Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Hřebínková klenba

Česká placka > Slovníček > H

Nejčastěji jsou „hřebínky“ uplatněny na hranách křížových kleneb, na hranách klenebních lunet, vložených do valené či jiné klenby, nejčastěji zděné z cihel (na šalování nebo z ruky, případně v kombinaci obou metod). Užívají se od renesance ke zvýraznění hran kleneb v místech, která obvykle byla v gotické klenbě vedena ztužující (ale i pouze dekorativní) klenební žebra (nejčastěji provedená z tesaného kamene či tvarovaných cihel). Také hřebínky měly často konstrukční základ, neboť byly tvořeny „žebrem“ z diagonálně kladených a střídavě do vrstev zdiva souvisejících ploch klenby vázaných cihel. Žebro se však pohledově prakticky neuplatnilo a bylo překryto omítkou obvykle plynule zakřivenými žlábky navazující na omítku okolní klenby.

U některých kleneb zejména z období počátků renesance lze sledovat tak výrazné provedení konstrukčních hřebínků (žeber), že např. u hustších síťových (gotizujících) obrazců hřebínků nelze přehlédnout vazby na řešení sklípkových kleneb. Naproti tomu např. v klenbě na hradě Lipnici nad Sázavou jsou do průsečíků hřebínků síťového klenebního obrazce vycházejícího z pozdní gotiky dokonce vloženy kamenné svorníky, takže je zřejmá souvislost s konstrukcí žebrové klenby.

Někdy byly hřebínky provedeny jako iluzívní, pouze v omítce, na jinak běžně vrstvené hraně klenebních ploch (lunety apod.). Takové hřebínky se častěji uplatňovaly např. na hranách tzv. pětibokých lunet barokních kleneb, protože umožňovaly snadnější provedení plynulé křivky na styku kleneb.

Lipnice nad Sázavou, hrad
Výběh hřebínkové klenby (zbavené omítek) na hradě Lipnici nad Sázavou.

Innsbruck
Pozdně gotická síťová/hvězdová klenba se štukovými hřebínky (zřejmě jen nenosnými a dekorativními.

Innsbruck
Pozdně gotická (goticko-renesanční) klenba s křivkovými hřebínky nejspíše jen dekorativními, provedenými ve štuku/omítce.

čp. 6/III, Praha, Malá Strana, Malostranské náměstí 18
Pozdně renesanční či raně barokní křížová hřebínková klenba (podobné klenby mohou být při větší rozteči polí označovány i jako valené se styčnými /stýkajícími se/ lunetami.)

čp. 7/III, Praha, Malá Strana, Malostranské náměstí 19
Barokní „pětiboká“ luneta (vlevo) s hranou zvýrazněnou hřebínkem (profil lunety i její křivka byly zřejmě korigovány při úpravě budovy v 90. letech 20. století). Konstručně tyto typy lunet souvisejí zejména se segmentovým zaklenutím příčného úseku klenby.

(19.7.2011, 7:19 CEST; 13:27; 2016-01-01-23:40)

Reklamy

komentáře 4 »

  1. […] zejména na téma stavebních památek jsem se pokusil o pár doplňků. Přidal jsem dvě hesla (Hřebínkové klenby a Šalování). Samozřejmě obsah není kompletní, pořád je to pokus. Čili děkuji za […]

    Pingback od Drobnosti ve Slovníčku « Česká placka | 2011/07/20 | Odpovědět

  2. Luneta je čelo klenební výseče. Tedy půlkruhová či oblá plocha na zdi. Hřebínky se v průběhu svého používání zmenšovaly – renesanční jsou velké (až 10 cm), v raném baroku se zmenšují na velmi malé rozměry.
    Většina výsečových kleneb jsou klenby valené (obr. 4), výseče mohou být vstřícné, dotýkají-li se vrcholy, pak jsou styčné.

    komentář od Jiří Slavík | 2017/05/14 | Odpovědět

    • Zajímalo by mě, zda se ve 2.pol.19.stol. prováděly široké klenuté okenní niky v silných zdech, nahoře segmentově klenutých. Zda tu byl nějaký tradicionální postup ve vztahu k takto existujícím starším (renes., barokní) okenním nikám v objektu. Zda tu byla tendence taková nová okna sjednocovat se staršími. Mám na mysli nové okno vedle již existujících starších oken v podlaží.
      Zda podklenutí barokních schodišť mohlo mít paralelu také v pozdějších schodištích ze 2.pol.19.stol. Děkuji předem za odpověď.

      komentář od František Kápar | 2017/12/21 | Odpovědět

    • Naopak. V raném baroku jsou hřebínky mnohde ještě poměrně mohutné. Jen nejsou tak výrazně vytahovány z hrany jako tomu bylo v renesanci. Teprve někdy po roce 1718 (kdy skončila poslední velká morová rána v Evropě), se hřebínky zjemňují, až kolikrát budí dojem jakéhosi doplňkového dekorativního lemování hran klenebních lunet či křížení kleneb. S koncem 18.stol. se hřebínky téměř vytrácejí, a objevují se již jen tuctové přechodové hrany. Současně s tím se ve velké míře objevují pětiboké výseče, oznamující nástup pozdního klasicismu, empíru a biedermeieru.

      komentář od František Kápar | 2017/12/22 | Odpovědět


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Wikimédia France

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Caminando por la historia

Un viaje por la historia

the Wikimedia UK blog!

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Medieval Imago

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Ghost Signs

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.