Nedokončená ediční poznámka k vydání nedokončeného soupisu památek okresu Ledeč nad Sázavou

Poznámky k edici této ediční poznámky

Text této poznámky jsem připravoval od doby, kdy jsem přepsal nedokončený (a nejspíše zčásti ztracený) rukopis. Mým záměrem bylo od počátku text vydat tiskem. Sháněl jsem k tomu sponzory a získal svolení k tomu, aby publikace vyšla jako příloha časopisu Zprávy památkové péče. Jenže v téže době bylo rozhodnuto o tom, že mé působení v této redakci skončí. Nová redakce již o tento záměr ztratila zájem. Vážné osobní dopady, které měla změna mé pozice pro mě samotného, se podílely na tom, že jsem se sám nemohl této podle mého potřebné věci věnovat. Přesto jsem se ještě důkladně zajímal o osudy dalších rozpracovaných svazků (hlavně v archivu ÚDU AV ČR) a usiloval jsem o to, aby se záměru jejich vydání památkový ústav věnoval, protože jsem byl o přímo bytostném významu soupisů pro ochranu památek vždy přesvědčen. Přitom jsem se pracovně seznámil i s budoucí editorkou publikace, která v archivu působila (a působí dosud).

Posléze jsem se rozhodl, že přepis vydám na internetu v elektronické podobě, protože by mě to nestálo žádnou další práci a odborná i širší veřejnost by jím mohla disponovat. „Sulcování“ rukopisu v „archivu“ nemá žádný smysl. V té době však došlo k tomu, že jsem, v době po vydání rovněž nedokončeného soupisu okresu pardubicko-holicko-přeloučského, při přednášce dr. Uhlíkové v roce 2008 mohl toto nouzové řešení probrat. Tak jsem se dozvěděl, že k rukopisu, který se neznámo kdy na památkový ústav zatoulal, existují v archivu ÚDU plány. Následné pátrání neprokázalo, že by existovaly též fotografie.

Proto po domluvě s edičními pracovníky (zejm. s dr. Prixem) ÚDU mgr. Kristína Uhlíková s kolegy přistoupila k přípravě vydání publikace. Podnikla rozsáhlé pátrání doplňující poznání o genezi práce na soupisu a zjistila řadu životopisných údajů o autorech. Spolu s grafikem pak skenovali obrázky a připravili úhledné uspořádání publikace, podobně jako u „pardubického“ svazku do detailu navazující na „klasické“ soupisy (jen s tou drobnou licencí, že zařazení do aktuální ediční řady si vynutilo drobné zmenšení formátu). Pak se nějakou dobu čekalo na přidělení prostředků, ale od konce roku 2010 již mohou čtenáři publikaci bez překážek studovat.

Věřím, že se v ÚDU podaří ve vydání pokračovat. Současně však doufám, že se realizují i záměry na obnovení prací na podrobných soupisech. Podle dnešních trendů i s využitím možnosti průběžně výsledky publikovat na internetu, tak, aby mohly být k dispozici operativně, i v terénu.

Nyní následuje částečně aktualizovaný a proškrtaný text, který jsem si po roce 2003 chystal pro úvodní pasáže publikace nedokončeného ledečského soupisu. Publikuji jej proto, že obsahuje jednak pár detailů k textu soupisu, ale také proto že zahrnuje některé bibliografické informace zejména k vydávání seznamů památek v poválečném období, které mohou zde být případnému zájemci k dispozici (pomáhala mi s nimi PhDr. Jiřina Dejmková, pracující tehdy v knihovně památkového ústavu).

Text hodnoťte shovívavě. Některé jen nadhozené pasáže jsem vynechal, něco proškrtal, někde se mi zdálo vhodné ponechat i neúplná sdělení, protože jsem neměl možnost některé detaily zjišťovat či naopak dále rozpracovávat – takové „mezery“ jsou vyznačeny dvěma hvězdičkami: **.

Předmluva

Publikace soupisu památek v bývalém politickém okresu Ledeč nad Sázavou (vyd. v edici Artefactum, vydávané Ústavem dějin umění AV ČR) má specifický obsah i uspořádání. Je tomu tak proto, že rukopis nebyl autory nikdy dokončen. Neprošel tedy ani jazykovou, ani autorskou korekturou. Rukopis je uložen ve sbírkách Národního památkového ústavu, kam se dostal neznámým způsobem, snad darem někoho z potomků autorů, ale spíše výpůjčkou pro nějaké studijní účely.

Z praktických ohledů jsem se rozhodl přes vysloveně pracovní ráz neúplného rukopisu připravit vydání svazku v úpravě blízké někdejší edici. Pro takové vydání byl soupis připravován a doufám, že se také zařadí mezi ostatní svazky a bude spolu s nimi i platně užíván.

Rozhodl jsem se soupis vydat v podobě více méně mechanického opisu rukopisu. Zavrhl jsem úvahu o obsáhlejší revizi a aktualizaci, neboť ta by si vyžádala bezbřehé úsilí, které jsem v uplynulých letech nemohl takové práci věnovat.

Jména lokalit byla ponechána v původní formě, poněvadž v žádném případu nedošlo k tak rozsáhlým změnám, které by znemožnily určení lokality. V textu jsem do jisté míry upravil ne zcela sjednocené zvýraznění některých označení, a to pokud možno do podoby užívané u vydaných svazků soupisu. Zpravidla jsem však ponechal místy se vyskytující nesrovnalosti v řazení odstavců. V textu zůstaly i některé nečitelné či nepřesné výrazy, které by autoři v průběhu další práce jistě korigovali (nejistá slova jsou uvedena v hranatých závorkách […]; v tištěné verzi je odlišeno jinak). Nedostatečně podložené opravy by totiž mohly způsobit jiné chyby. Z těchto důvodů jsem se snažil v maximální míře zachovat znění originálu; s textem je tedy třeba pracovat opatrně, s ohledem na možný výskyt chyb, které již autoři nemohli odstranit.

Z hlediska pozdějšího vývoje státní správy na území bývalého politického okresu Ledeč nad Sázavou, které bylo po roce 1961 rozděleno mezi čtyři(!) nynější okresy Kutná Hora, Benešov, Havlíčkův Brod a Pelhřimov, a tím vlastně i mezi tři kraje – středočeský, východočeský a jihočeský; podle aktuálních změn po reorganizaci státní správy s platností od roku 2003 část bývalého ledečského okresu dokonce připadla ke kraji Vysočina se sídlem v Jihlavě).

Ve snaze o zvýšení informační hodnoty soupisu jsem zvažoval možnost zařadit fotografie, případně i jiné obrazové dokumenty památek. Nakonec jsem od toho upustil, jednak, že to přesahovalo mé časové možnosti, jednak jsem nechtěl výběrem tu historických dokumentů, jindy zase aktuálních doplňovat nehotový text, i když připouštím, že by to čtenáři asi ocenili – prosím je o omluvu (snad v příštím vydání?). (Pozn.: 2011: Jak víte, publikace je naštěstí vybavena bohatou plánovou dokumentací.)

Věřím, že i v takové poněkud improvizované podobě bude soupis památek bývalého ledečského okresu platným doplňkem dřívější nedokončené impozantní edice velkých akademických soupisů. Doufám, že vyvolá ohlas u čtenářů, a současně, že snad může podnítit i podobné a velmi žádoucí vydání jiných soupisů, na kterých se před rokem 1938 také pracovalo, přičemž některé byly prakticky hotové, připravené k tisku.

Poděkování za pomoc při přípravě patří zejména PhDr. Pavlu Zahradníkovi z Národního památkového ústavu v Praze, který díky svým velkým zkušenostem s čtením starších rukopisů mohl odstranit mnoho odchylek, které jsem způsobil při přepisu.

Dokončeno v září 2003 v Praze, aktualizováno v červnu 2006, v říjnu 2007 a v červenci 2011 tamtéž.

Jan Sommer

Ediční poznámka

V návaznosti na jedinečnou edici „standardních“ soupisů památek představuje ledečský soupis specifický materiál. Jedná se o přepis nedokončeného rukopisu soupisu památek bývalého politického okresu Ledeč nad Sázavou. O tom, že rukopis existuje ve sbírkách Národního památkového ústavu (tehdejšího Státního ústavu památkové péče), jsem se dozvěděl v roce 1997 od pana dr. Jiřího Nováčka, který tehdy vedl oddělení evidence kulturních památek. Pořídil jsem si xerokopii rukopisu a podle ní jsem provedl opis (originál zůstal na místě).

Rukopis má podobu souboru samostatných listů, uložených v kartónových deskách s třemi chlopněmi, připojenými pruhem plátna; stejné bylo provedení hřbetu desek. Na volné pravé straně byly desky svázány černými tkalouny, vlepenými do prostřihů v deskách.

Na čelní straně desek je v horní třetině nalepen štítek s nápisem.

Na vnitřní straně přední desky poznámky tužkou.

Listy s textem měly většinou formát A4, některé měly foliový formát. Četné listy byly rozšířeny různě dlouhými přílepky, většinou na spodní straně, stejně širokými s listem. Časté ovšem byly i drobné přílepky, umísťované častěji na spodní straně, méně často na levém nebo pravém okraji listu (v deskách přeložené tak, aby nepřesahovaly okraj listu).

Papír listů i přílepků pocházel z různých zdrojů. Jejich materiály byl různé kvality. Zčásti se jednalo o celkem kvalitní hladký papír téměř bílé barvy, zčásti se jednalo o listy málo kvalitního vláknitého žloutnoucího papíru; často se vyskytovaly i listy světle šedého papíru. Část listů ze světlého papíru byla oboustranně potisknutá linkami. Některé bílé listy byly zjevně vytrhávány z bloku, původně svázaného na krátké straně. Listy tedy pocházely z různých zdrojů, zřejmě více méně náhodných. Text byl psán různými inkousty.

Ukázky z rukopisu:

Ukázka frotáž neápisu na zvonu (do publikace nebylo zařazeno).

Nejednotné je i pojetí textů, svědčící o pracovním charakteru zachovaného dokumentu. Některé listy obsahovaly zběžné výpisky z literatury, jiné přepisy z terénních poznámek, jiné zřejmě vznikly přímo jako opis historické listiny v některém archivu. Častokráte se některé pasáže textu opakovaly; většinou v takových případech byla jedna varianta přeškrtnutá (perem inkoustem, případně tužkou). To nepochybně souvisí s tím, že na textu pracovaly dvě osoby. Někdy zřejmě došlo k tomu, že méně kompletní varianta byla škrtem označena jako neplatná, někdy se to zřejmě stalo poté, co byl podle škrtnuté pracovní verze pořízen úplnější či souvislejší text. Někde bylo třeba provést určité sjednocení grafických zvýraznění v textu. Nejednotně bylo v textu užíváno především podtrhování.

Na tyto skutečnosti upozorňuji proto, že jsou svědectvím jak o způsobu práce na textu, tak o stupni jeho rozpracování či dohotovení. Rovněž z toho vyplynul můj postup při přepisu. Vzhledem k pracovnímu charakteru dokumentu jsem totiž nemohl usilovat o kompletní edici podle příslušných zásad, protože jsem především chtěl zájemcům umožnit využití věcného/odborného obsahu dokumentu. Pokud jsem zjistil opakování určitých pasáží, zpravidla jsem pro přepis vybral úplnější variantu. Pokud jsem přitom zjistil, že ve zvolené verzi chybí nějaká pasáž z druhé verze, provedl jsem příslušné doplnění (mohlo se jednat o jednotlivá slova, případně o věty).

Se stavem zpracování a se způsobem adjustace fasciklu souvisela neúplnost řady údajů. Jednak v některých případech zřejmě nedošlo k úplnému dokončení příslušné pasáže textu, jednak je třeba počítat s velmi pravděpodobnou možností ztrát buď celých hesel, nebo vybraných listů. Důvod absence některých lokalit, objektů nebo částí jejich popisů již nezjistíme (ale „šťastné“ nálezy nejsou vyloučeny). Samozřejmě se mohlo jednat i o důsledek stavu poznání památkového fondu, kdy mohlo dojít k pominutí některých dosud nedoceněných objektů (lidové stavby, městské domy, technické památky). Zařazení některých objektů mohlo být zamýšleno v další fázi práce, bohužel již nedokončené.

Jeden z autorů rukopisu, Josef Soukup, totiž ještě v průběhu práce zemřel. Nasvědčuje tomu poznámka na vnitřním líci čelní desky obalu: **. Není ovšem přesně jasné, kdy byla poznámka zapsána. Lze mít za to, že práce na soupisu, pokud neskončily dříve, téměř jistě byly přerušeny již v roce 1913, podobně jako tomu bylo i u jiných svazků, rozpracovaných před 1. světovou válkou.

V textu bylo provedeno několik drobných pomocných náčrtů, které spíše měly autorům usnadnit formulaci popisu. Přesto v některých popisech jsou uvedeny odkazy na číselné označení v půdorysech, které zřejmě mohly v době práce na textu existovat alespoň v podobě přípravné kresby.

Soupis ledečského okresu je možná nejstarším nedokončeným zpracováním v systému starých politických okresů. Práce se zřejmě zastavily v souvislosti s úmrtím Josefa Soukupa a zřejmě i s tím, že v té době byla země zmítána válkou. Po roce 1918 již nebyly práce na tomto svazku dokončeny (případně, pokud nějaké probíhaly, není mi to známé, a jejich výsledky musely být deponovány na jiném místě).

Za 1. republiky se ovšem pracovalo v několika dalších okresech, avšak tempo prací již nedosáhlo úrovně z doby před rokem 1913. Současně je však třeba zdůraznit, že zpracování soupisů bylo stále podrobnější. Svazky proto měly několikanásobně větší rozsah ve srovnání s počátky edice. Tento trend byl asi jednou z příčin toho, že se po roce 1945 již nepodařilo na nedokončený záměr soupisu navázat. Přikročilo se pak k vydání nejprve jednosvazkového stručného seznamu ve stylu německých příruček „Dehio“[1] a po dvou desetiletích následovalo postupné vydání propracovanějšího čtyřsvazkového soupisu.[2]

Přehled vývoje edice soupisů památek podal zejména Emanuel Poche v úvodním svazku čtyřdílného soupisu.[3]

Z různých zpráv v literatuře je známo, že se mezi dvěma světovými válkami pracovalo i na dalších svazcích, avšak dostupné informace nedávají jasný obraz o tom, jak daleko práce pokročily. Již ve 30. letech pracoval Emanule Poche na soupisu kutnohorského okresu,[4] a v okresu Jičín (autora dohledám **).[5] Alžběta Birnbaumová působila v okresu Strakonice.[6] O materiálech z těchto soupisných aktivit však není mnoho známo. Nejdále pokročily práce na asi nejpodrobněji zpracovaném a neobyčejně bohatě a důkladně ilustrovaném soupisu památek města Plzeň od Zdeňka Wirtha, L. Lábka a Kamila Hilberta. Rukopisy, dokumentace, finální korektury sazby a kartáčové otisky štočků ilustrací jsou uloženy v archivu Ústavu dějin umění AV ČR v Praze.[7] Lze mít za to, že pro případné vydání by bylo nutné vynaložit nemalou redakční práci k opětnému uspořádání materiálu, avšak publikování v dohledné době by bylo proveditelné.

Před válkou byly dokončovány také některé soupisné akce v pohraničí. Zejména Anton Gnirs měl téměř hotov okres Karlovy Vary, jehož zčásti aktualizované vydání se uskutečnilo v roce 1996.[8]

Je pravděpodobné, že mohly být rozpracovány soupisy dalších okresů, avšak výsledky těchto záměrů mi zatím nejsou známé. Je možné, že některé materiály dosud čekají na znovunalezení v archivech či v muzeích. Další jsem já mohl opominout, za což se alespoň omlouvám.[9]

Po roce 1945 se rozběhla jedna velkorysá podrobná soupisná kampaň v „okresním“ měřítku. Akademie věd si ovšem vybrala neobyčejně těžké sousto, totiž okres Kutná Hora, který je jedním z plošně zvláště rozsáhlých a současně památkami obdařených v nadmíru velikém počtu. Práce, započaté v roce 1988, byly po několika letech ukončeny.[10]

Věřím, že i kusý a nedokončený text soupisu památek z bývalého politického okresu Ledeč nad Sázavou bude cenným doplňkem existujících svazků legendární edice. Věřím, že vznik této drobné publikace by mohl aspoň trochu přispět i k zájmu o vydání dalších nedokončených historických soupisů, zejména plzeňského okresu, který z hlediska metody zpracování a edičního přístupu patří k vrcholům a měl by se stát součástí povědomí širší odborné veřejnosti.

Doufám také, že pomůže posílit zájem o krásnou, ale turisticky pozapomenutou končinu na pomězí Čech a Moravy.

Literatura citovaná v soupisu

Autoři uváděli citace literatury pouze ve schematických zkratkách, což odpovídá praxi, která se užívala i ve vydaných soupisech. Vzhledem ke stavu zpracování však autoři užívali nejednotné zkratky, jim samým jistě srozumitelné. Pokusil jsem se dohledat citované práce. (Tato informace je v rozšířené podobě dostupná i v publikované tištěné verzi soupisu.)

Soupis literatury, citované v rukopisu:

• I. ročenka musej. spolku v Ledči, 1911            [124, Sačany]
• Balbín, Miscel. bohem.       Bohuslav Alois BALBÍN: Miscellanea historica regni Bohemiae, Praha od 1679.
• Beckovský, Poselkyně, III                 Jan František BECKOVSKÝ: Poselkyně starých příběhův českých I, Praha 1700.
• Bibliografie, I        [3288; Dolní Kralovice – Zíbrtova?]
• Bieneberg, II
• Tom. Bílek, Děj. konf.         T. V. BÍLEK: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, I–II, Praha 1882–1883.
• J. Braniš, Dějiny umění středověkého v Čechách, I, II Josef BRANIŠ: Dějiny středověkého umění v Čechách, díl první, Praha 1892; díl druhý, Praha 1893.
• J. Braniš, Jak píší historii českého umění, Šolc, Kutná Hora 1890.
• Cechner, Slohy stav.          Antonín CECHNER: O slozích stavebních, 1897.
• Čechy    [Dolní Kralovice – Ottovy Č.?]
• Čechy, Otto, XIII
• Český časop. histor., III     [375; Horní Kralovice]
• Čas. Č. musea
• Dačický, Paměti, I                Mikuláš DAČICKÝ z Heslova: Prostopravda. Paměti, ed. E. Petrů a E. Pražák, Praha 1955.
• Heber, Burgen, 221             [Keblov]
• A. Heber, II, 209   [Keblov]
• Heber, F., IV         František Alexander HEBER: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser IV, Praha 1844. [244-6; Chřenovice]
• Kafka, J., Posázaví
• Kafka, Průvodce, IV            Kafkův ilustrovaný průvodce po král. českém. Díl IV. Posázaví, Praha b. d.
• Kobliha, Humpolec a jeho okolí       Gustav KOBLIHA: Humpolec a jeho okolí, Humpolec, 1896.
• Kubišta, Sázava   [85, Světlá] A. KUBIŠTA: Sázava dolní a střední, Praha b. d.
• Květy z r. 1870     [s. 7-8; Dolní Kralovice]
• Lehner, Dějiny 1  Ferdinand Josef LEHNER: Dějiny umění Českého I, Praha 1903.
• Lib. conf. III
• Lib. Erect., XIII
• Vogt Mauritius, O. Kön. Böhm.        [1712; Ledeč, kostel]
• Method Method, časopis, vydával Ferdinad J. Lehner v letech ….–….. (celkem …. ročníků)
• OSN       Ottův slovník naučný, I–XXVIII, Praha 1888–1909; reprint Paseka, Argo, Praha od roku 1998.
• Ottův Nauč. Slov.
• Pam. arch.             Památky arhaeologické a místopisné, časopis, vydávala Archaeologická komise Musea království českého, Praha od roku ……….. (Pojmenování časopisu se několikrát částečně změnilo; změnil se i vydavatel.)
• A. P.; Arch. Pam.                 (zřejmě = Pam. arch.)
• Paprocký, Diadochus         Bartoloměj PAPROCKÝ z Hlohol a Paprocké Vůle: Diadochus.
• Frant. Palacký, Popis          František PALACKÝ: Popis království Českého, čili Podrobné poznamenání všech dosavadních krajů, panství, statků, měst, městeček, vesnic, někdejších hradů a tvrzí, též samot a zpustlých osad mnohých v zemi české s udáním jejich obyvatelstva dle popisu r. MDCCCXLIII [1843] vykonaného v jazyku českém i německém, zhotovil a vydal Franz Palacký, J. G. Kalve, Praha 1848.
• Podlaha, Posv. místa. kr. Č., III         Ant. PODLAHA: Posvátná místa království českého. Řada první: Arcidiecese pražská. Díl III., Praha 1909.
• Posázaví                [s. 42, 48 – Hněvkovice]
• SBCC IX                [Horka nad Sloupnou; I, 147; Pertoltice, Řečice]
• Schaller, VI           Josephus SCHALLER: Topographie des Königreichs Böhmen 6. Cžaslauer Kreis, Praha 1787.
• Sommer, XI           Johann Gottfried SOMMER: Das Königreich Böhmen statistisch-topographisch dargestellt, 11, Časlauer Kreis, Praha 1843.
• Sedláček, H. a Z., XII          August SEDLÁČEK: Hrady, zámky a tvrze Království českého XII. Čáslavsko, F. Šimáček, Praha 1900.
• Sedláček, M. Sl.   August SEDLÁČEK: Místopisný slovník historický království českého, Praha b. d. (1908); reprint Argo, Praha 1998.
• Seidler, Kronika města Světlé           Karel SEIDLER: Kronika města Světlé od roku 1207-1886, K. Seidler, Světlá, 1887.
• Světeckého Paměti, II
• Světozor
• Tomek, Děj. m. Pr., I            Vácslav Vladivoj TOMEK: Dějepis města Prahy, díl I., Praha 1892 (2. vydání).
• Trajer     [?; Onšov]
• Valchář, 12
• Valchář, Ledečsko               Jan VALCHÁŘ: Ledečsko a Dolnokralovicko, Josef Körber, Praha 1912.
• J. Valchář, XII
• Valchář, Ledečsko XIII
• Valchář, Krásy a památky české, 1
• Valchář, Ročenka mus. spolku v Ledči z r. 1911
• Valchář, Věst. arch. Čásl. III              [Hodkov]
• Valchář, Čáslavský kraj, II
• Valchář, Seznam listin a obecních pečetí míst okresu Dolnokralovického (Věstník archeol. Čásl., II)
• Valchář, Trhová Zahrádka a její privilegia (Věstník arch. Čásl., III, 85)
• Věstník českoslov. museí a spolků archeol. II               [42, 108; Chřenovice]
• Vlasák, XI
• Vlasák, okres Dolnokralovický         Antonín Norb. VLASÁK: Okres dolno-kralovický v Čáslavsku, Fr. A. Urbánek, Praha 1884.
• Věstník archeol., I               [4; Křivsoudov]
• Věstník archeol. Čáslav 2
• Mauritius Vogt, Das jetzt lebende Königreich Böhmen (1712)
• Winter, Život církevní v Čechách    Zikmund WINTER: Život církevní v Čechách. Kulturně-historický obraz z XV. a XVI. století I–II, Praha 1895–1896.
• Zeiler, M., Tp. Boh.             [1680; Ledeč – kostel]
• Zpráva, XIII (1896-7) mus. spolku Včela čáslavská      [14; Chřenovice]

Další necitované práce (výběr)

• Antonín Nor. VLASÁK: Ledeč nad Sázavou a jeho okolí v kraji Čáslavském, in: Památky archaeologické a místopisné 5, 1863, 5, s. 225-229.
• Jeronym SOLAŘ: Světlá, město v Čáslavsku, in: Památky archaeologické a místopisné 5, 1863, 6, s. 282-283.
• Ant. N. VLASÁK: Městečka Čechtice a Křivsoudov a jejich okolí, in: Památky archaeologické a místopisné 6, 1865, s. 163-166.

Jednotlivé památky, lokality i širší území se samozřejmě od doby práce na soupisu staly předmětem zájmu mnoha dalších badatelů. Výsledky takového zkoumání byly ve značném rozsahu publikovány. Vyčerpávající bibliografie by ovšem zdaleka překročila pro mě zvládnutelnou míru. Navíc by její zařazení na tomto místě z určitých důvodů ani nebylo příliš vhodné. Proto si dovolím jen v největší stručnosti upozornit na některé publikace, které případně obsahují také odkazy na další zdroje. Většinou se jedná o specializované encyklopedie památek, vydávané především po roce 1998. Do té doby vyšlo jen několik takových publikací. Ve výběru, pohříchu omezeném, uvádím i několik speciálnějších uměleckohistorických studií, věnovaných mj. i oblasti Ledečska.

Encyklopedické publikace (výběr!)

• Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách, Academia, Praha 1971.
• Emanuel POCHE a kol.: Umělecké památky Čech 1, A/J, Academia, Praha 1977. 2, K/O, 1978. 3, P/Š, 1980. 4, T/Ž, 1982.
• Karel KUČA: České, moravské a slezské zvonice, Libri, Praha 1995. (Vyšlo i další vydání.)
• Karel KUČA: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, A–G, Libri, Praha 1996. II. díl, H–Kole, 1997. III. díl, Kolín–Miro, 1998. IV. díl, Ml–Pan, 2000. V. díl, Par–Pra, 2002.
• Pavel VLČEK: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Libri, Praha 1999.
• Tomáš DURDÍK: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999. Dodatky, Libri, Praha 2002.
• Encyklopedie českých tvrzí, I. díl, A–J , Argo, Praha 1998. II. díl, K–R, Argo, Praha 2000.
• Dobroslav LÍBAL: Katalog gotické architektury v Čechách do husitských válek, Unicornis, Praha 2001.
• Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, A–G , Libri, Praha 2001. II. díl, H–O, 2002.
• Petra NAČERADSKÁ: Nápisy okresu Kutná Hora. Corpus Inscriptionum Bohemiae II, Fontes Historiae Artium X, Artefactum, Praha 2002.[11]
• Topografie a dějiny
• Josef V. ŠIMÁK: České dějiny I/5. Středověká kolonisace v zemích českých, Praha 1938.
• Antonín PROFOUS: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Praha

Přehledy památek a studie (výběr!)

• Pavel KROUPA: O gotické architektuře v horním Posázaví, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 30-2.
• Vít JESENSKÝ: Průčelí kostela Narození Panny Marie v Křivsoudově a zhodnocení jeho pozdně gotické fasády, in: Průzkumy památek, roč. 2, 1995, č. 2, s. 67-76.
• Jan SOMMER a kol.: Tři gotické kostely pod hradem Lipnicí. Dolní Město, Loukov, Řečice, Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností, svazek 8, Unicornis, Praha 1999.
• František PLEVA: Ledeč nad Sázavou. Dějiny města, Ledeč nad Sázavou 1997.
• František PLEVA: Toulky vrchovinou. Stručná historie měst, obcí a významných míst vrchoviny, Ledeč nad Sázavou 1999. 2. vyd. 2007.

V současné době přibývá obsažných databází památek, dostupných na internetu.

Exkurz: Pokus o výběrový přehled některých vydaných i nevydaných soupisů a seznamů památek (výběr!)

Seznam vydaných svazků akademického soupisu

1	Kolín	Karel B. Mádl	1897	práce 1895-1896
2	Louny	Bohumil Matějka	1897	práce 1895-1896
3	Sedlčany	Antonín Podlaha, Eduard Šittler	1898	práce 1897
4	Roudnice nad Labem I	Bohumil Matějka	1898	práce 1897-1898
5	Milevsko	Antonín Podlaha, Eduard Šittler	1898
6	Mělník	Antonín Podlaha	1899	práce 1898
7	Klatovy	Ferdinand Vaněk, Karel Hostaš	1899
8	České Budějovice	Josef Braniš	1900
9	Rokycany	Antonín Podlaha	1900	N 1901
10	Třeboň	Františka Mareš, Jan Sedláček	1900
11	Chrudim	Karel Chytil	1900
12	Sušice	Karel Hostaš, Ferdinand Vaněk	1900	práce 1898-1899
13	Příbram	Antonín Podlaha	1901	práce 1900
14	Jindřichův Hradec	Josef Novák	1901
15	Karlín	Antonín Podlaha, Eduard Šittler	1901	práce 1898-1901
16	Vysoké Mýto	Zdeněk Wirth	1902	práce 1900
17	Domažlice	Ferdinand Vaněk, Karel Hostaš	1902
18	Pelhřimov	Josef Soukup	1903
19	Hradec Králové	Antonín Cechner	1904	práce 1899-1901
20	Slaný	Ferdinand Velc	1904
21	Mladá Boleslav	František Bareš	1905	skut. vyd. asi 1907
22	Polička	Zdeněk Wirth	1906	práce 1901
23	Chotěboř	Zdeněk Wirth	1906	práce 1902
24	Český Brod	Antonín Podlaha	1907
25	Přeštice	Karel Hostaš, Ferdinand Vaněk	1907
26	Kladno	Zdeněk Wirth	1907	práce 1903, 1904
27	Roudnice nad Labem II	Max Dvořák, Bohumil Matějka	1907	práce od 1900
28	Vinohrady	Antonín Podlaha	1908
29	Litomyšl	Bohumil Matějka, Josef Štěpánek, Zdeněk Wirth	1908	práce 1896-1898, 1902, 1907
30	Stříbro	Jaroslav Kamper, Zdeněk Wirth	1908	práce 1907-1908
31	Nová Paka	Antonín Cechner	1909	práce 1907-1908
32	Turnov	Josef V. Šimák	1909	práce do 1904
33	Písek	Josef Soukup	1910	práce 1906
34	Náchod	Zdeněk Wirth, František Machát	1910	práce 1908-1909
35	Benešov	Antonín Podlaha	1911	práce 1906-1911
36	Rakovník I (Křivoklát)	Antonín Cechner	1911	práce 1909-1910
37	Kralovice	Antonín Podlaha	1912	práce 1907-1910
38	Prachatice	František Mareš, Jan Sedláček	1913
39	Rakovník II	Antonín Cechner	1913	práce 1910-1912
40	Jáchymov	Richard Schmidt	1913	práce 1909, 1911-1912
41	Český Krumlov	František Mareš, Jan Sedláček	1918
42	Kaplice	Antonín Cechner	1921	práce 1913-1914, 1920
43	Loket	Anton Gnirs	1927
44	Čáslav	Alžběta Birnbaumová	1929	práce 1926-1928
45	Broumov	Antonín Cechner	1930
46	Mnichovo Hradiště	Josef V. Šimák	1930	práce od 1909
47	Lanškroun	Josef Cibulka, Jan Sokol	1935	práce 1926
48	Dvůr Králové	Emanuel Poche
49	Plzeň I. Město Plzeň	Kamil Hilbert, Lábek, Zdeněk Wirth	–
50	Tepl und Marienbad	Anton Gnirs	1932	práce 1928-1930
51	Reichenberg	Karl F. Kühn	1934
	Loket
(52)	Karlsbad	Anton Gnirs	(1933)	stav k roku 1930 (pozn. A)
???	Pardubicko-Holičsko-Přeloučsko	Václav Karel Vendl	2007
???	Ledeč nad Sázavou	Josef Soukup, Jan Valchář	2010

Soupis památek okresu Prachatice (č. 38, z roku 1913) byl v roce 1995 vydán firmou Galerie Nahoře, Prachatice, jako kvalitní fotoreprint.

Většina svazků je dnes dostupná on-line: http://www.archive.org/index.php (do vyhledávacího řádku stačí vepsat „soupis  památek“).

Některé svazky zpřístupnily na internetu i tuzemské instituce (hlavně knihovny).

Soupis památek hlavního města Prahy

1	Chrám Svatovítský	Antonín Podlaha, Kamil Hilbert	1906
2a	Poklad Svatovítský	Eduard Šittler, Antonín Podlaha	1903
2b	Knihovna kapitolní	Antonín Podlaha	1903
3	Korunovační klenoty	Karel Chytil, Antonín Podlaha, K. Vrba	1912

Na soupisu památek historických a uměleckých okresu Opava-město pracoval po roce 1919 Edmund Wilhelm Braun. Záměrem bylo vydat též soupis okresu Fulnek. Patrně se pracovalo i na okresech Opava a Šternberk. Práce na okresu Opava zřejmě pokračovaly i po roce 1938. Podle všeho byl rozpracován i okres Těšín.[12] V 50. letech probíhaly systematické inventarizační akce na severní Moravě, postupně však převládl zájem o podrobné analýzy konkrétních zvolených objektů.[13]

Publikace úředních seznamů státem chráněných kulturních památek

Genezi práce na seznamech chráněných památek v rakousko-uherské monarchii a v Rakousku shrnul M. Kruml.[14]

Již po řadu desetiletí je v různé míře silně pociťována potřeba publikace soupisů památek v menších územích, navazujících na prvotní řadu akademických soupisů památek v politických okresech. Od roku 1958, kdy vstoupil v platnost první památkový zákon, začala památková péče vytvářet seznamy chráněných objektů. Pro úvahy o zařazení objektu do publikace se tak stalo základním kritériem to, zda je objekt úředně prohlášen za kulturní památku. Toto prohlášení provádí na základě příslušného návrhu a po projednání s odbornými památkovými pracovišti ministerstvo kultury. Vzhledem k tomu, že prohlašování kulturních památek je poměrně složitá procedura,[15] a také proto, že základem úvah o prohlášení té které památky mohou být jiná kritéria, než ta, která by měl samostatně pracující odborník, lze tyto seznamy považovat v mnoha směrech za neúplné. Je to způsobeno i politickým a sociálním vývojem v zemi. Do roku 1989 byly totiž seznamy kulturních památek poznamenány okázalým nezájmem o církevní objekty, zatímco byly v některých oblastech zaplňovány tzv. památkami dělnického často z hlediska výtvarného či kulturního zcela podřadné hodnoty hnutí (přesto nejednou hodnotnými doklady starších dob).

Takto vznikající výběrovost měla tedy vliv nejen na působení státní památkové péče, ale i na obsah publikovaných seznamů. Po roce 1989 ovšem došlo k rychlým úpravám seznamů. Některé objektivně bezcenné ideologické tzv. dělnické památky byly ze seznamů vypuštěny (také to se děje na základě rozhodnutí ministerstva kultury) a naopak, řada hodnotných dosud pominutých objektů byla doplněna. To se v neposlední řadě týkalo kostelů, které zásadním způsobem ovlivňovaly a ovlivňují charakter tradičních sídel v krajině českých zemí.

Publikované seznamy jsou v různé míře opatřeny popisem objektů a výkladem o jejich dějinách. Na rozdíl od tzv. akademických soupisů je preferována identifikace objektů do jisté míry věcným výčtem jejich prvků, neboť je to důležité pro evidenci elementů, které jsou součástí památkové hodnoty, jež je předmětem úřední ochrany. Ovšem přes jednotnost systému státní památkové péče se u vydávaných seznamů zdaleka nepodařilo dosáhnout nějaké obsahové a formální jednotnosti.[16]

• Vladimír DOUPOVEC: Seznam nemovitých památek okresu Blansko se stručným přehledem vývoje slohů a historie obytného domu, Vlastivědné muzeum, Blansko 1969.
• Jana HRABĚTOVÁ: Soupis památek okresu Nymburk. Nemovité památky. Díl I. – část 2. (Mcely – Žitovlice), Práce Polabského muzea v Poděbradech, Polabské muzeum, Poděbrady 1976. (Zcela stručné popisy.)
• Jana HRABĚTOVÁ: Soupis památek okresu Nymburk. Nemovité památky. Díl I. – část 1. (Benátská Vrutice – Lysá nad Labem), Práce Polabského muzea v Poděbradech, Polabské muzeum, Poděbrady 1979. (Zcela stručné popisy. Zřejmě se jedná o 2. vydání, realizované po změně jména vydavatele.)
• Památky strakonického okresu , Odbor kultury Okresního nár. výboru ve Strakonicích, Strakonice 1968. (Zcela stručné popisy. Seznam literatury. Zřejmě jsou uvedeny i nechráněné objekty.)
• Nemovité kulturní památky okresu Strakonice, Muzeum středního Pootaví, Strakonice 1987. (Jen nejzákladnější údaje.)
• František ŘEZÁČ: Zámky severomoravského kraje. Objekty zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek Ostrava, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě, Ostrava 1985 (2. vydání).
• Leoš MLČÁK: Státní seznam nemovitých kulturních památek okresu Frýdek-Místek, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě, Ostrava 1980.
• Jiřina PAVLÍKOVÁ: Státní seznam nemovitých kulturních památek města Ostravy, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě, Ostrava 1984. (Jen nejzákladnější údaje. Výběr fotografií.)
• Seznam nemovitých kulturních památek okresu Přerov, odp. red. Marek PERŮTKA, odb. red. Pavel MICHNA, Památkový ústav, Olomouc 1993. (Identifikační snímky téměř všech objektů. Heslovitý popis.)
• Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk, odp. red. Marek PERŮTKA, odb. red. Pavel KONEČNÝ, Památkový ústav, Olomouc 1994. (Identifikační snímky téměř všech objektů. Heslovitý popis.)
• Seznam nemovitých kulturních památek Olomouc , ed. Pavel KONEČNÝ, Pavel MICHNA, Památkový ústav, Olomouc 1996. (Všechny objekty identifikovány drobnou fotografií. Identifikační popis.)
• Kulturní památky okresu Nový Jičín. Seznam nemovitých kulturních památek, Okresní úřad, Nový Jičín 1996. (Solidní popis, mj. včetně přepisu některých nápisů. Vybrané kvalitní fotografie. Soupis literatury.)
• Seznam nemovitých kulturních památek okresu Olomouc, ed. Pavel KONEČNÝ, Pavel MICHNA. Památkový ústav, Olomouc 1997. (Všechny objekty identifikovány drobnou fotografií. Identifikační popis. Stručná historie.)
• Seznam nemovitých památek místního a regionálního významu okresu Olomouc, ed. Pavel KONEČNÝ, Pavel MICHNA, Olomouc 1999.
• Ľubica MEZEROVÁ a kol.: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál, Okresní úřad Bruntál a Památkový ústav Ostrava, Ostrava 2000. (Stručné popisy, téměř u všech objektů zřetelná fotografie a výřez pozemkové mapy. Seznam literatury.)
• Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník , ed. Pavel KONEČNÝ, Státní památkový ústav, Olomouc 2001. (Všechny objekty identifikovány drobnou fotografií. Podrobný popis. Stručná historie. Seznam literatury a pramenů.)
• Pavel KONEČNÝ a kol.: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník, Státní památkový ústav v Olomouci, Olomouc 2001.

V posledních letech jsou oficiální seznamy zařazovány např. do publikací krajských koncepcí památkové péče. Např. Karlovy Vary, Kroměříž.

Rovněž jsou budovány různé databáze, ve značně nejednotné podobě dostupné např. na webech některých krajských úřadů.

Oficiální platnost má aktualizovaná databáze kulturních památek, chráněných památkových území apod. vedená dle památkového zákona Národním památkovým ústavem ZDE.

Specifickou podobu má také soupis památek v okresu Jablonec nad Nisou. Uspořádáním se blíží některým soupisům chráněných památek, vydaným olomouckým památkovým ústavem. Drobné identifikační snímky jsou doplněny stručnou slovní charakteristikou. Každá lokalita je představena v souhrnné pasáži, shrnující její historický a urbanistický vývoj. Význam publikace tak spočívá především v gigantickém množství snímků, které představují prakticky vyčerpávající průřez typologií průčelí budov. Velký prostor logicky dostávají eklektické domy z měst i vesnic, kterých se v prosperující průmyslové oblasti zachovalo velice mnoho. Je ovšem nepochybné, že originální tvarosloví velmi často podléhá chátrání, ale mizí i při modernizacích, takže dokumentární hodnota početných ilustrací rychle poroste.[17]

Čtenářům budu vděčen za jakékoliv věcné podněty, zaslané mailem, nebo vložené sem do diskuse. Rád provedu příslušné doplňky (s uvedením zpravodaje) ku prospěchu všech dalších zájemců.

S díky za pochopení autor.

---

[1] Zdeněk WIRTH: Umělecké památky Čech, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1957.

[2] Později následovaného Uměleckými památkami Prahy (zatím 4 svazky) a Uměleckými památkami Moravy a Slezska (zatím 2 svazky).

[3] Emanuel POCHE: Úvod, in: Emanuel POCHE a kol.: Umělecké památky Čech 1. A/J, Academia, Praha 1977, s. 13-20.

Dále např.:

Zdeněk WIRTH: Soupis a inventář památek, in: Zprávy památkové péče, roč. 5, 1941, s. 33-37. Obecné pojednání o metodice soupisů a úředních inventářů.

Zdeněk WIRTH: Soupis památek historických a uměleckých v království českém, in: Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 65, 1957

[4] Zřejmě o tom svědčí poněkud neurčitá zmínka v článku Emanuel POCHE: Stavba kláštera sázavského v době gotické, in: Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze, roč. 42, 1934, s. 97-120.

Nejnověji o tématu Kristína UHLÍKOVÁ: Zdeněk Wirth a soupisy památek, in: Zprávy památkové péče, v tisku.

[5] Opakovaně ve svých článcích na rukopis i na dílčí vydání materiálu odkazuje zejména Petr Uličný.

[6] V publikaci Alžběta BIRNBAUMOVÁ: Strakonický hrad, Poklady národního umění 89/90, Praha 1947, s. 32, je uveden odkaz na podrobnější seznam literatury v publikaci Alžběta BIRNBAUMOVÁ: Soupis památek uměleckých a historických v okrese Strakonickém, která však bohužel nevyšla. Podobný odkaz je uveden i v publikacích Alžběta BIRNBAUMOVÁ: Horažďovice, Poklady národního umění 32, Praha 1941, nestr., a Alžběta BIRNBAUMOVÁ: Volyně, Češtice, Dobrš, Poklady národního umění 82/83, b. d.

Je pravděpodobné, že Alžběta Birnbaumová shromáždila velké množství materiálu, avšak o jeho osudu mi není tč. nic známo.

[7] Na existenci tohoto materiálu mě laskavě upozornil Petr Uličný. Za možnost nahlédnout do obsahu příslušných kartónů děkuji Kateřině Uhlíkové.

V archivu Ústavu dějin umění AV ČR jsou dále uloženy podklady k rozpracovaným soupisům okresů Jičín, Kutná Hora, Havlíčkův Brod, Vysoké Mýto, Tábor, Rychnov nad Kněžnou, Pardubice, Jilemnice, Hořovice a Trutnov. Viz Jiří ROHÁČEK: Sbírkové a dokumentační fondy, in: Ústav dějin umění AV ČR, 1953–2003, Artefactum, Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003, s. 109.

[8] Rukopis byl dokončován v roce 1933 a připravován k tisku pod číslem 52. Práce byly tehdy přerušeny v souvislosti s úmrtím autora. Edici zajistila v roce 1996 autorova dcera, historička umění Anna Gnirs. Anton GNIRS: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). Besorgt von Anna GNIRS, R. Oldenbourg Verlag, München 1996 (= Handbuch der sudetendeutschen Geschichte, 8. Band). Připojena obsáhlá bibliografie, zahrnující jak německé, tak české aktuální publikace, dále mapka lokalit a obrazová příloha, v níž dominuje historická ikonografie, doplněná staršími i současnými fotografiemi.

[9] Je více méně zřejmé, že velká pozornost byla vždy věnována studiu památek např. na Chomutovsku a Chebsku, avšak zatím mi není známo, že by v některém z těchto území probíhaly práce v intencích České akademie.

Je pravděpodobné, že informace o záměrech a případných zahájených soupisných akcích lze vyčíst ze spisového materiálu České akademie.

[10] Vedením projektu byl tehdy údajně pověřen Jiří Kuthan. K tomu viz Pavel VLČEK: Uměleckohistorická topografie, in: Ústav dějin umění AV ČR, 1953–2003, Artefactum, Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003, s. 89.

[11] Z této publikace vyplývá, že četné nápisy z náhrobků a zvonů v soupisu ledečského okresu nebyly dobře opsány. Na druhé straně jsou zde zachyceny i některé, které nejsou zaznamenány v práci P. Načeradské. V případě speciálního zájmu o některý opis je zřejmě třeba originál znovu ohledat nebo alespoň provést důkladné srovnání s další literaturou.

[12] K tomu viz Pavel ŠOPÁK: Inventarizace památek ve Slezsku v 1. polovině 20. století, in: Zprávy památkové péče, roč. 64, 2004, č. 6, s. .

[13] P. ŠOPÁK, cit. v pozn. 12§.

[14] Miloš KRUML: Od modelu k modelu. Dokumentace chráněných památkových staveb, souborů, chráněných zón a měst v Rakousku, in: Historická inspirace. Sborník k pocty Dobroslava Líbala, Jalna, Praha 2001, s. 165-176.

[15] Obsáhle o tom v článku Jiří VARHANÍK: Kulturní památky a jejich institucionalizace I, in: Zprávy památkové péče, roč. 61, 2001, s. 65-72.

[16] Naše publikace jsou mj. i v tomto směru značně odlišné od edice, kterou v jednotném celostátním systému vydávají samostatné památkové úřady spolkových zemí v Německu. Je tomu tak i přes to, že tam jsou publikace realizovány různými nakladatelskými firmami.

[17] Dieter KLEIN a kol.: Kulturní památky v německy osídlených historických oblastech Čech, Moravy a Slezska. Politický okres Jablonec nad Nisou (stav okresu z roku 1930), 2 svazky, München 1989. Publikace je tištěná jednoduchým způsobem a je tvořena volnými listy s perforací, spojenými drátěnou spirálou.

(Dostupné od 22.7.2011, CEST 15:15 hod.; 23:45 hod.Aktualizace 31.7.2011, 22:30)