Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Poklady sbírkových fondů památek ve správě NPÚ na portálu eSbírky

1/ Poněkud stranou zájmu a bez intenzivní propagace se v databázi eSbírek objevily ukázky ze sbírkové pokladnice státních hradů a zámků ve správě NPÚ. Nutně zaujmou dosud nedosaženou podrobností zpracování, ale i koncepcí uspořádání katalogových položek. To je ovšem výsledek systematičtější výzkumné práce při evidenci sbírkových fondů v expozicích i depozitářích NPÚ, rozvíjené po řadu let. Proto není moc co vytknout a asi nezbývá, než se těšit na další příspěvky co nejdříve.

2/ Zahrnutá díla od gotiky po manýrismus korespondují s podstatnou částí obsahu velmi důkladné a též metodicky podnětné knihy Ad unicum. Umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu I/1. Od gotiky k manýrismu. Šárka Radostová (ed.), Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.), Národní památkový ústav, Praha 2017. ISBN 978–80–7480–089–4.

3/ NPÚ již za posledních snad 15 let vydal dlouhou řadu publikací o sbírkách na spravovaných památkách, obvykle nějak tématicky zaměřených, což dává určitou možnost přispět ke komplexnějšímu poznání aktuálními poznatky či novými hodnoceními např. po restaurátorském zásahu, anebo na základě soustavného výzkumu, zejména podporovanému ministerstvem kultury – tak tomu bylo i v tomto případě.

4/ Zatím základní formou výstupů těchto výzkumů jsou příkladně zpracované syntézy či katalogy, často doprovázející i pozoruhodné specializované výstavy. Lze tedy říci, že výsledky jsou tak odborně kontrolovatelné a využitelné v dalším bádání, současně jsou ve velikém rozsahu nabídnuty široké kulturní veřejnosti, studentům dějin umění apod.

5/ Tím nápadnější ovšem je absence nějakého elektronického katalogu movitostí v rámci Integrovaného informačního systému památkové péče. Nyní se tak cenný prezentační soubor uchýlil na portál eSbírky. I to je ovšem citelný pokrok, protože to jistě vyžadovalo i nějakou změnu přístupu k ochraně informací o dílech, protože ta je nastavena na maximální opatrnost, což má logiku, kterou nelze popřít. Potřeba podpory vzdělávání a obecného šíření kulturních informací, jakož i snaha zpřístupňovat informace a výsledky výzkumů vytvořených z veřejných prostředků co nejdostupněji poznamenaly priority řady významných paměťových institucí světa. Dnes je stále běžnější, že velká muzea či galerie zpřístupňují stovky katalogových položek se snímky ve vysokém rozlišení.

6/ V Evropské unii se přikročilo k budování monumentálního systému, který ale musí překonávat nejrůznější komplikace, plynoucí z vazeb mezi databázemi, které většinou nebyly původně vůbec předpokládány jako nějaký nadnárodní publikační systém, který má ambice pomáhat vyhledávajícím osobám překládáním klíčových slov, lokalizací v mapě…

scrs181012-eSbirky-01

Pro vyhledání předmětů ze sbírek Národního památkového ústavu je třeba vyhledat jak „Národní památkový ústav“, tak i „NPÚ“.

7/ Oporou tohoto grandiózního záměru měly být i národní repozitáře, shromažďující a sjednocující data od jednotlivých spolupracujících institucí. S podobným záměrem zřejmě před lety vznikly i eSbírky, ale v rámci měnící se situace se posunuly spíše do podoby nástroje publikování „domácích“ dat, kam nyní dospěly i vybrané exponáty NPÚ.

8/ Přitom NPÚ již poskytl do systému Europeana velké množství dat, ale ta pocházejí z Metainformačního systému, takže obsahují ve většině údaje o nemovitých kulturních památkách – fotografie, ale i vybrané plány, odborné posudky, administrativní podklady o ochraně památek… Ukazují také, že míra širší zajímavosti takové dokumentace může být různá, zejména pokud je těžké zobrazit mezi „Podobnými Položkami“ ty, které by s vyhledaným předmětem přímo souvisely (např. díly triptychu apod.).

9/ Tímto „automatismem“ ve vyhledávání trpí i eSbírky, protože např. ze skupiny 4 světeckých soch ze sbírek NPÚ dole mezi „podobnými předměty“ zřejmě často nejsou zbylé 3 (zřejmě se výpis vždy generuje znovu a často jinak). Přitom by mohlo pomoci doplnit k sochám pevné odkazy, které by zájemci umožnily neztratit se z potřebného kontextu.

scrs181012-eSbirky-02

Výsledek hledání „Národní památkový ústav“.

10/ Informace od památkářů v eSbírkách jsou do značné míry novinkou mimořádně velkým rozsahem zpřístupněné dokumentace i textů. Ve formě příloh jsou totiž ve formátu PDF poskytnuty u předmětů katalogové texty z knihy kompletně, včetně vyobrazení v náhledové kvalitě.

scrs181012-eSbirky-03

Odkaz pro stažení přílohy ve formátu PDF.

11/ Netuším, jestli jsou dostupné také úvodní souhrnné kapitoly knihy, ale ty už si asi zájemce musí zakoupit či prohlédnout ve vypůjčené knize.

12/ Při vyhledání výrazu „Národní památkový ústav“ se nám zatím objeví 50 předmětů, při vyhledání „NPÚ“ je jich 14. V knize je však předmětů 60. Není proto úplně snadné zjistit, jestli se 4 předměty kvůli způsobu zápisu objeví v obou výpisech, nebo jich je na eSbírkách o 4 více, nežli v knize. To se může zdát málo významné, ale kdyby NPÚ ve zveřejňování elektronických verzí katalogů nebo primárně elektronicky pokračoval, nebude asi již snadné odlišit, co pochází ze kterého zdroje, z jakého kontextu. Publikaci tak je třeba vyhledat po kouskách (ale nelze vyloučit, že se někde objeví její pokoutní kopie). Např. je značně nesnadné projít si ji souvisle podle toho, jak jsou předměty seřazeny v knize.

scrs181012-eSbirky-04

Zdá se, že získání trvalého odkazu na stránku předmětu nemusí být spolehlivé (snad stabilní odkaz lze ovšem jednoduše vytvořit okopírováním první části adresy s číslem položky, např. http://www.esbirky.cz/predmet/18912613). Licence umožňuje nekomerční užití při uvedení zdroje (ale je otázka, jak budou toto uživatelé řešit, protože zřejmě není nabídnuta nějaká doporučená forma odkazu).

13/ Nicméně je výsledek vynikající, takže lze leda doufat, že NPÚ bude v poskytování informací touto cestou pokračovat.

14/ Z dnešního pohledu by už asi nebylo od věci, kdyby eSbírky měly mobilní verzi, aby si zájemci o informace mohli snáze pročíst třeba cestou na dotyčný zámek, a tam si pak exponáty prohlédnout se znalostí souvislostí. Zdá se, že není v nabídce kód pro vložení náhledu stránky exponátu při sdílení na jiném webu apod.

15/ Určitá otázka může vzniknout i z hlediska místa uveřejnění. eSbírky jsou jistě důstojným místem. Vyhlídka na to, že z této platformy, vytvořené prvotně jako repozitář pro Europeana, budou exponáty NPÚ exportovány i tam, asi existuje, ale zatím k přenosu dat nedošlo. Z hlediska obrovského rozsahu a významu sbírek ve správě NPÚ by jistě stálo za úvahu disponovat i vlastní verzí této elektronické publikace. Např. by to umožnilo zařadit odkaz na předměty v eSbírkách do IISPP či na webech památek vytvořit propojení, které by jistě zajímalo i nejednoho kulturního turistu, plánujícího si návštěvu památky. (Tak jsme to např. zkoušeli i v někdejších Exponátech týdne na někdejším webu.)

16/ Stručná prohlídka eSbírek se zřetelem k předmětům prezentovaným Národním památkovým ústavem:

Edit 20181023:

17/ Na portálu eSbírky došlo k úpravě popisů položek dodaných od NPÚ tak, že dodávající instituce byla jednotně pojmenována „Národní památkový ústav“, takže vyhledávání „NPÚ“ již nefunguje. Ponechme stranou, že by bylo lepší, kdyby vše šlo vyhledat na oba dotazy…

© Jan Sommer, 20181012 (psáno v září 2018)

Citace

Jan Sommer: Poklady sbírkových fondů památek ve správě NPÚ na portálu eSbírky. In: Česká placka (on-line blog), https://wp.me/pqrNE-Ph. Publikováno 20181012. Verifikováno (uveďte datum přečtení).
(dlouhý odkaz https://ceskaplacka.wordpress.com/2018/10/12/poklady-sbirkovych-fondu-pamatek-ve-sprave-npu-na-portalu-esbirky/)

Reklamy

2018/10/12 Posted by | dostupnost dat, NPÚ, prezentace, publikační činnost, recenze, weby | , , , | Napsat komentář

Práce z pomocných věd památkových on-line (osobnost archeologie Antonín Hejna)

Památková péče sama do jisté míry váhá či průběžně pátrá, má-li teorii, nebo jen zákon, je-li vědou, nebo jen aplikovanou metodou (která aplikuje společenskou poptávku? vědecké výzkumy? evropské dotace?). Někteří památkáři to sami zpochybňují. Nicméně kritéria oboru se zajímavě vyvíjejí, hledají se precizní právní formulace pro výkonnou agendu apod. Spletitému diskurzu jistě prospívá vědecký výzkum a jeho průběžné publikování za účelem sdílení názorů, jejich ověřování a zpřesňování. K tomu je nepochybně důležité probouzení zájmu o otevřený přístup k výsledkům zejména státem dotované vědy (Open Access – OA). Jistě bude důležité, aby se nestal příliš formálním.

„Výsledky“ jsou dosud prezentovány různými způsoby a na různých místech, často na webech iniciativně zakládaných různými výzkumnými týmy. Obsah pak je zpravidla uspořádán dle letory a vědeckého přesvědčení velmi rozdílně a nespojitě (dochází i k případům, kdy po ukončení „projektu“ zmizí i web…). Nepochybně by komunikaci prospívalo jednotné (kvalitní = přehledné, trvanlivé) prostředí, vytvářející logické vazby obsahu, ale i dokumentace (typicky fotek, map, archivních podkladů, publikované literatury off- i on-line apod.).

Na druhé straně „body“, stvrzující hodnotu výzkumu i výzkumníka (důležité pro jeho výzkumnickou budoucnost) se zatím udílejí jen za papírové publikace několika typů, pak za certifikované metodiky, které mohou být dostunpné i on-line (nebo musejí?), a z elektronických zatím zřejmě především za tzv. mapy s odborným obsahem. Ty zatím tvoří mj. i zajímavé podklady možné diskuse vzhledem k nespojitostem vrstev, terminologie, vyznačování, funkcionalit…

Tak či tak je trend a potřeba operativního (i to je důležité!) publikování „výsledků“ částí výzkumníků silně pociťována (logicky jich přibývá, odmítání u jiných trvá). Spolu s tím dochází k publikování na různých místech, opět nespojitě, bez vazby na národní autority, územní evidence, obsahové spojitosti, terminologické jednotnosti… Je to výsledek neexistence jednotného „sdílecího“ prostředí, společného paměťovým, kulturním i dalším institucím. Část vědeckých a výzkumnických autorů intenzivně potřebuje výsledky zpřístupnit co nejšíře, mimo rámec odběratelů papírového periodika apod. Hledají k tomu řešení, které však zatím v našich národních/státních podmínkách nevidíme (jestli jsem něco přehlédl, předem děkuji za komentář dole). Takový udržitelný nástroj možná(?) měl být mezi vůbec prvními projekty vědy a výzkumu.

Paralelně dramaticky narůstá zpřístupňování historické literatury, nakolik se stává volně dostupnou z hlediska autorských zákonů a rozvíjí se technologie scanování a internetového nabízení. Schématicky řečeno (mj. i proto, že zákony mají často různý odpočet!), jsou to práce staré cca 100 let a více.

Mezi současností, kde zřejmě již volné elektronické zpřístupňování lze leda zabrzdit, zašmodrchat (popletenými vyhledávacími aparáty apod.) a znechucovat, a „dávnověkem“, daným k volnému užití autorským zákonem, vzniká mnoho desítek let (70-100) šedé zóny. Díla z této doby v zásadě není možné na internetu šířit. Tomu odpovídá i počínání knihoven, které pilně pořizované scany obvykle zpřístupňují jen v budově nebo nějak oprávněným osobám. Přitom zřejmě odvádějí za zpřístupnění nějaké platby, ze kterých „logicky“ většina autorů nic nemá (nezdá se, že by správci takových poplatků např. vyhledávali autory studovaných prací, aby se s nimi dělili apod.).

Dochází tak k tomu, že např. emeritní vědci hledají způsob pro sdílení svých prací a jejich diskusi v rámci výzkumů, v nichž k obecnému prospěchu pokračují i po penzionování třeba desítky let. To se ale týká i plně aktivních kádrů, které ale zahájily odbornou činnost v době předinternetové. Není myslitelné vynechat i osobnosti, které výrazně působily v minulých desetiletích, ovlivnily a ovlivňují stav dnešní vědy, jistě by rády on-line své práce poskytovaly kolegům či studujícímu dorostu, „jen“ již nejsou mezi námi. Vznikla tu ohromná šedá zóna těžko dostupných tištěných prací minulých desetiletí.

Snad jako účinný příspěvek k zatím spíše nezrozené diskusi na tato témata jsem hledal způsob, jak on-line zpřístupnit díla předních osobností památkové péče minulých desetiletí. Samozřejmě jsem chtěl najít nejefektivnější cestu. Po testech různých způsobů a po prodiskutování postupu s držiteli autorských práv, rodinnými příslušníky apod. jsem zvolil cestu přes „portál“ academia.edu. Pro teď nebudu detaily ověřování rozebírat (zatím je třeba pominout i včera otevřenou rozsáhlou diskusi komunity portálu o jeho budoucnosti, ekonomické udržitelnosti apod.).

Nyní to zmiňuji proto, že na základě nastíněného postupu vznikl též „profil“ vynikající osobnosti české archeologie, jedné za zakladatelských osobností archeologie středověku, dr. Antonína Hejny. Scanované/digitalizované články jsou zpřístupňovány díky kooperaci s vědeckým tajemníkem jedné významné univerzity. Další stále přibývají.

Za pozornost to dle mého málo významného názoru stojí z více důvodů.

Některé články jsou již dostupné i jinde (Archaeologia Historica), případně i za úplatu (Památky archeologické na CD). Scany nepochybně má Národní knihovna, ale ta je volně neposkytne (nevím, jestli by třeba nebylo možné se s ní na zpřístupnění domluvit, kdyby autor ověřitelně souhlasil, ale hledání tam stejně vyhovuje jen části lidí…).

Přál bych si, aby se o těchto věcech směřovalo k nějaké domluvě.

Tak či tak věřím, že usnadnění přístupu k výběru publikací dr. Hejny co nejvíce badatelů a dalších čtenářů ocení. A rodině Antonína Hejny děkuji za svolení profil vytvořit a spravovat.

Za Vaše připomínky předem děkuji.

Bude třeba zmínit i mimořádně vstřícný přístup univerzity v Užhorodu k těmto otázkám, ale to si asi necháme na jindy.

***

2015/11/24 Posted by | dostupnost dat, OA | , , | Napsat komentář

Kostel v Nezamyslicích u Sušice jako podnět k zamyšlení nad týdnem OA

V minulých dnech byl zveřejněn pátý svazek odborného památkářského periodika Památky západních Čech. Jak se již stalo dobrou a následováníhodnou tradicí, byl zpřístupněn ve dvou formátech. Jednak jako vysloveně apartní sešit, úhledně decentní, jak to v nejlepším slova smyslu odpovídá památkovému tématu, a jednak jako sada souborů PDF, dostupných on-line (takto je dostupný též čtvrtý sešit, a pak také první, jehož papírová verze je již rozebrána). Papírový svazek není v prodejní síti a je poskytován zdarma. Vydavatel přitom zastává názor, že tímto způsobem vstřícně vytváří podmínky k co největšímu rozšíření příspěvků směrem k veřejnosti, která nechť sama sezná, kterou z forem jí více vyhovuje studovat. Cíl veřejnoprávní odborné instituce by to měl být samozřejmě; nutno ovšem říci, že to je v naší památkové péči pojetí ještě spíše průkopnické. Lze doufat, že bude co nejdříve obecně přijato, i když je jasné, že bude třeba se zabývat i složitostmi ekonomickými, autorskoprávními i odborně etickými.

Ve sféře památkové péče (a nejen jí) by ovšem stálo za to, co nejefektivněji dojít k nějaké shodě na sjednocení místa elektronické (verze) publikace, protože již dnes narážíme na různých serverech na rozptýlené jednotlivé články z časopisů Průzkumy památek nebo Zprávy památkové péče aj. Toto drobení je perspektivně pro uživatele nešikovné (a nepochybně bude časem obtěžovat i stále větší část autorů samotných). Ideální by bylo články ukládat (v nevyhnutelných případech aspoň odkazovat) v jediném systému spolu se správou dat o dokumentačních fondech, výzkumných zprávách apod., samozřejmě i s evidencí památek (tedy vč. metadat, rovněž usnadňujících využití). Takže by bylo možné k vyhledané památce disponovat i seznamem odborných článků, jež se jí týkají, prohlédnout si její historické fotky apod. A zase od studovaného článku si ověřit data o dané památce i dalších s ní souvisejících, porovnat s archivovanou obrazovou dokumentací apod.

Věřme, že se něco takového ideálního zdaří.

Článek o kostele v Nezamyslicích (okres Strakonice) od Romana Lavičky (PDF) mě samozřejmě zaujal nejvíce, jelikož jsem se památkou rovněž v nepříliš dávno minulých dobách ve stručnosti zabýval. V souvislostech zpřístupňování informací odborného (vědeckého) rázu stojí za to se zmínit o výrazné dynamizaci odborné komunikace, kterou otevřené internetové zpřístupňování umožňuje. R. Lavička tak jednak (s příkladnou svědomitostí) v textu odkazuje na článek publikovaný o málo dříve na blogu. Jednak jsem já mohl aktuálně doplnit do blogu odkaz na článek a text blogu upřesnit (v textu je to vyznačeno a datováno, jak to žádá blogerská etika). A také reagovat na pozoruhodný ikonografický doklad opevnění kostela v 17. století, reprodukovaný R. Lavičkou.

Snad tyto poznámky lze využít i jako přesvědčivý argument ve prospěch on-line publikování památkových informací z výzkumné a vědecké činnosti. Podobně by bylo velmi potřebné v rámci rozvoje památkářského působení na internetu tyto výstupy co nejvíce koordinovat a propojovat. I když letošní světový týden otevřeného přístupu včera skončil…

2015/10/26 Posted by | dostupnost dat, publikační činnost | , | Napsat komentář

Představení a křest 4 památkových metodik v pražském infocentru NPÚ, 23.3.2015

(Stručně k průběhu společenské a odborné události + několik subjektivních glos účastníka.)

Útulné prostředí prodejny odborné literatury a informačního centra poskytlo tentokrát prostor události vysloveně odborného rázu. Byly představeny 4 nově vydané metodické publikace Národního památkového ústavu, týkající se otázek dokumentace a inventarizace památek – jejich soborů i vybraných detailů. Cílem přitom je tyto důležité poznávací a dokumentační činnosti standardizovat, a tím jejich výsledky co nejlépe začleňovat do výzkumných i dalších odborných a výkonných činností památkových institucí.

Představení a křest 4 metodik NPÚ, 23.3.2014

Vladislav Razím představil širší souvislosti nových metodik v rámci publikační činnosti středočeského územního odborného pracoviště NPÚ.

Celou skupinu metodik představil jako výsledek jedné z etap systematického snažení středočeských památkářů i spolupracujících odborníků Vladislav Razím. Poukázal jak na soustavné posuny v systematičnosti procesů dokumentace, evidence či inventarizace, ale také na vytrvalé rozvíjení publikační činnosti středočeského pracoviště NPÚ. Připomněl také, že metodiky jsou nejednou zcela základním zdrojem informací pro určité oblasti památkové péče, a jako takové jsou zahrnovány i do výukových programů příslušných oborů zejména na vysokých školách. To platí především pro metodiku OPD [Zvláště propracovaným komplexním zpracováním „napříč“ detailními metodikami ovšem je publikace k předprojektové a projektové přípravě stavební obnovy, protože zahrnuje např. i dokumentaci během obnovy nebo následné vyhodnocení památkových zásahů a veškerou archivaci.]

Jednotlivé metodiky pak stručně představili jejich autoři,

Jak je již naštěstí dobrým zvykem, také se zasloužilým i spolupracujícím osobám děkovalo. Přínos metodik se kromě zvyšování kvality pracovních odborných výstupů v památkové péči vidí logicky i ve vyrovnávání postupů s externími zpracovateli průzkumů a inventářů (SHP, projekty restaurování či odstrojení staveb apod.). Jistě by bylo ideální, kdyby výsledky zpracování jednak byly mezi jednotlivými činnostmi přenositelné, ale vlastně také byly na přístupném místě dohledatelné a dalo se na ně v denní praxi navazovat a vlastně tak šetřit odborný čas i síly.

Autoři také vcelku správně poukazovali na to, že se jako stále jasnější jeví potřeba v návaznosti na metodiky vytvářet také na webovou interaktivní verzi, ve které by bylo možné reagovat na technické novinky, zodpovídat detailní dotazy, přispívat vzorovými příklady zpracování apod. Vlastně se tím dají získávat aktuální podklady pro možné budoucí vydání, ale v neposlední řadě je možné zlepšit dopad samotné metodiky do praxe.

[Věřím, že mé návrhy autorům, jimi vcelku pozitivně přijímané (v čemž lze vidět určitou pozitivní změnu ve smýšlení) v tomto smyslu budou moci dostat reálnou podobu – co nejdříve aspoň v testovací verzi k další diskusi.]

Tak, jak jsem to zahlédl již v textu metodik, zazněla i výhrada na adresu památkářů, že zpracovatelé dílčích metodik nejsou vybaveni tezaurem, na který by mohli pro dokonalejší srozumitelnost výkladu navazovat.

[Také k tomu jsem již předkládal návrhy a občas také zde i jinde zmiňuji pracovní verze hesel takového slovníku, včetně odborného výkladu. Památkový slovník (wiki) by samozřejmě byl vynikajícím nástrojem komunikace v oboru, ale především by pomáhal pochopení odborných památkových názorů a důvodů na straně široké veřejnosti. A už vůbec nelze pomíjet rovněž rozhodující úlohu, kterou by měl sehrávat srozumitelný slovník v dnes již velmi frekventované edukaci, které se věnuje dokonce nedávno ustavené samostatné metodické centrum.]

Z hlediska přínosného dopadu metodik sehrává významnou roli již několik let i jejich zpřístupňování on-line na webu NPÚ. Potřeba posílit tuto možnost metodiky šířit i dalšími nyní existujícími komunikačními cestami vedla v minulých měsících již i k rozhodnutí systematicky zpřístupňovat metodiky cestou datového úložiště NPÚ – MIS (příslušná organizační opatření v této věci se týkají především certifikovaných metodik – certifikáty vydává MK, ale bude logické stejným způsobem poskytnout i necertifikované metodiky, samozřejmě s příslušným vysvětlením.). V dalším období bude třeba tento repozitář vybavit informačními nástroji k vzájemnému propojení metodik a jejich souhrnnému zpřístupnění, jakož i k informacím o možnosti zakoupení výtisků prostřednictvím e-shopu apod.

Protože však mají být stejnou cestou veřejnosti zpřístupňovány i další výstupy vědecko-výzkumné činnosti v NPÚ, bude potřebné vůbec možnosti vyhledávání v MIS jistými způsoby modernizovat a snáze zpřístupnit – je to asi logický stupeň vývoje informačních systémů, dosud orientovaných především na administrativně-odborné, evidenční a dokumentační potřeby památkářů.

Řekl bych, že v tomto smyslu bylo setkání k takto specifické sféře publikační činnosti NPÚ vlastně unikátní. Věřím, že nikoliv poslední. Ale také věřím, že naznačené posuny v přístupu k on-line poskytování odborného obsahu jsou i příslibem nejen rozšiřování internetového publikování památkářů, ale také brzkého překonání limitů otevřeného přístupu (OA), jak jej vidí NPÚ, vyplývajících z toho, že se vlastně zatím počítá s více méně statickým zpřístupněním verze pdf. Tedy bez možnosti interakce, která možná bude vyžadovat i nějakou kapacitu – to by se ovšem mělo v podobě zlepšení vztahu lidí k památkám bohatě vracet.

Organizátorům akce je nutné poděkovat. Velmi příznivé prostředí vyvolává i „zabydlenost“ nevelké místnosti infocentra a skvělá ochota i organizační vynalézavost zdejšího nepočetného týmu.

A ještě pro případné zájemce k připomenutí pár fotek z akce.

2015/03/24 Posted by | dostupnost dat, metodiky, standardy | , | 1 komentář

Líbalova fenomenální kniha o gotické architektuře v Čechách a na Moravě on-line. S rezervou

GAČM

Dobroslav LÍBAL: Gotická architektura v Čechách a na Moravě, Praha 1948

Kniha Dobroslav Líbal: Gotická architektura v Čechách a na Moravě, vydaná již v roce 1948, stále zůstává nejkomplexnější přehlídkou gotického stavitelství u nás, jeho průřezem od špičkových architektonických počinů po drobné rustikální kostelíky i srozumitelným zařazením do středoevropských souvislostí. Bez jejího prostudování a následných návratů k ní se neobejde nikdo, pokud se zabývá středověkými stavbami u nás, i když dalším vývojem vědy či novými poznatky z památkové praxe dochází k dílčím upřesněním či opravám v hodnocení staveb.

Díky laskavému souhlasu rodiny dr. Líbala je nyní publikace volně dostupná on-line. Velmi k tomu napomohly také vstřícně nabídnuté scany, jejichž autorem je Pavel Zany Komárek. Jemu, poskytovatelům licence i čtenářům se musím omluvit za problematickou kvalitu vytvořeného pdf, do značné míry závislou na datovém limitu na místě zpřístupnění. Budu se v rámci svých omezených kapacitních možností snažit co nejdříve docílit lepší čitelnosti.

Tip: Stažený soubor pdf je lépe čitelný, než komprimovaný náhled na výše odkazované adrese.

Jakmile dojde k nějakému vývoji, bude to sděleno zde buďto aktualizací této zprávy, nebo v komentáři. Do komentáře případně můžete vepsat související informace či náměty, a to jak ke knize, tak ke způsobu uveřejnění.

S díky za shovívavost při užívání stávající elektronické verze publikace, JS.

2015/03/15 Posted by | dostupnost dat, publikace | , , | Napsat komentář

Vzorné poskytování fotek pod volnou licencí, i když…

Zajímavé vstřícné pojetí otevřených licencí v podání Severočeského muzea v Liberci. Na webu píší (na s. http://muzeumlb.cz/?page=fotogalerie):

“ Fotografie byly uvolněny pod licencí Creative commons – Uveďte autora 3.0 Česko (CC BY 3.0 CZ). Pro zajištění publicity akcí Severočeského muzea v Liberci lze bez omezení využívat (publikovat) fotografie z muzejních fotogalerií na webu rajče.net, které obsahují aktuální fotografie pořízené pracovníky muzea. V případě použití těchto fotografií (pokud není uvedeno jinak) prosím uvádějte jako zdroj web „www.muzeumlb.cz“; v případě elektronických médii, pokud je to technicky možné, i s aktivním odkazem na webové stránky muzea.“

V tomto přístupu jsou tedy vzorem mnohým paměťovým institucím. Nicméně to není přesné, když fotografie ve skutečnosti nejsou na citovaném webu. Čili i onen „aktivní odkaz“ by spíše měl směřovat přímo na Rajče (galerii, nebo spíše přímo fotku, která je převzata). A v popisu profilu i galerie na Rajčeti by měly být uvedeny tyto licenční podmínky (anebo odkaz na ně) tak, aby se o nich dozvěděl i ten, kdo najde přímo samotnou galerii. Popsaný způsob sice odpovídá hutné definici licence na webu CC, ale pro toho, kdo by chtěl dohledat zdroj či další informace, je vysloveně matoucí.

Z formulace licence také není jasné, jestli se „volné“ užití týká jen „zajištění publicity akcí“, anebo jestli jsou uvolněny k tomuto „zajištění“ tak, aby k němu docházelo tím, že jich bude užito na jiných místech.

Je docela škoda, že fotky postrádají popis (ale prohlížel jsem je jen namátkou), takže je v zásadě opomíjejí vyhledávače.

Ale i tak je to ukázkově vstřícné a velkorysé řešení, které by se mělo stát inspirací. I když s uvedenými výhradami ne zcela vhodné jako vzor k důslednému kopírování.

2013/06/30 Posted by | dostupnost dat | , , | Napsat komentář

Vidíme ještě rozdíl mezi knihou a webem?

Co dělá knihu knihou? Otázka zajímavá i z hlediska, co je bodovatelná vědecká publikace. Má-li obsah nějaké parametry, přínos, co sejde na ambaláži? A nemá být forma zvolená tak, aby přístup k „výsledkům“ byl tak snadný, jak to dostupné technologie dovolují? (Někdy si v této souvislosti říkám, jak asi reagovali tradicionalisté, když se začínalo s psaním na papyrus či pergamen místo kamene, pak s knihtiskem… Také hřímali, že skutečně autentická kniha je jen ta opsaná?) A jaký je z praktického hlediska rozdíl mezi veřejně dostupným digitalizátem starého rukopisu? Tisku? A jaký mezi blogem a tištěným časopisem? Je něčím důležité, kterou z cest informace získám? Komplikovat zájemci o informace přístup k nim? Proč? Že jsme také dříve museli klopýtat do knihovny? Knihy se masově tiskly a tisknou jako cesta k rychlému šíření informací k co největšímu počtu zájemců. To je internetem ale překonáno ve všech směrech, krom snad nejasností kolem trvalé archivace (většinou ale komentovaných spíše pocitově). Zrychlení je až nekonečné. Přesnost cílení je nepochybná (jde o to, že se informace dostanou i k tomu zájemci, který by z různých důvodů nemusel výtisk vůbec získat; statisticky vzato by se o něm za život vůbec nestačil dozvědět).

Význam knihy a tištěného slova nepochybně spočívá v trvalosti vyjádřeného obsahu. Obsah je také výběrem (i kdyby to plynulo jen z toho, jak komplikované je knihu vydat), přitom odborně redigovaným, oponovaným, stabilizujícím terminologii apod. To je velmi klíčové a asi hlavně nad tím, by se elektroničtí šiřitelé nového obsahu měli zamýšlet. Publikovat dnes může každý, co ho napadne. Ale pro solidní práci s informacemi je zásadní, zda i u on-line publikování vznikne shoda o udržení oponentních a redakčních procesů. Nicméně tu nastavuje zrcadlo i Wikipedie. Té se sice pošklebujeme pro nehotovost či popletenost mnoha hesel. Jenže u všech může probíhat, a u mnohých probíhá, nekonečný redakční a aktualizační proces (zmiňuji jinde, jak je právě tato vlastnost užitečná třeba pro vytváření a „údržbu“ soupisů památek apod.). To se navíc odehrává do posledního písmenka ověřitelně. Takovou možnost nemáte ani u tištěných vědeckých publikací, kde je ponecháno na Vás, jak si třeba studiem recenzí ověříte solidnost redakce.

Potřebuje tedy kniha svou tradiční fyzickou „podstatu“? V jistém smyslu… jistě ano. Asi stojí za to diskutovat. Potřebnou diskusi o takových otázkách ovšem „zdržují“ výrobci knih. V komentovaném příspěvku je také ponechána stranou otázka „obživy“ pisatelů, redaktorů i vydavatelů a ochrana autority k obsahu. Nicméně to už je dnes také různými způsoby zvládáno, i když s nedostatky a postupně.

Wibke Ladwig: Decoding a book. Was ist Buch? #rp13, http://de.slideshare.net/wibkeladwig/rp13-decoding-slide [8.5.2013; 0900 CEST; via FB]

2013/05/08 Posted by | weby | , , | Napsat komentář

Vida, u Maxe Plancka to s autorským právem vidí tak, jako na České placce

Vítám navrhované změny. Odpovídají tomu, co jsem se zde již pokoušel sdělit vícekrát, i když samozřejmě ne tak fundovaně.

Das Urheberrecht passt nicht mehr.

2010/11/14 Posted by | dostupnost dat | | Napsat komentář

Odkazy měsíce listopadu 2010

Soupis vedut v českých archivech on-line

Skutečně vynikající příspěvek ke zpřístupňování sbírek. Věřme, že brzy přijdou na řadu následovníci.

Na stránce jste seznámeni se všemi okolnostmi edice a s pokyny pro využití. Nevidím nějaké licenční podmínky pro další využití, nejspíše se počítá jen s prohlížením a vlastním využitím, ale je uvedeno © firmy Bach, takže lze předpokládat, že zejména pro komerční využití je třeba jednat s ní (ale vyjádření k této poněkud citlivé věci snad bude doplněno). U každé archiválie je ovšem uvedeno i místo uložení.

V databázi je skoro 10 tis. záznamů, velmi pečlivě zpracovaným (přesto fa Bach vyzývá k zasílání připomínek). K dnešku jich je 5554 přístupných k prohlížení (musíte ve vyhledávání zaškrtnout „digitalizované archiválie“ a klepnout na „vybrat“). Celkem operativní hledání „v okolí“ (lokalita, okres…) či podle autora apod. však už na tento přednastavený výběr zřejmě nepamatuje (přitom se zřejmě výsledek např. pro „ČR, okr. Plzeň-sever“ drobně liší od „Plzeň-sever, okres“; ale to může být dáno genezí databáze a nejednotným přístupem zpracovatelů např. k historickému začlenění; na geografické souřadnice lze zapomenout; ale počátky soupisu jsou zřejmě již v době, kdy ještě na tato vylepšení ani nešlo pomýšlet; řadu poloh by ani nebylo možné určit). Objeví se sbírka také v Europeanech? Lze věřit ano.

Snímky v solidním rozšíření jsou snadno k prohlížení v programu Zoomify (který také do jisté míry znesnadňuje případné neuatorizované převzetí velké reprodukce).

V každém případě se jedná o naprosto vynikající vymoženost. Samozřejmě najdeme i mnoho památek ve správě NPÚ.

(Via cesarch: Dovolujeme si upozornit, že byla zprovozněna aplikace Veduty v českých archivech na adrese http://veduty.bach.cz/. Aplikace vznikla za spolupráce OASSS MVČR, firmy Bach systems s.r.o. a Archivu hlavního města Prahy, data dodávají všechny archivy v České republice.
 

Deutsche Inschriften Online. Nápisy německé jazykové oblasti ve středověku a raném novověku.

Soupisy nápisů mají v historickém bádání, ale i v dějinách umění pozoruhodnou tradici. Ta již před staletími vyvolala vznik soupisných edic zejména antických nápisových památek. Také u nás již vniklo několik svazků specializovaného soupisu nápisů. Musím říci, že pevná struktura by měla být inspirací i pro památkové soupisy, které bývají značně rozdílné ve struktuře hesel i v terminologii (což je velká chyba, která se vymstí hlavně při zpřístupňování dat na webu). Věřme, že i náš nápisový inventář brzy vstoupí na web, jak se o přípravách už nějakou dobu mluví. Německý soupis je vzorný celou koncepcí. Hesla jsou podrobná, obrazové dokumentace dostatek. Nechybějí informace o aktualizacích databáze (to je důležité, protože u většiny databází se o aktualizaci nemáte jak jinak dozvědět; toto je koncepční chyba většiny z nich, že neposkytují data zveřejnění záznamu a případných aktualizací; tak je tomu bohužel i ve zde komentovaném případě). Metodicky výborné jsou podrobněji komentované příklady v „edici“ Nápis v ohnisku (Inschrift im Fokus) anebo „Epigrafické tipy“. Podrobný je i glosář (u kterého by také jen neškodilo vyobrazit instruktivní příklady a odkázat na jejich heslo; odkaz na Reallexikon zur deutschen Kunstgeschichte uspokojí jen částečně, protože končí tuším někde u „L“, ale je pravdou, že už je dnes též on-line; ale pak na něj zase trochu chybí odkaz). Jak tomu bývá, je vyhledávání dosti osobité, ale dá se po pár pokusech ověřit, co která kolonka (anebo její nevyplnění) způsobí. Sympatické je zobrazení v mapě, avšak její využití pro vyhledávání zřejmě není plně funkční.

Každopádně v souhrnu špička!
 

1000 a 1 dánský příběh

Web „2,9“. Vše zobrazeno v mapě, řada přednastavených témat, vše je v mapě. Každý může poslat fotku, video apod., a tím informace o památkách a historických místech obohatit. Tomu jsou přizpůsobena i licenční ustanovení. Jen se zase vnucuje ta otázka, kolik „vrstev“ takových projektů páté přes deváté na zájemce o památky útočí. Žádný neobsahuje všechno a specializovaných jich je tolik, že si nesestavíte rozumný přehled o možnostech v určité lokalitě. Ani to všechno nenajdete…

2010/11/07 Posted by | archivace, dostupnost dat, evidence památek, weby | , , | Napsat komentář

Novela autorského zákona. Svět podle MK?

Na Místní kultuře mají rozhovor s paní dr. Faladovou ohledně novely AZ. Pokusil jsem se přidat poznámku do diskuse. Ale nějak jsem pohořel. Tak zde. Možná se mýlím, ale zdá se mi, že podobné názory se v diskusích neřešejí? Jsem to jen já, kdo by jako nevydělávající autor stál o ochranu duševních práv?

Podle mého by novela měla řešit především otázky otevřeného přístupu k odborným a vědeckým textům. Jak chránit autory, ale přitom informace zpřístupňovat. Kolektivní správci nemají s ochranou autorských osobnostních práv moc společného. Kasírování z kopírky je nesmyslné, protože když si já sám z nějakých praktických studijních důvodů okopíruji některý ze svých vydaných článků, tak si penízky rozdělí obveselující umělci nebo osa nostra. Pokud si někdo náhodou kopíruje mé články, já nedostanu nic. Ani jsem je kvůli tomu nepsal. Ale to jsem právě u toho. Podle mého má obchodní zájmy výkonných zábavných umělců chránit jiný zákon, než autorský. Anebo ať jim dají pořádné vzorové smlouvy.

2010/09/10 Posted by | dostupnost dat | | Napsat komentář

Everybody's Libraries

Libraries for everyone, by everyone, shared with everyone, about everything

Románico en Ribagorza

Inventario de las construcciones total o parcialmente de época románica de Ribagorza

Doing History in Public

A collective project by historians for the public

Stiftung Kirchenburgen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Průzkumy krovů

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

IHBC NewsBlog Archive

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Marta-Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

READ Project

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Chris Kolonko

Archaeologist and Second World War Defence Specialist

FOLLOWING HADRIAN

I came, I saw, I photographed... follow me in the footsteps of Hadrian!

Roman Abušinov

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Iconclass Blog

Sharing stories about ICONCLASS

Avon Valley Archaeological Society

Discovering the Avon Valley's past

The AVAS Blog

Avon Valley Archaeological Society

following hadrian photography

I came, I saw, I photographed…

Palios

Arte e iconografía de las religiones

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Blog de Románico

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.