Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Práce z pomocných věd památkových on-line (osobnost archeologie Antonín Hejna)

Památková péče sama do jisté míry váhá či průběžně pátrá, má-li teorii, nebo jen zákon, je-li vědou, nebo jen aplikovanou metodou (která aplikuje společenskou poptávku? vědecké výzkumy? evropské dotace?). Někteří památkáři to sami zpochybňují. Nicméně kritéria oboru se zajímavě vyvíjejí, hledají se precizní právní formulace pro výkonnou agendu apod. Spletitému diskurzu jistě prospívá vědecký výzkum a jeho průběžné publikování za účelem sdílení názorů, jejich ověřování a zpřesňování. K tomu je nepochybně důležité probouzení zájmu o otevřený přístup k výsledkům zejména státem dotované vědy (Open Access – OA). Jistě bude důležité, aby se nestal příliš formálním.

„Výsledky“ jsou dosud prezentovány různými způsoby a na různých místech, často na webech iniciativně zakládaných různými výzkumnými týmy. Obsah pak je zpravidla uspořádán dle letory a vědeckého přesvědčení velmi rozdílně a nespojitě (dochází i k případům, kdy po ukončení „projektu“ zmizí i web…). Nepochybně by komunikaci prospívalo jednotné (kvalitní = přehledné, trvanlivé) prostředí, vytvářející logické vazby obsahu, ale i dokumentace (typicky fotek, map, archivních podkladů, publikované literatury off- i on-line apod.).

Na druhé straně „body“, stvrzující hodnotu výzkumu i výzkumníka (důležité pro jeho výzkumnickou budoucnost) se zatím udílejí jen za papírové publikace několika typů, pak za certifikované metodiky, které mohou být dostunpné i on-line (nebo musejí?), a z elektronických zatím zřejmě především za tzv. mapy s odborným obsahem. Ty zatím tvoří mj. i zajímavé podklady možné diskuse vzhledem k nespojitostem vrstev, terminologie, vyznačování, funkcionalit…

Tak či tak je trend a potřeba operativního (i to je důležité!) publikování „výsledků“ částí výzkumníků silně pociťována (logicky jich přibývá, odmítání u jiných trvá). Spolu s tím dochází k publikování na různých místech, opět nespojitě, bez vazby na národní autority, územní evidence, obsahové spojitosti, terminologické jednotnosti… Je to výsledek neexistence jednotného „sdílecího“ prostředí, společného paměťovým, kulturním i dalším institucím. Část vědeckých a výzkumnických autorů intenzivně potřebuje výsledky zpřístupnit co nejšíře, mimo rámec odběratelů papírového periodika apod. Hledají k tomu řešení, které však zatím v našich národních/státních podmínkách nevidíme (jestli jsem něco přehlédl, předem děkuji za komentář dole). Takový udržitelný nástroj možná(?) měl být mezi vůbec prvními projekty vědy a výzkumu.

Paralelně dramaticky narůstá zpřístupňování historické literatury, nakolik se stává volně dostupnou z hlediska autorských zákonů a rozvíjí se technologie scanování a internetového nabízení. Schématicky řečeno (mj. i proto, že zákony mají často různý odpočet!), jsou to práce staré cca 100 let a více.

Mezi současností, kde zřejmě již volné elektronické zpřístupňování lze leda zabrzdit, zašmodrchat (popletenými vyhledávacími aparáty apod.) a znechucovat, a „dávnověkem“, daným k volnému užití autorským zákonem, vzniká mnoho desítek let (70-100) šedé zóny. Díla z této doby v zásadě není možné na internetu šířit. Tomu odpovídá i počínání knihoven, které pilně pořizované scany obvykle zpřístupňují jen v budově nebo nějak oprávněným osobám. Přitom zřejmě odvádějí za zpřístupnění nějaké platby, ze kterých „logicky“ většina autorů nic nemá (nezdá se, že by správci takových poplatků např. vyhledávali autory studovaných prací, aby se s nimi dělili apod.).

Dochází tak k tomu, že např. emeritní vědci hledají způsob pro sdílení svých prací a jejich diskusi v rámci výzkumů, v nichž k obecnému prospěchu pokračují i po penzionování třeba desítky let. To se ale týká i plně aktivních kádrů, které ale zahájily odbornou činnost v době předinternetové. Není myslitelné vynechat i osobnosti, které výrazně působily v minulých desetiletích, ovlivnily a ovlivňují stav dnešní vědy, jistě by rády on-line své práce poskytovaly kolegům či studujícímu dorostu, „jen“ již nejsou mezi námi. Vznikla tu ohromná šedá zóna těžko dostupných tištěných prací minulých desetiletí.

Snad jako účinný příspěvek k zatím spíše nezrozené diskusi na tato témata jsem hledal způsob, jak on-line zpřístupnit díla předních osobností památkové péče minulých desetiletí. Samozřejmě jsem chtěl najít nejefektivnější cestu. Po testech různých způsobů a po prodiskutování postupu s držiteli autorských práv, rodinnými příslušníky apod. jsem zvolil cestu přes „portál“ academia.edu. Pro teď nebudu detaily ověřování rozebírat (zatím je třeba pominout i včera otevřenou rozsáhlou diskusi komunity portálu o jeho budoucnosti, ekonomické udržitelnosti apod.).

Nyní to zmiňuji proto, že na základě nastíněného postupu vznikl též „profil“ vynikající osobnosti české archeologie, jedné za zakladatelských osobností archeologie středověku, dr. Antonína Hejny. Scanované/digitalizované články jsou zpřístupňovány díky kooperaci s vědeckým tajemníkem jedné významné univerzity. Další stále přibývají.

Za pozornost to dle mého málo významného názoru stojí z více důvodů.

Některé články jsou již dostupné i jinde (Archaeologia Historica), případně i za úplatu (Památky archeologické na CD). Scany nepochybně má Národní knihovna, ale ta je volně neposkytne (nevím, jestli by třeba nebylo možné se s ní na zpřístupnění domluvit, kdyby autor ověřitelně souhlasil, ale hledání tam stejně vyhovuje jen části lidí…).

Přál bych si, aby se o těchto věcech směřovalo k nějaké domluvě.

Tak či tak věřím, že usnadnění přístupu k výběru publikací dr. Hejny co nejvíce badatelů a dalších čtenářů ocení. A rodině Antonína Hejny děkuji za svolení profil vytvořit a spravovat.

Za Vaše připomínky předem děkuji.

Bude třeba zmínit i mimořádně vstřícný přístup univerzity v Užhorodu k těmto otázkám, ale to si asi necháme na jindy.

***

2015/11/24 Posted by | dostupnost dat, OA | , , | Napsat komentář

Kostel v Nezamyslicích u Sušice jako podnět k zamyšlení nad týdnem OA

V minulých dnech byl zveřejněn pátý svazek odborného památkářského periodika Památky západních Čech. Jak se již stalo dobrou a následováníhodnou tradicí, byl zpřístupněn ve dvou formátech. Jednak jako vysloveně apartní sešit, úhledně decentní, jak to v nejlepším slova smyslu odpovídá památkovému tématu, a jednak jako sada souborů PDF, dostupných on-line (takto je dostupný též čtvrtý sešit, a pak také první, jehož papírová verze je již rozebrána). Papírový svazek není v prodejní síti a je poskytován zdarma. Vydavatel přitom zastává názor, že tímto způsobem vstřícně vytváří podmínky k co největšímu rozšíření příspěvků směrem k veřejnosti, která nechť sama sezná, kterou z forem jí více vyhovuje studovat. Cíl veřejnoprávní odborné instituce by to měl být samozřejmě; nutno ovšem říci, že to je v naší památkové péči pojetí ještě spíše průkopnické. Lze doufat, že bude co nejdříve obecně přijato, i když je jasné, že bude třeba se zabývat i složitostmi ekonomickými, autorskoprávními i odborně etickými.

Ve sféře památkové péče (a nejen jí) by ovšem stálo za to, co nejefektivněji dojít k nějaké shodě na sjednocení místa elektronické (verze) publikace, protože již dnes narážíme na různých serverech na rozptýlené jednotlivé články z časopisů Průzkumy památek nebo Zprávy památkové péče aj. Toto drobení je perspektivně pro uživatele nešikovné (a nepochybně bude časem obtěžovat i stále větší část autorů samotných). Ideální by bylo články ukládat (v nevyhnutelných případech aspoň odkazovat) v jediném systému spolu se správou dat o dokumentačních fondech, výzkumných zprávách apod., samozřejmě i s evidencí památek (tedy vč. metadat, rovněž usnadňujících využití). Takže by bylo možné k vyhledané památce disponovat i seznamem odborných článků, jež se jí týkají, prohlédnout si její historické fotky apod. A zase od studovaného článku si ověřit data o dané památce i dalších s ní souvisejících, porovnat s archivovanou obrazovou dokumentací apod.

Věřme, že se něco takového ideálního zdaří.

Článek o kostele v Nezamyslicích (okres Strakonice) od Romana Lavičky (PDF) mě samozřejmě zaujal nejvíce, jelikož jsem se památkou rovněž v nepříliš dávno minulých dobách ve stručnosti zabýval. V souvislostech zpřístupňování informací odborného (vědeckého) rázu stojí za to se zmínit o výrazné dynamizaci odborné komunikace, kterou otevřené internetové zpřístupňování umožňuje. R. Lavička tak jednak (s příkladnou svědomitostí) v textu odkazuje na článek publikovaný o málo dříve na blogu. Jednak jsem já mohl aktuálně doplnit do blogu odkaz na článek a text blogu upřesnit (v textu je to vyznačeno a datováno, jak to žádá blogerská etika). A také reagovat na pozoruhodný ikonografický doklad opevnění kostela v 17. století, reprodukovaný R. Lavičkou.

Snad tyto poznámky lze využít i jako přesvědčivý argument ve prospěch on-line publikování památkových informací z výzkumné a vědecké činnosti. Podobně by bylo velmi potřebné v rámci rozvoje památkářského působení na internetu tyto výstupy co nejvíce koordinovat a propojovat. I když letošní světový týden otevřeného přístupu včera skončil…

2015/10/26 Posted by | dostupnost dat, publikační činnost | , | Napsat komentář

Představení a křest 4 památkových metodik v pražském infocentru NPÚ, 23.3.2015

(Stručně k průběhu společenské a odborné události + několik subjektivních glos účastníka.)

Útulné prostředí prodejny odborné literatury a informačního centra poskytlo tentokrát prostor události vysloveně odborného rázu. Byly představeny 4 nově vydané metodické publikace Národního památkového ústavu, týkající se otázek dokumentace a inventarizace památek – jejich soborů i vybraných detailů. Cílem přitom je tyto důležité poznávací a dokumentační činnosti standardizovat, a tím jejich výsledky co nejlépe začleňovat do výzkumných i dalších odborných a výkonných činností památkových institucí.

Představení a křest 4 metodik NPÚ, 23.3.2014

Vladislav Razím představil širší souvislosti nových metodik v rámci publikační činnosti středočeského územního odborného pracoviště NPÚ.

Celou skupinu metodik představil jako výsledek jedné z etap systematického snažení středočeských památkářů i spolupracujících odborníků Vladislav Razím. Poukázal jak na soustavné posuny v systematičnosti procesů dokumentace, evidence či inventarizace, ale také na vytrvalé rozvíjení publikační činnosti středočeského pracoviště NPÚ. Připomněl také, že metodiky jsou nejednou zcela základním zdrojem informací pro určité oblasti památkové péče, a jako takové jsou zahrnovány i do výukových programů příslušných oborů zejména na vysokých školách. To platí především pro metodiku OPD [Zvláště propracovaným komplexním zpracováním „napříč“ detailními metodikami ovšem je publikace k předprojektové a projektové přípravě stavební obnovy, protože zahrnuje např. i dokumentaci během obnovy nebo následné vyhodnocení památkových zásahů a veškerou archivaci.]

Jednotlivé metodiky pak stručně představili jejich autoři,

Jak je již naštěstí dobrým zvykem, také se zasloužilým i spolupracujícím osobám děkovalo. Přínos metodik se kromě zvyšování kvality pracovních odborných výstupů v památkové péči vidí logicky i ve vyrovnávání postupů s externími zpracovateli průzkumů a inventářů (SHP, projekty restaurování či odstrojení staveb apod.). Jistě by bylo ideální, kdyby výsledky zpracování jednak byly mezi jednotlivými činnostmi přenositelné, ale vlastně také byly na přístupném místě dohledatelné a dalo se na ně v denní praxi navazovat a vlastně tak šetřit odborný čas i síly.

Autoři také vcelku správně poukazovali na to, že se jako stále jasnější jeví potřeba v návaznosti na metodiky vytvářet také na webovou interaktivní verzi, ve které by bylo možné reagovat na technické novinky, zodpovídat detailní dotazy, přispívat vzorovými příklady zpracování apod. Vlastně se tím dají získávat aktuální podklady pro možné budoucí vydání, ale v neposlední řadě je možné zlepšit dopad samotné metodiky do praxe.

[Věřím, že mé návrhy autorům, jimi vcelku pozitivně přijímané (v čemž lze vidět určitou pozitivní změnu ve smýšlení) v tomto smyslu budou moci dostat reálnou podobu – co nejdříve aspoň v testovací verzi k další diskusi.]

Tak, jak jsem to zahlédl již v textu metodik, zazněla i výhrada na adresu památkářů, že zpracovatelé dílčích metodik nejsou vybaveni tezaurem, na který by mohli pro dokonalejší srozumitelnost výkladu navazovat.

[Také k tomu jsem již předkládal návrhy a občas také zde i jinde zmiňuji pracovní verze hesel takového slovníku, včetně odborného výkladu. Památkový slovník (wiki) by samozřejmě byl vynikajícím nástrojem komunikace v oboru, ale především by pomáhal pochopení odborných památkových názorů a důvodů na straně široké veřejnosti. A už vůbec nelze pomíjet rovněž rozhodující úlohu, kterou by měl sehrávat srozumitelný slovník v dnes již velmi frekventované edukaci, které se věnuje dokonce nedávno ustavené samostatné metodické centrum.]

Z hlediska přínosného dopadu metodik sehrává významnou roli již několik let i jejich zpřístupňování on-line na webu NPÚ. Potřeba posílit tuto možnost metodiky šířit i dalšími nyní existujícími komunikačními cestami vedla v minulých měsících již i k rozhodnutí systematicky zpřístupňovat metodiky cestou datového úložiště NPÚ – MIS (příslušná organizační opatření v této věci se týkají především certifikovaných metodik – certifikáty vydává MK, ale bude logické stejným způsobem poskytnout i necertifikované metodiky, samozřejmě s příslušným vysvětlením.). V dalším období bude třeba tento repozitář vybavit informačními nástroji k vzájemnému propojení metodik a jejich souhrnnému zpřístupnění, jakož i k informacím o možnosti zakoupení výtisků prostřednictvím e-shopu apod.

Protože však mají být stejnou cestou veřejnosti zpřístupňovány i další výstupy vědecko-výzkumné činnosti v NPÚ, bude potřebné vůbec možnosti vyhledávání v MIS jistými způsoby modernizovat a snáze zpřístupnit – je to asi logický stupeň vývoje informačních systémů, dosud orientovaných především na administrativně-odborné, evidenční a dokumentační potřeby památkářů.

Řekl bych, že v tomto smyslu bylo setkání k takto specifické sféře publikační činnosti NPÚ vlastně unikátní. Věřím, že nikoliv poslední. Ale také věřím, že naznačené posuny v přístupu k on-line poskytování odborného obsahu jsou i příslibem nejen rozšiřování internetového publikování památkářů, ale také brzkého překonání limitů otevřeného přístupu (OA), jak jej vidí NPÚ, vyplývajících z toho, že se vlastně zatím počítá s více méně statickým zpřístupněním verze pdf. Tedy bez možnosti interakce, která možná bude vyžadovat i nějakou kapacitu – to by se ovšem mělo v podobě zlepšení vztahu lidí k památkám bohatě vracet.

Organizátorům akce je nutné poděkovat. Velmi příznivé prostředí vyvolává i „zabydlenost“ nevelké místnosti infocentra a skvělá ochota i organizační vynalézavost zdejšího nepočetného týmu.

A ještě pro případné zájemce k připomenutí pár fotek z akce.

2015/03/24 Posted by | dostupnost dat, metodiky, standardy | , | 1 komentář

Líbalova fenomenální kniha o gotické architektuře v Čechách a na Moravě on-line. S rezervou

GAČM

Dobroslav LÍBAL: Gotická architektura v Čechách a na Moravě, Praha 1948

Kniha Dobroslav Líbal: Gotická architektura v Čechách a na Moravě, vydaná již v roce 1948, stále zůstává nejkomplexnější přehlídkou gotického stavitelství u nás, jeho průřezem od špičkových architektonických počinů po drobné rustikální kostelíky i srozumitelným zařazením do středoevropských souvislostí. Bez jejího prostudování a následných návratů k ní se neobejde nikdo, pokud se zabývá středověkými stavbami u nás, i když dalším vývojem vědy či novými poznatky z památkové praxe dochází k dílčím upřesněním či opravám v hodnocení staveb.

Díky laskavému souhlasu rodiny dr. Líbala je nyní publikace volně dostupná on-line. Velmi k tomu napomohly také vstřícně nabídnuté scany, jejichž autorem je Pavel Zany Komárek. Jemu, poskytovatelům licence i čtenářům se musím omluvit za problematickou kvalitu vytvořeného pdf, do značné míry závislou na datovém limitu na místě zpřístupnění. Budu se v rámci svých omezených kapacitních možností snažit co nejdříve docílit lepší čitelnosti.

Tip: Stažený soubor pdf je lépe čitelný, než komprimovaný náhled na výše odkazované adrese.

Jakmile dojde k nějakému vývoji, bude to sděleno zde buďto aktualizací této zprávy, nebo v komentáři. Do komentáře případně můžete vepsat související informace či náměty, a to jak ke knize, tak ke způsobu uveřejnění.

S díky za shovívavost při užívání stávající elektronické verze publikace, JS.

2015/03/15 Posted by | dostupnost dat, publikace | , , | Napsat komentář

Vzorné poskytování fotek pod volnou licencí, i když…

Zajímavé vstřícné pojetí otevřených licencí v podání Severočeského muzea v Liberci. Na webu píší (na s. http://muzeumlb.cz/?page=fotogalerie):

“ Fotografie byly uvolněny pod licencí Creative commons – Uveďte autora 3.0 Česko (CC BY 3.0 CZ). Pro zajištění publicity akcí Severočeského muzea v Liberci lze bez omezení využívat (publikovat) fotografie z muzejních fotogalerií na webu rajče.net, které obsahují aktuální fotografie pořízené pracovníky muzea. V případě použití těchto fotografií (pokud není uvedeno jinak) prosím uvádějte jako zdroj web „www.muzeumlb.cz“; v případě elektronických médii, pokud je to technicky možné, i s aktivním odkazem na webové stránky muzea.“

V tomto přístupu jsou tedy vzorem mnohým paměťovým institucím. Nicméně to není přesné, když fotografie ve skutečnosti nejsou na citovaném webu. Čili i onen „aktivní odkaz“ by spíše měl směřovat přímo na Rajče (galerii, nebo spíše přímo fotku, která je převzata). A v popisu profilu i galerie na Rajčeti by měly být uvedeny tyto licenční podmínky (anebo odkaz na ně) tak, aby se o nich dozvěděl i ten, kdo najde přímo samotnou galerii. Popsaný způsob sice odpovídá hutné definici licence na webu CC, ale pro toho, kdo by chtěl dohledat zdroj či další informace, je vysloveně matoucí.

Z formulace licence také není jasné, jestli se „volné“ užití týká jen „zajištění publicity akcí“, anebo jestli jsou uvolněny k tomuto „zajištění“ tak, aby k němu docházelo tím, že jich bude užito na jiných místech.

Je docela škoda, že fotky postrádají popis (ale prohlížel jsem je jen namátkou), takže je v zásadě opomíjejí vyhledávače.

Ale i tak je to ukázkově vstřícné a velkorysé řešení, které by se mělo stát inspirací. I když s uvedenými výhradami ne zcela vhodné jako vzor k důslednému kopírování.

2013/06/30 Posted by | dostupnost dat | , , | Napsat komentář

Vidíme ještě rozdíl mezi knihou a webem?

Co dělá knihu knihou? Otázka zajímavá i z hlediska, co je bodovatelná vědecká publikace. Má-li obsah nějaké parametry, přínos, co sejde na ambaláži? A nemá být forma zvolená tak, aby přístup k „výsledkům“ byl tak snadný, jak to dostupné technologie dovolují? (Někdy si v této souvislosti říkám, jak asi reagovali tradicionalisté, když se začínalo s psaním na papyrus či pergamen místo kamene, pak s knihtiskem… Také hřímali, že skutečně autentická kniha je jen ta opsaná?) A jaký je z praktického hlediska rozdíl mezi veřejně dostupným digitalizátem starého rukopisu? Tisku? A jaký mezi blogem a tištěným časopisem? Je něčím důležité, kterou z cest informace získám? Komplikovat zájemci o informace přístup k nim? Proč? Že jsme také dříve museli klopýtat do knihovny? Knihy se masově tiskly a tisknou jako cesta k rychlému šíření informací k co největšímu počtu zájemců. To je internetem ale překonáno ve všech směrech, krom snad nejasností kolem trvalé archivace (většinou ale komentovaných spíše pocitově). Zrychlení je až nekonečné. Přesnost cílení je nepochybná (jde o to, že se informace dostanou i k tomu zájemci, který by z různých důvodů nemusel výtisk vůbec získat; statisticky vzato by se o něm za život vůbec nestačil dozvědět).

Význam knihy a tištěného slova nepochybně spočívá v trvalosti vyjádřeného obsahu. Obsah je také výběrem (i kdyby to plynulo jen z toho, jak komplikované je knihu vydat), přitom odborně redigovaným, oponovaným, stabilizujícím terminologii apod. To je velmi klíčové a asi hlavně nad tím, by se elektroničtí šiřitelé nového obsahu měli zamýšlet. Publikovat dnes může každý, co ho napadne. Ale pro solidní práci s informacemi je zásadní, zda i u on-line publikování vznikne shoda o udržení oponentních a redakčních procesů. Nicméně tu nastavuje zrcadlo i Wikipedie. Té se sice pošklebujeme pro nehotovost či popletenost mnoha hesel. Jenže u všech může probíhat, a u mnohých probíhá, nekonečný redakční a aktualizační proces (zmiňuji jinde, jak je právě tato vlastnost užitečná třeba pro vytváření a „údržbu“ soupisů památek apod.). To se navíc odehrává do posledního písmenka ověřitelně. Takovou možnost nemáte ani u tištěných vědeckých publikací, kde je ponecháno na Vás, jak si třeba studiem recenzí ověříte solidnost redakce.

Potřebuje tedy kniha svou tradiční fyzickou „podstatu“? V jistém smyslu… jistě ano. Asi stojí za to diskutovat. Potřebnou diskusi o takových otázkách ovšem „zdržují“ výrobci knih. V komentovaném příspěvku je také ponechána stranou otázka „obživy“ pisatelů, redaktorů i vydavatelů a ochrana autority k obsahu. Nicméně to už je dnes také různými způsoby zvládáno, i když s nedostatky a postupně.

Wibke Ladwig: Decoding a book. Was ist Buch? #rp13, http://de.slideshare.net/wibkeladwig/rp13-decoding-slide [8.5.2013; 0900 CEST; via FB]

2013/05/08 Posted by | weby | , , | Napsat komentář

Vida, u Maxe Plancka to s autorským právem vidí tak, jako na České placce

Vítám navrhované změny. Odpovídají tomu, co jsem se zde již pokoušel sdělit vícekrát, i když samozřejmě ne tak fundovaně.

Das Urheberrecht passt nicht mehr.

2010/11/14 Posted by | dostupnost dat | | Napsat komentář

Odkazy měsíce listopadu 2010

Soupis vedut v českých archivech on-line

Skutečně vynikající příspěvek ke zpřístupňování sbírek. Věřme, že brzy přijdou na řadu následovníci.

Na stránce jste seznámeni se všemi okolnostmi edice a s pokyny pro využití. Nevidím nějaké licenční podmínky pro další využití, nejspíše se počítá jen s prohlížením a vlastním využitím, ale je uvedeno © firmy Bach, takže lze předpokládat, že zejména pro komerční využití je třeba jednat s ní (ale vyjádření k této poněkud citlivé věci snad bude doplněno). U každé archiválie je ovšem uvedeno i místo uložení.

V databázi je skoro 10 tis. záznamů, velmi pečlivě zpracovaným (přesto fa Bach vyzývá k zasílání připomínek). K dnešku jich je 5554 přístupných k prohlížení (musíte ve vyhledávání zaškrtnout „digitalizované archiválie“ a klepnout na „vybrat“). Celkem operativní hledání „v okolí“ (lokalita, okres…) či podle autora apod. však už na tento přednastavený výběr zřejmě nepamatuje (přitom se zřejmě výsledek např. pro „ČR, okr. Plzeň-sever“ drobně liší od „Plzeň-sever, okres“; ale to může být dáno genezí databáze a nejednotným přístupem zpracovatelů např. k historickému začlenění; na geografické souřadnice lze zapomenout; ale počátky soupisu jsou zřejmě již v době, kdy ještě na tato vylepšení ani nešlo pomýšlet; řadu poloh by ani nebylo možné určit). Objeví se sbírka také v Europeanech? Lze věřit ano.

Snímky v solidním rozšíření jsou snadno k prohlížení v programu Zoomify (který také do jisté míry znesnadňuje případné neuatorizované převzetí velké reprodukce).

V každém případě se jedná o naprosto vynikající vymoženost. Samozřejmě najdeme i mnoho památek ve správě NPÚ.

(Via cesarch: Dovolujeme si upozornit, že byla zprovozněna aplikace Veduty v českých archivech na adrese http://veduty.bach.cz/. Aplikace vznikla za spolupráce OASSS MVČR, firmy Bach systems s.r.o. a Archivu hlavního města Prahy, data dodávají všechny archivy v České republice.
 

Deutsche Inschriften Online. Nápisy německé jazykové oblasti ve středověku a raném novověku.

Soupisy nápisů mají v historickém bádání, ale i v dějinách umění pozoruhodnou tradici. Ta již před staletími vyvolala vznik soupisných edic zejména antických nápisových památek. Také u nás již vniklo několik svazků specializovaného soupisu nápisů. Musím říci, že pevná struktura by měla být inspirací i pro památkové soupisy, které bývají značně rozdílné ve struktuře hesel i v terminologii (což je velká chyba, která se vymstí hlavně při zpřístupňování dat na webu). Věřme, že i náš nápisový inventář brzy vstoupí na web, jak se o přípravách už nějakou dobu mluví. Německý soupis je vzorný celou koncepcí. Hesla jsou podrobná, obrazové dokumentace dostatek. Nechybějí informace o aktualizacích databáze (to je důležité, protože u většiny databází se o aktualizaci nemáte jak jinak dozvědět; toto je koncepční chyba většiny z nich, že neposkytují data zveřejnění záznamu a případných aktualizací; tak je tomu bohužel i ve zde komentovaném případě). Metodicky výborné jsou podrobněji komentované příklady v „edici“ Nápis v ohnisku (Inschrift im Fokus) anebo „Epigrafické tipy“. Podrobný je i glosář (u kterého by také jen neškodilo vyobrazit instruktivní příklady a odkázat na jejich heslo; odkaz na Reallexikon zur deutschen Kunstgeschichte uspokojí jen částečně, protože končí tuším někde u „L“, ale je pravdou, že už je dnes též on-line; ale pak na něj zase trochu chybí odkaz). Jak tomu bývá, je vyhledávání dosti osobité, ale dá se po pár pokusech ověřit, co která kolonka (anebo její nevyplnění) způsobí. Sympatické je zobrazení v mapě, avšak její využití pro vyhledávání zřejmě není plně funkční.

Každopádně v souhrnu špička!
 

1000 a 1 dánský příběh

Web „2,9“. Vše zobrazeno v mapě, řada přednastavených témat, vše je v mapě. Každý může poslat fotku, video apod., a tím informace o památkách a historických místech obohatit. Tomu jsou přizpůsobena i licenční ustanovení. Jen se zase vnucuje ta otázka, kolik „vrstev“ takových projektů páté přes deváté na zájemce o památky útočí. Žádný neobsahuje všechno a specializovaných jich je tolik, že si nesestavíte rozumný přehled o možnostech v určité lokalitě. Ani to všechno nenajdete…

2010/11/07 Posted by | archivace, dostupnost dat, evidence památek, weby | , , | Napsat komentář

Novela autorského zákona. Svět podle MK?

Na Místní kultuře mají rozhovor s paní dr. Faladovou ohledně novely AZ. Pokusil jsem se přidat poznámku do diskuse. Ale nějak jsem pohořel. Tak zde. Možná se mýlím, ale zdá se mi, že podobné názory se v diskusích neřešejí? Jsem to jen já, kdo by jako nevydělávající autor stál o ochranu duševních práv?

Podle mého by novela měla řešit především otázky otevřeného přístupu k odborným a vědeckým textům. Jak chránit autory, ale přitom informace zpřístupňovat. Kolektivní správci nemají s ochranou autorských osobnostních práv moc společného. Kasírování z kopírky je nesmyslné, protože když si já sám z nějakých praktických studijních důvodů okopíruji některý ze svých vydaných článků, tak si penízky rozdělí obveselující umělci nebo osa nostra. Pokud si někdo náhodou kopíruje mé články, já nedostanu nic. Ani jsem je kvůli tomu nepsal. Ale to jsem právě u toho. Podle mého má obchodní zájmy výkonných zábavných umělců chránit jiný zákon, než autorský. Anebo ať jim dají pořádné vzorové smlouvy.

2010/09/10 Posted by | dostupnost dat | | Napsat komentář

Zásady pro zlepšování dostupnosti výsledků výzkumné činnosti v památkové péči a souvisejících oborech

Následující dokument jsem si dovolil zkusmo přeložit ve snaze opět upozornit na potřebu racionální a dlouhodobě perspektivní práce s daty při výzkumech památek a v památkové péči vůbec (nedávno jsem tu zmínil např. stručné obecné zásady pro zpřístupňování dat paměťových institucí, občas poukazuji i na u nás dosti opomíjené evropské projekty ke zpřístupnění odborného obsahu, posteskl jsem si na to, že „privátní“ sběratel dat o památkách nemá, jak se podílet na budování informačních bank o kulturním dědictví). Tyto příspěvky jsou většinou zařazeny pod záložkou „OA“ (Open Access), ale je to tak závažné, že jsem už pro ně měl mít samostatnou kapitolu (nějak se ji pokusím vymezit, aby snad perspektivně dávala smysl).

Náš „rezort kultury“ tyto záležitosti nepovažuje za příliš klíčové, čili na ně ani nemá prostředky. Ale přitom se o nich začíná mluvit v aktuálně na MK posuzovaných výzkumných projektech NPÚ do příštích let. Možná je tedy nyní hlavně na nás, aby naše výzkumná data splňovala parametry nutné pro on-line zpřístupňování a komunikaci s mezinárodní vědeckou… komunitou.

Na naší kulturní frontě (a v památkové péči v nikoliv poslední řadě) je však třeba překonat „majetnický“ vztah k datům, pokud jsou vytvářena z veřejných prostředků. Naopak je patrně ve veřejném zájmu, aby taková data byla vhodným způsobem zpřístupňována všemi možnými moderními komunikačními cestami. Dokument je zajímavý tím, že ukazuje, jak jsou i cizím vědeckým institucím tyto požadavky zřejmé, a jak je pregnantně formulují v programovém dokumentu, spíše než vědcům, adresovaném politikům. U nás však mnohdy narážíme na odmítavý přístup i v institucích, honosících se vědecko-výzkumným statutem. Přitom dostupnost výzkumných informací zjevně patří k podmínkám zvyšování úrovně výzkumu.

Zásady pro nakládání s výsledky výzkumu

(Originální znění.)

Zásady byly přijaty Aliancí německých vědeckých institucí (Allianz der deutschen Wissenschaftsorganisationen) 24.6.2010.

Členy jsou:

  • Alexander von Humboldt-Stiftung
  • Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina
  • Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG)
  • Deutscher Akademischer Austausch Dienst (DAAD)
  • Fraunhofer-Gesellschaft
  • Helmholtz-Gemeinschaft
  • Hochschulrektorenkonferenz (HRK)
  • Leibniz-Gemeinschaft
  • Max-Planck-Gesellschaft
  • Wissenschaftsrat

Preambule Kvalitní výzkumná data jsou základem vědeckého poznání a mohou se nezávisle na jejich původním účelu nejednou uplatnit v dalším výzkumu. To platí i pro agregaci dat z různých zdrojů pro koordinované použití. Následné uchování a poskytování údajů z výzkumu slouží tedy nejen k ověření předchozích výsledků, ale do značné míry i k dosažení výsledků budoucích. Plní tak strategickou roli pro vědu, politiku a další části společnosti. S cílem podpořit kvalitu, produktivitu a konkurenceschopnost vědy koordinovaným postupem přijala Aliance německých vědeckých institucí následující zásady.

Uchování a dostupnost V souladu s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti podpory a realizace výzkumných úkolů [1] Aliance podporuje dlouhodobé uložení a volný přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků.

Přitom má být respektován vědecký i právní nárok výzkumných pracovníků, ochrana osobních údajů zúčastněných osob, pacientů a dalších, jejichž data byla získána pro výzkumné účely, jakož i další závazky vůči třetím stranám, např. partnerům při výzkumu. Zásady správné vědecké praxe jsou též respektovány [2].

Rozdíly vědeckých oborů Formy a podmínky přístupu k výsledkům výzkumu musí respektovat specifika příslušných oborů, s přihlédnutím ke způsobu sběru údajů, rozsahu a propojitelnosti dat a praktické využitelnosti. Současně se bere v potaz životní cyklus a předpokládaná využitelnost dat v konkrétní oblasti výzkumu.

Vědecké uznání Poskytování údajů z výzkumu pro další využití je přínosem pro vědu jako celek. Aliance uznává potřebu vynaložení příslušných časových a finančních prostředků.

Výuka a vzdělávání Výzkumným pracovníkům je třeba poskytovat školení a podporu ke zvládnutí profesionální správy dat, a to se zaměřením na specifické potřeby každé výzkumné disciplíny.

Využití standardů Adekvátní využívání údajů z výzkumu vyžaduje, aby data měla standardizovanou formu a byla opatřena náležitými metadaty. Normy, katalogy metadat a registry mají být vytvořeny s ohledem na specifické požadavky oboru, ale vždy tak, aby interdisciplinární užití bylo možné.

Rozvoj infrastruktury Udržitelná správa výzkumných dat klade mnohostranné technické a organizační požadavky. Tyto požadavky musejí být definovány ve spolupráci výzkumných pracovníků s informačními specialisty. Infrastruktura musí být vytvořena v souladu s těmito požadavky a v rámci možností od počátku navazovat na mezinárodní a mezioborové informační sítě.

[1] „The EUROHORCs and ESF Vision on a Globally Competitive ERA and their Road Map for Actions to Help Build It“, ESF Science Policy Briefing 33, June 2008, http://www.esf.org/publications/policy-briefings.html; „OECD Principles and Guidelines for Access to Research Data from Public Funding“, OECD 2007.

[2] DFG Denkschrift: Sicherung Guter Wissenschaftlicher Praxis, DFG 1998; http://www.dfg.de/antragstellung/gwp/.

2010/07/11 Posted by | dostupnost dat | , | Napsat komentář

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public