Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Památkový Wikidata workshop ke koordinaci databází Národního památkového ústavu a Wikidat a Wikipedie

Událost na FB. Verze této zprávy na FB. (20180113-20180115)

Na úvod se po uvítání od Vojtěcha Dostála v hutném „kolečku“ představili účastníci z řad památkářů, zástupkyně Národní knihovny ČR, představitelka projektu Senioři píší Wikipedii a wikipedisté a wikidatisté různého původu.

Památkový Wikidata workshop

Prvním bodem programu bylo souhrnné seznámení s Integrovaným informačním systémem památkové péče (IISPP), provozovaným Národním památkovým ústavem, přednesené Irenou Blažkovou (NPÚ).

Památkový Wikidata workshop

Na ni navázal Šimon Eismann (NPÚ), který naznačil složitosti rozsáhlých databází, v nichž jsou propojena data o památkách, souvisejících archiváliích, spisovou agendou atd. Přešel pak k rozsáhlému památkovému geografickému informačnímu systému (paGIS), zajišťujícímu prostorovou identifikaci všech ostatních památkových informací (Geoportál). Bylo nutné vytvořit vlastní systém, protože žádný vhodně uspořádaný národní standard neexistuje (různé instituce si vytvářejí vlastní, přizpůsobené specifickým potřebám; s nimi je nutné spolupracovat ve sféře územního plánování, ochrany životního prostředí či stavebního řízení…). Poukazoval i na historickou genezi informačních systémů. (D): Jaroslav Zastoupil ocenil komplexnost a přístupnost informačního systému NPÚ ve srovnání s většinou informací zahraničních památkových péčí). Vzhledem k propojení s nadnárodními systémy je součástí systému i kontrolovaný slovník a klíčová slova.

Památkový Wikidata workshop

Vojtěch Dostál charakterizoval genezi nestrukturované podstaty „článků“ na Wikipedii. Postupně do stránek Wikipedie začínaly pronikat i databáze z Wikidat, která jsou postupně zdrojem dalších položek v článcích, u památek typicky např. odkazy na data v informačních systémech NPÚ (např. Karlštejn). Wikipedie předpokládá, že jednoho krásného dne budou informace o památkách nadnárodně propojeny. Jedním z podnětů pro Wikipedii bylo také pořádání soutěže Wiki miluje památky, pro niž wikipedisté vytvořili vlastní seznamy. Sofistikovanější práci s památkovými daty umožňují nyní Wikidata. V nedávných měsících došlo k navázání spolupráce s NPÚ. Porovnáním dat pak docházelo k opravám na obou stranách. NPÚ poskytl přístup k územní identifikaci v Geoportálu NPÚ. Pomocí nového nástroje lze zobrazit památky ve svém okolí, které dosud postrádají fotku. Využívá se to i pro aktuální soutěž Popiš památku!

Památkový Wikidata workshop

Přitom ovšem vyvstávají některé problémy. Např. součásti rozsáhlých památek (např. Belveder je součástí jedné evidované památky Pražský hrad). Na některých objektech jsou např. chráněna jenom průčelí – např. (takže nemusí být zcela jasné, jestli na Wikipedii zaznamenat jen onu chráněnou fasádu, nebo celý objekt).

Také data památek obsahují různé nestandardnosti, což vyplynulo z dřívějších korekcí či migrací. Toto při přenosu na stranu Wikidat plodí nejasnosti, které bude třeba řešit.

Další otázky. Data zrušených památek, encyklopedicky významných objektů dávno zaniklých… Originál, kopie, replika… (diskutovala se i mezi památkáři „oblíbená“ otázka soch z Karlova mostu, kde dnes jsou většinou kopie, kdežto originály jsou uloženy v Lapidáriu Národního muzea). Kategorizace – dům, nájemní dům, obytný dům, usedlost (někdy u stejných objektů je použito rozdílné označení).

Ještě bych doplnil, že několikrát byly zmíněny souvislosti s kategorizačními systémy (zejména Europeana.eu; nebyly ovšem konkrétně zmíněny např. AAT Getty, Historic England – FISH, CIDOC-CRM, Kongresová knihovna…). Patrně s řadou z nich Wikimedia intenzivně komunikuje, což bude jistě prospěšné, protože se prostě musí dojít k jednomu všady sdílenému systému.

Další připomínky v debatě souvisely s diferencí mezi „objektovým“ přístupem Wikipedie a osobitostmi oficiální evidence památek, související s nutností preferovat „právní stavy“, orientací celého systému na to, co je jako památka specifikováno v Památkovém zákonu, čehož se principiálně týká celá odborná a výkonná činnost památkového ústavu. Proto byl zmiňován např. jednotlivý zjištěný případ, kdy jsou dva objekty shrnuty pod jedno památkové číslo, dále výše zčásti zmíněné případy, kdy je třeba v areálu usedlosti památkově chráněna jen vzácná stodola, nebo je jedinou památkou areál Pražského hradu, sestávající z desítek samostatných objektů, které mají izolovaná hesla na Wikipedii.

Problém soustředění se v seznamu památek Wikipedie na to, co je definováno jako kulturní památky v Ústředním seznamu kulturních památek, je markantní na příkladech objektů, ze kterých je např. chráněna jen fasáda (také to již bylo výše zmíněno), přičemž na Wikipedii je třeba popsat celý objekt. Pro Wikipedii mohou být jako samostatné objekty chápány také 4 pamětní desky na fasádě jediného domu, týkající se různých historických osobností a vzniklé v různé době. Mohlo by se tak jevit jako zřejmé, že Wikipedie má nadále preferovat členění na objekty podle logiky „článků“, a že údaj o případné ochraně je dobré přičlenit jako řekněme kategorizační údaj (objekt je součástí kulturní památky, areálu, chráněného území, případně je chráněna ta a ta jeho část). Vazba na ÚSKP ovšem má svou historickou logiku v tom (jak to tedy vidím možná pro nedostatek detailní znalosti geneze a současných záměrů), že seznamy na Wikipedii vznikaly hlavně pro účely soutěže Wiki miluje památky, kdy bylo nutné nějak vymezit, co se má fotit, a bylo celkem logické pobídnout dobrovolníky k focení doloženě hodnotných objektů na oficiálním seznamu.

S tím ale trochu souvisí i wikipedistická otázka významnosti, kdy i nevýznamná věc dostává hodnotu v nějakém kontextu, třeba jako začátečnické dílo jinak významného sochaře apod. Ale s vědomím, že na všeobecné encyklopedii nemůže být vše, co by zaujalo nějakého specialistu, jsem inicioval vlastní instalaci Mediawiki pro NPÚ, kde by právě takové věci logicky mohly najít místo; tento „projekt“ se však zatím stále převaluje v plenkách. Třeba o něm časem ještě bude slyšet více…

Padla též zmínka ohledně multiplicitních údajů o památkách, kdy jsem byl wikipedistou z Plzně připomenut jako známý krofal (jedním z případů, kdy jsem kritizoval separatistická řešení, byly právě Drobné památky v Plzni a nejen tam). Vždy mi vadilo, že se sepisovatelé památek nespojí a radostně popisují a fotografují stále dokola převážně stejné objekty, zatímco by mohli „synergicky“ data v dohodě rozšiřovat na jednom místě či v nějakém propojeném systému. Toto samozřejmě nepůjde nejspíše nikdy změnit v plné míře, ale vypořádat by se s touto ideou měl každý, kdo se do vytváření a prezentování dat o památkách pouští (a speciálně tam, kde se soupis a popisy památek tvoří v oficiálních institucionálních výzkumech, mělo by být maximální propojení dat vyžadováno). Patrně nejotevřenějším nástrojem k tomu by mohla být Wikipedie. Spolupráce s památkáři k tomu může být velice dobrým základem.

© Jan Sommer, 20180113-20180115

Reklamy

2018/01/15 Posted by | evidence památek, koordinace dat, participace, standardy | | Napsat komentář

Památkové označení „šetrně“? Nebo jako „cejch“ na věčné časy…

Fyzické označení kulturních památek má nepochybně svůj symbolický, informativní (osvětový) i praktický (právní či administrativní) význam; z řady hledisek tak může existence cedulky zamezit opominutí nějakých povinností, zákonem ukládaných při ochraně památek. Jedná se o doklad nepochybně významné změny v „životě“ objektu, který se tak stal předmětem ochrany ve veřejném zájmu, ocitl se v ohnisku administrativní pozornosti s cílem uchovat jej pokud možno dlouhodobě či natrvalo.

Kolín (okres Kolín), kostel sv. Bartoloměje

Nápis o výstavbě chóru kolínského chrámu sv. Bartoloměje Petrem Parléřem za panování Karla IV.

Milevsko (okres Písek), klášter, kostel

Datace v betonové části schodiště před vchodem do románského kostela.

Snahou proto je, aby označení památky vyhlíželo důstojně, bylo trvanlivé, přitom ale jeho osazení vyžadovalo co nejmenší zásah do samotné substance autentické památky. Dřívější smaltované cedulky upevňované asi na hřebíčky zatloukané do špalíků zasádrovaných ve zdivu tak trochu připomínaly označení domů zajišťovaných jednou z velkých pojišťoven. Nynější vyhlížejí přímo bronzově.

KP kostel sv. Jiří Vrané n.Vlt

Oficiální cedulka označující kulturní památku. Od VitVit (Vlastní dílo) [CC BY-SA 4.0], prostřednictvím Wikimedia Commons

Přesto vlastníkům nemovitých kulturních památek není ukládána povinnost osadit na objektu takové označení, ale příslušné orgány státní správy k tomu často vlastníky pobízejí, odborně jim přitom pomáhají (volba umístění označení apod.).

Možná si aspoň diskusně lze položit otázku významu „šetrnosti“ umístění takového označení, nepochybně významného kulturněhistoricky, svědčícího o víceméně státnickém aktu v kulturní sféře, do značné míry ovlivňujícího další dějiny objektu. Ten mohl dosud relativně snadno být odstraněn a nahrazen čímkoliv (co by „prošlo“ jinými schvalovacími postupy ve stavebním i dalším územním ad. řízení). Pak je otázka, zda označení místo obav o poškození zavrtáváním hmoždinek naopak nenahradit (dle technických možností) vysekáním zprávy o tak důležitém dějinném momentu do zdiva monumentu samotného…

PATRIMONIO DO ESTADO

Zahraniční příklad (byť i tam použitý spíše nahodile).

© Jan Sommer, 2017-2018

2018/01/02 Posted by | evidence památek, glosa, organizace památkové péče, památková legislativa, prezentace | , , , | Napsat komentář

Mé přehledné analogové dědictví (s nabubřelým komentářem)

Tak jsem při dalších marných pokusech najít nějaký „neprůstřelný“ systém správy digitálních fotek, který by byl snadný (vyžadoval by minimum času, ale spíše by jej v součtu šetřil), fungoval i při letmé pozornosti ve spěchu, přitom za stejných okolností byl plně k dispozici i za 30 či více let, poskytoval stabilní čísla či kódy souborů, která bych aspoň fulltextem našel i u fotek na Wikipedii, v MIS, na Flickru, na Rajčeti, foto.mapy, Google…, byl převoditelný do národních či globálních systémů a byl tam schopný být užitečný pro potřeby dokumentace památek, dějin umění, poznání jednotlivých objektů, umožňoval propojení s fotkami či jinými dokumenty od dalších lidí…, opět resignoval. Tak jsem zkusmo popsal, jak jsem postupoval v době černobílých kinofilmů. Ještě asi doplním nedlouhou éru pokusů s barevnými negativy a diapozitivy.

Správa negativů a fotek (blog)

Základem orientace v mém „analogovém“ archivu jsou čísla negativů. Více v odkazu v textu…

Souvisí s tím ještě jedna věc, a tou jsou pro mě otázky cest pro komentáře či názory, které mi přijde sdělit, tak, aby časová náročnost byla blízká nule, protože to koresponduje s očekávaným nulovým čtenářským dopadem. Žádný centrální nástroj pro blogování neexistuje. Facebook se asi blíží ideálu, protože tam „blogpost“ může dokonce postupně růst formou vlastních i cizích komentářů, obsahujících obrázky či videa, jejich úpravami apod. V tomto smyslu nemůže žádný blogovací nástroj (blog.cz, wordpress.com, blogspot.com) konkurovat ani náhodou. Ale je zcela logické a oprávněné, že některým autorům i čtenářům tato živelnost nevyhovuje. Raději si počkají na tištěný článek, podrobený oponenturám i pečlivé redakci a grafickému zpracování. Z toho by ale nemělo plynout odmítání dokumentů či podnětů předkládaných promptní cestou. Naopak, věřím, že je třeba tyto doplňkové cesty podpořit. Vidíme řadu zajímavých výsledků, povýtce ovšem izolovaných (archeologové předkládají na FB zprávy o právě probíhajících výzkumech a „právě“ nalezených mincích či kachlích, stavební historici předkládají k diskusi atypické nálezy apod.).

Pokud by takový komplexní respekt nastal, mohli bychom se dopracovávat k možnosti, že budeme schopní i takové „efemérní“ příspěvky evidovat v památkovém či rovněž naléhavě potřebném komplexním kulturně historickém informačním systém. Jak jsem již zmínil jinde, často zjišťujeme, že např. posty z Facebooku jsou mnohem „trvanlivější“, než články na webech paměťových institucí…

Mimoto by bylo potřebné, aby paměťové instituce našly cestu k tomu, jak při dodržení licenčních podmínek „skladovat“ tématicky vhodné články apod. z internetu jak na svých interních neveřejných médiích (jako prostý text, html apod. relativně udržitelné a informačně postačující formáty, bez balastu grafiky apod.), současně si je však nějak trvanlivě vytisknout, evidenčně zpracovat v systému knihovnických „autorit“, a tak nechat jaksi vstoupit do „kartoték“, přírůstkových knih apod.

Tuto lamentaci jsem si dopřál na základě „vytvoření“ blogu stručně shrnujícího postup, kterým jsem za dob „analogu“ spravoval fotografickou i jinou dokumentaci z letitých výzkumů památek. Protože vlastně dnes už jen zápolím s nepřeberností digitálních dat, s pokusy o evidenci, která by přestála upgrade operačního systému, byla funkční i pro staré složky, přesouvané po záložních discích apod.

Dotyčný blog se ovšem vymyká z toho, jak dnes blogy většinou pojímáme – jako „elektronické“ články, s úhledně vloženými fotkami, nebo dokonce slidery (nejednou s nástroji pro generování verze pdf apod.). Trochu k ověření možností fotobanky, která se dlouho prezentovala jako „fotoblog“, jsem sestavil nevelké album s popiskami (zájemce si je může přečíst a jednoduše si je projít kurzorovými šipkami; jak se to dělá třeba v Androidu, to netuším…). V té chvíli jsem to bral tak, že si možná tímto testem ušetřím čas na editaci blogu třeba na WordPress.com (ale zase nebýt toho, nemusel jsem se pokoušet o tuto zpověď, kterou ale na internetu aspoň nikomu nevnucuji ke čtení…). Nejvíce se výsledek podobá právě postu na FB s připojenými komentáři. Čili by mohlo jít o to, aby vlastně byla k mání možnost i takovéto posty či blogy následně (nejspíše včetně komentářů) převést do souhrnného dokumentu, vhodného jak pro tisk, tak i pro uložení v databázích apod. pro další studium.

To ovšem není ambice citovaného pokusného nesourodého příspěvku.

(Verze na FB.)


© Jan Sommer, 20170928

2017/09/28 Posted by | archivace, evidence památek, IS, koordinace dat | , | Napsat komentář

Drobnost ke stále otevřeným otázkám evidence a dokumentace fragmentů historických staveb

Poznámka jednak informuje o nálezu dosud zřejmě neznámých zlomků románských záklenků okenních otvorů(?) z kláštera v Milevsku, jednak opět upozorňuje na rizika související s dosud nedostatečnou pozorností věnovanou evidenci takových zlomků, pro niž by byl potřebný komplexní informační systém propojující údaje o lapidáriích (muzea), stojících i reliktních stavbách (památková péče) a o nálezech získaných v rámci monitoringu památek, OPD, či archeologických výzkumů.

Milevsko, románské fragmenty v hospodářském dvoře

Fragmenty starších stavebních článků ve zdivu kolny v hospodářském dvoře kláštera v Milevsku (v dolní třetině díl neprofilovaného záklenku).

2016/06/18 Posted by | detaily staveb, evidence památek | | Napsat komentář

Tři průvodce architekturou měst (Plzeň, Brno, České Budějovice)

V posledních dnech se objevily tři publikace představující architektonický památkový fond tří velkých měst. Vidíme, že tento typ publikací, poskytujících utříděný přehled, má stále pro zájemce o památky velké kouzlo. Nepochybně jim poskytuje zvláště solidní oporu pro poznávání souvislostí doplňované při vlastních vycházkách. Pro odborníky jsou shromážděné dokumentace vždy cennou pomůckou pro srovnávací studium apod.

Městské domy historického jádra Plzně jsou prezentovány kompletně. Stručné historie jsou ilustrovány zčásti drobnými identifikačními snímky. Doplněny jsou různé peripetie z minulosti města, ale „vrstevnatost“ historického města dokládají také vybrané ukázky historických nálezů.

Primárně architektuře se věnuje „typický“ architektonický průvodce Brnem zaměřený na meziválečnou architekturu. Hesla jsou podrobná, doplněná drobnými plánky, solidně reprodukovanými, u nichž ve většině zaujme ne zcela běžné zařazení půdorysu přízemí i typického patra.

Architektura Českých Budějovic je představena v celém historickém vývoji na výběru cca 70 staveb.

Publikace byly prolistovány s laskavým svolením Knihkupectví Academia v Praze na Václavském náměstí.

2016/01/07 Posted by | architektura, evidence památek, publikace, recenze, Uncategorized | | Napsat komentář

Wikipedie jako rozcestník k hlavním zdrojům památkových informací NPÚ

Je to zřejmě několik nemnoho týdnů, co na Wikipedii došlo k trochu skrytému, ale šikovnému vylepšení seznamů kulturních památek, jež vznikly před několika lety v souvislosti s pořádáním fotosoutěže Wiki miluje památky – české to verze světové Wiki Loves Monuments (s lítostí připomeňme, že podle dosavadních informací se letos soutěž v ČR konat nebude).

V tabulce se u odkazu na údaj o evidenci památky v ÚSKP (rejstříkové číslo ve třetím sloupci) objevila značka sponky s funkcí odkazu na výpis souborů z Metainformačního systému (MIS) Národního památkového ústavu. Výpis je vytvořen jako výsledek fulltextového vyhledávání s dotazem na toto číslo, což je téměř plně funkční řešení (asi mohou nastat okolnosti, že kvůli nějakým nepřesnostem v metadatech určitý soubor nebude dohledán; lze však odhadovat, že k tomu nedojde u více než 1% případů). Čili uživatel z tabulky dospěje nejen k údaji o rozsahu památkového ochrany v databázi MonumNet, ale také na jedno kliknutí získá přehled o fotodokumentaci v archivu NPÚ či o digitalizovaných evidenčních kartách, ale také o výzkumných zprávách a posudcích. Užitečný by byl i přehled o plánových archivech či analogových fototékách, ale to je zatím třeba hledat jinými způsoby v dalších informačních zdrojích. Dojít ke sloučení těchto nástrojů pro práci s památkovými daty je v NPÚ plánováno v příštích měsících.

Příklad. Plasy – v tabulce lze ve třetím sloupci najít jak odkaz na MonumNet, tak i na výpis souborů v MIS (aktuálně 47 položek).

Ukázka - Plasy, klášter. Ve 3. sloupci odkazy na MonumNet a na MIS (sponečka)

Ukázka – Plasy, klášter. Ve 3. sloupci odkazy na MonumNet a na MIS (sponečka)

Propracovat se k informacím o památkách v Integrovaném informačním systému památkové péče (IISPP) provozovaném Národním památkovým ústavem nebývá vždy prvoplánově snadné. Proto je i tato pomůcka citelným ulehčením. Navíc na stejném místě máme i odkaz na dokumenty v úložištích Wikimedia Commons, takže je na jednom místě možné získat o památce velmi dobrý přehled (to i v situaci, kdy většina památek nemá na Wikipedii dosud svůj článek, a ani evidenční popisy v databázích NPÚ dosud nejsou volně dostupné).

Kdybychom byli neskromní, ptali bychom se, jestli by bylo možné tento odkaz do MIS přidat i k údajům o jednotlivé památce (zpravidla v jejím článku, ale někdy také v článku o obci apod.). Aby nebylo při vyhledání hesla následně nutné pátrat po citované tabulce se seznamem památek). Patrně bude také třeba do budoucna „překonat“ omezení přehledů na Wikipedii na chráněné památky a zahrnout i „nepamátky“ (často se neliší ničím jiným, nežli tou „zapsaností“).

Ed. 20150623-1400: Během dneška došlo v této věci k přínosnému vývoji na Wikipedii. Šablona pro vkládání odkazů na informace o kulturní památce v MonumNet byla doplněna o odkaz na soubory v MIS. Jediný drobný problém nynějšího stavu je, že se vyhledávání provádí podle čísla IdReg, které je jednoznačné v MonumNet, ale ve fulltextovém vyhledávání dochází k přiřazení i jiných výsledků (když se objeví stejný řetězec čísel). Není to velké procento a je to každopádně usnadnění při využívání fotek apod. z MIS. Výběr lze doladit upřesněním vyhledávání výběrem lokality (většinou by to mělo pomoci). (Ed. 201506240750: V tabulkách seznamů památek odkaz ze sponky míří na číslo ÚSKP, takže se výsledek od výsledku z článku /IdReg/ může mírně lišit.)
Příklad.

2015/06/23 Posted by | evidence památek | , | Napsat komentář

NPÚ oficializoval spolupráci s Wikimedií ČR

Po letech neformálních snah a aktivit (ty mé nejméně oficiální mohly vyvolávat i komplikace, např.) byla přijata rámcová dohoda o spolupráci obou institucí – státního odborného a vědeckého pracoviště s občanským spolkem zajišťujícím tvorbu české verze Wikipedie. Nevím, že by vše dosud probíhalo vždy tak hladce, jak to Wikimedie líčí, ale z hodnostářského pohledu nejspíše ano.

Každopádně můžeme nyní očekávat příznivý vývoj hlavně pro ty, kdo na internetu hledají informace o památkách. V obsáhlých informačních systémech NPÚ operativně dohledat podrobnosti o hodnotách památek není snadné (seznam kulturních památek ve smyslu PZ, IS NPÚ), na Wikipedii zase existuje jen výběr informací, tak jak jej vypracují nadšení wikipedisté. V jejich řadách se ovšem vyskytují i památkáři (což pod tradičními přezdívkami editorů mnohdy není nožné poznat).

Spolupráce by asi mohla vést ke snadnějšímu propojování identifikačních údajů kulturních památek. Na Wikipedii pro to bylo uděláno mnohé, např. stojí za zmínku už taková „drobnost“, že v seznamech památek, které vznikly zejména ve vazbě na organizování českého kola fotosoutěže Wiki miluje památky, jsou důsledně uváděny odkazy na oficiální seznam památek NPÚ. Rovněž je tento odkaz uváděn u hesel jednotlivých památek na Wikipedii. Na webu NPÚ však zatím identifikační oficiální popisy památek dostupné nejsou.

Věřme, že tedy nyní stojíme z hlediska dostupnosti informací o památkách na bodu významného obratu k lepšímu. Nadále k tomu, neformálně viděno, může přispět každý (památkáře lze vyzvat, aby jen nedokonalosti na Wikipedii nekritizovali, jak je mnohdy „dobrým“ zvykem, ale prostě je bez otálení napravili…).

Nicméně možností koordinace oficiálních dat s „lidovými“ je stále mnoho. Může se jednat o fotobanky, databáze různých druhů památek (např.) či jejich regionálních přehledů (drobné památky nejen na Plzeňsku) apod. Na skloubení takových snah a projektů by „vydělali“ všichni.

2015/05/27 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace | , | Napsat komentář

Standardizovat standardy? K potřebě sjednocení přístupů k evidenci památek a jejich dokumentace

V posledních měsících jsme byli pro průzkumy stavebních památek vybaveni několika metodickými publikacemi, opatřenými certifikáty oficiálnosti a spolehlivosti. (Jejich souhrn uveden u záznamu dojmů ze slavnostního křtu.) Logicky jejich autoři i instance udílející certifikát předpokládají, že taková metodická vodítka přispějí ke sjednocování výsledků a k jejich porovnatelnosti. Opakovaně se proto v metodikách mluví o standardizaci postupů apod. To je samozřejmě velmi žádoucí a bude to přínosem pro praxi. Ale současně nelze přehlédnout, že kýžený standard si zpracovatelé jednotlivých metodik většinou představují různě. Dokonce i v rámci jedné metodiky jsou uvedeny instruktivní varianty realizované různými zpracovateli, ovšem s většími či menšími rozdíly. Kde tedy získat poučení o tom, co má být oním standardem? Je tento standard potřebný? Je správné si vybírat z více variant? Nebo se ještě v odborných kruzích diskutuje a varianty se testují?

Zabývat se tím do jisté míry míním proto, že v jedné z metodik se objevil jako jeden z příkladů možného postupu testovní vzorek formuláře zpracovaný v rámci ověřování mého návrhu standardu. (Jako pracovní dokument jsem ho předložil zde.)

Mimoto se opakovaně odkazuje také na formulářová řešení v metodice OPD (PDF), která se stala jedním ze základů dílčích nynějších metodik pro dokumentaci a evidenci prvků. Jeden z používaných vzorů elaborátu nálezové zprávy OPD pak navazuje na mnou kdysi rozpracovaný „formulář“ popisu, dokumentace a vyhodnocení nálezů (zde koncept pro diskusi na konferenci v roce 2014).

V obecné rovině formulář nelze považovat za nějaký konečný cíl při hledání nástrojů evidence a inventarizace. Je to užitečná pomůcka pro zpracovávání dat, vcelku účinně bránící vynechání některých položek. Avšak již není zárukou správného vyplnění „okének“.

Logika struktury formuláře by vcelku měla odpovídat plynulému odbornému popisu, kterým by např. pro účely odborného publikování mělo být reálné formulář nahradit (samozřejmě po náležitém rozvinutí odborných komentářů, hodnocení, srovnání apod.).

Na druhé straně by ovšem systém tabulky měl být zobrazením údajů databáze (o té se v metodikách objevují zmínky, ovšem bez odkazu na detaily), neboť „papírová“ či „wordová“ tabulka by již měla být přežitkem. Nicméně takové věci bych rád nechal informatikům, nakolik by se jimi chtěli zabývat.

„Tabulka“ by mohla být také dobrou základnou monitoringu památek, tedy sledování a záznamu jejich změn, oprav, přesunů apod. Také tyto změny stavu či polohy památky by měly být jaksi na její „timelině“ zaznamenatelné. K tomu zde připojený koncept návrhu tezí formuláře zřejmě příliš možností nevytváří. Většinou (ne jen u dostupných mustrů) totiž vidíme formulář (evidenci, inventarizaci) jako zmrazený v čase. Jakoby se řekněme s objektem již žádná změna neměla udát. Jakoby se nejednalo o výchozí krok průběžného monitoringu. Do jisté míry se na tom podílejí „konzervační“ přístupy památkové péče jako celku. Mnoho pozornosti se nevěnuje ani minulým proměnám či přesunům věci (zde by totiž měly být zahrnuty i předchozí výzkumy, hodnocení apod., protože mají vliv na osud památky).

Čili by vlastně na kolonky typu „lokace“ (a všechny další, jež se mohou změnit) navázáno „nekonečné“ políčko schopné evidovat probíhající či proběhlé změny. Vlastně ani pro záznam změny není nutné mít celý formulář vyplněný. Totiž podobně jako moment vzniku či provádění evidence je stav výsledkem změn, o kterých již většinou všechno nemáme šanci zjistit, mají i všechny aktuální stavy a děje své časové, místní, věcné i personální souvislosti. Opět je tu nějaká akce (přesun, restaurování) a její aktér (aktéři).

Situací přenosu, výtvarné či provozní geneze apod. je také velmi mnoho, a je otázkou, nakolik „jemně“ je možné je rozlišit. Poučení je snad možné hledat např. ve výzkumech provenience za války uloupených předmětů apod.

Specifickým typem „artefaktu“ jsou i destrukce, místa opadání omítek, restaurátorské či statické sondy. Jde o zásahy a jevy, které obvykle neznamenají rozhodující změnu sledovaného (zkoumaného) předmětu. Došel jsem proto s experimentům s formuláři popisujícími nálezovou situaci a „sondu“. To je asi na další diskusi. Na to navazují i otázky monitoringu stavebně-technického stavu apod. (až po „detaily“ typu výměna rozbité okenní tabulky či nátěr okenního rámu; to se může zdát malicherné, ale zasklení molo být barokní či starší apod.).

V řadě případů v praxi se pak ukazovalo využití formulářů jako zdroj komplikací. To platí např. pro tabulky v textových editorech. Je také otázkou, nakolik je „rigorózně“ uplatňovat, když dosud není jeden spolehlivý standard po ruce. Takový, jehož uplatnění dá zpracovateli jistotu, že se jeho data bez komplikací začlení správným způsobem do systému a propojí se vším souvisejícím.

Vzhledem k existujícímu stavu jsem nakonec v praxi uplatňoval textovou verzi, ve které byla některá prázdná políčka pro přehlednost uvedená jako prázdná (třeba aby bylo vidět, že pro danou akci nebylo vhodné či potřebné daný údaj zpracovávat), či mohla být zcela vynechána. Tak byl tento názor představen již před lety na konferenci Dějiny staveb.

Neměly by přitom být přehlíženy otázky vývoje systému – budou se objevovat nové typy památek, bude třeba odlišit dosud shrnuté variety nějakých předmětů… Struktura údajů by měla počítat s proměnami.

Jedním z kroků by mohlo být zpřístupnění maxima „formálních“ i metodických podkladů k volnému stažení. Tím se jednak dramaticky zvýší ochota lidí standard podporovat, jednak to může usnadnit diskusi, protože bude možné poukázat na problém, zveřejnit navrhované jiné řešení k diskusi a testování apod.

V této souvislosti jsem uvažoval zpracovat nějakou srovnávací tabulku jednotlivých v metodikách navrhovaných „standardů“. Ukazuje se však, že – logicky – po obsahové stránce mnoho rozdílů není, takže formální či terminologické rozdíly by měly být odstraňovány v nějaké debatě.

