Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WLM 2015?

Zdá se, že na letošním konáním soutěže Wiki miluje památky v ČR zatím stále visí otazník. Je to trochu škoda, protože i když se nakonec snad soutěž uskuteční, nedojde k nejspíše potřebnému šíření informací pro soutěžící v co největším předstihu tak, aby ke svému fotografickému snažení mohli co nejvíce využít turistickou sezónu. Rovněž by nebylo od věci přeci jenom hledat cesty, jak fotografům vysvětlit, co by měla „dělat“ precizní fotografie určená pro ilustrování encyklopedie. A samo pořádání soutěže je cestou ke zviditelnění Wikipedie v médiích.

Nicméně památky může fotit každý dle libosti soutěž nesoutěž a také je poskytnout „mimo soutěž“ Wikipedii za účelem zlepšování úrovně informací o našem kulturním dědictví. Ale asi je dobré vyčkat, aby se pěkné snímky přeci jenom případně mohly v soutěži uplatnit…

Reklamy

2015/06/22 Posted by | dokumentace památek | , | Napsat komentář

NPÚ oficializoval spolupráci s Wikimedií ČR

Po letech neformálních snah a aktivit (ty mé nejméně oficiální mohly vyvolávat i komplikace, např.) byla přijata rámcová dohoda o spolupráci obou institucí – státního odborného a vědeckého pracoviště s občanským spolkem zajišťujícím tvorbu české verze Wikipedie. Nevím, že by vše dosud probíhalo vždy tak hladce, jak to Wikimedie líčí, ale z hodnostářského pohledu nejspíše ano.

Každopádně můžeme nyní očekávat příznivý vývoj hlavně pro ty, kdo na internetu hledají informace o památkách. V obsáhlých informačních systémech NPÚ operativně dohledat podrobnosti o hodnotách památek není snadné (seznam kulturních památek ve smyslu PZ, IS NPÚ), na Wikipedii zase existuje jen výběr informací, tak jak jej vypracují nadšení wikipedisté. V jejich řadách se ovšem vyskytují i památkáři (což pod tradičními přezdívkami editorů mnohdy není nožné poznat).

Spolupráce by asi mohla vést ke snadnějšímu propojování identifikačních údajů kulturních památek. Na Wikipedii pro to bylo uděláno mnohé, např. stojí za zmínku už taková „drobnost“, že v seznamech památek, které vznikly zejména ve vazbě na organizování českého kola fotosoutěže Wiki miluje památky, jsou důsledně uváděny odkazy na oficiální seznam památek NPÚ. Rovněž je tento odkaz uváděn u hesel jednotlivých památek na Wikipedii. Na webu NPÚ však zatím identifikační oficiální popisy památek dostupné nejsou.

Věřme, že tedy nyní stojíme z hlediska dostupnosti informací o památkách na bodu významného obratu k lepšímu. Nadále k tomu, neformálně viděno, může přispět každý (památkáře lze vyzvat, aby jen nedokonalosti na Wikipedii nekritizovali, jak je mnohdy „dobrým“ zvykem, ale prostě je bez otálení napravili…).

Nicméně možností koordinace oficiálních dat s „lidovými“ je stále mnoho. Může se jednat o fotobanky, databáze různých druhů památek (např.) či jejich regionálních přehledů (drobné památky nejen na Plzeňsku) apod. Na skloubení takových snah a projektů by „vydělali“ všichni.

2015/05/27 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace | , | Napsat komentář

Náladové wiki snímky památek vítězí ve WLM

Mně tedy přišlo, že by v soutěži Wiki miluje památky měly jasně dominovat dokumentační snímky. Ostré, dokonale zvládnuté barevně, sytostí, kontrasty, geometrií… Zkrátka jasná ukázka toho, jaké by měly být snímky ilustrující encyklopedii. To se nemusí vylučovat s emotivní působivostí. Snímky vítězné v minulých letech však většinou preferovaly povětrnostní úkazy apod. Dokumentované objekty na nich začasté hrály podružnější roli, i když obvykle bylo znázorněno prostředí, ve kterém se památky pohledově uplatňují.

Domnívám se, že „mému“ dokumentačnímu očekávání ohledně přístupu poroty k výběru snímků odpovídalo i pojetí kurzu, pořádaného pro zájemce o účast v soutěži. Snímky kurzistů se totiž opájely dokumentační srozumitelností a precizností (i když s „prostorem“ pro zajímavé osvětlení či působivý detail). V soutěži tak prakticky neměly šanci bodovat. Podle mého by porotci v takto zaměřené soutěži měli brát domnělou výtvarnou kvalitu jako bonus, ale nikoliv ji preferovat. Anebo by měla být zavedena kategorie „neumělecká“, kde by snímky sledující standardní encyklopedické očekávání měly také šanci.

Ale je to jen názor.

2015/05/18 Posted by | wiki | , | Napsat komentář

Kam s nimi? Věčná otázka fotografa památek má odpověď: Na Wikipedii!

Glosa k soutěži Wiki miluje památky – do 30.9.2014!

Nějakou fotografii malebné památkové budovy občas asi pořídí každý. Někdy ji možná objeví na fotografii přátel z nějakého výletu až následně v pozadí skupinky rozesmátých turistů. Téměř každý ovšem aspoň občas podlehne představě, že si přiveze domů malebná fota nějakého hradu, zámku, chrámu, chalupy… Stále častěji i fabriky…

Svojšín (TC), kostel 1.jpg

Fotografii z Wikipedie lze snadno sdílet na blog či jinam… „Svojšín (TC), kostel 1“ od MONUDET – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons. (Načítání je trochu pomalé, protože WMC nabízí malou škálu šablon miniatur…)

Snímky se pak v počítači většinou povalují jako svého druhu balast, protože na nějakou systematičtější práci s nimi nezbývá čas.

Důkladnější dokumentátoři památek sice mají často ve sbírkách snímků určitý systém, ale každý má nějaký jiný. To nemusí dlouho vadit, ale pro nějakou další práci a vyhledávání ve větším množství snímků i takové propracovanější systémy bývají obtížné, protože by vyžadovaly důsledné užívání kategorií, složek či tagů, konstantní terminologii…

Soukromé fotky z rodinných výletů většinou necháme ve svých archivech, ale nejednoho asi napadne, že fotky památek budou i pro rodinu časem spíše únavné a velký zájem nevyvolají. Přesto většinou fotografovi není lhostejné, že by se jednou měly prostě smazat…

Nicméně je docela značný počet fotografujících milovníků památek, kteří – již jsem je tu zmiňoval – prostě fotky štosují doma. K jejich schraňování vymýšlejí různé důvody, i pro jejich utajování před ostatním světem.

Přitom by, jak správně říkají wikipedisté ve výzvách k účasti ve fotokampani a –soutěži Wiki miluje památky, mohli veřejným zpřístupnění fotek, pokud jsou obstojné, prospívat šíření povědomí o památkových hodnotách a pomoci ke zkvalitňování hesel o památkách na Wikipedii.

Praha, Hrad, 1. nádvoří, váza s putti

Snímek sousoší na Pražském hradě uveřejněný pod licencí CC by-sa, poskytnutý též Wikipedii.

Fotografie by přitom mohly prospět i praxi odborných i výkonných instancí státní památkové péče.

Jistěže někdo fotografie skladuje a zpřístupňuje na různých místech – Rajče, Panoramio, Picasa, Flickr… Pokud nemá zvláštní důvody k jinému řešení, měl by pokud možno vždy fotky uveřejnit s licencí Creative Commons by-sa. Tím totiž mj. umožní legální využití i pro Wikipedii či pro praxi památkové péče.

Zapojte se tedy takovými způsoby do spolupráce. Stanete se tak účastníky skutečně „sociálního“ užívání internetu. Z tohoto hlediska je celkem marné zveřejňování na Facebooku. Fotky tam nikdo nenajde, ani je vlastně nemůže legálně dále použít. Avšak velmi snadno zde můžete zpřístupnit odkazy na fotky, ať už jsou kdekoliv. Třebas i na Wikipedii…

Ustaňte tedy s hudrováním na mezery či chyby na Wikipedii a začněte ji vylepšovat. Fotky mohou být dobrým začátkem. Aspoň zkusit byste to měli jistě, než budete pokračovat ve sžíravé kritice.

2014/09/23 Posted by | dostupnost dat | , | Napsat komentář

Budou na Wikipedii dokumentovány proměny a detaily památek?

Na webu i Facebooku soutěže Wiki miluje památky se v komentářích fotek dodávaných v letošní soutěži s potěšením konstatuje, že jsou účastníky poskytovány i snímky různých detailů a fotografie dokládající momentální stav památky, v souhrnu že tedy snímky mohou dokumentovat proměny památek.

Některé snímky zachycují památky, které jsou v žalostném stavu. Díky nim ovšem můžeme dokumentovat postupný vývoj stavu budov. Zdroj.

Z dokumentačního hlediska je vhodné zachytit i detaily a zákoutí budovy či areálu. Zdroj.

čp. 17/III, Valdštejnské náměstí 4, Malá Strana, Praha

Zábradlí s „mechanicky“ opakovanými prvky. Jednak může mít důležitost jejich opakování samotné (počet třeba měl symbolický význam), jednak mohou být původní kuželky střídány novějšími, atd.

V této souvislosti bude zajímavé sledovat, jaká se bude osvědčovat míra detailu, nakolik bude možné třeba zahrnovat i snímky detailů, které se na stavbě víceméně mechanicky opakují (i když toto opakování mohlo být promyšlenou součástí uměleckého působení – třeba kuželky v balustrádě barokního zábradlí). Využití fotek pro Wikipedii směřuje od počátku k dokumentování jednotlivých typových jevů pro ilustraci encyklopedických hesel. Postupně se ovšem např. u památek rozvinulo systematické zpracování, protože je jasné, že pro vysvětlení termínu zámek sice vystačíte s jednou fotkou třeba zámku (stavby) ve Versailles a jednoho zámku na dveřích (třeba v zámku ve Versailles), ale záhy samozřejmě zjistíte, že variant zámku je mnoho, a následně pak je nutné mít heslo pro každý zámek – stavbu. Ale proč ne i pro každý zámek na dveřích? Zejména pro dobu, než se začala jejich strojní výroba v masových sériích. Vzhledem k vývoji těchto „monografických“ hesel ovšem vidíme na Wikipedii různá improvizovaná řešení pro orientaci v materiálu. Standardní „Kategorie“ v mnoha případech nepomohou a jsou doplňovány jednoduchými stránkami se soupisy „podstránek“. Jsou vytvářeny navigační pomocné „drobečkové“ navigace a vynalézavé „prostorové“ navigace (sousední obce podle různých světových stran, sousední mosty na řece po a proti proudu řeky, vesnice na trase nějaké silnice apod.). Pokud se třeba budeme podrobněji věnovat oknům Valdštejnského paláce v Praze (a na hlavních palácových křídlech je skoro každé okno jedinečné), budeme muset nejspíše časem vyfotografovat všechna(?). A co kličky?

čp. 150/III, Valdštejnská 4, Praha, Malá Strana

Fotografie objektu za vhodných omítek může ukazovat na minulé proměny (šikmé osvětlení ukazuje zalomení fasády v místě někdejšího napojení dvou domů), ale poznatky je třeba kombinovat s dalšími zjištěními…

Další zajímavosti pak samozřejmě budou souviset s případnou snahou sledovat proměny památky – tedy ty proměny minulosti (renesanční, barokní či jiné přestavby), ale proměny realizované v naší době. Ty mohou také jít do jakéhokoliv detailu – zámek stavba je místo okrové natřen růžovou, zámek dveří je třeba rozebrán, vyčištěn a repasován.

…aby vzápětí bylo opět překryto omítkou. Bude toto zaznamenáno v nějaké pracovní dokumentaci, byť veřejně dostupné? Nebo to bude vše popsáno na Wikipedii – to už asi ne. Ale která míra podrobnosti pak bude zárukou přesnosti?

Samozřejmě jsem přesvědčen, že takovéto postupy je třeba do dokumentace a evidence památek zavést, i když je to (a asi vždycky bude) jen nejspíše nereálná meta. Ale je jasné, že může vyvolávat údiv snaha je provozovat na několika místech – možná tedy na Wikipedii, ale nepochybně také v evidencích NPÚ, pak v obecních kronikách, v dokumentaci regionálního muzea…

Předností fotek na Wikipedii tak především je zpřístupnění pod svobodnými licencemi, které umožní dokumentaci včlenit mezi informace z jiných zdrojů. Ale hledání cest k propojování dat by mělo už dnes být jedním z postupů při rozvoji techniky i obsahu nejen Wikipedie.

čp. 150/III, Valdštejnská 4, Praha, Malá Strana

…odhalení zdiva při sanaci degradovaných zasolených omítek se však ukáže další (asi starší) vjezdová brána v místě okna vpravo. Je tedy třeba zaevidovat poznatek o staré etapě, i o provedení výzkumu(?).

Když se ještě vrátím k ambici wikipedistů sledovat a dokumentovat proměny památek, zamrzí, že zřejmě není možné řadit fotky např. v kategorii pro nějakou památku či její detail chronologicky. Ani hesla památek k tomu nejsou zatím připravena – tedy aby bylo možné do hesla začít zapisovat změny památky či jiné související události. To by totiž podle mého znamenalo např. moci začít zapisovat aktuální události do hesla památky, aniž se trvalo na tom, že heslo musí mít jinak kompletní podobu (popis, dosavadní historii…). Zkusil jsem již něco takového, a bylo to smazáno. Tak budem vidět… (Testík např. ZDE.)

2014/09/22 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, evidence památek | , , , , | Napsat komentář

Soutěž Wiki miluje památky nyní představena skvělým blogem

Skvěle formulovaný, přehledný a výstižný blog Wikimedie ČR seznamuje s přípravami letošního ročníku soutěže i se záměry spolupráce s fotografujícími milovníky památek.

Wiki miluje památky 2014. Letáček s pozvánkou

Wiki miluje památky 2014. Letáček s pozvánkou

2014/08/09 Posted by | dokumentace památek, wiki | , , | Napsat komentář

NPÚ a Wikipedie… Sbližují se jejich cesty při prezentaci kulturního dědictví?

Zřejmě lze s opatrnou nadějí odpovědět kladně, protože takový trend je v mnoha směrech logický. Památkáři disponují ohromným fondem informací, dat i znalostí. Wikipedie sdružuje silnou komunitu nadšenců, ochotných obětovat velké penzum času, zaujatých památkami i prostředkováním informací o nich. Na obou stranách je určité penzum lidí zajímajících se o rozvoj spolupráce. Ta by v každém případě napomáhala „propagaci“ památek a posilovala obecné povědomí o jejich hodnotách. Veřejně přístupné informační zdroje NPÚ jsou nepochybně rozsáhlé a stále se rozšiřují. Přispívají k tomu i vědeckovýzkumné aktivity, ale také vysoce kompetentní evidenční činnost. V NPÚ také nelze přeslechnout diskuse snad v budoucnu směřující k širšímu zpřístupňování dat, typicky s využitím licencí CC. Ale to je zatím otázka budoucnosti. (Aktivisté v tomto smyslu se opírají např. o názor, že data vytvořená z veřejných prostředků sice mají být licenčně chráněná např. proti nespravedlivému obohacení nějakého neoprávněného šiřitele, ale mají být zpětně veřejnosti poskytována. Jde přitom i o to, že je třeba, aby veřejnost věděla o památkách co nejvíce, protože jen tak lze očekávat sílící podporu pro požadavky ochrany památek.)

Obrazem rozporuplné situace může být soutěž Wiki miluje památky. Její první loňský český ročník se odehrával za sice ne výrazně citelné, ale přeci jenom nepominutelné podpory ze strany NPÚ a pod záštitou jeho generální ředitelky. Významnou „osou“ celé snahy wikipedistů se stala databáze chráněných památek vytvářená NPÚ. Přitom však museli vycházet z ne zcela kompletních dat, což byl asi převážně problém komunikace mezi představiteli obou institucí.

Celkem vhodně se také kategorie fotosoutěže vyhlašovaná patronem propojila s tématem Pernštejnského roku, pořádaného NPÚ. Letos se velmi pozitivně projevila obětavá práce wikipedistů na zpřesňování databází památek a jejich co nejefektivnějším členění. Nicméně asi dobře míněná volba „patronského“ tématu NPÚ Povodně a památky se prakticky minula účinkem. Je to škoda, protože se přímo nabízel letošní Rok francouzské kultury (volbu lze asi přičíst tomu, že se o tématu málo mezi pracovníky NPÚ hovořilo). Povodně by možná také fotografy inspirovaly, ale zcela chyběla propagace a informace o tématu ze strany NPÚ.

Ve finále nakonec při sobotním (30.11.2013) oficiálním oceňování vítězných snímků v rámci Wikikonference nebyl vůbec NPÚ žádným delegátem zastoupen.

Wikikonference 30.11.2013. Udílení cen v soutěži WLM 2013
Tradičně se udílení cen zúčastnili patroni za časopis Foto a Slezské zemské muzeum…

Nevím, jestli to nějak vypovídá o tom, jak se v NPÚ rezervovaně na Wikipedii pohlíží. Přitom výsledkem pořádání fotosoutěže v neposlední řadě je vytvoření prakticky kompletního seznamu památek na Wikipedii, ovšem propojeného odkazy na již existující hesla památek, případně trvale aktualizovaného doplňováním odkazů na nově vznikající hesla. Díky soutěži intenzivně přibývají fotografie památek, v tabulkách seznamů zastoupené orientačními náhledy. A samozřejmostí se staly také odkazy na evidenci památek MonumNet, a to přímo na jednotlivé příslušné položky této databáze NPÚ. Tyto odkazy jsou připojovány i ke všem samostatným heslům památek, pokud již existují.

Ve srovnání s informacemi NPÚ je rozhodně bonusem to, že evidence je doplňována více či méně precizními hesly, i fotkami. Taková vazba na další informace u NPÚ není (IISPP), resp. je značně komplikovaně suplována provázáním systémů informací v mapovém nástroji (vycházejícím z velmi komplexního GIS).

Přínosem pro zpřístupnění informací NPÚ nejspíše je i to, že Wikipedie je vysoce preferována vyhledávačem Google (u většiny dotazů ohledně památek je heslo Wikipedie na 2. až 3. místě; na Seznamu to bývá o řádek až dva níže). Jestliže tedy hesla Wikipedie odkazují na zdroje NPÚ, jde prakticky s jistotou o přínos (detaily by asi zasloužily analýzu ze strany informatiků NPÚ).

S tím trochu souvisejí i informace o památkách (hradech a zámcích atd.) ve správě NPÚ. Také ty mají ve výsledcích Googlu obvykle 2. pozici za oficiální stránkou památky od Galilea. Hned na další příčce pak většinou najdeme informaci o památce na webu NPÚ, byť ta již v souvislosti s členěním kompetencí příliš aktualizovaná není (jsou ovšem trvale aktualizovány sdílené odkazy v kalendářích konaných akcí pro veřejnost). Podpora webů NPÚ ze strany Wikipedie je tedy nepominutelná.

V tomto ohledu tedy snad bude možné získat větší zaujetí pro spolupráci mezi NPÚ a Wikipedií. Je možné, že jde o téma dosti významné na to, aby se mohlo stát např. jedním z bodů odborné výroční konference NPÚ, jakmile toto cyklické prestižní fórum bude obnoveno.

V příštím roce 2014 se mediálním prostorem ponese na návštěvníky památek zaměřený Rok pánů z Kunštátu. Je docela možné, že by bylo účelné k němu vázat i „patronské“ téma soutěže Wiki miluje památky. A snad nepřehlédnutelný přínos Wikipedie pro šíření informací o památkách i o… Národním památkovém ústavu způsobí i na straně této instituce více zájmu o to, co se o památkách na Wikipedii sděluje. Formy spolupráce by však musely být dále upřesňovány.

2013/12/03 Posted by | evidence památek, organizace památkové péče, participace | , | 1 komentář

   

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond