1* « Česká placka

Při publikaci fotek na internetu je třeba vždy uvést lokalizaci a datum

Mnoha lidem fotografujícím památky se zdá, že hlavní hodnota jejich snímků je naplněna náladou, emocí, mnozí jsou asi opojeni zdařilostí vypracované kompozice… Proč ne, ale každý jejich snímek zachycuje nějakou památku v jejím momentálním stavu. Proto by autoři měli vždy podpořit možnosti následného dohledání publikovaných snímků. Památka se bude v čase měnit, může dokonce zaniknout. Je také předmětem zájmu možných návštěvníků, ale i výzkumů, inventarizací apod. Ale většinu takových požadavků může plnit, pokud se publikující osoba uvolí doplnit aspoň minimální jednoznačný popis.

Popis by měl vždy obsahovat název lokality (v 1. p. j. č.!), označení objektu, datum fotografování. Dle možností je vhodné doplnit nějaké popisné údaje, protože jen tak „nabídneme“ snímek textovým vyhledávačům apod. Vždy je vhodné přidat souřadnice místa focení, protože to může pomoci při identifikaci dokumentované věci.

Tedy např.

Kotěhůlky, kostel Sv. Kříže, podzim 2019
Kotěhůlky, chalupa čp. 5, 20191008

Ideový odkaz reprezentovaný památkami daleko přesahuje pohnutky fotografa. Náležitému respektu k hodnotám památek odpovídá, že fotky poskytneme k dalšímu využití.

Obvykle stačí celkem málo. Proto se zamyslete a nikdy nezapomeňte na tyto souvislosti Vámi pořízených snímků.

Dnes registrujeme mnoho různých fyzických i on-line fotografických kurzů, rovněž pro dokumentaci památek. Fotodokumentace je tradičně součástí edukace historiků umění či stavitelství. Výzva a návod k vhodnému sdílení fotek památek by v takových situacích měla zaznít vždy.

Nikdy by se nemělo zapomenout upozornit na přednosti poskytování fotek památek pro využití na Wikipedii.

Doporučení:

Lze také doporučit uvedení různých slovních označení obsahu snímku. Může to jednak napomoci jejich nalezení v různých výzkumných aj. souvislostech. Rovněž to může napomoci vývoji počítačových programů vyhledávajících v obrazových souborech.

Typicky by se mohlo jednat o doplnění slov jako chalupa, kostel, okno, věž, socha, náhrobek, mlýn…

Příklady:

Fotobanka Rajče

Dostatečně popsané fotky celkem pohodlně nabídne i Rajče, i když při obrovské databázi není moc pravděpodobné, že objevíme vše, co je pro nás relevantní

Dostatečně popsané fotky celkem pohodlně nabídne Rajče, i když při obrovské databázi není moc pravděpodobné, že objevíme vše, co je pro nás relevantní. https://www.rajce.net/a301243

Metainformační systém NPÚ. Zde lze použít jako jednoduchý vzor velkou část položek, tedy jejich „popis“, protože jinak je velmi komplexní uspořádání docela nesnadno přehledné.

Příklad velmi obsáhlých metadat, z nichž ovšem jako vzorek pro naše účely postačí kolonka „Popis dokumentu“ (vlastně jde o určení dokumentovaného objektu, ale dobrá…). Zdroj.

Geograph

Neobyčejně propracovaný systém evidence a lokalizace snímků nejen památek mají ve Spojeném království a Irsku. Těžko s tím něco snese srovnání, u nás asi podobná podpora fotografům nevznikne. https://www.geograph.org.uk/photo/5478363

Pokud nedojde k nějaké efektivní shodě, bude vždy problém s lokalizací.

Jedním z pokusů najít v tomto směru nějaké řešení, jsou „plus kódy“ v mapách Google, např. Zatím však nevíme, zda by bylo možné s jejich pomocí propojit snímky jedné věci od více lidí či hledat „obsah“ sousedících polí atd.

Prezentovat fotky památek v kontextu lze na Mapách Seznamu, ale s rezervami (mažou duplicity apod.). https://mapy.cz/s/hukumavole.

2019/10/08 Posted by ceskaplacka | 1*, 1**, dokumentace památek, dostupnost dat | glosa | Napsat komentář

Památková konference? > Komuniké!!!

V odborných sférách (vč. památkových) vlastně nejsou vyšší odborné instance, než komunity, které se scházejí k debatám na vědeckých apod. fundovaných konferencích.

Obvykle se zde sejdou podobně orientovaní experti z různých institucí, ale i z odborné praxe (výzkumníci, projektanti, restaurátoři…), ze souvisejících oborů. Jedná se zpravidla o vrcholná setkání lidí s intenzivně pěstovanými praktickými zkušenostmi, ale i s rozvíjeným teoretickým základem.

V jistém smyslu jsou tak schopní a povolaní vyjádřit se k aktuálním kulturním, technickým, politickým… kontextům ochrany památek. Vždy by měli dojít k nějakému dílčímu či komplexnějšímu hodnocení stavu oboru v dosahu své specializace, posoudit nedávný vývoj, zhodnotit trendy, vypíchnout rizika, navrhnout postupy… Jsou v tom nezastupitelní a měli by takovou příležitost vždy využít.

Takové komuniké může být poskytnuto i médiím, ale také může být doplněno tiskovou zprávou.

Např.: Účastníci specializované odborné konference

vzhledem k současnému stavu oboru konstatují…
vyzdvihují přínosy
upozorňují na rizika
vyzývají k nápravě
předkládají návrhy
nabízejí odbornou pomoc
nastiňují vize

apod.

Konference? > Komuniké!!!

Dále lze velmi doporučit, aby účastníci konference a vážnější zájemci o probírané téma „zkontrolovali“, v jakém stavu jsou hesla z oboru na Wikipedii. Jakmile to bude potřebné, měli by se pokusit přispět vylepšením, nebo doplněním chybějících hesel.

2019/10/06 Posted by ceskaplacka | 1*, glosa, PR, publikační činnost | společnost | Napsat komentář

Pokusná úvaha na téma možné metodiky pro dokumentaci „pitvy“ zanikajících staveb

Nástin případné úvahy ve smyslu možné koncepce nejspíše provždy hypotetické metodiky „zánikového průzkumu a dokumentace“ staveb

(Pracovní verze!)

Motto: Hlavní dopad by asi metodika měla mít jinam, než na odborníky dokumentující památky již osvědčenými metodami OPD či SHP… Spíše na zákonodárce a úředníky. Podobně jako u ostatních metodik není deficit ani tak z odborného hlediska, ale z hlediska kapacit, technického vybavení, morální i další podpory či obecnějšího pochopení významu zaznamenávaných informací apod. Snad se podaří zapůsobit i tam, kde např. nezávislí aktivisté sbírají dokumentaci, aby ji sdíleli a archivovali co „nejčitelněji“ pro nynější i budoucí studium. Tento přístup však nesmí být vykládán jako možnost zbavit se nějakého historického odkazu s odvoláním na to, že jej lze nahradit dokumentací.

Zachování informací o ztracených památkách
Komplexní metoda zkoumání a metodiky dílčích postupů průzkumu a dokumentace
Metodiky dokumentace staveb a jejich částí jako systém?
Spíše netušený význam dokumentace věcí při procesu jejich zanikání
Obecné priority zánikové dokumentace
Adjustace, archivace
- Kam tedy s daty reálně?
Poznámky na okraj
Exkurz 1. Německo
Exkurz 2. Most

Zachování informací o ztracených památkách

Pravonin destrukce 01 — V momentu rozpadu konstrukcí stavby by vedle úsilí o záchranu měly být nasazeny i síly pro záchranu historických informací, neb ty patří k samotné podstatě památky a našeho vztahu k ní i k těm, co zbudou… (zámek v Pravoníně, renesanční, barokně upravený)

Zanikající stavební konstrukce či architektonická díla mnohdy opouštějí světlo světa v podobě hromad sutin, odvážených kamsi na skládku, případně ponechány osudu postupně ztrácejí kusy hroutících se krovů, opadávajících omítek, propadajících podlah a stropů, prolomených okenních překladů a rámů, což vše vespolek archeologizováno poskytuje výživu bujným křovinám. S průběhem řícení či demontáže mizejí informace o skladbě konstrukcí i jejich výtvarné (ne)hodnotě, konstrukční i řemeslné (ne)dokonalosti. Mizejí z prostoru, z kontextů, přestávají být součástí prostředí, ve kterém spolu s nimi žily a na jejich vliv reagovaly objekty, kterým třeba připadl osud chráněné památky a budou přetrvávat nadále, více či méně systematicky monitorovány a studovány, ovšem ve stále se více či méně vyvíjejícím prostředí a nových kontextech. V neposlední řadě se svým zánikem věci ztrácejí jako součást vědomostí o historii v jejím komplexním pojetí, tedy vč. toho, že se nezařadí mezi studijní materiál pro zkoumání historie umění či řemesel a opory pro precizní hodnocení toho, co přetrvává a „se“ chrání…

Recyklace pamatky kontejner — Památka na cestě k recyklaci…

Tomu nelze v relacích věčnosti zabránit. Nicméně tak, jak se zintenzivňuje mezi odborníky i v širší kulturní veřejnosti povědomí hodnoty souvislostí památek s jejich prostředím nejen v době jejich vzniku, ale i s časem životů, který kolem nich ubíhal, vyvstává jako důležitější otázka vytváření záznamů mizející podoby prostředí i konkrétních objektů a tyto záznamy uložit a užívat v moderním informačních nástrojích. Důležitost záznamů umírajících (ne)památek se může zdát administrativně nevýznamná. Pro odborný potenciál a budoucí stabilitu a míru věrohodnosti oboru památkové péče je však zásadní.

Takové dokumenty samozřejmě mají svou nepominutelnou tradici. Přinejmenším od dob renesance se zaznamenává romantické prostředí zřícenin, pro potřeby poznání architektury se přesně vyměřují detaily uměleckých forem i konstrukcí antických zdí, sloupových řádů, kladí, říms, ostění… (Od středověku ovšem patřily k základním ikonografickým motivům jesličky, symbolicky chovající nový život v polozříceném chlévě, obvykle s pečlivě „dokumentovanými“ rozpadajícími se konstrukcemi.) Dnes po staletích vývoje dokumentačních metod disponujeme (tedy, ne všichni) 3D scannery, fotogrammetrickými softwary a dalšími výdobytky špičkových technologií, nejspíše v budoucnu umožňujícími vytvářet virtuální „snímek“ světaběhu.

Nicméně nějak podobně, jako se v reakci na sdílení zděděných a aktualizovaných myšlenek budoucí památky právě nyní rodí, očekáváme, že v reakci na potřeby přijde i efektivní systém sdílení dat o památkách. Svým způsobem je do značné míry nahodilé jak to, jaká dokumentace v tomto stavu očekávání případně vznikne, tak i to, jestli bude zachována, bude-li uložena tak, aby ji bylo možné v nějakých souvislostech teď nebo kdykoliv později najít apod. Lze ale vidět důvody pro to, aby takové vytváření a opatrování informací o historickém odkazu existovalo a mělo podporu.

Podstatnou část informací o památkách vytváří (nebo vynucuje od vlastníků apod.) systém státní památkové péče. Většina takových dokumentů vzniká jako podklad odborného posuzování investorských záměrů na změnu či údržbu památek. Ale v principu se památkový systém zabývá i dokumentací objektů, jejichž možný zánik se zvažuje (často v rámci rozhodování o případném „vyškrtnutí“ z ÚSKP). Při posuzování návrhu na „vyškrtnutí“ nějaké stavební památky ze státního seznamu chráněných objektů se např. součástí podkladů pro příslušné rozhodnutí zadává vypracování standardního SHP.

To zřejmě někdy motivuje úvahy, že se nic neděje, když se dokumentace nebude „řešit“ hned, jak by někoho napadla, ale ponechá se pro lépe vybavené dokumentátory následujících generací, anebo se s ohledem na omezené kapacity pro teď dokumentace odloží naneurčito. Samozřejmě je tu i tradiční proti úsilí o dokumentaci vždy vznášená odzbrojující námitka, že je důležitější památku zachránit, a to tím spíše, že vždy bude sama nejlepším dokumentem o sobě…

Dobrá, to je asi jaksi argument. Nicméně ten nakonec platí jen v limitované části případů, protože památky se (podobně jako všechno) během času mění, a hlavně TEĎ mnohé zanikají zcela či při dílčích stavebních zásazích. V tuto chvíli mizejí i se zachytitelnými informacemi, jež tak nikdo nezaznamená ani v budoucnu (a samozřejmě lze zase uspět s námitkou, že toho je pořád k dokumentování okolo dost).

Zdá se proto být namístě diskuse kolem otázek, zda lze požadovat, aby se našly cesty, jak takto mizející nenahraditelné informace nějakým zvladatelným způsobem zachytit a jak je efektivně uchovat pro „budoucí“ využití. Určitou paralelou tu samozřejmě může být „záchranný“ archeologický výzkum (ZAV), který se už stal vcelku samozřejmostí pod záštitou myšlenky, že pečlivě provedený a dokumentovaný výzkum „zachrání“ alespoň informace o tom, co při nějakých stavebních či výkopových pracích „muselo“ nenávratně zaniknout.

Záměrně se zde nečiní rozdíl mezi stavbou památkově hodnotnou či „bezcennou“, památkově chráněnou či pro oficiální památkovou péčí nezajímavou. Je zřejmé, že v praxi se bude vždy ke stavbám přistupovat různě, dle osobního pojímání hodnoty, ale jistě i podle úředně (s)právního statusu ochrany (je určitá pravděpodobnost, že zanikající úředně chráněná památka bude dokumentována s nasazením určitých profesionálních kapacit; ale nejednou dojde i k tomu, že aktivista bude z osobního zaujetí dokumentovat objekt úřady opominutý s odkazem na jeho malou hodnotu či dokonce škodlivost v památkovém prostředí apod., což má svou logiku v tom, že i o tomto kontextu je namístě zachovat informaci; kdybychom to chtěli přehnat, řekli bychom, že u všech objektů, jež nejsou chráněné, by měl být dostupný výklad důvodů tohoto ne-statusu).

Velký význam je přičítán archivaci dokumentace, i když je dosud značně slabá pozornost věnována předarchivní přípravě – tedy kvalitnímu zpracování i správě výtisků i elektronických datových souborů. Ovšem i vytváření nějakého informatického kontextu zaručujícího nalezení dokumentu v náležitých souvislostech je do značné míry v počátcích.

Komplexní metoda zkoumání a metodiky dílčích postupů průzkumu a dokumentace

Vědecký význam např. pro studium dějin stavitelských řemesel je dosud oceňován jen úzkou skupinou specialistů, nahlížených okolím do jisté míry s přezíráním, zejména ve srovnání s „praktickými“ funkcemi vědomostí pro projektování obnov, distribuci dotací apod. Jednotlivé přístupy se pak víceméně zbytečně vzájemně napadají pro subjektivismus přístupu apod., ačkoliv by komplexní IS mohl umožnit klidné soužití všech relevantních dat i jejich různorodých uživatelů.

Nicméně požadavky na srovnatelnost a „objektivitu“ metod dokumentace památek vedly k reglementaci zejména v podobě vydávaných metodik (jimž se pak dostávalo i politické podpory v podobě certifikace ministerstvem kultury; trochu paradoxně pak působí, že nikde není poruce seznam takto zavazujících postupů – ale to je jiné téma).

V posledních letech vzniklo snad už deset metodik, které se více či méně detailně a v různých souvislostech zabývají postupy SHP a OPD (od drobných památek, přes obytné městské domy až po zahradní architekturu, od urbanistických kontextů po inventarizaci nejdrobnějších součástek staveb). Vedle podrobného popisu způsobu terénního zkoumání a dokumentace, archivního výzkumu, přístupu k hodnocení památky a vyjádření k jejímu dalšímu ošetřování a individuálně pojatých výběrů hodnotných prvků i značně obecně specifikovaných námětů pro způsoby uložení elaborátu ovšem jednotlivé metodiky stále směřují k uzavřenému typologickému (účelovému) vymezení svého tématického záběru, obvykle nějak zadaného, zpracovaného bez větší konzultace v odborné komunitě.

Obecně lze říci, že rozdělení oficiálních metodik dokumentace a výzkumu památek na jednotlivé obory (podle typů objektů či jejich součástí apod.) má svou logiku, protože ohled na funkční, konstrukční i výzdobné specifické jevy je nepochybně oprávněný. Přesto se v rozsáhlé sadě metodik řada popisovaných postupů opakuje (někdy s drobnými obměnami). Protože však „pokrytí“ zkoumaných typů staveb není souvislé (z hlediska specifičnosti je zřejmé, že chybí např. metodika zkoumání továren), postrádáme i nějakou „supermetodiku“, specifikující okolnosti zkoumání souhrnně a odkazující na dílčí vodítka (ale k tomu bude třeba se zase vrátit jindy).

Mezi nimi by mohla mít své místo i metodika pro evidenci, zkoumání, prezentaci a archivaci vědomostí o zanikajících objektech jakéhokoliv druhu.

Metodiky dokumentace staveb a jejich částí jako systém?

Tyto metodiky by měly tvořit jediný systém, a to jak z hlediska sběru dat, tak i při správě posbíraných informací. K tomuto cíli snad bude co nejdříve vše směřovat. Do té doby ovšem má význam pokus upozornit na samostatný význam dokumentace stavby při její demontáži, rozkladu, hroucení apod.

Spíše netušený význam dokumentace věcí při procesu jejich zanikání

Význam dokumentace zanikajících věcí si sice dovedeme představit mnozí, ale snad lze předložit aspoň pokus o metodické „nalinkování“ postupů, možná s vyhlídkou na budoucí vypracování oficiálního dokumentu, ale také – a snad co nejdříve – na prosazení povinností jak pro dokumentátory, správce dokumentace, investory i dodavatele stavebních aj. prací.

Podrobnost dokumentace by měla odpovídat stupni povědomí o významu detailů a souvislostí. Tomu by tedy mělo odpovídat i kapacitní a finanční zajištění. Vzhledem k tomu, že víme o tom, že se detailnost výzkumů zvyšuje a musíme předpokládat, že tomu tak bude i nadále, měly by být zaznamenávány i skutečnosti, které se v současné době jeví jako málo podstatné.

V požadavcích na veškerou dokumentaci památek bývá velmi zdůrazňována potřeba jakési „kompletnosti“ formálního rázu. Zdůrazňují se identifikační údaje na titulním listu elaborátu, uvedení všemožných archivních podkladů využitých při práci apod. Prakticky se nesetkáme s výraznou preferencí akutního zpracování fotografické, popisné a kresebné dokumentace v terénu. Přitom ve srovnání s ostatními podklady jde rovněž i primární pramen, který by měl v první řadě vzniknout za jakýchkoliv okolností. Je nutné, aby byl identifikovatelný a využitelný v nejrůznějších odborných aj. kontextech.

Obecné priority zánikové dokumentace

Hlavní cílem je zachycení těch informací, které za normálního stavu celé stavby vůbec nejsou viditelné. Tedy např. dokumentace konstrukčního provedení zdiva, stropů, otvorů, armatur a výztuží atd. Takové informace nejsou z velké části dostupné ani při zpracování „upouštěcího“ průzkumu provedeného metodou nedestruktivního SSHP, přičemž jsou ale rozhodující pro poznání dějin objektu, ale i typologických aj. souvislostí jeho vzniku, provozu a změn.

Spolie milevsko kravin 01 — Románské architektonické články, druhotně použité ve zdivu pozdně barokní hospodářské budovy, nyní opět ohrožené po zboření větší části objektu.

Typická je často zcela nezastupitelná možnost vyhodnotit stavivo – jeho „kompaktnost“, druhotné užití materiálu, cenných architektonických článků zaniklých staveb či jejich částí apod. Vzniká např. možnost dokumentovat zásahy při minulých funkčních změnách objektu, za normálního stavu naprosto neidentifikovatelných pod povrchovou úpravou.

Související priority

Ve chvíli zanikání objektu mohou být omezeny další jinak povinné náležitosti standardních průzkumů a dokumentací (SHP), jako je archivní rešerše či průzkum historické ikonografie. Je vhodné preferovat přístup, že ZPD je primárně cestou k zachycení pramenných informací. Samozřejmě je ideální, když navazuje na předchozí vědomosti. A to už ze základního důvodu, aby se vyloučila duplicitní akce, pokud již odhalené části byly dříve zkoumány v rámci OPD apod. K tomu je ovšem základní cestou údaje o veškerých dokumentech v nějakém maximálně snadno ovladatelném a velice přehledném IS bez odkladu zpřístupňovat.

Je potřebné evidovat místo uložení trosek, případně jejich druhotné využití v jiné stavbě (část stejného objektu, jiná budova), zavážce, navážce, lapidáriu…

Priority v kapacitní tísni

Zpracovatel usiluje o vytváření a archivně „udržitelné“ zpracování maxima dokumentace takové, aby i při nejzákladnější stručnosti (přiměřeně rozvinutý popis fotografie) byla srozumitelná, zpětně přesně lokalizovatelná, využitelná v jakýchkoliv kontextech.

Velký význam mají měřické snímky aj. typy dokumentů schopné pozdějšího vyhodnocení. Proto je třeba velkou pozornost věnovat lokalizaci dokumentů a co nejkvalitnějšímu popisu. Detailní snímky by pokud možno vždy měly navazovat na komplexnější záběry, které by např. zlepšily vyhlídky na budoucí začlenění k dalším dokumentům při vytváření 3D či plánové dokumentace apod.

Zpracovatel počítá s možnou postupností akce a se zapojením dalších dokumentátorů. Tedy může být výsledkem vhodně propojený sled jednotlivých fotografií s potřebným popisem, stejně jako více či méně komplexní elaborát (možná ideálně jako „skládačku“ souborů s popisem, propojených se souhrnným komentářem). Pozornosti by se mělo dostat opět i formátu html (xml) už i proto, že by pokud možno měly být výsledky dostupné on-line.

Lepší něco, nežli nic?

Instruktivním příkladem pro závazné a nepominutelné provedení akce ZPD je odstranění nestabilního objektu či jeho částí při hrozící havárii. Co jen dovolí podmínky bezpečnosti práce v kombinaci s osobním nasazením, je třeba dokumentaci pořídit. Povinnost k tomu zajistit podmínky by měla být uložena i úřadům, které by měly vlastníka rozpadající se či demolované stavby přimět, aby si k tomu přizval kompetentního specialistu. Na tuto naléhavou potřebu by proto měli myslet zákonodárci a vykonavatelé (stavební a památkový zákony).

Samozřejmě by v žádném případě nemělo dojít k tomu, že bude příslibem či uskutečněním ZPD argumentováno ve prospěch likvidace památky či jejího ponechání bez údržby. Tomu by měly bránit vhodně upravené právní podmínky i přístup instancí (tedy jejich přísnost i pomocná ruka).

Vždy je třeba opakovat, že je potřebné disponovat místem, kde bude možné srozumitelně zjistit, jaká dokumentace k objektu již existuje (a není proto třeba ji tvořit opakovaně – např. zaměření). Dále by na tomto místě mělo být možné vložit odkaz na vlastní nově vytvořenou dokumentaci. Pokud možno by mělo být možné (např. po jednoduché registraci) takovou dokumentaci do archivního systému přímo vložit.

Dále je potřebné naléhat, aby zákonodárce myslel na to, že jsou prostředky na takové dokumentace účelně vynaložené a hledal cesty, jak pro jejich vytvoření podpořit vlastníky, ale zejména samotné průzkumníky (proplacení nákladů a prokazatelně vynaloženého času na zpracování).

Časová a profesní náročnost

Měla by být podrobněji a na komentovaných příkladech charakterizovaná v metodice.

Adjustace, archivace

Jak technicky adjustovat? Časté jsou problematické „výstupy“ v podobě „wordových“ dokumentů s vloženými obrázky, „vytištěné“ ve formátu PDF, současně snad tištěné několikrát na běžný papír archivně nespolehlivými tonery. Zmiňované metodiky se touto stránkou archivní „udržitelnosti“ prakticky nezabývají. Obvykle se spokojí s mnoho neříkajícím upozorněním, že je třeba elaborát nějak archivovat u oprávněné instituce. Technická rozrůzněnost tak nabývá ohromujícího rozpětí. Bohužel se nepodařilo natrvalo rozvinout před lety vcelku prosperující a vlastně nekomplikovaný projekt ukládat elaboráty SHP aspoň v jednom výtisku do NAČR (Martin Ebel). Tato nejednotnost jen podporuje komplikace při dalším využití informací.

Podobně i v rámci památkové digitální evidence (MonumNet; MIS, Památkový katalog) vytvořené sbírky informací z oblasti OPD či monitoringu stavebně-technického stavu nejsou přehledné, ani vzájemně propojené.

Data v digitálně sociálním chaosu přibývají na internetu, ale neslyšíme ani apely z kompetentních míst na adresu památky fotících nadšenců, aktivistů pro záchranu památek, ale i zpracovatelů vědeckých a výzkumných projektů, aby hledali cesty kooperativního udržitelného zpracování dokumentačních elaborátů, a to zejména těch elektronických, které bez standardizace budou časem ve stále větší míře ztráceny.

Otázky jejich nalezitelnosti v budoucnu a operativního sdílení dnes jakoby nikoho moc nepálily ve chvíli, kdy skončila dokumentační akce předáním práce investorovi, ukončením lhůty udržitelnosti projektu. Asi se počítá s brzdým dynamickým rozvojem digitální archeologie.

Kam tedy s daty reálně?

To je nad mé síly komentovat – co je vhodné, udržitelné… Zpracovatelé dokumentace se často pro její ukládání a zpřístupňování rozhodují do jisté míry intuitivně, podle nějakého doporučení, vedeni osobními pocity ze snadnosti či komplikovanosti obsluhy různých „aplikací“ apod. Zřejmě zcela minimálně berou v potaz možnosti data nějak kombinovat s produkty jiných lidí, daty institucí apod. (Ověřoval jsem řadu různých fotobank, ale to je asi na jinou diskusi…)

Nelze přitom pominout další typy dokumentace či jejího záznamu, které postupně pronikají do rutiny a nabízejí další možnosti porozumění. 3D vizualizace. Video. Audio. CAD/GIS/BIM…

Poznámky na okraj

(Jen úvodní „teze“. Připomínky jsou vítány!)

Kyselka arkyr zdivo 01 — V situacích nejvážnějšího ohrožení památky se může zdát pořizování dokumentace poněkud cynickým. Nicméně je v té době mimořádně efektivní.

Přehledu by asi mohl obecně pomoci registr demolic s odkazem na dokumentaci v rámci IISPP? Bez vazeb na agendu stavebních úřadů se tím však asi nemá cenu zabývat. Stejně je aspoň po nějakou dobu využívat destrukčních situací a dokumentaci uveřejňovat, aby byl postupně širším kruhům odborníků i dalších dotčených osob stále zřejmější význam takového uchování informací. Důležitá přitom je součinnost, aby se co možná přehledně ukazoval rozměr problematiky.

Volba konkrétního postupu by měla vycházet z existujících a co nejpřesněji odhadnutých časových možností. Velmi často ovšem musí být okamžité. Cílovým stavem přitom musí být předání maximálního rozsahu dokumentace, kterou bylo možné zpracovat v existujících časových podmínkách, při nepochybné jednoznačnosti identifikace dokumentované věci, určení polohy snímků apod.

Co největší pozornost je třeba věnovat začlenění informací do kontextů. Používat v popisu správnou terminologii, pozorně volit klíčová slova. Nutná je lokalizace v GIS (GPS).

Informace o vytvořené dokumentaci má být zařazena i do „soupisu“ dokumentů snad v IISPP, nějakém systému NAČR nebo pod. Zatím je toto ovšem čirá iluze.) To je potřebné z několika důvodů. Musí být snadno ověřitelné, že dokumentace vznikla, aby se mohl vyvarovat opakované akce, kdo by případně stanul před památkou s cílem znovu ji dokumentovat (anebo se mohl zaměřit na detaily, které předešle byly opomenuté či nepřístupné). Rovněž je to cesta k zapojení poznatků do typologických, územních či jiných systémů informací, a tím zkvalitnění vědomostní báze vůbec.

Dokumentace má být ukládána do centrálního úložiště (bohužel však v panující snad dočasné situaci asi kamkoliv) v co „nejprůhlednějších“ „formátech“. Pro některé složitosti typu 3D vizualizace je asi nutné užít příslušné typy (PDF…). Ale pro základní typy (text s obrázky) by se mělo přednostně jednat o html s odkazy na připojené obrázky v maximální kvalitě (ideálně *.tif, realisticky co největší *.jpg bez komprese). Z takového souboru je vhodné spolu s náhledovou fotografií vytvořit verzi *.pdf, a tu uložit na vhodném místě paralelně, pro případ havárie prvotního úložiště, ale i pro usnadnění vyhledání. Je vhodné se postarat dle možností, aby dokument nebo odkaz na něj byl k dispozici v centrálním památkovém informačním systému (pokud možno i v případě, kdy se nejedná o kulturní památku ze zákona).

Přitom je třeba nacházet rovnováhu mezi množstvím a rozsahem dokumentace a její zvládnutelností v dostupné kapacitě. Vysoké nároky na rozsah, kvalitu, popis by neměly vést k tomu, že se dokumentace nedokončí.

Zásadně podstatné je vytváření vazeb mezi dokumenty, protože v dramaticky narůstajícím obsahu internetu již rapidně klesá šance na nalezení individuálně relevantního obsahu pomocí standardních vyhledávačů.

V zásadě nejsou k dispozici žádné standardy. Dokumenty neshromažďují plošně památkáři, individuální příspěvky asi nezajímají ani Národní archiv apod., o jejich systémové vazby se pak vlastně (krom už snad až mýtizovaných metadat) asi nezajímá nikdo.

V rámci časových možností by se vážní zájemci o tuto problematiku měli zapojovat do diskusí, v článcích, na sociálních sítích, na konferencích by se měli dělit o zkušenosti a názory. Vzájemně by měli vždy hledat dohodu a vyjadřovat si podporu při prosazování realizace konkrétních akcí. Měli by koordinovat své postupy a vždy apelovat na instance, aby pomáhaly vytvářet pro dokumentaci prostor.

V cílovém stavu by v zásadě měl zákon ukládat vlastníkům i stavebním firmám pořízení dokumentace v rozsahu úměrném hodnotě objektu i jeho vývojové členitosti.

Nikdy však nemá dojít k tomu, že by s odvoláním na zastupitelnost objektu dokumentací byla usnadněna cesta k likvidaci (rekonstrukci) apod. Ale to si nejsem jistý, že by se dalo plošně jakkoliv obstarat.

Zpět k věci…

Metoda ZPD není vlastně ničím novým, speciálním. „Technicky“ plně navazuje na standardy SSHP a OPD. Její nástin však má upozornit na existenci jedné z fází existence památek, té, v níž je dostupné extrémní množství poučných detailů historických staveb (což jsou vlastně všechny), ale v níž již památkový systém ztratil o dokumentaci zájem, protože ji nemůže využít pro další administrování péče, když již není oč pečovat…

V této situaci je také důležité dbát na to, aby byly záznamy co nejlépe dohledatelné (když už je nelze vkládat do nějakého sdíleného otevřeného informačního systému, jelikož neexistuje). To jim poskytne jednu ze základních hodnot, protože se mohou stát srovnávacím materiálem pro ochranu zachovaných objektů a mohou se začlenit do zdrojů pro historické výzkumy, přesnější poznání typologie a pro vzdělávací programy.

Exkurz 1. Německo

Benjamin RUDOLPH: Dokumentationen vor Abbruch – Handhabung und Anforderungen im Land Sachsen-Anhalt, in: Denkmalpflege in Sachsen-Anhalt, 15, 2015, č. 2, s. 42n.

V posledních letech je státní památková péče konfrontována s novým fenoménem – požadavky na demolice či neřízeným zánikem registrovaných památek. Vedlo to k novému přístupu k dokumentaci památek. Změny se dotkly jak „garantů“, tak i složek „SHP“. Na jedné straně je samozřejmě nutné litovat ztrát na památkové substanci, ale současně byl přijat morální apel zachytit to, co je možné o organismu stavby zjistit vlastně jen v momentu jejího rozpadu či demontáže. Je v tom ovšem obdoba OPD v průběhu oprav, kdy rovněž (možná méně nápadně) postupným změnám objektů dochází k mizení informací v nenávratnu. „Nabízí se“ tak závazek zachytit maximum informací, které jinak dosud ve spoustě případů mizejí v nenávratnu.

Přestože nejspíše existují nějaké statistiky demolovaných či zanikajících památek u nás, nejspíše nejsou z tohoto hlediska výrazněji reflektovány.

V Sasku-Anhaltsku (asi nejen tam) je stanoveno, že před demolicí památky může památková instance nařídit povinnost památku dokumentovat. To se asi děje i u nás, v nějaké míře. Prioritou přitom ovšem většinou je požadavek na pořízení takové dokumentace, která dovolí správně rozhodnout o povolení či zákazu demolice na základě z dokumentace vyplývajících informací o hodnotě památky. Zdůrazňují se požadavky na dokumentování nejrůznějších detailů svědčících o vývojovosti památky či jejích cenných prvcích. Nicméně dokumentace a průzkumu se vyžadují případ od případu – nejde tedy o nějaký obecný „objektivní“ závazek.

S tímto pojetím ovšem souvisí představy o uložení informace do „složky“ daného objektu, bez „tlaku“ na obecnou využitelnost informací pro studium typologie apod. Lze v tom spatřovat skutečnost, že instance památkové péče zatím poněkud opomíjejí „podružné“ výzkumné významy dokumentace, nepodstatné ve srovnání se závažností o rozhodování o objektu samém. (Asi už stěží srozumitelná v tomto stadiu může být úvaha o zpětné vazbě v tom smyslu, že přeci i praktikující památkáři volí své přístupy na základě dosud existujících informací a podle toho, jak i jim byly zpřístupněny; tím je ovlivňováno i obecné vnímání toho, co památkáři vynucují na vlastnících či dalších orgánech státu.)

Nepříliš pohodlná bude otázka financování. Právní a správní otázky zde ponecháme stranou. Prověření dodávané dokumentace se ovšem soustředí na to, jestli je text rozdělen do příslušných kapitol a zda je fotografická dokumentace profesionální, jak případně předpis požaduje. Detailnější požadavky bývá obtížné zdůvodnit, a případně financovat.

Exkurz 2. Most

Matěj SPURNÝ: Herci díla zkázy. Demolice starého Mostu a role památkové péče, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 3, s. 251-264.

S. 263: „Památkáři, archeologové a je zastřešující instituce tak mohli v době bourání Mostu… alespoň s částečným úspěchem vymáhat plnění podmínek, za nichž byli kdysi přinuceni s likvidací historického města souhlasit. Vedle trojstranné dohody… se jednalo o několik desítek konkrétních dokumentačních akcí… Situaci komplikoval spíše poněkud nepřehledný stav, kdy se jednotlivé instituce a úřady… ve svých záchranářských podnicích různě předháněly a překrývaly, přičemž jim chyběl společný koordinační orgán.“ S. 264: „Umírající město bylo zkrátka jedinečným objektem, na němž si humanitní a společenské vědy mohly vyzkoušet techniku vlastní jinak zejména biologii a medicíně, totiž pitvu.“

Nicméně mostecké memento a nepochybné úsilí pro dokumentaci mizejících hodnot nevyznívá do podoby nějakého výrazného a reálného poučení, ze kterého by plynulo systematické rozvinutí reálných činností. Prakticky nic ze shromážděných informací není veřejně dostupné (v článku by se na to také asi odkázalo). A ani nějaký systematický postup při shromažďování dokumentace památek do praxe zavedený nebyl. Nelze sice vyloučit, že aktivní projekty monitoringu stavebně-technického stavu památek či OPD, nebo různé projekty dokumentace ohrožených objektů bez náležité péče takové výstupy sice mají, ale ty netvoří nějaký veřejně zjevný systém.

2016/09/17 Posted by ceskaplacka | 1*, dostupnost dat, metodiky, OPD, památková legislativa, zánik památek | HLON, konstrukce staveb, OPD | Napsat komentář

Lze si představit, co bude umět památkový informační „super“systém?

(Předesílám, že nejsem ani informatik, ani programátor či systémový inženýr.)

Odvážil jsem se k tomuto poněkud překotnému souhrnu (či spíše souboru útržků) jednak jako k výčtu představ o dobrém zpřístupnění informací (nejen) o památkách, který po přečtení ještě rád koriguji, jednak v reakci na výzvu, abych tedy vyjádřil, co v zásadě myslím, když stále „přezíravě“ vyčítám obětavcům jejich dobře míněné a vstřícné zpřístupňování dokumentace památek na různých webech, vč. Facebooku, Rajčete apod., a žehrám, že by informace měly být „kumulovány“ v jednom přehledně uspořádaném systému (aniž naznačím, co myslím).

Dlouhodobě sleduji trendy ve zpřístupňování informací o kulturním dědictví, i když zdaleka nezvládnu informatické či technické souvislosti, reálně ovšem nepominutelné. Spíše jsem uživatel, který by rád rychle našel, co potřebuje, a když naráží na potíže, klade si otázku, zda je nedovtipný, nebo je prohledávaný web nepřehledný. Moje určitá uživatelská nedostatečnost by přitom asi měla být producenty informačních systémů předpokládána – myslím, že se moc neliší od průměru. Současně toužím po existenci nějakého systému, do kterého bych mohl cennější položky ze svého „archivu“ vložit, a tím snad přispět k obohacení památkových informací a svůj příspěvek tak učinit součástí systému, ve kterém bude k dispozici všem v logických souvislostech.

Sledování trendů mě vedlo k přesvědčení, že velká část producentů informačních systémů jednak přeceňuje schopnosti uživatelů, přičemž jim v optimalizaci stránky a struktury dat brání přesvědčení, že nespokojených uživatelů je minimum, že ti, co nic nenajdou, jsou prostě naschvál hloupí, jednak většina producentů hledá vlastní cestu, tzn., že s nikým nespolupracuje, nebere ohled na převažující způsoby zpřístupnění, na které jsou lidi zvyklí, vymýšlí vlastní kategorie, terminologii apod.

Tomu do značné míry napomáhá přesvědčení vrcholných instancí, že nejhorší je centralistický dirigismus a že je hlavně jejich úkolem všem popřát volnost a těšit se na výsledky neomezované invence tvůrců informačních systémů.

Vždy jsem doufal, že třeba zpracovatelé a předkladatelé nějakých památkových informací sami nahlédnou, že koordinace dat bude přínosná pro všechny… Mezitím ovšem většina poskytnutých dat je technicky nespojitá (a většinou bez značných nákladů nespojitelná), obsahuje spousty duplicit (ale také třeba fotek stejných objektů z různých dob, ale rozmístěných po internetu), rozdílných lokalizací, nejednotně pojmenovaných.

To nejspíše bude stále znovu zdrojem radosti z objevu nějakých zapomenutých fotek, o kterých „dosud nikdo nevěděl“.

Oficiální instance zřejmě ani dnes nejeví zájem něco na dosavadním stavu měnit. Jednu dobu jsem doufal, že by mohlo pomoci přesunutí „našich“ dat na Europeana, takže co nenajdeme v našich IS, našli bychom „přes Brusel“. Uvidíme, zatím se zřejmě potýkají s ohromnými kvanty dat, nekonečnými diskusemi o kategoriích a terminologii, nekázní poskytovatelů dat při lokalizaci apod.

Vždycky jsem se snažil nějak lidi přesvědčovat, že tu je a trvale roste vážný problém. Jenže většina lidí uvažuje asi v intencích historky Umberta Eca, líčící důležitost stálého píditelství při hledání literárních pramenů. Když tak někdo něco na síti objeví, obvykle si informaci ponechá, v lepším případě se podělí na blogu (nejlepší ukázka archivalia) či na FB. Tam obdrží pár palců… Čili nejsou lidi s to spolupracovat ani na budování nějakého rejstříku, mj. odkazujícího na on-line dostupné digitalizáty.

Obvykle lidi říkají, že co potřebují, vygooglují. Ale zkuste se podívat do statistik svého webu apod., jaké kombinace slov je přivedou na Vaši stránku… Vidíte, že velmi často hledají něco jiného apod. Samozřejmě je to nezastupitelný postup, ale neřeší tu potíž s paralelní produkcí informací, pokud jde o památky, tak nakonec většinou vlastně prakticky stejných (zámek má vždy stejný počet pater, stejnou mansardovou střechu, stejný sled majitelů, světec drží stejnou knihu či planoucí srdce…).

Spolupráce

Pokud by dnes měl být nějaký „super“systém informací o památkách vznikat, bylo by vhodné, aby vytvářel prostor pro snadnou součinnost. Tak snadnou, aby to co nejvíce lidí přesvědčilo, že má cenu se podílet.

Je pravdou, že dnes je nejlepším modelem v tomto směru Wikipedie.

Struktura dat

To je velmi náročný problém. Možná zvládnutelný pro specializované obory, jakým jsou třeba historické vodní mlýny. Nicméně „super“systém by musel být schopen náročnějších operací, než třeba vyhledat informace o „složeních“ a jejich výskyt. Čili by asi členění kategorií dat mělo mít nějakou rozumnou efektivní míru detailnosti.

Pro takové rozčlenění by bylo nepochybně vhodné disponovat kvalifikovanými specialisty pro vytváření tezauru. Přitom nelze pominout značnou pokročilost takových pojmových aparátů, často respektujících letité mezinárodní standardy, jaké jsou vlastní sféře knihovnické, ale také muzejnické. Ty se již rozšířily do podoby propracovaných datových standardů, již roky „pilovaných“ na základě praktických zkušeností.

Standardy, standardy…

Bylo by třeba na počátku případné práce na takovém systému všechny standardy prověřit a akceptovat, pokud možno se ale také zapojit do jejich tvorby či aktualizací. Je také možné, že již dnes lze získat licenčně volné dostatečně výkonné nástroje.

CIDOC-CRM. Měl by být modlou každého, kdo se míní seriózně věnovat práci s „památkovými“ daty. S tím souvisejí další standardy pro třídění dat.

Slovníky by měly být zajišťovány vhodně sestavenými komisemi či pracovními skupinami, propojujícími odborníky z různých specializací. Vše by mělo být v každém pracovním kroku zveřejňováno, aby bylo možné získávat připomínky. Tam, kde je to možné, je třeba respektovat již existující slovníky (knihovny, muzea).

Lokace. Pozice každé věci by měla být určitelná v zásadě dvěma údaji. Závazná by měla být souřadnice „objektu“, odpovídající tomu, co se delším vývojem podařilo v informačním systému památkářů (PaGIS). Současně je třeba směřovat k detailní lokaci prakticky bez limitu „přesnosti“, a to ve 3D, v zásadě tak, jak to umožní systémy CAD a BIM.

Časové údaje. Ty by měly umožňovat spolehlivé dohledávání časových údajů z historie každé věci (typicky údaje o jejím přemístění – z místa výroby do místa funkce, pak do místa druhotného užití, potom třeba do muzea, anebo na šrotiště…), ale i místa či osoby (sekerníka, mlynáře).

Znaky věci. Otázky tvaru, materiálu, slohu, typu, funkce apod.

Literatura – odkazy. Bylo by vhodné systematicky pracovat na rejstřících literatury. Na fulltext nebude nikdy tak kompletní spoleh jako na práci s kvalitním rejstříkem. To, co v tomto smyslu nabízejí moderní počítačové nástroje, se velmi málo využívá.

Zpřístupnění dat. Mnohdy vyplývá z velmi individuálních představ pracovníků zadavatele „vizuálu“.

Výsledky vyhledávání. Je třeba co nejvíce usnadnit hledání v souvislostech každého výsledku vyhledávání. Tzn. vypisovat a vyznačovat „věci v okolí“, „věci podobného druhu“ či jinak související (autorství, stáří, místo původu…). Tzn. maximálně využívat propracovanou kategorizaci.

Podrobnost struktury. Systém by měl být schopný pracovat s různě velkými položkami, zahrnujícími různé podřazené struktury, navazujícími na další jevy napříč strukturami (typicky časový údaj). S tím asi souvisejí základní problémy.

Zdroje poučení pro koncepci systému. Velmi důležité je využít maximum informací o dobrých i horších zkušenostech s dosavadními systémy. Zdá se mi, že se v podobných případech velmi často tento krok pomíjí a počítá se tím, že paušálně shrnuté zkušenosti umožní koncepci nového systému, prostého všech dosavadních obtížných much. Nebo se aplikují nějaké „prefabrikované“ metody „manažerského“ průzkumu bez ohledu na zkušené uživatele z oboru.

Pro komunikaci názorů, očekávání, pro znázornění různých představ o prioritách, očekávaných funkcích apod. je podle mého zvláště vhodné shromáždit od řady seriózních tvůrců i uživatelů informací tipy vhodně řešených stránek (písemně, ale možná i na videu). Zejména by měly být takto ukázány funkce, které respondentům připadají něčím vhodné, usnadňující orientaci v obsahu stránky. Komunikace o takových námětech s více lidmi je vodná proto, že velmi často pracují s informacemi z určité jazykové oblasti, která je třeba jiným zase uzavřena (např. pro mnohé lidi nepřekonatelná bariéra k databázi německých archeologů, dnes přitom jedné z nejlepších, či k informacím francouzských památkářů, kteří zaujímají již více než 20 let jednu z čelních pozic v oboru).

Začlenění do informačních systémů ČR. Podle mého názoru by systém měl být schopný komunikace se státními systémy evidence čehokoliv (pozemky, movité památky). Pokud by se toto podařilo prolomit, tedy překonat i nepominutelné rozpaky, které takový nápad vyvolá u správců takových systémů, byl by to rozhodující pokrok.

Ze zkušenosti za sebe navrhuji zabývat se i možností tvořit takové informace s využitím nástroje typu wiki (SW Mediawiki). Umožňuje to práci různě zaměřených specialistů, kteří pak nejsou limitováni nutnostmi vyplnění nějakých kolonek, pro jejich specializaci neužitečných a od spolupráce odrazujících.

Vlastní wiki by se mohla stát vlastně již dnes či zítra laboratoří pro ověřování kategorií a jiných členících nástrojů, pro diskuse o terminologii, pro testování stavby hesel apod.

Čili je to celé asi stěží představitelné, a nejspíše i nereálné… Tak se probuďme, a řešme, co nás pálí teď…

2015/02/17 Posted by ceskaplacka | 1*, dostupnost dat, evidence památek, participace, standardy, wiki | evidence, on-line | komentáře 2

Orientační přehled webů souvisejících s NPÚ

Tento výčet vyplývá z pracovního podkladu vytvořeného redakcí webu NPÚ. Je značně obsáhlý, ale pravděpodobně ne úplný, jak to vyplývá z množství položek i z toho, že trvale vznikají další weby (o jejichž existenci mohou být informace získávány se zpožděním).

(ED 20161119:) Stránku asi opět začínám aktualizovat, protože momentálně nevidím nějaký aktualizovaný přehled „certifikovaných“ webů. Prosím proto o případná upozornění na nedostatky či na změny, které tu dosud nebyly registrovány. Bude-li chvíle, možná dojde i na pokus o nějaké zpřehlednění.

(ED 20200410:) Na Památkových listech vznikl aktualizovaný přehled, doplněný (i když ne zcela důsledně) o profily na Twitteru, Youtube i jiné…

Ediční poznámka:

Seznam vznikal na základě soustavného sledování webových prezentací a ve spolupráci s několika kolegy z týmu editorů webu NPÚ.

Prosím každého, komu je známá nějaká nedopatřením vynechaná stránka, aby mi poslal upozornění s adresou, anebo, aby využil komentáře zde. Díky za spolupráci! Nejlépe asi zde v komentáři, nebo cestou SZ na FB Česká placka.

Poslední aktualizace: https://www.facebook.com/zamekazahradykromeriz/. (19.11.2016)

Přehled webů NPÚ – pracovní verze

Jde zejména o weby nesouvisející s IISPP nebo s webem NPÚ. Web NPÚ samotný je velmi rozsáhlý – zkušenosti ukazují, že je třeba zejména jej zpřehledňovat. Ale současně by měl být doplňován o nejrůznější projekty (výstavy, věda+výzkum, realizace dotací…), a to tak, aby byla možná jejich logická návaznost, a tím využitelnost, a současně, aby z toho vyplýval velký rozsah odborné práce i její koncepčnost.

Určitá dosavadní nepřehlednost webových prezentací NPÚ, hradů a zámků, projektům… by mohla podpořit snahu o potřebné soustředění, kooperaci apod., a tím i vzájemnou mediální a informační podporu apod.

Bylo by vhodné „pod jednou střechou“ provozovat i weby výstav, konferencí, projektů (VaV, ED…).

Následující přehled snad k tomu může být základní oporou, případně může být cestou k využití některých stránek, obecně méně známých.

Doména NPÚ

http://akce.npu.cz
http://svatby.npu.cz
http://rezervace.npu.cz
http://wiki.npu.cz (tč. v úplných počátcích; redakce /na výše uvedeném kontaktu/ zve kohokoliv, kdo by měl zájem o spolupráci)

Externí weby pracovišť

Dle ÚOP v tradičním pořadí; v rámci ÚOP abecedně.

GnŘ

IISPP https://iispp.npu.cz/
Brána památek http://rezervace.npu.cz/
LinkedIN
Culture http://www.npu.cz/html/culture2000heritage/
NAKI http://www.naki-npu.cz/
SHP http://www.shp-metodika.cz/index.php (po delších přípravách spuštěno v listopadu 2013)
Stránka účasti NPÚ na veletrhu Monumento Salzburg 2014 http://zpp.npu.cz/kamen/ (zprovozněno následně v únoru 2014)

Praha

Archeologický odbor http://www.archeopraha.cz/
Staletá Praha http://www.staletapraha.cz/

střední Čechy

Přemyslovské Křivoklátsko http://www.npu.cz/html/premyslovske-krivoklatsko/
Průzkumy památek, časopis http://www.pruzkumypamatek.cz/uvod.php
Památky středních Čech, časopis http://www.pamatkysc.cz/
Veltrusy – Ostrov poznání http://ostrovpoznani.cz/. Výukové programy pro školy v zámeckém areálu.
Rok lázeňské architektury 2014 http://www.pruzkumypamatek.cz/rla/ (4.4.2014)

České Budějovice

http://www.npu-cb.eu/
Plasy, Studijní depozitář mobiliárních fondů http://www.studijni-depozitar.cz/, http://www.facebook.com/pages/Kl%C3%A1%C5%A1ter-Plasy/142818375736295

Vysočina

ÚOP NPÚ v Telči: http://www.npu-telc.eu/
Vzdělávací projekt NAKI Památky nás baví: http://www.pamatkynasbavi.cz/, Facebook
Vzdělávací projekt „Památková péče a příprava a realizace památkové obnovy“ http://www.obnovakulturnihodedictvi.cz/, Facebook

Brno

COPA, vila Stiassni http://www.copabrno.cz/

Kroměříž

NCZK http://www.nczk.cz/; Facebook (14.11.2014)

Hrady a zámky

Přehled je dostupný a občas dle podnětů či vlastních zjištění aktualizovaný zde:

http://www.npu.cz/pro-navstevniky/

Zde jsou i odkazy na stránky památek v rámci webu NPÚ. To má význam i proto, že některé památky dosud vlastní web nemají (i když se jedná jen o jednotlivé zatím nepřístupné – Zahrádka, Florián…). (Příkazy jsem musel zatím vynechat, protože se antivirům pořád nějak nelíbí ani v nové verzi…)

Bečov nad Teplou – hrad a zámek (NKP) http://www.zamek-becov.cz/, http://www.castlebecov.eu
Benešov nad Ploučnicí – zámek (NKP) http://www.zamek-benesov.cz/
Bezděz – hrad (NKP) http://www.hrad-bezdez.eu/
Bítov – hrad (NKP) http://www.hradbitov.cz/
Bouzov – hrad (NKP) http://www.hrad-bouzov.cz/
Brno – vila Stiassni http://www.copabrno.cz/
Březnice – zámek (NKP) http://www.zamek-breznice.cz/
Bučovice – zámek (NKP) http://www.zamek-bucovice.cz/
Buchlov – hrad (NKP) http://www.hrad-buchlov.cz/
Buchlovice – zámek (NKP) http://www.zamek-buchlovice.cz/
Červená Lhota – zámek (NKP) http://www.zamek-cervenalhota.eu/
Červené Poříčí – zámek http://www.cervene-porici.cz/
Český Krumlov – hrad a zámek (NKP, UNESCO) http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/
Dačice – zámek (NKP) http://www.zamek-dacice.eu/
Doksany – klášter
Duchcov – zámek (NKP) http://www.zamek-duchcov.cz/
Frýdlant – hrad a zámek (NKP) http://www.zamek-frydlant.cz/
Grabštejn – hrad http://www.hrad-grabstejn.cz/
Házmburk – hrad http://www.hrad-hazmburk.cz/
Hluboká nad Vltavou – zámek (NKP) http://www.zamek-hluboka.eu/
Horšovský Týn – hrad a zámek (NKP) http://www.horsovsky-tyn.cz/
Hořovice – zámek (NKP) http://www.zamek-horovice.cz/
Hradec nad Moravicí – zámek (NKP) http://www.zamek-hradec.cz/
Hrádek u Nechanic – zámek (NKP) http://www.hradekunechanic.cz/
Hrubý Rohozec – zámek (NKP) http://www.hruby-rohozec.eu/
Janův Hrad – hrad (součást areálu UNESCO) http://www.januv-hrad.cz/
Jaroměřice nad Rokytnou – zámek (NKP) http://www.zamek-jaromerice.cz/
Javorník, Jánský Vrch – zámek (NKP) http://www.janskyvrch.cz/
Jezeří – zámek http://www.zamek-jezeri.cz/
Jindřichův Hradec – hrad a zámek (NKP) http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/
Karlštejn – hrad (NKP) http://www.hrad-karlstejn.cz/
Kladruby – klášter (NKP) http://www.klaster-kladruby.cz/
Konopiště – zámek (NKP) http://www.zamek-konopiste.cz/
Kozel – zámek (NKP) http://www.zamek-kozel.cz/
Krakovec – hrad http://www.hrad-krakovec.cz/
Krásný Dvůr – zámek (NKP) http://www.krasny-dvur.cz/
Kratochvíle – zámek (NKP) http://www.zamek-kratochvile.eu/
Kroměříž – zámek (NKP, UNESCO) http://www.zamek-kromeriz.cz/
Křivoklát – hrad (NKP) http://www.krivoklat.cz/
Kuks – Hospital a Betlém (NKP) http://www.hospital-kuks.cz/
Kunětická hora – hrad (NKP) http://www.hrad-kunetickahora.cz/
Kunštát – zámek (NKP) http://www.zamek-kunstat.cz/
Kynžvart – zámek (NKP) http://www.zamek-kynzvart.eu/
Landštejn – hrad http://www.hrad-landstejn.eu/
Lednice – zámek (NKP, UNESCO) http://www.zamek-lednice.com/
Lemberk – zámek (NKP) http://www.zamek-lemberk.cz/
Libochovice – zámek (NKP) http://www.zamek-libochovice.cz/
Lipnice – hrad (NKP) http://www.hrad-lipnice.eu/
Litice – hrad http://www.hrad-litice.cz/
Litomyšl – zámek (NKP, UNESCO) http://www.zamek-litomysl.cz/
Lysice – zámek (NKP) http://www.zamek-lysice.cz/
Manětín – zámek (NKP) http://www.zamek-manetin.cz/
Milotice – zámek (NKP) http://www.zamekmilotice.cz/
Mnichovo Hradiště – zámek (NKP) http://www.mnichovo-hradiste.cz/
Mníšek pod Brdy – zámek http://www.zamek-mnisek.cz/
Most – kostel http://www.kostel-most.cz/
Náchod – zámek (NKP) http://www.zamek-nachod.cz/
Náměšť nad Oslavou – zámek (NKP) http://www.zamek-namest.cz/
Nebílovy – zámek http://www.zamek-nebilovy.cz/
Nové Hrady – hrad (NKP) http://www.hrad-novehrady.eu/
Nový Hrádek u Lukova – hrad (NKP) http://www.novy-hradek.eu/
Opočno – zámek (NKP) http://www.zamek-opocno.cz/
Ostrava – důl Michal (NKP) http://www.dul-michal.cz/
Pernštejn – hrad (NKP) http://www.hrad-pernstejn.eu/
Plasy – klášter (NKP) http://www.klaster-plasy.eu/
Ploskovice – zámek (NKP) http://www.zamek-ploskovice.cz/
Praha – Palácové zahrady pod Pražským hradem http://www.palacove-zahrady.cz/
Příkazy – Soubor staveb lidové architektury www . hanackeskanzen . cz
Přimda – hrad (NKP) http://www.hrad-primda.cz/
Rabí – hrad /zřícenina/ (NKP) http://www.hrad-rabi.eu/
Raduň – zámek http://www.zamek-radun.cz/
Rájec nad Svitavou – zámek (NKP) http://www.zamekrajec.cz/
Ratibořice – zámek (NKP) http://www.zamek-ratiborice.cz/
Rožmberk – hrad (NKP) http://www.hrad-rozmberk.eu/
Říp – rotunda (NKP) http://www.hora-rip.eu/
Sázava – zámek, bývalý klášter (NKP) http://www.klaster-sazava.cz/
Slatiňany – zámek (NKP) http://www.zamek-slatinany.cz/
Stekník – zámek http://steknik.zamek.txt.cz/
Sychrov – zámek (NKP) http://www.zamek-sychrov.cz/
Šternberk na Moravě – hrad (NKP) http://www.hrad-sternberk.cz/
Švihov – hrad (NKP) http://www.hradsvihov.cz/
Telč – zámek (NKP, UNESCO) http://www.zamek-telc.cz/
Točník – hrad /zřícenina/ (NKP) http://www.hrad-tocnik.cz/
Trosky – hrad (NKP) http://www.hrad-trosky.eu/
Třeboň – Schwarzenberská hrobka Domanín http://www.zamek-trebon.eu/
Třeboň – zámek (NKP) http://www.zamek-trebon.eu/
Uherčice – zámek (NKP) http://www.zamek-uhercice.cz/
Valeč – zámek http://www.zamek-valec.cz/
Valtice – zámek (NKP, UNESCO) http://www.zamek-valtice.cz/
Velhartice – hrad (NKP) http://www.hrad-velhartice.cz/
Velké Březno – zámek http://www.zamek-vbrezno.cz/
Velké Losiny – zámek (NKP) http://www.zamek-losiny.cz/
Veltrusy – zámek (NKP) http://www.zamek-veltrusy.cz/
Veveří – hrad http://www.veveri.cz/
Vízmburk – hrad
Vizovice – zámek (NKP) http://www.zamek-vizovice.cz/
Vranov nad Dyjí – zámek (NKP) http://www.zamek-vranov.cz/
Vysočina – soubor lidových staveb http://www.vesely-kopec.eu/
Zákupy – zámek (NKP) http://www.zamek-zakupy.cz/
Zbečno – Hamousův statek http://www.zbecno.cz/
Zelená Hora – památkový areál http://www.zelena-hora.eu/
Zlatá Koruna – klášter (NKP) http://www.klaster-zlatakoruna.eu/
Zubrnice – skanzen http://skanzen.zubrnice.cz/
Zvíkov – hrad (NKP) http://www.hrad-zvikov.eu/
Žebrák – hrad (NKP) http://www.hrad-zebrak.cz/
Žleby – zámek (NKP) http://www.zamek-zleby.cz/

Weby akcí bývají zakládány externě a nesoustavně, i když by z řady důvodů bylo vhodné je soustředit. Většinou lze stejný obsah umístit i na web NPÚ, a to navíc s výhodou propojení s dalšími informacemi, kalendářem akcí apod. Informace o zřízení webů dosud byly redakci sdělovány jen výjimečně.

Oživlé památky http://rezervace.npu.cz/ozivle-pamatky-/
Hradozámecká noc http://www.hradozameckanoc.cz/ (zřejmě občas mimo provoz)
Rožmberský rok http://rozmberskyrok.cz/
Pernštejnský rok http://pernstejnskyrok.cz/
Francouzský rok http://francouzskyrok.cz/
konference NAKI na Sychrově http://quovadis2.eu/index.php

Facebook stránky

Dle ÚOP v tradičním pořadí; v rámci ÚOP abecedně.

Kroměříž

Facebook stránky provozuje i řada správ zpřístupněných památek. Ty jsou v dosti reprezentativním přehledu dostupné zde:

https://www.facebook.com/browse/fanned_pages/?id=133740423995

Výhodou FB je velmi snadná editace, doprovázená možností odezvy od uživatelů, kteří mohou sami obsah dotvářet (fotky, odkazy), předávat dalším pozvánky na akce apod.

Památkáři i kasteláni se zcela jednotlivě prezentují na FB (mladších kolegů jsou desítky), případně mají vlastní fotogalerie se snímky památek i z pořádaných akcí (Rajče, Panoramio, Flickr…).

ÚOP v Liberci vytváří obrázkovou „nástěnku“ – blog

http://npu-liberec.tumblr.com/

…a vydává publikace v on-line verzi

http://issuu.com/npu-liberec

Podobně prozatímně jsou některé výstavy zpřístupněny na externích adresách (i když mohou být na webu NPÚ, ale tam je obsluha jak pro editora, tak pro uživatele méně komfortní; jen je třeba pamatovat na otázky licenční). Výhodou pak je možnost na naše stránky jednoduše vkládat funkční náhledy s odkazy.

Jednotlivé příklady se objevují i na dalších místech – často jde spíše o pokusy…

https://twitter.com/PamatkovyUstav (zde jsou určité vyhlídky na účelnost a rozvoj; odkazy sleduje a často sdílí na Twitteru MK ČR)
https://plus.google.com/b/103158395093826338421/ (v našich „šířkách“ málo užívaná služba; ohlas pokusů o aktualizaci apod. je minimální)

Multimédia (video)

Zatím nesoustavně několik málo snímků na Youtube.

Adresy ještě doplníme.

Blogy a další druhy odborné a vědecké komunikace a prezentace

Zatím téměř zcela postrádáme. Několik jich bylo vytvořeno v uplynulých měsících, ale většinou řešitelům nezbývá mnoho kapacit na průběžné aktualizace.

Od konce srpna 2013 je v provozu stránka vzdělávacícho projektu NAKI:
Památky nás baví: http://www.pamatkynasbavi.cz/.

2013/07/24 Posted by ceskaplacka | 1*, NPÚ, odkazy, prezentace, weby | památky na webu, prezentace | Napsat komentář

Wiki v rámci IISPP NPÚ?

Pokouším se po chvílích sestavit zcela stručný, ale i tak vzhledem k okolnostem asi spíše neuspořádaný podnět pro zhodnocení úvahy o možnosti implementace WIKI do IISPP NPÚ.
Zabývám se těmito otázkami mj. proto, že se drobně angažuji v několika projektech VaV apod. (případně spolupracuji jako editor webu NPÚ při zveřejňování zpráv).

Řešitelé si většinou vyměňují mailovou poštu, ale při jejím množství nemají všichni ideální přehled o stavu projednávaných témat. Jako vhodné se pak ukazují např. blogy, kde mohou týmy sdílet veřejné i neveřejné dokumenty, komunikovat mezi sebou, ale i zveřejňovat zásadnější informace, přitom veškeré informace přehledně kategorizovat. Takové funkce umožňuje i WIKI, ovšem s tou výhodou, že by při začlenění do IISPP bylo možné výhodně využívat vazby na další informační zdroje NPÚ. Pro NPÚ by naopak bylo výhodou, že jednotlivé projekty vzájemně využívají své informace.

WIKI by měla výhody i pro prezentaci souborů též v souvislosti s MIS.

Výhodou vlastní WIKI je samozřejmě možnost chránit obsah před ataky editorů nerespektujících zájmy autorů, což je častá obava těch, kdo Wikipedii kritizují (byť reálně situace rozhodně tak vážná není).

Výhodou např. pro Památkový katalog i veškeré soupisné práce, tezaury apod, je propracovaný systém pro sledování verzí stránek. To vlastně umožňuje na jedné straně disponovat aktuálním popisem památky, ale ověřit i všechny předchozí verze. Z hlediska pracnosti a operativnosti je velmi výhodné to, že nová verze např. popisu pro soupis se neprovádí kompletně „od nuly“, ale pouze se relativně snadno zanesou zjištěné změny, přičemž veškeré předchozí informace zůstanou zachovány (přitom je trvale přehled i o autorském podílu).
Velmi výhodné je to také pro sdílení informací mezi různě vymezenými projekty. Např. „univerzální“ soupis památek může využít informace ze soupisu světeckých sloupů, nápisových památek, dále např. z případného zpracování díla nějakého sochaře, ale také novodobého restaurátora apod.

Nedovedu to vše dostatečně zdůraznit , ani s konečnou platností vyhodnotit. Proto jsem shrnul několik příkladů využití SW Wikipedie z různých oblastí souvisejících s kulturním dědictvím – to je myslím mnohem přesvědčivější.

Rád se případně zúčastním nějaké diskuse k tomuto tématu.

Pro představu článek o Wikipedii:
http://blog.lupa.cz/wiki/wikimedia-pedia-ia-vyznate-se-v-tom/

Wikipedia – návody, zdroje:
http://www.mediawiki.org/wiki/MediaWiki
http://meta.wikimedia.org/wiki/Help:Contents
http://www.semantic-mediawiki.org/
IT http://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page

Přehled wiki:
Seznam českých wiki encyklopedií
https://wikiapiary.com/wiki/Farm:Main_Page

Příklady on-line wiki:
Největší česká…
http://www.wowpedia.org/Portal:Main
http://ballotpedia.org/wiki/index.php/Main_Page
http://wiki.bk.tudelft.nl/toi-pedia/Main_Page

Špičková řešení WIKI z oborů souvisejících s kulturním dědictvím:
http://salzwiki.de/
http://www.corpus-cranach.de/, http://cranach.ub.uni-heidelberg.de/wiki/index.php/Hauptseite
http://www.digitale-kunstgeschichte.de/wiki/Hauptseite
https://www.gracesguide.co.uk/Main_Page Grace’s Guide To British Industrial History (20220128)
http://reliwiki.nl/index.php?title=Hoofdpagina
http://www.wikigallery.org/wiki/Main_Page
http://www.rdklabor.de/wiki/Hauptseite
http://wiki-de.genealogy.net/Hauptseite
http://cameo.mfa.org/wiki/Main_Page
http://www.conservation-wiki.com
http://preservapedia.org/Main_Page
http://dbpedia.org/About
http://wiki.digitalclassicist.org/Main_Page
Corpus Lapidum Burgundiae (zřejmě mimo provoz – 20190224)
http://www.grazwiki.at/Grazwiki
the Folger Shakespeare Library – Folgerpedia
https://familysearch.org/wiki/en/Czech_Republic_Genealogy
https://www.heraldik-wiki.de/wiki/Hauptseite
Příkladná městská wiki – Karlsruhe:
http://ka.stadtwiki.net/Portal:Architektur > http://ka.stadtwiki.net/Bernharduskirche (konkurenční ? wiki městského archivu)
Franken-wiki (zřejmě již mimo provoz; 20190224)
Würzburg
http://www.salzburg.com/wiki/index.php/Kategorie:Sehensw%C3%BCrdigkeit
https://monuments.univie.ac.at/ – Památky vídeňské univerzity
Stadt Wien
Sachsen Anhalt Wiki
Okres Ahrweiler
Pforzheim-Enz
Gelsenkirchen
Hamm Fürth
Pomeranica.pl – Štětín – úvodní stránka mnoho neslibuje, ale najdeme skvosty
imslp.org – archiv partitur a nahrávek historické a klasické hudby

Související instituce, projekty…
http://www.citem.cz/mediawiki/
Česká divadelní Encyklopedie
Enviwiki

Mittelalter Lexikon
http://u01151612502.user.hosting-agency.de/malexwiki/index.php/Hauptseite

Stránka velkého výzkumného a publikačního projektu. Slouží pro evidenci zpracování. Některé části jsou pod heslem (ilustrace).
ANR Corpus architecturae religiosae europeae (IV-X saec.) [CARE]

Příklad „projektové stránky“ přímo na Wikipedii zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Studenti_p%C3%AD%C5%A1%C3%AD_Wikipedii
Výborný přehled o jednotlivých projektech a jejich stránkách, průřezový přehled o aktualizacích apod.

Stránka do jisté míry sledující i dějiny umění či památkovou péči:
http://artslexikon.cz/index.php/Autenticita

Studium knihovnictví:
http://wiki.knihovna.cz/index.php/WikiKnihovna:Hlavn%C3%AD_strana

Archeologické informace v severní Belgii (asi naplňováno?…):
http://www.netvibes.com/nordoc-archeo

Historická témata:
http://velka.valka.cz/wiki/doku.php

Praktický příklady v rámci komunitního webu:
http://wiki.siliconhill.cz/Hlavn%C3%AD_strana
Se všemi výhodami (a asi i mouchami).
Programátoři:
https://wiki.mozilla.org/Monument

Nezisková kooperace:
http://en.howtopedia.org/wiki/Main_Page

Sběratelství
http://www.baseballcardpedia.com/index.php/Main_Page

Výrazněji individualizovaný vzhled:
http://www.physio-pedia.com/Main_Page

Vzdělávání:
http://iae-pedia.org/Main_Page
http://www.sps-ul.cz/doku.php/romansky_sloh
http://www.didatticarte.it/Blog/?page_id=5022

Astronomie:
http://www.deepskypedia.com/wiki/DeepSkyPedia

Orloje, hodiny, hodinky…
https://watch-wiki.org/index.php?title=Kategorie:%C3%96ffentliche_Uhren

Zdravotnictví:
http://www.echopedia.org/wiki/Main_Page
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Home (studium medicíny; zcela příkladné metodicky a funkčně)