Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Nová možnost setkávání s památkáři otevřena

Každému je známa možnost navštěvovat kulturní památky a seznámit se tak se skvosty minulých dob. Mnozí využijí i nabídky prohlídek řady památek o různých dnech světového či evropského kulturního dědictví. Ale odborněji zaměřené popularizační přednášky památkářů mnohdy nedojdou velkého ohlasu. Nyní se ovšem přednáškové místo v Praze přiblížilo veřejnosti již zcela na maximum. Několik desítek metrů od Národní třídy na cestě ke Staroměstskému náměstí naleznete útulnou prostoru nevelkého knihkupectví, ve které se plánují pravidelně pořádat přednášky i jiné akce pro veřejnost (křty publikací, besedy s odborníky).

Včera se konala první přednáška na téma historie i rozšíření orientálních koberců napříč Evropou a jejich výskytu ve státních sbírkách na hradech a zámcích ve správě NPÚ. Přednáška tak byla velmi příjemnou odezvou nedávné výstavy konané na hradě Karlštejn. Oba přednášející, Josef Štulc a Zdeněk Chudárek, jsou předními znalci v oboru, byť se vlastně jedná o „amatéry“, protože v Národním památkovém ústavu se věnují jiným odbornostem.

Přednáška: Orientální koberce ve sbírkách hradů a zámků (12.1.2015)

Přednášková místnost i knihkupectví

Je skvělé, že se podařilo takto představit novou prostoru k setkávání s veřejností či společenským akcím, a přitom navázat na nedávnou velmi úspěšnou výstavu pořádanou NPÚ. Současně lze jen doufat, že se na tomto místě budeme moci setkávat s památkáři, a samozřejmě i s památkami, stále častěji a jsme na startu přínosné tradice.

Těšíme se nashledanou s Vámi při dalších zamýšlených akcích (informace na webu NPÚ).

2015/01/13 Posted by | NPÚ, prezentace | , | Napsat komentář

Miluje NPÚ Wiki miluje památky 2013?

Soutěž je motivací pro řadu lidí fotografujících památky k tomu, aby své snímky památek poskytli na servery Wikimedia Commons pod volnou licencí. V důsledku toho pak snímky lze využít i pro odborné potřeby státní památkové péče. Zdálo by se tedy logické, aby Národní památkový ústav maximálně přispěl k propagaci soutěže a šířil pochopení pro to, jaký význam má poskytnutí licenčně volných snímků historických objektů pro Wikipedii, ale tím i k obecnému zpřístupňování informací o kulturním odkazu.

Souznění v tomto smyslu mezi NPÚ a českou sekcí Wikimedia Commons snad existuje, i když se nijak výrazně neprojevuje. Tak věřím, že do budoucna bude možné ze strany NPÚ podpořit soutěž mediálně (i technicky) výrazněji.

Podobnou cestou se vydávají památkové instituce v řadě zemí (vypíchněme např. sousední Rakousko; bezvadné mapové zpřístupnění), protože je to nakonec autorskoprávně čistá cesta k získání volně využitelné dokumentace. Také u nás by to bylo vhodné, jelikož informační systémy NPÚ zatím neumožňují zpracovávat jiné než vlastní („zaměstnanecké“) snímky. Tak je i pro památkáře samotné přínosem, když Wikipedie disponuje co největším počtem snímků. Když tuto úvahu dovedu ještě o krůček za hranice reality, mohl by NPÚ pobízet i své vlastní zaměstnance, aby se do soutěže zapojili…

2013/08/26 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, NPÚ, participace | , , , | Napsat komentář

AHAPRAHA a OPD na Wikipedii bohužel (zřejmě) ne. Ale kde tedy?

Při procházení Prahou a vyhledávání informací o historických budovách se velmi často setkáme s problémem, jak najít údaje o sousedících domech, jak vlastně zjistit, které domy např. v uliční frontě v nějakém „katalogu“ popsány jsou, a které ne. U knih typu UPČ je to velmi nesnadné – zrovna akademické Umělecké památky Prahy jsou pěkným příkladem. Domy jsou většinou řazeny podle čísel popisných. To je při vyhledávání právě podle tohoto údaje pohodlné, ale jakmile hledáte třeba sousedící domy, musíte si poradit různě. Může se hodit mapka parcel s vyznačenými popisnými čísly (bohužel jen volně vložená; připusťme, že určitou výhodou je, že si ji můžeme položit vedle knihy; u některých svazků je však na předsádce, jakoby byla trochu navíc). Jenže z té nevidíte, který objekt je zahrnut, a který ne.

Tento problém měl asi optimálně vyřešen Václav Hlavsa ve svém plánu Prahy spojeném se sešitem, kde byly domy řazeny podle ulic. Tak vlastně nebyl problém bleskově se z mapy dostat k domům, které máme před sebou, a současně podle souřadnic hned najít i ulici v mapě. Toto řešení bych doporučil pro každý podobný „projekt“. Uvádím zde pár stránek z publikace, dnes již velmi vzácné, abych ukázal, co mám na mysli:

HLAVSA Václav: Praha. Plán kulturních památek

Ve snaze najít řešení obou problémů – mezerovitosti všech inventářů a nepřehlednosti jejich řazení a nejasné prostorové identifikace – jsem před lety učinil pokus, u kterého však zůstalo jen u počátku. Nicméně myslím, že je dodnes přesvědčivý. Objekty jsem řadil za sebou do tabulky (hlavně proto, že jsem chtěl pracovat s řazením obou domovních front podél ulice, navíc tak, aby protilehlé domy byly skutečně naproti sobě), a přitom je opatřil identifikačními údaji a dalšími informacemi. Ty jsem zredukoval na minimum vypočítávající nejhlavnější data z historie a uvádějící základní charakteristiky stavby (křídla, okenní osy, patra, trakty…). Počítal jsem, že by byly připojeny ještě identifikační snímky, případně také odkazy na podrobnější informace. V tabulce byly samozřejmě také odkazy na navazující ulice, takže by bylo možné postupně probloudit celé město… A přitom vyhledávat i podle čp., jmen architektů atd.

Celé to bylo sice nadějné (kdyby se třeba podařilo knižní vydání, aspoň mně samotnému by to velmi vyhovovalo), ale nedalo se to stačit. Navíc se již rýsovaly možnosti, že při profesionálním zpracování by objekty mohly být vyznačeny přímo v on-line mapě. A také se to bez vyhlídky na nějakou týmovou práci nedalo více rozpracovat.

Proto jsem pak zkusil vkládat obrázky fasád domů do Fotomapy Seznamu. Tam byly lokalizovány, takže je při příslušném zvětšení mapy bylo možné procházet pěkně vedle sebe. U fotky pak mohl být odkaz na další informace. Jenž u objektu bez fotky by zase odkaz chyběl. Navíc svéhlavost editorů a nezájem Seznamu o tento progresivní záměr nakonec vedl k tomu, že jsem po hádkách s editory dokonce většinu fotek zase smazal (skutečně tam aktuálně vidět nejsou, což jsem si raději ověřil, protože v diskusním fóru tam protestují i další fotografové mj. kvůli tomu, že jsou zobrazeny fotky, jež označili jako smazané či neveřejné, a přitom jim editoři mazali, co je napadlo). Seznam tuto doplňkovou, ale jinak šikovně koncipovanou službu bohužel bere jen jako zpestření k bankomatům a jiné komerci – myslím proto, že by se k fotografům měl chovat jinak; no nic.

Časem jsem pak zkusil podobné „procházení“ ulicemi vytvořit i na jiném místě. Sady fotek jsem uspořádal podle domů a ty zařadil do kolekcí, a to dvěma základními způsoby – zase podle ulic (např. Sněmovní), ale také podle čp. (Malá Strana). Mohl jsem tak dům nalézt podle čp., a následně jej prohlížet i se sousedními objekty. Ale obsluha tohoto řešení je zase relativně komplikovaná. A podobně jako u map Seznamu je člověk trochu vydán všanc tomu, zda bude služba pokračovat.

Navíc všechny tato systémy vylučovaly kolektivní práci.

Z těchto i jiných důvodů mě celkem logicky zaujaly záměry Wikipedie v souvislosti s vytvářením seznamů památek jako podkladu pro fotografování v rámci kampaně (a soutěže) Wiki miluje památky (WLM). Wikipedisté velice obětavě vytvořili obsáhlé seznamy památek podle MonumNet a velmi prakticky je členili do různých kategorií (památky v okrese, ve městě…). Tabulky jsou většinou řazené abecedně, takže orientace je docela šikovná. Zobrazeny jsou také v mapě (pro potřeby soutěže byly vytvořeny také mapy, zobrazující všechny památky a rozlišující ty, co již mají fotku, a ty, co ji zatím nemají). Ale to opět vede k jednomu problému, že totiž jsou evidovány jen památky zapsané ve státních seznamech památek (aktuálně pak wikipedisté diskutují např. i o tom, zda nějak zahrnout i stavby v chráněných územích apod.).

Usoudil jsem, že by stálo za pokus doplnit toto řešení hesly pro jednotlivé ulice, ve kterých by byly vypsány všechny domy v ulici. Systém Wikipedie je k tomu jako dělaný. Zkusil jsem Valdštejnskou ulici v Praze na Malé Straně. Podnětem k tomu byla i probíhající oprava jednoho z domů v ulici, o níž jsem chtěl doplnit údaj do historického oddílu hesla příslušného domu. Heslo ulice jsem uspořádal minimalisticky hlavně jako seznam domů (podle mého to připomíná stránky kategorií, které jsou na Wikipedii běžné jako jakési rozcestníky). To si vysloužilo kritiku, že heslo nemá náležitý styl a podrobnost. Ale díky vstřícnosti se je podařilo během několika hodin či dnů uvést do podoby, která zřejmě nepovede k eliminaci hesla.

Hůře dopadl dům, u kterého jsem do jinak prázdné stránky napsal jen informaci o tom, že se v létě 2013 opravují fasády (přičemž dokonce jako pochvalu ne zcela obvyklého postupu jsem poukázal na to, že při opravě nebyla provedena žádná změna). Říkal jsem si, že lze počítat s tím, že se starší historie doplní. Takto by totiž bylo snadné do hesel Wikipedie jaksi psát i aktuální historii domů. Což připomene např. Timelinu na Facebooku (pro ilustraci uvádím tento příklad, i když jsou i výtečná řešení na stránkách některých muzeí či galerií atd.). Ale k tomu se ještě za chvíli vrátím. Toto heslo ale bylo v zápětí smazáno jako nezpůsobilé.

V informacích o ulici postupně došlo k několika úpravám. Např. byly poněkud nelogicky předřazeny „historické“ názvy domů jejich orientačním číslům, takže to začalo být hůře přehledné. Na druhé straně jsem mohl doplnit odkazy na hesla jednotlivých domů, a na jejich stránky naopak přidat odkaz na nově vytvořené heslo Valdštejnské ulice. Tak to začalo fungovat docela pohotově. Doplnil jsem i odkazy na navazující ulice či prostranství (již dříve zpracované obsáhlé heslo Klárova, a na nové svou neúplností opět „ohrožené“ heslo Valdštejnského náměstí; ale třeba se je podaří včas rozšířit…).

Takto by to podle mého mohlo fungovat, přičemž by padla omezení z hlediska řazení objektů, kompletnosti jejich seznamů apod. Problém dělá vlastně již jen uspořádání jednotlivých položek v informacích o domech – začínat by měly vždy orientačním číslem, protože je to pro orientaci rychlejší. Pěkně je to vidět na stránce Václaváku – to se mohou podívat i wikipedisté, že se nic neděje, když je pojmenování domu až za jeho číslem. Jako určitý protipól lze chápat heslo Malostranského náměstí, kde jsou jednotlivé domy jen zmiňovány (a odkazovány) v „literárně“ ztvárněných odstavcích, ačkoliv by i zde výčet byl šikovnější a přehlednější.

Tady je ještě jeden fotografistický pokus s Malostranským náměstí pro ilustraci a pro porovnání Valdštejnská ulice (na blogu lze mnohem snáze než na Wikipedii doplňovat náhledy obrázků, takže pro testování je to mnohem šikovnější).

Druhým tématem, které chci v těchto souvislostech zmínit, je OPD (operativní průzkum a dokumentace památek). Tato „metoda“ záznamu informací zejména o stavební historii se zaměřuje především na (foto)grafické a slovní zaznamenání informací o stavbách především v době jejich změn. To jsou nejčastěji opravy, kdy jde hlavně o zaznamenání informací o konstrukcích běžně uschovaných pod omítkami, případně odstraňovaných (to se týká též demolic částí či celků památek). Cílem je tedy tyto informace zachovat, a také je začlenit do ostatních informací o památce. V případě uvedeného domu z Wikipedie smazaného jsem to tedy např. bral tak, že se nic neděje, když jaksi historické údaje budou postupně shrnuty od toho nejposlednějšího. Lze ovšem pochopit, že takový přístup je v rozporu s tím, co si Wikipedie stanovila do vínku, totiž usilování o úplnost a užitečnost hesel. S tímto pojetím pro danou situaci mohu akorát tak nesouhlasit…

Jenže tímto jsem vlastně zkusmo hledal řešení pro něco jiného. Totiž pro potřebu někde na veřejně dostupném míst tyto historicky významné (i když zánovní) údaje shromažďovat, dávat je k dispozici a propojovat je s údaji jiných (v tom je pojetí Wikipedie zářným vzorem).

Jedním z ideálních přístupů pro ilustraci může být to, jak využili Timelinu na FB např. při shromažďování údajů o proměnách tvrze Sudkův Důl. Na jedné straně zaznamenali údaje od prvních zpráv ve středověku, na druhé straně, neméně významné z historického pohledu (nevěřím ani v tomto případě na hodnotu „historického odstupu“) připisují, co se na tvrzi děje teď. Podobně lze zmínit např. prezentaci prací na zámku Štědrá či v Plasích, ale rozhodně by bylo na místě hledat „stabilnější“ řešení pro shromažďování takových dat, než je FB. Má to význam i proto, že by bylo třeba zaznamenané údaje třídit i z různých dalších hledisek významných pro studium památek – typologie konstrukcí, architektonických forem apod. A to by šlo jen při evidenci a zpracování takových dat na jednom místě.

Výhledy?

Teď se dostávám k hledání odpovědi na to, jak takové údaje shromažďovat a zpřístupňovat.

NPÚ má rozsáhlé evidence památek i nepamátek – IISPP. Tedy vlastně všeho. Vše je zobrazené v mapách. Ale přece tam něco zatím chybí. Je skoro nemožné procházet informace různých druhů (domy v ulici, barokní domy, typy staveb – zámky, mlýny, radnice, kostely…). Úplně by nepomohly ani aplikace typu „památky klem mě“, protože by neumožňovaly některé typy výběrů. Ale lze věřit, že tudy cesta povede, protože se připravuje velká modernizace informačního systému památkové péče. V IISPP jsou postupně zpřístupňovány rozsáhlé výsledky několika vybraných výzkumných projektů.

Pro budoucnost by bylo hlavně potřebné podstatně zvýraznit různé kategorizace a třídění památek (památky v ulici apod., výskyt typu v určitém území, též vybraného v mapě). Možná by se daly využít i vrstvy v mapách Google. A současně by bylo potřebné umožnit velmi operativní vkládání aktuálních fotek (možná s využitím možnosti vkládat fotky do některé z fotobank, ovšem s využitím volné licence – zdá se, že by toto řešení bylo snadnější, než ovládání licencí u externích fotek na samotných webech NPÚ) i textových informací např. právě ze zdrojů v podobě OPD, ale také pro poznatky odborných referentů. Vycházím přitom z toho, že o významu takových nyní aktuálních, ale vzápětí historických údajů přeci z historického zkoumání víme. Je tedy velmi potřebné v podobě „anotací“ je do historických souhrnů o objektech zapisovat hned, a nikoliv to odkládat jako úkol pro potomky za 10 či za 200 let.

K tomu by bylo velmi potřebné vytvořit nějaký operativně dostupný nástroj. Z hlediska toho, co jsem uvedl o „taktice“ Wikipedie, je vcelku jasné, že to musí být v rámci informačního systému NPÚ (i když takový informační systém by reálně měl mít vazby minimálně rezortní – spolu s muzei, galeriemi, knihovnami, ale také archivy…). Je pravdou, že takové systémy sice vznikají, ale to je většinou pod tlakem „Bruselu“ (Europeana), ale uváděné zřetele se přitom příliš výrazně neprojevují. Asi si smím dovolit odhadnout, že využití SW Mediawiki se skoro nabízí… Odpadla by kolize s potřebami a cíli Wikipedie, ale přitom by mohl fungovat velmi osvědčený a globálně prověřený nástroj pro potřeby operativy naší památkové péče a památkových výzkumů.

2013/08/12 Posted by | evidence památek, NPÚ | , , | Napsat komentář

Orientační přehled webů souvisejících s NPÚ

Tento výčet vyplývá z pracovního podkladu vytvořeného redakcí webu NPÚ. Je značně obsáhlý, ale pravděpodobně ne úplný, jak to vyplývá z množství položek i z toho, že trvale vznikají další weby (o jejichž existenci mohou být informace získávány se zpožděním).

(ED 20161119:) Stránku asi opět začínám aktualizovat, protože momentálně nevidím nějaký aktualizovaný přehled „certifikovaných“ webů. Prosím proto o případná upozornění na nedostatky či na změny, které tu dosud nebyly registrovány. Bude-li chvíle, možná dojde i na pokus o nějaké zpřehlednění.

Ediční poznámka:

Seznam vznikal na základě soustavného sledování webových prezentací a ve spolupráci s několika kolegy z týmu editorů webu NPÚ.

Prosím každého, komu je známá nějaká nedopatřením vynechaná stránka, aby mi poslal upozornění s adresou, anebo, aby využil komentáře zde. Díky za spolupráci!

Jan Sommer, sommer.jan@npu.cz

Poslední aktualizace: https://www.facebook.com/zamekazahradykromeriz/. (19.11.2016)

Přehled webů NPÚ – pracovní verze

Jde zejména o weby nesouvisející s IISPP nebo s webem NPÚ. Web NPÚ samotný je velmi rozsáhlý – zkušenosti ukazují, že je třeba zejména jej zpřehledňovat. Ale současně by měl být doplňován o nejrůznější projekty (výstavy, věda+výzkum, realizace dotací…), a to tak, aby byla možná jejich logická návaznost, a tím využitelnost, a současně, aby z toho vyplýval velký rozsah odborné práce i její koncepčnost.

Určitá dosavadní nepřehlednost webových prezentací NPÚ, hradů a zámků, projektům… by mohla podpořit snahu o potřebné soustředění, kooperaci apod., a tím i vzájemnou mediální a informační podporu apod.

Bylo by vhodné „pod jednou střechou“ provozovat i weby výstav, konferencí, projektů (VaV, ED…).

Následující přehled snad k tomu může být základní oporou, případně může být cestou k využití některých stránek, obecně méně známých.

Doména NPÚ

Externí weby pracovišť

Dle ÚOP v tradičním pořadí; v rámci ÚOP abecedně.

GnŘ

Praha

střední Čechy

České Budějovice

Vysočina

Brno

Kroměříž

Hrady a zámky

Přehled je dostupný a občas dle podnětů či vlastních zjištění aktualizovaný zde:

http://www.npu.cz/pro-navstevniky/

Zde jsou i odkazy na stránky památek v rámci webu NPÚ. To má význam i proto, že některé památky dosud vlastní web nemají (i když se jedná jen o jednotlivé zatím nepřístupné – Zahrádka, Florián…). (Příkazy jsem musel zatím vynechat, protože se antivirům pořád nějak nelíbí ani v nové verzi…)

Weby akcí bývají zakládány externě a nesoustavně, i když by z řady důvodů bylo vhodné je soustředit. Většinou lze stejný obsah umístit i na web NPÚ, a to navíc s výhodou propojení s dalšími informacemi, kalendářem akcí apod. Informace o zřízení webů dosud byly redakci sdělovány jen výjimečně.

Facebook stránky

Dle ÚOP v tradičním pořadí; v rámci ÚOP abecedně.

GnŘ

České Budějovice

Liberec

Brno

Telč

Kroměříž

Facebook stránky provozuje i řada správ zpřístupněných památek. Ty jsou v dosti reprezentativním přehledu dostupné zde:

Výhodou FB je velmi snadná editace, doprovázená možností odezvy od uživatelů, kteří mohou sami obsah dotvářet (fotky, odkazy), předávat dalším pozvánky na akce apod.

Památkáři i kasteláni se zcela jednotlivě prezentují na FB (mladších kolegů jsou desítky), případně mají vlastní fotogalerie se snímky památek i z pořádaných akcí (Rajče, Panoramio, Flickr…).

ÚOP v Liberci vytváří obrázkovou „nástěnku“ – blog

…a vydává publikace v on-line verzi

Podobně prozatímně jsou některé výstavy zpřístupněny na externích adresách (i když mohou být na webu NPÚ, ale tam je obsluha jak pro editora, tak pro uživatele méně komfortní; jen je třeba pamatovat na otázky licenční). Výhodou pak je možnost na naše stránky jednoduše vkládat funkční náhledy s odkazy.

Jednotlivé příklady se objevují i na dalších místech – často jde spíše o pokusy…

Multimédia (video)

Zatím nesoustavně několik málo snímků na Youtube.

Adresy ještě doplníme.

Blogy a další druhy odborné a vědecké komunikace a prezentace

Zatím téměř zcela postrádáme. Několik jich bylo vytvořeno v uplynulých měsících, ale většinou řešitelům nezbývá mnoho kapacit na průběžné aktualizace.

Od konce srpna 2013 je v provozu stránka vzdělávacícho projektu NAKI:
Památky nás baví: http://www.pamatkynasbavi.cz/.

2013/07/24 Posted by | 1*, NPÚ, odkazy, prezentace, weby | , | Napsat komentář

Workshop „Projekt CARARE a informační systémy památkové péče“ – hrst dojmů

Workshop (25.10.2012; info na webu NPÚ) zahájila generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková, která zdůraznila význam informačních technologií pro činnost odborné památkové instituce. Vyzdvihla práci zúčastněných odborníků. Podtrhla i to, že prezentace budou zpřístupněny na webu NPÚ.

Odborná náměstkyně NPÚ Věra Kučová upozornila na význam rozvoje informačních technologií a shrnula cíle workshopu. Na jedné straně bylo třeba veřejnost seznámit s podílem ČR na evropském projektu CARARE. Současně však bylo nutné představit i další souvislosti práce s informacemi o kulturním dědictví (v kontextu státní správy, ale také vědeckého výzkumu apod.).

Organizační údaje sdělila Irena Blažková.

Souhrnnou informaci o cílech vývoje informačního systému a postupech práce podal Petr Volfík. Bilancoval postup práce v uplynulých letech. Evidence památek i jejich areálů představuje rozsáhlý problém. Většina aplikací je přístupná prostřednictvím internetu. Průběžně se také zdokonaluje vazba na státní systémy evidence nemovitostí apod. Představen byl také rozcestník informačního systému.

Irena Blažková seznámila s cíli projektu CARARE při tvorbě evropského portálu paměťových institucí EUROPEANA. Podíl na projektu je nepochybně přínosem i pro další práci v NPÚ. Přínosem je také seznámení s aktuálními trendy v digitalizaci a zpřístupňování dat.

Ľuboslav Škoviera z PÚ SR se od počátků věnuje informačním systémům ve slovenské památkové péči. Shrnul vývoj právní situace a vysvětlil, jak v této souvislosti vznikal a rozvíjel se systém informací o kulturním dědictví. Stručně se věnoval i rozšiřování památkového seznamu a zařazování památek do nadnárodních výběrů (UNESCO, památky evropského významu). Podrobněji seznámil s vývojem elektronické evidence památek i dokumentace. Zajímavé je zařazování údajů o prováděných obnovách památek. Vláda podporuje rozvoj GIS a digitální evidenci hodnot.

Alexandra Křížová a Mariana Pisarčíková připomněly vývoj evidence a sepisování/evidence památek. Dějinami evidence se jako červená nit vinou snahy o sjednocování (Generální aktualizace, Obnova identifikace), zpravidla nedotažené do úplnosti. Přehledně byly podány vlastnosti informačního systému MonumNet. Aktuálně se připravuje projekt Památkový katalog, který by měl vytvořit moderní systém informací jak pro veřejnost, tak pro státní správu (přípravy se však bohužel, ke škodě věci dlouho protahují). Největším problém zřejmě bude provázání s evidencí nemovitostí. Následující diskuse se týkala především otázek zpřístupnění dat – jednotných identifikátorů památek, evidenčních listů památek.

Po chutném a vydatném obědě seznámil již trochu prořídlé posluchačstvo Jiří Syrový s Metainformačním systémem NPÚ. Ukázal také postupně dosahovaná zdokonalení (např. vazba informací o památkách na data o příslušných archiváliích apod.).

Zuzana Syrová představila rozsáhlý památkový geografický informační systém. Velký potenciál pro registraci průzkumů, dokumentace, ochranných podmínek apod. by měl být podpořen urychlením prací v terénu.

Dlouhodobě je budován také rozsáhlý informační systém v oblasti archeologie, se kterým seznámila Alena Knechtová. V minulých dnech byl v rámci IISPP vytvořen veřejný přístup k databázové aplikaci i s mapovým přístupem. (Samozřejmě je třeba tradičně zalitovat, že tyto aktualizace a nově zpřístupněná data či funkcionality nejsou nijak signalizovány, ani kratičkou zprávou na webu NPÚ – nijak…)

Novinkou v nabídce informačních zdrojů je informačním nástrojem Carmen, který představil Pavel Hájek. Cíleně je integrován do informačního systému NPÚ. Zahrnuje informace o různorodých dokumentačních zdrojích (plány, fotky, ikonografie…). Jmenné autorské údaje jsou přejímány z databáze autorit NK. Lokalizace je z památkového GISu NPÚ.

Z přednesených referátů tak přesvědčivě vyplývá pozoruhodná cílevědomost tvůrců informačního systému, ač ten je reálně zprovozňován bohužel jen v dílčích krocích. Avšak dnes již poskytuje řadu velmi zajímavých možností i pro obecnou veřejnost. Dílčí výtky byly sice uznány jako oprávněné, ale s odkazem na jejich předpokládané řešení v souvislosti s kýženým Památkovým katalogem (jednalo se zejména o zbytečné skrývání některých identifikačních údajů památek v databázi MonumNet /to se např. nepříznivě projevilo při tvorbě seznamů památek na Wikipedii v souvislosti se soutěží Wiki miluje památky, ačkoliv ta byla oficiálně ze strany NPÚ podpořena/ či o námět k otevření systému pro zasílání připomínek např. k aktuálnímu stavu památek od občanů /bohužel není ani mezi památkáři příliš známo, že toto je v zásadě umožněno zasíláním Hlášení o nálezu – nutno ovšem přiznat, že tento systém bohužel není zcela provázán s databázemi do té míry, že by automaticky dovoloval přidávat k datům komentáře/).

Pořadatelům workshopu i správcům památkových dat tedy nelze než přát více podpory pro jejich práci v následujícím období. A samozřejmě poděkovat ze precizní organizační přípravu workshopu.

Program

Zahájení – Ing. arch. Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ, Ing. arch. Věra Kučová, náměstkyně pro památkovou péči NPÚ

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. Petr Volfík: Integrovaný informační systém památkové péče

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. Irena Blažková: Projekt CARARE

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

RNDr. Ľuboslav Škoviera, Pamiatkový úrad Slovenskej republiky: Projekt CARARE a informační systémy Pamiatkového úradu SR

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Alexandra Křížová, Mgr. Mariana Pisarčíková: Informační systém pro vedení Ústředního seznamu kulturních památek

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Jiří Syrový: Úložiště digitální dokumentace – Metainformační systém (MIS)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Zuzana Syrová: Památkový geografický informační systém (PaGIS)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Mgr. Alena Knechtová: Informační systém o archeologických datech (ISAD) a data Státního archeologického seznamu ČR (SAS ĆR)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

PhDr. Pavel Hájek: Databáze dokumentačních fondů NPÚ Tritius

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Diskuse, závěr

2012/10/26 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, NPÚ | , , | Napsat komentář

Prezentace publikací středočeského pracoviště NPÚ 30.5.2012

Setkání se zúčastnili jak autoři publikací, tak i odborní zájemci o témata některých svazků.

Prezentace publikací středočeského pracoviště NPÚ 30.5.2012

Uvítala je dr. Klapetková, která se na vydání a redakci většiny časopisů i knih významnou měrou podílí celou řadu let.

Prezentace publikací středočeského pracoviště NPÚ 30.5.2012

Generální ředitelka NPÚ arch. Goryczková zdůraznila mnohostranný význam publikační činnosti pro památkovou péči a vyzdvihla aktivitu, rozvíjenou v tomto smyslu dlouhodobě právě ve středočeském pracovišti NPÚ.

Prezentace publikací středočeského pracoviště NPÚ 30.5.2012

Připomněla i významnou publikační aktivitu pracoviště v Českých Budějovicích a v Brně (kde ovšem připustila určité období útlumu). Vyzdvihla tyto příklady jako snad inspiraci pro další pracoviště, která zatím publikování příliš nepodporují. Uvedla, že je také záměrem vedení NPÚ dle možností publikování podporovat. (Přehled publikační činnosti NPÚ je k vidění ZDE.)

Dr. Razím, který je hlavní oporou a „tahounem“ publikační činnosti středočeského pracoviště, shrnul základní cíle této formy zpřístupňování odborných poznatků o památkách jako takových, ale také o metodách a praxi památkové péče.

Prezentace publikací středočeského pracoviště NPÚ 30.5.2012

Upozornil na celostátně působící časopis Průzkumy památek, který je jak kompetentním místem pro zveřejňování oficiálních výstupů vědecko-výzkumné práce památkářů (recenzované periodikum), tak mezinárodně uznávaným a sledovaným reprezentantem naší odborné práce. Dále zmínil Památky středních Čech, vydávané již 25 let především v regionálním dosahu. Zdůraznil i Ročenky pracoviště, vydávané pravidelně jako příloha PSČ s cílem jednak představit památkovou praxi v regionu, ale také vlastně psát jakousi kroniku oboru pro budoucnost (s cílem zlepšovat dostupnost památkářských publikací jsou tyto Ročenky zpřístupňovány také v elektronické formě na webu NPÚ).

Připomněl přitom i některé peripetie minulých let, kdy docházelo k nepochopení významu publikační činnosti a k ohrožení některých publikací (osobně jsem se mohl po roce 1990 podílet na obrodě tehdy ohrožených Památek středních Čech).

Podrobněji se zastavil u čerstvé publikace Zkoumání historických staveb. Vydání je výsledkem systematické práce na výzkumném projektu věnovaném právě metodám zkoumání a dokumentace staveb (2005-2011; s cílem prosazovat tyto činnosti do každodenní praxe památkářů). Publikace seznamuje jednak se základními metodami zkoumání, jednak shrnuje desítky „příběhů“, které ukazují, jak je poznání památek důležité pro praxi památkové péče. Podtrhl, že zkoumání a prohlubování znalostí jsou s účinností ochrany bytostně provázané. (Musím říci, že publikace mě svým zpracováním i jakýmsi řekl bych „humanistickým“ poselstvím úplně ohromila. Podobné odezvy jsem slyšel i od lidí, kteří se sami průzkumy nezabývají. Tak si říkám, že by bylo úžasné, kdyby mohla vzniknout podobná díla i pro další obory činnosti památkové péče, např. archeologii, restaurování, správu a prezentaci mobiliárních sbírek, lidové stavitelství, industriální dědictví, analytické metody zkoumání apod. atd.)

Arch. Láska, ředitel středočeského pracoviště NPÚ, ve stručnosti upozornil na již 4. vydání Heroutova Slabikáře návštěvníků památek.

Prezentace publikací středočeského pracoviště NPÚ 30.5.2012

Je to jedna z autorových publikací, které poznamenaly celé generace milovníků památek, ale jsou běžnou pomůckou i pro odborné pracovníky památkové péče.

Dr. Všetečková stručně seznámila s přípravami rozšířeného a doplněného druhého vydání vědeckého katalogu Středověká nástěnná malba ve středních Čechách.

Prezentace publikací středočeského pracoviště NPÚ 30.5.2012

K tomu pak dr. Klapetková nastínila organizační a finanční těžkosti, které tuto téměř monumentální publikaci provázely v době příprav.

Logicky přišla i série oprávněných děkování. Nakladatelům (Lepton, Jalna), autorům, redakčním radám…

Setkání uzavřela živá neformální beseda přítomných, spojená s možností zakoupení představených publikací.

Prezentace publikací středočeského pracoviště NPÚ 30.5.2012

Nepochybně i takovéto prezentace přispívají ke zvyšování respektu k publikační činnosti a zlepšování jejích vyhlídek na udržitelnost v nynější komplikované době. A snad i k tomu, že publikační činnost NPÚ bude stále více chápána jako komplex, s menším zdůrazňováním regionálních diferencí, ale také s podporou „komplexních“ řešení, stále intenzivněji kombinujících různé druhy výstupů (tištěné publikace, weby, terénní prezentace…).

A snad bude v dalších pracovištích přijata i výzva k rozšiřování publikačních aktivit. (Je však třeba říci, že v řadě pracovišť byly zahájeny edice ročenek či časopisů /přitom se bohužel projevuje „kličkování“ ve snaze vyhovět někdy nepochopitelným formalistním podmínkám pro uznávání vědeckých publikací/, jsou vydávány konferenční sborníky, výstavní katalogy apod. Proto lze snad položit otázku, jestli by tyto výstupy nemohly být přeci jenom nějak zřetelněji sjednocovány, aby bylo jasnější, že jde o projev systematičtějšího přístupu, neboť samotné kulturní dědictví se vyvíjelo bez působení nynější „hranic“…)

2012/05/31 Posted by | NPÚ, publikace | , | Napsat komentář

Přednáška Bývalé vrchnostenské dvory v Čechách v průběhu 18.-19. století

Přednáška v cyklu Národního památkového ústavu O památkách trochu jinak 2011.

Bývalé vrchnostenské dvory v Čechách v průběhu 18.-19. století

Dnešní přednáška Jana Žižky o hospodářských dvorech byla přehledná a přinesla poučení nejen o typologii a vývoji hospodářských dvorů a jednotlivých objektech v jejich areálech (s důrazem na ty nejvýraznější, jimiž jsou sýpky, stodoly či chlévy), nechyběly poukazy na řadu výtvarných i technických prvků. Jaksi v druhém plánu ukázala také na tristní stav těchto někdejších honosných budov, hotových „paláců pro dobytek“. Mnohé fotografie prezentovaly již zaniklé historické stavby. Na to navázala také část diskuse. Lze něco vykonat pro záchranu těchto krajinářsky často skvěle situovaných komplexů? Stav zemědělství byl (v souladu s tím, co říkávají někteří národohospodáři) hodnocen jako tristní, na čemž se nepochybně podepsaly poválečné kolektivizační dekády. Lektora posluchači vyzývali, aby zpracoval své rozsáhlé výzkumné dílo do knižní podoby, neboť by tak jednak dokumentace byla aspoň minimálním odkazem po památkách již zaniklých, jednak by měla osvětový přínos a poukázala na ohrožené hodnoty a snad někde pomohla probudit účinný zájem…

Bývalé vrchnostenské dvory v Čechách v průběhu 18.-19. století

Pořadatelům v NPÚ lze za přednáškový cyklus jen poděkovat. Vynikající lektoři často prezentují příkladné výsledky letité málo nápadné výzkumné práce. Akce jsou vzorně organizované a navštěvované jak odbornými památkáři, tak početnými zájemci z řad kulturní veřejnosti.

Bývalé vrchnostenské dvory v Čechách v průběhu 18.-19. století

2011/10/06 Posted by | historická architektura, NPÚ, ohrožení památek, zánik památek | , , | Napsat komentář

Fotografování státních památek

Tyto otázky jsou značně složité. Nechci je vyřešit, ale ke komentáři či úvaze, samozřejmě nepokrývající všechny souvislosti, jsem se odhodlal na základě dotazu v diskusi na webu NPÚ týkajícího se omezování amatérského fotografování.

Je logické, že fotografování v příbytku, firemních prostorách či jiných pracovištích se nemusí majiteli líbit, resp. má plné právo s ním nesouhlasit, případně zakázat veřejné zpřístupnění snímků. Asi se všichni smíříme s potřebami chránit soukromí anebo nepodporovat průmyslovou špionáž. Souhlasíme i s tím, že některé doklady přítomnosti osob jsou chráněny (i když tady už není logika tak zřetelná, když prostě člověk v danou chvíli na daném místě při fotografování byl; to je „problém“ např. produktu Google Street View, kde jsou předmětem sporu většinou osoby a auta na veřejném prostoru; v běžně dostupných obřích fotogaleriích typu Panoramio najdete miliony stejně „vadných“ fotografií – nakonec i z nich budou „inkriminující“ obličeje či SPZ mazány?). V případě památek jsou některé typy dokumentů podezřelé jako vodítko lupičů. Technicky si lze celkem snadno představit, že nějaká odsouzeníhodná osoba prochází snímky na webu a tipuje podle nich předměty pro objednání loupeže. Proto je asi logické chránit i veřejné sbírky před volným šířením dokumentů. Rovněž se jako oprávněná jeví úvaha, že instituce, která pečuje o historické sbírky a obstarává jejich veřejnou prezentaci, by měla získat určité právo na výnos, pokud si některý návštěvník chce nad rámec běžné prohlídky chce pořídit fotografie. Rovněž se jeví jako logické, aby rozhodovala o případném komerčním využití a jeho podmínkách, protože zde lze docela logicky operovat tím, že výnos z publikování fotografie je založen i na tom, jak je předmět ošetřen a instalován apod. Zde se dostáváme do kontaktu s autorským právem.

Naše autorské právo není příliš průhledné, ale dá se mu vyhovět, pokud se „držíte při zdi“. Bohužel je „zaneseno“ nástroji pro ochranu ekonomických zájmů výkonných umělců. Nicméně lze mít za logické, že pro publikování např. fotografie uměleckého díla je po určitou dobu třeba získat souhlas autora, případně jeho dědice, přičemž limit je stanoven na 70 let od skonu autora (tento nástroj ochrany autora je pozoruhodný skoro nadpozemsky inspirovaným zacházením s náhodnými procesy; zcela náhodné je, zda autor vytvořil dílo 50 let před svou smrtí, anebo týden před ní – čas pro trvání autorské ochrany se prostě sečte s tou sedmdesátkou; ostatně i to jaksi napůl kulaté číslo je divné a svědčí asi o nějakých rozpacích tvůrce zákona). V mezinárodním měřítku je však velký tlak na nějaké revize, protože potřeba otevřené komunikace např. ve vědecké sféře je evidentní, její technické možnosti jsou nyní epochálně rozvinutější než před 20 lety, ale přitom je často omezována bazírováním na předpisech působících skoro středověkým dojmem (i když autorské právo je překvapivě nový vynález, související právě s kulturním „byznysem“).

V Německu jsme před nedávnem sledovali snahu státní nadace pro správu zpřístupněných památek v Berlíně a Braniborsku (Schlösserverwaltung Berlin-Brandenburg) zamezit fotografování v „objektech“. Výsledkem bylo soudní rozhodnutí (upozorňuji, že jde o mou zjednodušenou interpretaci a projednávání snad po odvolání ještě nebylo ukončeno), že veřejné prostředky jsou tu vynakládány právě proto, aby památky byly všemožným způsobem užívány ke kulturním potřebám společnosti, takže zejména správce není povolán k tomu, aby některé typy vyžití zakazoval, případně aby z nich požadoval další výnos nad rámec toho, co získal od poplatníků a na vstupném na svůj provoz a na údržbu památek. Prostě přístup k památkám a jejich užívání v přiměřeném rozsahu k individuálním duševním potřebám lidí je veřejným zájmem. To je ovšem můj postoj, který nemá žádnou rozhodnou platnost. Je totiž současně zřejmé, že je nutné památky chránit (k tomu patří např. to, že se nebudou např. akvarely fotografovat s bleskem, anebo potřeba nevytvářet návody pro lupiče).

Reklama pro provozovatele.

Bude nyní např. NPÚ jako správce „objektů“ požadovat odstranění „nevhodných“ fotografií z veřejných fotogalerií? (Takovými snímky mohou být podle některých přístupů např. snímky z interiérů – také u nás je editoři některých galerií odstraňují; podle některých domněnek tak činí i galerie Panoramio, ale možná se tak děje po nějakém označení snímku jako „nevhodného“) U řady vydavatelů takových webových platforem by patrně pochodil, protože ti se snaží postupovat velmi obezřetně a oprávněné osoby nedráždit (i když hlavním terčem čištění takových galerií jsou tzv. nemravné snímky, což je logické, protože jejich záplava by běžné prohlížení např. rodinných snímků z dovolené prakticky znemožnila), protože spory ohledně ochrany osobnosti či autorských práv by je zdržovaly a mohly být nepříznivé i z hlediska reklamního.

Nicméně je zřejmé, že přítomnost památky na webu má reklamní efekt, zvláště je-li vhodně otagována a rozmístěna (např. se může opakovat na více zvláště navštěvovaných webech). Možná by bylo dokonce na místě amatérským fotografům nebránit a na největší galerie umísťovat snímky z vlastního popudu, optimálně na základě vytvoření vlastní galerie editované pověřenými pracovníky v našem případě NPÚ.

Zpoplatnění možnosti fotografování pro soukromé účely. Domnívám se, že takové poskytnutí možnosti nad rámec běžné prohlídky za úplatu má svou logiku, zvláště, pokud poplatek není horentní. Konkrétní postup je však nepochybně výsledkem širších i specifických souvislostí zákonných či provozně ekonomických.

Se zájmem proto očekávám další vývoj a názory.

2010/07/26 Posted by | NPÚ, organizace památkové péče, památky v médiích, participace | | Napsat komentář

   

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public