Za sebe jsem se pokusil „svůj“ návrh formuláře drobně korigovat a znovu předložit k diskusi či snad i k testování. Nepodařilo se mi do něj zahrnout všechny detaily či problémy zmiňované výše, ani další, které by nepochybně měly být vzaty v potaz, něco je stále možná nadbytečné. Pokusil jsem se upravit údaje o lokaci a jejích změnách, protože předešlá verze vyžadovala jejich asi matoucí opakování.

Souhrnně si nadále myslím, že by tyto standardy měly být zpracovány na základě široké diskuse (od IT po historiky umění či restaurátory) už v prvním kroku „standardizace“ a z tohoto standardu by pak  vycházely dílčí metodiky. Jako podpora efektivity správy informací o památkách by pak měly formuláře důsledně být vedeny ve verzích – tedy tak, že budou v praxi aktualizací či monitoringu pouze korigovány a doplňovány, nikoliv již znovu sepisovány…

Prosím tedy o případné připomínky. Možná i o komentáře a názory k potřebnosti standardizace či způsobu jejího zajišťování.

(Počítám s vlastními úpravami této verze textu a rád zapracuji i Vaše připomínky.)

VĚC Pojmenování
Lokalita / Okres Co nejvíce srozumitelné a jednoznačné určení pozice věci v době dokumentace (tedy bez údajů typu „pověřená obec“ apod.)
Areál / Část areálu Určení polohy věci „relativně“, v rámci širších prostorových souvislostí (zámek…).
Adresa
Objekt / Část objektu
Lokalizace (souřadnice, číslo místnosti, parcela, stěna místnosti…)
Místní souvislosti Sousední věci vlevo, vpravo apod. Pozice v expozici, skladišti, šupleti…
Evidenční číslo
[Místo původu] Pokud byla věc přemístěna, tak odkud.
Klíčová slova Pokud možno „exaktní“ uvedení pomůcek pro vyhledávání, pro typologická zařazení apod. Jsou rozdělena do skupin, aby napomohla neopomenout na první pohled méně zřetelné souvislosti, vzdálené specializaci zpracovatele apod. Doporučuje se respektovat tezaury, ale pokud je to potřebné, uvádět i „neslovníkové“ odborné termíny.
KS obor (architektura, malířství, chemický průmysl…)
KS typ (stavební díl, ozdobný prvek…)
KS motiv (portrét, alegorie…)
(KS funkce ?) (trám krovu…)
KS téma, ikonografie (rostlinná výzdoba, zelený muž…)
KS jednotlivosti ikonografie (hrozen, kopí…)
KS pozice (součást zdiva, architektonické struktury, např. hlavice je součástí sloupu apod…)
KS prvky (součásti věci, zejména pokud je sestavena z více prvků – podstavec, sloup, hlavice…)
KS materiál
KS chrono (sloh, vročení…)
1. OKOLNOSTI AKCE
Autor
Datum akce / zápisu
Metoda dokumentace (výčet)
Stupeň podrobnosti (odhad; pro relevanci výsledků to může být významné)
2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI
Souvislosti umístění
(zasazení do konstrukce, umístění ve stěně…)
Označení (inv. č.)
Funkční uspořádání (např. hlavice je osazena na sloupu a podpírá oblouky arkád)
Původ (pokud není na původním místě) (základní odkaz – zejména v případech druhotného užití, při umístění v expozici…)
Charakteristika (forma, funkce, materiál) (stručně – např. kalichovitá hlavice sloupu, pískovec…)
Tvar (popis, orientační skica)
Slohové zařazení (lze jen uvést sloh, nebo jej blíže charakterizovat)
Datace (od – do, styl)
Autor návrhu (architekt, sochař)
Výrobce (stavební firma, sochař…)
Související osoby (investor, pomocníci)
Vývoj Zejména druhotné užití, doklady údržby, modernizace…)
Význam Dílo významné stavební huti, doklad slohu, vzácný doklad řemesla…
Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Charakteristika těchto významných souvislostí a znaků. Možno hesly, ale také rozvést do formy materiálie či studie.
Související prvky (kontext) Komentář ke známým prvkům v místě, v expozici.
Dílčí prvky
Relace prvku Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v lokalitě, jejich deponování v místním či regionálním muzeu, nebo i v jiných sbírkách a v soukromých fondech.
Potenciál Možné další nálezy v místě, možné doplnění analýz zkoumaného prvku apod. Vodítko pro úvahy o dalším zkoumání.
Pozn.
Výstavy
Dokumenty Archivní doklady.
Literatura
3. DETAILY
Detaily lokalizace / Souřadnice
Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)
Hmotnost
Materiál
Způsob výroby / montáže
Stopy opracování
Povrchová úprava
Výrobní značky, přípravné značky
Stopy konstrukčního spojení
Stopy funkce (Oděr. Stopy po kotvení.)
Znečištění / Poškození (Olámání části prvku.)
Dodatečné úpravy, změny
Stratigrafie
Nápisy
Ozdoby (popis, ikonografie)
Technické parametry
Další související analýzy
4. STAV A PÉČE
Vlastník
Využití
Stav a uložení
Doporučení pro péči
Námět pro další průzkumy
Další související analýzy
5. PŘÍLOHA
Plánová dokumentace
Fotodokumentace

2015/03/30 Posted by | dokumentace památek, evidence památek, metodiky, standardy | , , | Napsat komentář

Koncept výzvy kulturním, paměťovým, výzkumným a památkovým institucím k součinnosti při vytváření a správě informací o kulturním dědictví, původně nedílném

Na základě průběhu a výsledků pracovní schůzky k tématu zkoumání, sbírek a evidence historických cihel s kolky, ale také ve vazbě na dřívější proklamace v tomto smyslu (např.) vlastně nemohu jinak, než zkusit formulovat výzvu všem, kdo se zabývají vytvářením, správou a prezentací informací o kulturním dědictví a zkoumáním památek, aby v maximální technicky dosažitelné míře sjednocovali své informační systémy o památkách všeho druhu, neboť kulturní dědictví je nedílné (samozřejmě chápu i to, že bariéry mezi existujícími systémy informací jsou výsledkem nepominutelného historického vývoje, nicméně tyto „tradice“ je třeba překonávat).

Kulturní, paměťové, výzkumné i další oficiální instituce, při správě informací o kulturním dědictví vždy hledejte cesty ke spolupráci, sdílení dat a jejich snadnému zpřístupnění veřejnosti (co zákony dovolí; kde zákony vytvářejí bariéry, je třeba usilovat o jejich modernizaci).

Kulturní dědictví je komplexní, a tak by měl být uspořádán i systém informací o něm. Informační systémy vytvářejte vždy s výhledem součinnosti s ostatními správci dat, v maximální možné míře je otevírejte veřejnosti a cíleně vytvářejte cesty ke spolupráci s angažovanými občany a jejich společenstvími. Takový postup pomůže vědeckému výzkumu, kvalitě konzervátorské i restaurátorské činnosti, systémovosti a fundovanosti souvisejících odborných a správních úkonů při zákonné ochraně památek, bude důležitým příspěvkem k širšímu angažování veřejnosti i základnou spolupráce s občany (privátní badatelé, sběratelé, ochránci památek, mládež, studenti příslušných oborů). Je pravděpodobné, že k tomu bude třeba vytvořit mezirezortní a mnohooborové výbory či pracovní skupiny a zajistit určité prostředky. Protože však efektivní postupy povedou např. k omezení duplicitních zpracování či správy informací, lze očekávat přínos z hlediska časových i jiných nároků.

Možní zájemci se k výzvě mohou připojit zde v komentářích, mailmo či na FB, případně to bude možné později, pokud by vzniklo definitivní znění.

V komentářích uvítám i případné náměty k upřesnění uvedeného textu.

2015/02/21 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace | | Napsat komentář

Lze si představit, co bude umět památkový informační „super“systém?

(Předesílám, že nejsem ani informatik, ani programátor či systémový inženýr.)

Odvážil jsem se k tomuto poněkud překotnému souhrnu (či spíše souboru útržků) jednak jako k výčtu představ o dobrém zpřístupnění informací (nejen) o památkách, který po přečtení ještě rád koriguji, jednak v reakci na výzvu, abych tedy vyjádřil, co v zásadě myslím, když stále „přezíravě“ vyčítám obětavcům jejich dobře míněné a vstřícné zpřístupňování dokumentace památek na různých webech, vč. Facebooku, Rajčete apod., a žehrám, že by informace měly být „kumulovány“ v jednom přehledně uspořádaném systému (aniž naznačím, co myslím).

Dlouhodobě sleduji trendy ve zpřístupňování informací o kulturním dědictví, i když zdaleka nezvládnu informatické či technické souvislosti, reálně ovšem nepominutelné. Spíše jsem uživatel, který by rád rychle našel, co potřebuje, a když naráží na potíže, klade si otázku, zda je nedovtipný, nebo je prohledávaný web nepřehledný. Moje určitá uživatelská nedostatečnost by přitom asi měla být producenty informačních systémů předpokládána – myslím, že se moc neliší od průměru. Současně toužím po existenci nějakého systému, do kterého bych mohl cennější položky ze svého „archivu“ vložit, a tím snad přispět k obohacení památkových informací a svůj příspěvek tak učinit součástí systému, ve kterém bude k dispozici všem v logických souvislostech.

Sledování trendů mě vedlo k přesvědčení, že velká část producentů informačních systémů jednak přeceňuje schopnosti uživatelů, přičemž jim v optimalizaci stránky a struktury dat brání přesvědčení, že nespokojených uživatelů je minimum, že ti, co nic nenajdou, jsou prostě naschvál hloupí, jednak většina producentů hledá vlastní cestu, tzn., že s nikým nespolupracuje, nebere ohled na převažující způsoby zpřístupnění, na které jsou lidi zvyklí, vymýšlí vlastní kategorie, terminologii apod.

Tomu do značné míry napomáhá přesvědčení vrcholných instancí, že nejhorší je centralistický dirigismus a že je hlavně jejich úkolem všem popřát volnost a těšit se na výsledky neomezované invence tvůrců informačních systémů.

Vždy jsem doufal, že třeba zpracovatelé a předkladatelé nějakých památkových informací sami nahlédnou, že koordinace dat bude přínosná pro všechny… Mezitím ovšem většina poskytnutých dat je technicky nespojitá (a většinou bez značných nákladů nespojitelná), obsahuje spousty duplicit (ale také třeba fotek stejných objektů z různých dob, ale rozmístěných po internetu), rozdílných lokalizací, nejednotně pojmenovaných.

To nejspíše bude stále znovu zdrojem radosti z objevu nějakých zapomenutých fotek, o kterých „dosud nikdo nevěděl“.

Oficiální instance zřejmě ani dnes nejeví zájem něco na dosavadním stavu měnit. Jednu dobu jsem doufal, že by mohlo pomoci přesunutí „našich“ dat na Europeana, takže co nenajdeme v našich IS, našli bychom „přes Brusel“. Uvidíme, zatím se zřejmě potýkají s ohromnými kvanty dat, nekonečnými diskusemi o kategoriích a terminologii, nekázní poskytovatelů dat při lokalizaci apod.

Vždycky jsem se snažil nějak lidi přesvědčovat, že tu je a trvale roste vážný problém. Jenže většina lidí uvažuje asi v intencích historky Umberta Eca, líčící důležitost stálého píditelství při hledání literárních pramenů. Když tak někdo něco na síti objeví, obvykle si informaci ponechá, v lepším případě se podělí na blogu (nejlepší ukázka archivalia) či na FB. Tam obdrží pár palců… Čili nejsou lidi s to spolupracovat ani na budování nějakého rejstříku, mj. odkazujícího na on-line dostupné digitalizáty.

Obvykle lidi říkají, že co potřebují, vygooglují. Ale zkuste se podívat do statistik svého webu apod., jaké kombinace slov je přivedou na Vaši stránku… Vidíte, že velmi často hledají něco jiného apod. Samozřejmě je to nezastupitelný postup, ale neřeší tu potíž s paralelní produkcí informací, pokud jde o památky, tak nakonec většinou vlastně prakticky stejných (zámek má vždy stejný počet pater, stejnou mansardovou střechu, stejný sled majitelů, světec drží stejnou knihu či planoucí srdce…).

Spolupráce

Pokud by dnes měl být nějaký „super“systém informací o památkách vznikat, bylo by vhodné, aby vytvářel prostor pro snadnou součinnost. Tak snadnou, aby to co nejvíce lidí přesvědčilo, že má cenu se podílet.

Je pravdou, že dnes je nejlepším modelem v tomto směru Wikipedie.

Struktura dat

To je velmi náročný problém. Možná zvládnutelný pro specializované obory, jakým jsou třeba historické vodní mlýny. Nicméně „super“systém by musel být schopen náročnějších operací, než třeba vyhledat informace o „složeních“ a jejich výskyt. Čili by asi členění kategorií dat mělo mít nějakou rozumnou efektivní míru detailnosti.

Pro takové rozčlenění by bylo nepochybně vhodné disponovat kvalifikovanými specialisty pro vytváření tezauru. Přitom nelze pominout značnou pokročilost takových pojmových aparátů, často respektujících letité mezinárodní standardy, jaké jsou vlastní sféře knihovnické, ale také muzejnické. Ty se již rozšířily do podoby propracovaných datových standardů, již roky „pilovaných“ na základě praktických zkušeností.

Standardy, standardy…

Bylo by třeba na počátku případné práce na takovém systému všechny standardy prověřit a akceptovat, pokud možno se ale také zapojit do jejich tvorby či aktualizací. Je také možné, že již dnes lze získat licenčně volné dostatečně výkonné nástroje.

CIDOC-CRM. Měl by být modlou každého, kdo se míní seriózně věnovat práci s „památkovými“ daty. S tím souvisejí další standardy pro třídění dat.

Slovníky by měly být zajišťovány vhodně sestavenými komisemi či pracovními skupinami, propojujícími odborníky z různých specializací. Vše by mělo být v každém pracovním kroku zveřejňováno, aby bylo možné získávat připomínky. Tam, kde je to možné, je třeba respektovat již existující slovníky (knihovny, muzea).

Lokace. Pozice každé věci by měla být určitelná v zásadě dvěma údaji. Závazná by měla být souřadnice „objektu“, odpovídající tomu, co se delším vývojem podařilo v informačním systému památkářů (PaGIS). Současně je třeba směřovat k detailní lokaci prakticky bez limitu „přesnosti“, a to ve 3D, v zásadě tak, jak to umožní systémy CAD a BIM.

Časové údaje. Ty by měly umožňovat spolehlivé dohledávání časových údajů z historie každé věci (typicky údaje o jejím přemístění – z místa výroby do místa funkce, pak do místa druhotného užití, potom třeba do muzea, anebo na šrotiště…), ale i místa či osoby (sekerníka, mlynáře).

Znaky věci. Otázky tvaru, materiálu, slohu, typu, funkce apod.

Literatura – odkazy. Bylo by vhodné systematicky pracovat na rejstřících literatury. Na fulltext nebude nikdy tak kompletní spoleh jako na práci s kvalitním rejstříkem. To, co v tomto smyslu nabízejí moderní počítačové nástroje, se velmi málo využívá.

Zpřístupnění dat. Mnohdy vyplývá z velmi individuálních představ pracovníků zadavatele „vizuálu“.

Výsledky vyhledávání. Je třeba co nejvíce usnadnit hledání v souvislostech každého výsledku vyhledávání. Tzn. vypisovat a vyznačovat „věci v okolí“, „věci podobného druhu“ či jinak související (autorství, stáří, místo původu…). Tzn. maximálně využívat propracovanou kategorizaci.

Podrobnost struktury. Systém by měl být schopný pracovat s různě velkými položkami, zahrnujícími různé podřazené struktury, navazujícími na další jevy napříč strukturami (typicky časový údaj). S tím asi souvisejí základní problémy.

Zdroje poučení pro koncepci systému. Velmi důležité je využít maximum informací o dobrých i horších zkušenostech s dosavadními systémy. Zdá se mi, že se v podobných případech velmi často tento krok pomíjí a počítá se tím, že paušálně shrnuté zkušenosti umožní koncepci nového systému, prostého všech dosavadních obtížných much. Nebo se aplikují nějaké „prefabrikované“ metody „manažerského“ průzkumu bez ohledu na zkušené uživatele z oboru.

Pro komunikaci názorů, očekávání, pro znázornění různých představ o prioritách, očekávaných funkcích apod. je podle mého zvláště vhodné shromáždit od řady seriózních tvůrců i uživatelů informací tipy vhodně řešených stránek (písemně, ale možná i na videu). Zejména by měly být takto ukázány funkce, které respondentům připadají něčím vhodné, usnadňující orientaci v obsahu stránky. Komunikace o takových námětech s více lidmi je vodná proto, že velmi často pracují s informacemi z určité jazykové oblasti, která je třeba jiným zase uzavřena (např. pro mnohé lidi nepřekonatelná bariéra k databázi německých archeologů, dnes přitom jedné z nejlepších, či k informacím francouzských památkářů, kteří zaujímají již více než 20 let jednu z čelních pozic v oboru).

Začlenění do informačních systémů ČR. Podle mého názoru by systém měl být schopný komunikace se státními systémy evidence čehokoliv (pozemky, movité památky). Pokud by se toto podařilo prolomit, tedy překonat i nepominutelné rozpaky, které takový nápad vyvolá u správců takových systémů, byl by to rozhodující pokrok.

Ze zkušenosti za sebe navrhuji zabývat se i možností tvořit takové informace s využitím nástroje typu wiki (SW Mediawiki). Umožňuje to práci různě zaměřených specialistů, kteří pak nejsou limitováni nutnostmi vyplnění nějakých kolonek, pro jejich specializaci neužitečných a od spolupráce odrazujících.

Vlastní wiki by se mohla stát vlastně již dnes či zítra laboratoří pro ověřování kategorií a jiných členících nástrojů, pro diskuse o terminologii, pro testování stavby hesel apod.

Čili je to celé asi stěží představitelné, a nejspíše i nereálné… Tak se probuďme, a řešme, co nás pálí teď…

2015/02/17 Posted by | 1*, dostupnost dat, evidence památek, participace, standardy, wiki | , | komentáře 2

Wikimédia France

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Caminando por la historia

Un viaje por la historia

the Wikimedia UK blog!

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Medieval Imago

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Ghost Signs

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.