Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Veletrh Památky 2014 – setkávání milovníků památek s budoucností?

Památky 2014 - odborný veletrh v Praze 23.-24.10.2014

Veletrh Památky 2014. Stánek projektu záchrany a obnovy podstávkových domů.

Svátek, který se stal od 2. ročníku do jisté míry komorním, a v jistém smyslu stále i velkosvětským setkáním nejen památkářů, ale v neposlední řadě kulturních paměťových institucí (muzeí), se minulý týden konal potřetí.

Ve značné míře se ho dále – opět už tradičně – účastnilo několik středních i vysokých škol. Nepřehlédnutelná byla účast katolické církve s několika stánky, téměř možno říci honosnými, naznačující, že tyto společenské instance se hodlají na kulturní odkaz seriózně zaměřovat (snad to bude znamenat i konec různým kampaním „očišťování“ chrámů od „balastu“ nastřádaného generacemi předků – jistě k tomu bude potřebná i státní pomoc).

Památky 2014 - odborný veletrh v Praze 23.-24.10.2014

Veletrh Památky 2014. Stánek Cechu kamnářů ČR

Velcí podnikatelé se ocitli v defenzivě, ale zájem projevilo pár menších firem zaměřujících se na památky či jejich prvky (typicky truhláři); případně profesní skupiny (kamnáři).

Pořadatelé naopak poskytli velký prostor různým neziskovým a občanským spolkům, které přímo různé památky zachraňují, anebo se zabývají propagací kulturního dědictví, ať už ve prospěch turistiky, nebo s cílem podporovat zájem milovníků památek či výchovně působit na mládež.

I z tohoto neuspořádaného a mezerovitého přehledu je zřejmé, že se veletrh i ve své krátké historii stačil zajímavě vyprofilovat jako akce podporující památkovou ideu. Myslím ostatně, že to tak odpovídá i letoře pořadatelského týmu, kterému tak mají památkáři svým způsobem zač děkovat.

Ve svém stručném úvodním projevu ostatně na tyto stránky veletrhu poukázala i náměstkyně ministra kultury dr. Anna Matoušková, což by mohlo nasvědčovat tomu, že i na MK jsou si pozitivních stránek z hlediska ochrany památek vědomi. Pro pořadatele je to snad i alespoň morální pobídka do práce na budoucích ročnících.

Nepochybně by takovou pobídkou mohla a měla být i relativní spokojenost vystavovatelů a návštěvníků.

Přínosem bylo i pojetí odborného programu (byl nazván doprovodným, ale v jistém smyslu jej lze považovat za významný z řady ohledů, podle mého zejména z hlediska metody prezentace, jak ji předváděli vystupující z mnoha odborných institucí, škol i dobrovolnických instancí). Škála byla široká a v mnoha směrech poučná i pro samotné přednášející. Věřím, že bude nějak vyhodnocena jak na vysokých školách, tak třeba v rámci NPÚ, který pořádal dva obsáhlé přednáškové bloky.

Památky 2014 - odborný veletrh v Praze 23.-24.10.2014

Veletrh Památky 2014. Studentská památková mise.

Zajímavé bylo např. i vystoupení Studentské památkové mise, představující postupy i výsledky zkoumání stavebního fondu i urbanismu pražských Košíř v rámci projektu realizovaného za účasti NPÚ. Ve spolupráci studentů fakult architektury a dějin umění byly systematicky zkoumány oblasti, které prodělaly pestrý stavební a urbanistický vývoj od předměstské zemědělské krajiny k částečně zastavěnému území, zasahovanému urbanismem v několika „budovatelských“ vlnách (dělnické kolonie, čtvrti činžovních domů i honosných vil). Zpracovatelé byli vedeni k pozornosti mnoha dosud opomíjeným výzdobným detailům, ale také historicitě či „kampaňovitosti“ zakladatelských počinů, ale zejména k pochopení významu jevů v souvislostech a důležitosti uchování maxima takových svědectví pro kvalitu životního prostředí ve městě.

Snad si tyto přístupy podrží i do své budoucí praktické činnosti a budou také pěstovat schopnost a zájem vysvětlovat tyto principy vlastníkům památek či příslušným úředním či politickým představitelům. Bez osvěty se totiž nedobereme ani budoucích památkově orientovaných …památkových zákonů apod. (ani toho, že bude osvěta výrazněji akcentována i v samotném památkové zákonu :-)).

Studentská památková mise pokročila i k tomu, že z vyhodnocených objektů kvalifikovaně vybrala několik hodnotných příkladů a podala na MK návrhy na prohlášení za kulturní památky.

Do značné míry tak studenti poznávají celý proces přípravy památkové ochrany od výzkumů až po administrativní konání nutné pro zákonné zakotvení.

Přesto je trochu zneklidňující, že v takovém projektu není znatelný zájem navázat vytvořená data na „vyšší“ informační systémy zejména v památkové péči (MonumNet). Nebo to tak aspoň není prezentováno.

To mě napadá v další mnou oblíbené oblasti, kterou jsou různé formy evidence památkových jevů, tedy „formulářová památková péče“. Na začátku každého „projektu“ jakoby prvním krokem bylo vytvoření vlastního formuláře. Ten vždy logicky obsahuje prakticky stejné položky, jež jsou jen „poněkud“ jinak seřazené a pojmenované.

Chybnost tohoto přístupu se zdá málo závažná. Věřme, že si jí časem, ale co nejdříve, všimnou tam, kde mohou vznést skutečně slyšené námitky, vydat nekompromisní doporučení či dokonce pokyny. I když zase ne ukvapeně!

Ideálně by měly takové „platformy“ být pro podobné studentské i jiné výzkumné a soupisné aktivity vytvořeny a poskytnuty již na samém jejich počátku.

Data by tak nebyla vytvářena stále dokola v rámci různých projektů (které o sobě nejednou ani „nevědí“), ale jejich účinek by se sčítal (či násobil :-)).

Skoro to dělá dojem, že něco takového ještě nikoho ani nenapadlo, protože ani v úvodních tezích projektů není vysloveno politování, že vlastní IS byl vytvořen proto, že nebylo na co navázat…

Ale to jsem odbočil.

Na doprovodném programovém bloku NPÚ věnovaném tématu „Kámen v památkové péči“ se podařilo zhodnotit a souhrnně představit celé téma, a ve zkrácených verzích i přednášky, které k tématu odborníci realizovali v průběhu letošního roku, kdy byl kámen sledován v NPÚ i pořádáním dalších akcí.

Památky 2014 - odborný veletrh v Praze 23.-24.10.2014

Veletrh Památky 2014. Prezentace na podporu nominace kulturní krajiny Krušnohoří na Seznam UNESCO.

NPÚ dále zpřístupnil v pražské premiéře několik „putovních“ výstav k různým tématům (právě kámen v památkové péči, dále podstávkové domy v severních Čechách). Podílel se také na vytvoření prezentace připravované přihlášky památek hornické minulosti Krušnohoří do Seznamu UNESCO.

Památkové prezentace na veletrhu Památky 2014 rozhodně představují zajímavý příslib z hlediska komunikace památkářů s veřejností. Možná se Vám to zdá samozřejmé. Jenže ono to skutečně svědčí o určitém pozitivním posunu v mysli památkářů. K prvnímu ročníku veletrhu se totiž mnoho památkářů stavělo velmi odtažitě. Projevoval se nezájem podpořit veletrh propagačně apod., jelikož byl považován za čistě komerční akci. Již na prvním ročníku se však podařilo výrazně prezentovat projekt (Ne)tušených souvislostí. Na druhém ročníku byla „komerční“ stránka veletrhu do značné míry redukovaná, takže mezi prezentacemi se již výrazně uplatňoval jak stánek NPÚ, tak i jeho bloky v odborném doprovodném programu.

Posluchači těchto bloků sice nebyli příliš početní, ale tím spíše šlo o významnou příležitost si taková veřejná vystoupení naostro vyzkoušet. To by se mohlo zdát jednoznačně pozitivní. Nicméně je to vystaveno riziku, že třeba při nekonání veletrhu (třeba i přechodném) či naopak jeho výraznější komerčnosti, by tato veřejná vystoupení chyběla. Tedy, možná by je postrádal málokdo, ale jejich konání či nekonání by nemělo takto zůstat mimo vliv památkářů. (Připomeňme si, že již řadu let se nekonají celoústavní konference, které se velkou vitalitou a nepochybným zdarem obětavě zajišťoval dr. Václav Pilz. Od jeho odchodu jakoby již nikdo nic takového nepotřeboval – to je ale neblahý omyl.)

Nakonec již při zahájení vyzdvihla společenské a odborné stránky veletrhu i paní náměstkyně ministra Anna Matoušková. Nedává to tedy možnost nějaké podobné prezentační aktivity vytvářet i vlastními silami památkářů?

Zdá se totiž, že by to aspoň vlažný zájem veřejnosti vyvolat mohlo. Řekněme podobně, jako v případě nedávného „Mezinárodního“ dne archeologie. Kapacity památkářů nejsou velké (jejich přebytek pro zapojování do podobných aktivit není bohužel asi dostatečný, což ale při „běžném provozu“ není příliš nápadné). Ale zájem o problematiku i její prezentaci většinou stál aspoň na počátku u rozhodnutí se tomuto oboru věnovat profesionálně.

Napadat nás mohou takové věci i v souvislosti s probíhajícím Týdnem vědy a techniky, kde se některá pracoviště rovněž dotýkají památkářských témat (dějiny umění, analytické metody…). Nebo při pohledu do Rakouska či Bavorska (dny památkové péče, dny otevřených dveří…).

Památková péče stále častěji ráda poukazuje na svou multidisciplinárnost. Vlastně je možné říci, že sotva někdo další může představit tak širokou škálu vizí či metod.

V případě pořádání nějakého národního Dne či Týdne památkové péče by bylo možné zpřístupňovat (samozřejmě v přijatelné míře) depozitáře, laboratoře, restaurátorské dílny, edukační i metodická centra a ukazovat „národu“ co se tam děje zajímavého i nového, kam se obor právě ubírá.

Slyšel jsem, že na některých pracovištích se již dny otevřených dveří pořádají (např. zní skoro jako nějaká báchorka, že se přitom otevře i ředitelna, kterou procházejí lidi – někteří se jen podívají, jiní s ředitelem probírají aktuální medializované kauzy, nebo se ptají na svůj problém třeba s výměnou oken).

Památkáři se z širšího pohledu zatím trochu vlažně (a v minulých letech s opožděním) zapojovali do aktivit k Mezinárodnímu dni památek a historických sídel či ke Dnům evropského dědictví (spíše se nejprve „otevíraly“ správy některých památek). Nicméně samostatná akce by mohla být také viditelnější, a současně by mohla být účinnější mimo termín s velkou konkurencí dalších aktivit měst, regionů či ministerstev.

Nakonec pozorujeme i to, jak „kampaně“ typu Mezinárodního dne archeologie či Dnů vědy a techniky jsou daleko lépe zvládnutelné pro celostátní média (TV, rozhlas…).

Např. květnový či červnový termín by mohl být zajímavý i pro možnost zapojit do akcí zpřístupněné památky.

Nicméně zatím děkujme pořadatelům veletrhu Památky 2014 a těšme se na další ročník!

Advertisements

2014/11/02 Posted by | prezentace | | Napsat komentář

Na výstavě arch. Otakara Kuči

Ještě do neděle můžete navštívit v galerii SVU Mánes Diamant (ve stejnojmenném domě v Lazarské ulici na Novém Městě v Praze) výstavu plánové dokumentace, fotografií i modelů z rozsáhlého díla vynikajícího architekta, působícího po desítky let především v oblasti zahradní a krajinářské tvorby, zejména při rekonstrukcích. Měl jsem vzácnou příležitost zhlédnout výstavu s autorovým výkladem. Co k tomu říci. Bez dokonalého autorova přehledu o příčinách toho či onoho řešení se v tom bez podrobné znalosti všech peripetií nedá dobře orientovat. Myslím, že je veliká škoda, že se obecně takovéto komentované prohlídky co nejintenzivněji nenatáčejí na video a veřejně nezpřístupňují. Ba víc, myslím, že je to chyba historického významu. Tak aspoň pár fotek pro připomenutí

Obnova zahrady zámku Kratochvíle
Projekt obnovy zahrady zámku Kratochvíle.

2011/11/22 Posted by | architektura, personálie, výstava | , | Napsat komentář

Sakrální architektura – 10. konference Sdružení pro SHP

Aktualizované informace na webu NPÚ zde.

Pořadatelé hodlají téma pojmout v maximální šíři:

„Ve středoevropském prostředí jde především o křesťanskou a židovskou architekturu. V rámci širšího chápání tématu konference jsou však předmětem zájmu také stavby jiných, mimoevropských náboženských systémů a obecně kultovní místa vyskytující se od pravěku až po současnost. Hlavní sakrální objekty jsou často součástí rozsáhlejších celků, slučujících řadu dalších, nejen liturgických funkcí (farní areály, kláštery apod.). Sakrální architektura zahrnuje řadu dalších objektů se specifickou funkcí (poutní místa, poustevny) či měřítkově drobné stavby organizující kulturní krajinu (kapličky, křížky, samostatně stojící skulptury a další).
Cílem jubilejní 10. konference SHP je zachytit podněty vycházející nejen z oblasti dějin umění, archeologie a stavitelství, které pracují se stavbou jako se specifickým hmotným pramenem, ale v rámci multidisciplinárního pojetí přispět k hlubšímu uchopení/pochopení sakrální architektury prostřednictvím filosofie/teologie, historie, ikonologie, religionistiky, sociologie, kulturní antropologie ad.“

Roma (Řím, Itálie), Pantheon

2011/01/14 Posted by | architektura, historická architektura | , , | Napsat komentář

   

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond