Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě si zaslouží i pozornost památkářů

1/ Možná by jej památkáři měli více vyzdvihnout, ale asi se to bere tak, že když i vrcholnou osobností a představitelkou české památkové péče je významná odbornice a badatelka, mají „splněno“. Snad tomu tak opravu je.

2/ V souvislostech památkové péče se angažuje mnoho vynikajících odbornic. Je pravdou, že jsem během let vlastně ani nezaznamenal nějaké „genderové“ nesrovnalosti na odborných konferencích, při organizaci výzkumů apod. Nicméně nemohu vyloučit, že k nějakým atakům či nelibostem mohl někdo poklesnout. Je také možné, že i já jsem někdy mohl někomu připadnout málo vstřícný.

3/ Některé památkové vědátorky významně ovlivnily celý stav ochrany kulturního dědictví dnes. Mně vždy vytane na mysli především paní docentka Milada Radová-Štiková; letos si připomínáme 100 let od jejího narození. Právě ona však je příkladem „politického“ nedocenění až deptání. Přesto svou morální pevností i odborným soustředěním a nasazením ovlivnila řadu lidí z generací, které v současnosti významně působí v památkové sféře.

Paní docentka Milada Radová-Štiková v kruhu svých žáků a přátel v roce 1990

4/ Samozřejmě bych takto nerad opomíjel řadu dalších památkových badatelek, často ovšem začleněných do „garantských“ pozic památkové organizace, ale současně velmi aktivně působících v řadě výzkumných projektů v NPÚ, ale i akademických aj. výzkumných institucích.

5/ Zaslouží obecné uznání, ale i zájem o výsledky jejich práce. Ale také nadšenou pracovní součinnost, kde to jen jde. Bude mi potěšením, kdykoliv bych na to sám stačil…

© Jan Sommer, 20200211

2020/02/11 Posted by | glosa, osobní zprávy, památkář | , | Napsat komentář

Památky opravou interpretované, ale historicky umlčované?

1/ Malé nerealistické postesknutí.

2/ Opravit památku vždy znamená nějak ji změnit. Od dob rozpoznání specifického významu obecného kulturního dědictví a jeho zavedení do vzdělávacích systémů (i když to je i ve vztahu k dějepisu či vlastivědě pořád s rezervami), akademií i zákonodárství, jsou památky krom krásy oceňovány i jako svědkové minulosti. Pro takové svědky je nepochybně podstatná vypovídací schopnost. Ta je velmi komplexní (a s rozvojem nových technik výzkumu i teoretického bádání je vše stále spletitější). Stále více se její součástí stávají výsledky technologických či socio-historických výzkumů, často spojené s užitím komplikovaných a nákladných aparatur. Výsledky různorodých výzkumů pak jsou z velké části umlčeny deponováním v archivu. Podobně i památka samotná, ve chvílích kulminace degradace či havárie, případně i v průběhu restaurátorských, konzervačních či konvertujících zásahů (zvaných typicky např. obnova, rekonstrukce, modernizace apod.), může přechodně či krátce (třeba i po dobu minut mezi odlomením nějakého kusu zpuchřelé omítky, proškrábnutím spár a novým zaomítnutím) podávat neobyčejně intenzivní výpověď o mnohovýznamové podstatě své hmotné substance. Ta vypovídá o proměnách stavby, vč. případných a ne neobvyklých improvizací, stylových či funkčních korekcích, překrytých pozdějšími změnami apod. Můžeme tak mnohdy vysoce efektivně doplňovat to, co víme z (obvykle mezerovitých) písemných či grafických pramenů apod.

Vyšehrad (P02), Táborská brána (20200201)

Obr. 1. Táborská brána v pevnosti Vyšehrad v Praze, stav 20200201. Zdivo je zakryté novou omítkou, po té, co bylo několik let neomítnuté, zřejmě s cílem zdivo odvlhčit. To se celkem očekávatelně ne zcela podařilo, takže na omítce se objevují vlhké fleky, a snad už i výkvěty solí. Nicméně je prostředí uklizené opatřené omítkou snad normově kvalitní. Jaké je zdivo pod omítkou nemůžeme tušit. Je-li staré, obnovené, přeplentované, zda obsahuje starší druhotně užité kusy apod.

3/ To jsou nejspíše obecně zřetelné pravdy, i když v běžném provozu studia i ochrany památek asi nejednou podceněné (např. pokud jsou uvedeny do „konkurence“ s bojem za holé zachování památky vedeným s nekulturním developerem apod.). Ale na jejich základě snad lze stále potřebně připomínat spojitost přehledně zpracovávané a zpřístupňované dokumentace i výsledků zkoumání. Sebelépe fundovaně zabezpečená oprava zastře něco (často vše), co by bylo možné z památky pohledem „číst“ o její historicitě, struktuře apod. Současně ale stále častěji disponujeme analytickými podklady i odborn(nick)ými interpretacemi (typologickými či chronologickými začleněními apod.), jež ale prakticky nedovedeme propojit s momentem pozorování objektu, kdy jsme vlastně vydáni všanc tomu, jaká metoda „zásahu“ („rekonstrukce“ apod.) byla právě zvolena.

Vyšehrad (P02), Táborská brána (20180704)

Obr. 2. Táborská brána v pevnosti Vyšehrad v Praze, stav 20180704 (stejná partie zdiva průjezdu, jako na předchozím snímku).  Zřejmě ve snaze dosáhnout vysušení zdiva byla několik let omítka osekána a byly částečně vyčištěny i okraje spár ve zdivu. Vidíme celkem nepřehlednou strukturu zdiva, sestávajícího z velké části z druhotně použitého materiálu. Čili nejde o zvláště významné zjištění. Ale právě i k takové informaci by bylo vhodné se dopracovat, pokud je známá a někde je uložená příslušná dokumentace.

4/ Tento přístup je asi ideální pro pozorovatele pozitivně naladěného, znalého obecných dějin, několika letopočtů, třeba i sečtělého v „Heroutovi“ apod. Ale i mezi takovými se najdou lidé se zájmem o hlubší detaily. Těm by mělo být možné nabízet hlubší „vhled“ pod apartní skořápku aktualizovaného objektu. Moc netuším, jak by se taková věc dala technicky provést, ani nemám zdání, jaké investice by to vyžadovalo. Ale vzhledem ke stavu informačních technologií se zdá, ale mohu se zcela mýlit, že by mohlo být možné zpřístupňovat nějak vytvářené informace k operativnímu užití. Typicky při pohybu v terénu, případně při četbě, sledování souvisejících objektů ve fotobankách apod. Zdá se, že by k tomu mohly pomáhat nějaké sdílené sbírky odkazů, klíčových slov apod., zejména spolu s mapovým přístupem.

5/ Nemám k tomu žádnou preciznější představu, žádný návod. Ani mě nenapadají vzory, protože většina institucí, dobrovolníků i výzkumných grantů vytváří izolované systémy. Určitá vodítka by bylo možné vyvozovat z toho, jak postupují např. prazdnedomy.cz (např.), velmi intenzivně odkazující prakticky na cokoliv souvisejícího, co je na síti nalezeno, nebo drobnepamatky.cz (např.), mj. s přepychovým propojením na historické mapy. Velký potenciál samozřejmě v tomto směru má i Wikipedie, ale zpracování se místo od místa velmi liší (a je navíc mnohdy měněno), ale lze předpokládat, že se stále více bude projevovat přínos spolupráce wikipedistů s mnoha jinými tvůrci dat (vč. obou předešle jmenovaných).

© Jan Sommer, 20200202

2020/02/02 Posted by | analýza památek, dokumentace památek, dostupnost dat, glosa, OPD, opravy památek, prezentace | , , , , | Napsat komentář

Detail jako svědek doby. Minulost v dokumentační fotografii 70. – 90. let 20. století

Výstava, Window Gallery, ÚDU AV ČR (od 20191002), kurátor: Martin Pavlis

Anotace pořadatele (Zdroj, FB):

Přestože fotografie už dávno ztratila status zcela objektivního zobrazujícího média, bývá tak stále vnímána, a to zejména v její vědecké poloze, jakou je i dokumentace architektury a památek. Úkolem dokumentačního fotografa uměleckých děl je maximálně eliminovat „parazitní“ prvky, které se do fotografie vkrádají a které zachycovaný objekt z hledaného neutrálního bezčasí „rušivě“ vtahují zpět do naší reality. V rozporu se záměrem fotografa však snímky často obsahují opomenuté či neodstranitelné detaily, které mohou prudce zaútočit na naše vnímání a učinit fotografii vícevýznamovou.

Výstava představuje dokumentační fotografie ze 70. až 90. let 20. století ze sbírky Ústavu dějin umění AV ČR, které díky oněm detailům vystupují z bezčasí a vypovídají o době, kterou nechtěně reprezentují.

V anotaci naznačené detaily mohou být v mnoha směrech podstatným historickým svědectvím, ale samozřejmě mohou také pobavit příznačným kouzlem nechtěného. Např. když se do záběru dostalo nějaké nečekané zvíře, pohřební či svatební průvod apod.

Detail jako svědek doby. Minulost v dokumentační fotografii 70. – 90. let 20. století. Výstava, Window Gallery, ÚDU AV ČR (od 20191002)

Úvodní vitrína ukazuje problém s reflexy, na který je třeba při koncipování výstavy v tomto místě myslet. Většina předchozích výstav se s tím spíše úspěšněji vypořádala většími barevnými kontrasty. Zde je problém trochu komplikován tím, že bílá písmena před černobílými snímky jsou „přebíjena“ barevnými odlesky okolních staveb.

Nicméně skupinka snímků vybraných do expozice celkem překvapivě právě toto pomíjí, vynechává. Nicméně zachycuje mnohé detaily staveb, jež samozřejmě od doby pořízení fotografie zmizely či byly změněny. Takové stránce dokumentačních snímků samozřejmě např. památková péče, lokální vlastivěda, specializovaní zájemci o některé druhy památek apod. samozřejmě věnují pozornost. Pro památkovou péči typicky je velmi důležité disponovat snímky, které zachycují některé hodnotné prvky, jež ustoupily např. zjednodušujícím dřívějším opravám a jež se ukazuje jako potřebné obnovit.

Detail jako svědek doby. Minulost v dokumentační fotografii 70. – 90. let 20. století. Výstava, Window Gallery, ÚDU AV ČR (od 20191002)

Pokud máme zájem si snímky podrobněji prohlédnout, měli bychom mít velké černé paraple, nebo musíme vyhledat takový úhel pohledu, kdy se nám ve skle bude odrážet něco tmavšího…

Pokud by tomu ale bylo takto, bylo by potřebné to divákům vysvětlit v nějakých popiskách. I když ty zase na úzkém chodníku s hojnou frekvencí pěších nelze dopodrobna číst. V tomto smyslu by oknová galerie mohla být efektivně využívána jako „link“ na nějaké webové zdroje. Např. prezentované snímky by mohly být „uvolněny“ on-line a opatřeny podrobnou vysvětlivkou.

Detail jako svědek doby. Minulost v dokumentační fotografii 70. – 90. let 20. století. Výstava, Window Gallery, ÚDU AV ČR (od 20191002)

Tady se nám ocitá detail žigulíku na historickém snímku s reflexem projíždějícího aktuálního „žihadla“. Na dolním snímku pak vidíme dnes již historickou podobu pražské malostranské radnice, dnes vybavené imitací původní atiky a trojicí věžovitých altánů. Tento rekonstrukční zásah byl před pár lety předmětem vážných diskusí, na což by se zde asi hodilo upozornit.

Spolu s aktuální, ale i jinou starší dokumentací bychom se mohli něco dozvědět o tom, jak snímky umožňují sledovat proměny detailů staveb. Vždyť snímky většinou z velko- či středoformátových zachycují takových detailů téměř bezmezný počet.

Ačkoliv snímky dokumentují stavbu tak, jak to bylo fotografovi zadáno, zachycují většinou zaniklé vybavení obchodních parterů domů, pouliční osvětlení (zmizelé z technických důvodů téměř bez výjimek, i když nejednou nahrazované napodobeninami plynových svítilen – v Praze dokonce plynofikovaných), proměněné povrchy komunikací. Jistěže takové vlastnosti mají i snímky pořizované dnes. Ale tím spíše má cenu upozornit na to, že takové historické dokumenty vytváříme vlastně vždy, když zastavěném prostředí či před nějakou chalupou nebo zříceninou stiskneme spoušť…

Detail jako svědek doby. Minulost v dokumentační fotografii 70. – 90. let 20. století. Výstava, Window Gallery, ÚDU AV ČR (od 20191002)

Moravská vitrína (Kroměříž, Prostějov, Olomouc).

Měli bychom to vědět a vlastně si tak uvědomovat, že i naše fotografie mohou a mají být respektovány jako svědectví o době. Asi hlavní je, abychom si to uvědomovali sami. A v důsledku toho se rozhodovali fotky sdílet veřejně, správně je popisovat apod.

Samozřejmě, že nelze počítat s věčným fungováním internetu. Ale dobře tak umožníme zájemcům o historii naše fotky zařadit k ostatním. Rovněž můžeme věřit, že nějaká paměťová instituce nakonec začne takové snímky památek z internetu „sklízet“ a s ohledem na autorský zákon je archivovat. Jistěže je tu podmínkou kloudně fotky popsat. A můžeme také k podobnému vstřícnému přístupu inspirovat další fotografy památek, dnes tak hojné…

U prezentovaných snímků ale takovou inspiraci nehledejme. Jsou stroze představeny „jen jako takové“. Bez nějakých památkových souvislostí. To je příznačné např. pro fotografii pražské malostranské radnice, kde by zvláště stálo za to porovnat snímek s dnešním stavem i s historickou ikonografií.

Nicméně a každopádně je třeba v obecné rovině vítat jakékoliv upozornění na význam dokumentačních sbírek paměťových a vědeckých institucí!

© Jan Sommer, 20191008

2019/10/08 Posted by | glosa, recenze, výstava | | Napsat komentář

Památková konference? > Komuniké!!!

V odborných sférách (vč. památkových) vlastně nejsou vyšší odborné instance, než komunity, které se scházejí k debatám na vědeckých apod. fundovaných konferencích.

Obvykle se zde sejdou podobně orientovaní experti z různých institucí, ale i z odborné praxe (výzkumníci, projektanti, restaurátoři…), ze souvisejících oborů. Jedná se zpravidla o vrcholná setkání lidí s intenzivně pěstovanými praktickými zkušenostmi, ale i s rozvíjeným teoretickým základem.

V jistém smyslu jsou tak schopní a povolaní vyjádřit se k aktuálním kulturním, technickým, politickým… kontextům ochrany památek. Vždy by měli dojít k nějakému dílčímu či komplexnějšímu hodnocení stavu oboru v dosahu své specializace, posoudit nedávný vývoj, zhodnotit trendy, vypíchnout rizika, navrhnout postupy… Jsou v tom nezastupitelní a měli by takovou příležitost vždy využít.

Takové komuniké může být poskytnuto i médiím, ale také může být doplněno tiskovou zprávou.

Např.: Účastníci specializované odborné konference

  • vzhledem k současnému stavu oboru konstatují…
  • vyzdvihují přínosy
  • upozorňují na rizika
  • vyzývají k nápravě
  • předkládají návrhy
  • nabízejí odbornou pomoc
  • nastiňují vize

apod.

Konference? > Komuniké!!!

Dále lze velmi doporučit, aby účastníci konference a vážnější zájemci o probírané téma „zkontrolovali“, v jakém stavu jsou hesla z oboru na Wikipedii. Jakmile to bude potřebné, měli by se pokusit přispět vylepšením, nebo doplněním chybějících hesel.

© Jan Sommer, 20191006

2019/10/06 Posted by | 1*, glosa, PR, publikační činnost | | Napsat komentář

Textová verze pozvánky na akci by neměla na internetu nikdy chybět!

Stále se velmi často setkáváme s tím, že pořadatelé na internetu – zejména na sociálních sítích – uvádějí informace o akcích ve formě obrázků. Jedná se o pozvánky na vernisáže či výstavy, ale i programy konferencí, anotace přednášek, prezentace knih apod. atd.

Pokud nějakou akci pořádáte, je-li to technicky proveditelné, na internetu vždy uveďte i textovou verzi pozvánky a dalších informací!

Pomůžete tím

  • vyhledávačům nalézt Vaše sdělení
  • zájemcům snáze informace dále sdílet, případně je komentovat

Samozřejmě obrázkový doprovod se tím nijak nevylučuje. Má též své přednosti, ale rozhodně by neměl být jedinou verzí vydaného sdělení.

Je pravdou, že v mnoha metodických vodítkách k prezentacím na FB apod. dosud jsou výrazně upřednostňovány obrázky. Je to však již přežitek.

48806754063_c3fc947b0a_b[1]

© Jan Sommer, 20190928

2019/09/28 Posted by | Facebook, glosa, PR | | Napsat komentář

Vodu crčící z kašny před Národním muzeem v Praze se podařilo ukáznit

Po zprovoznění rekonstruované kašny před Národním muzeem voda z krajních stružek značně zalévala a promáčela pískovcové bloky bosovaného zdiva nástupní rampy. Mokré fleky nebyly příliš pohledné, ale promáčení by také mohlo nepříznivě ovlivňovat trvanlivost kamenů.

čp. 1700/II, Národní muzeum, Praha, Nové Město (20181018)

20181018

Nyní vidíme, že se podařilo pomocí nízkých (olověných?) hráziček „čůrky“ vody od zdiva oddálit.

čp. 1700/II, Národní muzeum, Praha, Nové Město (20190711)

20190711

Těžko říci, jak bylo toto technicky vyřešeno v původním stavu či před poslední rekonstrukcí, ale je příznivé, že se chybu podařilo celkem operativně odstranit.

© Jan Sommer, 20190728

2019/07/28 Posted by | glosa | | Napsat komentář

Web lze vydat tiskem

Je to jasné a nestálo by to za zmínku. Ale když se pokusíme v památkářských kruzích upozorňovat na nedostatečnost aktuálních informací o dění v památkové péči na oficiálních webových instancích, odbočí se většinou k tomu, že účel oficiálního webu je jiný, případně že snad chceme poškodit ekonomickou stránku tištěných periodik, sborníků či monografií. Navíc údajně weby ohrožují uchování informací pro budoucnost, protože internet nebude věčný, kdežto tiskoviny v knihovnách vydrží staletí.

Věc se ale má jinak. Elektronická verze je neskonale operativnější (a to i v případě, že bude její redakční příprava nadále zcela seriózní, což musíme považovat vždy za nutnost). Navíc je možné ji při určitém vývoji reálií aktualizovat apod. Důležité ovšem je, že velmi napomáhá distribuci obsahu k prakticky neomezené čtenářské obci (samozřejmě jde jen o hypotetickou možnost, protože tisk i web bude číst jen pár lidí, takže hlavní je to, že se k webu dostanou i ti, kteří o tiskovinu nezavadí).

To je tím důležitější, že konec konců touto cestou mohou být šířeny památkové vědomosti, což je v maximálním souladu se společenským „statusem“ památkových instancí.

Věc tedy lze pojmout jaksi obráceně. Primární publikace je elektronická, z níž se ve vhodných periodách vyprodukuje tiskovina. Ta může být více redakčně dotažena, rozvedena ještě autorem třeba v poznámkovém aparátu či na základě reakcí od čtenářů apod. Odbyt logicky bude u knihoven, ale i u specializovaných zájemců, kteří jsou si vědomí rizik on-line zpřístupnění.

Takovému užívání by mohl napomoci i rozvoj aplikací užívaných weby ke „generování“ pdf verzí webových stránek apod. (je až překvapivé, v jak malé míře je používají vydavatelé velké části webů).

Malý příklad k úvaze

© Jan Sommer, 20190708

2019/07/08 Posted by | blogy, dostupnost dat, glosa, publikační činnost, weby | , | Napsat komentář

Logo NGP plné možností

Není to tak dávno, co bylo představeno nové logo Národní galerie Praha a zdůrazněny přitom jeho funkční výhody.

Logo Národní galerie Praha. Logotyp manuál

Do prázdného políčka jsou oficiálně vkládány vzkazy návštěvníkům („Novinka“, „Právě probíhá“…).

Logo Národní galerie Praha v několika proměnách

Patrně součástí záměru bylo i rukodělné zlidovělé doplňování („cenovky“).

Logo Národní galerie Praha v několika proměnách

Zkrátka nápad asi žije.

© Jan Sommer, 20190708

2019/07/08 Posted by | glosa, Uncategorized | | Napsat komentář

Zajímají Vás „VŠECHNY“ zprávy na webu NPÚ?

1/ Odkaz na „Všechny zprávy“ na úvodní stránce webu NPÚ zájemci ukáže jen nějak priorizované zprávy, snad významné z nějakého obecnějšího hlediska či podle taktiky mediální strategie. Nenalezl jsem kompletní výpis všech zpráv, ideálně v chronologicky sestupném pořadí, ve kterém bych mohl snadno filtrovat (místa, témata…).

2/ Řada zpráv zůstává viditelná jen na „podřadnějších stránkách“ – tedy např. na stránkách různých sekcí instituce nebo na stránkách jednotlivých zpřístupněných památek. To se týká i „hot“ sdělení o momentálním znepřístupnění nějaké části památky apod., jež bývají jen dočasně viditelná ve žlutém proužku pod záhlavím dílčího webu apod. (I když taková „změnová“ sdělení by měla být přehledně vidět na „mechanicky“ vytvářené úřední desce.)

scrs190512-sermiri-akce-HaZ23/ Samozřejmě by bylo ideální pro část zájemců (i když asi malou a obchodně zanedbatelnou) moci toto vše průběžně sledovat ideálně v „kanálu“ RSS apod. Efektivní náhražkou v tomto může být stránka Šermíři, která nejspíše všechny zprávy z „památkových objektů“ zobrazuje v krátkém výpisu o několika položkách.

scrs190512-sermiri-akce-HaZ4/ Všechno to zřejmě je „o“ nějakých představách redakcí o tom, jaká data bude (nebo má) „uživatel“ zejména „potřebovat“. Většinou se snad editoři „trefují“, ale výsledkem těchto „úvah“ každopádně je, že to je na každém webu „řešeno“ jinak.

5/ Nevadilo by to v případě, že by různě filtrující weby nabízely kompletní obsah.

6/ Na webu sermiri.cz možná na koncipování tohoto výpisu nějak pracují, jak by tomu mohlo nasvědčovat to, že výpis teď zobrazují 2x. V pravém sloupečku s datumy vydání zpráv, což lze jednoznačně podpořit jako vhodnější. (Zatím nevidím možnost z Šermířů si zobrazit příslušný výpis na samostatné stránce; nejsem expert IT, analytik apod… Kdybyste měli návod?! Poslal jsem jim dotaz, takže se o reakci případně podělím.)


7/ ED CEST 20190512_0925: Asi před pěti minutami se na šermířích objevil odkaz na varování vydané správou konkrétní památky: Kvůli rekonstrukci komunikace doporučujeme příjezd ze směru Kaplice a E55, komunikace ze směru Český Krumlov je neprůjezdná. Více informací najdete v sekci Zprávy. Na tuto zprávu ale není odkaz, leda lze ve Zprávách dohledat březnové upozornění. Čili aktualizace vč. podobných závažností nejsou dostupné v „nudném“, ale spolehlivém přehledu ve formátu „úřední desky“ (přitom aktuální zvýraznění může souviset právě s tím, že návštěvníci na příjezdové trase narážejí na překážku a mají stížnosti?). Asi by návštěvníkům mohlo pomoci i to, že by aktuální varování byla vidět v jednoduché mapce (jako třeba dopravní policie poskytuje údaje o aktuálních karambolech).

8/ ED CEST 20190512_1410: Tak podle sdělení obětavé správy zprávy na webu NPÚ procházejí ručně. To je smutné, ale lze to leda s vrcholným povděkem přijímat a oceňovat.

9/ Ed CEST 20190512_1930: Tak posléze ještě Šermíři upřesnili, že se logicky přejímání aktualizací webu děje automatizovaně.

© Jan Sommer, 20190512

2019/05/12 Posted by | glosa, koordinace dat, PR | | Napsat komentář

Časopis e-Monumentica vzorem otevřeného přístupu

1/ Možná by bylo vhodné mluvit spíše o jednom z podnětných vzorů do stále ještě tolik potřebné a málo intenzivní diskuse…

scrs190120-logo-emonumentica2/ V poslední době jsme občas svědky (někdy i účastníky) stále ještě opatrných debat o velmi potřebném rozšiřování odborného a vědeckého (vč. recenzovaného) publikování na internetu. I řada konzervativních a důstojných památkových periodik bude nucena překonat své obavy a opatrnost. Vzorem jim v tom může být mj. i časopis e-Monumentica, vydávaný již několik let Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Na internetu jsou v tuto chvíli dostupná 2 čísla, další se podle údajů na webu připravují. Nicméně se zdá, že tč. nejsou dostupné úvodní 3 ročníky. (Dohledat lze, že to je asi způsobeno navázáním na e-Bulletin, který ovšem vycházel v letech 2011-2015, takže stejně není zcela jasné, jak to je počítáno…). V zápatí webu je uvedena vysvětlivka „Odborný recenzovaný časopis e-Monumentica vychází v rámci udržitelnosti projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu.“, což může trochu varovat, protože u řady projektů činí právě udržitelnost určité potíže… Časopis pro zkoumání a ochranu památek by ovšem měl mít nárok existovat nastálo…

scrs190120-emonumentica-ukazka

Záhlaví článku (vlevo dole naznačený otvor plánovaný pro vložení výtisku do pořadače).

3/ Věřme, že se bude časopisu nadále získávat opravdu zajímavé články, jaké čteme i ve zmíněných dvou sešitech. Mezi jejich autory nakonec vidíme i pracovníky NPÚ, jednoho předního nakonec i v redakční radě.

4/ Časopis navíc rádi vítáme mezi těmi zatím nemnoha, které nejen systematicky zpřístupňují obsah on-line, ale otevřeně přístupnou verzi používají jako primární. Je to do jisté míry průkopnické, protože „standardní“ časopisy vydávané tiskem na štůsku papírů dokáží již do značné míry zavedeným způsobem také nárokovat nějaké prostředky na výrobu, což asi může u elektronického vydání dělat dojem, že je lze pořídit skoro za hubičku – víme ale, že redakční práce je pro takové vydání prakticky stejně.

scrs190120-emonumentica-ukazka2

Ukázka paty stránky s bibliografickými údaji.

5/ Články asi nebudu podrobněji tlumočit, neb je lze studovat bez omezení, tak snad jen pár poznámek k přístupu vydavatele a editora webu.

6/ Navrhl bych uvážit vytváření příspěvků v dostupnější verzi pro vyhledávání i další využití (citace apod.), nejspíše *.html nebo pod. (verzi *.pdf by bylo možné generovat a zaslat na vyžádání apod.). S tím by pro přehlednost odkazování mělo souviset především číslování odstavců (to také umožňuje lépe cílené odkazování při citaci apod.). Do jisté míry také primární PDF verze klade specifické nároky na redakční zpracování (sazba poznámek k textu, dělení slov, nedělitelné mezery…).

7/ Také není k dispozici „prostý“ seznam článků v jednotlivých číslech, což je pro běžnou orientaci přeci jenom vhodnější. Samozřejmě ovšem anotace jsou velmi potřebné (právě třeba i pro výše zmíněné vyhledávání apod.). Absence minimálního obsahu také způsobila, že v něm nejsou uvedeny stránkové rozsahy článků, takže např. pro citaci je nutné si je vypsat. Není uvedena doporučená forma citace. Zápatí stránek obsahuje sice celkem dostatek údajů, ale není v něm zahrnuta internetová adresa.

8/ Články *.pdf prakticky neumožňují komentování, evidenci odkazů na článek z jiných míst apod.

9/ S tímto souvisí ještě jedna „drobnost“, když články nemají svou vlastní stránku *.html. Tak totiž vlastně chybí zpětná vazba – kontakt se seznamem článků v čísle apod., možnost dobře využít vnitřní vyhledávání, přidat propojení se seznamem citované literatury, se stránkou autora (externí či interní) apod. Je to důležité i proto, že to umožňuje vhodnější odkazování na HTML stránku článku, nežli rovnou na konkrétní soubor!

© Jan Sommer, 20190120 (aktualizace 20190121)

2019/01/21 Posted by | glosa, OA, publikace, publikační činnost, recenze, udržitelnost dat, weby | , , | Napsat komentář

the incluseum

Inclusion | Museums

Spitalfields Life

In the midst of life I woke to find myself living in an old house beside Brick Lane in the East End of London

Museum and the City

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Bunget Arts & Culture

the propaganda of art and history

ARK MAGAZINE

Patrimonio en libertad

Albanécar

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmäler & Denkwürdigkeiten

Blog zu Kunst-, Kultur- & Architekturgeschichte

Archeo Kyrgyz

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Classic Planning

Creating places where people can flourish

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

A daily blog by Cristian Ispir about the past, present and future of books, reading and writing.

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.