Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

PST! 50 let Benátské charty

Bez velkého halasu, fanfár či vlajkosláv dnes uplývá půlstoletí od přijetí základního dokumentu moderní památkové péče – Benátské charty. Tak jí věnujte aspoň nostalgickou vzpomínku.

2014/05/31 Posted by | Teorie/praxe památkové péče | , , | Napsat komentář

Europeana ∞

Projekt Europeana 1989 v rámci Virtuálního muzea Národního muzea by měl rozhodně být inspirací pro všechny paměťové instituce, ale také podnětem pro jednotlivce k aktivní účasti.

Již delší dobu je jasné, že projekt Europeana nebylo ideální omezovat na fondy oficiálních institucí. Cesta k začlenění soukromých sbírek či zcela jednotlivých předmětů nepochybně není snadná. Do jisté míry se však zdá, že komplikace plynou z toho, nakolik jsou ochotné se na koordinaci systému domluvit instituce, spravující národní „repozitáře“, sbírky (meta)dat, které jsou podkladem budoucí distribuce dat do systému Europeana.

Europeana jednak motivuje podobné „sběry“ informací napříč Evropou, jednak sama již několik let pořádá „virtuální výstavy“ (např. secese), vytvořené ze souhrnů toho, co instituce jednotlivých zemí do této informační pokladnice zasílají (ale pozoruhodné soubory fotek v rámci portálu Europeana byly sestaveny z fotek ze soutěže Wiki miluje památky).

Je nepochybně záslužné, jak velkoryse NM rozvíjí akce směřující ke sběru „občanských“ sbírek či virtuálních exponátů. Mělo by to být vzorem i pro památkovou péči, i když ta se zabývá krom spravovaných sbírek ve státním vlastnictví hlavně stavebními památkami. Ale i v této oblasti samozřejmě je možné kooperovat s veřejností a hlavně spřízněnými nadšenci, kteří jsou zatím odkazováni jinam, což je škoda. V posledních letech se v tomto směru významně aktivovala Wikipedie, a to až do té míry, že by bylo ideální, kdyby památkáři spíše začali s touto „institucí“ cíleně spolupracovat.

Portál eSbírky mě tak z těchto i dalších důvodů od počátku zajímal. Již jsem se vyjadřoval k některým problémům v třídění virtuální sbírky a vyhledávání v ní (svůj zkusmo vložený snímek v projektu Moje monarchie jsem zpětně nedokázal dohledat – zkusím ověřit, jestli se situace nějak vylepšuje).

Škoda je, že již na počátku není možné připojovat k „exponátům“ tagy či komentáře. Je pravděpodobné, že k něčemu takovému časem bude muset dojít.

Každopádně jsou však pokroky tvůrců eSbírek podnětné. Památkáři sice spravují také obrovské sbírky „na hradech a zámcích“, ale snad je dostatečně oprávněné to, jak přísně na jedné straně střeží jejich bezpečnost, ale na druhé straně může být sporné, jak omezují přístup zájemců k informacím o kulturním dědictví. Množstvím těchto informací je přeci ovlivňována míra respektu veřejnosti k památkám…

Pro památkáře by se však nabízelo zejména vytvořit nějaký nástroj k podobně směrovanému sdílení dokumentace stavebních památek. Podobné systémy jsou v některých zemích angažovaným občanům k dispozici. Ale asi to dopadne spíše tak, že časem vznikne nějaké kontinentální řešení. Přitom by se mohli občané podílet i na monitoringu památek, jak o to usilují i v Polsku (v této chvíli nevím, s jakým výsledkem). A jakousi občanskou památkovou gardu pro monitoring stavu památek budují v Anglii

2013/10/23 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat | , , , | Napsat komentář

Byl zahájen 2. ročník české verze mezinárodní fotografické soutěže Wiki miluje památky

Přesně o půlnoci našeho času byly zprovozněny nástroje k nahrávání soutěžních snímků na servery Wikimedia Commons; snímky jsou pak podkladem pro vytváření článků o jednotlivých památkách, ale také obecněji zaměřených, zařazovaných do nepřetržitě rozšiřované elektronické encyklopedie – Wikipedie. Fotografie je možné bez omezení nahrávat celé září. Tak je možné pro fotografování památek využít i Dny evropského dědictví, během kterých je každoročně zpřístupňováno největší množství běžně uzavřených památek.

Díky této soutěži získává kulturní dědictví na Wikipedii značně výsadní postavení. Co je však neobyčejně významné i pro památkové instituce, je to, že snímky jsou dostupné pod tzv. svobodnými licencemi, takže je možné jejich legální využití pro jakékoliv potřeby propagace či zkoumání kulturního dědictví (samozřejmě při splnění licenčních podmínek, což se týká především nutnosti při jakémkoliv dalším užití uvádět autora fotografie). Proto také generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková opět poskytla soutěži oficiální záštitu. (V některých zemích památkové instituce s pořadateli soutěže velmi těsně spolupracují.)

NPÚ se také na soutěži podílí vyhlášením samostatné soutěžní kategorie. Ta se letos vztahuje k tématu „Památky a povodně“. Snímky, které budou v této kategorii odbornou komisí nejvýše hodnoceny, získají také speciální ceny od NPÚ.

Základní informace k soutěži jsou dostupné na oficiální stránce. Zde je také viditelný aktuální počet nahraných snímků a lze využít všechny podstatné informace (zejména pravidla soutěže; případní zájemci najdou další podrobnosti na Wikipedii – stránka se aktuálně ještě doplňuje). Aktuality lze sledovat na neoficiálním Facebooku. Také zde je stručný návod a důležité odkazy na stránky, které umožňují průběžné sledování přidávaných snímků či mapové zobrazení (s rozlišením již fotografovaných památek a těch, které na vyfotografování zatím čekají…).

Úderem půlnoci dne 1.9.2013 byly zprovozněny nástroje k nahrávání soutěžních snímků.

Věž Novomětské radnice v Praze
Chronologicky první letošní snímek v soutěži.

Podrobné poučení pro soutěžící je dostupné zde.

Adresa pro vyhledání památky, jejíž fotografii chceme přidat je tato.

Asi často budeme postupovat tak, že si lokalitu najdeme v příslušném okrese, i když ty již dne nejsou pro každého tím nejspolehlivějším vodítkem. Pak se asi dá použít výpis podle měst.

Seznamy je třeba brát s určitou shovívavostí. Bohužel se zatím nepodařilo dojít k tomu, že by 100% kopírovaly aktuální stav v oficiální evidenci NPÚ. Nezbývá než věřit, že to by se časem povést také mohlo. Lze snad říci, že by si to Wikipedie zasloužila za to, kolik často nezastupitelné dokumentace v rámci soutěže (i dalších svých aktivit – např. projekt České vesnice) lidé poskytnou k užití i památkářům samotným.

Rozhodně je zajímavé sledovat přísun dodávaných snímků, což umožňuje stránka Soubory WLM.

Na Wikimedia Commons je vytvořena stránka s náhledy všech dodaných fotek.

Srovnání se světem pak nabízí stránka.

Pro památkáře je cenné i to, že vlastně mohou případné zájemce o poskytování fotografií památek směrovat na Wikipedii, protože zatím nedisponují vlastními nástroji pro zpřístupňování fotek s volnými licencemi (v databázích NPÚ jsou v zásadě dostupné jen dokumenty, k nimž má NPÚ příslušná práva). Z tohoto hlediska je snad namístě připomenout i to, že Wikimedia Commons nejsou archivním úložištěm. Stává se, že jsou odstraněny snímky vyloženě duplicitní nebo nějak nepřipadají editorům pro účely encyklopedie vhodné. Kdo tedy míní poskytovat k osvětovým i jiným účelům fotky osobitým způsobem (náladové snímky, série detailů jedné věci…), nechť raději pod svobodnými licencemi snímky vkládá (paralelně) jinam (Rajče – snadná obsluha, nemožnost kategorizace; Panoramio – spolehlivé zobrazení v mapách, výborná pozice ve výsledcích vyhledávání; Picasa/Google + – dobrá možnost sdílení; Flickr – využívají např. mnohé paměťové instituce, je zde také k dispozici skupina, ze které Wikipedie snímky včetně soutěžních importuje /podmínkou je dobrý popis a lokalizace/…).

Každopádně nelze než Vám přát, aby si Vaše snímky památek našly cestu na Wikimedia Commons a podpořily tak povědomí o hodnotách našeho kulturního dědictví. A samozřejmě držet palce v soutěži.

2013/09/01 Posted by | dokumentace památek, evidence památek, participace, weby | , | Napsat komentář

Miluje NPÚ Wiki miluje památky 2013?

Soutěž je motivací pro řadu lidí fotografujících památky k tomu, aby své snímky památek poskytli na servery Wikimedia Commons pod volnou licencí. V důsledku toho pak snímky lze využít i pro odborné potřeby státní památkové péče. Zdálo by se tedy logické, aby Národní památkový ústav maximálně přispěl k propagaci soutěže a šířil pochopení pro to, jaký význam má poskytnutí licenčně volných snímků historických objektů pro Wikipedii, ale tím i k obecnému zpřístupňování informací o kulturním odkazu.

Souznění v tomto smyslu mezi NPÚ a českou sekcí Wikimedia Commons snad existuje, i když se nijak výrazně neprojevuje. Tak věřím, že do budoucna bude možné ze strany NPÚ podpořit soutěž mediálně (i technicky) výrazněji.

Podobnou cestou se vydávají památkové instituce v řadě zemí (vypíchněme např. sousední Rakousko; bezvadné mapové zpřístupnění), protože je to nakonec autorskoprávně čistá cesta k získání volně využitelné dokumentace. Také u nás by to bylo vhodné, jelikož informační systémy NPÚ zatím neumožňují zpracovávat jiné než vlastní („zaměstnanecké“) snímky. Tak je i pro památkáře samotné přínosem, když Wikipedie disponuje co největším počtem snímků. Když tuto úvahu dovedu ještě o krůček za hranice reality, mohl by NPÚ pobízet i své vlastní zaměstnance, aby se do soutěže zapojili…

2013/08/26 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, NPÚ, participace | , , , | Napsat komentář

Zásady globálních mezioborových digitalizačních iniciativ pro uchování a zpřístupnění kulturního odkazu

Statement of Principles on Global Cross Sectoral Digitisation Initiatives

[Nezávazný výtah volného překladu:]

ICOMOS podporuje snahy paměťových institucí při rozvoji digitalizace a zpřístupnění kulturního odkazu.

Cílem prohlášení je podpořit celosvětové sdílení digitálních (digitalizovaných) sbírek. Tyto sbírky by měly být komplexně uspořádané, otevřené, bez překážek dostupné na internetu. Měly by poskytnout snadný přístup k digitálnímu obsahu ve sbírkách všech kulturních institucí světa i v soukromých sbírkách v zájmu vědeckého výzkumu, vzdělávání, inovací, hospodářského rozvoje a podpory mezinárodního porozumění.

Vize sdíleného kulturního dědictví světa

Instituce z oblasti kulturního dědictví mají podporovat pracovníky paměťových institucí i soukromých sbírek s cílem:

  • rozvíjet spolupráci sbírek,
  • zapojit sbírky do mezioborové výměny informací,
  • podporovat zachování kulturní a jazykové rozmanitosti a respektovat původní kultury a jejich odkaz,
  • podporovat rozvoj digitálních nástrojů a koordinaci technických standardů pro snadné zpřístupnění a trvalé uchování dat,
  • zajistit vzdělávání v oblasti digitálních technologií,
  • ochraňovat duševní přínos (vlastnictví),
  • prosazovat veřejný zájem na zajištění široké dostupnosti informací při zachování práv tvůrců,
  • podporovat rozvoj globálních digitálních sbírek a jejich finanční zajištění,
  • posilovat spolupráci odborníků z veřejných i soukromých sbírek na základě podpory od státních i mezinárodních institucí, nakladatelství, poskytovatelů informací a soukromých podniků.

International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA)
International Council on Archives (ICA)
Coordinating Council of Audiovisual Archives Associations (CCAAA)
International Council of Museums (ICOM)
International Council on Monuments and Sites (ICOMOS)
International Council for Scientific and Technical Information (ICSTI)

2013/06/28 Posted by | dostupnost dat | , , | Napsat komentář

Workshop „Projekt CARARE a informační systémy památkové péče“ – hrst dojmů

Workshop (25.10.2012; info na webu NPÚ) zahájila generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková, která zdůraznila význam informačních technologií pro činnost odborné památkové instituce. Vyzdvihla práci zúčastněných odborníků. Podtrhla i to, že prezentace budou zpřístupněny na webu NPÚ.

Odborná náměstkyně NPÚ Věra Kučová upozornila na význam rozvoje informačních technologií a shrnula cíle workshopu. Na jedné straně bylo třeba veřejnost seznámit s podílem ČR na evropském projektu CARARE. Současně však bylo nutné představit i další souvislosti práce s informacemi o kulturním dědictví (v kontextu státní správy, ale také vědeckého výzkumu apod.).

Organizační údaje sdělila Irena Blažková.

Souhrnnou informaci o cílech vývoje informačního systému a postupech práce podal Petr Volfík. Bilancoval postup práce v uplynulých letech. Evidence památek i jejich areálů představuje rozsáhlý problém. Většina aplikací je přístupná prostřednictvím internetu. Průběžně se také zdokonaluje vazba na státní systémy evidence nemovitostí apod. Představen byl také rozcestník informačního systému.

Irena Blažková seznámila s cíli projektu CARARE při tvorbě evropského portálu paměťových institucí EUROPEANA. Podíl na projektu je nepochybně přínosem i pro další práci v NPÚ. Přínosem je také seznámení s aktuálními trendy v digitalizaci a zpřístupňování dat.

