Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Časopis e-Monumentica vzorem otevřeného přístupu

1/ Možná by bylo vhodné mluvit spíše o jednom z podnětných vzorů do stále ještě tolik potřebné a málo intenzivní diskuse…

scrs190120-logo-emonumentica2/ V poslední době jsme občas svědky (někdy i účastníky) stále ještě opatrných debat o velmi potřebném rozšiřování odborného a vědeckého (vč. recenzovaného) publikování na internetu. I řada konzervativních a důstojných památkových periodik bude nucena překonat své obavy a opatrnost. Vzorem jim v tom může být mj. i časopis e-Monumentica, vydávaný již několik let Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Na internetu jsou v tuto chvíli dostupná 2 čísla, další se podle údajů na webu připravují. Nicméně se zdá, že tč. nejsou dostupné úvodní 3 ročníky. (Dohledat lze, že to je asi způsobeno navázáním na e-Bulletin, který ovšem vycházel v letech 2011-2015, takže stejně není zcela jasné, jak to je počítáno…). V zápatí webu je uvedena vysvětlivka „Odborný recenzovaný časopis e-Monumentica vychází v rámci udržitelnosti projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu.“, což může trochu varovat, protože u řady projektů činí právě udržitelnost určité potíže… Časopis pro zkoumání a ochranu památek by ovšem měl mít nárok existovat nastálo…

scrs190120-emonumentica-ukazka

Záhlaví článku (vlevo dole naznačený otvor plánovaný pro vložení výtisku do pořadače).

3/ Věřme, že se bude časopisu nadále získávat opravdu zajímavé články, jaké čteme i ve zmíněných dvou sešitech. Mezi jejich autory nakonec vidíme i pracovníky NPÚ, jednoho předního nakonec i v redakční radě.

4/ Časopis navíc rádi vítáme mezi těmi zatím nemnoha, které nejen systematicky zpřístupňují obsah on-line, ale otevřeně přístupnou verzi používají jako primární. Je to do jisté míry průkopnické, protože „standardní“ časopisy vydávané tiskem na štůsku papírů dokáží již do značné míry zavedeným způsobem také nárokovat nějaké prostředky na výrobu, což asi může u elektronického vydání dělat dojem, že je lze pořídit skoro za hubičku – víme ale, že redakční práce je pro takové vydání prakticky stejně.

scrs190120-emonumentica-ukazka2

Ukázka paty stránky s bibliografickými údaji.

5/ Články asi nebudu podrobněji tlumočit, neb je lze studovat bez omezení, tak snad jen pár poznámek k přístupu vydavatele a editora webu.

6/ Navrhl bych uvážit vytváření příspěvků v dostupnější verzi pro vyhledávání i další využití (citace apod.), nejspíše *.html nebo pod. (verzi *.pdf by bylo možné generovat a zaslat na vyžádání apod.). S tím by pro přehlednost odkazování mělo souviset především číslování odstavců (to také umožňuje lépe cílené odkazování při citaci apod.). Do jisté míry také primární PDF verze klade specifické nároky na redakční zpracování (sazba poznámek k textu, dělení slov, nedělitelné mezery…).

7/ Také není k dispozici „prostý“ seznam článků v jednotlivých číslech, což je pro běžnou orientaci přeci jenom vhodnější. Samozřejmě ovšem anotace jsou velmi potřebné (právě třeba i pro výše zmíněné vyhledávání apod.). Absence minimálního obsahu také způsobila, že v něm nejsou uvedeny stránkové rozsahy článků, takže např. pro citaci je nutné si je vypsat. Není uvedena doporučená forma citace. Zápatí stránek obsahuje sice celkem dostatek údajů, ale není v něm zahrnuta internetová adresa.

8/ Články *.pdf prakticky neumožňují komentování, evidenci odkazů na článek z jiných míst apod.

9/ S tímto souvisí ještě jedna „drobnost“, když články nemají svou vlastní stránku *.html. Tak totiž vlastně chybí zpětná vazba – kontakt se seznamem článků v čísle apod., možnost dobře využít vnitřní vyhledávání, přidat propojení se seznamem citované literatury, se stránkou autora (externí či interní) apod. Je to důležité i proto, že to umožňuje vhodnější odkazování na HTML stránku článku, nežli rovnou na konkrétní soubor!

© Jan Sommer, 20190120 (aktualizace 20190121)

2019/01/21 Posted by | glosa, OA, publikace, publikační činnost, recenze, udržitelnost dat, weby | , , | Napsat komentář

Paměťové instituce v klidu zapomínají?…

01. Kdosi mi řekl, že nemám experimentovat na FB (např. s těmi hashtagy, jak jsem zmiňoval nedávno) a soustředit se na kloudné weby a databáze. To se mi připomnělo, když jsem náhodou procházel nějaký starý blog s odkazy na data o našich i cizích památkách. Z tuším pěti odkazů na stránky většinou oficiálních institucí fungoval jediný, a to ten na Facebook, pouhou to sociální síť. Ostatní odkazy, které měly ilustrovat nějaké povídání o zpřístupňování dat o památkách, byly kompletně… zvadlé. Najdete i „stařičké“ odkazy na Wikipedii (při přejmenování je asi všechno přesměrováváno ze starého na nové místo), najdu i při testu své pradávné stránky na sweb.cz, ale nenajdu rok či dva staré odkazy na europeana.eu… Měly by asi ty paměťové instituce nějak na toto trochu více… pamatovat…

02. K tomu nedávno na ČP také zde.

© Jan Sommer, 20180116

2018/01/17 Posted by | archivace, dostupnost dat, Facebook, OA, památky v médiích, udržitelnost dat | | Napsat komentář

Internetová nepaměť

Občas se Vám to asi také stalo. Našli jste někde na internetu, v mailu, ale třeba i v tiskovině v zajímavé souvislosti odkaz na on-line zdroj, kde buďto měly být podklady pro nějaké tvrzení, nebo se tam měly dát najít nějaké rozšiřující informace. Adresa vypadala věrohodně (nějaké velké periodikum, veřejnoprávní médium, vědecké pracoviště…). Asi jste už zažili to zklamání z reportu „404“ – stránka zanikla, byla přejmenována, přesunuta…

Některé stránky asi většinou uživatelů považované za efemérní, nespolehlivé, závislé na libovůli akcionářů, na svévoli podnikatele sledujícího jen výnos z kontextové reklamy atd. mohou ale překvapit stabilitou betonovou či žulovou – to je třeba případ Facebooku, kde zřejmě všechny miliardy adres stále fungují! (Samozřejmě je nějaké procento výjimek, ale to bývají stránky odstraněné pro nějaký nestravitelný obsah – rasistický, politicky nekorektní apod.). (K tomu aktuálně Klaus Graf: Archivalia heute vor zehn Jahren (archivalia.hypotheses.org; 20171007): „Z 53 odkazů sdílených na blogu Archivalia ve dnech 1.-6.10.2017 je dosud funkčních 34, 19 již je nedostupných, mezi nimi i jedna adresa Zemského archivu Bádenska-Württemberska.“)

Ale absolutní spoleh možný není. Co tedy např. s „časovými“ informacemi o památkách? Ze zpravodajských, muzejních, archivních, památkových aj. webů je většinou nemůžeme kopírovat vzhledem k licenčním omezením (autor či vydavatel někde dole píše, že si to nepřeje). Za vzor dnes můžeme dát NPÚ, který před pár týdny na web umístil licenční výminku, která nově umožňuje užít z webu texty i obrazy za podmínky svobodné licence CC (‚Není-li výslovně uvedeno jinak, podléhají fotografie a texty licenci Creative Commons (CC BY-NC-ND 3.0 CZ) (Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla). Při užití obsahu uvádějte odkaz na stránky www.npu.cz a „zdroj: Národní památkový ústav“‘). V této souvislosti je asi zatím problém jen to, že na webu obvykle není jméno autora uváděno, takže kde je vzít, když je podmínkou licence, dále pak to, že obrázky či pasáže textu jsou přebírány z Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP), tedy zejména z jeho segmentů Metainformační systém (MIS) a Památkový katalog (PK), kde ovšem je uvedena „přísná“ licence ©, ovšem s nejednotným časovým údajem (2017; 2007-2017; 2015). V MIS je zpravidla jméno autora možné ověřit, i když není úplně na ráně, v PK není autorství uvedeno (ale lze to zřejmě brát tak, že se jedná o dílo pověřeného zaměstnance či týmu zaměstnanců, tedy tzv. zaměstnanecké dílo). Lze se ovšem dopátrat, že některé podrobné popisné texty byly vypracovány specializovanými experty v rámci projektů vědy a výzkumu. (Můžeme se ale dohadovat, že se i zde bude s licencemi něco dít, protože dokumenty jsou sdíleny v projektu europeana.eu, kde je ovšem jejich zpřístupnění dosud limitováno na drobný náhled se základními metadaty a s vodoznakem, o jehož odstranění či úpravě údajně probíhají jednání.)

Ale to jsem notně odbočil. Lze si představit nějaký systém záchrany paměťových dat v době, kdy ústřední instituce o to zájem nemají (nelze to vymezovat rezortně, protože se to týká archivů, knihoven, muzeí, památkářů…). Kdysi jsem ověřoval podle mého udržitelné řešení. Myšlenkově jsem jaksi navázal na výstřižkové služby z novin, které v Praze obstarávala Pražská informační služba pro mnoho institucí i soukromníků, jakož i na práci s výstřižky z novin běžnou v řadě institucí. Obvykle knihovníci ráno prošli noviny (Ruďasa, Lidovky, Práci…) a články týkající se instituce vystříhali, dali do obálky a donesli na sekretariát, takže vedení bylo obeznámeno s možnými útoky, kritikami, pochvalami… Čili jsem v „nové“ době vybíral z dotyčných zpráv pouhé texty a ukládal je do souboru *.txt, samozřejmě s uvedením názvu článku, jména autora, internetové adresy, datem vydání. Soubor jsem periodicky předával odborné knihovně s dotazem, jestli by takto nebylo možné nejen nahradit výstřižkovou službu, ale vlastně začít pořádat oborový archiv „novinových“ informací. Jak jsem uvedl, lze ověřit, že mnohé internetové zdroje o památkách hynou, kdykoliv, bez varování (typu: Oznamujeme PT příznivcům naší stránky, že část obsahu smažeme, tak si jej uložte pro vlastní potřebu /nezveřejňujte bez svolení/, pokud myslíte, že Vás zajímá; případně náš obsah předáváme na archive.org či webarchiv Národní knihovny, nebo jej archivujeme jinde a nabízíme Vám aspoň prozatím a bez záruky přesměrovací adresu, jako např. ICOMOS). Podle mého by specializovaná odborná knihovna mohla z hlediska autorského, archivního i knihovního zákona tyto zásobní údaje (a časem dost možná úplně jedinečné) hromadit na svých interních discích, chráněných před neoprávněným přístupem z internetu. Co by totiž bylo absolutně klíčové a nenahraditelné, nezastupitelné např. pokustónstvím zpravodajských webů s různými kategorizacemi zpráv, nezastupitelné ani archivováním webů Národní knihovnou, byť tomu velmi fandím, je jaksi metadatová práce. V prvním kroku fulltextové vyhledávání. V dalším zatřiďování Mezinárodního desetinného třídění (MDT), jehož funkce jsou skoro neuhlídatelným tempem vylepšovány. Důležité je to i ve spojení s NK, protože je zásadně potřebné, aby specializované knihovny obsah třídily, kategorizovaly, tagovaly, metadatovaly… Zde je hlavní úloha NK, řídit ty kategorie, „autority„, atd. tak, aby propojovaly různé typy dat, aby se mohla propojit data ze sto let starého projektu nějakého cukrovaru s nynějšími otázkami památkové ochrany jeho reliktů, aby se specializované či regionální knihovny, rovněž nabité specializovanými daty, jen nepřekřikovaly nespojitým slovníkem. Na to asi má NK nějaký redakční tým?

Je současně velmi podstatné, že z hlediska autorského či tiskového zákona je zřejmě jedině systém (veřejných?, odborných?) knihoven příslušný k tomu, aby mohl takové dokumenty uložit a za nějak stanovených podmínek (asi vč. úplaty) zpřístupňovat ke studiu. Související knihovědné knihovnické zpracování je také nejlepší zárukou toho, že tato archivovaná forma publikací bude nějak k nalezení z nejrůznějších hledisek, včetně těch, která nás (většinou) v aktuální historické situaci nenapadnou (naproti tomu třídění či názvosloví v různých databázových systémech nejsou obvykle schopné žádné operativní reakce na nové potřeby, během vývoje bývají dokonce se ztrátami obsahu upgradovány na nějaké pokročilejší IS apod.).

Mnohým z pár možných čtenářů této skici se bude zdát takové apelování zbytečné, protože si přece může uložit každý zájemce, co a jak chce. To je samozřejmě pravda. Jenže to si jednak budou „pro strýčka“ ukládat obsah do jisté míry zbytečně další a další, ačkoliv by ve skutečnosti mohli využít utříděné fondy knihoven, navíc snad pravděpodobně trvanlivější i lépe prohledatelné, než vlastní disky. Nemluvě o tom, že archivy internetových zdrojů jinak nedávají vůbec žádné záruky udržitelnosti informací a po delší době skutečně nastává velký úbytek dostupnosti.

Vídáme sice články o pozoruhodných „kronikách“ webů na archive.org, např. v archivovaných verzích lze dosud dohledat leccos, včetně pradávných koncepcí, směrnic či výročních zpráv památkového ústavu. Ale pátrat ve starších webech někdejších samostatných poboček, to už je tvrdší oříšek, ale také lze leccos dohledat. Kdyby ovšem i jejich obsah byl dostupný v knihovních fondech v nějaké kapacitně nenáročné podobě (bez grafického balastu apod.), bylo by možné jej zpřístupňovat vlastně trvale (mj. předpokládejme i vyrobení tištěné, „trezorové“ verze). Webarchiv NK sice periodicky „sklízí“ celý českých internet, ale ve veřejně přístupné části zatím podporuje uživatele vždy jen několika klíčovými slovy a zatím nerozvíjí podrobnější zpracování obsahu (rejstříky obsahu podstránek apod. – ale to je právě to, co by bylo možné vlastně jen v podobě „stabilních“ kopií vybraných verzí stránek, sice možná neobsahujících aktualizace, ale ušetřených rizika redukcí či smazání; nicméně bez rozlišení obsahu verzí nebude ani s pomocí takových nástrojů efektivní práce s obsahem).

2017/10/09 Posted by | archivace, dostupnost dat, koordinace dat, standardy, udržitelnost dat | | 1 komentář

   

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Collective Intelligence

Creating places where people can flourish

EAHN | Site-Wide Activity

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

a medievalist's blog about reading, writing and the impact of books from ancient times to the digital age

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge