Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Hrady, tvrze a širší encyklopedické souvislosti

Cheb (okres Cheb), hrad, bergfritOpět se po roce koná tématicky specializovaná konference oboru SHP, takže snad lze opět připomenout otázky po stavu encyklopedických aj. informacích nejen na internetu, nakolik usnadňují obecným zájemcům rychlou orientaci v terminologii, typologii apod. Zdaleka si nedělám nárok na jakoukoliv míru úplnosti pohledu (např. útržkovitý přehled ke konferenčnímu tématu v roce 2014). Hradozpyt patří k základním oblastem zájmu často od útlého věku pro budoucí archeology, historiky staveb, umělecké historiky i památkáře. Většinou proto na rozdíl od jiných oborů nejsou žádné problémy se znalostí terminologie či dokonce s přehledem po typech nejrůznějších plášťových hradů, štítových zdí, bergfritů, parkánů, barbakánů či prevetů. Řada aktivistů také během let poskytla mnohé webové stránky s výkladem pojmů, něco se dá najít i na Wikipedii.

Takže není tak naléhavě potřebné se zabývat se pobídkami na adresu specialistů, aby při své zasvěcenosti pomohli zájemcům usnadnit cestu k vědomostem. Ale přeci jenom… Když třeba pohlédneme na Wikipedii na heslo Donjon (cit. verze 20170620), vidíme krom možných upřesnění určitý dluh třeba z hlediska výčtu výskytu příkladů na našem území, možná i těch nejlepších reprezentantů v jiných evropských zemích.

Např. v informačním systému NPÚ není vlastně termín definován, ale vyskytuje se jak v Památkovém katalogu, tak i v Metainformačním systému (sbírka elektronických verzí obrazových a dalších dokumentů), i když zřejmě není užíván důsledně, protože výsledky vyhledávání se z hlediska výskytu příslušných památek nekryjí).

Celkem podobně jsme na tom s bergfritem (cit. verze 20170620) (PK, MIS).

Čili by přeci jenom v širších souvislostech mohla nějaká akce slovníkového směru přinést užitek…

Ale opět v širších souvislostech s těšíme hlavně na budoucí konferenční sborník…

2017/06/20 Posted by | slovníček, terminologie | | Napsat komentář

Rok památkové krajiny 2017

Je zajímavé, jak široce je kulturní krajina vnímána, od přístupu čistě národohospodářského až po místo kontemplace či podnět ke snění o minulosti či nekonečnu…

Osobně to nemohu nijak podrobněji z odborného památkářského hlediska pojmout, takže si říkám, že třeba v letošním „mediálním“ tématu NPÚ „Kulturní krajina 2017“ načerpám jednak přehled, jednak se seznámím s případnými zdroji informací, jak je nakonec potřebuje i občasný pisatel blogu…

Pohled na příslušné heslo na Wikipedii (teď je tam už aspoň zmínka o památkových souvislostech kulturní krajiny) i na některá další místa mi však ukázal, že obecně je kulturní krajina vnímána především jako hospodářský „zdroj“, případně záruka budoucího udržitelného zdravého života, kterou je třeba již dnes chránit z hledisek ekologie. Prakticky jen mezi památkáři a částí krajinných architektů je kulturní krajina chápána jako historická kultivovaná krajina, kterou je třeba chránit i jako zděděný kulturní a tvůrčí odkaz a pro její estetické hodnoty.

Proto jsem se chtěl pokusit podnítit práce na nějakém přehledném a snadno dostupném zdroji informací, poskytujícím dobrou orientaci v celé sféře krajinné památkové péče (od historického studia po konzervační metody a péči o stále živé dědictví nejen parků a zahrad). Trochu jsem o tom hovořil i s odborníky, kteří tento deficit také pociťují. Ale uvidíme, zda se podaří najít nějaký soulad v názorech o způsobu i volný čas…

Je jistě pravdou, že mně samotnému, ale asi nejen mně, unikají nepochybně v rámci vědeckých aj. výzkumů vytvořené podobné zdroje. Ale ty např. nejsou navázány na nějaký komplexnější „tezaurus“ památkové péče. Možná by tak byla příležitost získat nějaké již zpracované podklady a využít je v rámci roky plánovaného výkladového slovníku památkové péče nebo podobně. A případně také ve spolupráci se specialisty doplnit, co ještě řečeno nebylo, protože je to třeba pro znalce příliš samozřejmé.

Uvidíme. Zde zatím úvodní poznámka a vysloveně pracovní předsbírka možných pojmů pro zařazení, ale i pro uvědomění si dalekosáhlosti všech souvislostí všeobjímajícího krajinného a přírodního začlenění kulturního dědictví a našeho závazku k udržování a posilování jeho kvality.

Veltrusy (ME), zámek

Veltrusy.

Pochopení a případnou spolupráci předem vděčně vítám s vírou, že by to mohlo prospět… Ozvat se lze zde v komentáři, zprávou na FB či jinak.

© Jan Sommer, 20170210

2017/02/10 Posted by | participace, slovníček | | Napsat komentář

Půlobrtlík. Nový výraz pro slovník památkové péče?

Při popisech starých staveb je třeba mnohdy improvizovat – vychází se přitom z vlastních znalostí, vždy různě vyvinutých různými směry. A samozřejmě také z představy o tom, čemu bude rozumět čtenář, případně zda nám nějaké zjednodušení odpustí. Samozřejmě bychom rádi používali termíny co nejvíce podobné, tedy vlastně shodné s tradičními. Tedy známými z dávných řemesel a jejich tradic udržovaných zkušenými mistry apod.

Jedním ze zvláštních slov v popisech vybavení starých staveb, na které jsme ovšem zvyklí i zběžné řeči, až nám skoro přijde málo spisovné, je obrtlík. Slovo, které zatím nějak uniká modernizátorům a neutralizátorům jazyka apod.

Protože mi přišlo, že by mělo mít své místo i ve slovníku památkové péče, kdysi jsem je zkusmo popsal v náznaku hesla, zaměřeného na sféru tradičních staveb, resp. jejich oken či dveří – a obrtlíků jako uzavíracích či zajišťujících prvků křídel. Zůstalo u testu.

Nyní jsem se však při četbě čerstvé památkářské publikace setkal s pro mě novým výrazem „půlobrtlík“, přičemž zřejmě bylo míněno to, co jsem označoval jako obrtlík.

Tím více by mě zajímalo, jestli pro mě nový výraz je novotvar pro opis uzavírací kličky s pouhým jedním (řekněme) křidélkem, ramínkem, páčkou nebo pod., kdežto (celý) obrtlík má křidélka dvě a zpravidla slouží u vícedílných např. barokních oken k uzavírání dvou sousedících rámů výplní naráz (obrtlík je přitom upevněn zpravidla na pevném sloupku dělícím otvor). Předem díky za názor v komentáři.

Zajímá mě to ale i kvůli slovníku samotnému. Stále se setkávám s pochybnostmi stran smyslu výkladového slovníku památkové péče, takže moje přesvědčení o jeho potřebnosti je čím dále tím pevnější. Rozpaky a odmítání přitom často plynou právě z obavy, že užívání termínů nebude možné „sešněrovat“. Ale o to by přitom nemělo vůbec jít! Cílem by mělo být poznání různých způsobů užití termínů, obvykle pokud možno s úseky citací z (odborných i jiných) textů, protože pak budeme lépe poznávat příčiny různých užití a dojista napomáhat zpřesňování komunikace.

2015/12/30 Posted by | slovníček, standardy | | 1 komentář

   

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.