Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Kuboklasicismus – trefné pojmenování?

cp181003-MIS-hubrtova-katerina-politickychVeznu-11-id-110178

Praha 1, Nové Město, č.p. 1419, Politických vězňů 11, jiná správní stavba – bývalý kancelářský dům Vítkovického hutního těžařství (Památkový katalog), pohled od J. Foto NPÚ, Kateřina Hubrtová, 16.12.2009. Zdroj.

1/ Pro mě nové (na internetu). Díky nahlédnutí do jakéhosi památkářského spisu jsem narazil na vynalézavé pojmenování stylu části staveb z doby první československé republiky. To lze v zásadě pochopit z toho, že u několika zařazených a vyobrazených staveb se objevuje příslušné označení. Lze říci, že se jedná o stavby, u kterých by se možná jinde použilo označení modernistické, ve stylu art-deco, někdy i rondokubistické či v národním stylu. Nicméně tento zřejmě novotvar není příliš výstižný. Je ale pravdou, že názvosloví meziválečných stylů činí obecně určité potíže. Přispívá k tomu i to, že zřejmě znalci a badatelé přijmou určité zařazení jako správné, a již pak nepřistoupí na diskusi, vedoucí k nějakému zpřehlednění. Asi nám také chybí ten „historický odstup“ a informací o stavbách je i po archivech a v dobové literatuře poschováváno příliš mnoho.

28754613_756171551249379_4909833023093997568_n[1]

Kuboklasicismus po pražsku I. – Jan Kotěra – Praha, Politických vězňů 1419/11 – Kuboklasicism after Prague I. – Jan Kotěra – Prague, Politických vězňů 1419/11. Zdroj.

2/ Termín byl zřejmě na stavby aplikován až v posledních letech. Obecněji do dějin umění asi vstoupil v charakteristice nábytkového stylu. Daniela Karasová: Kuboklasicismus. Zdeněk Lukeš et al. Josef Gočár. Praha : Titanic, 2010. S. 279–284. Ale nevím, jestli to bylo zde poprvé. (Kuboklasicismus. Trojúhelníkové tympanony, náznaky arkýřů, mansardové střechy výklenků podél vstupu, arkáda se zde snoubí s modernistickou texturou fasády a zmíněnými zkosenými římsami.

3/ Slovo se zatím neproniklo do seznamu „slohů“ v Památkovém katalogu (zatím tam ovšem postrádáme i kubismus samotný). Není použito ani v popisech fotografií či jiných dokumentů v MIS.

cp181003-MIS-ernygrova-i-hybernska-42-id-99304

Praha 1, Nové Město, č.p. 1674, Hybernská 42, činžovní dům, pohled od V. Foto NPÚ, I. Ernýgrová, 29.6.2004. Zdroj.

4/ Ojediněle se v PK objevuje i varianta se spojovníkem „kubo-klasicismus“. (Dům „…byl v l. 1918-19 adaptován Boh. Kozákem a Václavem Nekvasilem do podoby kancelářského domu s kubo-klasicistní fasádou…“) Z hlediska nějaké serióznější práce s památkovými údaji je celkem skličující, že texty nejsou ani autorizovány, ani datovány.

5/ Čili se můžeme při určení stylu staveb trefovat pomocí dalšího pospojovaného termínu…

© Jan Sommer, 20181003

Reklamy

2018/10/03 Posted by | terminologie | Napsat komentář

Povrchové úpravy historických staveb (17. konference SpSHP 2018)

(Pracuje se… 20180512-1000)

Právě takto je specifikováno téma letošní, již 17. konference Sdružení pro stavebně-historický průzkum. Pořadatelé od počátku pravidelných konferencí zvolili přístup, kdy pro každý ročník vyberou nějaké specifické téma, jež z odborných důvodů lze považovat za aktuálně potřebné diskutovat či přínosné zdůraznit. Námitka, že by konference měla sloužit i prezentaci nejčerstvějších objevů apod., byla do značné míry logicky odvrácena s tím, že pro takové příspěvky je velký dostatek prostoru na pravidelných konferencích Dějiny staveb, pořádaných společností Evida na zámku v Nečtinách, v posledních letech pak Centru stavitelského dědictví v Plasech (letos proběhl již 19. ročník), jichž se účastní do značné míry shodný kádr odborníků.

Témata konferencí SpSHP jsou volena z různých hledisek, nejednou asi i podle toho, které téma se jeví jako dosud málo zpracovávané či je „přiživováno“ sérií novějších objevů. Z počátku se zdálo, že na konferencích asi zazní i úvodní příspěvky, které by třeba méně poučeným zájemcům poskytly nějaký ucelenější přehled po problematice (vývoj, typologie, terminologie, související památkové otázky, metody zkoumání a dokumentace). To se ale událo jen v malé míře… Většina autorů buďto prezentovala jeden či skupinu objektů souvisejících s daným tématem, pokud je v poslední době měli příležitost studovat, případně i vypracovala nějaké typologické zhodnocení (i když spíše jako oporu možné a jistě i potřebné diskuse). To vše bylo nepopiratelným přínosem.

Pisciotta (Itálie, Campania, Salerno), město

Ukázka barokní stavby, jejíž dokončovací práce se zastavily v polovině procesu povrchových úpravy asi někdy kolem roku 1700. „Naštěstí“ již pak nikdo neměl sílu „povrchovou úpravu“ dokončit nebo jinak památku vylepšovat. (Pisciotta, Itálie; to mi vlastně připomíná i potřebu nějak povzbudit hojně cestující odborníky k tomu, aby se dělili o posbíraná data…; když se to bude dělat v domluvě, velmi to podpoří šíření znalostí.)

Osobně se mi však trochu zdálo, že mobilizace zájmu převážné části zainteresovaných odborníků by přeci jenom mohla vyvolat chuť přispět k tomu, aby se pro obecnější zpřehlednění tématu spojily znalosti četnějších specialistů. Přijde mi, že na tom, že tato možnost zůstala nevyužita, mělo podíl několik okolností, jejichž kombinovaný vliv byl posílen obvykle velmi krátkým termínem na vypracovávání příspěvků. V možnostech Sdružení zřejmě nebylo vyhlásit výroční téma dříve, nežli na Valné hromadě, obvykle konané v únoru nebo v březnu, přičemž konference se koná v červnu. Tím bylo na vytvoření konferenčního příspěvku nebo panelu tak asi 3 měsíce času. Nicméně jen málokdy se podaří, aby zrovna byl poruce vybádaný materiál i pro materiálové sdělení, ale sestavení nějakého systematičtějšího přehledu problematiky je prakticky již mimo realitu.

Před pár lety došlo k tomu, že témata byla vyhlášena předběžně a nezávazně na více let dopředu. To by mohlo zlepšovat vyhlídky na komplexnější výstupy. Nicméně např. tím, že seznam témat není k dispozici na webu, se taková šance notně redukuje. Patrně by i přípravná „předkonference“ shrnující informace o tom, co je skutečně vhodné rozvinout, možná i navrhnout, jak by příspěvky mohly logicky na sebe navazovat, by nebyla od věci. Do takových „testů“ by se mohli zapojit i vysokoškolští studenti, nebo angažované skupiny na Facebooku apod. Nicméně je tu všeobecně přítomný tlak času, který nakonec rozhodne o všem.

Z takových a podobných důvodů jsem kdysi nadhodil možnost nevytvářet pracné syntézy tématu, ale jaksi „povrchněji“ přispět vytvořením orientační pomůcky v podobě hutného výkladového slovníčku významných termínů, případně se více věnovat těm, které nejsou jednotně používány s důsledky např. v podobě nedorozumění či vágnosti komunikace. Terminologický/výkladový slovníček by samozřejmě nijak nevylučoval zpracovat některou položku podrobněji apod. Pro „laiky“ či trochu jinak zaměřené specialisty by to mohla být šikovná orientační pomůcka (také by mohli identifikovat nejasnosti, které si zaslouží i jejich aktivní přispění). Přínosem by snad bylo i zpřehledňování komunikace či její jednoznačnost a spolehlivá srozumitelnost. Důležité by z tohoto hlediska bylo i doplňování odkazů na podrobnější výklady jinde.

Samozřejmě se přímo nabízí sestavit takový produkt na internetu, a to dokonce s několika velmi zásadními bonusy oproti např. tištěné verzi. Je možné kdykoliv průběžně obsah rozšiřovat a doplňovat, provádět aktualizace, reagovat na nové objevy apod. Jistě by nebylo od věci vhodným řešením (blog?) zájemce upozorňovat na aktuální zajímavosti, nové články apod.

Krč (P04), čp. 1929, Olbrachtova 62 (20180430)

„Moderní“ stavby jsou pohledově spíše „kapotou“ konstrukce sice inženýrsky dokonale odolné, ale o nějakém vztahu se „substancí“ se už nedá mluvit.

Čili si dovoluji předložit návrh začít s něčím takovým třeba zrovna letos. A od povrchu by se mohlo pokročit i k hlubším okruhům témat.

Ale zrovna tak jako v minulých letech nenaléhám…

Základní tématická osnova, vydaná pořadateli konference, by se mohla stát krom inspirace přednášejícím také kostrou možného slovníkového rozcestníku. Bylo by tak možné doplňovat i okrajové termíny, na které třeba nedojde v průběhu vlastního jednání a v následném sborníku. Možná by to tedy v tomto smyslu mohlo někoho inspirovat k domluvě na nějaké byť stručné spolupráci.

Název do jisté míry umožňuje rozvažovat i o tom, nakolik pořadatelé měli na mysli i určitý dvojsmysl, patrný v rozpětí mezi historickými úpravami historických budov a současnou péčí o tyto povrchy. Nejspíše jde o pohled na vývoj a historické doklady. Nicméně jsou výsledky takových výzkumů velmi často oporou „objektivního“ rozhodování o optimálním způsobu „obnovy“, konzervace, restaurování, doplnění, překrytí…

Povrch staveb nakonec nabízí mnohé výklady. Je v prvé řadě tou různobarevnou a rozličně strukturovanou slupkou, „membránou“, kterou zejména jsme schopní vnímat svými smysly, tedy především zrakem. Do značné míry při malém odstupu i hmatem (povrch hrubý či lesklý, vlhký či suchý, studený či vyhřátý, např. sluncem), poklepem (odhalujeme dutiny či degradaci pojiva apod.), někdy také čichem (tlející dřevo, plíseň ve sklepích, prohřátý prach v podkroví…).

Povrch staveb je tím hlavním, co nás poučuje o jejich slohových znacích, tím, na co se upínaly představy tvůrců i investorů, čemu se nakonec rovněž nyní uctívaná konstrukční substance musela spíše podřizovat. Dnes jsou z hlediska stavebně-historického zkoumání povrchové úpravy oporou poznávání slohového zařazení památky, ale jsou i svým způsobem bariérou naší touhy a potřeby posoudit materiálovou a technickou podstatu díla. Přitom jsou ale i jakousi membránou, kterou k nám v náznacích pronikají právě „zprávy“ o různých dřívějších změnách staveb, o statických poruchách, následcích provlhnutí konstrukcí. Můžeme tak pomoci i k optimální volbě případně potřebných modernizačních zásahů. V případu poškození či aktuálních zásahů do povrchu (sejmutí omítek) můžeme pozorováním získávat informace o jinak ukryté konstrukci objektu, a to stále pouhým pozorováním povrchu, aniž bychom do něj např. hloubili sondy apod.

Tematické rozdělení povrchových úprav historických objektů

(podle propozic konference, s doplňky)

1. Podle typu prostředků a obecného způsobu aplikace

Nátěry – natíraná tenká vrstva; Omítky a lité nebo dusané vrstvy – nanášená silnější vrstva; Obklady – mechanicky připevňovaná vrstva; Glazura/smalt/galvanizace – slinutá integrovaná vrstva.

+ Zde bude škála ve „stavebně-historické encyklopedii“ rozšiřována. Např. obklady se upevňují  typicky „fyzikálně-chemicky“ pomocí tmelů, lepidel… A samy o sobě jsou nejrůznějšími způsoby vyráběny. Nejen glazováním či smaltem, ale zejména je podstatná jejich materiálová skladba. U nátěrů je třeba sledovat i způsoby nanášení (nátěr štětcem, válečkování, nástřik. Patrně sem budou zařazeny např. dřevěné obklady jako deštění / táflování.

čp. 276/III, Mostecká 17, Malá Strana, Praha 1

„Povrchové úpravy“ při mnoha „rekonstrukcích“ památek končí bez většího zájmu v kontejneru a dnes následně v drtičce… Zde „materiál“ z domu v Praze na Malé Straně (zřejmě je převážně „novodobý“ – vidíme např. probarvované „terazzo“ asi tak z 20. nebo 30. let 20. století).

2. Podle důvodu pořízení povrchové úpravy

Ochranný – ochrana před degradací a klimatickými vlivy; Funkční – mechanická kvalita povrchu; Izolační – dáno funkčním nárokem prostoru či stavby; Dezinfekční – hygienický požadavek užívání; Estetický – výtvarný a architektonický záměr.

+ Estetická stránka by asi vydala na samostatný bod, a to v široké polaritě od ušlechtilých povrchů, až po líce staveb, které dodnes existují bez povrchu, který byl původně plánován (třeba proto, že vyschl zdroj financí). Vlivům stylových proměn asi bude věnován značný prostor v konferenčních příspěvcích.

+ Sem by pak mohly spadat různé historismy a snahy po zachování autentického „řešení“, vrcholící od 19. století „uvědomělou“ památkovou péčí. Rovněž tak exotismy v důsledku importů z objevitelských či obchodních cest (inspirace z Číny, Japonska, Indie…).

+ Snad také zdi bez jakékoliv finální povrchové úpravy jsou stejně významným svědectvím.

3. Podle druhu materiálu, na němž jsou aplikovány

Kámen, dřevo, nepálená a pálená hlína, kovy, sklo, kompozitní materiály (zdivo, omítka, beton).

4. Podle konstrukce, na niž jsou aplikovány

Stěny (sloupy, pilíře, rámové konstrukce), stropy, klenby, podlahy, krovy, střešní plášť, rámování otvorů, výplně otvorů.

+ Součástí povrchové úpravy v určitých případech jsou jako řekněme podkladová vrstva i líce zdiva, protože ukrývají např. podřadnější lité vnitřní zdivo apod.

5. Podle materiálového složení aplikované povrchové úpravy

Pojivo na bázi vody, vápna, ethanolu, oleje, fermeže, asfaltu, vodního skla. Organické a anorganické druhy pigmentů a plniv. Kámen, dřevo, hlíny, kovy, sklo, tkaniny, přírodní materiály.

+ Některé součásti povrchových úprav mohou vést ke škodám na „substanci“ samotné (typicky neprodyšné betonové omítky, dehtové penetrační nátěry apod.).

Jezeří (MO), zámek

Omítka nanášení na latě. Zámek Jezeří, asi konec 18. století?

6. Druhy technologií řemeslné aplikace

Natírání, stříkání, lití, tupování, máčení, nahazování, natahování, sypání. Řemeslné postupy a používané nástroje.

Jezeří (MO), zámek

Nosná konstrukce a materiálové provedení omítkového profilu římsy divadelního sálu na zámku Jezeří.

7. Proces života povrchových vrstev a jeho stopy

Stopy stáří, degradační zásahy a poškození, druhotné úpravy a opravy, graffiti, depicti.

čp. 170/III, Sněmovní 15, Praha, Malá Strana

Odření většiny dosavadních převrstvených povrchových úprav dopravními prostředky v úzké historické uličce v Praze na Malé Straně.

+ Na povrchu staveb se v různé míře projevují i stopy změn či degradace „nosné“ konstrukce. To je právě často velmi podstatné z hlediska SHP, neboť např. praskliny či různé stopy provlhnutí konstrukce i povrchové úpravy nejednou pomáhají identifikovat různě staré úseky zdiva a rozdíly v použitém materiálu zdiva apod. Čili jde také o to, že povrchové úpravy mnohdy měly za úkol zahalovat nesourodost upravovaného objektu, rozšíření stavby, nástavbu patra…

+ Celkem podstatným druhem následných úprav (aspoň z hlediska památkové péče) jsou i různé sondy, „analytická okénka“. Přitom jde také o jaksi „mapování“ proměn „objektu“, čili řekněme koncepci nějaké „časové osy“, rozvíjené nejen ode dneška do budoucnosti přidáváním např. informací z produkce OPD, ale i do minulosti, kde je úkolem hledat doklady důvodů nynější „redakce“ povrchu objektu.

+ Sledování takových stop a sběru dokladů je třeba věnovat pozornost i proto, že každá oprava výpověď o minulých verzích povrchové úpravy, ale i o vlastnostech nosné konstrukce více méně zkreslí, znejasní, umlčí…

+ K takovým dokladům proměn patří též pekování, obvykle sloužící ke zdrsnění ponechaných částí starší povrchové úpravy či míst, kde bylo třeba tuto úpravu odstranit.

Jezeří (MO), zámek

Graffiti. Zámek Jezeří.

+ Na povrchu staveb figurují i nejrůznější označení – ulic, ukazatelů směru, vlastníků, provozovatelů, polepy, plakáty. Cedule jsou různě upevňovány (na špalíky, lepením).

+ Možná nějak s povrchovými úpravami souvisejí i různé dočasné ozdoby či funkční doplňky (rolety, přístřešky).

+ V posledním cca století jsou povrchy často poškozovány „instalacemi“ vodovodů, plynovodního potrubí, nejvíce pak elektrickými rozvody a zařízením.

+ Šmouhy či oděr již byly tématem jedné z konferencí. To tak trochu podporuje právě ideu oborového slovníčku, který bude možné během let dle témat konferencí rozvíjet.

8. Instrumentální metody pro výzkum povrchových úprav

Metody dokumentace, průzkumu a analýz včetně současných progresivních možností nedestruktivního operativního terénního průzkumu. Zároveň ale i potřeby katalogizace pořízené dokumentace a zpřístupnění nebo problematika správného názvosloví.

Vysoký Chlumec (okres Příbram), skanzen

Pokročilé dokumentační metody nebudou v každé situaci dostupné. Nicméně prakticky vždy, je-li to jen trochu časově či technicky proveditelné, má být ve snímku, který údajně dokumentuje barevnost, vložena „standardní barevná škála“. I když zde jsou dokumentovány jen otisky latí, jež armovaly původní kožich srubu. Na škálu se naprosto nemá chmatat, jak to vídáme na snímcích některých vstřícných dokumentátorů. Ale i ochmataná, ošoupaná a vyšisovaná škála je lepší nežli nic (aspoň dokládá základní pochopení pro věc, snad v brzku následované pochopením potřeby vybavit dokumentátory tímto minimálním nástrojem pro exaktní práci).

+ Slovníčkový přehled by asi mohl obsáhnout i běžně známé metody, kterými logicky nebudou mít účastníci konference důvod se zabývat. Vlastně by dával možnost např. stručný výklad „tezauru“ propojit právě i s detailními informacemi v předneseném konferenčním příspěvku.

+ Katalogizace asi bude možná jen „zdola“. Zdá se, že památkové informační systémy se stále budou prioritně věnovat vymezení hranic památek a evidenci jejich „právních stavů“ apod. (i když takovou hranicí je z určitého pohledu i povrchová úprava památky samotné).

+ Zpřístupňování informací centrálně asi není ani ničím cílem. Zpracovatelé průzkumů a jiní držitelé informací by měli usilovat o co nejširší zpřístupňování vhodnou formou (to se zřejmě týká hlavně kvalitních popisů, lokalizace, dobře srozumitelné a informaticky udržitelné obrazové dokumentace, co nejméně závisející na aktualizovaných verzích prohlížečů apod.).

+ Základem čehokoliv v souvislosti se „správným názvoslovím“ by se měla stát právě nějaká „encyklopedická“ stránka. Ta by měla ovšem cíleně vytvářet nástroje k přehledné práci s různými dobovými či regionálními termíny apod.

9. Význam povrchových úprav pro hodnotu a ochranu historických staveb

Hodnoty vizuální, ochranné, památkové, emocionální, sociální, hodnoty hmotného pramene, sémantika vizuálního vjemu.

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město

Bědný úlomek „tvrdé“ omítky zbořeného „Kozákova“ domu na Václavském náměstí v Praze.

+ Za pozornost asi stojí i někdy značně radikální „rekonstrukční“ zásahy k revokaci „původní“ či jiné vhodné „spolehlivě doložené“ minulé podoby, jíž bývají obětovány následné vrstvy nejednou jen s povšechnou dokumentací a hodnocením (to souvisí s nemohoucností ve smyslu „katalogizace“ – viz bod 8). Kromě záznamu a prozkoumání stratigrafie dřívějších vrstev je třeba se dopracovat ke „kontinuálnímu“ sledování toho, jak se památka upravuje v naší době.

+ Obětované vrstvy. Ochranné vrstvy.

+ Analytická „řešení“. Odkryté části starších vrstev. Prezentované sondy.

Paestum (Itálie, Campania, Salerno)

Prezentace celého souvrství povrchové úpravy na vrcholné řemeslné a umělecké úrovni. Paestum. Současně ukázka boje o udržení vrstev vydaných vykopáním všanc povětří, byť „jen“ subtropickému…

+ Odlišitelnost doplňku. Replika. Kopie. Náhrada.

+ 10. Poznání jako opora rozhodování o dalším zacházení s památkou

+ 11. Typy nálezových situací

+ Asi stojí za samostatnou pozornost.

+ Možná sem lze zařadit i úseky povrchů sejmuté např. ze zanikajících památek a umístěné v muzeích (fresky, mozaiky…). Transfery.

+ 12. Nové vrstvy se stávají součástí informací o památce již v momentu svého vzniku

+ To by mohla být určitá nová rovina pohledu na historicitu památky, kterou již „jen“ nezkoumáme jakoby na pitevním stole, byť s ohledem na její nezadatelnou autenticitu, ale chápeme jaksi synchronně její současné „vrstvy“ a informace o nich vkládáme do informační „reprezentace“ objektu.

čp. 153/III, Valdštejnská 8, Praha, Malá Strana

„Aplikace“ „sanační“ omítky na zdivo barokního malostranského paláce v Praze po té, co bylo vše předchozí úzkostlivě vyškrabáno až do hloubi spár.

+ 13. „Nad“povrchové úpravy

+ Často efemérní překryvy (např. vlajkosláva), nebo např. porosty, zajímavě či až překvapivě měnící vzhled během roku. Přitom někdy poškozující „vlastní“ povrchové úpravy objektu.

Treláž

Chátrající konstrukce treláže upevněná na „tvrdé“ „břízolitové“ omítce. Na funkcionalistických vilkách z jejich jižní strany se často pěstovalo bílé i „psí“ víno.

+ Treláže.

+ 14. Odkazy

+ Asi by nebylo od věci dělit se o možná i nějak komentované či hodnocené odkazy na weby či odbornou literaturu (metodiky, specializované články).

+ Co se týče webů, mohlo by se jednat jak o specializované stránky vědeckých týmů, tak např. i o skupiny na Facebooku, kde nejednou „proběhnou“ zajímavé aktuální poznatky, netypická zjištění.

+ 15. Komunikace

+ Oboru by mohlo prospět otevření prostoru nějaké operativnější cesty sdělování informací. Na internetu by se mohlo jednat např. o blog, shrnující operativní reporty o zajímavých nálezech, jež by tak případně mohli zhlédnout i další specialisté.

2018/05/11 Posted by | analýza památek, participace, terminologie | Napsat komentář

Kubismus, purismus, funkcionalismus (vs. funkčnost), geometrická secese, moderna… Možná nám ohrožený Libeňský most pomůže si v tom udělat jasno

Mánesův most, Praha, Staré Město

Kubismus u Mánesova mostu v Praze. Korigováno zřejmě v souvislosti s budováním garáží pod Palachovým „náměstím“.

/01/ Vcelku víme z odborné uměleckohistorické literatury, že hranice mezi jednotlivými styly meziválečné architektury jsou těžko jasně stanovitelné časově i stylově (inspiračně). (Během oněch 20 let došlo k neuvěřitelně dynamickému vývoji v několika souběžných i se protínajících liniích.)

/02/ Užívání různých takových „značek“, škatulek, patří k nedílným znakům literární interpretace (nutné je to např. v učebnicích, slovnících…). Mohlo by pomáhat při orientaci ve výrocích, kdyby však pisatelé i adresáti sdělení viděli hranice ve stejných místech.

/03/ K tomu by mohlo být výhodné např. vždy takové záchranářské kampaně či přímo bitvy za zachování využít k doladění výkladového slovníku dějin umění, stavitelství a památkové péče. Místo toho se ovšem i odborníci nechávají médii, která jim najednou jakoby pečlivě naslouchají, unášet k neurčitému vysvětlování, jak kdo obsah některého pojmu chápe, přičemž hlavní na tom je, aby čtenáři „pochopili“, že právě toto chápání je správné, kdežto ostatní se pletou, málo vědí, „zavádějí“…

/04/ Nicméně v tom tempu, jakým se „komunikace“ kolem Libeňského mostu „vyvíjí“, nakonec není na nějaké pozastavení či bilanci ani chvilička… (Zřejmě s chutí s těmito nejasnostmi mediálně pracují i političtí představitelé, když shazují nějaký názor operující s kubismem, když přeci jiný odborník, dokonce známý z televize, sdělil, že most kubistický není – tím méně by mohl platit za kubistický unikát…)

/05/ Možná by nebylo od věci podívat se i na obecně sledované slovníkové zdroje, jakým je dnes hlavně Wikipedie. Jednou z jejích hlavních předností je, že kdokoliv, vč. třeba akademiků či vědců výzkumníků z oblasti památkové péče může nepřesnost opravit, doplnit lepší dobový citát, odkaz na kvalitní literaturu apod.

/06/ Podobně jsou takové hektické aktuální debaty „testem“ chápání pojmů jako rekonstrukce, údržba, replika, kopie, autenticita, historicita, unikát, substance… Ale ještě spíše testem ochoty a schopnosti se na přesném významu domluvit a ve prospěch úspěšné výměny názorů a rozumného kultivovaného konečného postupu, přínosného pro historické dědictví, slevit z poučování odborných oponentů.

© Jan Sommer, 20180426

2018/04/26 Posted by | architektura, dějiny památkové péče, ohrožení památek, terminologie | , | Napsat komentář

Hrady, tvrze a širší encyklopedické souvislosti

Cheb (okres Cheb), hrad, bergfritOpět se po roce koná tématicky specializovaná konference oboru SHP, takže snad lze opět připomenout otázky po stavu encyklopedických aj. informacích nejen na internetu, nakolik usnadňují obecným zájemcům rychlou orientaci v terminologii, typologii apod. Zdaleka si nedělám nárok na jakoukoliv míru úplnosti pohledu (např. útržkovitý přehled ke konferenčnímu tématu v roce 2014). Hradozpyt patří k základním oblastem zájmu často od útlého věku pro budoucí archeology, historiky staveb, umělecké historiky i památkáře. Většinou proto na rozdíl od jiných oborů nejsou žádné problémy se znalostí terminologie či dokonce s přehledem po typech nejrůznějších plášťových hradů, štítových zdí, bergfritů, parkánů, barbakánů či prevetů. Řada aktivistů také během let poskytla mnohé webové stránky s výkladem pojmů, něco se dá najít i na Wikipedii.

Takže není tak naléhavě potřebné se zabývat se pobídkami na adresu specialistů, aby při své zasvěcenosti pomohli zájemcům usnadnit cestu k vědomostem. Ale přeci jenom… Když třeba pohlédneme na Wikipedii na heslo Donjon (cit. verze 20170620), vidíme krom možných upřesnění určitý dluh třeba z hlediska výčtu výskytu příkladů na našem území, možná i těch nejlepších reprezentantů v jiných evropských zemích.

Např. v informačním systému NPÚ není vlastně termín definován, ale vyskytuje se jak v Památkovém katalogu, tak i v Metainformačním systému (sbírka elektronických verzí obrazových a dalších dokumentů), i když zřejmě není užíván důsledně, protože výsledky vyhledávání se z hlediska výskytu příslušných památek nekryjí).

Celkem podobně jsme na tom s bergfritem (cit. verze 20170620) (PK, MIS).

Čili by přeci jenom v širších souvislostech mohla nějaká akce slovníkového směru přinést užitek…

Ale opět v širších souvislostech s těšíme hlavně na budoucí konferenční sborník…

2017/06/20 Posted by | slovníček, terminologie | | Napsat komentář

   

Everybody's Libraries

Libraries for everyone, by everyone, shared with everyone, about everything

Románico en Ribagorza

Inventario de las construcciones total o parcialmente de época románica de Ribagorza

Doing History in Public

A collective project by historians for the public

Stiftung Kirchenburgen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Průzkumy krovů

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

IHBC NewsBlog Archive

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Marta-Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

READ Project

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Chris Kolonko

Archaeologist and Second World War Defence Specialist

FOLLOWING HADRIAN

I came, I saw, I photographed... follow me in the footsteps of Hadrian!

Roman Abušinov

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Iconclass Blog

Sharing stories about ICONCLASS

Avon Valley Archaeological Society

Discovering the Avon Valley's past

The AVAS Blog

Avon Valley Archaeological Society

following hadrian photography

I came, I saw, I photographed…

Palios

Arte e iconografía de las religiones

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Blog de Románico

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.