Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Probuzená… Popelka: Mezinárodní den památek a historických sídel 2012

V letošním roce pojal Národní památkový ústav „oslavy“ Dne skutečně velkoryse. Zejména proběhla spousta prohlídkových a prezentačních akcí pro širokou veřejnost na zpřístupněných památkách (hradech, zámcích a dalších), hojně prezentovaných masovými médii. V minulých letech přitom Den byl pro památkáře mimo vážnější zájem. Hlavní událostí se stávaly pravidelné konference pořádané Českým národním komitétem ICOMOS (letos), zpravidla na téma Dne vyhlašované centrálou ICOMOS (bez vydaného sborníku však příspěvky buďto neměly většího dopadu, anebo se jednalo o povšechné souhrny, nejednou publikované autory na jiných místech). Samozřejmě nelze pominout velkolepou hradní událost, chystanou Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska s podporou MK. Jenže tam obvykle památkáři sehrávali spíše roli pasivní součásti zástupu účastníků. Honosné to ovšem je jen což (letos). A vyznamenáno je tam některé z měst, která opravují památky na základě finanční podpory MK v rámci jednoho z dotačních programů. V některých letech dostávali oborové ceny i památkáři (letos k tomu ovšem nedošlo; pokud mi něco neuniklo).

Protože se však celé roky SHS soustřeďovalo hlavně na pořádání Dnů evropského dědictví (na počátku září), stál Den památek i stranou zájmu médií. Redakce webu NPÚ na to roky poukazovala, takže může aktuální obrat jen vítat. Je dobré, že se památkáři Dne ujímají. Letos se podařilo využít i toho, že Den byl samotným ICOMOSem spojen s se 40. výročím Úmluvy UNESCO o světovém dědictví. Ale určitá rozpolcenost se přeci jenom projevila v tom, že se bez zjevné koordinace (tím nepopírám, že to ve skutečnosti koordinované asi bylo) konalo více akcí. Vedle tradiční konference ČNK ICOMOS pořádalo vlastní akci za účasti památkářů i MK.

Nicméně tento Den, který napříč celým světem upozorňuje veřejnost na hodnoty památek, byl letos oslaven na prakticky pompézní úrovni. Věřme, že se napříště podaří více „prodat“ odborná témata. Tak, jak to již letos naznačily četné speciální prohlídky s odborným programem, dále např. konference plzeňského pracoviště, ale i zahájení sympatické fotografické soutěže v rámci projektu (Ne)tušené souvislosti. Všem, které Den přivedl k tomu, aby památky „předvedli“, i těm, kdo si je často ve velkém množství přišli prohlédnout, lze jen poděkovat, i pogratulovat.

Redakce webu NPÚ se na prezentaci informací také podílela významnou měrou (tiskové zprávy, desítky jednotlivých zpráv o akcích od turistických prohlídek, přes vědecké konference až po zachycení významných akcí politického dosahu). V určité míře byly využity i sociální sítě (profily Brána památek a NPÚ též pro ověření možnosti vytvářet souhrnný přehled akcí, ale i odkazů na zprávy médií apod.). (Speciálně byla zaměřena i jedna skupina na velkém fotografickém portálu.)

Věřím, že je tak nakročeno i u nás k významné tradici akcí, které budou podtrhovat odborné hodnoty památkářských kádrů, ale také šířit poučení o podstatě památek; ale samozřejmě i tu radost z historického odkazu, kterou mohou účastníkům přinést zajímavé prohlídkové nabídky hradů, zámků i dalších památek ve správě NPÚ (a nejen těch…). Nepřehlédnutelně se tím připojujeme i k mezinárodním památkářským sférám (i když v letošním přehledu akcí na webu ICOMOS jsme ty naše neprezentovali, což ale může souviset s tím, že příslušná stránka byla zřejmě zřízena v nedávné době).

2012/04/23 Posted by | památky v médiích | , , | Napsat komentář

Znovu „za jedna“ pro MK od vévodkyně staromilců… To už je něco!

Do jisté míry obvyklé vlny nadějí a zklamání provázejí snahy o záchranu památek především v Praze. Sled různých podání, rozhodnutí a odvolání by kolikrát vydal na román (přičemž by mohly být zajímavé i kapitoly čistě fabulované o dění v pozadí „věci“). Navíc zejména od dob „masáže“ před výstavbou hotelu 4 sezóny je tu s větším, jindy s menším úspěchem používána tzv. salámová metoda, kdy se zdá, že se ze salámu ukrajuje, ale z jiného pohledu ho může úspěšně přibývat.

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město

Také pro zamýšlenou novostavbu na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze byl zřejmě navržen (ale možná jen veřejnosti předhozen) úplný veledům, jaksi poskytující investorovi dostatek „prostoru“ pro uspokojení protestující části veřejnosti či úřednictva odkrajováním i vícera pater.

Nicméně po podání příslušného odporu (nevím, jak se to přesně jmenuje) Klubem Za starou Prahu na MK toto zřejmě rozhodlo, že předešlé souhlasné rozhodnutí magistrátu s demolicí neplatí, neboť má (zase se omlouvám za zjednodušení z neznalosti procedur) nějaké formální nedostatky. To sice dělá dojem, že se původně plánovaného záměru dosáhne tím, že se tyto vady (snad nezáměrné…; viz salámová metoda) stanoveným způsobem odstraní. Nicméně dr. Bečkové se toho nyní podařilo využít k další pochvale na adresu MK (zde glosa k té předchozí zde).

Možná jde o jakousi výchovnou proceduru. Jako když paní učitelka zkouší žáčka probudit ze snění lepší známkou… Navíc si dr. Bečková jaksi pojišťuje pana ministra, kdyby snad chtěl „politicky“ rozhodnout jinak… Čili by z jejího vystoupení mohl vzejít pro záchranu a budoucnost obrazu i památkové substance Václavského náměstí nesporný prospěch.

Nicméně, když se zapojuji do toho sílícího potlesku, přecházejícího ve skandování, říkám si, kam paní doktorka píše ty horší známky… Ale nemíním ji provokovat; dělá to dobře! A možná skutečně MK na konci prvního pololetí školního roku zasluhuje vyznamenání. Věřme tedy, že nadále bude staromilcům dělat samou radost.

(A podobně jako s těmi možná v šupleti ponechanými horšími známkami je to s tím, že komentovat blog dr. Bečkové mohu jen proto, že ho provozuje; opět jí za to dík!)

2011/01/31 Posted by | ohrožení památek | , , , | Napsat komentář

Mlčela Památková inspekce MK hodně, nebo málo?

Památková inspekce MK ČR možná vyvolávala nějaké rozpory a její počínání mrzelo místní samosprávy, možná i pražský Magistrát – ale to já nedovedu nijak finálně posoudit, co jak bylo oprávněné, argumentované a vzájemně (ne)pochopené. Při aktuálním odvolání dosavadního ředitele Jiřího Varhaníka ministrem kultury Jiřím Besserem však zazněly „argumenty“, ke kterým si musím dovolit aspoň drobné doplnění. Zejména jde o kritické výklady k tomu, že se Památková inspekce uzavřela do sebe a nekomunikovala. Nevím, jak probíhají komunikace v rámci ministerstva, jak je pro ně vytvářen prostor, ale kvůli politickým aj. vlivům bych měl skoro strach o hladkost přenosu precizních informací. Jako někdejší redaktor oborového časopisu Zprávy památkové péče jsem se asi 10 let snažil soustavně vyhledávat kvalitní autory v nejširší škále odborností. Samozřejmě jsem spolu s redakční radou stál o maximální rozsah informací o prioritách, záměrech, koncepcích apod. ministerstva kultury, pokud se týče oblasti ochrany památek, financování péče, a příslušné legislativy. Informací jsem se dožadoval i jako člen Syndikátu novinářů, kde jsem působil též jako člen Klubu kultury. Musím říci, že jsem se jen ojediněle setkal se vstřícným přístupem, zájmem a ochotou vynaložit zvláštní čas navíc, bez kterého se kloudný článek udělat nedá (ale bral jsem to také tak, že dotyční pracovníci byli natolik vytížení, že nic publikovat nemohli; z podstaty společenské pozice památkové péče by to však mělo patřit k jejich pracovní činnosti). V tomto smyslu si vážím otevřenosti dvou odborných pracovníků, časem i vyšších úředníků, kteří již nyní na MK nepůsobí, ale především osazenstva Památkové inspekce. Do časopisu ZPP dodávali pravidelné „raporty“ a hodnocení výsledků své inspekční činnosti, a to včetně námětů pro řešení konkrétních případů, ale i ke korekcím v legislativním procesu. Mimoto některé „pilotní“ případy byly zpracovány do formy podrobných mnohostranně poučných článků, následně hojně citovaných v odborné literatuře (jejich přípravy byly provázeny i seminářem vyzvaných odborníků, kteří se pak autorsky podíleli na vytvoření sborníkového čísla ZPP). Přitom vždy publikovalo, ale také na konferencích vystupovalo, několik památkových inspektorů, fundovaně zpracovávajících řadu témat (otázky významu odborného zkoumání památkových hodnot, dějiny / kontinuita oboru památkové péče, prezentace výsledků inspekční činnosti, podněty pro občanskou aktivitu). Pravda, byly to odborné konference. Je možné, že o těch se všude neví. Ale pro speciální památková témata to byl, pokud to dovedu posoudit, vždy přínos. Za sebe si tedy dovolím předpokládat, že komunikační problém v rámci MK mohl vznikat i jinde, než v Památkové inspekci. Ale nejsem manažer, abych věděl, co se mělo dít lepšího, než se nakonec stalo či děje, takže se rád pokusím vyhnout vyjadřování nepoučených dojmů.

Jak znám veřejné (zase především ty odborné) projevy Martina Zídka, věřím v jeho naprostou právní preciznost. Vím také, že si vždy uvědomoval potřebu sdělovat souvislosti památkové péče široce srozumitelnou formou a mnoho v tomto smyslu vykonal.

Když to tak hodnotím ze svého pohledu člověka píšícího a čtoucího o památkách, hledajícího autorské zdroje pro památkové publikování, tak bych si hlavně přál, aby byla „vnímána“ velká potřeba a dlouhodobě nenaplněné očekávání vzhledem k osvětové činnosti památkových institucí jak na straně veřejnosti, tak mezi památkáři. Protože vím, jak je snadné v nynější situaci přijít s objevem v tom smyslu, že to či ono zatím nikoho nenapadlo a začít navrhovat takovou či onakou publikační aktivitu, bez ohledu na to, jestli třeba ve skutečnosti existuje, anebo z různých kapacitních důvodů nemůže být provozována, ale jen potřebuje oživit, za sebe bych navrhl, aby k této věci proběhla např. nějaká konference (sám jsem to kdysi dělal tak, že když náměty v tomto smyslu neměly ohlas, jakousi koncepci památkového publikování jsem před lety představil v ČP; pak jsem měl příležitost ji projednávat s vedením NPÚ…, ale zase to skončilo jen publikací v ČP). Samozřejmě by to mělo smysl jen tehdy, kdyby bylo předem jasné, že třeba na zjištěné ediční potřeby budou reálně k dispozici nějaké prostředky. Publikační možnosti dnes prakticky nejsou omezené, díky internetu, ale kvalitní redakce by u kulturních institucí by měla být samozřejmostí. Ale to jsem zase odbočil.

Všem, kdo se snaží angažovat na poli památkovém, ale samozřejmě i všem ostatním, vše nejlepší do nového roku!

2011/01/05 Posted by | organizace památkové péče, památková legislativa | , , | 1 komentář

   

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.