Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Aplaus! Tak nám asi postaví památku znova, aneb Buďánka „Investments/Developments“

Tak čteme (idnes) o záměru postavit repliku malebné skupinky drobných domků na hranici katastru Smíchova (Praha 5) u Plzeňské ulice. O věci se prý ještě jedná, takže napětí ohledně výsledku neklesá. Nějakých 20 let pitoreskní enkláva s nezadatelnou atmosférou chátrá, aby náklady na její budoucí opravu či přestavbu rostly, anebo aby bylo možné havarijním stavem argumentovat pro demolici a nové využití snad lukrativně situované plochy.

Případné postavení repliky by zapadalo do škály památkových počinů docela přiměřeně. Na jedné straně běží boj o dům na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice, který je zvláštní svým střídmým architektonickým členěním, na druhé straně jsou památkáři spokojení s replikami věží na bývalé Malostranské radnici. Debaty se soustřeďují na některé solitéry – asi to ani jinak nejde, nic proti tomu –, zatímco v sousedství se více či méně nápadně přestavují a modernizují další a další objekty. Současná architektura se přitom značně nešetrně chová k historicky vyvinutému stavu prostředí. Místo aby vyhledávala jeho kvality a sebevědomě, ale citlivě je posilovala, usiluje většinou o nápadnost. Prostředí se mnohde tříští, znejasňuje. Možná je to tak správné, protože taková je naše doba a úkolem architektury je podávat o ní potomkům co nejméně zkreslené poselství. Některé domy postupně chátrají až k demolici a jsou nahrazeny odlišnými novostavbami (rušivými vůči prostředí), případně kopiemi či replikami (někdy pozoruhodně „vrostlými“ mezi okolní novostavby či podstatně přestavěné objekty), nebo jsou natolik modernizovány, že z nich zbude holé zdivo či jen slupka fasády (která ovšem nejednou nenásilně „zapadá“ do prostředí. V těchto procesech sama hodnota památkového odkazu úhrnně hraje malou roli… Z historického pohledu se ovšem jedná o aktuálně vznikající vrstvu toho, co zdědí budoucí generace. Proto jsou i tyto procesy zajímavé.

Něco podobného se ovšem dělo prakticky vždy v minulosti; malebnost Prahy je na tom do značné míry založená. Rozdíl byl hlavně v tom, že hodnota památek a jejich autenticity ještě nebyla známá. Asi ji zatím málo propagujeme a objasňujeme. Nebo ji přeceňujeme? A málo se toho zatím zničilo na to, aby to vedlo k obecnějšímu zamyšlení… Je však otázka, co přijde dříve…

Reklamy

2011/01/31 Posted by | Uncategorized | Napsat komentář

Exponát týdne – tomu říkám ambice!

Na inovovaném webu NPÚ se objevila nová rubrika, přesně v duchu toho, jak jsem si to vždy představoval. Nazvali ji Exponát týdne. V tom však ze zkušenosti vidím hodně veliký závazek. Nicméně týdenní kadence by jistě lákala uživatele webu k pravidelné návštěvě – zřejmě to tak s úspěchem provozují na řadě stránek kulturních institucí. Zdá se, že NPÚ s těmi více jak 100 zpřístupněnými památkami musí takové „tempo“ „hravě“ zvládnout. Jenže redakce webu by to bez další podpory trvale obstarávat nemohla. Osobně jsem uvažoval spíše tak, že by tato rubrika měla mít širší záběr, nežli „jen“ exponáty ze sbírek ve správě NPÚ. Proto bych dal přednost názvu „památka týdne/měsíce“, jak to mají některé cizí památkové instituce, aby do rubriky mohly být zařazovány i příkladné opravy památek apod. „pobídky“ vlastníkům památek. Dále by tak mohlo být upozorňováno na některé opomíjené nebo právě zhodnocované typy památek.

Nicméně zvolené řešení nevylučuje možnost, že i v novém oddílu webu NPÚ určeném vlastníkům památek bude taková rubrika zavedena, za což bych se přimlouval…

2011/01/31 Posted by | prezentace | | Napsat komentář

Dajli, nebo nedajli? – 2011

Tak zase jen připomínám zřejmě už dávno zapomenutou tradici udílení cen za památkovou péči (vysvětlivka z roku 2010 k tomu zde). Loni jsem si říkal, že by laureátem mohl být třeba osmdesátiletý prof. Kibic. Letos by na cenu in memoriam asi aspiroval bohužel minulý týden zesnulý vynikající znalec a obhájce památek prof. Horyna. Jenže touto dobou se před lety zakončoval „sběr“ navrhovaných kandidatur na MK… Je možné, že se tak letos po letech opomíjení děje, jen já to nevím (proč bych měl, to uznávám, jen si myslím, že by výzva k podávání návrhů měla být veřejná…). Ale to uvidíme zase po 18.4.2011 (Mezinárodní den památek a historických sídel). Památková péče by si to zasloužila. Možná by se kvůli cezuře mohlo udělit cen více…

2011/01/31 Posted by | personálie | , | Napsat komentář

Znovu „za jedna“ pro MK od vévodkyně staromilců… To už je něco!

Do jisté míry obvyklé vlny nadějí a zklamání provázejí snahy o záchranu památek především v Praze. Sled různých podání, rozhodnutí a odvolání by kolikrát vydal na román (přičemž by mohly být zajímavé i kapitoly čistě fabulované o dění v pozadí „věci“). Navíc zejména od dob „masáže“ před výstavbou hotelu 4 sezóny je tu s větším, jindy s menším úspěchem používána tzv. salámová metoda, kdy se zdá, že se ze salámu ukrajuje, ale z jiného pohledu ho může úspěšně přibývat.

čp. 1601/II, Václavské nám. 47, Praha, Nové Město

Také pro zamýšlenou novostavbu na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze byl zřejmě navržen (ale možná jen veřejnosti předhozen) úplný veledům, jaksi poskytující investorovi dostatek „prostoru“ pro uspokojení protestující části veřejnosti či úřednictva odkrajováním i vícera pater.

Nicméně po podání příslušného odporu (nevím, jak se to přesně jmenuje) Klubem Za starou Prahu na MK toto zřejmě rozhodlo, že předešlé souhlasné rozhodnutí magistrátu s demolicí neplatí, neboť má (zase se omlouvám za zjednodušení z neznalosti procedur) nějaké formální nedostatky. To sice dělá dojem, že se původně plánovaného záměru dosáhne tím, že se tyto vady (snad nezáměrné…; viz salámová metoda) stanoveným způsobem odstraní. Nicméně dr. Bečkové se toho nyní podařilo využít k další pochvale na adresu MK (zde glosa k té předchozí zde).

Možná jde o jakousi výchovnou proceduru. Jako když paní učitelka zkouší žáčka probudit ze snění lepší známkou… Navíc si dr. Bečková jaksi pojišťuje pana ministra, kdyby snad chtěl „politicky“ rozhodnout jinak… Čili by z jejího vystoupení mohl vzejít pro záchranu a budoucnost obrazu i památkové substance Václavského náměstí nesporný prospěch.

Nicméně, když se zapojuji do toho sílícího potlesku, přecházejícího ve skandování, říkám si, kam paní doktorka píše ty horší známky… Ale nemíním ji provokovat; dělá to dobře! A možná skutečně MK na konci prvního pololetí školního roku zasluhuje vyznamenání. Věřme tedy, že nadále bude staromilcům dělat samou radost.

(A podobně jako s těmi možná v šupleti ponechanými horšími známkami je to s tím, že komentovat blog dr. Bečkové mohu jen proto, že ho provozuje; opět jí za to dík!)

2011/01/31 Posted by | ohrožení památek | , , , | Napsat komentář

Monet 2010 – Virtuální výstava, jak má být!

Skvělé rozlišení, propracovaná orientace. Lepší je rychlé připojení… Ale jinak to koncepcí i programátorským zpracováním prakticky nemá chybu.

monet2010.com

Web výstavy Monet 2010 - detail

2011/01/25 Posted by | prezentace, weby | | Napsat komentář

Europeana nabízejí některá vylepšení

Při procházení databáze jsou k dispozici různé filtry (rozklikávají se v levém „menu“, kde se v české verzi mluví o „přeformulování“ dotazu, ale naštěstí jde o „zjemnění“ v rámci dosavadního výběru). Např.

Řazení podle data je zřejmě do jisté míry zmateno tím, že vkladatel někdy např. fotografii románské stavby označí 12. stoletím, jindy např. rokem 1932, kdy byl snímek pořízen.

Na položky lze vkládat odkazy/obrázky do kódu webu, např. (naštěstí je v kódu již nastaveno i otevření v novém okně):

Čičmany dom ľudový

Slovenští památkáři jsou dnes již vůbec reprezentováni docela důstojně.

2011/01/22 Posted by | dostupnost dat, odkazy | , | Napsat komentář

Ze svatojánské ikonografie – Hadamar

Patrně jde o věc příslušným specialistům známou, ale pro případ, že by mohl někdo využít…

V okolí Karlova mostu je zachyceno několik staveb, ale spíše schematicky, takže se asi nejedná o zvávažný přínos k historické ikonografii Prahy.

2011/01/18 Posted by | Uncategorized | | 1 komentář

Cena za opelichanost

Opravená památka vypovídá zejména o tom, jaké byly představy zúčastněných osob o opravování památek v době opravy, dále do určité míry o výtvarné koncepci původního uspořádání, pokud se je podařilo rekonstruovat či zachovat. Je samozřejmé, že se památky musejí opravovat. Na druhé straně jen a jedině neopravená památka poskytuje bohatou nezkreslenou („neinterpretovanou“) výpověď o své minulosti. Pro poučenějšího diváka není třeba ji interpretovat. Zdá se, že si toho začínají všímat návštěvníci. Mohlo by to inspirovat vlastníky památek k citlivosti a úspornosti zásahů. Nicméně možná záleží na perspektivě, protože citovaní němečtí turisté mohou být ovlivněni „hyperopraveností“ památek v jejich vlasti a jako autentické mohou pociťovat i památky „vynovené“ našimi řemeslníky, protože mají jakoby starodávně vlnitý povrch, křivé římsy a další atributy jakési rukodělné zemitosti. Občas jsou u nás vyslovovány obavy z přílišné korektnosti povrchových úprav staveb. Tyto obavy jsou přehnané hlavně proto, že naši zedníci mají určité meze z hlediska obratnosti a důslednosti. Na autenticitě našich památek se tak podílejí ve významné míře, památkáři mnohdy nedoceňované.

K zamyšlení aktuální citát z Lidových novin (Cizí turisty lákají neopravené památky. Jsou „autentické“, 17.1.2011.):

‚…Turisty lákají i památky. Pro návštěvníky z německy mluvících zemí jsou ale atraktivní také proto, že ještě nejsou „v tak pokročilém stadiu oprav“. Oceňují jejich „autentičnost“, kterou doma nenajdou. „Skanzen je pro ně zajímavější,“…‘

Praha, Malá Strana, čp. 170/III

2011/01/17 Posted by | památky v médiích, prezentace | , | 1 komentář

Návraty historických obchodních výkladců a parterů

Stavební památky prodělávají řadu úprav a modernizací. Přitom z velké části dochází ke ztrátám na autentické substanci, ale ve většině případů také k „rozleptání“ prvotního výtvarného konceptu, i když je třeba ambicí vlastníka a projektanta „povýšit“ památku doplňky z aktuálního stylového rejstříku.

Málokterá část domů v historických městech byla z tohoto hlediska vystavena takovým atakům, jako partery. Logicky to souviselo se změnami provozu. Proto je z historického pohledu i každá taková změna významným svědectvím o době. V 70. a 80. letech 20. století se projevil velký tlak na „výtvarná“ a památková vylepšení v podobě místy až masového odstraňování obchodních výkladců, u kterých bylo často zjišťováno, že jsou dodatečným doplňkem. To byla samozřejmě pravda např. u středověkých nebo barokních domů, jejichž obchodní prostory byly kolem roku 1900 vybavovány předsazenými dřevěnými výkladci s rozměrnými prosklenými poli. Jenže důsledky tohoto „pohistoričťování“ (odstraňováním historických prvků, byť nepůvodních) vedly k rozpačitým výsledkům. Vidíme to např. v Železné ulici na Starém Městě v Praze, která měla sloužit jako jakási výkladní skříň modernizace historického města. Prakticky u všech domů bývaly představěné krámce, které ulici dodávaly až jakousi intimitu, ale současně honosnost. Po úpravě se citelně zmenšily plochy pro vystavení zboží a ztratila se těžko definovatelná „městskost“. Odstraňovány byly i četné výkladce u novorenesančních činžovních domů, protože se pod nimi objevila omítková bosáž, domněle svědčící o nepůvodnosti výkladce a o tom, že jeho instalací byla porušena slohová čistota stavby. To může být v jistém smyslu pravda, ale na druhé straně byla praxe taková, že výkladce si pořizoval až po dokončení stavby nájemce obchodních prostor.

Po roce 1989 bylo několik pozoruhodných výkladců rehabilitováno. Začalo se však také s pokusy o jejich návrat. Před lety se např. vedly velmi živé diskuse o krámci na Malostranském náměstí v Praze, přičemž odpůrci argumentovali tím, že „historická vrstva“ v podobě objektu bez krámce má být chráněna.

čp. 4/III, Malostranské nám. 27, Praha, Malá Strana

Ve většině případů jsem pro ochranu těchto doplňků, protože je považuji za pohledově i provozně přínosné, jakož i pro jejich návrat tam, kde byly před desetiletími odstraněny. Samozřejmě jsem v tom odchovancem svého rodného Smíchova (Praha 5), kde se na hlavních obchodních ulicích řada výkladců dosud zachovala (některé byly i nově provedeny) – v Lidické, na Štefánikově… Několik velmi pěkných „kousků“ dosud statečně odolává na Vítězné (to už je Malá Strana).

Příkladem domu, který byl v minulých desetiletích zbaven původního parteru, který byl „přeřešen“ v nekrofilním stylu odhadem někdy kolem roku 1980, je dům čp. 38/III na nároží Malostranského náměstí a Mostecké ulice.

čp. 38/III, Malostranské náměstí 24, Praha, Malá Strana

Obecně je samozřejmě škoda, že tomuto novorenesančnímu domu muselo ustoupit několik starších budov (stavitelem byl vynikající projektant/manažer Karel Kindl, autor řady novorenesančních staveb na prominentních pražských parcelách, který pro fasády či sochařskou výzdobu získával přední umělecké osobnosti; jeho práce však zatím nebyla pro obory dějin umění a stavitelství objevena). Plytký novodobý parter nebyl pro tento úsek Královské cesty žádným přínosem.

čp. 38/III, Malostranské náměstí 24, Praha, Malá Strana

Před několika lety osadil památkově smýšlející vlastník do vchodu nové dveře, věrně napodobující původní.

čp. 38/III, Malostranské náměstí 24, Praha, Malá Strana

Sdělil mi tehdy záměr navrátit historickou podobu celému parteru. V těchto dnech jsou tedy před pseudomoderní „kamenný“ obklad osazovány repliky starých krámců. Nemám podklady, abych posoudil „věrohodnost“, ale považuji to za citlivější řešení, než nasazení trojvěží na bývalou malostranskou radnici na druhém nároží téhož domového bloku.

čp. 38/III, Malostranské náměstí 24, Praha, Malá Strana

V Mostecké ulici bylo v nedávné době osazeno několik obchodních krámců, a to i v poněkud problematických případech (překrytí kubistického parteru dříve proslulé pekárny).

Sterilita pseudomoderních úprav ze 70. a 80. let 20. století v některých případech motivuje k poněkud problematickým řešením, která zřejmě jen velmi volně navazují na možný původní stav, spíše jsou ve vztahu k němu deformací.

Příklad z Milevska (náhodně vybraný za jiné) nepochybně navazuje na předpokládatelné původní formy jen velmi volně. Řada prohřešků v proporcích klenáků v bosáži atd. by se regulérnímu novorenesančnímu staviteli nepřihodila.

čp. 391, Milevsko (okres Písek)

Nicméně i s „pochybným“ technickým provedením (umělý kámen) jde o určité pozvednutí prostředí (před podobnými realizacemi by se však projektant asi měl pokusit se o historickém tvarosloví malinko více poučit). Tak či tak, stal se výsledek součástí památky (i když asi „neprohlášené“) a svědectvím o době svého vzniku.

Ze solitérů by se mělo stát pravidlo.

Nejspíše máte po ruce ještě lepší příklady. Napište, linkujte na fotky.

2011/01/17 Posted by | opravy památek | , | 1 komentář

Sakrální architektura – 10. konference Sdružení pro SHP

Aktualizované informace na webu NPÚ zde.

Pořadatelé hodlají téma pojmout v maximální šíři:

„Ve středoevropském prostředí jde především o křesťanskou a židovskou architekturu. V rámci širšího chápání tématu konference jsou však předmětem zájmu také stavby jiných, mimoevropských náboženských systémů a obecně kultovní místa vyskytující se od pravěku až po současnost. Hlavní sakrální objekty jsou často součástí rozsáhlejších celků, slučujících řadu dalších, nejen liturgických funkcí (farní areály, kláštery apod.). Sakrální architektura zahrnuje řadu dalších objektů se specifickou funkcí (poutní místa, poustevny) či měřítkově drobné stavby organizující kulturní krajinu (kapličky, křížky, samostatně stojící skulptury a další).
Cílem jubilejní 10. konference SHP je zachytit podněty vycházející nejen z oblasti dějin umění, archeologie a stavitelství, které pracují se stavbou jako se specifickým hmotným pramenem, ale v rámci multidisciplinárního pojetí přispět k hlubšímu uchopení/pochopení sakrální architektury prostřednictvím filosofie/teologie, historie, ikonologie, religionistiky, sociologie, kulturní antropologie ad.“

Roma (Řím, Itálie), Pantheon

2011/01/14 Posted by | architektura, historická architektura | , , | Napsat komentář

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.