Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Mé přehledné analogové dědictví (s nabubřelým komentářem)

Tak jsem při dalších marných pokusech najít nějaký „neprůstřelný“ systém správy digitálních fotek, který by byl snadný (vyžadoval by minimum času, ale spíše by jej v součtu šetřil), fungoval i při letmé pozornosti ve spěchu, přitom za stejných okolností byl plně k dispozici i za 30 či více let, poskytoval stabilní čísla či kódy souborů, která bych aspoň fulltextem našel i u fotek na Wikipedii, v MIS, na Flickru, na Rajčeti, foto.mapy, Google…, byl převoditelný do národních či globálních systémů a byl tam schopný být užitečný pro potřeby dokumentace památek, dějin umění, poznání jednotlivých objektů, umožňoval propojení s fotkami či jinými dokumenty od dalších lidí…, opět resignoval. Tak jsem zkusmo popsal, jak jsem postupoval v době černobílých kinofilmů. Ještě asi doplním nedlouhou éru pokusů s barevnými negativy a diapozitivy.

Správa negativů a fotek (blog)

Základem orientace v mém „analogovém“ archivu jsou čísla negativů. Více v odkazu v textu…

Souvisí s tím ještě jedna věc, a tou jsou pro mě otázky cest pro komentáře či názory, které mi přijde sdělit, tak, aby časová náročnost byla blízká nule, protože to koresponduje s očekávaným nulovým čtenářským dopadem. Žádný centrální nástroj pro blogování neexistuje. Facebook se asi blíží ideálu, protože tam „blogpost“ může dokonce postupně růst formou vlastních i cizích komentářů, obsahujících obrázky či videa, jejich úpravami apod. V tomto smyslu nemůže žádný blogovací nástroj (blog.cz, wordpress.com, blogspot.com) konkurovat ani náhodou. Ale je zcela logické a oprávněné, že některým autorům i čtenářům tato živelnost nevyhovuje. Raději si počkají na tištěný článek, podrobený oponenturám i pečlivé redakci a grafickému zpracování. Z toho by ale nemělo plynout odmítání dokumentů či podnětů předkládaných promptní cestou. Naopak, věřím, že je třeba tyto doplňkové cesty podpořit. Vidíme řadu zajímavých výsledků, povýtce ovšem izolovaných (archeologové předkládají na FB zprávy o právě probíhajících výzkumech a „právě“ nalezených mincích či kachlích, stavební historici předkládají k diskusi atypické nálezy apod.).

Pokud by takový komplexní respekt nastal, mohli bychom se dopracovávat k možnosti, že budeme schopní i takové „efemérní“ příspěvky evidovat v památkovém či rovněž naléhavě potřebném komplexním kulturně historickém informačním systém. Jak jsem již zmínil jinde, často zjišťujeme, že např. posty z Facebooku jsou mnohem „trvanlivější“, než články na webech paměťových institucí…

Mimoto by bylo potřebné, aby paměťové instituce našly cestu k tomu, jak při dodržení licenčních podmínek „skladovat“ tématicky vhodné články apod. z internetu jak na svých interních neveřejných médiích (jako prostý text, html apod. relativně udržitelné a informačně postačující formáty, bez balastu grafiky apod.), současně si je však nějak trvanlivě vytisknout, evidenčně zpracovat v systému knihovnických „autorit“, a tak nechat jaksi vstoupit do „kartoték“, přírůstkových knih apod.

Tuto lamentaci jsem si dopřál na základě „vytvoření“ blogu stručně shrnujícího postup, kterým jsem za dob „analogu“ spravoval fotografickou i jinou dokumentaci z letitých výzkumů památek. Protože vlastně dnes už jen zápolím s nepřeberností digitálních dat, s pokusy o evidenci, která by přestála upgrade operačního systému, byla funkční i pro staré složky, přesouvané po záložních discích apod.

Dotyčný blog se ovšem vymyká z toho, jak dnes blogy většinou pojímáme – jako „elektronické“ články, s úhledně vloženými fotkami, nebo dokonce slidery (nejednou s nástroji pro generování verze pdf apod.). Trochu k ověření možností fotobanky, která se dlouho prezentovala jako „fotoblog“, jsem sestavil nevelké album s popiskami (zájemce si je může přečíst a jednoduše si je projít kurzorovými šipkami; jak se to dělá třeba v Androidu, to netuším…). V té chvíli jsem to bral tak, že si možná tímto testem ušetřím čas na editaci blogu třeba na WordPress.com (ale zase nebýt toho, nemusel jsem se pokoušet o tuto zpověď, kterou ale na internetu aspoň nikomu nevnucuji ke čtení…). Nejvíce se výsledek podobá právě postu na FB s připojenými komentáři. Čili by mohlo jít o to, aby vlastně byla k mání možnost i takovéto posty či blogy následně (nejspíše včetně komentářů) převést do souhrnného dokumentu, vhodného jak pro tisk, tak i pro uložení v databázích apod. pro další studium.

To ovšem není ambice citovaného pokusného nesourodého příspěvku.

(Verze na FB.)


© Jan Sommer, 20170928

Reklamy

2017/09/28 Posted by | archivace, evidence památek, IS, koordinace dat | , | Napsat komentář

Čím by tak asi mohl kus staropražské zdi obohatit informatickou pokladnici kulturního dědictví Europeana?

cp161030-opd-europeana-02

Detail zdiva zadního křídla Ledebourského paláce v Praze na pracovním snímku OPD dostupný v systému Europeana. (Foto 21.10.2015)

Když se objeví jakoby nahodilá fotka kusu otlučeného zdiva stavby z průběhu operativního průzkumu ve sbírce pokladů evropského dědictví Europeana, tak se autorovi takového pracovního snímku téměř podlomí kolena; taková sláva: Drobným příspěvkem jsem obohatil informace o sdíleném kulturním bohatství.

cp161030-opd-europeana-06-detail-g0084313

Jiný detail téže zdi Ledebourského paláce v Praze, tentokrát ve verzi MIS. (26.10.2016)

Snímek byl exportován přes příslušný repozitář, kde snad došlo k nějaké editační kontrole, z úložiště MIS – Metainformačního systému NPÚ. Tam byl vložen autorem snímku s tím, že se v případu MIS jedná o primární úložiště digitálních dokumentů státní památkové péče. Snímek ovšem nebyl izolovaný, ale tvoří součást dokumentace v režimu OPD (Operativní průzkum a dokumentace staveb). Tato dokumentace byla označena nějakým klíčovým slovem či kódem akce s nadějí využít toho k vytvoření vazby mezi těmito „položkami“ jednoho „konvolutu“. Stejným způsobem je to provázáno i s elaborátem pdf, rovněž deponovaným v MIS.

cp161030-opd-europeana-05-mis-opd

Elaborát OPD v MIS ve formátu PDF zachycuje první etapu dokumentace (mj. proto, že autor v zásadě nevěděl, jestli bude moci být přítomen v dalších etapách prací).

Zatím takové provázání není (snadno) proveditelné či technologií podporované. Informatické položky související s objektem je možné vztáhnout k lokalizovanému bodu, jehož hlavním spojovníkem je Památkový geografický informační systém (paGIS) spojený se stránkou Památkového katalogu (PK). V rámci PK je také možné získat informace či odkazy na složky Integrovaného informačního systému (literaturu či archivy, listinné dokumenty, odbornou i správní agendu…).

Nicméně u samotného dokumentu nejsou vzájemné návaznosti zobrazené nebo dostupné, v informatickém uzlu – PK – je sice možné je zobrazovat (nebo to v souladu s postupem konsolidace dat možné bude) ve vazbě k dotyčnému objektu, ale „extrahovat“ samotný elaborát spolu s odkazy na přílohy, které s ním tvoří jeden nedílný komplet, není zřejmě hlavní záměr systému.

Pro ověření možnosti prezentace průběžně vytvářeného záznamu (monitoringu) v podobě souborů vkládaných do MIS, s výsledkem v podobě konečného elaborátu, který využívá předchozí po etapách vloženou dokumentaci, jsem se věnoval právě tomuto nepříliš významnému úseku zdiva (postupně aktualizovaný elaborát OPD), jehož snímky doputovaly do European. Tím spíše tak lze sledovat některé vlastnosti tohoto „supersystému“ a jeho možnosti, ale porovnat význam takto sdílených dokumentů i s tím, jak se chová na „národní“ úrovni.

Postup a cíle průběžné dokumentace onoho kousku zdi jsem již „rozebíral“ jinde (s poukazem na potřebu v systému evidovat a sledovat aktuální změny, tyto záznamy řadit na „timelině“ apod.). Nyní tak myslím, že je snad namístě poukázat na potřebu otevřít zmiňované systémy nějakému funkčnímu vytváření kontextových propojení. Kdo narazí na fotku samostatně zcela nepochopitelného a nevýznamného kousku zdi, musí přeci mít alespoň možnost ověřit, jaké kontexty jsou s ní svázané, i kdyby to byla „jen“ myšlenka zpracovatele dokumentace na propojení několika fotek s elaborátem, ke kterému fotky patří. Vždyť v jiných případech mohou být takové „vymyšlené“ a „subjektivně vnímané“ vazby zcela zásadní jak třeba pro historické bádání, tak i pro aktuální zacházení s památkou.

Čili se zdá potřebné u dokumentu tyto vazby zviditelňovat. Asi by tomu pomohlo i otevření komentářům od uživatelů, uživatelské tagování apod. Tento námět (či nárok?) lze ovšem vztahovat i na jiné podobné či související rozsáhlé informační zdroje (třeba jako eSbírky apod.).

Na jednom z výše citovaných míst jsem se pokusil poukazovat i na potřebu průběžného zpracovávání „on-line“ operativních dokumentací či monitoringů. Vcelku osvědčené elaboráty PDF by nebylo od věci doplnit o možnost průběžného aktualizování rozpracovaného dokumentu, který by se až v určité finální či etapové verzi „fixoval“ v nějaké „konzervované“ podobě (výtisk v archivu, soubor pdf v IS).

2016/10/31 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, IS, OPD | , | Napsat komentář

Rozšiřování informační nabídky knihoven o vazby na vnější svět?

Knihovny budou linkovat na elektronické verze publikací na externích webech? Možná se to už děje, jen jsem na efekt nenarazil.

V poslední době se v redakci webu objevují požadavky autorů památkových tiskovin na sdělení internetových verzí vytvořených publikací, že je potřebuje Národní knihovna, která údajně jinak odmítá vložit jejich produkt do databáze. Tak to vypadá na skutečné probouzení. Protože dosud sice NK nabízela odkazy na různé scany starých děl, ale jednak to nebylo v zásadě nijak vidět, jednak šlo stále o uzavřenost „ve zdech“ knihovny, i když v mnoha směrech již dochází k integraci knihovních informačních systémů (kdovíproč se o tom ani moc nepíše). Možná nyní posuny urychluje humbuk kolem plánované dvouletého uzavření NK v Klementinu.

Skutečný informační systém knih (tedy už ne zakletý do skladů jedné knihovny) se pak možná začne blížit dalšími kroky. Někdy…

Jde o takové věci, jako je propojení knihy s jejími recenzemi, funkční tématické či lokální vazby. To by vyžadovalo pokroky ve spolupráci knihovníků s odbornými komunitami, bez kterých nebude možné dojít ke skutečně funkční práci s klíčovými slovy, osobními, věcnými či místními rejstříky a mapami apod.

Každopádně knihovníci vévodili na počátcích rozvoje informačních systémů a díky koncentraci specialistů a velikým zkušenostem budou stále vůdčím hybatelem zavádění potřebných vylepšení a usnadnění. Věřme…

V této sféře bude ovšem potřené následně „knihovnicky“ zpracovávat i čistě elektronické zdroje. Z obsahového hlediska je totiž nelze od papírových a jejich pdf či jakých verzí naprosto nijak oddělovat (např. v papírovém článku s elektronickou verzí je citován článek dostupný jen na webu apod.). Hodit by se k tomu měl i webarchiv…

2016/01/16 Posted by | IS | , | komentáře 3

   

Ghost Signs

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby