Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Praha, Malá Strana, čp. 158/III, Valdštejnská 14. Město v pohybu (20190726)

Stavební dědictví je v našich končinách v letošním roce (opět) postiženo značnou mírou přehřátí, což samozřejmě v souvislosti s teplotní roztažností materiálů vede k deformacím a lokálním degradacím (prasklinám). Samozřejmě mnoho prasklin aj. vad souvisí též se střídavým vysoušením a vlhnutím podloží a podzákladí apod. Kombinaci příčin lze ve stabilizované situaci asi stanovit jen na základě dlouholetých zkušeností a stavebně-statické průpravě.

My se asi můžeme jen pokoušet zaznamenat spatřené doklady nehomogenit a veřejně je zpřístupnit. Ať už jako doplněk dřívějších znalostí, nebo jako možný podklad budoucího rozboru.

čp. 158/III, Valdštejnská 14, Praha, Malá Strana (20190726). Vyznačení praskliny v novém nátěru

čp. 158/III, Valdštejnská 14, Praha, Malá Strana (20190726)

Zde se prasklina objevila jen pár dnů po dokončení opravy omítek a obnovy nátěrů uličního průčelí. Prasklina je výrazně tlaková, protože se omítka s fungl novými nátěry boulí (vybouluje) a přesouvá se „šupinovitě“ přes linii praskliny. Vliv na to nepochybně lze přičíst i extrémním teplotám ovzduší, dlouhodobě působícím (dva tři měsíce).

čp. 158/III, Valdštejnská 14, Praha, Malá Strana (20190729). Skaica pozice pozdně(?) románské hradby na východní straně raně středověkého podhradí v Praze

1 – Přibližná poloha praskliny na uličním průčelí domu je asi ve vztahu k základovým poměrům středověkého opevnění a k postupným stavebním úpravám objektu. 2 – Poloha raně gotické branky v kvádrové hradební zdi. 3 – přibližná poloha pozdně gotického šnekového schodiště v severním křídle Valdštejnského paláce. Zdroj.

Nicméně nemůžeme pominout ani fakt, že těmito místy probíhala i (pozdně?) románská hradba od Opyše podél východní strany románského podhradí směrem k Valentinskému brodu a Juditinu mostu. V příslušném místě tak musíme počítat se základy hradby a příkopem napříč Valdštejnské ulice.

© Jan Sommer, 20190728

Reklamy

2019/07/29 Posted by | analýza památek | Napsat komentář

Vodu crčící z kašny před Národním muzeem v Praze se podařilo ukáznit

Po zprovoznění rekonstruované kašny před Národním muzeem voda z krajních stružek značně zalévala a promáčela pískovcové bloky bosovaného zdiva nástupní rampy. Mokré fleky nebyly příliš pohledné, ale promáčení by také mohlo nepříznivě ovlivňovat trvanlivost kamenů.

čp. 1700/II, Národní muzeum, Praha, Nové Město (20181018)

20181018

Nyní vidíme, že se podařilo pomocí nízkých (olověných?) hráziček „čůrky“ vody od zdiva oddálit.

čp. 1700/II, Národní muzeum, Praha, Nové Město (20190711)

20190711

Těžko říci, jak bylo toto technicky vyřešeno v původním stavu či před poslední rekonstrukcí, ale je příznivé, že se chybu podařilo celkem operativně odstranit.

© Jan Sommer, 20190728

2019/07/28 Posted by | glosa | | Napsat komentář

Část bývalého hospodářského dvora ve Zbýšově kulturní památkou

Poznámka s exkurzem k otázce prezentace památkových hodnot

1/ Je to pár týdnů, co se kulturní památkou stala rozměrná budova hospodářského dvora ve Zbýšově, vybudovaného v 18. století na místě původně středověkého proboštství sázavského kláštera.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Obr. 1. Zbýšov, okres Kutná Hora, jižní průčelí objektu čp. 1 a 3. V pozadí neoslohový kostel. (20.1.2017)

2/ O prohlášení „věci“ kulturní památkou vydal stručnou zprávu také Kutnohorský deník. Je skutečně skvělé, že masmédia během letoška výrazně posilují památkové zpravodajství. Nemalý podíl zaujímají právě zprávy o nově prohlášených kulturních památkách. Je až překvapivé, jak intenzivně je „provaří“ prakticky všechny celostátní i příslušné regionální deníky i magazíny. Působí to, jakoby se jednalo o nějakou dohodu na úrovni vydavatelů médií či Klubu kultury Syndikátu novinářů, protože dříve se nic takového v podobné míře nedělo a mediální ohlas byl úplnou výjimkou. Současně je však pravdou, že vlastně i NPÚ vydával takové zprávy jen zcela ojediněle a nějakou systematickou praxi v tomto smyslu to spíše nenaznačovalo. Až se nám mohlo zdát, že tuatam některých odborný pracovník podobnou zprávu spolu s editorem regionální odnože webu NPÚ vypustili spíše navzdory… (Je ovšem jasné, že nejde o snadnou prezentační disciplínu, protože je třeba zapojit příslušné odborné pracovníky, údaje ověřovat apod. Takové nasazení asi nebývá mnoho oceněno.)

3/ Nyní se však zjevně můžeme těšit chvílemi snad až z přemíry replik některé zprávy. Pokud totiž sledujeme památkové zpravodajství systematičtěji, může to začít být až „únavné“ (zvláště, když víme, kolik zajímavých památkových událostí, jevů a objevů je zatím stále opomíjeno). Na druhé straně je to nesporný úspěch a svědectví nějakých jinak zatím nekomentovaných změnách v památkových PR. Čili je příznivé, že se o památkách něco dozví více lidí. Ale zřejmě to svědčí i o tom, že to čtenáře zajímá a nachází, protože jinak by to jako ztrátový podnik tolik vydavatele médií nezaujalo.

4/ Souvislostí by se tu dalo zvažovat vícero, ale nyní tedy ke zprávě o Zbýšovu.

5/ Deník oznámil, že Zbýšov má novou kulturní památku, přičemž se jedná o výsledek lokální iniciativy a objekt jako památku vyhodnotila Šárka Koukalová (takto odborná pracovnice odd. evidence a dokumentace památek na středočeském pracovišti NPÚ, ale také výzkumná pracovnice, autorka několika výstav, četných článků a knih). Takové detaily zprávy je nepochybně vhodné ocenit, protože osobní nasazení konkrétních památkářů nebývá často ani zmiňováno. Zpracování podkladů pro návrh na prohlášení objektu za kulturní památku bylo velmi důkladné, což se také projevilo na mimořádně precizní prezentaci v rámci Památkového katalogu. Zmíněny jsou také ve zdivu barokního objektu nalezené druhotně použité gotické či renesanční architektonické prvky, nejspíše pocházející z objektu proboštství.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Obr. 2. Fragment nejspíše gotického ostění portálku, vsazený druhotně do severovýchodního nároží objektu čp. 1 (20.1.2017)

6/ Jsem rád, že právě i tyto detaily noviny zaujaly, protože jsem se shodou okolností na jejich identifikaci podílel při jedné z průzkumných a dokumentačních cest dr. Koukalové do Zbýšova. Mým cílem tehdy bylo právě prověřit, jestli v barokním zdivu objektu bude možné odhalit doklady předbarokní výstavby. Protože jsem nálezy považoval za významné, publikoval jsem je v podobě stručné zprávy. Věřím, že se poznatky podaří doplnit při dalších výzkumech a zejména v souvislosti s potřebnými opravami.

7/ Objekt je ovšem cenný dochováním řady dalších prvků z doby jeho fungování ve schwarzenberské správě, protože byl za posledních snad 100 let jen minimálně „modernizován“. Jedná se zejména o krovy, četné dveřní a okenní otvory a výplně, schodiště do podkroví, sklepní prostory… Snad se prohlášení objektu kulturní památkou stane také motivací pro zájem o prostředí obce v širších souvislostech – dalšího objektu dvora situovaného západně (čp. 27), kostela se hřbitovem, rybníka s bývalým mlýnem a dalšími objekty…

8/ A ještě jedna drobná odbočka k mediálním prezentacím památek a památkové péče. Jako jiné internetové tituly, zavedl před pár měsíci placení notné části poskytovaného obsahu také (regionální) Deník.

scrs190718-denik-zbysov-dvur

Obr. 3. Podoba zprávy na webu Deníku

9/ Je pravdou, že dlouho odolával a snažil se „vyjít“ s výnosy z reklamy. Nicméně informace o památkových hodnotách či kulturním dědictví by možná neměly být předmětem „obchodu“. Členství v klubu čtenářů Deníku není sice tak nákladné, ale někdy požadavek na platbu skutečně překvapí u zcela stručných sdělení, když jsou neplatícím skryty např. 2 nebo 3 řádky. Možná by média mohla v podobných případech „slevit“ ze svých nároků – samozřejmě nepopírám, že musejí „živit“ příslušné redaktorky či redaktory, ale možná by aspoň u podobných drobných příspěvků mohli svým způsobem přispívat k šíření povědomí o významu sdíleného kulturního odkazu. Asi nelze předpokládat, že by podobná lokální sdělení tak jako tak oslovila nějaký velký počet zájemců.

10/ Nicméně by část řešení těchto potřeb mohla spočívat i na webech (bedrech) památkových institucí, kde by bylo možné informace propojit s rozšiřujícími zdroji z datových fondů evidence kulturních památek apod.

© Jan Sommer, 20190719

2019/07/19 Posted by | evidence památek, památky v médiích, PR | , | Napsat komentář

Brutálně zaobaleno

Je to celkem zvláštní, jakou vysokou prestiž si vydobyl v „kulturní sféře“ architektonický styl brutalismus – označený termínem aspoň v češtině upomínajícím jakoby na zvířeckou nezvladatelnost, snad až autenticitu, coby nelíčenost, živočišnost. Jeho hlavním vyjadřovacím „prvkem“ se stal „surový“ beton s „přírodní“ „barevností“, s výrazně patrným „reliéfem“ v podobě otisků prkenného šalování, s „přiznanými“ nehomogenitami ve struktuře materiálu. Vše jakoby opět dosvědčovalo totální pravost bez příkras a marnivých kudrlinek (k nim mnozí pocítili odpor někdy možná i pro svou neznalost historických kulturních kontextů).

Protože ale postupně beton stále častěji a úplněji mizí pod skleněnými nebo plechovými „plášti“ či „podhledy“, mizí vlastně i to jediné z celé struktury objektu, co se mohlo projevit nějakým „zemitým“ „sdělením“ (když už takové stavby nemají žádné detaily s rytmy a proporčními vztahy a jediným pojítkem s kontextem se staly reflexy okolních budov v obřích skleněných tabulích). Samozřejmě nelze popřít, že např. v klientském centru, dvoraně, na schodišti či v zasedačce jsou situována třeba virtuózně zpracovaná sochařská díla, tapisérie, vitraje apod., k obkladům jsou použity třeba i tak drahé plasty, že ani nevydávají žádný smrad, zachytitelný lidským čichem, kombinované tu s mramorem, tu zase keramikou, jinde mahagonem, a pak třeba zase smrkovými palubkami.

Smíchov, parc. st. 2834/1, Mozartova ul., Praha 5 (20181120)

Nicméně to, co jsme třeba vnímali během provádění „hrubé“ stavby v souvislostech se stylem klasického funkcionalismu a mohli jsme čekat nějaké „brutální“ strukturování při dokončování obvykle „vyšumí“. Vše je potaženo sítí subtilních nosníčků a ověšeno sklem. Tam, kde se nepodařilo betonové části obalit, jsou velepečlivě potaženy nějakým marockým či benátským štukem, opět napodobujícím jiné materiály.

Stavby tak již nejsou „eklekticky“ načančané, ale vlastně se redukují na jakési nadýchnuté „ilustrace“ svého tvaru. Nějak cítíme, že místo STAVBY je na odiv vystavován „lapidární“ vizualizovaný tvar. Ale ten nemá vypadat jako „elementární“, neb je obvykle aspoň nějak proměnlivě zakřiven, nakloněn, seříznut nějakou šikmou rovinou… Snad máme věřit, že je jeho úkolem něco vyjádřit (sílu, souznění, vizionářskou povahu investora, otevřenost světu a návštěvníkům, kosmickému prachu…), protože pastva pro oči se zhruba od počátků funkcionalismu jaksi nekoná.

Smíchov, parc. st. 2834/1, Mozartova ul., Praha 5 (20190712)

Zde je tvar asi vynalézavě odvozen od zakřivení jednoho z ok „brýlí“ mimoúrovňové křižovatky, do něhož stavba jakoby „samozřejmě“ zapadla (a pak že chybí kontext…). Nicméně dominantním dojmem se asi může stávat jakási nehmotnost kulisy, jejímž jediným „autentickým“ vzepětím je oblost, či neznatelná „zalamovanost“ daná rovnými plochami skleněného obložení. Každopádně se ukazuje, že na skle se oko nezastaví – asi se odrazí nebo sklouzne. Tak raději zase zpátky do historie.

50°04’18.2″N 14°23’51.8″E || 50.071725, 14.397708 mapa

scrs190716-p05-green-point

© Jan Sommer, 20190716

2019/07/16 Posted by | architektura | | Napsat komentář

Web lze vydat tiskem

Je to jasné a nestálo by to za zmínku. Ale když se pokusíme v památkářských kruzích upozorňovat na nedostatečnost aktuálních informací o dění v památkové péči na oficiálních webových instancích, odbočí se většinou k tomu, že účel oficiálního webu je jiný, případně že snad chceme poškodit ekonomickou stránku tištěných periodik, sborníků či monografií. Navíc údajně weby ohrožují uchování informací pro budoucnost, protože internet nebude věčný, kdežto tiskoviny v knihovnách vydrží staletí.

Věc se ale má jinak. Elektronická verze je neskonale operativnější (a to i v případě, že bude její redakční příprava nadále zcela seriózní, což musíme považovat vždy za nutnost). Navíc je možné ji při určitém vývoji reálií aktualizovat apod. Důležité ovšem je, že velmi napomáhá distribuci obsahu k prakticky neomezené čtenářské obci (samozřejmě jde jen o hypotetickou možnost, protože tisk i web bude číst jen pár lidí, takže hlavní je to, že se k webu dostanou i ti, kteří o tiskovinu nezavadí).

To je tím důležitější, že konec konců touto cestou mohou být šířeny památkové vědomosti, což je v maximálním souladu se společenským „statusem“ památkových instancí.

Věc tedy lze pojmout jaksi obráceně. Primární publikace je elektronická, z níž se ve vhodných periodách vyprodukuje tiskovina. Ta může být více redakčně dotažena, rozvedena ještě autorem třeba v poznámkovém aparátu či na základě reakcí od čtenářů apod. Odbyt logicky bude u knihoven, ale i u specializovaných zájemců, kteří jsou si vědomí rizik on-line zpřístupnění.

Takovému užívání by mohl napomoci i rozvoj aplikací užívaných weby ke „generování“ pdf verzí webových stránek apod. (je až překvapivé, v jak malé míře je používají vydavatelé velké části webů).

