Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Pozlatit památkové vzdělávání – Zlatá placka pro všechny, kdo předávají informace o hodnotách kulturního dědictví a metodách uchování památek

Významné památkové dny v roce bývají příležitostí k oceňování odborných přínosů v oboru památkové péče – při záchraně památek, jejich výzkumech či „interpretaci“. Tak tomu zpravidla je i při příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel ICOMOS. Jenže památkáři „jako takoví“, historici architektury a uměn, archeologové apod. z toho většinou nějak vypadávají…; když jsem se optal, zda bude letos podobně jako loni MK oceňovat vybrané odborníky zejména za celoživotní nebo nějak aktuálně speciální přínos k ochraně památek, dozvěděl jsem se nepřímo, že ceny památkářům jsou prý udíleny ob rok – tak jsem to tedy vzal jako podnět k úvaze o tom, že má cenu pokračovat v imaginárním udílení imaginárních cen, hrdě nazvaných Zlatá placka.

Cena je to sice imaginární, ale má již déledobější imaginární tradici, protože vznikla před lety právě jako osobní reakce na to, že MK tehdy ustalo ve vyznamenávání osobností památkové sféry. Nyní sice NPÚ udílí ceny Patrimonium pro futuro, ale ty se zaměřují přeci jenom na ocenění lidí mimo památkovou péči, kteří se zasloužili o záchranu památky ve své správě či vlastnictví, čili tak nějak přistoupili na památkové priority a často s velkým vlastním nasazením zachránili nějaký objekt. Cena je tak jak oceněním, tak vystavením následováníhodného vzoru na odiv. Nakonec i objekty, které byly na cenu PPF nominovány, jsem prezentovány na webu NPÚ v jistě sledované rubrice „Inspirujte se“; nepochybně je vhodné moci dalším vlastníkům památek před jejich opravou ukázat výhody citlivého přístupu. To je velmi vhodný účel takového ocenění (podobně jsem již dříve poukazoval na vzory podobných cen např. v řadě spolkových zemí Německa, posléze i na Slovensku a jinde; s velkou pompou a dotacemi např. v Anglii).

U nás jakoby chyběl zájem památkové „obce“ vděčně ocenit zasloužilé osobnosti oboru. Nakonec i „osobní“ ocenění PPF je udíleno i lidem působícím zcela mimo obor, nejspíše nějak jinak o obor zasloužilým.

European Heritage Awards Ceremony 2017 - After the Ceremony

Vzdělávací projekty NPÚ již došlo uznání o udělením ceny Europa Nostra pro rok 2017 (Foto)

Z takových a podobných důvodů byla imaginární Zlatá placka dosud imaginárně udílena významným osobnostem. Ale výběr byl do jisté míry poznamenán vlastním rozhledem při sběru nominací, i když jsem se pokoušel vyzývat (např. via FB) lidi v mém dosahu, aby mi pomohli navržením dalších zasloužilců. Tak byl nakonec důsledkem výběr sice špičkových osobností, ale alespoň z mého pohledu pak chybí jistota, jestli jsem nevynechal někoho důležitého jen proto, že jsem o něm dosti neslyšel apod.

Tak jsem si nyní sdělil, že cenu udělím určité sféře památkových odborníků, aktivně pracujících v nějaké oblasti, která podle mého není tak úplně po zásluze doceněná. Ne, že bych to mohl tímto „aktem“ změnit. Jen jsem se chtěl pokusit ukázat, co bych si představoval stavět jako důležité pro současnost i budoucnost oboru památkové péče. Celkem mi nyní „nahrálo“ téma vyhlášené ICOMOS pro letošní Mezinárodní den památek a historických sídel. Stala se jím (nejen) mezigenerační sdílení znalostí o významu kulturního dědictví a přístupech k jeho ochraně. Protože toto lze nakonec považovat za velmi zásadní pro celé chápání památek v nejširším společenském měřítku, ale také pro to, jak budou památky zvažovány třeba ve volebních či vládních programech politických představitelů, jaká bude jejich pozice v těžkém boji „proti“ zájmům developerů, ale i pro to, jak budou schopní pro své kulturní angažmá co nejširší skupiny lidí „v místech“ využívat památky pro udržování „lokálního“ života a tradic, jakož i pro to, jak budou oceňovány i požadovány výsledky vědeckého zkoumání památek při posuzování nejrůznějších záměrů.

Lidé, kteří se zabývají památkovou „edukací“ došli v oboru památkové péče určitého uznání a podpory až v posledních několika letech. Naštěstí se však grantových aj. možností chopili lidé pro tyto potřeby svou minulostí velice dobře připravení. Až nečekaně rychle tak byla vybudována síť edukačních „laboratoří“ na několika pracovištích NPÚ i na několika hradech či zámcích ve správě NPÚ. Do práce se metodicky i prakticky zapojili také zástupci vysokých škol (pedagogických i jiných). Nelze samozřejmě pominout ani to, že již v předchozích letech stále sílil význam vysokých škol při výchově památkově angažovaných archeologů, historiků, architektů, restaurátorů, chemiků apod. Také v památkovém ústavu si již před desítkami let několik osobností tyto potřeby pro budoucnost oboru i památek uvědomovalo, ale jejich pozice a přínos byly především výsledkem neobyčejného osobního nasazení v situaci, kdy si sám obor a jeho instituce tyto naléhavé kontexty nepřipouštěly a do jisté míry jim i bránili.

Dnes vycházejí z vysokých škol desítky odborníků každým rokem, další jsou již velmi dlouho připravováni v postgraduálních a rekvalifikačních kurzech, organizovaných NPÚ. K tomu se v posledních letech přidávají nejrůznější spolky, např. na základě podpory různými granty. To se jistě bude projevovat např. v počtu turistů navštěvujících památky, ale v postupně účinnější ochraně památek.

Proto je až nyní v květnu 2018 (trochu opožděně po termínu MDPS) imaginární Zlatá placka imaginárně udělena všem, kdo se jakkoliv energicky a vytrvale věnují výchově lidí k úctě ke kulturnímu dědictví již od základních škol, pořádají přednášky, vycházky či výlety, publikují kvalitní literaturu (off- i on-line), organizují výstavy s doprovodnými programy pro školáky i dospěláky, seznamují s výzkumy i s aktuálními opravami památek na internetu, v rámci různých dnů otevřených dveří či sond apod.

Je to neobyčejně potřebná činnost, zasluhující uznání ze strany jak kolegů (každý nemá talent vyučovat či publikovat), tak státního aparátu, nakolik je jeho úkolem kulturní hodnoty „propagovat“ i hájit ku prospěchu současníků i následujících generací…

Imaginární udělení ZP není nijak reálně oceněným sdělováno.

© Jan Sommer, 20180508

Reklamy

2018/05/08 Posted by | Zlatá placka | | 1 komentář

Strategický záměr Digitální vzdělávání/Touch your future a standardizace památkových dat

Zdroj.

Vládě je pro informaci předkládán materiál Strategický záměr „Digitální vzdělávání /Touch your future“ zpracovaný spolu s akademickou sférou působící v gesci MŠMT a se spolupracující vnější expertní sférou, a dále s orgány a složkami Ministerstva kultury ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR.

[…]

Spolupráce s Ministerstvem kultury ČR – strategický záměr navazuje na snahy MK o jednotnou digitalizační strategii, v odpovědi na výzvu Evropské komise z roku 2008, zaměřenou na digitalizaci kulturních obsahů („kulturního dědictví evropských národů“) a jejich sdílení, mj. ve společné Evropské digitální knihovně. Rozvojové jádro Českého vědomostního klastru, který nyní pod patronací MŠMT soustřeďuje aktivity akademické sféry v digitální agregaci vědomostních obsahů a jejich sdílení připravilo v r. 2009 – v kooperaci s Národní (digitální) knihovnou ČR – pro fondy národních kulturních institucí působících v gesci MK ČR (Národní knihovna, Národní galerie, Národní památkový ústav, Památník národního písemnictví, Národní filmový archiv, Národní muzeum, Národní technické muzeum ad.), jednotnou digitalizační koncepci „iFONTES“. Jejím cílem bylo standardizovat dosud dílčím a nejednotným způsobem prováděnou technickou digitalizaci a následnou informatizaci kulturních fondů, které v případě fondů MK ČR shrnují celý tezaurus národního kulturního dědictví. Hlavním cílem bylo sdílení těchto elektronických reprezentací, primárně pro účely vzdělávací a vědecké, zároveň s respektem k autorskému právu při jejich poskytování. Odtud je odvozen i princip agregace externích veřejných obsahů pro jejich multimediální poskytování ve vzdělávací sféře, jak ji razí základní funkcionalita systémového řešení ve strategickém záměru „Digitální vzdělávání/ Touch your future“. MK ČR zde přitom působí nejen jako poskytovatel digitalizovaného obsahu, ale i jako autonomní uživatel pořízených elektronických dat a reprezentací, např. pro evidenci a kvalitnější správu movitého i nemovitého kulturního dědictví, které je digitální reprezentací de facto konzervováno, dále např. pro prezentační účely apod. Příkladně tu lze užít kooperace MK ČR s regionální veřejnou správou, tj. s krajskými úřady, resp. s jejich odbory kultury, při sdílení a propagaci místní (lidové, zejména folklorní) kultury, a tím i rozvoji místních identit, v rámci celoživotního vzdělávání.

2014/01/14 Posted by | evidence památek | , , | Napsat komentář

   

following hadrian photography

I came, I saw, I photographed…

Palios

Just another WordPress.com weblog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Blog de Románico

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le Blog des Amis de la Cathédrale de Strasbourg

Un poème ? Une photographie ? Un dessin ? Un petit texte ? Dites votre attachement et votre admiration pour la cathédrale de Strasbourg !

EDAD MEDIA DIGITAL

Just another WordPress.com site

Historieblogg.no

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Gárgolas - Dolores Herrero

Dolores Herrero, Historiadora del Arte, especializada en Gárgolas y Arte Medieval.

Urban Jewish Heritage | Presence and Absence

3 - 7 September 2018 | Krakow, Poland

Library Policy and Advocacy Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

wanjawedekind

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Wikimédia France

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

the Wikimedia UK blog!

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Medieval Imago

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science