Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Soupisy památek vstupují do internetové éry

Samozřejmostí je dnes to, že všechny evropské státy provozují památkovou péči a pro pořádek mají seznamy chráněných památek. Sestavení těchto seznamů má zásadní právní význam (je součástí definice omezení dopadajících na vlastníky památek, i když z některých pohledů, vlastních mnohdy lidem, kteří sami žádnou památku nevlastní, je takové omezení poctou), ale je také zárukou věcného smyslu těchto státních aktivit samotných. To se sice nezdá tak rozhodující jako otázky právní/správní. Nicméně bez pozornosti věnované poznávací, dokumentační a evidenční činnosti, založené na vědecké/akademické bázi, by nevznikla ani státní památková péče, ani veřejný zájem s politickými a právními důsledky (samozřejmě nelze popřít to, že lidový zájem pozitivně ovlivňuje i vědecké studium – jde prostě o kulturní komplex; včetně souvislostí politických či ekonomických, jak o nich někteří mluví jako o primárních). Je velmi pravděpodobné, či se aspoň zdá být logické, že úroveň výzkumu, která se podílí na preciznosti posouzení památkových hodnot, má dopady na právní/správní postupy. S podobnými zdůvodněními, doplněnými ovšem o zdůraznění osvětového dopadu, jsou vydávány tištěné publikace obsáhlých a velmi podrobných soupisů v Německu (nedávno Bamberg) i jinde. U nás v Liberci!

Je dobře, že krom evidentního přínosu pro prestiž památkové péče i památek v regionu i velkého mediálního ohlasu má vydání libereckého soupisu značný dopad na povědomí o významu soupisů mezi samotnými památkáři. Je to velice potřebné, protože NPÚ dlouhodobě ponechával edice soupisů stranou, jako momentálně odložitelnou „třešinku na dortu“. Nezdálo a většinou se ještě nezdá, že jde o zásadní složku veřejného působení památkové péče, vhodně propojitelnou s úředními výnosy a odbornými administrativními úkony. Nyní však probíhají diskuse, ve kterých převládají zatím rozpory. O potřebnosti vydávání soupisů si však nikdo nedovolí vyslovit pochybnost. Snad se ji podaří zakotvit do rozpočtů (i když v nynější situaci památkové péče?…).

Památkáři již roky mají svou elektronickou databázi památek, ale tam se o vlastních hodnotách předmětu ochrany neříká prakticky nic. V posledních letech se díky několika zdatným specialistům v NPÚ buduje rozsáhlý informační systém založený na GIS (shrnující databáze archeologické, stavebně-památkové, územní vymezení, ale také „mnohovrstevnaté“ hodnotové rozlišení; to vše ve vazbě na digitální dokumentaci atd.). Takové systémy budují i jiné systémy státní památkové péče ve vyspělých zemích. Stále více je však zřejmé, že je třeba tato data nějak poskytovat k veřejnému užití, ať už pro ochranu, či k „prosté“ potěše milovníků kulturních dějin lidstva nebo nějaké drobné lokality.

Leckde bylo vykonáno mnoho pro modifikaci takových „masivních“ informačních systémů do veřejnosti přístupné podoby (pro představu mě napadá třeba vývoj veřejného zpřístupňování v Plzeňském kraji s velmi podrobnými popisy, např., ale současně s výstupy pro turisty apod.). Ukazuje se přitom – mj. (nedovedu vyhodnotit všechny informatické souvislosti) –, že potřebné datové redukce pro připojení po internetu jsou velmi nesnadné. Často vedou k různým strukturním komplikacím, znepřehledňujícím data pro běžné užití. Přístup bývá velmi pomalý a např. nepoužitelný pro mobilní připojení. Uspořádání dat je u různých poskytovatelů často velice rozdílné, což ztěžuje orientaci uživatelů. Podoba dat většinou znemožňuje jejich dostupnost pro běžné metody vyhledávání na internetu.

Asi takové a podobné těžko přehlédnutelné komplikace v minulých měsících a aktuálně způsobují, že evropští památkáři hledají způsoby, jak informace o památkách poskytovat kulturní veřejnosti co nejdostupnější formou.

EU způsobila vznik impozantního projektu Europeana, ale ten je zaměřený především na zpřístupňování digitalizovaného (digitálního) obsahu knihoven, archivů muzeí apod., tedy sbírek veřejných institucí (to se možná časem změní ve prospěch „sběratelů“). To znamená, že např. stavební památky jsou reprezentovány svými fotografiemi, plány, psanými dějinami, popisy… Primárně však jsou Eropeana spíše informací o dokumentu, nežli o jeho obsahu; i když i to se razantně a rapidně mění, protože např. u fotografií se již v metadatech objeví více informací o fotografované budově…:

Palais Schwarzenberg
Informace o Schwarzenberském paláci v Praze u fotografií v Deutsche Fotothek jsou zde mnohem podrobnější (klikněte na „More/Více“ pod stručnými údaji!), než u samotného poskytovatele dat!

Čili vzniká otázka, zda touto cestou neuplatnit i informace o památkové ochraně zobrazených objektů. Jenže tato cesta se asi nejeví jako perspektivní, i když nejspíše posuzována byla (systém je dnes vybaven obrovským informatickým zázemím: rozvoj mezijazykových tezaurů, kategorie všeho druhu, geotagy, časová osa…).

Nicméně zřejmě v dohodě řady zemí se památkové péče orientují na Wikipedii. Asi sehrály roli různé vlivy. Europeana se v době rozhodování nemusela jevit pro památková data optimální. Navíc je u staveb zpravidla potřebný popis, který může nabývat značného rozsahu, stejně jako historický přehled nebo typologické či uměleckohistorické hodnocení a zařazení (ale takové dokumenty, byť většinou historické/archivní, jsou v Europeanech zahrnuty). Navíc je třeba stavební památky daleko více propagovat vzhledem k potřebnosti jejich přijetí veřejností. To asi sehrálo roli při hledání nějaké nadnárodní platformy pro prezentaci památkových seznamů a informací o památkách samých. Není celkem divu, že volba padla na Wikipedii. Ta se již jednak osvědčuje při veřejně přístupné evidenci památek (Holandsko), přičemž sehrává nepochybně roli i možnost získávat angažmá občanů nejen při ochraně památek, ale také při doplňování a aktualizaci dat.

Z podobných důvodů jsme také loni při přípravě projektu aktualizace seznamu památek ČR v rámci „NAKI“ zdůrazňovali potřebu vědeckého přístupu k vytváření obsahu, ale současně nutnost kromě přípravy tištěných svazků průběžně již vytvořená data (i dílčí) zpřístupňovat na internetu. Navrhli jsme Wikipedii (ač jsme jen z nepřímých informací tušili, že podobným směrem se vydávají ostatní země, ačkoliv to nepochybně někomu v této zemi bylo sděleno). Projekt ovšem nebyl příslušnou komisí uznán za hodný podpory.

Ostatní Evropané zřejmě vycházeli z toho, že Wikipedie nabízí nejlepší možnosti kooperace, aktualizace, doplnění obrazové dokumentace (navíc s dobře vyřešenými licenčními náležitostmi), geopozicování (v mapách jsou např. obrázky zobrazovány vč. azimutu), nastavení tématických aj. souvislostí apod. V neposlední řadě má vynikající prestiž u významných vyhledávačů, které hesla zobrazují i v mapových nástrojích.

Po přípravném období, kdy nejspíše ani nebyla tato cesta ještě plánována – projekty Wiki Loves Monuments v Holandsku a Německu; navazují zřejmě na o rok či dva starší Wiki Loves Art především v Anglii a USA (na Flickru; výsledky v Holandsku), u kterých se jednalo hlavně o fotosoutěže, sloužící ovšem pro obohacování fotoarchivů Wikipedie (přitom šlo také o to „přimět“ soutěžící k tomu, aby snímky reprodukovatelně označovali), loni proběhl testovací projekt on-line soupisu památek v Německu. Letos již za účasti řady spolkových zemí běží na ostro (odkazy na německé seznamy památek na Wikipedii jsou v mnohém nestandardní; pozornost zaslouží koncepcí i rozsahem bavorský). Přihlásil se k němu i rakouský spolkový úřad. A nakonec i řada dalších zemí, protože došlo k docela zvláštnímu propojení se soutěží Wiki Loves Monuments, ve které se angažuje Europa Nostra, z čehož vyplynula potřeba poskytnout fotografům seznamy památek jako podklad pro jejich soutěžní aktivitu.

Ovoce tohoto procesu je dnes evidentní; snad i tam, kde se uvažuje a možná i rozhoduje o možném zapojení ČR (ta dosud chybí i v seznamu států, ve kterých soutěž probíhá…). A o tom, co bude se zpřístupňováním soupisů památek ČR.

(21.7.2011, CEST 11:45)

Advertisements

2011/07/21 - Posted by | dostupnost dat, evidence památek, prezentace, weby | , , , ,

1 komentář »

  1. […] Obecněji k tématu dříve zde. […]

    Pingback od Aktualizován seznam rakouských památek « Česká placka | 2013/07/21 | Odpovědět


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public