Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Námět pro Národní památkový den

Úspěch akcí jako Dny evropského dědictví, Mezinárodní den archeologie, Mezinárodní den památek a historických sídel ICOMOS, Dny lidové architektury, Noc muzeí aj. je dnes již bez diskuse. Samozřejmě za tím stojí úsilí řady lidí, a také několikaletý vývoj, kdy se k akcím často až postupně s rozpaky připojují instituce nejprve znepokojené (např. v NPÚ trvalo řadu let, než byly akceptovány EHD či MDPS) a asi organizačně hledající kapacity a příděl provozních prostředků. Některé akce ovšem ukazují, že vytrvalé úsilí prvotně zcela neformální může spustit úplnou lavinu akcí, jak je tomu v případu MDA.

Přínosem řady takových akcí je zpřístupnění památek, jež jsou jinak veřejnosti uzavřené. Ale zejména při MDA jsou zájemcům nabídnuty mnohé zdroje informací o archeologické disciplíně jako takové; přednášky, vycházky či výstavy ukazují aktuální objevy a pomáhají je poznat v širších kontextech, včetně mezinárodních.

Asi není příliš zkratkovitá úvaha, že podobnou akci potřebuje jako sůl i památková péče. Výše zmíněné akce totiž směřují k obecenstvu zaměřenému spíše „turisticky“, tedy zájemcům o památky. Ale vlastní problematika památkové péče zůstává stranou, není tak zdůrazňována, jak si zaslouží. V nynější době by asi již bylo možné uspořádat setkání památkářů se zájemci o památkovou péči – tedy o metody a výsledky výzkumů, o evidenci a dokumentaci památek, o poznání základů kvalifikované památkové péče, o to, co odborná památková organizace nabízí vlastníkům památek, co publikuje, co chystá na zpřístupněných památkách apod.

Např. v Rakousku nebo Bavorsku mají podobné „domácké“ akce již tradici, takže by bylo možné využít tamní zkušenosti. „Národní“ rozměr by také mohl více zacílit pozornost k „domácím“ otázkám, tématům či problémům. V tomto směru zřejmě veřejnost uvítala již opakovaně pořádané dny otevřených dveří tuším v ÚOP NPÚ v Olomouci či Plzni. Nyní navrhovaný červnový termín by také mohl podpořit zájem škol o účast, ale také upozornit kulturní turisty na to, co by jim nemělo uniknout v počínající letní sezóně apod.

Reklamy

2017/10/19 Posted by | NPD, participace, prezentace | | Napsat komentář

Rok památkové krajiny 2017

Je zajímavé, jak široce je kulturní krajina vnímána, od přístupu čistě národohospodářského až po místo kontemplace či podnět ke snění o minulosti či nekonečnu…

Osobně to nemohu nijak podrobněji z odborného památkářského hlediska pojmout, takže si říkám, že třeba v letošním „mediálním“ tématu NPÚ „Kulturní krajina 2017“ načerpám jednak přehled, jednak se seznámím s případnými zdroji informací, jak je nakonec potřebuje i občasný pisatel blogu…

Pohled na příslušné heslo na Wikipedii (teď je tam už aspoň zmínka o památkových souvislostech kulturní krajiny) i na některá další místa mi však ukázal, že obecně je kulturní krajina vnímána především jako hospodářský „zdroj“, případně záruka budoucího udržitelného zdravého života, kterou je třeba již dnes chránit z hledisek ekologie. Prakticky jen mezi památkáři a částí krajinných architektů je kulturní krajina chápána jako historická kultivovaná krajina, kterou je třeba chránit i jako zděděný kulturní a tvůrčí odkaz a pro její estetické hodnoty.

Proto jsem se chtěl pokusit podnítit práce na nějakém přehledném a snadno dostupném zdroji informací, poskytujícím dobrou orientaci v celé sféře krajinné památkové péče (od historického studia po konzervační metody a péči o stále živé dědictví nejen parků a zahrad). Trochu jsem o tom hovořil i s odborníky, kteří tento deficit také pociťují. Ale uvidíme, zda se podaří najít nějaký soulad v názorech o způsobu i volný čas…

Je jistě pravdou, že mně samotnému, ale asi nejen mně, unikají nepochybně v rámci vědeckých aj. výzkumů vytvořené podobné zdroje. Ale ty např. nejsou navázány na nějaký komplexnější „tezaurus“ památkové péče. Možná by tak byla příležitost získat nějaké již zpracované podklady a využít je v rámci roky plánovaného výkladového slovníku památkové péče nebo podobně. A případně také ve spolupráci se specialisty doplnit, co ještě řečeno nebylo, protože je to třeba pro znalce příliš samozřejmé.

Uvidíme. Zde zatím úvodní poznámka a vysloveně pracovní předsbírka možných pojmů pro zařazení, ale i pro uvědomění si dalekosáhlosti všech souvislostí všeobjímajícího krajinného a přírodního začlenění kulturního dědictví a našeho závazku k udržování a posilování jeho kvality.

Veltrusy (ME), zámek

Veltrusy.

Pochopení a případnou spolupráci předem vděčně vítám s vírou, že by to mohlo prospět… Ozvat se lze zde v komentáři, zprávou na FB či jinak.

© Jan Sommer, 20170210

2017/02/10 Posted by | participace, slovníček | | 1 komentář

Čtení historických fotografií, v. 2.0

V časopisu Zprávy památkové péče (roč. 76, 2016, č. 1) jsme získali v několika článcích z různých hledisek pojaté impulzy k většímu zájmu o obsah hojných historických fotografických sbírek spravovaných Národním památkovým ústavem zejména v rámci mobiliárních fondů hradů a zámků (zjednodušeně řečeno). Upozornění na často jedinečné sbírky lze leda vděčně uvítat.

Ale k námětům a výzvám ke čtení ve fotografiích snad lze na oplátku upozornit na naléhavou potřebu tyto fondy scanovat a zpřístupňovat na internetu, a to zejména s cílem získávat další doplňky a podněty od „externích“ „čtenářů“ fotografií. Předložené články se totiž až nápadně obracejí „jen“ ke kurátorům sbírek, jimž sdělují, jak mnoho je třeba zjišťovat, aby mohl být námět snímku precizně „přečten“ a popsán. Nicméně i z toho, jak je postup takové potřebné práce popisován, jasně plyne, že další specialisté nebo i nahodilí znalci nějakého tématu či místa mohou prospět dalšími upřesněními, kterých není vhodné se zříkat tím, že snímky nebudou veřejnosti dostupné.

Např. se snad mohu pokusit znázornit, co mám na mysli, pomocí snímku reprodukovaného u jednoho z podnětných článků.

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 57, obr. 1.

Analýza obsahu snímku je zaměřena na určení typu kočáru a identifikaci vyobrazených osobností, což je doplněno odhadem, že „s největší pravděpodobností jsou dámy na vyjížďce v zámeckém parku Valdštejnského paláce v Praze“. Pokud tedy v této podobě bude snímek dostupný on-line, snadno někdo doplní upřesnění, že se jedná o zahradu Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně, a to přesně místo před arkádou saly terreny, ze které je viditelná dolní část dvou sdružených sloupů a plastické členění zadní stěny. Pokud se totiž takto popis doplní, bude možné snímek snáze nalézt v dalších souvislostech, a pak dost možná získat detailnější komentáře (třeba ke kované mříži ve vstupní arkádě v pozadí).

Podobně mohou být další snímky, možná jedinečné svou historickou výpovědní hodnotou, dostupné libovolnému výzkumnému záměru, což může vždy jedině prospět náležitému docenění památkových hodnot.

Snad tedy lze navrhovat, aby vhodně utříděné snímky byly systematicky zpřístupňovány na internetu on-line a přispělo se tak jednak k jejich širšímu odbornému i laickému využití (jakožto součásti kulturního dědictví), jednak ke zpřesňování jejich identifikace a popisu umožněním participace zasvěcených osob.


Ed. 20160807-0840: Šanci k dalším uplatněním pak najdou i snímky prezentované s jiným záměrem, např. jako pobídka k jejich mnohostrannému studiu, ovšem na papíru s nepochybnými omezeními z hlediska dopadu. Papírová verze je jistojistě podstatná, ale důvod ochudit se o přínosy té elektronické není!

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 61, obr. 6.

Nedávno jsem se pokusil upozornit na potřebu podobného zpřístupňování ve stylu webu 2.0 a vyšších např. v souvislosti s předloženou lamentací nad nezájmem o využití (nejen) středověkých vědeckých rukopisů.

Anebo jsem si dovolil postesk nad nemožností pomoci komentářem k vylepšení údajů o velkoryse zpřístupněných sbírkách muzeí a galerií Pardubického kraje. (Ed. 160807-0910: Nakonec ještě připomínku: V glose, kde jsem vysvětlil, že vyobrazená budova popisovaná zcela záhadně, je burza v Kodani, jsem opomněl upozornit na to, že v popisu předmětu je dokonce slohové zařazení zmateční. Snad to může být aspoň podnětem k zamyšlení nad potřebností nějakých zpětnovazebních vylepšení podobných zpřístupnění dat, obecně nepochybně přínosných.)

Brání takovým vylepšením funkce obavy z komentářového spamu? Pak by bylo snad možné aspoň poskytovat nějaké kontaktní údaje, okénko k zaslání dotazu či námětu. Asi ideální by bylo umožnit komentáře registrovaným uživatelům. Ale když takto vybaveny nejsou ani eSbírky, ani Europeana, tak se to asi nezdá být potřebné.

2016/08/07 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, OA, participace, recenze | , , | Napsat komentář

Architektura doby lucemburské a veleslavný jubilejní rok Karla IV.

Svým způsobem legendou se stala aspoň v úzkých odborných kruzích specialistů na historii gotické architektury kniha Václava Mencla Česká architektura doby lucemburské. Vyšla v roce 1948 jako výsledek snahy rehabilitovat a zdůraznit český podíl na vývoji vrcholně gotické a předhusitské architektury, který byl „logicky“ popírán německými badateli a opomíjen z pohledu francouzské či anglické perspektivy. Menclovi se podařilo bohatým jazykovým stylem „rozklenout“ fascinující příběh senzitivního, prostorového či světelného „rozměru“, kterým bylo obdařeno jinak přísnými pravidly svázané gotické tvarosloví. V tomto rozmělnění „klasicky“ katedrálních „kánonů“ dokonce vystopoval katalyzátory formálních rozehrání architektonických článků potřebné pro zrození pozdní gotiky. (Ta pak nikoliv náhodou dosáhla jednoho z vrcholů ve Vladislavském sálu v Praze.)

Kostel sv. Víta, jižní předsíň

Jižní předsíň chrámu sv. Víta v Praze.

Ale vraťme se k dnešku…

Připomíná se nám – s vehemencí, s jakou jsme se ještě u historických témat nesetkali, – význam doby lucemburské pro naše země. Slyšíme o jídle, intimitě, slavnostech, symbolice, příbězích… Stranou nezůstávají umělecká díla, protože přeci jenom, co jiného ukazovat. Někam jsou za draho převáženy kamiony exponátů, což, věřme, povede k nalezení nějakých dosud netušených souvislostí. Samozřejmě nelze upřít milovníkům umění to potěšení zhlédnout originály prostě pro svou radost.

Z veleširoké nabídky pro projevení sounáležitosti s otcem vlasti pak následují až po videomappingy např. specializované výstavky plastových panelů, zaměřené na regionální či tématicky specializované výběry. Zde se nám již nejednou objeví i architektura.

Zatím zřejmě nebyl avizován nějaký nový syntetický pohled na architekturu doby Karlovy i celé doby lucemburské, spolu s jistě potřebným zasazením do širších souvislostí. Jak to ostatně velkoryse provedl i Mencl. Tehdy mu byl vskutku skvělým partnerem Dobroslav Líbal se svou Gotickou architekturou v Čechách a na Moravě. Líbal se pak ještě k celé předhusitské architektuře vrátil v Katalogu gotické architektury v České republice do husitských válek, kde vypracoval hutné popisné charakteristiky staveb ve snaze poskytnout oporu dalšímu srovnávacímu bádání.

Dnes bychom ovšem měli využít pokročilých informačních technologií (jejich potenciálu si byl ostatně i Líbal velmi záhy vědom a do jejich prostředí obratně vstoupil s rozsáhlým přehledem hodnot našeho památkového fondu, dnes ovšem asi odpočívajícím v několika výtiscích na regálech institucí). Tj. např. začít u katalogu, nejspíše vycházejícího z Památkového katalogu; ten však zřejmě zatím neumožňuje snadné vytváření tématického výběru ani propojení s nějakými daty sbíranými v jiném systému. Každopádně je zřejmé, že by věci prospělo otevřené týmové prostředí. K tomu však zřejmě širší naladění dosud nenastalo.

Potřebnost takového „projektu“ vyplývá nejen z obecného vývoje přístupů k památkám, ale i z toho, že řada památek byla během let podrobena podrobným průzkumům, jež tu více, jinde méně korigovaly naše odborná hodnocení, předatovaly dobu výstavby památek, zpřesnily znalosti slohových souvislostí apod. Jistěže by taková práce vyžadovala nějaký ten rok. Možná se něco takového třeba i právě dokončuje a naším úkolem je jen se těšit na výsledek. Ale protože vše nasvědčuje tomu, že stejně bude poznání stále upřesňováno, nebylo by určitě na škodu takové otevřené „prostředí“ pro sdílení upřesňovaného povědomí iniciovat kdykoliv.

Samozřejmě vždy s vědomím, že je správné každý takový výběr budovat jako „výpis“ z komplexního systému, který ale při své otevřenosti bude schopen strpět jakoukoliv neúplnost, postupné vytváření. Vzorem v tom je zejména fungování Wikipedie.

Tak třeba bychom vůbec netratili, kdyby se taková spolupráce začínala rodit. Nebyl by to špatný narozeninový počinek… A možná i odpověď na Menclovu výzvu…

cp20160514-kolin-kl

Kolín, jižní strana závěru kostela sv. Bartoloměje.

2016/05/14 Posted by | participace, Uncategorized | , , | 1 komentář

Pragdetail dvouletý slibuje rozšíření práce s dokumentovanými detaily staveb?

Odborníci i širší veřejnost testují různá „řešení“ pro sdílení informací o památkách a zpracovaných dokumentacích. K průkopníkům mezi odbornými pracovníky památkové péče jistě patří autor webu Pragdetail. Efektivně kombinuje on-line dostupná řešení a kombinací databáze, map a stránek s „galeriemi“ obrázků a vytváří přehledné typologické výběry prvků staveb z Prahy (a postupně přidává další lokace). Nicméně vzniká otázka, proč nepropojit také např. portál, vrata, zábradlí či domovní znamení z jediného domu? Proč po nich pátrat v jednotlivých tématických mapkách či jinými cestičkami.

Možná se blíží řešení i v tomto směru. Mohla by to naznačovat galerie detailů pražského domu čp. 510/I na staroměstském Havelském trhu. Autor se rozhodl sloučit snímky různých „sort“ detailů jediného objektu. Zájemci o přehlídku vědomostí a nálezů z jediné nadprůměrně cenné stavby to nepochybně ocení. Přitom je tím zachována možnost jednotlivé detaily zatřídit i podle příslušného typu. Pokud v takových typologických přehledech bude uveden i odkaz na příslušný objekt a na jeho stránce bude možné se seznámit s dalšími prvky, kterými se honosí, ocitneme se náhle místo jednotlivých izolovaných stránek rovnou v… informačním systému.

cp2016-pragdetail

Pokud by se ovšem autor časem rozhodl sbírku nějak doplňovat, bylo by potřebné snímky nějak chronologicky odlišit (řadit).

To jistě vyvolá i další otázky. Zejména ovšem tu, ke které se opakovaně vracím, proč na tvorbě takových sbírek nespolupracovat s dalšími zájemci o poskytování informací. Samozřejmě v tom není stopa výčitky, spíše je Pragdetailu třeba děkovat za náměty a snad i inspiraci jiným lidem kolem památek, možná i samotnému informačnímu systému památkové péče.

Vzhledem k uvedeným možnostem kombinací, snadnějšímu odkazování apod. je testování a provozování řešení podobných tomu zde citovanému mnohem vhodnější, než dnes tak oblíbené sdílení „dokumentů“ na Facebooku (přitom je ale vhodné užívat FB apod. k avizování aktualizací, to je vcelku bez diskuse.)

Problém ovšem do značné míry spočívá v tom, že neexistuje vlastně žádná platforma pro podobnou mnohostranně užitečnou součinnost, k čemuž by se jistě nejeden zájemce rád přidal. Ale můžete třeba v komentáři upozornit na další podnětné příklady.

2016/04/05 Posted by | detaily staveb, OPD, participace, publikační činnost, weby | , , | Napsat komentář

NPÚ oficializoval spolupráci s Wikimedií ČR

Po letech neformálních snah a aktivit (ty mé nejméně oficiální mohly vyvolávat i komplikace, např.) byla přijata rámcová dohoda o spolupráci obou institucí – státního odborného a vědeckého pracoviště s občanským spolkem zajišťujícím tvorbu české verze Wikipedie. Nevím, že by vše dosud probíhalo vždy tak hladce, jak to Wikimedie líčí, ale z hodnostářského pohledu nejspíše ano.

Každopádně můžeme nyní očekávat příznivý vývoj hlavně pro ty, kdo na internetu hledají informace o památkách. V obsáhlých informačních systémech NPÚ operativně dohledat podrobnosti o hodnotách památek není snadné (seznam kulturních památek ve smyslu PZ, IS NPÚ), na Wikipedii zase existuje jen výběr informací, tak jak jej vypracují nadšení wikipedisté. V jejich řadách se ovšem vyskytují i památkáři (což pod tradičními přezdívkami editorů mnohdy není nožné poznat).

Spolupráce by asi mohla vést ke snadnějšímu propojování identifikačních údajů kulturních památek. Na Wikipedii pro to bylo uděláno mnohé, např. stojí za zmínku už taková „drobnost“, že v seznamech památek, které vznikly zejména ve vazbě na organizování českého kola fotosoutěže Wiki miluje památky, jsou důsledně uváděny odkazy na oficiální seznam památek NPÚ. Rovněž je tento odkaz uváděn u hesel jednotlivých památek na Wikipedii. Na webu NPÚ však zatím identifikační oficiální popisy památek dostupné nejsou.

Věřme, že tedy nyní stojíme z hlediska dostupnosti informací o památkách na bodu významného obratu k lepšímu. Nadále k tomu, neformálně viděno, může přispět každý (památkáře lze vyzvat, aby jen nedokonalosti na Wikipedii nekritizovali, jak je mnohdy „dobrým“ zvykem, ale prostě je bez otálení napravili…).

Nicméně možností koordinace oficiálních dat s „lidovými“ je stále mnoho. Může se jednat o fotobanky, databáze různých druhů památek (např.) či jejich regionálních přehledů (drobné památky nejen na Plzeňsku) apod. Na skloubení takových snah a projektů by „vydělali“ všichni.

2015/05/27 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace | , | Napsat komentář

Co mi trochu chybí v projektech NAKI? Pokus o stručný (neobjektivní!) výběr

[Subjektivní názor, bez založení na detailních znalostech o příslušných procesech… Díky za pochopení.]

Zmiňoval jsem tu již loni jeden svůj námět, vytvořený po výzvě k takovým podáním v rámci památkové instituce; nakonec ovšem neúspěšný. Nyní, v reakci na výzvu MK k předkládání námětů do další kampaně jsem se pokusil si sestavit základní myšlenky, které bych možná rozvíjel, kdyby byl jejich význam akceptován.

1.

Navrhuji projekt koordinující ostatní projekty. Ne snad organizačně, administrativně, či z hlediska koordinace činnosti řešitelů, jak to obstarávají příslušné odbory či oddělení MK i NPÚ, ale s ohledem na koordinaci evidenčních projektů vč. vydávaných metodik (cílem by mělo být prosadit sjednocení standardů napříč oborem i institucemi, kterým je vytváření metodik zadáváno; např. v metodických publikacích se sice argumentuje zaváděním nějakého standardu pro evidenci památek, jejich souborů, ale i prvků apod., ale struktura, názvosloví apod. v těchto standardech je mnohdy nejednotná; tím se komplikuje nebo zamezuje snadná přenositelnost informací mezi různými sférami činnosti /výzkumy, projektování oprav, evidence památkového fondu/; v zásadě by bylo cílem prosadit do oboru památkové péče standard CIDOC-CRM = ISO 21127:2006).

Základním výstupem by byla metodika pro uspořádání (zpracování) dat o památkách napříč ostatními metodikami, projekty, činnostmi při ochraně památek apod.

2.

Návrh a realizace informačního webového prostředí projektů vědy a výzkumu i metodických výstupů. Dosud existuje jen nepříliš obsáhlá informace o projektech na webu NPÚ, naštěstí ovšem periodicky aktualizovaná. Jen několik dosavadních metodických projektů bylo představeno samostatnými weby, většinou ale bez potřebných aktualizací (zdařilým vzorem je projekt Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón). Realizací návrhu by bylo vytvořeno prostředí a redakční zázemí pro on-line součinnost týmů řešících projekty vědy a výzkumu i pro následné publikování výstupů, jejich komentování, diskusi během příprav i výměnu poznatků po vydání finální verze apod. To jsou moderní možnosti, které dosavadní vydání tiskem a elektronicky ve formátu pdf prakticky vůbec neumožňuje (přitom i sami autoři metodik jsou si vědomi rychlého vývoje např. metod měřické či fotografické dokumentace, a tím potřeby operativněji reagovat na aktuální situaci).

3.

Vytvoření „globální“ oborové metodiky, která by poskytla přehled o souvislostech jednotlivých metodik a detailně orientovala veřejnost v problematice. Vzorem může být rakouská příručka památkové péče.

4.

Vytvoření odborně maximálně kompetetní, ale obecně co nejsrozumitelnější příručky pro vlastníky památek i další zájemce o základy hodnot našeho kulturního dědictví i standardy jeho ochrany. Asi nejlepším vzorem v tomto smyslu je bavorská Denkmalfibel.

5.

Koncepce a zavedení fundovaného populárního časopisu o našich památkách. Základem obsahu by byly zprávy odborníků stylizované pro širokou kulturní veřejnost. Články by seznamovaly s aktuálními objevy, s výsledky systematických výzkumů, s probíhajícími restaurátorskými pracemi apod. Mohly by také představovat pracovní metody, objasňovat odborné termíny, prezentovat zajímavé památky s „příběhem“. Velký význam by mělo obsazení redakce kvalitními odborníky, jazykově disponovanými a schopnými též samostatně zpracovat i dodané vědecké podklady, redakčně podpořit „nepsavé“ autory apod. Vzorem pro úvahy by mohl být např. někdejší časopis Brána památek.

6.

Slovník památkové péče. On-line (a případně i tištěná) encyklopedie oboru v komplexním pojetí. Koncepce by umožňovala prezentaci v různých úrovních podrobnosti (pro širokou veřejnost, pro odbornou praxi, ale i pro vědecké kruhy) a v celé šíři (od termínů filosofických a etických až po detaily fyzikálně-chemických analýz či restaurátorských postupů). Tato platforma by byla navázána na Památkový katalog, ale současně by sloužila vzdělávacím projektům (edukačním centrům). Koordinovala by také slovníkové výstupy, jež jsou jedním z úkolů odborných metodických center NPÚ. Koncentrovala by tak i podklady pro vytváření slovníků památkové péče, pro specializované slovníky jednotlivých oborových metodik apod.

7.

Pořádání výročních odborných a vědeckých konferencí oboru památkové péče. Poslední byla před kolika asi lety? Když jsem se lidí vyptával, nedali jsme rok dohromady.

2015/03/22 Posted by | monumentologie, participace, standardy | , | Napsat komentář

Koncept výzvy kulturním, paměťovým, výzkumným a památkovým institucím k součinnosti při vytváření a správě informací o kulturním dědictví, původně nedílném

Na základě průběhu a výsledků pracovní schůzky k tématu zkoumání, sbírek a evidence historických cihel s kolky, ale také ve vazbě na dřívější proklamace v tomto smyslu (např.) vlastně nemohu jinak, než zkusit formulovat výzvu všem, kdo se zabývají vytvářením, správou a prezentací informací o kulturním dědictví a zkoumáním památek, aby v maximální technicky dosažitelné míře sjednocovali své informační systémy o památkách všeho druhu, neboť kulturní dědictví je nedílné (samozřejmě chápu i to, že bariéry mezi existujícími systémy informací jsou výsledkem nepominutelného historického vývoje, nicméně tyto „tradice“ je třeba překonávat).

Kulturní, paměťové, výzkumné i další oficiální instituce, při správě informací o kulturním dědictví vždy hledejte cesty ke spolupráci, sdílení dat a jejich snadnému zpřístupnění veřejnosti (co zákony dovolí; kde zákony vytvářejí bariéry, je třeba usilovat o jejich modernizaci).

Kulturní dědictví je komplexní, a tak by měl být uspořádán i systém informací o něm. Informační systémy vytvářejte vždy s výhledem součinnosti s ostatními správci dat, v maximální možné míře je otevírejte veřejnosti a cíleně vytvářejte cesty ke spolupráci s angažovanými občany a jejich společenstvími. Takový postup pomůže vědeckému výzkumu, kvalitě konzervátorské i restaurátorské činnosti, systémovosti a fundovanosti souvisejících odborných a správních úkonů při zákonné ochraně památek, bude důležitým příspěvkem k širšímu angažování veřejnosti i základnou spolupráce s občany (privátní badatelé, sběratelé, ochránci památek, mládež, studenti příslušných oborů). Je pravděpodobné, že k tomu bude třeba vytvořit mezirezortní a mnohooborové výbory či pracovní skupiny a zajistit určité prostředky. Protože však efektivní postupy povedou např. k omezení duplicitních zpracování či správy informací, lze očekávat přínos z hlediska časových i jiných nároků.

Možní zájemci se k výzvě mohou připojit zde v komentářích, mailmo či na FB, případně to bude možné později, pokud by vzniklo definitivní znění.

V komentářích uvítám i případné náměty k upřesnění uvedeného textu.

2015/02/21 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace | | Napsat komentář

Lze si představit, co bude umět památkový informační „super“systém?

(Předesílám, že nejsem ani informatik, ani programátor či systémový inženýr.)

Odvážil jsem se k tomuto poněkud překotnému souhrnu (či spíše souboru útržků) jednak jako k výčtu představ o dobrém zpřístupnění informací (nejen) o památkách, který po přečtení ještě rád koriguji, jednak v reakci na výzvu, abych tedy vyjádřil, co v zásadě myslím, když stále „přezíravě“ vyčítám obětavcům jejich dobře míněné a vstřícné zpřístupňování dokumentace památek na různých webech, vč. Facebooku, Rajčete apod., a žehrám, že by informace měly být „kumulovány“ v jednom přehledně uspořádaném systému (aniž naznačím, co myslím).

Dlouhodobě sleduji trendy ve zpřístupňování informací o kulturním dědictví, i když zdaleka nezvládnu informatické či technické souvislosti, reálně ovšem nepominutelné. Spíše jsem uživatel, který by rád rychle našel, co potřebuje, a když naráží na potíže, klade si otázku, zda je nedovtipný, nebo je prohledávaný web nepřehledný. Moje určitá uživatelská nedostatečnost by přitom asi měla být producenty informačních systémů předpokládána – myslím, že se moc neliší od průměru. Současně toužím po existenci nějakého systému, do kterého bych mohl cennější položky ze svého „archivu“ vložit, a tím snad přispět k obohacení památkových informací a svůj příspěvek tak učinit součástí systému, ve kterém bude k dispozici všem v logických souvislostech.

Sledování trendů mě vedlo k přesvědčení, že velká část producentů informačních systémů jednak přeceňuje schopnosti uživatelů, přičemž jim v optimalizaci stránky a struktury dat brání přesvědčení, že nespokojených uživatelů je minimum, že ti, co nic nenajdou, jsou prostě naschvál hloupí, jednak většina producentů hledá vlastní cestu, tzn., že s nikým nespolupracuje, nebere ohled na převažující způsoby zpřístupnění, na které jsou lidi zvyklí, vymýšlí vlastní kategorie, terminologii apod.

Tomu do značné míry napomáhá přesvědčení vrcholných instancí, že nejhorší je centralistický dirigismus a že je hlavně jejich úkolem všem popřát volnost a těšit se na výsledky neomezované invence tvůrců informačních systémů.

Vždy jsem doufal, že třeba zpracovatelé a předkladatelé nějakých památkových informací sami nahlédnou, že koordinace dat bude přínosná pro všechny… Mezitím ovšem většina poskytnutých dat je technicky nespojitá (a většinou bez značných nákladů nespojitelná), obsahuje spousty duplicit (ale také třeba fotek stejných objektů z různých dob, ale rozmístěných po internetu), rozdílných lokalizací, nejednotně pojmenovaných.

To nejspíše bude stále znovu zdrojem radosti z objevu nějakých zapomenutých fotek, o kterých „dosud nikdo nevěděl“.

Oficiální instance zřejmě ani dnes nejeví zájem něco na dosavadním stavu měnit. Jednu dobu jsem doufal, že by mohlo pomoci přesunutí „našich“ dat na Europeana, takže co nenajdeme v našich IS, našli bychom „přes Brusel“. Uvidíme, zatím se zřejmě potýkají s ohromnými kvanty dat, nekonečnými diskusemi o kategoriích a terminologii, nekázní poskytovatelů dat při lokalizaci apod.

Vždycky jsem se snažil nějak lidi přesvědčovat, že tu je a trvale roste vážný problém. Jenže většina lidí uvažuje asi v intencích historky Umberta Eca, líčící důležitost stálého píditelství při hledání literárních pramenů. Když tak někdo něco na síti objeví, obvykle si informaci ponechá, v lepším případě se podělí na blogu (nejlepší ukázka archivalia) či na FB. Tam obdrží pár palců… Čili nejsou lidi s to spolupracovat ani na budování nějakého rejstříku, mj. odkazujícího na on-line dostupné digitalizáty.

Obvykle lidi říkají, že co potřebují, vygooglují. Ale zkuste se podívat do statistik svého webu apod., jaké kombinace slov je přivedou na Vaši stránku… Vidíte, že velmi často hledají něco jiného apod. Samozřejmě je to nezastupitelný postup, ale neřeší tu potíž s paralelní produkcí informací, pokud jde o památky, tak nakonec většinou vlastně prakticky stejných (zámek má vždy stejný počet pater, stejnou mansardovou střechu, stejný sled majitelů, světec drží stejnou knihu či planoucí srdce…).

Spolupráce

Pokud by dnes měl být nějaký „super“systém informací o památkách vznikat, bylo by vhodné, aby vytvářel prostor pro snadnou součinnost. Tak snadnou, aby to co nejvíce lidí přesvědčilo, že má cenu se podílet.

Je pravdou, že dnes je nejlepším modelem v tomto směru Wikipedie.

Struktura dat

To je velmi náročný problém. Možná zvládnutelný pro specializované obory, jakým jsou třeba historické vodní mlýny. Nicméně „super“systém by musel být schopen náročnějších operací, než třeba vyhledat informace o „složeních“ a jejich výskyt. Čili by asi členění kategorií dat mělo mít nějakou rozumnou efektivní míru detailnosti.

Pro takové rozčlenění by bylo nepochybně vhodné disponovat kvalifikovanými specialisty pro vytváření tezauru. Přitom nelze pominout značnou pokročilost takových pojmových aparátů, často respektujících letité mezinárodní standardy, jaké jsou vlastní sféře knihovnické, ale také muzejnické. Ty se již rozšířily do podoby propracovaných datových standardů, již roky „pilovaných“ na základě praktických zkušeností.

Standardy, standardy…

Bylo by třeba na počátku případné práce na takovém systému všechny standardy prověřit a akceptovat, pokud možno se ale také zapojit do jejich tvorby či aktualizací. Je také možné, že již dnes lze získat licenčně volné dostatečně výkonné nástroje.

CIDOC-CRM. Měl by být modlou každého, kdo se míní seriózně věnovat práci s „památkovými“ daty. S tím souvisejí další standardy pro třídění dat.

Slovníky by měly být zajišťovány vhodně sestavenými komisemi či pracovními skupinami, propojujícími odborníky z různých specializací. Vše by mělo být v každém pracovním kroku zveřejňováno, aby bylo možné získávat připomínky. Tam, kde je to možné, je třeba respektovat již existující slovníky (knihovny, muzea).

Lokace. Pozice každé věci by měla být určitelná v zásadě dvěma údaji. Závazná by měla být souřadnice „objektu“, odpovídající tomu, co se delším vývojem podařilo v informačním systému památkářů (PaGIS). Současně je třeba směřovat k detailní lokaci prakticky bez limitu „přesnosti“, a to ve 3D, v zásadě tak, jak to umožní systémy CAD a BIM.

Časové údaje. Ty by měly umožňovat spolehlivé dohledávání časových údajů z historie každé věci (typicky údaje o jejím přemístění – z místa výroby do místa funkce, pak do místa druhotného užití, potom třeba do muzea, anebo na šrotiště…), ale i místa či osoby (sekerníka, mlynáře).

Znaky věci. Otázky tvaru, materiálu, slohu, typu, funkce apod.

Literatura – odkazy. Bylo by vhodné systematicky pracovat na rejstřících literatury. Na fulltext nebude nikdy tak kompletní spoleh jako na práci s kvalitním rejstříkem. To, co v tomto smyslu nabízejí moderní počítačové nástroje, se velmi málo využívá.

Zpřístupnění dat. Mnohdy vyplývá z velmi individuálních představ pracovníků zadavatele „vizuálu“.

Výsledky vyhledávání. Je třeba co nejvíce usnadnit hledání v souvislostech každého výsledku vyhledávání. Tzn. vypisovat a vyznačovat „věci v okolí“, „věci podobného druhu“ či jinak související (autorství, stáří, místo původu…). Tzn. maximálně využívat propracovanou kategorizaci.

Podrobnost struktury. Systém by měl být schopný pracovat s různě velkými položkami, zahrnujícími různé podřazené struktury, navazujícími na další jevy napříč strukturami (typicky časový údaj). S tím asi souvisejí základní problémy.

Zdroje poučení pro koncepci systému. Velmi důležité je využít maximum informací o dobrých i horších zkušenostech s dosavadními systémy. Zdá se mi, že se v podobných případech velmi často tento krok pomíjí a počítá se tím, že paušálně shrnuté zkušenosti umožní koncepci nového systému, prostého všech dosavadních obtížných much. Nebo se aplikují nějaké „prefabrikované“ metody „manažerského“ průzkumu bez ohledu na zkušené uživatele z oboru.

Pro komunikaci názorů, očekávání, pro znázornění různých představ o prioritách, očekávaných funkcích apod. je podle mého zvláště vhodné shromáždit od řady seriózních tvůrců i uživatelů informací tipy vhodně řešených stránek (písemně, ale možná i na videu). Zejména by měly být takto ukázány funkce, které respondentům připadají něčím vhodné, usnadňující orientaci v obsahu stránky. Komunikace o takových námětech s více lidmi je vodná proto, že velmi často pracují s informacemi z určité jazykové oblasti, která je třeba jiným zase uzavřena (např. pro mnohé lidi nepřekonatelná bariéra k databázi německých archeologů, dnes přitom jedné z nejlepších, či k informacím francouzských památkářů, kteří zaujímají již více než 20 let jednu z čelních pozic v oboru).

Začlenění do informačních systémů ČR. Podle mého názoru by systém měl být schopný komunikace se státními systémy evidence čehokoliv (pozemky, movité památky). Pokud by se toto podařilo prolomit, tedy překonat i nepominutelné rozpaky, které takový nápad vyvolá u správců takových systémů, byl by to rozhodující pokrok.

Ze zkušenosti za sebe navrhuji zabývat se i možností tvořit takové informace s využitím nástroje typu wiki (SW Mediawiki). Umožňuje to práci různě zaměřených specialistů, kteří pak nejsou limitováni nutnostmi vyplnění nějakých kolonek, pro jejich specializaci neužitečných a od spolupráce odrazujících.

Vlastní wiki by se mohla stát vlastně již dnes či zítra laboratoří pro ověřování kategorií a jiných členících nástrojů, pro diskuse o terminologii, pro testování stavby hesel apod.

Čili je to celé asi stěží představitelné, a nejspíše i nereálné… Tak se probuďme, a řešme, co nás pálí teď…

2015/02/17 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, participace, standardy, wiki | , | komentáře 2

Zeptali byste se památkáře?

Je zřejmé, že různé mediální kampaně v dnešní době pomáhají zviditelnění čehokoliv. Z důvodů oslovování veřejnosti se jimi musí zabývat i památková péče. Je to významné hned z několika důvodů. Nejen jako „mediální masáž“ veřejnosti, ale na druhém pólu i jako úkol sdělovat lidem poznatky o památkách, více méně získávané na základě poskytování veřejných prostředků.

Jakýmisi festivaly, kde se mohou památkáři ukázat lidem, jsou také různé dny otevřených dveří, kdy mohou lidé přicházet a zvídavě vyhledávat zajímavosti nebo se vyptávat na konkrétní problémy (historické otázky, privátní těžkosti s vlastněnou památkou).

Poměrně zánovní formou jsou ovšem kampaně na internetu. Velký ohlas ve světě si už získala celosvětová akce „Zeptej se kurátora“ (Twitter). V předem vyhlášeném termínu sedí kurátoři muzeí a galerií u počítačů a odpovídají lidem často na velmi speciální otázky, kdy odpovědi jsou většinou zajímavé i pro další obecenstvo.

Zájem rychle vyvolává i kampaň „Zeptej se archiváře“ (AskAnArchivist), protože je jasné, že lidi ve značné míře zajímá genealogie, historie vlastní či jiné lokality apod.

Zdá se skoro nepochybné, že nyní jsou na řadě památkáři. Uvidíme. Výše jmenované akce se vcelku omezují na anglosaský svět. Možná by mohly být inspirací i v našich podmínkách. Samozřejmě by bylo chybou, kdyby takový nápad vyvolával zdržení pro památkáře, stále v nemalé míře vytěžované úřední agendou.

Přesto by to na straně památkářů bylo (další) zřetelné přihlášení k Chartě ICOMOS o interpretaci kulturního dědictví.

2014/11/03 Posted by | participace | , | Napsat komentář

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond