Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Kamenické značky

Česká placka > Slovníček > K

(25.7.2011, CEST 23:30; 18.9.2011, 22:00; 1.1.2012, CET 9:30; přidána fotka montážní značky z Pirny)

(Toto heslo je rozpracováno! Můžete-li, přispějte k obsahu upozorněním na opomenutí, nebo alespoň nějakým podnětem, zajímavým odkazem apod.)

Die Steinmetzzeichen der Stephanikirche - Bilder, 4

Jako kamenické značky bývají souhrnně označovány ryté obrazce na povrchu kamenických článků, ačkoliv kromě nejtypičtější identifikace kameníka mohly mít i jiný účel při kamenickém opracování.

Kamenické značky vyvolávají přes svou relativní nenápadnost na tělese staveb pozornost uměleckých historiků od samých počátků studia hluboko v 19. století. Působí do jisté míry tajemně, k čemuž často přispívají zjevně mnohoznačné symboly, založené nejednou na komplikovaných geometrických konstrukcích, takže zájem posilovaly tajemné okolnosti fungování zednářských lóží (tradičně proto vyvolávají velký zájem otázky analýzy geometrického/symbolického schématu značek). Záhy se ukazovalo, že kamenické značky mohou být velmi cenným pomocníkem při poznávání práce významných kameníků, architektů i sochařů, souvislostí mezi jednotlivými stavbami. To ovšem do značné míry platí pro gotiku především od závěru 14. století (ale zvyky různých hutí se zřejmě značně lišily).

Značky se vyskytují na různých místech prvků. Značky kameníků nejčastěji na viditelném líci (na kvádrech od antiky; v podobném systému u nás nejspíše např. na Hlízové věži na Zvíkově).

Vélia
Kamenické značky na věži v opevnění Řeky vybudovaného antického města Vélia v Itálii.

Pompei
Kamenická značka v Pompejích.

Poziční značky mohou být na líci (ale zejména na klenebních žebrech by nebyly po uložení prvku na ramenát viditelné; pokud by byly vytesány na líci; na kvádrech či dílech svislých profilů by mohly být umístěny na horní ložné ploše, ale to zatím pozitivně doloženo není), známý je podle všeho spíše ojedinělý výskyt na rubové straně (což ovšem může být časem doloženo ve více případech, protože tak značky před vyzděním klenby umožňovaly revizi správného uložení dílů)

1. Osobní značky, identifikující kameníka, sochaře… (značky, emblémy, jména, iniciály…)

Tomuto tématu již věnovala uměleckohistorická literatura mnoho pozornosti. Zejména od poloviny 14. století lze postupně i na našem území počítat s tím, že hlavně významní kameníci (Petr Parléř) měli osobní značky. Zdá se, že dříve nešlo přímo o osobní značky, protože se vyskytuje málo tvarů, ale o odlišení práce jednotlivců ve skupině kameníků na dané stavbě.

Křivoklát (okres Rakovník), hrad, kaple

2. Montážní/poziční/sesazovací značky

Určují místo prvku ve stavební konstrukci zpravidla v souvislosti s nějakou nedochovanou „projektovou dokumentací“. Případně mohou sloužit k označení vzájemně souvisejících prvků ve stavbě. K tomu měly jednotlivé huti zřejmě odlišné metody. Patrně docházelo i k do jisté míry improvizovaným řešením při netypických úlohách.

zeichen versetzen

3. Jiné (např. kvitance, evidence připravených dílů v huti, letopočty aj.)

Např. značky na ložných plochách nemohly být dobře použity jako montážní (po osazení jsou zakryty a neumožňují kontrolu), ani jako osobní (ve většině se jedná o křížky, i když ve starší době ojediněle i výtvarně pojednané; vzácněji se vyskytují značky „T“ a „L“; jiné raritně). Vyskytují se také na prvcích, které mají osobní značku kameníka na líci profilu. Proto lze mít za to, že se mohlo jednat o označení pro evidenci proplacených kusů, případně pro počítání dílů, protože např. pro klenební žebra musela být vytvořena vždy přesná délka oblouku (pokud se nejednalo např. o oblouky skládané z krátkých cihelných tvarovek). Oblouky se však nejspíše skládaly na rýsovací podlaze, takže se „účetní“ funkce těchto značek zdá být pravděpodobnější.

Horní Slavkov (okres Karlovy Vary), kostel sv. Jiří
Původní ložná plocha druhotně užitého kamenického článku s vyrytým křížkem.

Na ložných plochách se nejčastěji nacházejí stopy pracovního rýsování vytvářeného během postupu opracování kamenného bloku. Dále zde mohou být rýhy pro posílení adheze prvků ve spárách, do kterých mohlo být vléváno olovo, pokud byly prvky např. spojeny kovovými trny (např. pruty okenních kružeb).

P1070707
Zřejmě „adhezní“ rýhy na ložné ploše.

Hassfurt, Ritterkapelle
Možná „původní“ (z doby výstavby?) datace vrytá do soklu přípory gotického kostela. Vlevo nahoře zřejmě „regulérní“ osobní kamenická značka, níže později vryté iniciály.

4. Související otázky značení (značky netrvanlivé – např. kreslené či malované; dodatečné, graffiti)

Na opracovaných prvcích mohly být i nedochované značky provedené barvou. Je pravděpodobné, že relikty, pro středověk zatím neznámé, budou ještě nalezeny.

Signes lapidaires - Chapelle Saint-Pierre de Reveillon - La Ferté-Vidame - Eure-et-Loir
Zřejmě graffiti středověkého původu.

Kaple saská. Exteriér. Kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Praha, Hrad
Pozdější záznamy na středověkých kvádrech.

5. Související témata (konstrukční, pomocné aj. rysky; rýsovací podlahy)

Téma souvisí s kamenickým opracováním bude (snad) zpracováno samostatně. Týká se přenosu „informací“ od projektu přes vytvoření forem dílů architektonického členění až po montáž výsledné architektonické struktury.

6. Metody dokumentace

Vedle syntetických, srovnávacích a monografických studií by bylo třeba věnovat více prostoru systematickému zpřístupňování značek všemi zainteresovanými odborníky. K tomu by bylo namístě vytvořit vhodnou platformu pro publikování a třídění značek pokud možno v celoevropském měřítku. Podmínkou k tomu je také zpracovávání a prezentace dokumentace takovými postupy, které budou co nejsnáze interpretovatelné. Je vhodné pracovat se schématickými nákresy, ale pokud možno vždy by měly být prezentovány objektivní podklady.

Vždy by měly být k dokumentaci využity takové příležitosti, jako je zpřístupnění částí staveb z lešení při opravě.

Dokumentace by měla od počátku zahrnovat veškerou identifikaci zejména z hlediska umístění a použité metody dokumentace, resp. by nutně měla obsahovat informační minimum, které přesně určí pozici (někdy k tomu vystačí i srozumitelná fotografie širších souvislostí místa dokumentace). Např. u kvádrového zdiva je třeba pozici vyznačit alespoň ve schématickém nákresu, v nouzi alespoň slovně (vrstva kvádrového zdiva, kvádr od nároží – ale to je možné, jen pokud jsou spáry jasně viditelné; změřená vzdálenost od soklu a nároží apod.).

Fotografie

Pro fotografování kamenických značek čitelným způsobem je podmínkou vhodné osvětlení. Pokud dopadá na značky sluneční světlo, lze využít denní dobu, kdy šikmé světlo vrhá do prohlubní stín.

Praha, Malá Strana, vyšší mostecká věž

V praxi se zvláště osvědčují šikmo stranou umístěné fotografické blesky. Jejich účinek nelze vždy přesně odhadnout, ale díky digitální technice lze výsledek hned v terénu ověřit a případně korigovat. Vhodné jsou též šikmo svítící reflektory, ale práce s nimi je poměrně fyzicky náročná. Zpravidla je vhodné značku nasvítit alespoň ze dvou směrů, aby byly stínem zasaženy různě směřující linie.

V praxi se osvědčilo užívat jednotné měřítko (pevné ohnisko a zaostření), čehož lze nejsnáze docílit pomocí vhodné opěry, případně kombinované s fixací světelného zdroje (případně i umožňujícího odstínění přirozeného rozptýleného světla).

Identifikace fotografií detailů kamenických článků či kvádrů činí značný problém. Bohužel současná fotografická technika neumožňuje zápis textu ke snímku v terénu (ačkoliv by klidně pod odklopným displejem či na dotykovém displeji některých přístrojů mohla být „telefonní“ klávesnice, která by umožňovala text připojit; pro naše potřeby ideálně s možností kopírovat text ze „schránky“ a jen upravit např. pořadové číslo nebo pod.). Proto je optimálním řešením přiložit aspoň k některému snímku téže značky čitelný (i když třeba zběžně rukou psaný) popis. V záběru fotografie by vždy, pokud je to jen trochu fyzicky možné, mělo být obsaženo měřítko (mějte je vždy po ruce). Pokud je záměrem zachytit i barevnost kamene, musí být v záběru standardní barevná škála (barevnost prostředí „nevyřeší“ ani jakékoliv nastavení barevného vyvážení, ani snímkování „do RAW“!).

Frotáž

Jsou oceňovány výhody v podobě získání grafického terénního výstupu 1:1. Oblibu zřejmě posiluje pozoruhodný „abstraktní“ vzhled výstupu, specifickým způsobem zachycujícího i povrchovou strukturu okolního materiálu. Pro doplnění dokumentace je proto též vhodná.

mm110731-repro-soupis-ledecsko-fotaz-zvon-080306b-P1030212
Zatím jen pro ilustraci příklad frotáže nápisu na renesančním zvonu.

Do jisté míry je podobné i „tupování“ na papír (např. pomocí měkké paličky, jak to bylo popsáno v literatuře). Někdy se zřejmě uplatňuje odlévání (sádra) či vtlačování měkkého plechu apod.

Průzračná fólie

V případě přímé fyzické dosažitelnosti značky je možnost přímého obkreslení nezastupitelná. Výsledek je přesný. Zpracovatel má možnost hned na místě posoudit, co je výsledkem původního opracování, co je třeba později odštípnuté apod. a může poznatky na fólii hned nějak popsat či graficky vyznačit.

Lipnice nad Sázavou, hrad

Lze doporučit, aby pokud možno vždy byla pořízena i čitelná fotografie, aby byla zřejmá textura materiálu, charakter opracování a jeho zachování.

Značným usnadněním práce a zpřesněním výsledku může přispět práce v příšeří (v interiéru; v exteriéru např. při zatažené obloze či v podvečer) s využitím pohyblivého zdroje světla, který umožní z různých pozic zvýraznit různé směry rysek a jejich hran, zejména pokud jsou mělké a materiál je hrubý či značně erodovaný.

Technická poznámka na okraj: Fólie se při práci na stavbě obvykle více nebo méně zašpiní přilnutým prachem. Před vkládáním do přístrojů typu kopírek nebo scannerů je třeba fólii otřít jemným suchým hadříkem, při větším znečištění vlhkou houbičkou a pak vysušit, protože jemný prach může poškodit mechanismus i optickou soustavu přístrojů.

3D scanování

Pokročilá metoda, zatím ovšem značně finančně i organizačně náročná. Obvyklým požadavkům (záznam tvaru značky vyhoví stejně dobře i technicky primitivní obkreslení na fólii; zdá se ovšem, že precizní zpracování scanů přináší řadu výhod z hlediska „viditelnosti“ – Stonehenge; pro běžnou praxi však zatím problematické, spíše pro exkluzívní případy).

Význam lapidárií pro studium stavebních postupů

V lapidáriích by dokumentace měla být prováděna systematicky a její výsledky publikovány, protože jde o dobře dostupný nezastupitelný zdroj srovnávacího „materiálu“ pro prvky dosud osazené ve stavbě.

7. Využití při studiu dějin architektury

Má dlouhou tradici (zmíněno výše). Přesto však dodnes relativně malá výtěžnost. Souvisí to mj. s tím, že dosud nebyl nalezen způsob systematického zpřístupňování zpracovaných jednotlivých dokumentací, ačkoliv internet se k tomu přímo nabízí. Výsledky jsou většinou prezentovány jako namátkovitě působící skupinky obrázků ilustrujících monografické či genetické tištěné studie.

Archivace vs. publikace výsledků

Ukládání dokumentace do privátních off-line archivů (papírových či elektronických) je pro studium nevhodné. Asi to nemá cenu moc rozebírat (výsledky jsou nedostupné pro srovnávací studium, přibývá duplicit, posiluje se tím „tradiční“ nejednotnost/individualita formálního zpracování, což vylučuje obrazové porovnávání, ačkoliv to by bylo při dnešních technologiích vyhledávání již zvládnutelné; privátní archivy nejednou nejsou dostatečně identifikovány, a už vůbec nelze mluvit o nějaké standardizaci metadat).

Výsledky by proto měly být veřejně zpřístupňovány (pokud tomu nebrání např. reálně dokončované vědecké zpracování nějakého souboru apod.). V nadnárodní spolupráci akademických, odborných a vysokoškolských institucí by měl být vytvořen systém umožňující snadné vkládání dokumentace (samozřejmě s příslušnou identifikací/lokalizací) a její přehledné zpřístupňování.

K tomu viz výzvu ZDE.

DE: Steinmetzzeichen

EN: Mason’s mark

FR: Marque de tâcheron, Marques des tailleurs de pierres

Lit.:

http://de.wikipedia.org/wiki/Steinmetzzeichen – německá verze hesla je aktuálně nejobsáhlejší ((24.7.2011))

Franz von Rziha: Studien über Steinmetzzeichen. Wien 1883 (Reprint: Berlin 1989; auch in frz. Übersetzung : Études sur les Marques des Tailleurs De Pierres)

Elementární metodiké vodítko pro dokumentaci kamenických značek (PDF)

Specializovaný SW pro evidenci a studium

Tématická galerie na Flickru

„Moje“ kamenické značky na Flickru (s několika dalšími odkazy)

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.