Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Drobnost ke stále otevřeným otázkám evidence a dokumentace fragmentů historických staveb

Poznámka jednak informuje o nálezu dosud zřejmě neznámých zlomků románských záklenků okenních otvorů(?) z kláštera v Milevsku, jednak opět upozorňuje na rizika související s dosud nedostatečnou pozorností věnovanou evidenci takových zlomků, pro niž by byl potřebný komplexní informační systém propojující údaje o lapidáriích (muzea), stojících i reliktních stavbách (památková péče) a o nálezech získaných v rámci monitoringu památek, OPD, či archeologických výzkumů.

Milevsko, románské fragmenty v hospodářském dvoře

Fragmenty starších stavebních článků ve zdivu kolny v hospodářském dvoře kláštera v Milevsku (v dolní třetině díl neprofilovaného záklenku).

2016/06/18 Posted by | detaily staveb, evidence památek | | Napsat komentář

Tři průvodce architekturou měst (Plzeň, Brno, České Budějovice)

V posledních dnech se objevily tři publikace představující architektonický památkový fond tří velkých měst. Vidíme, že tento typ publikací, poskytujících utříděný přehled, má stále pro zájemce o památky velké kouzlo. Nepochybně jim poskytuje zvláště solidní oporu pro poznávání souvislostí doplňované při vlastních vycházkách. Pro odborníky jsou shromážděné dokumentace vždy cennou pomůckou pro srovnávací studium apod.

Městské domy historického jádra Plzně jsou prezentovány kompletně. Stručné historie jsou ilustrovány zčásti drobnými identifikačními snímky. Doplněny jsou různé peripetie z minulosti města, ale „vrstevnatost“ historického města dokládají také vybrané ukázky historických nálezů.

Primárně architektuře se věnuje „typický“ architektonický průvodce Brnem zaměřený na meziválečnou architekturu. Hesla jsou podrobná, doplněná drobnými plánky, solidně reprodukovanými, u nichž ve většině zaujme ne zcela běžné zařazení půdorysu přízemí i typického patra.

Architektura Českých Budějovic je představena v celém historickém vývoji na výběru cca 70 staveb.

Publikace byly prolistovány s laskavým svolením Knihkupectví Academia v Praze na Václavském náměstí.

2016/01/07 Posted by | architektura, evidence památek, publikace, recenze, Uncategorized | | Napsat komentář

Wikipedie jako rozcestník k hlavním zdrojům památkových informací NPÚ

Je to zřejmě několik nemnoho týdnů, co na Wikipedii došlo k trochu skrytému, ale šikovnému vylepšení seznamů kulturních památek, jež vznikly před několika lety v souvislosti s pořádáním fotosoutěže Wiki miluje památky – české to verze světové Wiki Loves Monuments (s lítostí připomeňme, že podle dosavadních informací se letos soutěž v ČR konat nebude).

V tabulce se u odkazu na údaj o evidenci památky v ÚSKP (rejstříkové číslo ve třetím sloupci) objevila značka sponky s funkcí odkazu na výpis souborů z Metainformačního systému (MIS) Národního památkového ústavu. Výpis je vytvořen jako výsledek fulltextového vyhledávání s dotazem na toto číslo, což je téměř plně funkční řešení (asi mohou nastat okolnosti, že kvůli nějakým nepřesnostem v metadatech určitý soubor nebude dohledán; lze však odhadovat, že k tomu nedojde u více než 1% případů). Čili uživatel z tabulky dospěje nejen k údaji o rozsahu památkového ochrany v databázi MonumNet, ale také na jedno kliknutí získá přehled o fotodokumentaci v archivu NPÚ či o digitalizovaných evidenčních kartách, ale také o výzkumných zprávách a posudcích. Užitečný by byl i přehled o plánových archivech či analogových fototékách, ale to je zatím třeba hledat jinými způsoby v dalších informačních zdrojích. Dojít ke sloučení těchto nástrojů pro práci s památkovými daty je v NPÚ plánováno v příštích měsících.

Příklad. Plasy – v tabulce lze ve třetím sloupci najít jak odkaz na MonumNet, tak i na výpis souborů v MIS (aktuálně 47 položek).

Ukázka - Plasy, klášter. Ve 3. sloupci odkazy na MonumNet a na MIS (sponečka)

Ukázka – Plasy, klášter. Ve 3. sloupci odkazy na MonumNet a na MIS (sponečka)

Propracovat se k informacím o památkách v Integrovaném informačním systému památkové péče (IISPP) provozovaném Národním památkovým ústavem nebývá vždy prvoplánově snadné. Proto je i tato pomůcka citelným ulehčením. Navíc na stejném místě máme i odkaz na dokumenty v úložištích Wikimedia Commons, takže je na jednom místě možné získat o památce velmi dobrý přehled (to i v situaci, kdy většina památek nemá na Wikipedii dosud svůj článek, a ani evidenční popisy v databázích NPÚ dosud nejsou volně dostupné).

Kdybychom byli neskromní, ptali bychom se, jestli by bylo možné tento odkaz do MIS přidat i k údajům o jednotlivé památce (zpravidla v jejím článku, ale někdy také v článku o obci apod.). Aby nebylo při vyhledání hesla následně nutné pátrat po citované tabulce se seznamem památek). Patrně bude také třeba do budoucna „překonat“ omezení přehledů na Wikipedii na chráněné památky a zahrnout i „nepamátky“ (často se neliší ničím jiným, nežli tou „zapsaností“).

Ed. 20150623-1400: Během dneška došlo v této věci k přínosnému vývoji na Wikipedii. Šablona pro vkládání odkazů na informace o kulturní památce v MonumNet byla doplněna o odkaz na soubory v MIS. Jediný drobný problém nynějšího stavu je, že se vyhledávání provádí podle čísla IdReg, které je jednoznačné v MonumNet, ale ve fulltextovém vyhledávání dochází k přiřazení i jiných výsledků (když se objeví stejný řetězec čísel). Není to velké procento a je to každopádně usnadnění při využívání fotek apod. z MIS. Výběr lze doladit upřesněním vyhledávání výběrem lokality (většinou by to mělo pomoci). (Ed. 201506240750: V tabulkách seznamů památek odkaz ze sponky míří na číslo ÚSKP, takže se výsledek od výsledku z článku /IdReg/ může mírně lišit.)
Příklad.

2015/06/23 Posted by | evidence památek | , | Napsat komentář

NPÚ oficializoval spolupráci s Wikimedií ČR

Po letech neformálních snah a aktivit (ty mé nejméně oficiální mohly vyvolávat i komplikace, např.) byla přijata rámcová dohoda o spolupráci obou institucí – státního odborného a vědeckého pracoviště s občanským spolkem zajišťujícím tvorbu české verze Wikipedie. Nevím, že by vše dosud probíhalo vždy tak hladce, jak to Wikimedie líčí, ale z hodnostářského pohledu nejspíše ano.

Každopádně můžeme nyní očekávat příznivý vývoj hlavně pro ty, kdo na internetu hledají informace o památkách. V obsáhlých informačních systémech NPÚ operativně dohledat podrobnosti o hodnotách památek není snadné (seznam kulturních památek ve smyslu PZ, IS NPÚ), na Wikipedii zase existuje jen výběr informací, tak jak jej vypracují nadšení wikipedisté. V jejich řadách se ovšem vyskytují i památkáři (což pod tradičními přezdívkami editorů mnohdy není nožné poznat).

Spolupráce by asi mohla vést ke snadnějšímu propojování identifikačních údajů kulturních památek. Na Wikipedii pro to bylo uděláno mnohé, např. stojí za zmínku už taková „drobnost“, že v seznamech památek, které vznikly zejména ve vazbě na organizování českého kola fotosoutěže Wiki miluje památky, jsou důsledně uváděny odkazy na oficiální seznam památek NPÚ. Rovněž je tento odkaz uváděn u hesel jednotlivých památek na Wikipedii. Na webu NPÚ však zatím identifikační oficiální popisy památek dostupné nejsou.

Věřme, že tedy nyní stojíme z hlediska dostupnosti informací o památkách na bodu významného obratu k lepšímu. Nadále k tomu, neformálně viděno, může přispět každý (památkáře lze vyzvat, aby jen nedokonalosti na Wikipedii nekritizovali, jak je mnohdy „dobrým“ zvykem, ale prostě je bez otálení napravili…).

Nicméně možností koordinace oficiálních dat s „lidovými“ je stále mnoho. Může se jednat o fotobanky, databáze různých druhů památek (např.) či jejich regionálních přehledů (drobné památky nejen na Plzeňsku) apod. Na skloubení takových snah a projektů by „vydělali“ všichni.

2015/05/27 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace | , | Napsat komentář

Standardizovat standardy? K potřebě sjednocení přístupů k evidenci památek a jejich dokumentace

V posledních měsících jsme byli pro průzkumy stavebních památek vybaveni několika metodickými publikacemi, opatřenými certifikáty oficiálnosti a spolehlivosti. (Jejich souhrn uveden u záznamu dojmů ze slavnostního křtu.) Logicky jejich autoři i instance udílející certifikát předpokládají, že taková metodická vodítka přispějí ke sjednocování výsledků a k jejich porovnatelnosti. Opakovaně se proto v metodikách mluví o standardizaci postupů apod. To je samozřejmě velmi žádoucí a bude to přínosem pro praxi. Ale současně nelze přehlédnout, že kýžený standard si zpracovatelé jednotlivých metodik většinou představují různě. Dokonce i v rámci jedné metodiky jsou uvedeny instruktivní varianty realizované různými zpracovateli, ovšem s většími či menšími rozdíly. Kde tedy získat poučení o tom, co má být oním standardem? Je tento standard potřebný? Je správné si vybírat z více variant? Nebo se ještě v odborných kruzích diskutuje a varianty se testují?

Zabývat se tím do jisté míry míním proto, že v jedné z metodik se objevil jako jeden z příkladů možného postupu testovní vzorek formuláře zpracovaný v rámci ověřování mého návrhu standardu. (Jako pracovní dokument jsem ho předložil zde.)

Mimoto se opakovaně odkazuje také na formulářová řešení v metodice OPD (PDF), která se stala jedním ze základů dílčích nynějších metodik pro dokumentaci a evidenci prvků. Jeden z používaných vzorů elaborátu nálezové zprávy OPD pak navazuje na mnou kdysi rozpracovaný „formulář“ popisu, dokumentace a vyhodnocení nálezů (zde koncept pro diskusi na konferenci v roce 2014).

V obecné rovině formulář nelze považovat za nějaký konečný cíl při hledání nástrojů evidence a inventarizace. Je to užitečná pomůcka pro zpracovávání dat, vcelku účinně bránící vynechání některých položek. Avšak již není zárukou správného vyplnění „okének“.

Logika struktury formuláře by vcelku měla odpovídat plynulému odbornému popisu, kterým by např. pro účely odborného publikování mělo být reálné formulář nahradit (samozřejmě po náležitém rozvinutí odborných komentářů, hodnocení, srovnání apod.).

Na druhé straně by ovšem systém tabulky měl být zobrazením údajů databáze (o té se v metodikách objevují zmínky, ovšem bez odkazu na detaily), neboť „papírová“ či „wordová“ tabulka by již měla být přežitkem. Nicméně takové věci bych rád nechal informatikům, nakolik by se jimi chtěli zabývat.

„Tabulka“ by mohla být také dobrou základnou monitoringu památek, tedy sledování a záznamu jejich změn, oprav, přesunů apod. Také tyto změny stavu či polohy památky by měly být jaksi na její „timelině“ zaznamenatelné. K tomu zde připojený koncept návrhu tezí formuláře zřejmě příliš možností nevytváří. Většinou (ne jen u dostupných mustrů) totiž vidíme formulář (evidenci, inventarizaci) jako zmrazený v čase. Jakoby se řekněme s objektem již žádná změna neměla udát. Jakoby se nejednalo o výchozí krok průběžného monitoringu. Do jisté míry se na tom podílejí „konzervační“ přístupy památkové péče jako celku. Mnoho pozornosti se nevěnuje ani minulým proměnám či přesunům věci (zde by totiž měly být zahrnuty i předchozí výzkumy, hodnocení apod., protože mají vliv na osud památky).

Čili by vlastně na kolonky typu „lokace“ (a všechny další, jež se mohou změnit) navázáno „nekonečné“ políčko schopné evidovat probíhající či proběhlé změny. Vlastně ani pro záznam změny není nutné mít celý formulář vyplněný. Totiž podobně jako moment vzniku či provádění evidence je stav výsledkem změn, o kterých již většinou všechno nemáme šanci zjistit, mají i všechny aktuální stavy a děje své časové, místní, věcné i personální souvislosti. Opět je tu nějaká akce (přesun, restaurování) a její aktér (aktéři).

Situací přenosu, výtvarné či provozní geneze apod. je také velmi mnoho, a je otázkou, nakolik „jemně“ je možné je rozlišit. Poučení je snad možné hledat např. ve výzkumech provenience za války uloupených předmětů apod.

Specifickým typem „artefaktu“ jsou i destrukce, místa opadání omítek, restaurátorské či statické sondy. Jde o zásahy a jevy, které obvykle neznamenají rozhodující změnu sledovaného (zkoumaného) předmětu. Došel jsem proto s experimentům s formuláři popisujícími nálezovou situaci a „sondu“. To je asi na další diskusi. Na to navazují i otázky monitoringu stavebně-technického stavu apod. (až po „detaily“ typu výměna rozbité okenní tabulky či nátěr okenního rámu; to se může zdát malicherné, ale zasklení molo být barokní či starší apod.).

V řadě případů v praxi se pak ukazovalo využití formulářů jako zdroj komplikací. To platí např. pro tabulky v textových editorech. Je také otázkou, nakolik je „rigorózně“ uplatňovat, když dosud není jeden spolehlivý standard po ruce. Takový, jehož uplatnění dá zpracovateli jistotu, že se jeho data bez komplikací začlení správným způsobem do systému a propojí se vším souvisejícím.

Vzhledem k existujícímu stavu jsem nakonec v praxi uplatňoval textovou verzi, ve které byla některá prázdná políčka pro přehlednost uvedená jako prázdná (třeba aby bylo vidět, že pro danou akci nebylo vhodné či potřebné daný údaj zpracovávat), či mohla být zcela vynechána. Tak byl tento názor představen již před lety na konferenci Dějiny staveb.

Neměly by přitom být přehlíženy otázky vývoje systému – budou se objevovat nové typy památek, bude třeba odlišit dosud shrnuté variety nějakých předmětů… Struktura údajů by měla počítat s proměnami.

Jedním z kroků by mohlo být zpřístupnění maxima „formálních“ i metodických podkladů k volnému stažení. Tím se jednak dramaticky zvýší ochota lidí standard podporovat, jednak to může usnadnit diskusi, protože bude možné poukázat na problém, zveřejnit navrhované jiné řešení k diskusi a testování apod.

V této souvislosti jsem uvažoval zpracovat nějakou srovnávací tabulku jednotlivých v metodikách navrhovaných „standardů“. Ukazuje se však, že – logicky – po obsahové stránce mnoho rozdílů není, takže formální či terminologické rozdíly by měly být odstraňovány v nějaké debatě.

Za sebe jsem se pokusil „svůj“ návrh formuláře drobně korigovat a znovu předložit k diskusi či snad i k testování. Nepodařilo se mi do něj zahrnout všechny detaily či problémy zmiňované výše, ani další, které by nepochybně měly být vzaty v potaz, něco je stále možná nadbytečné. Pokusil jsem se upravit údaje o lokaci a jejích změnách, protože předešlá verze vyžadovala jejich asi matoucí opakování.

Souhrnně si nadále myslím, že by tyto standardy měly být zpracovány na základě široké diskuse (od IT po historiky umění či restaurátory) už v prvním kroku „standardizace“ a z tohoto standardu by pak  vycházely dílčí metodiky. Jako podpora efektivity správy informací o památkách by pak měly formuláře důsledně být vedeny ve verzích – tedy tak, že budou v praxi aktualizací či monitoringu pouze korigovány a doplňovány, nikoliv již znovu sepisovány…

Prosím tedy o případné připomínky. Možná i o komentáře a názory k potřebnosti standardizace či způsobu jejího zajišťování.

(Počítám s vlastními úpravami této verze textu a rád zapracuji i Vaše připomínky.)

VĚC Pojmenování
Lokalita / Okres Co nejvíce srozumitelné a jednoznačné určení pozice věci v době dokumentace (tedy bez údajů typu „pověřená obec“ apod.)
Areál / Část areálu Určení polohy věci „relativně“, v rámci širších prostorových souvislostí (zámek…).
Adresa
Objekt / Část objektu
Lokalizace (souřadnice, číslo místnosti, parcela, stěna místnosti…)
Místní souvislosti Sousední věci vlevo, vpravo apod. Pozice v expozici, skladišti, šupleti…
Evidenční číslo
[Místo původu] Pokud byla věc přemístěna, tak odkud.
Klíčová slova Pokud možno „exaktní“ uvedení pomůcek pro vyhledávání, pro typologická zařazení apod. Jsou rozdělena do skupin, aby napomohla neopomenout na první pohled méně zřetelné souvislosti, vzdálené specializaci zpracovatele apod. Doporučuje se respektovat tezaury, ale pokud je to potřebné, uvádět i „neslovníkové“ odborné termíny.
KS obor (architektura, malířství, chemický průmysl…)
KS typ (stavební díl, ozdobný prvek…)
KS motiv (portrét, alegorie…)
(KS funkce ?) (trám krovu…)
KS téma, ikonografie (rostlinná výzdoba, zelený muž…)
KS jednotlivosti ikonografie (hrozen, kopí…)
KS pozice (součást zdiva, architektonické struktury, např. hlavice je součástí sloupu apod…)
KS prvky (součásti věci, zejména pokud je sestavena z více prvků – podstavec, sloup, hlavice…)
KS materiál
KS chrono (sloh, vročení…)
1. OKOLNOSTI AKCE
Autor
Datum akce / zápisu
Metoda dokumentace (výčet)
Stupeň podrobnosti (odhad; pro relevanci výsledků to může být významné)
2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI
Souvislosti umístění
(zasazení do konstrukce, umístění ve stěně…)
Označení (inv. č.)
Funkční uspořádání (např. hlavice je osazena na sloupu a podpírá oblouky arkád)
Původ (pokud není na původním místě) (základní odkaz – zejména v případech druhotného užití, při umístění v expozici…)
Charakteristika (forma, funkce, materiál) (stručně – např. kalichovitá hlavice sloupu, pískovec…)
Tvar (popis, orientační skica)
Slohové zařazení (lze jen uvést sloh, nebo jej blíže charakterizovat)
Datace (od – do, styl)
Autor návrhu (architekt, sochař)
Výrobce (stavební firma, sochař…)
Související osoby (investor, pomocníci)
Vývoj Zejména druhotné užití, doklady údržby, modernizace…)
Význam Dílo významné stavební huti, doklad slohu, vzácný doklad řemesla…
Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Charakteristika těchto významných souvislostí a znaků. Možno hesly, ale také rozvést do formy materiálie či studie.
Související prvky (kontext) Komentář ke známým prvkům v místě, v expozici.
Dílčí prvky
Relace prvku Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v lokalitě, jejich deponování v místním či regionálním muzeu, nebo i v jiných sbírkách a v soukromých fondech.
Potenciál Možné další nálezy v místě, možné doplnění analýz zkoumaného prvku apod. Vodítko pro úvahy o dalším zkoumání.
Pozn.
Výstavy
Dokumenty Archivní doklady.
Literatura
3. DETAILY
Detaily lokalizace / Souřadnice
Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)
Hmotnost
Materiál
Způsob výroby / montáže
Stopy opracování
Povrchová úprava
Výrobní značky, přípravné značky
Stopy konstrukčního spojení
Stopy funkce (Oděr. Stopy po kotvení.)
Znečištění / Poškození (Olámání části prvku.)
Dodatečné úpravy, změny
Stratigrafie
Nápisy
Ozdoby (popis, ikonografie)
Technické parametry
Další související analýzy
4. STAV A PÉČE
Vlastník
Využití
Stav a uložení
Doporučení pro péči
Námět pro další průzkumy
Další související analýzy
5. PŘÍLOHA
Plánová dokumentace
Fotodokumentace

2015/03/30 Posted by | dokumentace památek, evidence památek, metodiky, standardy | , , | Napsat komentář

Koncept výzvy kulturním, paměťovým, výzkumným a památkovým institucím k součinnosti při vytváření a správě informací o kulturním dědictví, původně nedílném

Na základě průběhu a výsledků pracovní schůzky k tématu zkoumání, sbírek a evidence historických cihel s kolky, ale také ve vazbě na dřívější proklamace v tomto smyslu (např.) vlastně nemohu jinak, než zkusit formulovat výzvu všem, kdo se zabývají vytvářením, správou a prezentací informací o kulturním dědictví a zkoumáním památek, aby v maximální technicky dosažitelné míře sjednocovali své informační systémy o památkách všeho druhu, neboť kulturní dědictví je nedílné (samozřejmě chápu i to, že bariéry mezi existujícími systémy informací jsou výsledkem nepominutelného historického vývoje, nicméně tyto „tradice“ je třeba překonávat).

Kulturní, paměťové, výzkumné i další oficiální instituce, při správě informací o kulturním dědictví vždy hledejte cesty ke spolupráci, sdílení dat a jejich snadnému zpřístupnění veřejnosti (co zákony dovolí; kde zákony vytvářejí bariéry, je třeba usilovat o jejich modernizaci).

Kulturní dědictví je komplexní, a tak by měl být uspořádán i systém informací o něm. Informační systémy vytvářejte vždy s výhledem součinnosti s ostatními správci dat, v maximální možné míře je otevírejte veřejnosti a cíleně vytvářejte cesty ke spolupráci s angažovanými občany a jejich společenstvími. Takový postup pomůže vědeckému výzkumu, kvalitě konzervátorské i restaurátorské činnosti, systémovosti a fundovanosti souvisejících odborných a správních úkonů při zákonné ochraně památek, bude důležitým příspěvkem k širšímu angažování veřejnosti i základnou spolupráce s občany (privátní badatelé, sběratelé, ochránci památek, mládež, studenti příslušných oborů). Je pravděpodobné, že k tomu bude třeba vytvořit mezirezortní a mnohooborové výbory či pracovní skupiny a zajistit určité prostředky. Protože však efektivní postupy povedou např. k omezení duplicitních zpracování či správy informací, lze očekávat přínos z hlediska časových i jiných nároků.

Možní zájemci se k výzvě mohou připojit zde v komentářích, mailmo či na FB, případně to bude možné později, pokud by vzniklo definitivní znění.

V komentářích uvítám i případné náměty k upřesnění uvedeného textu.

2015/02/21 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace | | Napsat komentář

Lze si představit, co bude umět památkový informační „super“systém?

(Předesílám, že nejsem ani informatik, ani programátor či systémový inženýr.)

Odvážil jsem se k tomuto poněkud překotnému souhrnu (či spíše souboru útržků) jednak jako k výčtu představ o dobrém zpřístupnění informací (nejen) o památkách, který po přečtení ještě rád koriguji, jednak v reakci na výzvu, abych tedy vyjádřil, co v zásadě myslím, když stále „přezíravě“ vyčítám obětavcům jejich dobře míněné a vstřícné zpřístupňování dokumentace památek na různých webech, vč. Facebooku, Rajčete apod., a žehrám, že by informace měly být „kumulovány“ v jednom přehledně uspořádaném systému (aniž naznačím, co myslím).

Dlouhodobě sleduji trendy ve zpřístupňování informací o kulturním dědictví, i když zdaleka nezvládnu informatické či technické souvislosti, reálně ovšem nepominutelné. Spíše jsem uživatel, který by rád rychle našel, co potřebuje, a když naráží na potíže, klade si otázku, zda je nedovtipný, nebo je prohledávaný web nepřehledný. Moje určitá uživatelská nedostatečnost by přitom asi měla být producenty informačních systémů předpokládána – myslím, že se moc neliší od průměru. Současně toužím po existenci nějakého systému, do kterého bych mohl cennější položky ze svého „archivu“ vložit, a tím snad přispět k obohacení památkových informací a svůj příspěvek tak učinit součástí systému, ve kterém bude k dispozici všem v logických souvislostech.

Sledování trendů mě vedlo k přesvědčení, že velká část producentů informačních systémů jednak přeceňuje schopnosti uživatelů, přičemž jim v optimalizaci stránky a struktury dat brání přesvědčení, že nespokojených uživatelů je minimum, že ti, co nic nenajdou, jsou prostě naschvál hloupí, jednak většina producentů hledá vlastní cestu, tzn., že s nikým nespolupracuje, nebere ohled na převažující způsoby zpřístupnění, na které jsou lidi zvyklí, vymýšlí vlastní kategorie, terminologii apod.

Tomu do značné míry napomáhá přesvědčení vrcholných instancí, že nejhorší je centralistický dirigismus a že je hlavně jejich úkolem všem popřát volnost a těšit se na výsledky neomezované invence tvůrců informačních systémů.

Vždy jsem doufal, že třeba zpracovatelé a předkladatelé nějakých památkových informací sami nahlédnou, že koordinace dat bude přínosná pro všechny… Mezitím ovšem většina poskytnutých dat je technicky nespojitá (a většinou bez značných nákladů nespojitelná), obsahuje spousty duplicit (ale také třeba fotek stejných objektů z různých dob, ale rozmístěných po internetu), rozdílných lokalizací, nejednotně pojmenovaných.

To nejspíše bude stále znovu zdrojem radosti z objevu nějakých zapomenutých fotek, o kterých „dosud nikdo nevěděl“.

Oficiální instance zřejmě ani dnes nejeví zájem něco na dosavadním stavu měnit. Jednu dobu jsem doufal, že by mohlo pomoci přesunutí „našich“ dat na Europeana, takže co nenajdeme v našich IS, našli bychom „přes Brusel“. Uvidíme, zatím se zřejmě potýkají s ohromnými kvanty dat, nekonečnými diskusemi o kategoriích a terminologii, nekázní poskytovatelů dat při lokalizaci apod.

Vždycky jsem se snažil nějak lidi přesvědčovat, že tu je a trvale roste vážný problém. Jenže většina lidí uvažuje asi v intencích historky Umberta Eca, líčící důležitost stálého píditelství při hledání literárních pramenů. Když tak někdo něco na síti objeví, obvykle si informaci ponechá, v lepším případě se podělí na blogu (nejlepší ukázka archivalia) či na FB. Tam obdrží pár palců… Čili nejsou lidi s to spolupracovat ani na budování nějakého rejstříku, mj. odkazujícího na on-line dostupné digitalizáty.

Obvykle lidi říkají, že co potřebují, vygooglují. Ale zkuste se podívat do statistik svého webu apod., jaké kombinace slov je přivedou na Vaši stránku… Vidíte, že velmi často hledají něco jiného apod. Samozřejmě je to nezastupitelný postup, ale neřeší tu potíž s paralelní produkcí informací, pokud jde o památky, tak nakonec většinou vlastně prakticky stejných (zámek má vždy stejný počet pater, stejnou mansardovou střechu, stejný sled majitelů, světec drží stejnou knihu či planoucí srdce…).

Spolupráce

Pokud by dnes měl být nějaký „super“systém informací o památkách vznikat, bylo by vhodné, aby vytvářel prostor pro snadnou součinnost. Tak snadnou, aby to co nejvíce lidí přesvědčilo, že má cenu se podílet.

Je pravdou, že dnes je nejlepším modelem v tomto směru Wikipedie.

Struktura dat

To je velmi náročný problém. Možná zvládnutelný pro specializované obory, jakým jsou třeba historické vodní mlýny. Nicméně „super“systém by musel být schopen náročnějších operací, než třeba vyhledat informace o „složeních“ a jejich výskyt. Čili by asi členění kategorií dat mělo mít nějakou rozumnou efektivní míru detailnosti.

Pro takové rozčlenění by bylo nepochybně vhodné disponovat kvalifikovanými specialisty pro vytváření tezauru. Přitom nelze pominout značnou pokročilost takových pojmových aparátů, často respektujících letité mezinárodní standardy, jaké jsou vlastní sféře knihovnické, ale také muzejnické. Ty se již rozšířily do podoby propracovaných datových standardů, již roky „pilovaných“ na základě praktických zkušeností.

Standardy, standardy…

Bylo by třeba na počátku případné práce na takovém systému všechny standardy prověřit a akceptovat, pokud možno se ale také zapojit do jejich tvorby či aktualizací. Je také možné, že již dnes lze získat licenčně volné dostatečně výkonné nástroje.

CIDOC-CRM. Měl by být modlou každého, kdo se míní seriózně věnovat práci s „památkovými“ daty. S tím souvisejí další standardy pro třídění dat.

Slovníky by měly být zajišťovány vhodně sestavenými komisemi či pracovními skupinami, propojujícími odborníky z různých specializací. Vše by mělo být v každém pracovním kroku zveřejňováno, aby bylo možné získávat připomínky. Tam, kde je to možné, je třeba respektovat již existující slovníky (knihovny, muzea).

Lokace. Pozice každé věci by měla být určitelná v zásadě dvěma údaji. Závazná by měla být souřadnice „objektu“, odpovídající tomu, co se delším vývojem podařilo v informačním systému památkářů (PaGIS). Současně je třeba směřovat k detailní lokaci prakticky bez limitu „přesnosti“, a to ve 3D, v zásadě tak, jak to umožní systémy CAD a BIM.

Časové údaje. Ty by měly umožňovat spolehlivé dohledávání časových údajů z historie každé věci (typicky údaje o jejím přemístění – z místa výroby do místa funkce, pak do místa druhotného užití, potom třeba do muzea, anebo na šrotiště…), ale i místa či osoby (sekerníka, mlynáře).

Znaky věci. Otázky tvaru, materiálu, slohu, typu, funkce apod.

Literatura – odkazy. Bylo by vhodné systematicky pracovat na rejstřících literatury. Na fulltext nebude nikdy tak kompletní spoleh jako na práci s kvalitním rejstříkem. To, co v tomto smyslu nabízejí moderní počítačové nástroje, se velmi málo využívá.

Zpřístupnění dat. Mnohdy vyplývá z velmi individuálních představ pracovníků zadavatele „vizuálu“.

Výsledky vyhledávání. Je třeba co nejvíce usnadnit hledání v souvislostech každého výsledku vyhledávání. Tzn. vypisovat a vyznačovat „věci v okolí“, „věci podobného druhu“ či jinak související (autorství, stáří, místo původu…). Tzn. maximálně využívat propracovanou kategorizaci.

Podrobnost struktury. Systém by měl být schopný pracovat s různě velkými položkami, zahrnujícími různé podřazené struktury, navazujícími na další jevy napříč strukturami (typicky časový údaj). S tím asi souvisejí základní problémy.

Zdroje poučení pro koncepci systému. Velmi důležité je využít maximum informací o dobrých i horších zkušenostech s dosavadními systémy. Zdá se mi, že se v podobných případech velmi často tento krok pomíjí a počítá se tím, že paušálně shrnuté zkušenosti umožní koncepci nového systému, prostého všech dosavadních obtížných much. Nebo se aplikují nějaké „prefabrikované“ metody „manažerského“ průzkumu bez ohledu na zkušené uživatele z oboru.

Pro komunikaci názorů, očekávání, pro znázornění různých představ o prioritách, očekávaných funkcích apod. je podle mého zvláště vhodné shromáždit od řady seriózních tvůrců i uživatelů informací tipy vhodně řešených stránek (písemně, ale možná i na videu). Zejména by měly být takto ukázány funkce, které respondentům připadají něčím vhodné, usnadňující orientaci v obsahu stránky. Komunikace o takových námětech s více lidmi je vodná proto, že velmi často pracují s informacemi z určité jazykové oblasti, která je třeba jiným zase uzavřena (např. pro mnohé lidi nepřekonatelná bariéra k databázi německých archeologů, dnes přitom jedné z nejlepších, či k informacím francouzských památkářů, kteří zaujímají již více než 20 let jednu z čelních pozic v oboru).

Začlenění do informačních systémů ČR. Podle mého názoru by systém měl být schopný komunikace se státními systémy evidence čehokoliv (pozemky, movité památky). Pokud by se toto podařilo prolomit, tedy překonat i nepominutelné rozpaky, které takový nápad vyvolá u správců takových systémů, byl by to rozhodující pokrok.

Ze zkušenosti za sebe navrhuji zabývat se i možností tvořit takové informace s využitím nástroje typu wiki (SW Mediawiki). Umožňuje to práci různě zaměřených specialistů, kteří pak nejsou limitováni nutnostmi vyplnění nějakých kolonek, pro jejich specializaci neužitečných a od spolupráce odrazujících.

Vlastní wiki by se mohla stát vlastně již dnes či zítra laboratoří pro ověřování kategorií a jiných členících nástrojů, pro diskuse o terminologii, pro testování stavby hesel apod.

Čili je to celé asi stěží představitelné, a nejspíše i nereálné… Tak se probuďme, a řešme, co nás pálí teď…

2015/02/17 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace, standardy, wiki | , | 1 komentář

Glosy k tezím nejstručnějšího úvodu pracovní schůzky o cihlách a památkové péči

Akce má připomenout potřebu spolupráce na informačním systému o cihlách a takovou spolupráci podpořit.

Doksany (okres Litoměřice), klášter, kostel

Chodníček sestavený z historických cihel s kolky před průčelím klášterní budovy v Doksanech

V krátkém vystoupení bych chtěl jen několika větami naznačit jednak některé – možná na první pohled trochu podružné – okolnosti z historie stavitelství, které v různé míře ovlivňují vypovídací schopnost a „historický“ význam cihel, jednak vybrané problémy spojené s „evidencí“ cihel i jiných artefaktů v paměťových institucích i v navazujících oborech.

„Cihlové“ regiony v dějinách stavitelství. Cihly odedávna převládaly tam, kde nebyly k dispozici jiné stavební materiály (kámen, dřevo). Vlivem různých historických okolností může však dojít k užití cihel na jiných místech (římské cihly v Mušově, raritní gotický kostel v Čečovicích u Domažlic). Až s rozvojem dopravních možností v 19. století cihly téměř neznají hranic…

Technické i dekorativní uplatnění cihel ve stavební konstrukci. Snadné vyzdívání pravidelných konstrukcí, vytváření otvorů ve stěnách, vyzdívání kleneb, spolehlivé provedení tenkých stěn či příček. Prefabrikované prvky architektonického členění. Technické tvarovky (potrubí…).

Druhotné užití cihel. Podobně jako jiné stavební materiály byly dle možností cihly opakovaně užívány po demolici starší stavby v nových konstrukcích.

Sbírky cihel. Soukromé. Muzejní. Školy. Památkové instituce. Projektanti. SHP. Prodejci.

Dokumentace, její evidence a sdílení. Pro historické zkoumání, odbornou komunikaci, korektní interpretace i prezentaci směrem k širší veřejnosti je potřebné docílit spolupráci mezi paměťovými institucemi (muzea, památkáři) se sběrateli, školami apod. při vytváření informačních nástrojů. Je ale možné, že toho nelze (nyní?) docílit. Považuji však za potřebné to opakovat, i kdyby to bylo do omrzení… Tam, kde vzniká izolacionistický informační systém o kulturním dědictví, by se měl uplatnit aspoň pocit viny…

Informační systém kulturního dědictví by měl být schopen sledovat (nejen) cihlu od momentu plánování přes výrobu, užití, druhotné užití, archeologizaci, deponování, muzealizaci… (Malé dějiny cihly… 1. Projekt, 2. Katalog výrobků, 3. Projekt stavby, 4. Součást zdi, 5. BIM, 6. Destrukce a druhotné užití, 7. Archeologický výzkum, SHP…, 8. Muzealizace, 9. Zánik. – není to úplně kompletní výčet).

Jednotlivá v massériích vyráběná cihla není ovšem z informačního hlediska tak podstatná, ale svým dalším osudem již začíná vypovídat o souvislostech. Čili by IS měl být schopen absorbovat data o kterékoliv cihle na zeměkouli (v kterékoliv fázi její existence) a funkčně jimi disponovat.

Samozřejmě je to do značné míry přehnaný „požadavek“, ale přesto lze ze srovnání této „maximy“ s realitou evidencí v oborech kulturního dědictví vyvodit určité podněty aspoň pro chvíle rozhodování, jak se nějaká evidence bude zpracovávat. Zda izolovaně (a s „předpokladem“ vlastní digitální archeologizace), nebo s ohledem na vyšší IS a na možné využití původně nepředpokládanými způsoby.

Takové náměty by mohly být předmětem připravované diskuse.

2015/01/21 Posted by | dokumentace památek, evidence památek | , , | komentářů 9

Přehlídka konverzí industriálu v GJF. Nostalgie vs. autenticita?

Industriální topografie / architektura konverzí 2005-2015. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 17.12.2014-1.2.2015 (WWW)

Industriální topografie / architektura konverzí 2005-2015. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 17.12.2014-1.2.2015

Vstupní prostora výstavy s čítárnou odborných publikací a počítačem, zpřístupňujícím databázi

Rozjitřená atmosféra zanikajícího technického i architektonického (lidského) díla, jakou vyvolávají opuštěné a rozpadající se tovární objekty či komplexy, vyvolává ve společnosti stále větší zájem. Lebedou zarůstající stroje a rozpadající se zdi jsou předmětem zájmu fotografů a turistů, ale vyvolávají také touhu zasáhnout a něco udělat pro záchranu. Nakonec se začalo jednat i o politikum při hledání využití obrovitých území na Ostravsku či jinde. Architektům tak nejednou přichází příležitost hledat pojetí konverzí pro zcela novou funkci budov a „ladění“ kontrastů mezi syrovostí strojních součástí a opadaných zdí a novodobými prvky – plovoucími podlahami, LEDkami či prosklenými stěnami. Investoři pak hledají zajímavá prostředí pro bydlení (lofty, výjimečné rodinné domy), obchodování, administrativu, divadla či galerie, ale také úsporné možnosti pro chráněné dílny či sociální bydlení. Vzhledem k tomu, jak téma zaujalo, a to ve velké míře právě díky vytrvalému a obdivuhodnému úsilí týmu, který se zasloužil také o vznik přítomné výstavy, objevily se i možnosti grantů a dotací, ale také investoři, kteří si sami uvědomili velký potenciál.

Industriální topografie / architektura konverzí 2005-2015. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 17.12.2014-1.2.2015

Výstavní prostora s „industrialistickou“ plechovou „rotundou“

V široké škále si můžeme na výstavě přiblížit významné počiny na velmi přehledných panelech, které tak nabízejí i možnost zamýšlet se nad souvislostmi i rozdílnými dopady zvolených řešení na památkovou podstatu a hodnotu objektů. I když v tomto smyslu jsou samozřejmě zásahy svědectvím o naší době, tvořícím součást stavebních dějin objektů. Z památkových hledisek je ovšem upřednostňována šetrnost k původním částem. Na druhé straně tato logická „brzda“ rozletu investorů a architektů někdy vede k rozpačitým řešením, jindy zase přivede autora ke zcela neobvyklému a následně obdivovanému řešení. Přinášejícímu třeba i novou autenticitu…

Obhajoba libovolné míry zásahů logicky argumentuje snahou zachránit aspoň minimum tam, kde by jinak nebylo možné zabránit demolici nebo pozvolnému zániku.

Do roviny zvláštního oportunismu se tak posunuly snahy zachraňovat nostalgii prostředí či různých výrobních či omšelých prvků staveb.

Jakoby ve stopách vypuzených bezdomovců nacházejí zde útočiště i „situované“ romantické bytosti. Uznání na všech kulturních frontách se dostává drobným lokálním aktivitám, ale i veřejně dotovaným rozsáhlým projektům, které vnášejí do pustnoucích fabrik či skladišť možnosti kulturního vyžití, často hlavně ve velkých aglomeracích jinak prakticky nedosažitelné.

Nepochybně je přínosem výstavy další propagace tématu a nejspíše i schopnost zaujmout možné další investory záchrany technických objektů.

Industriální topografie / architektura konverzí 2005-2015. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 17.12.2014-1.2.2015

Ve vstupní místnosti jsou nabídnuty velmi četné publikace, připravené týmem kolem dr. Benjamina Fragnera, zavěšené na řetízcích způsobem, který připomíná dnes již proslulé řetízkové šatny v Dole Michal v Ostravě

Industriální topografie / architektura konverzí 2005-2015. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 17.12.2014-1.2.2015

Podobně jsou na řetízcích zavěšeny i výstavní panely

Industriální topografie / architektura konverzí 2005-2015. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 17.12.2014-1.2.2015

V centrálním tubusu z vlnitého plechu jsou panely představující některé momentálně rozpracované projekty (někdy dosud s nejistým výsledkem), uprostřed nasvícené svítidlem z nějaké dílny, osazeným žárovkou, která nepříliš nápadně kontrastuje s bodovými reflektory, kreré jinak velmi vyváženě osvětlují celý prostor výstavy

Výstava je tedy prakticky oproštěná od různých výstavnických naschválů, které by převažovaly nad přehlednými panely s fotografiemi „před a po“ a hutnými texty, které v některých případech neskrývají ani kritiku nadměrného rozsahu změn pro nové využití.

Možná trochu překvapí, že na výstavě není fyzicky zpřítomněn nějaký technicistní artefakt, jak tomu v podobných případech bývá. Ale zřejmě je to záměr a skutečně je tak možné se bez rozptylování věnovat velkému počtu specifických památkových událostí, jež jsou samy o sobě dosti plné námětů k zamýšlení. A snad budou i námětem a inspirací k většímu počtu citlivých úprav nejen průmyslových objektů, ale i jejich širšího prostředí. Ale v neposlední řadě i k dalším výzkumům a dokumentačním akcím, snad i stále snáze dostupným v památkových informačních systémech.

Industriální topografie / architektura konverzí 2005-2015. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 17.12.2014-1.2.2015

Výstava láká jak pamětníky provozu v továrnách, tak mládež se zájmem o inspiraci

2015/01/04 Posted by | evidence památek, výstava, ze života památek | , , | Napsat komentář

Inovované vyhledávání v databázi německého archeologického ústavu Arachne

Uvádí se, že se jedná o beta verzi (zde není automaticky nabízena zkrácená permanentní adresa – tak si ji musíme vyrobit ručně: ZDE)

Výsledek je ale vysoce funkční. Nová rozšíření se týkají především různých možností sortování (místo nálezu, místo uložení, typologie, chronologie, ikonografie…).

Předchozí stav systému nemám uložen v paměti, a také tento jsem zhlédl zběžně. Nicméně lze konstatovat značné přínosy v „otevřenosti“ systému v tom smyslu, že jsou nabízené různé tématické „předvýběry“ v podobě „kategorií“ (chronologie, lokalizace, typologie…), které umožňují dohledat něco k určitým základním kritériím zejména novému tazateli.

Takové systémy jsou logicky vyvíjeny vždy po delší dobu, což obvykle nějak vede k určitému zapouzdření autorského týmu, a tím k hypertrofii nějak specifických uspořádání vyhledávání (samozřejmě chce každý vývojář dojít k tomu nejlepšímu výsledku a všechny svou nápaditostí oslovit) a preferování určitých témat. To lze nejlépe testovat na některých okrajových typech dotazů.

U dokumentu nalezneme také odkaz na terminologický slovník (kde by se snad hodilo mít i vybraný instruktivní obrázek). Ale opět je nabídnut permalink. (Nicméně nejsou termíny úplně spojovány do kategorií a nejsou v plné míře nabízeny nadřazené „rozcestníky“ – zde třeba typy líců zdiva – či nižší úrovně /materiál, formy prvků/.)

Odtud je možné přejít k zobrazení příslušných příkladů, i když ty zřejmě nejsou nijak tříděné, takže při větším počtu položek nemusí být snadné se ve výběru orientovat. Lze však výběr upřesňovat (místo objektu apod.). Zoomování obrázků zřejmě vyžaduje registraci, což je asi rozumné omezení (i když v některých prohlížečích je to momentálně hlášeno jen jako chyba databáze).

Setkáme se i s velmi speciálními filtry, jako je „nedokončenost“ – zde nedokončené sloupové hlavice (ale nenabídne se permalink, jen adresa výběru ke skopírování). Příklad jedné z hlavic.

Filtrace je možné v překvapivém rozsahu kontrolovat (doplňovat, odstraňovat), přičemž navigace (na velkém monitoru) poskytuje vynikající přehled o aktuálním nastavení.

Rozhodně by si měli prohlédnout zpracovatelé a zpřístupňovatelé databází všeho druhu…

Málokdy se nabízí takový obsáhlý zdroj informací způsobem, jenž by uživateli poskytoval takovou jistotu o tom, kde se nachází, kam může dále postupovat v třídění, kudy se vrátit apod. Pro další šíření slávy Arachne by se snad mohla hodit jen nabídka kódu pro „embeding“ položky např. do tohoto blogu a snad zobrazování „cest“ k příslušné položce (opět by to podpořilo vyhledávání souvisejících dokumentů).

Popisy předmětů jsou různě obsáhlé, což je nepochybně správnější, než vynucovat zpřístupnění až po kompletaci o údaje, které jsou pro řadu lidí stejně jen pomocného významu. Některé položky vlastně fungují jen jako propojení na další IS, což je jistě správné v situaci, kdy (dosud?) neexistuje všeobecná dohoda a spolupráce.

Výtečně uspořádaný je i mapový přístup, ve kterém je rovněž možné pracovat s filtry.

Náhledy obrázků jsou překryté vodoznaky, ale ty jsou velmi nekontrastní a při orientační prohlídce neruší (někde možná nejsou vůbec – možná to souvisí s příslušnou licencí, což by bylo správnější, nežli plošné pokažení obrázků).

Při sledování některých externích odkazů v navazujících systémech DA se ovšem přehlednost může ztrácet, ale vždy se nějaká data najdou…

Celé zobrazení stránek se plynule přizpůsobuje velikosti okna prohlížeče (responsivní design).

Trochu v nejistotě se ocitáme při „tradičním“ testovacím dotazu „Lapidárium“, se kterým většinou zápolí muzejní systémy. Zpracovatelům totiž většinou není při vytváření jednotlivých položek úplně jasné, jestli zařazovat všechno, co je uloženo v nějakém lapidáriu, nebo obecnější dokumenty (např. celkové foto interiéru lapidária). Např.

Na druhé straně nás rozcestník gazetteer může propojit na databáze dalších institucí (systémy roky budované v souvislostech projektu STOA apod.).

„Klíčová slova“ ve výpisech nejsou aktivní (alespoň v těch případech, které jsem natrefil; tam, kde je odkaz na slovník, je umístěna mimo text).

Patrně nejsou obecně dostupná „metadata“ (tedy např. u reprodukce historické fotografie popis snímku samotného).

Nevidím možnost komentovat objekty – pokud by existovala po registraci, bylo by vhodné na to upozornit i neregistrované uživatele.

Pro určité typy sledování je vhodné, když systém umožňuje chronologické sledování aktualizací. Zde záznamy v uživatelském zobrazení zřejmě nejsou datované. Řazení výsledků je možné nastavit podle ID vzestupně/sestupně. Není ale jasné, jestli čísla odpovídají pořadí vložení položek.

Základní orientaci dobře poslouží přehledné FAQ’s.

Nelze než dát 5* a všem doporučit – mj. např. tam, kde se chystají nějaké památkové katalogy ajv.

2014/12/21 Posted by | dostupnost dat, evidence památek | , | Napsat komentář

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public