Malý příklad k úvaze

© Jan Sommer, 20190708

2019/07/08 Posted by | blogy, dostupnost dat, glosa, publikační činnost, weby | , | Napsat komentář

Logo NGP plné možností

Není to tak dávno, co bylo představeno nové logo Národní galerie Praha a zdůrazněny přitom jeho funkční výhody.

Logo Národní galerie Praha. Logotyp manuál

Do prázdného políčka jsou oficiálně vkládány vzkazy návštěvníkům („Novinka“, „Právě probíhá“…).

Logo Národní galerie Praha v několika proměnách

Patrně součástí záměru bylo i rukodělné zlidovělé doplňování („cenovky“).

Logo Národní galerie Praha v několika proměnách

Zkrátka nápad asi žije.

© Jan Sommer, 20190708

2019/07/08 Posted by | glosa, Uncategorized | | Napsat komentář

Praha, Malá Strana, Valdštejnská 18. Město v pohybu (20190526)

(Editace 20190728)

Příklad praskliny, odlišující dvě rozdílně staré části domu. Dům vznikl spojením dvou původně samostatných objektů na příznačných uzounkých středověkých městských parcelách. O tom svědčí i půdorysné zalomení průčelí, nejvíce patrné na profilované korunní římse.

čp. 160/III, Valdštejnská 18, Praha, Malá Strana (20190524)

čp. 160/III, Valdštejnská 18, Praha, Malá Strana

Prasklina v omítce a nátěrech není zatím příliš markantní. Přesto je patrné, že probíhá při pravém okraji ostění oken ve druhé okenní ose zleva. To by nejspíše mohlo souviset s tím, že zde je situováno nároží pravé „poloviny“ domu, ke kterému asi byla levá část nad průjezdem připojena dodatečně. Je proto třeba zvažovat i možnost, že zde po určitou dobu byl pouze nízký vjezd do dvora, nad nějž byl dům teprve následně rozšířen (je možné, že toto je vysvětleno někde ve stavebně-historickém průzkumu). K takovým proměnám v tomto bloku domů na úpatí hradního ostrohu docházelo zejména po požáru velké části Malé Strany v roce 1541, který do této oblasti zasáhl také citelně. (Nakonec je podobným svědectvím i nedaleký Ledebourský palác, který vznikl postupným spojením 5 nebo 6 domů na středověkých parcelách, což se zřetelně projevuje několikerým půdorysným zalomením jeho monumentálního barokního a klasicistního průčelí.)

Prasklin historických staveb existuje řada „druhů“, které se hodí členit zejména podle příčiny, protože tak získáváme mj. šikovný nástroj pro identifikaci stavebního vývoje historických objektů všech typů.


Pozn.: V Památkovém katalogu je uveden chybný popis (byť jen stručný), zjevně patřící jinému objektu (tam je zase uveden popis domu čp. 160/III). Zkusím navrhnout opravu…

Edit 20190728: Na základě upozornění pracovníci pražského ÚOP NPÚ tuto asi ojedinělou přehlédnutou závadu odstranili.

© Jan Sommer, 20190526, 20190728

2019/05/26 Posted by | detaily staveb | | Napsat komentář

Praha, Malá Strana, Mostecká 5 a 9. Město v pohybu (20190525)

Rozměrné zděné objekty, jakými jsou typicky staropražské měšťanské domy, prodělávají logicky během času různé více či méně zřetelné rozměrové změny. Většinou ovšem prakticky nepostřehnutelné.

Nicméně pohyby konstrukcí, které s tímto souvisejí, se projevují především v místech nějakých nehomogenit ve zdivu. Příčinou pohybu stavby jsou většinou různé pozvolné či postupné pohyby podzákladí – v hornině dochází v našich poměrech vzácně k tektonickým poruchám, takže se posuny většinou odehrávají v důsledku změn vlhkosti, na což různé horniny či zeminy v různé míře reagují statickými poruchami. Na posuny staveb či jejich částí mají vliv i různé základové poměry – část objektu může stát na skále, část naopak na méně stabilní pozdější výplni dávného hradebního příkopu apod. Pohyby nastávají pro Prahu typicky např. také v domech na srázném jižním úbočí ostrohu Pražského hradu.

Řada prasklin vyplývá ze stavebních postupů či zásahů do již existujících objektů. Typicky např. svislé praskliny v průčelích svědčí o postupném rozšiřování objektu, případně o různě starých původně samostatných objektech, sloučených následně pod společnou fasádou, nebo o postupu výstavby, rozděleném na samostatné stavební etapy. Vodorovné praskliny (i nerovnosti) mohou zase svědčit o postupném zvyšování stěn apod. Řada prasklin také vyznačuje zazděné otvory ve zdivu.

Zatím si nedovolím specifikovat důvody pohybu patrného v průčelí dvou domů v Mostecké ulici, na její jižní straně, č. o. 5 a 9. Oba domy na mě dělají dojem, že pravá část jejich průčelí poklesá oproti levé straně. To by mohlo být mj. způsobeno i pozdějším prohlubováním sklepů, což byla v Praze také oblíbená „disciplína“.

Nejnápadnější ze sítě prasklinek jsou vyznačeny ve fotografiích průčelí.

čp. 282/III, Mostecká 5, Praha, Malá Strana (20190523)

čp. 282/III, Mostecká 5, Praha, Malá Strana

čp. 280/III, Mostecká 9, Praha, Malá Strana (20190523)

čp. 280/III, Mostecká 9, Praha, Malá Strana

© Jan Sommer 20190225

2019/05/26 Posted by | ohrožení památek | | Napsat komentář

Svědčí prasklinka v severovýchodním koutu 1. nádvoří Valdštejnského paláce v Praze o stavebním vývoji?

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 3, Praha, Malá Strana. Lokalizace dokumentované praskliny omítky a nátěru

Lokalizace.

1/ Nejspíše ano. Nachází se vlevo od 1. okenní osy od severovýchodního koutu nádvoří, těsně po levém okraji tesaných kamenných ostění. Jedná se zatím o velmi jemnou prasklinku omítek a nátěrů, nejspíše související s technickými fázemi výstavby obřího stavebního komplexu. Nejspíše je příčinou prasklinek vcelku nepatrný pohyb podloží (může souviset i s jeho dlouhodobým vysycháním v posledních letech). Nicméně asi odhaluje rozmezí stavebních etap.

2/ Palácový komplex vznikal ve složitých organizačních, majetkových i technických podmínkách. Řada měšťanských domů apod. byla skupována až během stavby. Do konstrukcí bylo začleněno několik starších objektů (renesanční palác v západním křídle, relikty domu se šnekovým schodištěm v místě prvotní Písecké brány). Stavba se potýkala i s postupným bouráním románské či raně gotické hradby, která křížila budovy i nádvoří přibližně severojižním směrem. Naopak zřejmě dodatečně došlo k vložení palácové kaple.

3/ Typické přitom bylo sériové vytváření architektonických prvků, zejména pískovcových okenních ostění. To nám dodnes velmi komplikuje pátrání po organizaci stavebních prací.

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 4, Praha, Malá Strana (20190510) (Zákres poruch)

4/ Nicméně nyní konstatovaná prasklina zřejmě svědčí o postupu prací – nejspíše se stavělo zleva, od západu. Korunní římsa a záklenky oken u koutu jsou deformované. Strana vpravo od praskliny zřejmě poklesla, ale to samo o sobě nedokáže, která část nadzemních konstrukcí podél prasklinky byla starší.

5/ Ani nevím, jestli již taková pozorování byla zahrnuta do nespočetných dosavadních odborných článků, monografií či sborníků. Jen jsem chtěl na možná zcela podružný postřeh upozornit, ačkoliv to možná již bylo publikováno.

© Jan Sommer, 20190512

2019/05/12 Posted by | Uncategorized, Valdštejnský palác | Napsat komentář

Zajímají Vás „VŠECHNY“ zprávy na webu NPÚ?

1/ Odkaz na „Všechny zprávy“ na úvodní stránce webu NPÚ zájemci ukáže jen nějak priorizované zprávy, snad významné z nějakého obecnějšího hlediska či podle taktiky mediální strategie. Nenalezl jsem kompletní výpis všech zpráv, ideálně v chronologicky sestupném pořadí, ve kterém bych mohl snadno filtrovat (místa, témata…).

2/ Řada zpráv zůstává viditelná jen na „podřadnějších stránkách“ – tedy např. na stránkách různých sekcí instituce nebo na stránkách jednotlivých zpřístupněných památek. To se týká i „hot“ sdělení o momentálním znepřístupnění nějaké části památky apod., jež bývají jen dočasně viditelná ve žlutém proužku pod záhlavím dílčího webu apod. (I když taková „změnová“ sdělení by měla být přehledně vidět na „mechanicky“ vytvářené úřední desce.)

scrs190512-sermiri-akce-HaZ23/ Samozřejmě by bylo ideální pro část zájemců (i když asi malou a obchodně zanedbatelnou) moci toto vše průběžně sledovat ideálně v „kanálu“ RSS apod. Efektivní náhražkou v tomto může být stránka Šermíři, která nejspíše všechny zprávy z „památkových objektů“ zobrazuje v krátkém výpisu o několika položkách.

scrs190512-sermiri-akce-HaZ4/ Všechno to zřejmě je „o“ nějakých představách redakcí o tom, jaká data bude (nebo má) „uživatel“ zejména „potřebovat“. Většinou se snad editoři „trefují“, ale výsledkem těchto „úvah“ každopádně je, že to je na každém webu „řešeno“ jinak.

5/ Nevadilo by to v případě, že by různě filtrující weby nabízely kompletní obsah.

6/ Na webu sermiri.cz možná na koncipování tohoto výpisu nějak pracují, jak by tomu mohlo nasvědčovat to, že výpis teď zobrazují 2x. V pravém sloupečku s datumy vydání zpráv, což lze jednoznačně podpořit jako vhodnější. (Zatím nevidím možnost z Šermířů si zobrazit příslušný výpis na samostatné stránce; nejsem expert IT, analytik apod… Kdybyste měli návod?! Poslal jsem jim dotaz, takže se o reakci případně podělím.)


7/ ED CEST 20190512_0925: Asi před pěti minutami se na šermířích objevil odkaz na varování vydané správou konkrétní památky: Kvůli rekonstrukci komunikace doporučujeme příjezd ze směru Kaplice a E55, komunikace ze směru Český Krumlov je neprůjezdná. Více informací najdete v sekci Zprávy. Na tuto zprávu ale není odkaz, leda lze ve Zprávách dohledat březnové upozornění. Čili aktualizace vč. podobných závažností nejsou dostupné v „nudném“, ale spolehlivém přehledu ve formátu „úřední desky“ (přitom aktuální zvýraznění může souviset právě s tím, že návštěvníci na příjezdové trase narážejí na překážku a mají stížnosti?). Asi by návštěvníkům mohlo pomoci i to, že by aktuální varování byla vidět v jednoduché mapce (jako třeba dopravní policie poskytuje údaje o aktuálních karambolech).

8/ ED CEST 20190512_1410: Tak podle sdělení obětavé správy zprávy na webu NPÚ procházejí ručně. To je smutné, ale lze to leda s vrcholným povděkem přijímat a oceňovat.

9/ Ed CEST 20190512_1930: Tak posléze ještě Šermíři upřesnili, že se logicky přejímání aktualizací webu děje automatizovaně.

© Jan Sommer, 20190512

2019/05/12 Posted by | glosa, koordinace dat, PR | | Napsat komentář

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte