sociální funkce památky, kulturní zvyklosti a důstojnost obyvatel a příslušných společenství.

2. Interpretace a prezentace by měla přispět k zachování autentičnosti památky, aniž by došlo k nepříznivému ovlivnění kulturních hodnot nebo nevratným poškozením materie.

3. Všechna viditelná interpretační zařízení (např. prodejní stánky, pěší stezky a informační panely) musí být citlivé k charakteru, místu a kulturnímu a přírodnímu významu lokality a mají být snadno odlišitelné.

4. Koncerty, divadelní představení, a další interpretační program musejí být pečlivě plánovány s cílem chránit fyzické prostředí památky a minimalizovat dopady na obyvatele.

Princip 5:
Podmínky trvalé udržitelnosti

Interpretační plán památky musí být citlivý k jejímu přírodnímu a kulturnímu prostředí s tím, že sociální, ekonomická a environmentální udržitelnost je hlavním cílem.

1. Vývoj a implementace interpretačních a prezentačních programů by měly být nedílnou součástí celkového plánování, rozpočtování a správy kulturních památek.

2. Potenciální dopad interpretačních zařízení a počtu návštěvníků na kulturní hodnoty, fyzické vlastnosti, integritu a přírodní prostředí památky musejí být plně zohledněny ve studiích dopadu na památku.

3. Interpretace a prezentace by měla napomáhat širokému rozsahu ochrany, vzdělávacích a kulturních cílů. Úspěch interpretačních programů by neměl být hodnocen pouze na základě počtu návštěvníků nebo příjmů ze vstupného.

4. Interpretace a prezentace by měla být nedílnou součástí procesů péče, zvyšování veřejného povědomí o specifických problémech postihujících památku a vysvětlování činností potřebných pro zachování hmotné integrity a autenticity památky.

5. Jakékoliv technické nebo technologické prvky, které se stanou trvalým interpretačním vybavením památky, mají být navrženy a vyrobeny způsobem, který umožní průběžnou efektivní údržbu.

6. Interpretační programy by se měly snažit zajistit vyrovnaný a udržitelný hospodářský, sociální a

kulturní prospěch pro všechny zúčastněné strany prostřednictvím výchovy, vzdělávání a vytváření pracovních příležitostí.

Princip 6:
Začleňování

Interpretace a prezentace kulturní památky musí být výsledkem smysluplné spolupráce profesionálních památkářů, správců a příslušných společenství a dalších zainteresovaných stran.

1. Multidisciplinární znalosti akademiků, členů komunity, konzervátorů, úředních orgánů, správců památky, „interpretů“, cestovních kanceláří a dalších odborníků má být zahrnuta do formulace interpretačních a prezentačních programů.

2. Tradičních práva, povinnosti a zájmy vlastníků a správců a souvisejících společenství by měla být respektována a uvedena v programech interpretace a prezentace památky.

3. Plány na rozšíření či revizi interpretačních a prezentačních programů by měly být otevřené pro připomínky a zapojení veřejnosti. Jedná se o právo a odpovědnost všech, kdo chtějí vyjádřit své názory.

4. Vzhledem k tomu, že otázka ochrany duševního vlastnictví a tradičních kulturních práv je zvláště důležitá pro interpretační proces a jeho vyjádření v různých komunikační médiích (např. multimediální prezentace na místě památky, digitální média a tištěné materiály), je třeba vlastnická práva a práva k užívání obrázků, textů, a jiných interpretačních materiálů vyjasnit a projednat v procesu plánování.

Princip 7:
Výzkum, vzdělávání a hodnocení

Pokračující výzkum, vzdělávání a hodnocení jsou podstatnou součástí interpretace památky.

1. Interpretace památky nemá být považována za dokončenou po vytvoření konkrétního interpretačního zařízení. Pokračující výzkum a konzultace jsou důležité k prohlubování porozumění a uznání významu památky. Pravidelné revize hodnocení by měly být nedílnou součástí každého interpretačního programu.

2. Interpretační program a zařízení by měly být navrženy tak, aby usnadňovaly průběžné revize a/nebo rozšíření poznatků.

3. Interpretační a prezentační programy a jejich fyzický dopad na památku by měly být neustále sledovány a vyhodnocovány a periodické změny by měly být prováděny na základě vědeckých a akademických analýz a reakcí veřejnosti. Návštěvníci a členové souvisejících společenství, jakož i odborní památkáři by měli být zapojeni do procesu hodnocení.

4. Každý interpretační program by měl být považován za vzdělávací zdroj pro lidi všech věkových kategorií. Jeho uspořádání by mělo brát v úvahu možné použití ve školní výuce, neformálním a celoživotním vzdělávání, komunikaci a informačních médií, speciálních aktivitách, společenských událostech a sezónním zapojení dobrovolníků.

5. Vzdělávání kvalifikovaných odborníků pro specializované oblasti interpretace a prezentace kulturního dědictví, jako je tvorba obsahu, správa, technologie, průvodcovství a výchova, je rozhodující cíl. Odborné konzervační programy měly kromě svých základních cílů zahrnovat náměty pro interpretaci a prezentaci památek.

6. Školicí programy a kurzy na místě památky by měly být připravovány s cílem vyložit zaměstnancům na všech úrovních, správcům a příslušným společenstvím aktuální vývoj a inovace v oblasti interpretace.

7. Mezinárodní spolupráce a sdílení zkušeností mají zásadní význam pro rozvíjení a udržování standardů metod interpretace a technologií. Za tímto účelem by měly být podporovány mezinárodní konference, workshopy a výměna odborných pracovníků, stejně jako národní a regionální setkávání. To poskytne příležitost pro pravidelnou výměnu informací o rozmanitosti interpretačních přístupů a zkušeností v různých regionech a kulturách.

OHLASY

(ed151229) Neil Silberman: Process Not Product: The ICOMOS Ename Charter (2008) and the Practice of Heritage Stewardship. Stručné gosy k cílům charty: https://www.academia.edu/3234478/

2009/12/29 Posted by | památková legislativa, participace, prezentace | , , , | 1 komentář

Proceedings of the Scientific Symposium ‚Finding the spirit of place‘ (Quebec 2008)

On-line.

2009/11/03 Posted by | publikace | , | Napsat komentář

   

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public