Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Čtení historických fotografií, v. 2.0

V časopisu Zprávy památkové péče (roč. 76, 2016, č. 1) jsme získali v několika článcích z různých hledisek pojaté impulzy k většímu zájmu o obsah hojných historických fotografických sbírek spravovaných Národním památkovým ústavem zejména v rámci mobiliárních fondů hradů a zámků (zjednodušeně řečeno). Upozornění na často jedinečné sbírky lze leda vděčně uvítat.

Ale k námětům a výzvám ke čtení ve fotografiích snad lze na oplátku upozornit na naléhavou potřebu tyto fondy scanovat a zpřístupňovat na internetu, a to zejména s cílem získávat další doplňky a podněty od „externích“ „čtenářů“ fotografií. Předložené články se totiž až nápadně obracejí „jen“ ke kurátorům sbírek, jimž sdělují, jak mnoho je třeba zjišťovat, aby mohl být námět snímku precizně „přečten“ a popsán. Nicméně i z toho, jak je postup takové potřebné práce popisován, jasně plyne, že další specialisté nebo i nahodilí znalci nějakého tématu či místa mohou prospět dalšími upřesněními, kterých není vhodné se zříkat tím, že snímky nebudou veřejnosti dostupné.

Např. se snad mohu pokusit znázornit, co mám na mysli, pomocí snímku reprodukovaného u jednoho z podnětných článků.

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900

Valdštejnský palác, kočár před salou terrenou , kolem 1900. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 57, obr. 1.

Analýza obsahu snímku je zaměřena na určení typu kočáru a identifikaci vyobrazených osobností, což je doplněno odhadem, že „s největší pravděpodobností jsou dámy na vyjížďce v zámeckém parku Valdštejnského paláce v Praze“. Pokud tedy v této podobě bude snímek dostupný on-line, snadno někdo doplní upřesnění, že se jedná o zahradu Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně, a to přesně místo před arkádou saly terreny, ze které je viditelná dolní část dvou sdružených sloupů a plastické členění zadní stěny. Pokud se totiž takto popis doplní, bude možné snímek snáze nalézt v dalších souvislostech, a pak dost možná získat detailnější komentáře (třeba ke kované mříži ve vstupní arkádě v pozadí).

Podobně mohou být další snímky, možná jedinečné svou historickou výpovědní hodnotou, dostupné libovolnému výzkumnému záměru, což může vždy jedině prospět náležitému docenění památkových hodnot.

Snad tedy lze navrhovat, aby vhodně utříděné snímky byly systematicky zpřístupňovány na internetu on-line a přispělo se tak jednak k jejich širšímu odbornému i laickému využití (jakožto součásti kulturního dědictví), jednak ke zpřesňování jejich identifikace a popisu umožněním participace zasvěcených osob.


Ed. 20160807-0840: Šanci k dalším uplatněním pak najdou i snímky prezentované s jiným záměrem, např. jako pobídka k jejich mnohostrannému studiu, ovšem na papíru s nepochybnými omezeními z hlediska dopadu. Papírová verze je jistojistě podstatná, ale důvod ochudit se o přínosy té elektronické není!

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880

Sokolov (SO), zámek, kolem 1880. Repro z Marie FOLTÝNOVÁ: Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 1, s. 61, obr. 6.

Nedávno jsem se pokusil upozornit na potřebu podobného zpřístupňování ve stylu webu 2.0 a vyšších např. v souvislosti s předloženou lamentací nad nezájmem o využití (nejen) středověkých vědeckých rukopisů.

Anebo jsem si dovolil postesk nad nemožností pomoci komentářem k vylepšení údajů o velkoryse zpřístupněných sbírkách muzeí a galerií Pardubického kraje. (Ed. 160807-0910: Nakonec ještě připomínku: V glose, kde jsem vysvětlil, že vyobrazená budova popisovaná zcela záhadně, je burza v Kodani, jsem opomněl upozornit na to, že v popisu předmětu je dokonce slohové zařazení zmateční. Snad to může být aspoň podnětem k zamyšlení nad potřebností nějakých zpětnovazebních vylepšení podobných zpřístupnění dat, obecně nepochybně přínosných.)

Brání takovým vylepšením funkce obavy z komentářového spamu? Pak by bylo snad možné aspoň poskytovat nějaké kontaktní údaje, okénko k zaslání dotazu či námětu. Asi ideální by bylo umožnit komentáře registrovaným uživatelům. Ale když takto vybaveny nejsou ani eSbírky, ani Europeana, tak se to asi nezdá být potřebné.

2016/08/07 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, OA, participace, recenze | , , | Napsat komentář

OPD a Timelina na Facebooku jako možný vzor pro monitoring památek

Při drobném marginálním srovnávacím testu různých způsobů prezentace „památkové operativy“ byla data vkládána také na facebookovou stránku dané památky. Srovnávacím základem byla stránka na blogu, protože ta umožňuje podobně operativní aktualizace prakticky synchronně se sběrem dat. Blog (či jiný typ stránky, kdyby ji bylo možné podobně operativně obsluhovat) má určité výhody v možnostech kategorizace/tagování, které by mohlo umožnit vyčlenění dokumentů souvisejících s danou „akcí“, což je pro posuzování a interpretaci poznatků důležité. Umožňuje i komentování, v jehož rostoucí důležitost v budoucnu je proč věřit. Užití hashtagů umožňuje i Facebook, ale zkušenosti zatím nepřesvědčují, že je zobrazení příslušného výběru kompletní a spolehlivé.

Postupně vytvářená stránka na blogu umožňuje následně (po případném doplnění) vytvořit finální elaborát a „petrifikovat“ jej ve formátu PDF a v podobě výtisku. (Totéž by umožňovala postupně aktualizovaná stránka produkovaná na stránce typu wiki, s kompletní archivací verzí stránky; ve srovnání s blogy je ovšem na stránkách editovaných pomocí SW MediaWiki většinou složitější správa ilustračního doprovodu.)

Postování na Facebooku je ovšem nejvíce otevřené (samozřejmě s tou licencí, že velká část relevantních odborníků s ním vůbec nezachází, takže nemá tušení, že tam případně cokoliv provádíme). Příspěvky je možné aktualizovat, přičemž verze lze zpětně zhlédnout (to je, jak už opakovaně připomínáme, pro historické zkoumání velmi důležité). Pozice postů na timelině ovšem může vést k nepřehlednosti, pokud by souběžně přicházelo více příspěvků k různým tématům. V tomto případě by mohly pomáhat fotogalerie, ale jejich propojení s timelinou není vždy plně ovladatelné (leda snad opakovaným sdílením či sdílením právě přidaných obrázků).

Nicméně je FB asi bezkonkurenční z hlediska „sociálních“ nástrojů, tedy přidávání komentářů, obrázků, odkazů apod. od dalších uživatelů (kteří pak získávají informace o případných dalších reakcích). K efektivnímu dalšímu využití může napomáhat existence dostupné adresy jednoho každého příspěvku.

To jsou tedy přednosti, které stojí za zohlednění při hledání ideální možnosti operativního zpřístupňování operativně sbíraných poznatků a dokumentací, ovšem střádaných v souladu s platným nařízením aspoň v podmínkách NPÚ na jednom místě (MIS). Je jasné, že v řadě případů bude vždy z organizačních a odborných důvodů vhodné zpracovat komplexní zprávu bez průběžného veřejného nakukování. Nicméně často závažnost informací přesahuje specializovaný rámec zkušeností angažovaného týmu či jednotlivce. V neposlední řadě je to významné i z hlediska vzdělávání a „památkového marketingu“ – zdůrazňování významu práce této instituce a ochrany památkových hodnot vůbec. Jistě se najde určitá skupina lidí, kteří stojí o systematičtější zpravodajství o dění v památkové péči, než je to, co po nějaké selekci „priorit“ nabízejí noviny, rádia, televize a zpravodajské weby.

Nakonec o tom může svědčit už i to, že mnohdy se masmédia sama pídí po aktuálních sděleních o objevech a opravách. Kdyby nevěděla, že tyto články mají pozitivní dopad na prodejnost pestřejšího obsahu, zřejmě by to nedělala (i když si jistě musíme a dovedeme představit i existenci redaktorů, podporujících památková témata z vlastního přesvědčení).

Součástí komplexního operativního sběru informací o dění v terénu by tak mohla být i tvorba výběru odborně fundovaně komentovaného, prostředkujícího věcně korektní sdělení, mezi nimiž nebudou chybět i ta, která by se v masmédiích „neuživila“.

K tématu je otevřena dočasná diskuse na AE.

2015/12/06 Posted by | OA, památky v médiích, prezentace, Uncategorized | , , , | Napsat komentář

Práce z pomocných věd památkových on-line (osobnost archeologie Antonín Hejna)

Památková péče sama do jisté míry váhá či průběžně pátrá, má-li teorii, nebo jen zákon, je-li vědou, nebo jen aplikovanou metodou (která aplikuje společenskou poptávku? vědecké výzkumy? evropské dotace?). Někteří památkáři to sami zpochybňují. Nicméně kritéria oboru se zajímavě vyvíjejí, hledají se precizní právní formulace pro výkonnou agendu apod. Spletitému diskurzu jistě prospívá vědecký výzkum a jeho průběžné publikování za účelem sdílení názorů, jejich ověřování a zpřesňování. K tomu je nepochybně důležité probouzení zájmu o otevřený přístup k výsledkům zejména státem dotované vědy (Open Access – OA). Jistě bude důležité, aby se nestal příliš formálním.

„Výsledky“ jsou dosud prezentovány různými způsoby a na různých místech, často na webech iniciativně zakládaných různými výzkumnými týmy. Obsah pak je zpravidla uspořádán dle letory a vědeckého přesvědčení velmi rozdílně a nespojitě (dochází i k případům, kdy po ukončení „projektu“ zmizí i web…). Nepochybně by komunikaci prospívalo jednotné (kvalitní = přehledné, trvanlivé) prostředí, vytvářející logické vazby obsahu, ale i dokumentace (typicky fotek, map, archivních podkladů, publikované literatury off- i on-line apod.).

Na druhé straně „body“, stvrzující hodnotu výzkumu i výzkumníka (důležité pro jeho výzkumnickou budoucnost) se zatím udílejí jen za papírové publikace několika typů, pak za certifikované metodiky, které mohou být dostunpné i on-line (nebo musejí?), a z elektronických zatím zřejmě především za tzv. mapy s odborným obsahem. Ty zatím tvoří mj. i zajímavé podklady možné diskuse vzhledem k nespojitostem vrstev, terminologie, vyznačování, funkcionalit…

Tak či tak je trend a potřeba operativního (i to je důležité!) publikování „výsledků“ částí výzkumníků silně pociťována (logicky jich přibývá, odmítání u jiných trvá). Spolu s tím dochází k publikování na různých místech, opět nespojitě, bez vazby na národní autority, územní evidence, obsahové spojitosti, terminologické jednotnosti… Je to výsledek neexistence jednotného „sdílecího“ prostředí, společného paměťovým, kulturním i dalším institucím. Část vědeckých a výzkumnických autorů intenzivně potřebuje výsledky zpřístupnit co nejšíře, mimo rámec odběratelů papírového periodika apod. Hledají k tomu řešení, které však zatím v našich národních/státních podmínkách nevidíme (jestli jsem něco přehlédl, předem děkuji za komentář dole). Takový udržitelný nástroj možná(?) měl být mezi vůbec prvními projekty vědy a výzkumu.

Paralelně dramaticky narůstá zpřístupňování historické literatury, nakolik se stává volně dostupnou z hlediska autorských zákonů a rozvíjí se technologie scanování a internetového nabízení. Schématicky řečeno (mj. i proto, že zákony mají často různý odpočet!), jsou to práce staré cca 100 let a více.

Mezi současností, kde zřejmě již volné elektronické zpřístupňování lze leda zabrzdit, zašmodrchat (popletenými vyhledávacími aparáty apod.) a znechucovat, a „dávnověkem“, daným k volnému užití autorským zákonem, vzniká mnoho desítek let (70-100) šedé zóny. Díla z této doby v zásadě není možné na internetu šířit. Tomu odpovídá i počínání knihoven, které pilně pořizované scany obvykle zpřístupňují jen v budově nebo nějak oprávněným osobám. Přitom zřejmě odvádějí za zpřístupnění nějaké platby, ze kterých „logicky“ většina autorů nic nemá (nezdá se, že by správci takových poplatků např. vyhledávali autory studovaných prací, aby se s nimi dělili apod.).

Dochází tak k tomu, že např. emeritní vědci hledají způsob pro sdílení svých prací a jejich diskusi v rámci výzkumů, v nichž k obecnému prospěchu pokračují i po penzionování třeba desítky let. To se ale týká i plně aktivních kádrů, které ale zahájily odbornou činnost v době předinternetové. Není myslitelné vynechat i osobnosti, které výrazně působily v minulých desetiletích, ovlivnily a ovlivňují stav dnešní vědy, jistě by rády on-line své práce poskytovaly kolegům či studujícímu dorostu, „jen“ již nejsou mezi námi. Vznikla tu ohromná šedá zóna těžko dostupných tištěných prací minulých desetiletí.

Snad jako účinný příspěvek k zatím spíše nezrozené diskusi na tato témata jsem hledal způsob, jak on-line zpřístupnit díla předních osobností památkové péče minulých desetiletí. Samozřejmě jsem chtěl najít nejefektivnější cestu. Po testech různých způsobů a po prodiskutování postupu s držiteli autorských práv, rodinnými příslušníky apod. jsem zvolil cestu přes „portál“ academia.edu. Pro teď nebudu detaily ověřování rozebírat (zatím je třeba pominout i včera otevřenou rozsáhlou diskusi komunity portálu o jeho budoucnosti, ekonomické udržitelnosti apod.).

Nyní to zmiňuji proto, že na základě nastíněného postupu vznikl též „profil“ vynikající osobnosti české archeologie, jedné za zakladatelských osobností archeologie středověku, dr. Antonína Hejny. Scanované/digitalizované články jsou zpřístupňovány díky kooperaci s vědeckým tajemníkem jedné významné univerzity. Další stále přibývají.

Za pozornost to dle mého málo významného názoru stojí z více důvodů.

Některé články jsou již dostupné i jinde (Archaeologia Historica), případně i za úplatu (Památky archeologické na CD). Scany nepochybně má Národní knihovna, ale ta je volně neposkytne (nevím, jestli by třeba nebylo možné se s ní na zpřístupnění domluvit, kdyby autor ověřitelně souhlasil, ale hledání tam stejně vyhovuje jen části lidí…).

Přál bych si, aby se o těchto věcech směřovalo k nějaké domluvě.

Tak či tak věřím, že usnadnění přístupu k výběru publikací dr. Hejny co nejvíce badatelů a dalších čtenářů ocení. A rodině Antonína Hejny děkuji za svolení profil vytvořit a spravovat.

Za Vaše připomínky předem děkuji.

Bude třeba zmínit i mimořádně vstřícný přístup univerzity v Užhorodu k těmto otázkám, ale to si asi necháme na jindy.

***

2015/11/24 Posted by | dostupnost dat, OA | , , | Napsat komentář

   

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.