Ľuboslav Škoviera z PÚ SR se od počátků věnuje informačním systémům ve slovenské památkové péči. Shrnul vývoj právní situace a vysvětlil, jak v této souvislosti vznikal a rozvíjel se systém informací o kulturním dědictví. Stručně se věnoval i rozšiřování památkového seznamu a zařazování památek do nadnárodních výběrů (UNESCO, památky evropského významu). Podrobněji seznámil s vývojem elektronické evidence památek i dokumentace. Zajímavé je zařazování údajů o prováděných obnovách památek. Vláda podporuje rozvoj GIS a digitální evidenci hodnot.

Alexandra Křížová a Mariana Pisarčíková připomněly vývoj evidence a sepisování/evidence památek. Dějinami evidence se jako červená nit vinou snahy o sjednocování (Generální aktualizace, Obnova identifikace), zpravidla nedotažené do úplnosti. Přehledně byly podány vlastnosti informačního systému MonumNet. Aktuálně se připravuje projekt Památkový katalog, který by měl vytvořit moderní systém informací jak pro veřejnost, tak pro státní správu (přípravy se však bohužel, ke škodě věci dlouho protahují). Největším problém zřejmě bude provázání s evidencí nemovitostí. Následující diskuse se týkala především otázek zpřístupnění dat – jednotných identifikátorů památek, evidenčních listů památek.

Po chutném a vydatném obědě seznámil již trochu prořídlé posluchačstvo Jiří Syrový s Metainformačním systémem NPÚ. Ukázal také postupně dosahovaná zdokonalení (např. vazba informací o památkách na data o příslušných archiváliích apod.).

Zuzana Syrová představila rozsáhlý památkový geografický informační systém. Velký potenciál pro registraci průzkumů, dokumentace, ochranných podmínek apod. by měl být podpořen urychlením prací v terénu.

Dlouhodobě je budován také rozsáhlý informační systém v oblasti archeologie, se kterým seznámila Alena Knechtová. V minulých dnech byl v rámci IISPP vytvořen veřejný přístup k databázové aplikaci i s mapovým přístupem. (Samozřejmě je třeba tradičně zalitovat, že tyto aktualizace a nově zpřístupněná data či funkcionality nejsou nijak signalizovány, ani kratičkou zprávou na webu NPÚ – nijak…)

Novinkou v nabídce informačních zdrojů je informačním nástrojem Carmen, který představil Pavel Hájek. Cíleně je integrován do informačního systému NPÚ. Zahrnuje informace o různorodých dokumentačních zdrojích (plány, fotky, ikonografie…). Jmenné autorské údaje jsou přejímány z databáze autorit NK. Lokalizace je z památkového GISu NPÚ.

Z přednesených referátů tak přesvědčivě vyplývá pozoruhodná cílevědomost tvůrců informačního systému, ač ten je reálně zprovozňován bohužel jen v dílčích krocích. Avšak dnes již poskytuje řadu velmi zajímavých možností i pro obecnou veřejnost. Dílčí výtky byly sice uznány jako oprávněné, ale s odkazem na jejich předpokládané řešení v souvislosti s kýženým Památkovým katalogem (jednalo se zejména o zbytečné skrývání některých identifikačních údajů památek v databázi MonumNet /to se např. nepříznivě projevilo při tvorbě seznamů památek na Wikipedii v souvislosti se soutěží Wiki miluje památky, ačkoliv ta byla oficiálně ze strany NPÚ podpořena/ či o námět k otevření systému pro zasílání připomínek např. k aktuálnímu stavu památek od občanů /bohužel není ani mezi památkáři příliš známo, že toto je v zásadě umožněno zasíláním Hlášení o nálezu – nutno ovšem přiznat, že tento systém bohužel není zcela provázán s databázemi do té míry, že by automaticky dovoloval přidávat k datům komentáře/).

Pořadatelům workshopu i správcům památkových dat tedy nelze než přát více podpory pro jejich práci v následujícím období. A samozřejmě poděkovat ze precizní organizační přípravu workshopu.

Program

Zahájení – Ing. arch. Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ, Ing. arch. Věra Kučová, náměstkyně pro památkovou péči NPÚ

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. Petr Volfík: Integrovaný informační systém památkové péče

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. Irena Blažková: Projekt CARARE

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

RNDr. Ľuboslav Škoviera, Pamiatkový úrad Slovenskej republiky: Projekt CARARE a informační systémy Pamiatkového úradu SR

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Alexandra Křížová, Mgr. Mariana Pisarčíková: Informační systém pro vedení Ústředního seznamu kulturních památek

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Jiří Syrový: Úložiště digitální dokumentace – Metainformační systém (MIS)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Ing. arch. Zuzana Syrová: Památkový geografický informační systém (PaGIS)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Mgr. Alena Knechtová: Informační systém o archeologických datech (ISAD) a data Státního archeologického seznamu ČR (SAS ĆR)

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

PhDr. Pavel Hájek: Databáze dokumentačních fondů NPÚ Tritius

Workshop "Projekt CARARE a informační systémy památkové péče"

Diskuse, závěr

2012/10/26 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, NPÚ | , , | Napsat komentář

Europeana ocení fotky galerií, knihoven, archivů a muzeí (GLAM)

Europeana prizes GLAM photos

Wiki Loves Monuments je značně specifická fotosoutěž. Nejen proto, že je zaměřena na kulturní památky, ale také proto, že je organizována „federativně“ dobrovolníky Wikimedia z mnoha zemí po celém světě.

To mj. znamená, že kromě národních cen nabízených místními pořadatelskými týmy mohou soutěžící vyhrát ocenění na mezinárodní úrovni.

Jedna z těchto cen bude štědře sponzorována internetovým portálem Europeana, prezentujícím více než 10 milionů knih, obrazů, filmů a muzejních předmětů, který rovněž podpořil v loňském roce cenu do zvláštní secesní kategorii. Ale to není vše!

V letošním roce bude Europeana sponzorovat další ocenění pro obrázky v kategorii GLAM – fotografie budov galerií, knihoven, archivů a muzeí z celého světa. Kromě toho Europeana uspořádá virtuální výstavu nejlepších fotografií. Více informací je k dispozici na blogu Europeana; GLAM obrázky jsou také shromážděny v kategorii na Wikimedia Commons.

Pořadatelé děkují Europeana za kontinuální podporu Wiki Loves Monuments, a přejí úspěch všem účastníkům ve speciálním kategorii!

(Informace o české účasti také na FB.)

2012/09/09 Posted by | dokumentace památek | , , , | Napsat komentář

NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana

Národní knihovna ČR uspořádala 10.5.2012 Europeana Workshop k digitálnímu zpřístupnění evropského kulturního dědictví.

NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana

Informace a prezentace jsou na webu NK ČR (dobře se to tam nehledá, takže obsažná tisková zpráva je zde: PDF /převzata zde/; prezentace jsou shrnuty zde: ZIP cca 23 MB!). Zde jen několik povýtce vytržených dojmů účastníka.

Knoll: Brusel vyzval k propagaci projektu Europeana a k uspořádání workshopu, který by ukázal, jak jsou data do systému dodávána.

Seznámil s genezí projektu. Na počátku nebylo úplně jasné, čeho se chce dosáhnout. Původně se počítalo s digitální knihovnou. Nyní se jedná o portál – rozcestník ke zpřístupněnému digitálnímu obsahu v zemích Evropy.

Zprvu soupis a popis knihoven. Následně se sdružilo několik velkých (národních) knihoven (zejm. Britská knihovna). Tyto knihovny vytvořily společný portál. Následně se připojovaly další knihovny evropských zemí (Rada Evropy). Portál odkazoval do katalogů a do digitalizovaného obsahu knihoven. Výrazně postupně narostla aktivita Francie. Opět vznikl portál odkazující na knihovny, nikoliv digitální knihovna. [Je ale třeba vědět, že Francie byla a stále je o několik délek napřed. Při hledání poučení je dobré vždy začít ve Francii. Od počátku vlastně vytvářejí jediný komplexní systém, ve kterém z principu lze slučovat informace např. o příbuzných předmětech napříč jednotlivými evidencemi muzeí, archivů, knihoven i památkářů. Význam této jednotnosti a komplexnosti začíná ostatním postupně docházet teprve dnes, kdy ale budeme více méně zbytečně bojovat s tím, že prakticky každý „projekt“ má svůj obtížně propojitelný systém. Ačkoliv všichni evidují prakticky shodné údaje. Také základem normativu CIDOC-CRM je francouzský systém, i když nevím, co k tomu říká třeba Martin Doerr…]

Agregace metadat. Míra agregace – pro uživatele je nejvhodnější, když má ke všemu přístup jednotným způsobem. Portál odkazuje na podrobnosti na serveru poskytovatele informací. [Potřeba jednotnosti byla nepochybná od počátku. Přesto asi stojí za zkoumání, proč se většina vydavatelů dat vydávala rozličnými nespojitými cestami. Vyhlídka na nějaké sjednocení a dohodu je dnes ve hvězdách. O tom svědčí i to, jak přibývá institucí, které své digitalizáty zpřístupňují na Wikipedii..]

Dochází k proměně cílového uživatele; obecný zájemce (EUROPEANA) vs. vědec (TEL). [O těchto věcech ale věděli ve Francii také. Zajímavým produktem z tohoto hlediska jsou různě pojaté „cesty“ či virtuální výstavy nebo publikace, vytvářené na bázi odborně relevantních systematických dat. Tento postup sice není plně rozvinutý, ale lze najít řadu velmi podnětných řešení…]

Ukazuje se, že vědecká komunita nejvíce užívá Google (80%). [S těmito zjištěními může souviset i aktuální snaha konsorcia w3c o prosazení standardizovaných „anotací“, které by doplňovaly dosavadní klíčová slova apod. Mohu podotknout, že z podobných úvah vznikly již před lety anotace v rámci elaborátů OPD či SHP (zatím jen doporučeno, ač by měly být závazné i pro restaurátorské či jiné zprávy). Ale i prosazení anotací u článků v časopisu ZPP u nás stálo řadu let tuhých bojů! Prostě tradicionalismus také k lidem patří…]

Na příkladu ukázány výsledky z těchto tří zdrojů. EUROPEANA 3 výsledky, TEL stovky, Google zdaleka nejvíce (odkazuje i na kvalitní data produkovaná jinými – Wikipedia, fotky od návštěvníků muzeí [třeba zde], zdroje na webech samotných institucí). EUROPEANA je závislá na normové podobě dat. Nenajdeme ani četná data, o kterých víme, že jsou dostupná. Google pracuje i s nepřesnými dotazy. [Ale nepochybně také mnohé neukáže, a mnohé skryje v záplavě balastu…]

O administrativním uspořádání komitétů EUROPEANA.

Nyní 20 mil. předmětů. Z České republiky minimum. Množství obsahu je stále problémem.

Autorská práva – mnohé nelze publikovat. Vědecká data (pokud nejsou dosud publikovaná).

Financování mají zajistit jednotlivé země, ideálně s využitím strukturálních fondů.

Největším partnerem knihoven je Google, masivně digitalizující v řadě knihoven.

Otázkou je, jaké náklady ještě lze očekávat. Co vše je nutné digitalizovat – otázka duplikátů.

Psohlavec (AIP Beroun). Provozuje Manuscriptorium pro NK – agregátor pro Europeana. Evropská digitální knihovna psaného kulturního dědictví. 250 tis. položek, cca 5 mil. dostupných stránek. Přispěvateli jsou hlavně národní a univerzitní knihovny. Základní informace s odkazem jsou dostupné v Europeana. Na Manuscriptorium průběžně přichází z Europeana stále rostoucí počet uživatelů (dnes 19%).

Problémem je zpracování různorodě uspořádaných dat/metadat. S každým subagregátorem vytvořeny specifické konverze. Bohužel dochází i ke změnám na straně dodavatelů. Bylo by potřebné směřovat ke sjednocování, aby různorodých konverzí bylo co nejméně.

Potíží tradičně bylo (a je) i to, že řada institucí si chce data „žárlivě“ střežit, ačkoliv by bylo potřebné digitalizovaný obsah co nejsnáze zpřístupňovat.

Nesourodost obrazových dat. Nevydávají striktní pokyny, což by usnadňovalo dodávky. Na druhé straně uživatel by homogenitu ocenil. Dochází k výpadkům lokálních serverů.

Plány, co změnit. Usilují o projekt EU. Sestavili konsorcium předkladatelů žádosti (25 dodavatelů dodá 4 mil. obrazů). Bylo by však třeba obrazová data sjednotit. Malí partneři dostanou vlastní služby a „cloudový“ repozitář. Nebudou muset řešit technické komplikace.

Douša (NM). eSbirky.cz. Česká specifika muzejních sbírek v prostředí Europeana. Muzea se pokusí dohnat „vlak, který nám ujel“. eSbirky, původně on-line prezentace sbírek NM – výsledek nadšení. Zjistili, že bez spolupráce s dalšími institucemi to nepůjde. Po spuštění před dvěma roky 7 muzeí. Snaha o agregaci pro Europeana. Práce byly zdržovány i obavami ze zneužití metadat. Nakonec došli k tomu, že je prospěšné data poskytovat. eSbirky se snaží shromažďovat data muzejních sbírek, ale současně agregovat data pro Europeana. Přitom ale chtějí vytvořit vlastní prostředí pro obecné uživatele i pro badatele. Snaží se také aplikaci upravovat dle potřeb dodavatelů dat. Měla by umožňovat muzeím správu sbírek. Současně pro uživatele důvěryhodný zdroj informací.

Snaží se data propojovat a dalšími postupy zpřístupňovat pro různé zájmy uživatelů. [Ale lapidária a spravované součásti staveb jsou stále „na chvostu“, spíše mimo sféru zájmu… Budu se na to pokoušet dále upozorňovat…]

Vybudované uživatelské prostředí umožňuje muzeím dobrou komunikaci, snadné publikování do European.

Paměťové instituce by měly k datům přistupovat jednotně. Hledají optimální způsob licencování zpřístupněného obsahu.

Téma „otevřených dat“ není u nás zatím „na pořadu dne“.

Z vytvořených dat sestavují virtuální výstavy (BLE – spices).

eSbirky chápou jako doklad obecného smyslu paměťových insitucí a potřeby dalšího hledání způsobů prezentace kulturního odkazu.

D: Zda zpřístupňují např. za úplatu chráněný obsah.

Ne.

D: Plánují aplikace pro mobilní přístup?

Snaží se v tomto smyslu přihlásit projekt.

D: Jak vypadá konkrétní spolupráce muzeí (jednotlivé objekty?; dávky?). Komerční systém Museion umožňuje snadný přístup – sbírky do 3000 položek mohou používat zdarma.

D: Komunikace s Europeana přes NK? Ne – přímo.

NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana

Blažková (NPÚ). CARARE a informační systémy NPÚ. IS NPÚ zaznamenaly v posledních letech značný rozvoj, obecně málo známý. Památková data se od dat sbírek do jisté míry odlišují.

Důležité jsou u památek lokalizační údaje (v Europeana nejsou) a data památková (stupeň ochrany apod.). V oblasti lokalizačních dat lze očekávat vývoj. Předpokládá se, že by v budoucnu mohla v Europeana existovat i sekce pro památky. [S lokalizacemi v průběhu loňského roku začala ale Europeana poměrně velkoryse pracovat a vytvořila speciální systém filtrace výběrem oblasti v mapě. To je velmi prograsivní řešení, které se snad rozvine. Jinak v praxi je např. zřejmě, že u fotografií jsou evidovány pozice zobrazených scenérií i umístění reprodukce v archivu. Bohužel se v tom však nyní orientuje daleko hůře, protože se tvůrci Europeana rozhodli většinu metadat (klíčových slov atd.) pro běžné užití skrývat…]

Seznámení s informačními systémy NPÚ. IISPP. Podrobnější představení MIS. Parametrické vyhledávání (zatím?) jen pro oprávněné uživatele.

Projekt památkový katalog. Již 4 roky se nedaří získat dotace z EU. V té době nebyl přijat ani projekt na dílčí vývoj seznamů památek s odkazem na běžící velkou žádost.

Snahou je evidovat i „nepamátky“. Aktuálně však vyhlídky nejisté. [Také zde se ukazuje, že je jako pozitivní posun chápáno zjištění, že je třeba evidovat nejen památky na úředním seznamu, ale že je nutné odlišit nejen objekty v rámci areálu, ale i jejich kontrukční, funkční či výtvarné elementy (pro příklad uvedeny např. sochy na oltáři v kostele; uvedeno, že GIS umožňuje jejich prostorové spojení). Ale i to je evidentní odevždy a od vydání CIDOC-CRM to lze považovat za normativ! Evidence „nepamátek“ by měla být standardem, s možností vysvětlení… Je třeba říci, že jsem se vždy účastnil iniciativ pro sjednocování evidencí. Reálně se to projevilo např. vytvořením databáze dendrochronoligických datací památek (specialisté si pak založili vlastní separátní…), připojení databáze nejohroženějších památek (bylo zabráněno vytvoření separátní databáze), databáze „hlášení“ a výsledků v rámci projektu OPD]

D: Není jasné, zda existuje centrální evidence movitých památek. Zda uvažují o zpřístupnění, byť omezeném.

Movité památky jsou v neveřejné části. Nejsou zaneseny všechny objekty (databáze není v dobrém stavu). Privátní předměty zřejmě nebudou nikdy kompletně přístupné. Vlastník by musel vydat souhlas. Evidence je využívána zejména ve spolupráci s policií při vyhledávání a identifikaci odcizených předmětů.

D: Probíhal rozsáhlý projekt reidentifikace. Podařilo se všechna data promítnout?

Výsledek se v MonumNet neprojevil v celistvosti. Data z ÚOP jsou zanášena na ÚP. Více než polovina je aktualizována. Je to v tabulce označeno.

Knoll poděkoval. Chtěli ukázat různé typy dědictví, zahrnované do Europeana.

NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana

[Akce vyvolala značný zájem řady účastníků. Jestli to reálně podpoří rozsáhlou koordinaci prací, je otázkou. Spíše bude třeba více podobných akcí, ale také zdůrazňování veškerých souvislostí na odborných setkáních či v publikacích různého druhu a zaměření. Ale to bych se opakoval…]

2012/05/12 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, standardy, weby | , , , , | Napsat komentář

Probuzená… Popelka: Mezinárodní den památek a historických sídel 2012

V letošním roce pojal Národní památkový ústav „oslavy“ Dne skutečně velkoryse. Zejména proběhla spousta prohlídkových a prezentačních akcí pro širokou veřejnost na zpřístupněných památkách (hradech, zámcích a dalších), hojně prezentovaných masovými médii. V minulých letech přitom Den byl pro památkáře mimo vážnější zájem. Hlavní událostí se stávaly pravidelné konference pořádané Českým národním komitétem ICOMOS (letos), zpravidla na téma Dne vyhlašované centrálou ICOMOS (bez vydaného sborníku však příspěvky buďto neměly většího dopadu, anebo se jednalo o povšechné souhrny, nejednou publikované autory na jiných místech). Samozřejmě nelze pominout velkolepou hradní událost, chystanou Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska s podporou MK. Jenže tam obvykle památkáři sehrávali spíše roli pasivní součásti zástupu účastníků. Honosné to ovšem je jen což (letos). A vyznamenáno je tam některé z měst, která opravují památky na základě finanční podpory MK v rámci jednoho z dotačních programů. V některých letech dostávali oborové ceny i památkáři (letos k tomu ovšem nedošlo; pokud mi něco neuniklo).

Protože se však celé roky SHS soustřeďovalo hlavně na pořádání Dnů evropského dědictví (na počátku září), stál Den památek i stranou zájmu médií. Redakce webu NPÚ na to roky poukazovala, takže může aktuální obrat jen vítat. Je dobré, že se památkáři Dne ujímají. Letos se podařilo využít i toho, že Den byl samotným ICOMOSem spojen s se 40. výročím Úmluvy UNESCO o světovém dědictví. Ale určitá rozpolcenost se přeci jenom projevila v tom, že se bez zjevné koordinace (tím nepopírám, že to ve skutečnosti koordinované asi bylo) konalo více akcí. Vedle tradiční konference ČNK ICOMOS pořádalo vlastní akci za účasti památkářů i MK.

Nicméně tento Den, který napříč celým světem upozorňuje veřejnost na hodnoty památek, byl letos oslaven na prakticky pompézní úrovni. Věřme, že se napříště podaří více „prodat“ odborná témata. Tak, jak to již letos naznačily četné speciální prohlídky s odborným programem, dále např. konference plzeňského pracoviště, ale i zahájení sympatické fotografické soutěže v rámci projektu (Ne)tušené souvislosti. Všem, které Den přivedl k tomu, aby památky „předvedli“, i těm, kdo si je často ve velkém množství přišli prohlédnout, lze jen poděkovat, i pogratulovat.

Redakce webu NPÚ se na prezentaci informací také podílela významnou měrou (tiskové zprávy, desítky jednotlivých zpráv o akcích od turistických prohlídek, přes vědecké konference až po zachycení významných akcí politického dosahu). V určité míře byly využity i sociální sítě (profily Brána památek a NPÚ též pro ověření možnosti vytvářet souhrnný přehled akcí, ale i odkazů na zprávy médií apod.). (Speciálně byla zaměřena i jedna skupina na velkém fotografickém portálu.)

Věřím, že je tak nakročeno i u nás k významné tradici akcí, které budou podtrhovat odborné hodnoty památkářských kádrů, ale také šířit poučení o podstatě památek; ale samozřejmě i tu radost z historického odkazu, kterou mohou účastníkům přinést zajímavé prohlídkové nabídky hradů, zámků i dalších památek ve správě NPÚ (a nejen těch…). Nepřehlédnutelně se tím připojujeme i k mezinárodním památkářským sférám (i když v letošním přehledu akcí na webu ICOMOS jsme ty naše neprezentovali, což ale může souviset s tím, že příslušná stránka byla zřejmě zřízena v nedávné době).

2012/04/23 Posted by | památky v médiích | , , | Napsat komentář

CIDOC 2011 – Knowledge Management and Museums. Ohlasy konference

Chtěl bych se pokusit zde postupně shrnout nalezené ohlasy konference, protože se objevují na různých místech a z konferenčního webu linkovány nejsou. Přínosy akce jsou nepochybné a je třeba je sledovat i z hledisek evidence a sdílení dat o památkách.

Konferencja „CIDOC 2011 – Knowledge Management and Museums”. Stručné hodnocení na blogu sdružení digitálních knihoven v Polsku.

“Data as Evidence”???. Tom Moritz – blog.

2011/09/25 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, standardy | , | Napsat komentář

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public