Svatý Reparát patronem reparatur?

K svatému Reparátu jsou zřejmě vznášeny prosby o nápravu vlastních chyb. Bývá považován za ochránce před horečkami, i když pro to údajně chybějí spolehlivé doklady. Jeho ostatky jsou dnes předmětem pozornosti nejširší veřejnosti po zpřístupnění v novém Hradním muzeu v českokrumlovském Hrádku. Slovo „reparát“ si všichni spojujeme s opravnou zkouškou či s nápravou něčím pošramocené reputace. Nyní jsem narazil na to, že v některých německých textech je vysloven názor, že již podle jména je možné světce považovat za patrona památkové péče a že pro dr. Slavka, ředitele Hradního muzea v Českém Krumlově, a jeho kolegy tomu tak rozhodně je. Existují nějaké další doklady? Šíří se již toto povědomí mezi památkáři? (V liturgickém kalendáři zatím údajně není zahrnut. Ostatky sv. Reparáta v Bratislavě.)

Aktuálně k evropským cílům při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví

The new Renaissance (PDF). Report of the ‚Comité des Sages‚ – Reflection group on bringing Europe’s cultural heritage online.

Snaha o koordinovaný postup institucí. Europeana jako „portál“ evropského kulturního dědictví. Potřeba sjednocení autorského práva. Multijazykové vyhledávání. Otázky „osiřelých“ děl. Zpřístupnit vše, co je schraňováno a digitalizováno z veřejných prostředků. Podporovat soukromé iniciativy v tomto smyslu. Dlouhodobé (trvalé) uchování digitalizovaných zdrojů. Ekonomická náročnost vs. přínosy.

Odkazy měsíce února 2011

• Zkouším v rubrice možná marně pokračovat. Do jisté míry jde o samoobsluhu, kde někdy sám hledám link, který se mi někde ztratil…

Památky ČR a sociální sítě

Zejména na Facebooku přibývají profily plné svižných bonmotů. Editoři i spřízněné duše se informují o peticích, novinových článcích apod., navzájem se povzbuzují, upozorňují se na poklesky „představitelů“, nadšeně vítají různé komentáře, pohoršují se nad spoustami peněz, co mají developři, atd. Není vyloučené, že mnozí tráví více času na internetu, nežli obhlížením památek. Ale možná je tak „v terénu“ vlastně více klidu (nebýt těch demolic).

Za další např.:

• Klub Za starou Prahu
• Nebourejte dům Václavské náměstí 47

Ukazují se i památkoví jednotlivci, i když zatím zřejmě sporadicky, např.

• Kateřina Bečková

Zvláštní na tom je, že přes to, že informace mohou takto být obecně sdíleny, dochází k atomizaci komunit. Ale třeba je to tak správné. Je ovšem pravdou, že četní komunité sdílejí mnoho komunit a informace a dojmy mezi nimi přenášejí, recyklují apod. i jinak se vzájemně obírají o čas.

Stále přibývá profilů institucí, opojených vidinou rozsáhlého zástupu přátel.

• Nověji např. Národní technické muzeum

Některé další v „Oblíbených stránkách“ zde.

FLICKR

• Khanabadosh Research & Exploration Society (pěkné detaily, málo lokalizované či tématicky značkované, bez grafického měřítka či barevného standardu; pro diskusi ohledně komunikace dat o kulturním dědictví každopádně přínos).

Google Art Project – Pro Street View už není zeď překážkou

Před pár dny byl představen nový přelomový Art Project Google, startující rok 2011 jako rok podpory kultury od internetového giganta. V zásadě jde o přenesení systému Street View do interiérů budov, zatím především vybraných muzeí a galerií. V době představení bylo u několika budov možné také vyjít z interiéru na ulici, prostě do okolí. Během pár dní se tyto možnosti systematicky sympaticky rozšiřují. U Muzea Kampa byly zpřístupněny další místnosti, v 1. patře. A současně se v „obyčejném“ Street View v okolí objevily „charakteristické“ dvojité šipky, umožňující vstup do budovy.

Kliknutí na „dvojšipku“ Vás v zásadě přenese do některé nejbližší místnosti interiéru. Grafika zatím zůstává v „režimu“ Street View, takže se musíte obejít bez navigačních pomůcek (plánek budovy s vyznačeným dostupných místností, popisky exponátů apod.; ale nevylučuji, že tato možnost, trochu skrytá, již existuje).

Nicméně interiéry památek budou takto dostupné lépe, nežli těmi sférickými „virtuálními prohlídkami“ (např.), kde člověka hlavně plete, že ještě nepřišli na to, že se pohled nemůže pohybovat opačným směrem nežli kurzor (aspoň mně se z toho dělá úplně špatně).

Mapka Street View obsahuje „chumly“ aktivních tras v interiérech budov. Po vstupu do budovy se vlevo pod navigací a nastavováním měřítka objeví symbol umožňující volit patro. I v interiérech je funkční žlutý panáček přenášený do vymodřených aktivních pozic.

Zdá se, že zatím není možné přejít ze Street View do galerie Art Projectu, kde by bylo možné dohledat další informace o jednotlivých dílech apod. Nicméně to je nejspíše jen otázka času… Celé je to skvělé!

Zdá se, že koordinace s Google Earth zatím není v provozu.

Ale co tomuhle zase řekne úřad pro ochranu údajů…?!