Sonda

Zaujalo mě, že rozcestník a heslo „Sonda“ na Wikipedii neobsahují nic, co by souviselo se „sondováním“ (resp. Sondáží) v oborech činností souvisejících se zkoumáním stavebních památek. Přitom sondují archeologové, historici staveb, statici, restaurátoři, památkáři. Ostatně na Wikipedii chybějí i sondy typu průzkumů veřejného mínění apod., tedy z oborů společenských, ačkoliv jde zejména v demokratické společnosti o poměrně zásadní témata. Nicméně lze předpokládat, že různé průzkumy veřejného mínění apod. své hesla mají, ale z logiky definice sondy by také měly být zahrnuty (cílené vyhledávání vzorků informací z oblastí jinak nepřehledně rozsáhlých nebo nepřístupných).

V oborech, které se mj. zabývají i sondováním v objektech, které v době od svého vzniku prošly nějakými proměnami, dokládajícími historický vývoj, je obvykle snahou sondování minimalizovat, protože jde o nevratný destruktivní zásah, který sice při seriózním průzkumu přinese cenné poznatky, ale způsobí zánik materie památky. Tím zanikne i možnost v budoucnu věc prozkoumat pokročilejšími nedestruktivními metodami, jež se stále zdokonalují, ale i v případě pozdějšího destruktivního výzkumu využít rovněž momentálně třeba neznámé nebo nedostupné metody pro analýzu nálezových situací či nálezů.

V řadě oborů se proto dává přednost „povrchovému průzkumu“, tedy podrobné kvalifikované prohlídce. Destruktivní výzkumy se pokud možno realizují jen v případě naléhavé nutnosti, např. při likvidaci historických terénů kvůli aktuální stavební činnosti, pokud se nepodařilo prosadit realizaci stavby na jiném místě apod.

Sondy se pak provádějí též pro stanovení „diagnózy“ památky s cílem stanovit optimální postup další péče (statické či restaurátorské průzkumy).

Z uvedených důvodů ovšem dochází i ke ztrátám poznatků, když např. stavebně-historický průzkum provedený podle standardní metodiky nezasahuje do povrchů ani konstrukcí staveb, ale následné stavební a jiné úpravy již probíhají bez další „záchranné“ dokumentace.

Sondy záměrné (s cílem získat poznatky), nezáměrné (aktivně provedené bez ohledu na to, že nejsou provedené formou výzkumu; samovolně vzniklé).

Z oborů památkových asi jde především o sondy z těchto oblastí:

Sonda (Archeologie). Jako sonda je obvykle označován úsek jednorázově vyhloubený ve zkoumaném terénu, přičemž je ze zkoumaných vrstev získáván historicky vypovídající obsah. Odlišitelné složky sondy a vztahy mezi nimi jsou nálezovými situacemi. O vyjmutých prvcích se obvykle mluví jako o nálezech. Rozsáhlejší naleziště jsou obvykle zkoumána postupným či souběžným vytvářením jednotlivých sond, tvořících systém, přičemž se strategie výzkumu obvykle upravuje podle toho, jaké výsledky už realizované etapy výzkumu a provedené sondy přinášejí.

Sondou může být i výběr náhodně zpřístupněných vzorků při tzv. povrchovém sběru (např. v případech, kdy je na území někdejšího lidského sídliště provozována zemědělská činnost). Jde např o „sondu do vývoje osídlení lokality“ apod.

Sonda (Stavební historie; jak tento obor jednoznačně pojmenovávat?). Snahou obecně v památkové péči je, aby sondy do organismu staveb z „pouhé zvědavosti“ nebyly prováděné, aby se pouze jednalo o dokumentaci těch částí, do kterých bylo třeba zasáhnout kvůli nějakým změnám vynuceným potřebami provozu nebo nutným statickým zabezpečením apod. K tomu byla vyvinuta metoda operativního průzkumu a dokumentace (OPD), zaměřená na provádění záznamu nálezových situací při stavebních zásazích či změnách, případně též při rozpadu nevyužívané a neudržované stavby apod. Reálně však jsou touto metodou zkoumány jen některé vybrané stavby, protože k plošnému nasazení této metody nejsou dostupné kapacity.

Sondy pro stavebně-historickou analýzu bývají prováděny s cílem rozpoznat stavební materiál a souvislosti v organismu postupně narůstající stavby. Proto jsou v některých případech provázeny ztrátou jemných struktur (typu vrstev barevných nátěrů), které by bylo třeba sondovat metodami restaurátorského průzkumu. Koordinace těchto metod však je zajištěna spíše ve výjimečných případech (častěji u zvláště cenných staveb).

Na průčelí v úrovni první patra jsou provedeny sondy pro ověření starší stavební podoby.

O samovolné či nezáměrné sondě můžeme mluvit v případech degradace povrchových úprav či destrukce částí památky. Velmi často zůstávají tyto možnosti získání poznatků bez povšimnutí a pořízení dokumentace.

Z hlediska průzkumového je samovolnou sondou též např. odstranění omítek v souvislosti se snahami o vysušení spodní části stavby zasažené vzlínající vlhkostí. Zpracovatel OPD často provádí dokumentační akci po náhodném zjištění existence „sondy“. Efektivitě a systematičnosti těchto průzkumů by prospěl on-line registr „sond“ a realizovaných dokumentačních akcí.

Sonda (Statické průzkumy staveb). Pro potřeby zjištění příčin statických závad bývají prováděny sondy v místech poruch, případně v důležitých místech konstrukcí zakrytých např. omítkami, podlahami, stropními či klenebními konstrukcemi, zazdívkami či plentami apod.).

Podobně jako v předchozím případu, dochází velmi často k tomu, že sondy nejsou prováděny koordinovaně s dalšími metodami zkoumání (typicky by měly být prozkoumány též archeologem, stavebním historikem, často též restaurátorem). Cílem dalšího rozvoje památkové praxe by mělo být prosazení koordinace všech průzkumů („metodou“, kterou bychom mohli nazvat např. „komplexní památkový průzkum“).

Sonda (Restaurování). Sonda zpravidla slouží k získání poznatků o povrchových úpravách nějaké památky (krycích vrstev, barevných nátěrů, ochranných vrstev) s cílem poznat historický vývoj památky, rozlišit hodnoty jednotlivých vývojových etap, vyhodnotit výtvarnou kvalitu jednotlivých historických podob, především „původního“ řešení, definovat příčiny poškození památky s cílem tyto příčiny odstranit, anebo zabránit jejich dalšímu působení).

Příklad restaurátorských sond hodný diskuse (sondy není možné přesně lokalizovat a ani např. z hlediska historických proměn barevnosti omítek apod. vyhodnotit; není ovšem vyloučeno, že se v daném případě jednalo jen o ověřovací průzkum, na který mohla navázat po posouzení výsledků další rozsáhlejší sondáž).

Sonda (Technologický průzkum). Zjištění příčin závad metodami fyzikálního a chemického rozboru si může vyžádat vyjmutí části materiálu – vzorku.

Sonda (Dendrochronologie). Obvykle se jedná o odběr vzorku vývrtem dutým vrtákem. Případně mohou být užity i vzorky v podobě příčného řezu dřevem (např. trámem), a to zejména v těch případech, kdy kvůli degradaci dřevěného prvku dochází k jeho vyjmutí (např. pro potřeby konzervace, nebo v případě rozsáhlého poškození výměně za nově zhotovený prvek nebo jeho část).

Sonda (Vývrt – dendrochronologie, geologický vrt). Jádro válcového tvaru získané dutým vrtákem.

Sondou je také vše, co na základě sběru vzorků směřuje k hodnocení obecnějších vlastností či souvislostí zpracovávaného tématu.

Sondou je např. také čidlo pro měření vlastností materiálu v nějakém místě (např. při měření vlhkosti stavební konstrukce).

Obecně je problémem v památkové péči absence funkčního systému pro sběr informací o provedených sondách (evidence) a o získaných poznatcích a jejich odborně vyhodnocených souvislostech. Sondy jsou obvykle popsány v obecně nedostupných elaborátech (nálezové zprávy), případně jsou již na úrovni odborného vyhodnocení prezentovány na konferencích, v periodikách či knihách. Není však k dispozici informační systém, který by např. umožnil

• posoudit v souvislostech sondy různých metod zkoumání
• srovnávat sondy vytvořené v objektu během doby
• zkoumat souvislosti získaných poznatků v širších souvislostech historického / památkového zkoumání