Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Pigmentorialismus – nový pojem pro Slovník památkové péče?

Podobně jako umělecká činnost, jsou specifickými znaky – „slohovými prvky“ – poznamenána i jednotlivá období historie památkové péče. Podobně jako v uměních, je v památkové péči příznačné nemalé rozrůznění projevů stylu, ale také překrývání různých vlivů podle osobního naladění aktérů památkových zásahů, podle dosaženého stupně vzdělání, jakož i nastřádaných životních a pracovních zkušeností. Samozřejmě do procesů konzervace a ochrany památek vstupují i vlastníci, osobnosti povolujících úředníků apod. Čili se projevují vlastnosti, zkušenosti i zasvěcenost všech. Jsou tedy i projevy a výsledky památkové péče svědectvím o své době, na kterém můžeme zjišťovat specifické jevy.

Známe např. purismus 19. století, očišťující „původní“ vlastnosti památky od nánosů pozdějších zásahů. Avšak v podobném pojetí můžeme hodnotit i „syntetickou metodu“, která se jaksi smiřuje s navrstveností jednotlivých epoch vývoje památky, přičemž je nejednou činí očividnějšími. „Analytická metoda“ je s ní v tomto vcelku spřízněná, i když někdy zasahuje do památek ještě výrazněji (uprostřed barokního řešení stěny, či spíše v místě narušujícím její strukturu, se vyjímá gotické kružbové okno nějaké předchozí epochy).

čp. 153/III, Valdštejnská 8, Praha, Malá Strana

Barokní palác v průběhu opravy. Nově byla osazena (resp. vrácena) okna v líci fasády, která je opatřena výrazně tmavším nátěrem (původní barevnost je dosud zřejmá na přízemí).

Je ovšem důležité, aby „památkovost“ byla na památce poznatelná. Např. „syntetická metoda“ často „rušivé“ projevy starších epoch skryje tak, že pro běžného pozorovatele nejsou vlastně zřejmé. Zdá se, že někdy se pro něj stanou neexistujícími. Pokud si uvědomíme, že z hlediska památkové péče je pozorovatelem i vlastník památky, může to být velmi riskantní stav. Tedy z hlediska touhy zachovávat historické památky budoucím generacím. Mnoho nám v tom nepomůže ani příslovečné až mýtické ukládání nálezových zpráv ve veřejně přístupných archivech (čl. 16 Benátské charty). Kdo je tam bude v praxi hledat?

Památková péče naší doby je poznamenána diskusemi o autenticitě (když tedy máme těch 20 let Dokumentu z Nara) v rozpětí mezi autenticitou rozpadající se památky a touhou revokovat autenticitu původní. Tyto nuance či dilemata se nějak projeví téměř v každé památkové akci. A to včetně „řešení“ relací k okolnímu prostředí, samozřejmě odlišnému od stavu, kdy se památka nacházela ve stavu své původní autenticity.

Je tedy zkrátka nevyhnutelné nějak rozhodnout, přičemž základní princip v zásadě vyžaduje, aby se tak stalo na základě maximálně kvalifikovaného zvažování.

Nejnápadnějším výsledkem údržby památek je barevnost vnějších povrchů staveb. Z hlediska předešle zmiňovaných dilemat se ocitáme v polaritě mezi úzkostlivou konzervací právě existujícího stavu a radikálně rekonstrukčním řešením, v zásadě s maximální přesností rekonstruující „původní“ podobu. „Rekonstrukční metoda“ se obvykle musí vyrovnávat s relikty a „nánosy“ pozdějších zásahů. Typicky se např. rekonstruovaná podoba fasády projevuje odhalením zazděných původních oken a „kontrastním“ ponecháním nových otvorů, které jsou výsledkem pozdějších proměn vnitřního uspořádání stavby. Taková částečná rekonstrukce tedy může být i „analytikou“, ale můžeme na ni vztahovat i znaky „syntetiky“. A „syntézou“ je každý výsledek. Stává se autentickým svědectvím o přístupech doby, kdy oprava proběhla – též naší doby.

Čimelice (PI), hřbitov, hrobka

Nesnadná cesta k volbě optimální barevnosti nového nátěru. Památka byla dosud „okrově žlutá“, nyní se stala zelenou. Je nepochybné, že zelená barva se výrazně uplatňuje i mezi historickými vrtstvami.

V nynějším období se podobně jako dříve jedná v památkové péči nejčastěji o běžné opravy fasád. Snahou památkové péče přitom je – opět v polaritě – buďto se zcela vyvarovat zviditelnění opravy a pokud možno použít stejné materiály a barevnost, anebo podrobit vrstvy starších nátěrů restaurátorskému průzkumu a na jeho podkladu vybrat raději některou ze starších co nejlépe doložitelných barevností. Zde se pak ocitáme ve zvláštní situaci proto, že dnešní chemický průmysl umožňuje vytvoření prakticky jakéhokoliv odstínu. Odhalení „původní“ (či nějaké jiné starší) výrazné barevnosti tak stále častěji vede ke zvýraznění barev, které by ještě nedávno byly nějak tlumeny, aby „fingovaly“ určitou věkovitost, přiměřenou tomu, že se prostě nejedná o novou stavbu.

Taková „opatrnost“ je stále častěji brána za mystifikování a snad i nedostatek odborné suverenity. Spolu se snahou vyhovět touze investora, aby oprava byla „viditelná“, přispívají tak projektanti i památkáři přímo či nepřímo k barevnému oživování ve městech a městečkách, ba i na vsích.

Přitom „viditelnost“ zásahu je zcela subjektivní, protože ten, kdo stavbu neviděl před zásahem, o žádné změně neví… (a ani mnozí pravidelní kolemjdoucí si ničeho nevšimnou). Přesto z takových (a možná nějakých dalších) podnětů dochází k tomu, že i stavby, u kterých prakticky k žádné výrazné změně nedošlo, jsou alespoň provedeny v tmavším odstínu. To je v některých případech zajímavé proto, že předchozí světlejší barevnost nejednou také byla výsledkem zkoumání a památkového zvažování, čili by bylo nasnadě ji konzervovat.

Tento trend lze sledovat v přibývajícím počtu případů. Setkáváme se i s názorem, že se tu projevuje celkově stále výraznější barevnost tištěných i elektronicky dostupných reklam apod.

Tak či tak se jedná o souznění řady vlivů, působících srovnatelně v tak velkém množství případů, že lze mluvit o svého druhu „stylu“. Protože jde v neposlední řadě o výsledek vývoje v chemickém průmyslu (bez něj by „výrazové prostředky“ byly podstatně omezenější), ale přitom jde o projevy, kterým se přeci jenom např. památkářské kruhy leta bránily, můžeme si pro budoucí vývojové výzkumy pracovně tento „památkový sloh“ označit jako „pigmentorialismus“. Anebo je to jen pomůcka k dalším úvahám či diskusím…

(Na okraj podotkněme, že moderní barevné fasádní nátěry mají často velmi odlišné chování vůči světlu – pohltivost, odrazivost. Ale mají také nejednou až nápadně odlišné mechanické vlastnosti – např. tloušťka vrstvy může až k nesrozumitelnosti deformovat prvotní jemné povrchové pojednání štuku apod. /možná tak jako „obětovaná vrstva“ prodlouží životnost původního materiálu/. Nerovnost povrchu a možná i elektrostatické vlastnosti zesilují usazování prachu a biotické chování jakoby lákalo více hmyzu k rozvinutí pavučinových závojů a chumáčů.)

Reklamy

2014/11/02 Posted by | opravy památek, organizace památkové péče | | Napsat komentář

Veletrh Památky 2014 – setkávání milovníků památek s budoucností?

Památky 2014 - odborný veletrh v Praze 23.-24.10.2014

Veletrh Památky 2014. Stánek projektu záchrany a obnovy podstávkových domů.

Svátek, který se stal od 2. ročníku do jisté míry komorním, a v jistém smyslu stále i velkosvětským setkáním nejen památkářů, ale v neposlední řadě kulturních paměťových institucí (muzeí), se minulý týden konal potřetí.

Ve značné míře se ho dále – opět už tradičně – účastnilo několik středních i vysokých škol. Nepřehlédnutelná byla účast katolické církve s několika stánky, téměř možno říci honosnými, naznačující, že tyto společenské instance se hodlají na kulturní odkaz seriózně zaměřovat (snad to bude znamenat i konec různým kampaním „očišťování“ chrámů od „balastu“ nastřádaného generacemi předků – jistě k tomu bude potřebná i státní pomoc).

Památky 2014 - odborný veletrh v Praze 23.-24.10.2014

Veletrh Památky 2014. Stánek Cechu kamnářů ČR

Velcí podnikatelé se ocitli v defenzivě, ale zájem projevilo pár menších firem zaměřujících se na památky či jejich prvky (typicky truhláři); případně profesní skupiny (kamnáři).

Pořadatelé naopak poskytli velký prostor různým neziskovým a občanským spolkům, které přímo různé památky zachraňují, anebo se zabývají propagací kulturního dědictví, ať už ve prospěch turistiky, nebo s cílem podporovat zájem milovníků památek či výchovně působit na mládež.

I z tohoto neuspořádaného a mezerovitého přehledu je zřejmé, že se veletrh i ve své krátké historii stačil zajímavě vyprofilovat jako akce podporující památkovou ideu. Myslím ostatně, že to tak odpovídá i letoře pořadatelského týmu, kterému tak mají památkáři svým způsobem zač děkovat.

Ve svém stručném úvodním projevu ostatně na tyto stránky veletrhu poukázala i náměstkyně ministra kultury dr. Anna Matoušková, což by mohlo nasvědčovat tomu, že i na MK jsou si pozitivních stránek z hlediska ochrany památek vědomi. Pro pořadatele je to snad i alespoň morální pobídka do práce na budoucích ročnících.

Nepochybně by takovou pobídkou mohla a měla být i relativní spokojenost vystavovatelů a návštěvníků.

Přínosem bylo i pojetí odborného programu (byl nazván doprovodným, ale v jistém smyslu jej lze považovat za významný z řady ohledů, podle mého zejména z hlediska metody prezentace, jak ji předváděli vystupující z mnoha odborných institucí, škol i dobrovolnických instancí). Škála byla široká a v mnoha směrech poučná i pro samotné přednášející. Věřím, že bude nějak vyhodnocena jak na vysokých školách, tak třeba v rámci NPÚ, který pořádal dva obsáhlé přednáškové bloky.

Památky 2014 - odborný veletrh v Praze 23.-24.10.2014

Veletrh Památky 2014. Studentská památková mise.

Zajímavé bylo např. i vystoupení Studentské památkové mise, představující postupy i výsledky zkoumání stavebního fondu i urbanismu pražských Košíř v rámci projektu realizovaného za účasti NPÚ. Ve spolupráci studentů fakult architektury a dějin umění byly systematicky zkoumány oblasti, které prodělaly pestrý stavební a urbanistický vývoj od předměstské zemědělské krajiny k částečně zastavěnému území, zasahovanému urbanismem v několika „budovatelských“ vlnách (dělnické kolonie, čtvrti činžovních domů i honosných vil). Zpracovatelé byli vedeni k pozornosti mnoha dosud opomíjeným výzdobným detailům, ale také historicitě či „kampaňovitosti“ zakladatelských počinů, ale zejména k pochopení významu jevů v souvislostech a důležitosti uchování maxima takových svědectví pro kvalitu životního prostředí ve městě.

Snad si tyto přístupy podrží i do své budoucí praktické činnosti a budou také pěstovat schopnost a zájem vysvětlovat tyto principy vlastníkům památek či příslušným úředním či politickým představitelům. Bez osvěty se totiž nedobereme ani budoucích památkově orientovaných …památkových zákonů apod. (ani toho, že bude osvěta výrazněji akcentována i v samotném památkové zákonu :-)).

Studentská památková mise pokročila i k tomu, že z vyhodnocených objektů kvalifikovaně vybrala několik hodnotných příkladů a podala na MK návrhy na prohlášení za kulturní památky.

Do značné míry tak studenti poznávají celý proces přípravy památkové ochrany od výzkumů až po administrativní konání nutné pro zákonné zakotvení.

Přesto je trochu zneklidňující, že v takovém projektu není znatelný zájem navázat vytvořená data na „vyšší“ informační systémy zejména v památkové péči (MonumNet). Nebo to tak aspoň není prezentováno.

To mě napadá v další mnou oblíbené oblasti, kterou jsou různé formy evidence památkových jevů, tedy „formulářová památková péče“. Na začátku každého „projektu“ jakoby prvním krokem bylo vytvoření vlastního formuláře. Ten vždy logicky obsahuje prakticky stejné položky, jež jsou jen „poněkud“ jinak seřazené a pojmenované.

Chybnost tohoto přístupu se zdá málo závažná. Věřme, že si jí časem, ale co nejdříve, všimnou tam, kde mohou vznést skutečně slyšené námitky, vydat nekompromisní doporučení či dokonce pokyny. I když zase ne ukvapeně!

Ideálně by měly takové „platformy“ být pro podobné studentské i jiné výzkumné a soupisné aktivity vytvořeny a poskytnuty již na samém jejich počátku.

Data by tak nebyla vytvářena stále dokola v rámci různých projektů (které o sobě nejednou ani „nevědí“), ale jejich účinek by se sčítal (či násobil :-)).

Skoro to dělá dojem, že něco takového ještě nikoho ani nenapadlo, protože ani v úvodních tezích projektů není vysloveno politování, že vlastní IS byl vytvořen proto, že nebylo na co navázat…

Ale to jsem odbočil.

Na doprovodném programovém bloku NPÚ věnovaném tématu „Kámen v památkové péči“ se podařilo zhodnotit a souhrnně představit celé téma, a ve zkrácených verzích i přednášky, které k tématu odborníci realizovali v průběhu letošního roku, kdy byl kámen sledován v NPÚ i pořádáním dalších akcí.

Památky 2014 - odborný veletrh v Praze 23.-24.10.2014

Veletrh Památky 2014. Prezentace na podporu nominace kulturní krajiny Krušnohoří na Seznam UNESCO.

NPÚ dále zpřístupnil v pražské premiéře několik „putovních“ výstav k různým tématům (právě kámen v památkové péči, dále podstávkové domy v severních Čechách). Podílel se také na vytvoření prezentace připravované přihlášky památek hornické minulosti Krušnohoří do Seznamu UNESCO.

Památkové prezentace na veletrhu Památky 2014 rozhodně představují zajímavý příslib z hlediska komunikace památkářů s veřejností. Možná se Vám to zdá samozřejmé. Jenže ono to skutečně svědčí o určitém pozitivním posunu v mysli památkářů. K prvnímu ročníku veletrhu se totiž mnoho památkářů stavělo velmi odtažitě. Projevoval se nezájem podpořit veletrh propagačně apod., jelikož byl považován za čistě komerční akci. Již na prvním ročníku se však podařilo výrazně prezentovat projekt (Ne)tušených souvislostí. Na druhém ročníku byla „komerční“ stránka veletrhu do značné míry redukovaná, takže mezi prezentacemi se již výrazně uplatňoval jak stánek NPÚ, tak i jeho bloky v odborném doprovodném programu.

Posluchači těchto bloků sice nebyli příliš početní, ale tím spíše šlo o významnou příležitost si taková veřejná vystoupení naostro vyzkoušet. To by se mohlo zdát jednoznačně pozitivní. Nicméně je to vystaveno riziku, že třeba při nekonání veletrhu (třeba i přechodném) či naopak jeho výraznější komerčnosti, by tato veřejná vystoupení chyběla. Tedy, možná by je postrádal málokdo, ale jejich konání či nekonání by nemělo takto zůstat mimo vliv památkářů. (Připomeňme si, že již řadu let se nekonají celoústavní konference, které se velkou vitalitou a nepochybným zdarem obětavě zajišťoval dr. Václav Pilz. Od jeho odchodu jakoby již nikdo nic takového nepotřeboval – to je ale neblahý omyl.)

Nakonec již při zahájení vyzdvihla společenské a odborné stránky veletrhu i paní náměstkyně ministra Anna Matoušková. Nedává to tedy možnost nějaké podobné prezentační aktivity vytvářet i vlastními silami památkářů?

Zdá se totiž, že by to aspoň vlažný zájem veřejnosti vyvolat mohlo. Řekněme podobně, jako v případě nedávného „Mezinárodního“ dne archeologie. Kapacity památkářů nejsou velké (jejich přebytek pro zapojování do podobných aktivit není bohužel asi dostatečný, což ale při „běžném provozu“ není příliš nápadné). Ale zájem o problematiku i její prezentaci většinou stál aspoň na počátku u rozhodnutí se tomuto oboru věnovat profesionálně.

Napadat nás mohou takové věci i v souvislosti s probíhajícím Týdnem vědy a techniky, kde se některá pracoviště rovněž dotýkají památkářských témat (dějiny umění, analytické metody…). Nebo při pohledu do Rakouska či Bavorska (dny památkové péče, dny otevřených dveří…).

Památková péče stále častěji ráda poukazuje na svou multidisciplinárnost. Vlastně je možné říci, že sotva někdo další může představit tak širokou škálu vizí či metod.

V případě pořádání nějakého národního Dne či Týdne památkové péče by bylo možné zpřístupňovat (samozřejmě v přijatelné míře) depozitáře, laboratoře, restaurátorské dílny, edukační i metodická centra a ukazovat „národu“ co se tam děje zajímavého i nového, kam se obor právě ubírá.

Slyšel jsem, že na některých pracovištích se již dny otevřených dveří pořádají (např. zní skoro jako nějaká báchorka, že se přitom otevře i ředitelna, kterou procházejí lidi – někteří se jen podívají, jiní s ředitelem probírají aktuální medializované kauzy, nebo se ptají na svůj problém třeba s výměnou oken).

Památkáři se z širšího pohledu zatím trochu vlažně (a v minulých letech s opožděním) zapojovali do aktivit k Mezinárodnímu dni památek a historických sídel či ke Dnům evropského dědictví (spíše se nejprve „otevíraly“ správy některých památek). Nicméně samostatná akce by mohla být také viditelnější, a současně by mohla být účinnější mimo termín s velkou konkurencí dalších aktivit měst, regionů či ministerstev.

Nakonec pozorujeme i to, jak „kampaně“ typu Mezinárodního dne archeologie či Dnů vědy a techniky jsou daleko lépe zvládnutelné pro celostátní média (TV, rozhlas…).

Např. květnový či červnový termín by mohl být zajímavý i pro možnost zapojit do akcí zpřístupněné památky.

Nicméně zatím děkujme pořadatelům veletrhu Památky 2014 a těšme se na další ročník!

2014/11/02 Posted by | prezentace | | Napsat komentář

   

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte