Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Časopis e-Monumentica vzorem otevřeného přístupu

1/ Možná by bylo vhodné mluvit spíše o jednom z podnětných vzorů do stále ještě tolik potřebné a málo intenzivní diskuse…

scrs190120-logo-emonumentica2/ V poslední době jsme občas svědky (někdy i účastníky) stále ještě opatrných debat o velmi potřebném rozšiřování odborného a vědeckého (vč. recenzovaného) publikování na internetu. I řada konzervativních a důstojných památkových periodik bude nucena překonat své obavy a opatrnost. Vzorem jim v tom může být mj. i časopis e-Monumentica, vydávaný již několik let Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Na internetu jsou v tuto chvíli dostupná 2 čísla, další se podle údajů na webu připravují. Nicméně se zdá, že tč. nejsou dostupné úvodní 3 ročníky. (Dohledat lze, že to je asi způsobeno navázáním na e-Bulletin, který ovšem vycházel v letech 2011-2015, takže stejně není zcela jasné, jak to je počítáno…). V zápatí webu je uvedena vysvětlivka „Odborný recenzovaný časopis e-Monumentica vychází v rámci udržitelnosti projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu.“, což může trochu varovat, protože u řady projektů činí právě udržitelnost určité potíže… Časopis pro zkoumání a ochranu památek by ovšem měl mít nárok existovat nastálo…

scrs190120-emonumentica-ukazka

Záhlaví článku (vlevo dole naznačený otvor plánovaný pro vložení výtisku do pořadače).

3/ Věřme, že se bude časopisu nadále získávat opravdu zajímavé články, jaké čteme i ve zmíněných dvou sešitech. Mezi jejich autory nakonec vidíme i pracovníky NPÚ, jednoho předního nakonec i v redakční radě.

4/ Časopis navíc rádi vítáme mezi těmi zatím nemnoha, které nejen systematicky zpřístupňují obsah on-line, ale otevřeně přístupnou verzi používají jako primární. Je to do jisté míry průkopnické, protože „standardní“ časopisy vydávané tiskem na štůsku papírů dokáží již do značné míry zavedeným způsobem také nárokovat nějaké prostředky na výrobu, což asi může u elektronického vydání dělat dojem, že je lze pořídit skoro za hubičku – víme ale, že redakční práce je pro takové vydání prakticky stejně.

scrs190120-emonumentica-ukazka2

Ukázka paty stránky s bibliografickými údaji.

5/ Články asi nebudu podrobněji tlumočit, neb je lze studovat bez omezení, tak snad jen pár poznámek k přístupu vydavatele a editora webu.

6/ Navrhl bych uvážit vytváření příspěvků v dostupnější verzi pro vyhledávání i další využití (citace apod.), nejspíše *.html nebo pod. (verzi *.pdf by bylo možné generovat a zaslat na vyžádání apod.). S tím by pro přehlednost odkazování mělo souviset především číslování odstavců (to také umožňuje lépe cílené odkazování při citaci apod.). Do jisté míry také primární PDF verze klade specifické nároky na redakční zpracování (sazba poznámek k textu, dělení slov, nedělitelné mezery…).

7/ Také není k dispozici „prostý“ seznam článků v jednotlivých číslech, což je pro běžnou orientaci přeci jenom vhodnější. Samozřejmě ovšem anotace jsou velmi potřebné (právě třeba i pro výše zmíněné vyhledávání apod.). Absence minimálního obsahu také způsobila, že v něm nejsou uvedeny stránkové rozsahy článků, takže např. pro citaci je nutné si je vypsat. Není uvedena doporučená forma citace. Zápatí stránek obsahuje sice celkem dostatek údajů, ale není v něm zahrnuta internetová adresa.

8/ Články *.pdf prakticky neumožňují komentování, evidenci odkazů na článek z jiných míst apod.

9/ S tímto souvisí ještě jedna „drobnost“, když články nemají svou vlastní stránku *.html. Tak totiž vlastně chybí zpětná vazba – kontakt se seznamem článků v čísle apod., možnost dobře využít vnitřní vyhledávání, přidat propojení se seznamem citované literatury, se stránkou autora (externí či interní) apod. Je to důležité i proto, že to umožňuje vhodnější odkazování na HTML stránku článku, nežli rovnou na konkrétní soubor!

© Jan Sommer, 20190120 (aktualizace 20190121)

Reklamy

2019/01/21 Posted by | glosa, OA, publikace, publikační činnost, recenze, udržitelnost dat, weby | , , | Napsat komentář

Web Národního muzea oslaví svých 200 let a století republiky v nové fazóně

1/ Asi v souvislosti s přípravami velkolepé 1. etapy velkolepého postupného znovuotevírání Národního muzea v Praze zřejmě došlo i ke spuštění nového webu. I když zatím zřejmě nedošlo k oficiálnímu přestřihávání virtuální pásky a k přípitkům s VIP a s novináři.

2/ Vím, že předešlá podoba stránky se části odborníků i z řad památkářů hodně líbila, ale kombinace šedé a fialové na tlačítkách apod. úplně nepobízela k procházení, jak se mně zdálo.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Pohyb úvodních obrázků je rychlý, takže pokud si chceme větičku pod nadpisem přečíst, musíme najít tlačítka pro ruční ovládání pohybu.

3/ Nová verze je také poměrně střízlivá, což je asi správné, protože zábavy z různých hejblat si lze dostatek užít jinde. Zde se snad editoři soustředí hlavně na dobrou „prostupnost“ informací. Zatím lze vidět, že se inženýři celkem pečlivě věnovali responzivitě. I na mobilu se ovšem hodí používat verzi pro PC, protože i ta je celkem roztahaná. Při šířkovém uspořádání je to asi i na mobilu nejschůdnější řešení. Mobilní verze na mobilu navýšku se soustředěněšjímu hledání brání svou délkou, protože posouvání celkem početné skupiny okének je nakonec zdrojem nejistoty, co bylo nahoře, co dole apod.

4/ Obecně trochu chybí, že krom kalendářových informací o akcích a aktualit nejsou ostatní položky zřejmě označené datem. To může vadit některým pravidelnějším návštěvníkům, ale je to celkem jedno třeba lidem, kteří jdou do NM jednou za život s dorůstajícími dětmi. Ve výpisu novinek ovšem datumy jsou (nejstarší položky jsou zatím z roku 2016, takže se teprve ukáže, jestli bude na nový web přenesen i předchozí obsah). V detailu Novinek ale už datum zase není a chybí i nějaké šipečky pro listování mezi „předchozí“ a „následující“ novinkou.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Na titulní stránce se objevuje rozcestník Události, zahrnující i Akce, Novinky apod. Názvosloví se ale zčásti liší. K vydání jubilejní mince tak najdeme pod označením „článek“ zprávu zařazenou do rubriky „novinky“. Této události se ovšem týká i tisková zpráva.

5/ Zobrazení „větve“ od úvodní stránky lze ocenit, protože ne každý designér tuto potřebnost uznává (jen je to trochu mrňavé a šedé písmo na černém pozadí skoro nelze číst). Momentálně jsou ovšem Novinky zařazené ve větvi podstránky O nás, ale z této stránky na ně nesměřuje odkaz. Zdá se také, že pojmenování úrovní ve větvích se ne vždy shoduje s tím, co je v menu. Na některých stránkách je již uvedeno menu podstránek, ale je v této chvíli umístěné nad patou stránky, což by vyžadovalo zbytečné rolování.

Web Národního muzea vynoven (20181019)

Příklad otevřeného přehledného menu ve verzi PC.

6/ Nicméně fungování je rychlé a migrace obsahu nejspíše intenzivně probíhá. E-shop je zřejmě plně vybavený a funkční, ale jde o samostatnou stránku, která asi aktuálně není měněna. Dobře se jím prochází opět díky tomu, že jsou vypsány větve podstránek.

7/ Intenzivně jsou již zřejmě aktualizovány zejména tiskové zprávy, což je zřejmě motivováno i přípravami velkých muzejních oslav v příštím týdnu.

8/ Uvidíme, jestli se pod zprávami či články objeví i nabídky souvisejících exponátů, expozic, výstav či komentovaných prohlídek apod., jak to dnes bývá běžné. A naopak i třeba u exponátů odkazy na články, které se jim věnují, což by bylo velice vítané, protože takové řešení by prozatím bylo spíše průlomové.

Starý web Národního muzea v Praze v červenci 2018

A ještě pro připomenutí předchozí podoba webu, uchovávaná na archive.org…

© Jan Sommer, 20181019

Citace: Jan Sommer: Web Národního muzea oslaví svých 200 let a století republiky v nové fazóně, blog on-line https://wp.me/pqrNE-PA, publikováno 19.10.2018. (+uveďte datum Vaší verifikace)

2018/10/19 Posted by | glosa, PR, recenze, weby | Napsat komentář

Poklady sbírkových fondů památek ve správě NPÚ na portálu eSbírky

(Publikováno 20181012. Edit. 20181023. 20190121. 20190124.1)

1/ Poněkud stranou zájmu a bez intenzivní propagace se v databázi eSbírek objevily ukázky ze sbírkové pokladnice státních hradů a zámků ve správě NPÚ. Nutně zaujmou dosud nedosaženou podrobností zpracování, ale i koncepcí uspořádání katalogových položek. To je ovšem výsledek systematičtější výzkumné práce při evidenci sbírkových fondů v expozicích i depozitářích NPÚ, rozvíjené po řadu let. Proto není moc co vytknout a asi nezbývá, než se těšit na další příspěvky co nejdříve.

2/ Zahrnutá díla od gotiky po manýrismus korespondují s podstatnou částí obsahu velmi důkladné a též metodicky podnětné knihy Ad unicum. Umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu I/1. Od gotiky k manýrismu. Šárka Radostová (ed.), Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.), Národní památkový ústav, Praha 2017. ISBN 978–80–7480–089–4.

3/ NPÚ již za posledních snad 15 let vydal dlouhou řadu publikací o sbírkách na spravovaných památkách, obvykle nějak tématicky zaměřených, což dává určitou možnost přispět ke komplexnějšímu poznání aktuálními poznatky či novými hodnoceními např. po restaurátorském zásahu, anebo na základě soustavného výzkumu, zejména podporovanému ministerstvem kultury – tak tomu bylo i v tomto případě.

4/ Zatím základní formou výstupů těchto výzkumů jsou příkladně zpracované syntézy či katalogy, často doprovázející i pozoruhodné specializované výstavy. Lze tedy říci, že výsledky jsou tak odborně kontrolovatelné a využitelné v dalším bádání, současně jsou ve velikém rozsahu nabídnuty široké kulturní veřejnosti, studentům dějin umění apod.

5/ Tím nápadnější ovšem je absence nějakého elektronického katalogu movitostí v rámci Integrovaného informačního systému památkové péče. Nyní se tak cenný prezentační soubor uchýlil na portál eSbírky. I to je ovšem citelný pokrok, protože to jistě vyžadovalo i nějakou změnu přístupu k ochraně informací o dílech, protože ta je nastavena na maximální opatrnost, což má logiku, kterou nelze popřít. Potřeba podpory vzdělávání a obecného šíření kulturních informací, jakož i snaha zpřístupňovat informace a výsledky výzkumů vytvořených z veřejných prostředků co nejdostupněji poznamenaly priority řady významných paměťových institucí světa. Dnes je stále běžnější, že velká muzea či galerie zpřístupňují stovky katalogových položek se snímky ve vysokém rozlišení.

6/ V Evropské unii se přikročilo k budování monumentálního systému, který ale musí překonávat nejrůznější komplikace, plynoucí z vazeb mezi databázemi, které většinou nebyly původně vůbec předpokládány jako nějaký nadnárodní publikační systém, který má ambice pomáhat vyhledávajícím osobám překládáním klíčových slov, lokalizací v mapě…

scrs181012-eSbirky-01

Pro vyhledání předmětů ze sbírek Národního památkového ústavu je třeba vyhledat jak „Národní památkový ústav“, tak i „NPÚ“.

7/ Oporou tohoto grandiózního záměru měly být i národní repozitáře, shromažďující a sjednocující data od jednotlivých spolupracujících institucí. S podobným záměrem zřejmě před lety vznikly i eSbírky, ale v rámci měnící se situace se posunuly spíše do podoby nástroje publikování „domácích“ dat, kam nyní dospěly i vybrané exponáty NPÚ.

8/ Přitom NPÚ již poskytl do systému Europeana velké množství dat, ale ta pocházejí z Metainformačního systému, takže obsahují ve většině údaje o nemovitých kulturních památkách – fotografie, ale i vybrané plány, odborné posudky, administrativní podklady o ochraně památek… Ukazují také, že míra širší zajímavosti takové dokumentace může být různá, zejména pokud je těžké zobrazit mezi „Podobnými Položkami“ ty, které by s vyhledaným předmětem přímo souvisely (např. díly triptychu apod.).

9/ Tímto „automatismem“ ve vyhledávání trpí i eSbírky, protože např. ze skupiny 4 světeckých soch ze sbírek NPÚ dole mezi „podobnými předměty“ zřejmě často nejsou zbylé 3 (zřejmě se výpis vždy generuje znovu a často jinak). Přitom by mohlo pomoci doplnit k sochám pevné odkazy, které by zájemci umožnily neztratit se z potřebného kontextu.

scrs181012-eSbirky-02

Výsledek hledání „Národní památkový ústav“.

10/ Informace od památkářů v eSbírkách jsou do značné míry novinkou mimořádně velkým rozsahem zpřístupněné dokumentace i textů. Ve formě příloh jsou totiž ve formátu PDF poskytnuty u předmětů katalogové texty z knihy kompletně, včetně vyobrazení v náhledové kvalitě.

scrs181012-eSbirky-03

Odkaz pro stažení přílohy ve formátu PDF.

11/ Netuším, jestli jsou dostupné také úvodní souhrnné kapitoly knihy, ale ty už si asi zájemce musí zakoupit či prohlédnout ve vypůjčené knize.

12/ Při vyhledání výrazu „Národní památkový ústav“ se nám zatím objeví 50 předmětů, při vyhledání „NPÚ“ je jich 14. V knize je však předmětů 60. Není proto úplně snadné zjistit, jestli se 4 předměty kvůli způsobu zápisu objeví v obou výpisech, nebo jich je na eSbírkách o 4 více, nežli v knize. To se může zdát málo významné, ale kdyby NPÚ ve zveřejňování elektronických verzí katalogů nebo primárně elektronicky pokračoval, nebude asi již snadné odlišit, co pochází ze kterého zdroje, z jakého kontextu. Publikaci tak je třeba vyhledat po kouskách (ale nelze vyloučit, že se někde objeví její pokoutní kopie). Např. je značně nesnadné projít si ji souvisle podle toho, jak jsou předměty seřazeny v knize.

scrs181012-eSbirky-04

Zdá se, že získání trvalého odkazu na stránku předmětu nemusí být spolehlivé (snad stabilní odkaz lze ovšem jednoduše vytvořit okopírováním první části adresy s číslem položky, např. http://www.esbirky.cz/predmet/18912613). Licence umožňuje nekomerční užití při uvedení zdroje (ale je otázka, jak budou toto uživatelé řešit, protože zřejmě není nabídnuta nějaká doporučená forma odkazu).

13/ Nicméně je výsledek vynikající, takže lze leda doufat, že NPÚ bude v poskytování informací touto cestou pokračovat.

14/ Z dnešního pohledu by už asi nebylo od věci, kdyby eSbírky měly mobilní verzi, aby si zájemci o informace mohli snáze pročíst třeba cestou na dotyčný zámek, a tam si pak exponáty prohlédnout se znalostí souvislostí. Zdá se, že není v nabídce kód pro vložení náhledu stránky exponátu při sdílení na jiném webu apod.

15/ Určitá otázka může vzniknout i z hlediska místa uveřejnění. eSbírky jsou jistě důstojným místem. Vyhlídka na to, že z této platformy, vytvořené prvotně jako repozitář pro Europeana, budou exponáty NPÚ exportovány i tam, asi existuje, ale zatím k přenosu dat nedošlo. Z hlediska obrovského rozsahu a významu sbírek ve správě NPÚ by jistě stálo za úvahu disponovat i vlastní verzí této elektronické publikace. Např. by to umožnilo zařadit odkaz na předměty v eSbírkách do IISPP či na webech památek vytvořit propojení, které by jistě zajímalo i nejednoho kulturního turistu, plánujícího si návštěvu památky. (Tak jsme to např. zkoušeli i v někdejších Exponátech týdne na někdejším webu.)

16/ Stručná prohlídka eSbírek se zřetelem k předmětům prezentovaným Národním památkovým ústavem:

Edit 20181023:

17/ Na portálu eSbírky došlo k úpravě popisů položek dodaných od NPÚ tak, že dodávající instituce byla jednotně pojmenována „Národní památkový ústav“, takže vyhledávání „NPÚ“ již nefunguje. Ponechme stranou, že by bylo lepší, kdyby vše šlo vyhledat na oba dotazy…

Edit 20190121:

18/ Nyní zřejmě stránky na webu eSbírky dostupné nejsou. Budeme se snažit zjistit, zda se jedná jen o nějaké přechodné „opatření“ (možná i v souvislosti s probíhajícími aktualizacemi?; na ty by asi ale bylo upozorněno).

© Jan Sommer, 20181012 (psáno v září 2018)

Citace

Jan Sommer: Poklady sbírkových fondů památek ve správě NPÚ na portálu eSbírky. In: Česká placka (on-line blog), https://wp.me/pqrNE-Ph. Publikováno 20181012. Verifikováno (uveďte datum přečtení).
(dlouhý odkaz https://ceskaplacka.wordpress.com/2018/10/12/poklady-sbirkovych-fondu-pamatek-ve-sprave-npu-na-portalu-esbirky/)

Poznámky

1 Dne 20180121 bylo zjištěno, že sbírkové položky publikované NPÚ nejsou na e-Sbírky k dispozici. Předpokládal jsem, že snad probíhají nějaké aktualizace. To mi potvrdila odpověď od hlavní editorky publikace, jež mi dále sdělila, že se připravuje též publikování řady dalších položek, zpracovaných v rámci projektu VaV v roce 2018. Je tedy obecně škoda, že projekty NPÚ nedisponují nějakými aktivními webovými stránkami typicky s blogem (jehož aktualizace jde obvykle snadno sledovat), kde by na podobné pochopitelné situace bylo možné větou upozorňovat. Edit.: Tak pro upřesnění je nutné dodat, že jednotlivé položky databáze jsou na e-Sbírky funkční, jen momentálně nefunguje vyhledávání. Do zjednání nápravy proto lze používat třeba wiki stránku knihy ZDE.

2018/10/12 Posted by | dostupnost dat, NPÚ, prezentace, publikační činnost, recenze, weby | , , , | Napsat komentář

Oklikami k naučným stezkám jihočeskými památkovými parky

V zákrutech webu NPÚ lze odhalit řadu zajímavostí, možná i unikátů. Podrobně jsou představeny (aktuálně 3) naučné stezky zámeckými parky (Hluboká nad Vltavou, Červený Dvůr) a parkem krajinářským (Terčino údolí). Již na úvodním rozcestníku se o každé stezce dozvíme řadu podrobností, přičemž každá stezka má ještě samostatnou stránku s podrobnými informacemi (např. Hluboká nad Vltavou), kde je možné v *.pdf získat texty panelů (zajímavé je, že včetně legend mapek, které ale v dokumentu obsaženy nejsou; důvodem zpřístupnění textů zřejmě bylo hlavně poskytnutí jejich jazykových verzí (EN, DE), se kterými mohou cizinci porozumět panelům v terénu).

Trochu postrádáme odkaz na stránky dotyčných památek. Např. u Hluboké nad Vltavou zatím (?) odkaz na stezku nenajdeme v Tipech na výlet. U Nových Hradů najdeme v Tipech Terčino údolí, avšak ani zde propojení s naučnou stezkou nemáme k dispozici (zde je uvedeno, že cesta není vhodná pro vozíčkáře; musím rád potvrdit, že pokud je slušné počasí a na cestě nejsou blátivé úseky a postrk vozíku není příliš znaven, je to od parkoviště či pilířové brány minimálně k Lázničkám krásná projížďka!). Rovněž by bylo vhodné pro možné zvídavější zájemce nabízet odkazy na Památkový katalog (např. Terčino údolí).

Asi je koncept referování o nabídce naučných stezek ve stadiu zavádění, takže se snad oprávněně můžeme těšit na přínosná obohacení informací pro plánované výlety. (Odkazy na ně by mohly být recipročně u informací o památkách v Památkovém katalogu, případně i v mapách památkového GIS.)

Našli jste podobné podnětné zdroje na dalších místech stránek NPÚ? Připojte odkaz…

© Jan SOMMER, 20170517

2017/05/17 Posted by | dostupnost dat, odkazy, recenze, weby | | Napsat komentář

Mýty o „proslulém vídeňském architektovi“ – autorovi Schwarzenberské hrobky u Třeboně

Nějakým uděláním v minulosti se stalo, že do naší památkové, turistické i elektronické literatury byl uveden reálně snad ani nedoložitelný proslulý vídeňský projektant Jan Schmidt, a to jakožto autor vskutku a nepochybně proslulé Schwarzenberské hrobky u třeboňského rybníka Svět. (Protože archiválie z této doby zvládnuté nemám, nemohu vyloučit, že jsem pomýlen já, takže možného zájemce o toto téma vybízím k ověření…)
Důstojnou výjimkou je např. heslo Památkového katalogu, kde je v odstavci Historický vývoj jmenován Friedrich Schmidt – vskutku proslulý „vídeňák“, jenže je mu zřejmě mylně jako další významné dílo přiřčena radnice v Liberci. Ale na „pravou“ míru je to uvedeno zase o pár řádků dál v odstavci Popis, kde se nám objevuje další z občas uváděných přiřčení Schmidtovi, tentokrát Josefovi.

Objevují se tedy varianty Jan, Johann, Josef, Joseph. Zcela vzácně však správné Friedrich Schmidt nebo Friedrich von Schmidt. Chybný Jan se vyskytl i na Wikipedii (tam je to nyní opraveno). Narazil jsem na to proto (nechal bych to opatrnicky specialistům), že mi internet signalizoval aktualizaci oficiální stránky hrobky, a zde opět: Jan! (Edit 20161109-1700: Správce webu po korespondenci bez otálení opravil. Jan tedy skutečně neplatí!)

Prosím tedy o upozornění, pokud bych hrozil vnesením nějakého omylu, případně o potvrzení v komentáři (nedohledám svými silami věrohodné zdroje). Věřím, že spolehlivým vodítkem mi může být článek Jindřicha Vybírala.

Pokud je tato atribuce správná, prosím, aby to správci webů korigovali. Díky za pochopení.

(Všechny citace ověřeny 20161109-0700 CET.)

Ed (20161109-2400 CET): Ještě dva detaily.

  • Napřed: Všude možně se uvádí, že hrobka představuje „jihočeské Campo Santo“, např. na oficiálním webu slovy: „Hrobka je postavena v pseudogotickém slohu podle vzoru italského Campo Santo – pohřebiště slavných mužů. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného šestiúhelníku.“ Jenže Campo Santo připomínal především prvotní návrh Damase Deworetzkého ve formě arkádového dvora. Dobře – název se mohl vzhledem k nezměněné funkci přenést i na stavbu jiného formálního řešení.
  • Dále: S pozoruhodnou vytrvalostí se také ve velké části literatury opakuje mýtus o šestibokém půdorysu hrobky; je OSMIBOKÝ. Může se to jevit jako drobnost, ale opravit by to po získání informace mělo být asi samozřejmostí.

2016/11/09 Posted by | recenze, weby | | Napsat komentář

Zprávy památkové péče, 76, 2016, 2 – A budoucí plány? Bez plánků už ne!

Časopis ZPP si udržuje špičkovou úroveň tisku a vcelku i grafické úpravy (i když výtka za nešikovnost většího formátu než áčtyřka by měla být vždy připomenuta), stále je také vůdčím periodikem památkové péče po obsahové stránce.

Proto nyní jen drobně zcela mimo rámec standardního recenzování provždy zajímavého obsahu.

Jedním ze základních způsobů prezentace stavitelských a architektonických památek jsou nejrůznější plánky – od povšechných, ale instruktivních skic, přes analytické plánky v „normě“ SÚRPMO či nákladná detailní zaměření třeba ve „dvacetině“ až po digitální 3D modely umožňující veškeré manipulace, virtuální rekonstrukce apod. Velkou tradici v publikacích o historickém stavitelství a architektuře mají půdorysná schémata, řezy budov či jejich detailů, jakož i asi nejvíce oblíbené nárysy fasád. Je celkem zřejmé, proč tomu tak je. Je to totiž nedílná součást informací o památkové podstatě věcí, jejich konstrukčním ústrojenství, plynoucím jak z provozu, tak i z technických limitů a potřeb dobové slohovosti, ale v současnosti také svědčící o potížích prosazování památkové ideje.

Je vskutku zvláštní, když čtenáři není jako pomůcka (a třeba studentům jako závažné vodítko) poskytnut plánek třeba u článku

POKORNÝ, Jiří: Roubený špýcharový dům na Boskovicku a jeho památková ochrana, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 2, s. 180-193.

Už v úvodu článku zaujme nezařazení mapky vymezují region a související území, protože je čtenář trochu v nejistotě o prostorových souvislostech, pokud není přímo rozený lido- či zeměpisec. Následně jsou pak celkem nadprůměrně přehlednými větami líčeny prostorové souvislosti špýcharových domů, často se žudrem, které asi s gustem přečtou lidé hluboce zasvěcení jak do typologie, tak do terminologie. No ale článek by asi měl pokud možno pomoci i lidem trochu méně předem seznámeným s regionálními formami usedlostí, záludnostmi dýmného provozu, začlenění černých kuchyní a výměnků. Vždyť cílem autora je „stručná charakteristika jednotlivých dochovaných objektů“. Toho se pak dociluje (?) sice docela dobře srozumitelně podaným výkladem, ale ona stručná charakteristika vlastně bez aspoň schématických dispozičních náčrtků je prakticky neproveditelná.

Z památkářského hlediska je jistě důležité zařazené upozornění na ohrožení často jedinečných památek, nejednou dokonce zanikajících bez pořízení precizní dokumentace. Ale opět – tím spíše by bylo třeba ukázky vytvořených plánků připojit. Autorovi nepochybně při velmi podrobném výzkumu spisoven a archivů prošla rukama celá řada vhodných ukázek.

Z tohoto úzce vymezeného pohledu zaujme i absence nějakých situačních schémat historických vesnic s vyznačením polohy pojednávaných důležitých objektů. Stěží pochopitelné je pak vynechání aspoň schématických skic v „katalogové“ části článku (s. 189n). Tato část je ještě příznačná zaváděním originálních „kolonek“ pro specifikaci míry zachování či stupnice hodnotící stavebně-technický stav (s. 189). Opět jsou výmluvně textově vylíčeny často tristní „procesy“, vedoucí k zániku staveb či jejich podstatných částí.

Zprávy památkové péče, 76, 2016, č. 2, s. 192-193

Dvoustránka z katalogové části článku.

Čtenář dotyčného sešitu časopisu se však může ptát, zda nezájem o plánky představuje nějaký obecnější trend, protože u několika dalších článků věnovaných lidovým stavbám také žádný plánek nenajdeme! „Světlou“ výjimkou jsou jen nahodile připojené plánky (jeden z archivu, jeden ze vzorníku).

Je zřejmé, že v každém množství budou zařazené plánky jen výběrem, a je možné, že autoři i redakce to vidí i tak, že podobná dokumentace by spíše měla být systematicky dostupná on-line či tradičně v archivech a že volba nějakého plánku by ostatní budovy nějak nespravedlivě upozaďovala.

Snad srozumitelně význam plánků jako nepominutelné součásti sdělení líčí Čeněk Zíbrt (s.330 a 332): „Jako historik a národopisec zjistím v archivech rok a den založení stavby, nebo dohady o tomto podám. Stroj fotografický zachytí podobu v celku i v podrobnostech. Malíř vybéře si malebný pohled a technikou (…) dovednou, umělecky bezvadnou zachová obraz kostelíka, zvonice, věkům budoucím (…). Ale můj suchý i květnatý popis, moje údaje kulturně-historické a etnografické – to všechno nestačí pro věcné porozumění těmto památkám, jejich ceně architektonické, jejich způsobu při řešení otázek o půdorysu, vazbě trámů, o nutnosti konstrukce, podezdívek, o roubení stěn (…), s odůvodněním umístění rámů, krákorců, trámů, jejich odsazení, sešikmení atd. Rozumí se, že tu nestačí popis. Tu péro odborníka jen doprovází názorné kresby architekta, jež nerozdílně přiléhají k názoru, vznikajícímu z pouhého popisu, ba s ním srůstají teprve v ladný dojem celkový, úplný!“
ZÍBRT, Čeněk: Dřevěné kostelíky v zemích československých a Podkarpatské Rusi, in: Český lid, 24, 1924, 1, s. 327-338. https://www.academia.edu/28853639/

Proto věřme, že plánky budou v plánech redakce do budoucna více doceněny.

Problém výběru by mohl být do jisté míry „řešen“ v on-line html verzi článku, kdy by bylo možné zařadit nejen reprodukce, ale i odkazy na archivy, vč. linků na dostupné digitalizáty (to by v tištěné verzi ve větším množství nedávalo moc smysl).

Ostatně podobné otázky čtenáře mohou napadnout i nad následujícím „mosteckým“ číslem časopisu. Tam sice oceníme několik podstatných historických i novějších plánků barokních kostelních areálů v Podkrušnohoří, ale k samotnému zaniklému starému Mostu se hlásí jen situační schéma u článku o panelákových sídlištích…

2016/10/04 Posted by | recenze | | Napsat komentář

Čtení historických fotografií, v. 2.0

V časopisu Zprávy památkové péče (roč. 76, 2016, č. 1) jsme získali v několika článcích z různých hledisek pojaté impulzy k většímu zájmu o obsah hojných historických fotografických sbírek spravovaných Národním památkovým ústavem zejména v rámci mobiliárních fondů hradů a zámků (zjednodušeně řečeno). Upozornění na často jedinečné sbírky lze leda vděčně uvítat.

Ale k námětům a výzvám ke čtení ve fotografiích snad lze na oplátku upozornit na naléhavou potřebu tyto fondy scanovat a zpřístupňovat na internetu, a to zejména s cílem získávat další doplňky a podněty od „externích“ „čtenářů“ fotografií. Předložené články se totiž až nápadně obracejí „jen“ ke kurátorům sbírek, jimž sdělují, jak mnoho je třeba zjišťovat, aby mohl být námět snímku precizně „přečten“ a popsán. Nicméně i z toho, jak je postup takové potřebné práce popisován, jasně plyne, že další specialisté nebo i nahodilí znalci nějakého tématu či místa mohou prospět dalšími upřesněními, kterých není vhodné se zříkat tím, že snímky nebudou veřejnosti dostupné.

Např. se snad mohu pokusit znázornit, co mám na mysli, pomocí snímku reprodukovaného u jednoho z podnětných článků.

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 57, obr. 1.

Analýza obsahu snímku je zaměřena na určení typu kočáru a identifikaci vyobrazených osobností, což je doplněno odhadem, že „s největší pravděpodobností jsou dámy na vyjížďce v zámeckém parku Valdštejnského paláce v Praze“. Pokud tedy v této podobě bude snímek dostupný on-line, snadno někdo doplní upřesnění, že se jedná o zahradu Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně, a to přesně místo před arkádou saly terreny, ze které je viditelná dolní část dvou sdružených sloupů a plastické členění zadní stěny. Pokud se totiž takto popis doplní, bude možné snímek snáze nalézt v dalších souvislostech, a pak dost možná získat detailnější komentáře (třeba ke kované mříži ve vstupní arkádě v pozadí).

Podobně mohou být další snímky, možná jedinečné svou historickou výpovědní hodnotou, dostupné libovolnému výzkumnému záměru, což může vždy jedině prospět náležitému docenění památkových hodnot.

Snad tedy lze navrhovat, aby vhodně utříděné snímky byly systematicky zpřístupňovány na internetu on-line a přispělo se tak jednak k jejich širšímu odbornému i laickému využití (jakožto součásti kulturního dědictví), jednak ke zpřesňování jejich identifikace a popisu umožněním participace zasvěcených osob.


Ed. 20160807-0840: Šanci k dalším uplatněním pak najdou i snímky prezentované s jiným záměrem, např. jako pobídka k jejich mnohostrannému studiu, ovšem na papíru s nepochybnými omezeními z hlediska dopadu. Papírová verze je jistojistě podstatná, ale důvod ochudit se o přínosy té elektronické není!

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 61, obr. 6.

Nedávno jsem se pokusil upozornit na potřebu podobného zpřístupňování ve stylu webu 2.0 a vyšších např. v souvislosti s předloženou lamentací nad nezájmem o využití (nejen) středověkých vědeckých rukopisů.

Anebo jsem si dovolil postesk nad nemožností pomoci komentářem k vylepšení údajů o velkoryse zpřístupněných sbírkách muzeí a galerií Pardubického kraje. (Ed. 160807-0910: Nakonec ještě připomínku: V glose, kde jsem vysvětlil, že vyobrazená budova popisovaná zcela záhadně, je burza v Kodani, jsem opomněl upozornit na to, že v popisu předmětu je dokonce slohové zařazení zmateční. Snad to může být aspoň podnětem k zamyšlení nad potřebností nějakých zpětnovazebních vylepšení podobných zpřístupnění dat, obecně nepochybně přínosných.)

Brání takovým vylepšením funkce obavy z komentářového spamu? Pak by bylo snad možné aspoň poskytovat nějaké kontaktní údaje, okénko k zaslání dotazu či námětu. Asi ideální by bylo umožnit komentáře registrovaným uživatelům. Ale když takto vybaveny nejsou ani eSbírky, ani Europeana, tak se to asi nezdá být potřebné.

2016/08/07 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, OA, participace, recenze, Valdštejnský palác | , , | Napsat komentář

Recenze odkud až pokud („pootočené“ kružby v Uničově)

Recenze tvoří celkem zavedenou součást odborné a vědecké publikační činnosti. Specialisté představují čtenářům nějakého periodika (časopisu, sborníku, ročenky…) vydané knihy či články ze sfér svých zájmů a s ohledem na zaměření periodika. Případně upozorňují na mezery v argumentaci či syntéze, přispívají náměty pro další směry zkoumání. Škála redakčních i autorských přístupů k recenzím je široká. Bohužel značně opadl zájem o stručnější systematické „referátní služby“ s kondenzovanými stručnými výčty – anotacemi a komentáři obsahu. Recenze bývají obsáhlé, čemuž ovšem nemusí odpovídat informační přínos.

2015-02-20[1]Zajímavým svědectvím různorodých pojetí recenze vědecké publikace nám mohou být dvě paralelní stati v posledně vydaných Průzkumech památek, věnované vcelku monumentální práci Dalibora Prixe, Kružbová okna presbytáře městského kostela v Uničově. O cestě jednoho motivu napříč 13. stoletím z Francie na Moravu, předložené Jiřím Varhaníkem (s. 204-205) a Janem Kyptou (s. 205-207).

Jiří Varhaník předkládá recenzi řekněme „klasickou“. Úvodem vyzdvihuje erudici a široký přehled autora knihy po probírané problematice, načež celkem podrobně líčí sled a obsah jednotlivých kapitol, takže čtenáři objasní, co může případně od knihy očekávat. Závěrem naznačuje pochybnosti o platnosti některých tezí předložených Daliborem Prixem ohledně způsobu, kterým byly formální prvky architektury na poměrně velké vzdálenosti napříč střední Evropou transportovány.

Jan Kypta si naproti tomu všímá dalších vlastností knihy, jistě také pro čtenáře významných (značné množství textu a menší rozsah obrazového doprovodu, nadměrnost poznámkového aparátu, jež by mohla odrazovat běžnějšího čtenáře, a to tím spíše, že nepříznivě ovlivňuje grafické uspořádání stránek). Knize vytýká přílišnou detailnost některých pasáží, které pak nejspíše mají šanci zaujmout jen hrstku specialistů, ale nevyhovuje mu ani příliš akademické a tradičně uměleckohistorické zpracování (aniž by je blíže charakterizoval). Nakonec také přichází s výhradou k Prixovým názorům na šíření výtvarných slohově výrazných prvků napříč Evropou, přičemž poukazuje na perifernost stylové situace v našich zemích; výhrady však zůstávají spíše v obecné rovině, bez citování konkrétních závad. Za efektivní směr zkoumání recenzent považuje především dohledávání a porovnávání detailních kamenických produktů, případně umožňující sledování pohybu jednotlivých pracovníků či jejich skupin mezi velkými aktivními staveništi.

V závěru oba recenzenti naznačují zájem o budoucí autorovy knihy, k jejichž tvorbě jej v zásadě povzbuzují.

Čtenář takto předestřených recenzních opusů se tak může ocitnout i před otázkou, která z recenzí je seriózněji zpracovaná, která je přínosnější. Nelze samozřejmě pominout fakt, že tak rozsáhlé zpracování tématu nemůže prakticky nikdo komentovat či kritizovat v jednotlivých detailech. Vhodné může být upozornění na přeci jenom postřehnuté detaily k doplnění, pokud již recenzent nějakou vlastní znalostí disponuje, stejně jako na koncepci knihy i na další smysluplné směry bádání.

Je však otázkou, nakolik může dvojice recenzí výrazně rozdílně pojatých např. oslovit více čtenářů, lépe objasnit přínos recenzované knihy, nebo přinést dvojnásobek podnětů pro zájemce o dané téma…

Další otázka se může týkat i pojetí tištěných recenzí „dnes“. Nakolik by (ne)měly mít též on-line verzi, když už je dostupná on-line samotná kniha (PDF).

Gothic window 14th century - Cathedral of Naples

Příklad možnosti upozornit v on-line reakci na obdobný výtvarný motiv (i když se jedná o vzdálenou Neapol, přeci jenom na jiné trase šíření gotických vzorců…)

Vezmeme-li to z druhého konce, bylo by možné on-line dostupnou knihu on-line komentovat, stejně jako její on-line dostupné recenze. Tomu ovšem brání to, že kniha nemá webovou stránku (ale to je dosud stále rarita; není tím myšlena kompletní elektronická verze, ale právě stránka otevřená debatě k tématu) i to, že nejsou on-line v komentovatelném provedení dostupné recenze. Vlastně tak dochází k pozoruhodnému asynchronnímu rozložení publikací i jejich odezvy v čase. Tištěné recenze vyjdou rok i více po vydání knihy. Mezitím už mohla proběhnout debata na internetu (to ovšem není případ zde jmenované knihy). Nyní by si možná zasloužily reakci i obě recenze. Kdyby měla vyjít tiskem, bude to zase za půl roku… Já vím, že čas ubíhá notným trapem, takže odklady nejsou tak podstatné. Ale diskuse by mohla přispívat i různými třeba namátkovými odkazy, časem možná užitečnými autorovi i dalším zájemcům (příkladem takové dělby může být provoz FB skupiny ke knize Martina Čechury Zaniklé kostely).

 

2016/03/07 Posted by | publikace, recenze | | Napsat komentář

Světecké sloupy v Plzeňském kraji

np160114-nejedly-sloupy-zc-DSC1835

Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Plzeňském kraji (okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov), eds.: Viktor KOVAŘÍK, Vratislav NEJEDLÝ
Autoři: Kateřina ADAMCOVÁ, Zdenka GLÁSEROVÁ LEBEDOVÁ, Viktor KOVAŘÍK, Vratislav NEJEDLÝ, Pavel ZAHRADNÍK
Vyd.: Národní památkový ústav, Praha 2015
880 stran
MDT: 725.942 * 730 * (437.317)
ISBN 978-80-7480-046-7

Tým vedený již řadu let dr. Vratislavem Nejedlým stojí již za pozornost jaksi sám o sobě… Jen minimálně obměňovaná sestava již roky s neuvěřitelnou vytrvalostí sestavuje a připravuje k vydání podrobné katalogy specifického druhu památek, tak příznačného pro české prostředí, pro náměstí, návsi, krajinné dominanty, ale i lesní zákoutí. Ukázková systematičnost a důraz na sledování osudů těchto památek, jejich proměn, chátrání či ničení, ale samozřejmě také oprav činí z edice mimořádně specifický záznam „stavu“ a jeho příčin, jaký jiné druhy památek vlastně vůbec nemají. Podobné informace lze sice dohledávat v archivech, ale popravdě, jak často jsou tam asi hledány… Souhrnně se jedná kromě pozoruhodné nabídky pro specializované studijní výpravy do terénu o jakýsi dokumentační pomník. Pomníkům z kamene či kovu podobný v tom, že mnoho lidí může mít potíž s pochopením smyslu takového počinu. Nepochybně však jde také o pomník autorské vytrvalosti, svědomitého rozvržení práce, ale také memento pro ostatní sféry památkové péče – vyvolávající otázky, zda také jejich zájmová sféra nezasluhuje nějak podobně zpracovat.

Je pravdou, že publikační činnost NPÚ se v posledních několika letech zmnohonásobila. Památková instituce už zdaleka nenechává zájemce o památky bloudit krajinou a památkovými oblastmi či objekty bez informací. Samozřejmě ještě mnoho zbývá, ale současný rozvoj a kvalita publikací nabízí jen slibné vyhlídky.

Nicméně při pohledu na takovou publikaci, kde jednotlivé monografie památek končí popisem aktuálního stavu i rizik pro budoucnost, lze těžko odhánět myšlenky také na to, že při dnešních možnostech internetu by mohla existovat ke každé památce i aktualizovatelná verze dostupná na webu, umožňující sbírat aktualizace o stavu památky z památkového monitoringu, jakož i nově získané historické poznatky či vyobrazení. Možná by se to dalo uvážit v rámci elektronického Památkového katalogu nebo pod.

Nicméně nezbývá, než se poklonit papírovému pomníku vytištěnému z úcty k starým sochařským památkám a pro jejich šance na zachování, ale jistě motivujícího i další zájemce o poznávání a dokumentaci památek (nedávno se tu zmiňoval slovenský svazek soupisu světeckých sloupů…).

Pro zájemce malé prolistování…

2016/01/14 Posted by | publikační činnost, recenze, Soupis(y) památek, Uncategorized | | Napsat komentář

Tři průvodce architekturou měst (Plzeň, Brno, České Budějovice)

V posledních dnech se objevily tři publikace představující architektonický památkový fond tří velkých měst. Vidíme, že tento typ publikací, poskytujících utříděný přehled, má stále pro zájemce o památky velké kouzlo. Nepochybně jim poskytuje zvláště solidní oporu pro poznávání souvislostí doplňované při vlastních vycházkách. Pro odborníky jsou shromážděné dokumentace vždy cennou pomůckou pro srovnávací studium apod.

Městské domy historického jádra Plzně jsou prezentovány kompletně. Stručné historie jsou ilustrovány zčásti drobnými identifikačními snímky. Doplněny jsou různé peripetie z minulosti města, ale „vrstevnatost“ historického města dokládají také vybrané ukázky historických nálezů.

Primárně architektuře se věnuje „typický“ architektonický průvodce Brnem zaměřený na meziválečnou architekturu. Hesla jsou podrobná, doplněná drobnými plánky, solidně reprodukovanými, u nichž ve většině zaujme ne zcela běžné zařazení půdorysu přízemí i typického patra.

Architektura Českých Budějovic je představena v celém historickém vývoji na výběru cca 70 staveb.

Publikace byly prolistovány s laskavým svolením Knihkupectví Academia v Praze na Václavském náměstí.

2016/01/07 Posted by | architektura, evidence památek, publikace, recenze, Uncategorized | | Napsat komentář

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.