Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Co mi trochu chybí v projektech NAKI? Pokus o stručný (neobjektivní!) výběr

[Subjektivní názor, bez založení na detailních znalostech o příslušných procesech… Díky za pochopení.]

Zmiňoval jsem tu již loni jeden svůj námět, vytvořený po výzvě k takovým podáním v rámci památkové instituce; nakonec ovšem neúspěšný. Nyní, v reakci na výzvu MK k předkládání námětů do další kampaně jsem se pokusil si sestavit základní myšlenky, které bych možná rozvíjel, kdyby byl jejich význam akceptován.

1.

Navrhuji projekt koordinující ostatní projekty. Ne snad organizačně, administrativně, či z hlediska koordinace činnosti řešitelů, jak to obstarávají příslušné odbory či oddělení MK i NPÚ, ale s ohledem na koordinaci evidenčních projektů vč. vydávaných metodik (cílem by mělo být prosadit sjednocení standardů napříč oborem i institucemi, kterým je vytváření metodik zadáváno; např. v metodických publikacích se sice argumentuje zaváděním nějakého standardu pro evidenci památek, jejich souborů, ale i prvků apod., ale struktura, názvosloví apod. v těchto standardech je mnohdy nejednotná; tím se komplikuje nebo zamezuje snadná přenositelnost informací mezi různými sférami činnosti /výzkumy, projektování oprav, evidence památkového fondu/; v zásadě by bylo cílem prosadit do oboru památkové péče standard CIDOC-CRM = ISO 21127:2006).

Základním výstupem by byla metodika pro uspořádání (zpracování) dat o památkách napříč ostatními metodikami, projekty, činnostmi při ochraně památek apod.

2.

Návrh a realizace informačního webového prostředí projektů vědy a výzkumu i metodických výstupů. Dosud existuje jen nepříliš obsáhlá informace o projektech na webu NPÚ, naštěstí ovšem periodicky aktualizovaná. Jen několik dosavadních metodických projektů bylo představeno samostatnými weby, většinou ale bez potřebných aktualizací (zdařilým vzorem je projekt Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón). Realizací návrhu by bylo vytvořeno prostředí a redakční zázemí pro on-line součinnost týmů řešících projekty vědy a výzkumu i pro následné publikování výstupů, jejich komentování, diskusi během příprav i výměnu poznatků po vydání finální verze apod. To jsou moderní možnosti, které dosavadní vydání tiskem a elektronicky ve formátu pdf prakticky vůbec neumožňuje (přitom i sami autoři metodik jsou si vědomi rychlého vývoje např. metod měřické či fotografické dokumentace, a tím potřeby operativněji reagovat na aktuální situaci).

3.

Vytvoření „globální“ oborové metodiky, která by poskytla přehled o souvislostech jednotlivých metodik a detailně orientovala veřejnost v problematice. Vzorem může být rakouská příručka památkové péče.

4.

Vytvoření odborně maximálně kompetetní, ale obecně co nejsrozumitelnější příručky pro vlastníky památek i další zájemce o základy hodnot našeho kulturního dědictví i standardy jeho ochrany. Asi nejlepším vzorem v tomto smyslu je bavorská Denkmalfibel.

5.

Koncepce a zavedení fundovaného populárního časopisu o našich památkách. Základem obsahu by byly zprávy odborníků stylizované pro širokou kulturní veřejnost. Články by seznamovaly s aktuálními objevy, s výsledky systematických výzkumů, s probíhajícími restaurátorskými pracemi apod. Mohly by také představovat pracovní metody, objasňovat odborné termíny, prezentovat zajímavé památky s „příběhem“. Velký význam by mělo obsazení redakce kvalitními odborníky, jazykově disponovanými a schopnými též samostatně zpracovat i dodané vědecké podklady, redakčně podpořit „nepsavé“ autory apod. Vzorem pro úvahy by mohl být např. někdejší časopis Brána památek.

6.

Slovník památkové péče. On-line (a případně i tištěná) encyklopedie oboru v komplexním pojetí. Koncepce by umožňovala prezentaci v různých úrovních podrobnosti (pro širokou veřejnost, pro odbornou praxi, ale i pro vědecké kruhy) a v celé šíři (od termínů filosofických a etických až po detaily fyzikálně-chemických analýz či restaurátorských postupů). Tato platforma by byla navázána na Památkový katalog, ale současně by sloužila vzdělávacím projektům (edukačním centrům). Koordinovala by také slovníkové výstupy, jež jsou jedním z úkolů odborných metodických center NPÚ. Koncentrovala by tak i podklady pro vytváření slovníků památkové péče, pro specializované slovníky jednotlivých oborových metodik apod.

7.

Pořádání výročních odborných a vědeckých konferencí oboru památkové péče. Poslední byla před kolika asi lety? Když jsem se lidí vyptával, nedali jsme rok dohromady.

2015/03/22 Posted by | monumentologie, participace, standardy | , | Napsat komentář

Výzkum k optimalizaci koordinace výzkumných projektů v oblasti památkové péče (námět)

Ještě se krátce vracím k nedávno naznačené „úvaze“ ohledně případné koordinace výzkumných projektů v oblasti památkové péče. Pokusil jsem se v tomto smyslu oslovit určité instance, ale dostalo se mi vysvětlení, že dirigismem a vykazováním plnění jeho pokynů se ještě nic nedokázalo, že je třeba naopak výzkumníky nechat v klidu pracovat  („nerušit – zkoumáne“). To je zřejmě pravda, a také zavádění jakéhokoliv poručníkování rozhodně v mých myšlenkách nebylo ani na chvíli usídleno. Jen jsem myslel na efektivitu práce a usnadnění přístupu k jejím výsledkům.

Ještě jsem však téma potřeboval rozšířit v tom smyslu, že koordinovaně by bylo vhodné postupovat i při publikování výsledků. Aby data byla „spojitě“ využitelná podle tématu sledovaného uživatelem, nikoliv v úzkém rámci jednotlivých projektů.

V praxi aspoň částečně dochází k obsahovým překryvům, anebo naopak „technickým“ nespojitostem – např. různě tématicky zaměřené výzkumy zabývající se stejnými objekty užívají odlišnou terminologii, metadata, mapové podklady, oddělenou fotodokumentaci…

Mnoho kolegů v těchto měsících odkazuje na to, že vše vyřeší Památkový katalog. Vzhledem k pravděpodobným lhůtám, ve kterých zřejmě bude muset být realizován, bych byl spíše opatrný.

Z těchto i dalších důvodů bych navrhl „provozovat“ „sadu“ koordinačních projektů (klidně by to mohly být oddíly jednoho), které by zajišťovaly

  • koordinaci zadávaných/realizovaných projektů – sledování tématických vazeb, vytváření podmínek pro sdílení výstupů v jednotném prostředí, pro jejich implementaci do IISPP…;
  • podporu pro průběžnou komunikaci dílčích výsledků operativními metodami – konference, dílčí publikace výsledků, internetové nástroje pro sdílení (wiki, blogy…);
  • podporu pro potřebné přípravné konference např. u metodických projektů a činnosti pro zajištění koordinace projektů; tedy např. zveřejňování draftů na internetu vč. redakčních prací apod.;
  • podmínky pro vysoce kompetentní zveřejňování výsledků tištěnou i internetovou formou; výběr publikací v dohodě s příslušnými instancemi (Vědecká rada, Ediční rada – která by se měla změnit tak, aby byla s to zajišťovat řízení kvality vydávaných publikací), koordinace posudků, zajišťování redakčních prací na nejvyšší odborné úrovni, spolupráce při vytváření publikačních možností (na úrovni doby, ale při zajištění standardů dlouhodobé udržitelnosti elektronických výstupů apod.);
  • využití výsledků v navazujících úkolech památkové péče, zejména ve smyslu interpretace hodnot památek široké veřejnosti v rámci edukace, popularizační publikační či prohlídkové nabídky.
  • To vše při zajišťování maximální standardní odborné i technicko-realizační kvalitativní úrovně.

Podle mého se nepochybně jedná o náročnou vědeckovýzkumnou práci, kterou nelze oddělit od konvolutu ostatních výzkumů (dotovaných z různých zdrojů) a ani nahradit požadavky na jednotlivé řešitele či výroky nebo pobídkami ze strany hodnotitelské komise, koordinační skupiny projektů, rad pro posuzování projektů apod. (skladba takových instancí mi není známá).

2014/12/07 Posted by | dostupnost dat, monumentologie, publikace, Teorie/praxe památkové péče | | 1 komentář

   

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public