Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Oklikami k naučným stezkám jihočeskými památkovými parky

V zákrutech webu NPÚ lze odhalit řadu zajímavostí, možná i unikátů. Podrobně jsou představeny (aktuálně 3) naučné stezky zámeckými parky (Hluboká nad Vltavou, Červený Dvůr) a parkem krajinářským (Terčino údolí). Již na úvodním rozcestníku se o každé stezce dozvíme řadu podrobností, přičemž každá stezka má ještě samostatnou stránku s podrobnými informacemi (např. Hluboká nad Vltavou), kde je možné v *.pdf získat texty panelů (zajímavé je, že včetně legend mapek, které ale v dokumentu obsaženy nejsou; důvodem zpřístupnění textů zřejmě bylo hlavně poskytnutí jejich jazykových verzí (EN, DE), se kterými mohou cizinci porozumět panelům v terénu).

Trochu postrádáme odkaz na stránky dotyčných památek. Např. u Hluboké nad Vltavou zatím (?) odkaz na stezku nenajdeme v Tipech na výlet. U Nových Hradů najdeme v Tipech Terčino údolí, avšak ani zde propojení s naučnou stezkou nemáme k dispozici (zde je uvedeno, že cesta není vhodná pro vozíčkáře; musím rád potvrdit, že pokud je slušné počasí a na cestě nejsou blátivé úseky a postrk vozíku není příliš znaven, je to od parkoviště či pilířové brány minimálně k Lázničkám krásná projížďka!). Rovněž by bylo vhodné pro možné zvídavější zájemce nabízet odkazy na Památkový katalog (např. Terčino údolí).

Asi je koncept referování o nabídce naučných stezek ve stadiu zavádění, takže se snad oprávněně můžeme těšit na přínosná obohacení informací pro plánované výlety. (Odkazy na ně by mohly být recipročně u informací o památkách v Památkovém katalogu, případně i v mapách památkového GIS.)

Našli jste podobné podnětné zdroje na dalších místech stránek NPÚ? Připojte odkaz…

© Jan SOMMER, 20170517

2017/05/17 Posted by | dostupnost dat, odkazy, recenze, weby | | Napsat komentář

Mýty o „proslulém vídeňském architektovi“ – autorovi Schwarzenberské hrobky u Třeboně

Nějakým uděláním v minulosti se stalo, že do naší památkové, turistické i elektronické literatury byl uveden reálně snad ani nedoložitelný proslulý vídeňský projektant Jan Schmidt, a to jakožto autor vskutku a nepochybně proslulé Schwarzenberské hrobky u třeboňského rybníka Svět. (Protože archiválie z této doby zvládnuté nemám, nemohu vyloučit, že jsem pomýlen já, takže možného zájemce o toto téma vybízím k ověření…)
Důstojnou výjimkou je např. heslo Památkového katalogu, kde je v odstavci Historický vývoj jmenován Friedrich Schmidt – vskutku proslulý „vídeňák“, jenže je mu zřejmě mylně jako další významné dílo přiřčena radnice v Liberci. Ale na „pravou“ míru je to uvedeno zase o pár řádků dál v odstavci Popis, kde se nám objevuje další z občas uváděných přiřčení Schmidtovi, tentokrát Josefovi.

Objevují se tedy varianty Jan, Johann, Josef, Joseph. Zcela vzácně však správné Friedrich Schmidt nebo Friedrich von Schmidt. Chybný Jan se vyskytl i na Wikipedii (tam je to nyní opraveno). Narazil jsem na to proto (nechal bych to opatrnicky specialistům), že mi internet signalizoval aktualizaci oficiální stránky hrobky, a zde opět: Jan! (Edit 20161109-1700: Správce webu po korespondenci bez otálení opravil. Jan tedy skutečně neplatí!)

Prosím tedy o upozornění, pokud bych hrozil vnesením nějakého omylu, případně o potvrzení v komentáři (nedohledám svými silami věrohodné zdroje). Věřím, že spolehlivým vodítkem mi může být článek Jindřicha Vybírala.

Pokud je tato atribuce správná, prosím, aby to správci webů korigovali. Díky za pochopení.

(Všechny citace ověřeny 20161109-0700 CET.)

Ed (20161109-2400 CET): Ještě dva detaily.

  • Napřed: Všude možně se uvádí, že hrobka představuje „jihočeské Campo Santo“, např. na oficiálním webu slovy: „Hrobka je postavena v pseudogotickém slohu podle vzoru italského Campo Santo – pohřebiště slavných mužů. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného šestiúhelníku.“ Jenže Campo Santo připomínal především prvotní návrh Damase Deworetzkého ve formě arkádového dvora. Dobře – název se mohl vzhledem k nezměněné funkci přenést i na stavbu jiného formálního řešení.
  • Dále: S pozoruhodnou vytrvalostí se také ve velké části literatury opakuje mýtus o šestibokém půdorysu hrobky; je OSMIBOKÝ. Může se to jevit jako drobnost, ale opravit by to po získání informace mělo být asi samozřejmostí.

2016/11/09 Posted by | recenze, weby | | Napsat komentář

Zprávy památkové péče, 76, 2016, 2 – A budoucí plány? Bez plánků už ne!

Časopis ZPP si udržuje špičkovou úroveň tisku a vcelku i grafické úpravy (i když výtka za nešikovnost většího formátu než áčtyřka by měla být vždy připomenuta), stále je také vůdčím periodikem památkové péče po obsahové stránce.

Proto nyní jen drobně zcela mimo rámec standardního recenzování provždy zajímavého obsahu.

Jedním ze základních způsobů prezentace stavitelských a architektonických památek jsou nejrůznější plánky – od povšechných, ale instruktivních skic, přes analytické plánky v „normě“ SÚRPMO či nákladná detailní zaměření třeba ve „dvacetině“ až po digitální 3D modely umožňující veškeré manipulace, virtuální rekonstrukce apod. Velkou tradici v publikacích o historickém stavitelství a architektuře mají půdorysná schémata, řezy budov či jejich detailů, jakož i asi nejvíce oblíbené nárysy fasád. Je celkem zřejmé, proč tomu tak je. Je to totiž nedílná součást informací o památkové podstatě věcí, jejich konstrukčním ústrojenství, plynoucím jak z provozu, tak i z technických limitů a potřeb dobové slohovosti, ale v současnosti také svědčící o potížích prosazování památkové ideje.

Je vskutku zvláštní, když čtenáři není jako pomůcka (a třeba studentům jako závažné vodítko) poskytnut plánek třeba u článku

POKORNÝ, Jiří: Roubený špýcharový dům na Boskovicku a jeho památková ochrana, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 2, s. 180-193.

Už v úvodu článku zaujme nezařazení mapky vymezují region a související území, protože je čtenář trochu v nejistotě o prostorových souvislostech, pokud není přímo rozený lido- či zeměpisec. Následně jsou pak celkem nadprůměrně přehlednými větami líčeny prostorové souvislosti špýcharových domů, často se žudrem, které asi s gustem přečtou lidé hluboce zasvěcení jak do typologie, tak do terminologie. No ale článek by asi měl pokud možno pomoci i lidem trochu méně předem seznámeným s regionálními formami usedlostí, záludnostmi dýmného provozu, začlenění černých kuchyní a výměnků. Vždyť cílem autora je „stručná charakteristika jednotlivých dochovaných objektů“. Toho se pak dociluje (?) sice docela dobře srozumitelně podaným výkladem, ale ona stručná charakteristika vlastně bez aspoň schématických dispozičních náčrtků je prakticky neproveditelná.

Z památkářského hlediska je jistě důležité zařazené upozornění na ohrožení často jedinečných památek, nejednou dokonce zanikajících bez pořízení precizní dokumentace. Ale opět – tím spíše by bylo třeba ukázky vytvořených plánků připojit. Autorovi nepochybně při velmi podrobném výzkumu spisoven a archivů prošla rukama celá řada vhodných ukázek.

Z tohoto úzce vymezeného pohledu zaujme i absence nějakých situačních schémat historických vesnic s vyznačením polohy pojednávaných důležitých objektů. Stěží pochopitelné je pak vynechání aspoň schématických skic v „katalogové“ části článku (s. 189n). Tato část je ještě příznačná zaváděním originálních „kolonek“ pro specifikaci míry zachování či stupnice hodnotící stavebně-technický stav (s. 189). Opět jsou výmluvně textově vylíčeny často tristní „procesy“, vedoucí k zániku staveb či jejich podstatných částí.

Zprávy památkové péče, 76, 2016, č. 2, s. 192-193

Dvoustránka z katalogové části článku.

Čtenář dotyčného sešitu časopisu se však může ptát, zda nezájem o plánky představuje nějaký obecnější trend, protože u několika dalších článků věnovaných lidovým stavbám také žádný plánek nenajdeme! „Světlou“ výjimkou jsou jen nahodile připojené plánky (jeden z archivu, jeden ze vzorníku).

Je zřejmé, že v každém množství budou zařazené plánky jen výběrem, a je možné, že autoři i redakce to vidí i tak, že podobná dokumentace by spíše měla být systematicky dostupná on-line či tradičně v archivech a že volba nějakého plánku by ostatní budovy nějak nespravedlivě upozaďovala.

Snad srozumitelně význam plánků jako nepominutelné součásti sdělení líčí Čeněk Zíbrt (s.330 a 332): „Jako historik a národopisec zjistím v archivech rok a den založení stavby, nebo dohady o tomto podám. Stroj fotografický zachytí podobu v celku i v podrobnostech. Malíř vybéře si malebný pohled a technikou (…) dovednou, umělecky bezvadnou zachová obraz kostelíka, zvonice, věkům budoucím (…). Ale můj suchý i květnatý popis, moje údaje kulturně-historické a etnografické – to všechno nestačí pro věcné porozumění těmto památkám, jejich ceně architektonické, jejich způsobu při řešení otázek o půdorysu, vazbě trámů, o nutnosti konstrukce, podezdívek, o roubení stěn (…), s odůvodněním umístění rámů, krákorců, trámů, jejich odsazení, sešikmení atd. Rozumí se, že tu nestačí popis. Tu péro odborníka jen doprovází názorné kresby architekta, jež nerozdílně přiléhají k názoru, vznikajícímu z pouhého popisu, ba s ním srůstají teprve v ladný dojem celkový, úplný!“
ZÍBRT, Čeněk: Dřevěné kostelíky v zemích československých a Podkarpatské Rusi, in: Český lid, 24, 1924, 1, s. 327-338. https://www.academia.edu/28853639/

Proto věřme, že plánky budou v plánech redakce do budoucna více doceněny.

Problém výběru by mohl být do jisté míry „řešen“ v on-line html verzi článku, kdy by bylo možné zařadit nejen reprodukce, ale i odkazy na archivy, vč. linků na dostupné digitalizáty (to by v tištěné verzi ve větším množství nedávalo moc smysl).

Ostatně podobné otázky čtenáře mohou napadnout i nad následujícím „mosteckým“ číslem časopisu. Tam sice oceníme několik podstatných historických i novějších plánků barokních kostelních areálů v Podkrušnohoří, ale k samotnému zaniklému starému Mostu se hlásí jen situační schéma u článku o panelákových sídlištích…

2016/10/04 Posted by | recenze | | Napsat komentář

Čtení historických fotografií, v. 2.0

V časopisu Zprávy památkové péče (roč. 76, 2016, č. 1) jsme získali v několika článcích z různých hledisek pojaté impulzy k většímu zájmu o obsah hojných historických fotografických sbírek spravovaných Národním památkovým ústavem zejména v rámci mobiliárních fondů hradů a zámků (zjednodušeně řečeno). Upozornění na často jedinečné sbírky lze leda vděčně uvítat.

Ale k námětům a výzvám ke čtení ve fotografiích snad lze na oplátku upozornit na naléhavou potřebu tyto fondy scanovat a zpřístupňovat na internetu, a to zejména s cílem získávat další doplňky a podněty od „externích“ „čtenářů“ fotografií. Předložené články se totiž až nápadně obracejí „jen“ ke kurátorům sbírek, jimž sdělují, jak mnoho je třeba zjišťovat, aby mohl být námět snímku precizně „přečten“ a popsán. Nicméně i z toho, jak je postup takové potřebné práce popisován, jasně plyne, že další specialisté nebo i nahodilí znalci nějakého tématu či místa mohou prospět dalšími upřesněními, kterých není vhodné se zříkat tím, že snímky nebudou veřejnosti dostupné.

Např. se snad mohu pokusit znázornit, co mám na mysli, pomocí snímku reprodukovaného u jednoho z podnětných článků.

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 57, obr. 1.

Analýza obsahu snímku je zaměřena na určení typu kočáru a identifikaci vyobrazených osobností, což je doplněno odhadem, že „s největší pravděpodobností jsou dámy na vyjížďce v zámeckém parku Valdštejnského paláce v Praze“. Pokud tedy v této podobě bude snímek dostupný on-line, snadno někdo doplní upřesnění, že se jedná o zahradu Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně, a to přesně místo před arkádou saly terreny, ze které je viditelná dolní část dvou sdružených sloupů a plastické členění zadní stěny. Pokud se totiž takto popis doplní, bude možné snímek snáze nalézt v dalších souvislostech, a pak dost možná získat detailnější komentáře (třeba ke kované mříži ve vstupní arkádě v pozadí).

Podobně mohou být další snímky, možná jedinečné svou historickou výpovědní hodnotou, dostupné libovolnému výzkumnému záměru, což může vždy jedině prospět náležitému docenění památkových hodnot.

Snad tedy lze navrhovat, aby vhodně utříděné snímky byly systematicky zpřístupňovány na internetu on-line a přispělo se tak jednak k jejich širšímu odbornému i laickému využití (jakožto součásti kulturního dědictví), jednak ke zpřesňování jejich identifikace a popisu umožněním participace zasvěcených osob.


Ed. 20160807-0840: Šanci k dalším uplatněním pak najdou i snímky prezentované s jiným záměrem, např. jako pobídka k jejich mnohostrannému studiu, ovšem na papíru s nepochybnými omezeními z hlediska dopadu. Papírová verze je jistojistě podstatná, ale důvod ochudit se o přínosy té elektronické není!

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 61, obr. 6.

Nedávno jsem se pokusil upozornit na potřebu podobného zpřístupňování ve stylu webu 2.0 a vyšších např. v souvislosti s předloženou lamentací nad nezájmem o využití (nejen) středověkých vědeckých rukopisů.

Anebo jsem si dovolil postesk nad nemožností pomoci komentářem k vylepšení údajů o velkoryse zpřístupněných sbírkách muzeí a galerií Pardubického kraje. (Ed. 160807-0910: Nakonec ještě připomínku: V glose, kde jsem vysvětlil, že vyobrazená budova popisovaná zcela záhadně, je burza v Kodani, jsem opomněl upozornit na to, že v popisu předmětu je dokonce slohové zařazení zmateční. Snad to může být aspoň podnětem k zamyšlení nad potřebností nějakých zpětnovazebních vylepšení podobných zpřístupnění dat, obecně nepochybně přínosných.)

Brání takovým vylepšením funkce obavy z komentářového spamu? Pak by bylo snad možné aspoň poskytovat nějaké kontaktní údaje, okénko k zaslání dotazu či námětu. Asi ideální by bylo umožnit komentáře registrovaným uživatelům. Ale když takto vybaveny nejsou ani eSbírky, ani Europeana, tak se to asi nezdá být potřebné.

2016/08/07 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, OA, participace, recenze | , , | Napsat komentář

Recenze odkud až pokud („pootočené“ kružby v Uničově)

Recenze tvoří celkem zavedenou součást odborné a vědecké publikační činnosti. Specialisté představují čtenářům nějakého periodika (časopisu, sborníku, ročenky…) vydané knihy či články ze sfér svých zájmů a s ohledem na zaměření periodika. Případně upozorňují na mezery v argumentaci či syntéze, přispívají náměty pro další směry zkoumání. Škála redakčních i autorských přístupů k recenzím je široká. Bohužel značně opadl zájem o stručnější systematické „referátní služby“ s kondenzovanými stručnými výčty – anotacemi a komentáři obsahu. Recenze bývají obsáhlé, čemuž ovšem nemusí odpovídat informační přínos.

2015-02-20[1]Zajímavým svědectvím různorodých pojetí recenze vědecké publikace nám mohou být dvě paralelní stati v posledně vydaných Průzkumech památek, věnované vcelku monumentální práci Dalibora Prixe, Kružbová okna presbytáře městského kostela v Uničově. O cestě jednoho motivu napříč 13. stoletím z Francie na Moravu, předložené Jiřím Varhaníkem (s. 204-205) a Janem Kyptou (s. 205-207).

Jiří Varhaník předkládá recenzi řekněme „klasickou“. Úvodem vyzdvihuje erudici a široký přehled autora knihy po probírané problematice, načež celkem podrobně líčí sled a obsah jednotlivých kapitol, takže čtenáři objasní, co může případně od knihy očekávat. Závěrem naznačuje pochybnosti o platnosti některých tezí předložených Daliborem Prixem ohledně způsobu, kterým byly formální prvky architektury na poměrně velké vzdálenosti napříč střední Evropou transportovány.

Jan Kypta si naproti tomu všímá dalších vlastností knihy, jistě také pro čtenáře významných (značné množství textu a menší rozsah obrazového doprovodu, nadměrnost poznámkového aparátu, jež by mohla odrazovat běžnějšího čtenáře, a to tím spíše, že nepříznivě ovlivňuje grafické uspořádání stránek). Knize vytýká přílišnou detailnost některých pasáží, které pak nejspíše mají šanci zaujmout jen hrstku specialistů, ale nevyhovuje mu ani příliš akademické a tradičně uměleckohistorické zpracování (aniž by je blíže charakterizoval). Nakonec také přichází s výhradou k Prixovým názorům na šíření výtvarných slohově výrazných prvků napříč Evropou, přičemž poukazuje na perifernost stylové situace v našich zemích; výhrady však zůstávají spíše v obecné rovině, bez citování konkrétních závad. Za efektivní směr zkoumání recenzent považuje především dohledávání a porovnávání detailních kamenických produktů, případně umožňující sledování pohybu jednotlivých pracovníků či jejich skupin mezi velkými aktivními staveništi.

V závěru oba recenzenti naznačují zájem o budoucí autorovy knihy, k jejichž tvorbě jej v zásadě povzbuzují.

Čtenář takto předestřených recenzních opusů se tak může ocitnout i před otázkou, která z recenzí je seriózněji zpracovaná, která je přínosnější. Nelze samozřejmě pominout fakt, že tak rozsáhlé zpracování tématu nemůže prakticky nikdo komentovat či kritizovat v jednotlivých detailech. Vhodné může být upozornění na přeci jenom postřehnuté detaily k doplnění, pokud již recenzent nějakou vlastní znalostí disponuje, stejně jako na koncepci knihy i na další smysluplné směry bádání.

Je však otázkou, nakolik může dvojice recenzí výrazně rozdílně pojatých např. oslovit více čtenářů, lépe objasnit přínos recenzované knihy, nebo přinést dvojnásobek podnětů pro zájemce o dané téma…

Další otázka se může týkat i pojetí tištěných recenzí „dnes“. Nakolik by (ne)měly mít též on-line verzi, když už je dostupná on-line samotná kniha (PDF).

Gothic window 14th century - Cathedral of Naples

Příklad možnosti upozornit v on-line reakci na obdobný výtvarný motiv (i když se jedná o vzdálenou Neapol, přeci jenom na jiné trase šíření gotických vzorců…)

Vezmeme-li to z druhého konce, bylo by možné on-line dostupnou knihu on-line komentovat, stejně jako její on-line dostupné recenze. Tomu ovšem brání to, že kniha nemá webovou stránku (ale to je dosud stále rarita; není tím myšlena kompletní elektronická verze, ale právě stránka otevřená debatě k tématu) i to, že nejsou on-line v komentovatelném provedení dostupné recenze. Vlastně tak dochází k pozoruhodnému asynchronnímu rozložení publikací i jejich odezvy v čase. Tištěné recenze vyjdou rok i více po vydání knihy. Mezitím už mohla proběhnout debata na internetu (to ovšem není případ zde jmenované knihy). Nyní by si možná zasloužily reakci i obě recenze. Kdyby měla vyjít tiskem, bude to zase za půl roku… Já vím, že čas ubíhá notným trapem, takže odklady nejsou tak podstatné. Ale diskuse by mohla přispívat i různými třeba namátkovými odkazy, časem možná užitečnými autorovi i dalším zájemcům (příkladem takové dělby může být provoz FB skupiny ke knize Martina Čechury Zaniklé kostely).

 

2016/03/07 Posted by | publikace, recenze | | Napsat komentář

Světecké sloupy v Plzeňském kraji

np160114-nejedly-sloupy-zc-DSC1835

Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Plzeňském kraji (okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov), eds.: Viktor KOVAŘÍK, Vratislav NEJEDLÝ
Autoři: Kateřina ADAMCOVÁ, Zdenka GLÁSEROVÁ LEBEDOVÁ, Viktor KOVAŘÍK, Vratislav NEJEDLÝ, Pavel ZAHRADNÍK
Vyd.: Národní památkový ústav, Praha 2015
880 stran
MDT: 725.942 * 730 * (437.317)
ISBN 978-80-7480-046-7

Tým vedený již řadu let dr. Vratislavem Nejedlým stojí již za pozornost jaksi sám o sobě… Jen minimálně obměňovaná sestava již roky s neuvěřitelnou vytrvalostí sestavuje a připravuje k vydání podrobné katalogy specifického druhu památek, tak příznačného pro české prostředí, pro náměstí, návsi, krajinné dominanty, ale i lesní zákoutí. Ukázková systematičnost a důraz na sledování osudů těchto památek, jejich proměn, chátrání či ničení, ale samozřejmě také oprav činí z edice mimořádně specifický záznam „stavu“ a jeho příčin, jaký jiné druhy památek vlastně vůbec nemají. Podobné informace lze sice dohledávat v archivech, ale popravdě, jak často jsou tam asi hledány… Souhrnně se jedná kromě pozoruhodné nabídky pro specializované studijní výpravy do terénu o jakýsi dokumentační pomník. Pomníkům z kamene či kovu podobný v tom, že mnoho lidí může mít potíž s pochopením smyslu takového počinu. Nepochybně však jde také o pomník autorské vytrvalosti, svědomitého rozvržení práce, ale také memento pro ostatní sféry památkové péče – vyvolávající otázky, zda také jejich zájmová sféra nezasluhuje nějak podobně zpracovat.

Je pravdou, že publikační činnost NPÚ se v posledních několika letech zmnohonásobila. Památková instituce už zdaleka nenechává zájemce o památky bloudit krajinou a památkovými oblastmi či objekty bez informací. Samozřejmě ještě mnoho zbývá, ale současný rozvoj a kvalita publikací nabízí jen slibné vyhlídky.

Nicméně při pohledu na takovou publikaci, kde jednotlivé monografie památek končí popisem aktuálního stavu i rizik pro budoucnost, lze těžko odhánět myšlenky také na to, že při dnešních možnostech internetu by mohla existovat ke každé památce i aktualizovatelná verze dostupná na webu, umožňující sbírat aktualizace o stavu památky z památkového monitoringu, jakož i nově získané historické poznatky či vyobrazení. Možná by se to dalo uvážit v rámci elektronického Památkového katalogu nebo pod.

Nicméně nezbývá, než se poklonit papírovému pomníku vytištěnému z úcty k starým sochařským památkám a pro jejich šance na zachování, ale jistě motivujícího i další zájemce o poznávání a dokumentaci památek (nedávno se tu zmiňoval slovenský svazek soupisu světeckých sloupů…).

Pro zájemce malé prolistování…

2016/01/14 Posted by | publikační činnost, recenze, Soupis(y) památek, Uncategorized | | Napsat komentář

Tři průvodce architekturou měst (Plzeň, Brno, České Budějovice)

V posledních dnech se objevily tři publikace představující architektonický památkový fond tří velkých měst. Vidíme, že tento typ publikací, poskytujících utříděný přehled, má stále pro zájemce o památky velké kouzlo. Nepochybně jim poskytuje zvláště solidní oporu pro poznávání souvislostí doplňované při vlastních vycházkách. Pro odborníky jsou shromážděné dokumentace vždy cennou pomůckou pro srovnávací studium apod.

Městské domy historického jádra Plzně jsou prezentovány kompletně. Stručné historie jsou ilustrovány zčásti drobnými identifikačními snímky. Doplněny jsou různé peripetie z minulosti města, ale „vrstevnatost“ historického města dokládají také vybrané ukázky historických nálezů.

Primárně architektuře se věnuje „typický“ architektonický průvodce Brnem zaměřený na meziválečnou architekturu. Hesla jsou podrobná, doplněná drobnými plánky, solidně reprodukovanými, u nichž ve většině zaujme ne zcela běžné zařazení půdorysu přízemí i typického patra.

Architektura Českých Budějovic je představena v celém historickém vývoji na výběru cca 70 staveb.

Publikace byly prolistovány s laskavým svolením Knihkupectví Academia v Praze na Václavském náměstí.

2016/01/07 Posted by | architektura, evidence památek, publikace, recenze, Uncategorized | | Napsat komentář

Informační systémy o památkách mohou uživatelům zametat cestu nejen při hledání informací o románštině v GB a Irsku. Nevěříte?!

The Corpus of Romaneque Sculpture in Britain and Ireland, on-line: http://www.crsbi.ac.uk/, King’s College London, 2015 (verif.: 2015-11-23-13:45)

Všemožných databází kulturního dědictví přibývá stále více. Podporováno je to i oficiálními dotacemi, ačkoliv je zřejmé, že by bylo vhodné, alespoň tam, kde je to technicky možné, všechny „tlačit“ ke spolupráci v rámci jednoho systému dat, jejich obsahového propojení, třídění apod.

Nicméně srovnávání osamocených projektů může být také poučné. Třeba by se přitom mohly nacházet inspirace pro kombinaci toho nejlepšího. Tím spíše, že žádný centralizovaný systém zatím k dispozici není a nic nesignalizuje nějaký vývoj v tomto směru.

K progresivním a nápaditým řešením dochází u některých školních projektů, protože zapojené mládí v kombinaci s prozíravostí zkušených může napomoci k uplatnění pokročilých řešení, nebo k takové kombinaci těch existujících, že náhle padají překážky, nejspíše pocházející z nedostatků v komunikaci.

Stranou teď ponechme pozorování, že některé projekty přeci jenom vykazují některé znaky „napodobování“, snad s již se rodícími představami o přínosech, které by mohly plynout z rozumného propojení (podobná terminologie, sdílený výkladový slovník, společné vytváření map, fotogalerií, vazeb na další zdroje informací – národní autority apod.).

Ukažme si jeden zahraniční projekt, který pod celkem „usedlým“ designem (i když už tomu zejména u „moderních“ webů lze už spíše říkat kosmetika či vizážistika) ukazuje překvapivě vstřícnou kombinaci funkcí, vkládající pod ruku uživatele neobyčejně snadno prostupné vazby různých druhů informací.

„Separátní“ vývoj stránky lze asi přičíst tomu, že se jedná o vcelku dlouhodobý univerzitní projekt, do kterého jsou během let postupně „vtahováni“ studenti v určitém výběru, asi daném „dobrovolnictvím“. Tím je dán do jisté míry „namátkovitý“ výběr objektů (dle zadání? dle rodiště? bydliště?). Nicméně na druhé straně se u podobných projektů často setkáváme s „jepičím syndromem“. Velká část oficiálních i dobrovolnických dokumentačních či soupisných projektů kolem památek totiž stojí a padá s aktivitou svého zakladatele a tahouna (či drobné skupiny). Jenže to je podobné v dosavadním pojetí i pro mnohé oficiální projekty – vědecké, dokumentační, výzkumné – byť oficiálně certifikované. Jejich tolik potřebné propojování, navazování, snadná dostupnost pro různě kombinované požadavky dalšího výzkumu apod., totiž (kupodivu!) zřejmě nepatří mezi zvláště důležitá kritéria hodnocení dosahovaných výsledků. Dobrá, ale to je na jindy…

V nyní komentovaném případě se jedná o specifický soupis románských sochařských památek Británie a Irska. http://www.crsbi.ac.uk/

Čili jeden z řady podobných, rovněž separovaných… Nicméně zde jsme konfrontováni se zcela mimořádnou dávkou praktických funkcí, jež sice můžeme znát i z jiných podobných „databází“, ale jen zcela vzácně bychom asi našli jejich podobnou promyšlenou a elegantně fungující kombinaci.

Stránka vypadá jak se patří akademicky, bez velkých grafických výbojů (na „dobu“ reagují snad jen obrázky střídané v „karuselu“ v záhlaví úvodní stránky). Možná tím více nás při využívání zaujmou praktické funkce pro vyhledávání, procházení, propojení s výkladovým slovníkem, mapou apod.

Vydejme se na prohlídku několika základních informací a možností:

***

Za časovou zmínku možná stojí, že např. newsletter je k dispozici we „Wordu“, tedy již nikoliv v pdf. I to je ještě mnohde následování hodný vzor…

***

2015/11/23 Posted by | recenze, Uncategorized, weby | | Napsat komentář

Kutná Hora a Kamenná kašna. Příklad odborné popularizační publikace NPÚ hodné následování

Aleš Pospíšil: Kutná Hora a Kamenná kašna, vyd. NPÚ-ÚOP středních Čech v Praze, Praha 2013. ISBN 978-80-86516-67-7. Skládačka, 10 s. Formát 160×210 mm.

Škála publikační činnosti NPÚ je velmi široká, přičemž případným zájemcům o její komplexní přehled neposkytuje vydavatel zatím úplně komplexní možnost (nelze ovšem přehlédnout katalog publikací, propojený také s e-shopem). Slušný přehled lze získat o odborných publikacích jednotlivých pracovišť, zejména pokud jsou k mání za úplatu (ne zcela kompletně v e-shopu), případně se jedná o odborné časopisy (některé mají vlastní weby – což ale také je pro pátrání po informacích komplikace; přinejmenším třeba proto, že na jednotlivých webech nenajdeme odkaz na souhrnný přehled titulů, jestliže o něj stojíme). Pomůckou opět s rezervou jsou obecné i speciální bibliografické databáze (často postrádají např. seznamy článků v jednotlivých sešitech periodik, anebo u článku nenajdeme seznam všech zařazených příspěvků daného čísla; nejednou se nám nedostane informace o příslušnosti k nějaké edici či řadě, byť neformální).

Dalšími typy publikací jsou různé letáky, nejednou s velmi hodnotnými informacemi (vytvářeny jsou např. k výstavám, pro popularizaci odborných témat, pro návštěvníky speciálních prohlídek či vzdělávacích kurzů…). Většinou se ovšem jedná o povšechné informace pro orientaci turistických zájemců o návštěvu památek. Ale přicházejí i preciznější výklady, jako ten zde zmiňovaný. Je určen návštěvníkům rezervace UNESCO. Od běžných letáků se ovšem odlišuje vyššími nároky na čtenářovu pozornost i znalost alespoň základů odborné terminologie. Takový přístup právě odpovídá tomu, že dokument čtenářům předkládá vrcholná odborná instituce státu.

Možná by nemuselo stát za to takový letáček zmiňovat. Nicméně se jedná o reprezentanta typu publikací, který není často v odborné literatuře ani zmíněn, natož recenzován. Ačkoliv by za to stál, i kdyby už ne pro stručný obsah, tak pro hodnocení z hlediska koncepce publikace. Třeba pro možnost podpořit pokračování právě takovým způsobem i u jiných památek, případně s návrhem nějakých vylepšení.

To bych zde však nechtěl provádět, protože mi samotnému jde o zkusmé ověřování funkčnosti videorecenzí pracovně označených „Památkové listování“. Čili odbočka tímto směrem.

Jde o to, že tak možný (hypotetický) zájemce může sám vidět, jak publikace vyhlíží, jak je uspořádaná, co od ní případně může čekat. To vše by jinak bylo potřeba stručně popsat, ale to stejně většinou nedá moc dobrou představu. Za sebe si tedy zatím představuji, že video, které je vytvořeno bez nějakých profesionálních a časových nároků, může zhlédnout vlastně každý celkem snadno, bez velké časové ztráty. Takže si rychle zjistí, jestli se má třeba po publikaci usilovně shánět, anebo se bez ní obejde.

Díky k tomu kdyžtak za případné připomínky.

A co se týče zmiňované publikace, myslím si, že jde o jeden z následováníhodných vzorů. Ale současně bych byl pro, aby se na příslušných fórech v rámci vydavatelské instituce probralo možné (a dle mého vhodné) sjednocení formátů (je velmi namístě počítat s možným ohlasem na možnou edici u sběratelsky orientovaných čtenářů). Navrhl bych také uvážit možnost vydávání s vyhlídkou na rozšiřování témat, možné nabízení titulů např. předplatitelskou formou, naopak třeba v případech návodných a metodických publikací počítat s bezplatnou distribucí např. prostřednictvím památkových úřadů „na pověřených obcích“ apod. Vše by to přitom mohlo být v jedné edici, což by jistě pomáhalo orientaci na straně čtenářů (a jak by se nejspíše ukázalo, také u edičních pracovníků, autorů apod.).

Případně i z tohoto hlediska připojte názor v komentáři (nebo upozorněte na podobné publikace).

2015/11/09 Posted by | publikace, recenze | | Napsat komentář

Světecké sloupy a jejich vědecká oslava překračující hranice (Mariánské a trojiční sloupy v Trnavském kraji)

Peter Šimon, Ivan Pilný a kol.: Mariánske a trojičné stľpy v premenách času. Trnavský kraj. Castellum, Nitra 2014. 292 s. ISBN 978-80-971865-2-4 (REC.)

Obálka

Peter Šimon, Ivan Pilný a kol.: Mariánske a trojičné stľpy v premenách času. Trnavský kraj, Castellum, Nitra 2014. 292 s. ISBN 978-80-971865-2-4. Tiráž

Od roku 1998 postupně vcelku pravidelně přicházejí pílí dr. Vratislava Nejedlého s týmem dalších odborníků neobyčejně podrobné soupisy světeckých sloupů – nejprve byly svazky uspořádány po jednotlivých okresech a vycházely jako příloha časopisu Zprávy památkové péče, později se rozrostly do monumentálních fasciklů, zahrnujících celé kraje (soupis sloupů na Pardubicku vydalo tamní regionální muzeum). Soupisy vznikající v rámci „řešení“ vědeckovýzkumného projektu dnes již zaujímají notné místo na poličkách milovníků kulturních i drobných památek. Samozřejmě zaujmou i toho, kdo se zajímá nejen o vznik a význam těchto památek, ale rád se něco dozví i o historických peripetiích, jež ovlivnily stav, v jakém památky můžeme pozorovat dnes. Velice cenný a celkem ojedinělý je důraz na genezi dosavadních oprav, s cílem postavit tak spolehlivý základ pro co nejkvalitnější péči a restaurátorské zásahy dnes i v dalších dobách (k tomu by ještě bylo vhodné sledovat a doplňovat ty opravy, které probíhají v dnes a přijdou i v budoucnu…).

Tyto přístupy, sledující nejen původ a kulturní hodnoty památek, ale také jejich stav, příčiny případných poškození, genezi památkových zásahů apod. se staly také základem mezinárodního ocenění edice medailí Europa Nostra.

Peter Šimon, Ivan Pilný a kol.: Mariánske a trojičné stľpy v premenách času. Trnavský kraj. Castellum, Nitra 2014. 292 s. ISBN 978-80-971865-2-4 (REC.)

Úvodní ediční poznámka

Logicky musely oslovit např. historiku umění, památkáře a – v neposlední řadě – také restaurátory i za hranicemi ČR. Nyní se nám dostává do rukou výrazný „zahraniční“ přínos v podobě soupisu mariánských a trojičních sloupů na Slovensku, v kraji Trnava.

Nemohu hodnotit detailní parametry a přínosy obsahu, ale dovolím si jen stručnou poznámku k uspořádání publikace, a pak ještě jednu k potřebnosti kooperace při evidenci a dokumentaci památek.

Autoři se již v úvodu hlásí k impulzu pro svou práci právě v české edici světeckých sloupů. Do jisté míry se to projevuje v celém pojetí publikace, i když samozřejmě nějaké rozdíly lze zaznamenat. Na první pohled si všimneme širšího formátu (výška zůstala na 297 mm české áčtyřky) a grafických vylepšení. Šedé podbarvení odlišuje první stránky hesel v katalogové části. Je tedy vidět přínos(?) vydavatele a jeho výtvarného přístupu.

Úvodní kapitoly (obsah) jsou ve srovnání obsáhlejší, takže přinášejí podrobné poučení o architektonické typologii sloupů (podstavců a dalších částí) a jejich ikonografii. Pro restaurátory je příznačný solidní zájem také o kamenný materiál sloupů a soch. Sledují jejich původ i technické vlastnosti. Čtenář je tak vcelku náležitě připraven pro využití katalogové části.

Peter Šimon, Ivan Pilný a kol.: Mariánske a trojičné stľpy v premenách času. Trnavský kraj. Castellum, Nitra 2014. 292 s. ISBN 978-80-971865-2-4 (REC.)

Ukázka hesla katalogu

Hesla katalogu se ve větší míře než v ČR věnují architektonické kompozici a naopak méně detailně zpracovávají historii minulých oprav.

Výběr fotografií je vcelku přehledný a poučením pro restaurátory a památkáře jsou také četné snímky dokumentující historické a nedávné opravy.

Peter Šimon, Ivan Pilný a kol.: Mariánske a trojičné stľpy v premenách času. Trnavský kraj. Castellum, Nitra 2014. 292 s. ISBN 978-80-971865-2-4 (REC.)

Rejstřík

V závěru publikace čtenář najde snad poučné mapky se statistickým vyhodnocením výskytu různých typů sloupů a ikonografických motivů. A na konci (před resumé) ještě „rejstřík“ se souhrnem položek katalogu s malými „navigačními“ snímky. To je řešení jistě vhodné, protože je to velice operativní pomůcka pro různé typy vyhledávání (znali jsme to kdysi např. z „katalogových“ publikací nakl. Electa, ale jistě to bylo uplatněno i jinak; může to ale naznačovat i inspiraci v náhledech elektronických verzí podobných seznamů. Přesto trochu mrzí, že nenajdeme odkazy na stránky v souhrnných úvodních kapitolách, ale také v ostatních heslech, aby to podpořilo orientaci v souvislostech mezi jednotlivými památkami.

A tady se snad lze dopustit i poznámky k přístupům ke katalogizaci památek obecně. Komentovaná publikace je příkladem vrcholné úrovně speciálního či vědeckého soupisu (korpusu), pro který je tištěná verze plně oprávněná. Nicméně dnes se díky internetu již informační prostředí mění tak, že vlastně těžko přijímáme, když podobné věcné informace musíme postrádat v sítích, kde bychom nakonec mohli mnohem operativněji informace využívat, ale také je propojovat s dalšími daty. Co by mohlo být i k charakteru historické práce postihující i nejnovější změny či záchrany památek snad nejvíce přiléhající, by se mohlo zdát možné přispívání informacemi o tom, co se památkami děje od této chvíle. To papírová publikace s kopyrajtovou ochranou vlastně neumožňuje. Snad jakoby tomu zákonně či psychologicky bránila.

Je však zřejmě, že na jednotlivé položky katalogu mohou odkazovat např. památkářské databáze nebo hesla Wikipedie.

To jsou ale jen poznámky mimo okraj publikace, vyplývající spíše z trendů směrem k operativnímu zpřístupňování publikací na internetu, jejichž realizace však ještě vyvolá nejednu kontroverzi (autorská práva, licenční nároky vydavatelů, psychologie kolem sledování ohlasu publikace v momentu, kdy nedisponujeme údajem o počtu prodaných výtisků…).

Knihu lze nepochybně brát z našeho hlediska i jako potvrzení správnosti „korpusové“ koncepce edice seznamů sloupů v ČR. A současně snad také jako začátek nadějí na další svazky k podobnému tématu i z dalších zemí. A také rozvoji tohoto typu prací u nás.

A pro názornost ještě minutka listování:

2015/11/08 Posted by | publikace, recenze | , , , | Napsat komentář

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.