Památkový Wikidata workshop ke koordinaci databází Národního památkového ústavu a Wikidat a Wikipedie

Událost na FB. Verze této zprávy na FB. (20180113-20180115)

Na úvod se po uvítání od Vojtěcha Dostála v hutném „kolečku“ představili účastníci z řad památkářů, zástupkyně Národní knihovny ČR, představitelka projektu Senioři píší Wikipedii a wikipedisté a wikidatisté různého původu.

Prvním bodem programu bylo souhrnné seznámení s Integrovaným informačním systémem památkové péče (IISPP), provozovaným Národním památkovým ústavem, přednesené Irenou Blažkovou (NPÚ).

Na ni navázal Šimon Eismann (NPÚ), který naznačil složitosti rozsáhlých databází, v nichž jsou propojena data o památkách, souvisejících archiváliích, spisovou agendou atd. Přešel pak k rozsáhlému památkovému geografickému informačnímu systému (paGIS), zajišťujícímu prostorovou identifikaci všech ostatních památkových informací (Geoportál). Bylo nutné vytvořit vlastní systém, protože žádný vhodně uspořádaný národní standard neexistuje (různé instituce si vytvářejí vlastní, přizpůsobené specifickým potřebám; s nimi je nutné spolupracovat ve sféře územního plánování, ochrany životního prostředí či stavebního řízení…). Poukazoval i na historickou genezi informačních systémů. (D): Jaroslav Zastoupil ocenil komplexnost a přístupnost informačního systému NPÚ ve srovnání s většinou informací zahraničních památkových péčí). Vzhledem k propojení s nadnárodními systémy je součástí systému i kontrolovaný slovník a klíčová slova.

Vojtěch Dostál charakterizoval genezi nestrukturované podstaty „článků“ na Wikipedii. Postupně do stránek Wikipedie začínaly pronikat i databáze z Wikidat, která jsou postupně zdrojem dalších položek v článcích, u památek typicky např. odkazy na data v informačních systémech NPÚ (např. Karlštejn). Wikipedie předpokládá, že jednoho krásného dne budou informace o památkách nadnárodně propojeny. Jedním z podnětů pro Wikipedii bylo také pořádání soutěže Wiki miluje památky, pro niž wikipedisté vytvořili vlastní seznamy. Sofistikovanější práci s památkovými daty umožňují nyní Wikidata. V nedávných měsících došlo k navázání spolupráce s NPÚ. Porovnáním dat pak docházelo k opravám na obou stranách. NPÚ poskytl přístup k územní identifikaci v Geoportálu NPÚ. Pomocí nového nástroje lze zobrazit památky ve svém okolí, které dosud postrádají fotku. Využívá se to i pro aktuální soutěž Popiš památku!

Přitom ovšem vyvstávají některé problémy. Např. součásti rozsáhlých památek (např. Belveder je součástí jedné evidované památky Pražský hrad). Na některých objektech jsou např. chráněna jenom průčelí – např. (takže nemusí být zcela jasné, jestli na Wikipedii zaznamenat jen onu chráněnou fasádu, nebo celý objekt).

Také data památek obsahují různé nestandardnosti, což vyplynulo z dřívějších korekcí či migrací. Toto při přenosu na stranu Wikidat plodí nejasnosti, které bude třeba řešit.

Další otázky. Data zrušených památek, encyklopedicky významných objektů dávno zaniklých… Originál, kopie, replika… (diskutovala se i mezi památkáři „oblíbená“ otázka soch z Karlova mostu, kde dnes jsou většinou kopie, kdežto originály jsou uloženy v Lapidáriu Národního muzea). Kategorizace – dům, nájemní dům, obytný dům, usedlost (někdy u stejných objektů je použito rozdílné označení).

Ještě bych doplnil, že několikrát byly zmíněny souvislosti s kategorizačními systémy (zejména Europeana.eu; nebyly ovšem konkrétně zmíněny např. AAT Getty, Historic England – FISH, CIDOC-CRM, Kongresová knihovna…). Patrně s řadou z nich Wikimedia intenzivně komunikuje, což bude jistě prospěšné, protože se prostě musí dojít k jednomu všady sdílenému systému.

Další připomínky v debatě souvisely s diferencí mezi „objektovým“ přístupem Wikipedie a osobitostmi oficiální evidence památek, související s nutností preferovat „právní stavy“, orientací celého systému na to, co je jako památka specifikováno v Památkovém zákonu, čehož se principiálně týká celá odborná a výkonná činnost památkového ústavu. Proto byl zmiňován např. jednotlivý zjištěný případ, kdy jsou dva objekty shrnuty pod jedno památkové číslo, dále výše zčásti zmíněné případy, kdy je třeba v areálu usedlosti památkově chráněna jen vzácná stodola, nebo je jedinou památkou areál Pražského hradu, sestávající z desítek samostatných objektů, které mají izolovaná hesla na Wikipedii.

Problém soustředění se v seznamu památek Wikipedie na to, co je definováno jako kulturní památky v Ústředním seznamu kulturních památek, je markantní na příkladech objektů, ze kterých je např. chráněna jen fasáda (také to již bylo výše zmíněno), přičemž na Wikipedii je třeba popsat celý objekt. Pro Wikipedii mohou být jako samostatné objekty chápány také 4 pamětní desky na fasádě jediného domu, týkající se různých historických osobností a vzniklé v různé době. Mohlo by se tak jevit jako zřejmé, že Wikipedie má nadále preferovat členění na objekty podle logiky „článků“, a že údaj o případné ochraně je dobré přičlenit jako řekněme kategorizační údaj (objekt je součástí kulturní památky, areálu, chráněného území, případně je chráněna ta a ta jeho část). Vazba na ÚSKP ovšem má svou historickou logiku v tom (jak to tedy vidím možná pro nedostatek detailní znalosti geneze a současných záměrů), že seznamy na Wikipedii vznikaly hlavně pro účely soutěže Wiki miluje památky, kdy bylo nutné nějak vymezit, co se má fotit, a bylo celkem logické pobídnout dobrovolníky k focení doloženě hodnotných objektů na oficiálním seznamu.

S tím ale trochu souvisí i wikipedistická otázka významnosti, kdy i nevýznamná věc dostává hodnotu v nějakém kontextu, třeba jako začátečnické dílo jinak významného sochaře apod. Ale s vědomím, že na všeobecné encyklopedii nemůže být vše, co by zaujalo nějakého specialistu, jsem inicioval vlastní instalaci Mediawiki pro NPÚ, kde by právě takové věci logicky mohly najít místo; tento „projekt“ se však zatím stále převaluje v plenkách. Třeba o něm časem ještě bude slyšet více…

Padla též zmínka ohledně multiplicitních údajů o památkách, kdy jsem byl wikipedistou z Plzně připomenut jako známý krofal (jedním z případů, kdy jsem kritizoval separatistická řešení, byly právě Drobné památky v Plzni a nejen tam). Vždy mi vadilo, že se sepisovatelé památek nespojí a radostně popisují a fotografují stále dokola převážně stejné objekty, zatímco by mohli „synergicky“ data v dohodě rozšiřovat na jednom místě či v nějakém propojeném systému. Toto samozřejmě nepůjde nejspíše nikdy změnit v plné míře, ale vypořádat by se s touto ideou měl každý, kdo se do vytváření a prezentování dat o památkách pouští (a speciálně tam, kde se soupis a popisy památek tvoří v oficiálních institucionálních výzkumech, mělo by být maximální propojení dat vyžadováno). Patrně nejotevřenějším nástrojem k tomu by mohla být Wikipedie. Spolupráce s památkáři k tomu může být velice dobrým základem.

© Jan Sommer, 20180113-20180115