Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

CIPA 2011 v Praze – po 40 letech znovu velká šance pro naši památkovou péči(?)

V posledních letech dochází k významnému rozvoji měřické aj. dokumentační techniky pro záznam forem i jiných vlastností památek. Skvělé možnosti nabízí počítače a jejich programové vybavení pro zpracování dokumentace, pro její evidenci, veřejné zpřístupňování, pro vytváření 3-4D modelů historické podoby památek apod. Věřme, že se v tomto směru naše památková péče postaví opět na roveň vyspělým kulturním zemím! Tak, jak tomu bylo v roce 1971, kdy se v Praze sešli představitelé oboru dokumentace památek z celého světa naposledy.

To se asi do značné míry ukáže na záříjovém symposiu CIPA v Praze. Věřím, že se naše přístupy (vysoké školy, privátní firmy) ukáží jako metodicky srovnatelné, z hlediska rozsahu realizací zejména v moderních oborech (3D scanning, digitální fotogrammetrie) však asi není mnoho praktických zkušeností. Sice vznikají různé pilotní projekty (hlavně vysoké školy) někdy i s obecně prezentovanými výstupy (Karlův most, práce Františka Václavíka), ale systematické přístupy zřejmě chybějí (v některých případech se daří i v souvislosti s praktickými průzkumy či opravami památek dokumentaci prosadit a uhradit např. z různých grantů i v NPÚ – 3D skenování barokních soch z Karlova mostu).

Nepochybně bude možné předvést i evidenční systémy památek v NPÚ a památkový GIS (rovněž však „jen“ na základě grantů, někdy problematicky podporovaných, nicméně díky energii a erudici řešitelů se stále lepšími výsledky).

Obětavostí řady kolegů tedy asi v širším srovnání obstojíme, a také budeme mít, co předvést. Na druhé straně by konečně mělo dojít k oživení zájmu o rozvoj měřických a dalších navazujících technik v samotném NPÚ, který (resp. jeho předchůdce SÚPP) tuším roku 1991 zrušil své rozvinuté a progresivní měřické pracoviště bez náhrady. A tento stav trvá dosud!

Reklamy

2011/03/30 Posted by | dokumentace památek, evidence památek | , , | Napsat komentář

Truchlivý doklad stavu zlodějského stavu

Z běžných zpravodajských „kanálů“ i z prostého pozorování víme o tom, že se z památek krade skoro všechno, i když zlodějům je případná památkovost terče jejich zájmu lhostejná. A oloupeného vlastníka tento „detail“ možná také moc nezajímá. Docela mě udivuje, jak se často tyto ztráty přepočítávají na hodnotu uloupené hmoty v Kč. To, že třeba byl okraden člověk, který nemá reálnou možnost i nepříliš drahou věc nahradit, jakoby vinu nezvětšovalo. Zřejmě již i soudům dochází, že krádeže kabelů zabezpečovací techniky na železnici jsou „problém“ a místo prosté loupeže se mluví o veřejném ohrožení. Z památek se jako „sběrné suroviny“ nejvíce ztrácejí (když pomineme např. z kostelů kradené umělecké či řemeslné kulturně významné předměty – „vytržení“ andělíčka z barokního oltáře svým způsobem také znaky obecného kulturního ohrožení splňuje) prvky z ušlechtilých kovů, ponejvíce měděné okapy a střešní krytiny, „zhodnocované“ díky „pochopení“ provozovatelů sběren odpadního materiálu. Ze hřbitovů pak litinové kříže, brány… Utržený okap nějakou dobu stavební památku ohrožuje a devastuje, do doby, než je kovová roura nahražena např. novodurovou či jinak surovinově nevyužitelnou.

Červená nad Vltavou (okres Písek, obec Květov, k. ú. Vůsí), kostel sv. Bartoloměje

Nyní jsem se zřejmě setkal s dokladem poměrně nového zlodějského „postupu“. (Pochybuji, že by v daném případě šlo o náhodně zpozorovaný moment z průběhu nějaké opravy či jiného záměrného zásahu majitele.) Zřejmě zloděj s pákovými nůžkami vystřihne kus zvíci 1-1,5 m bleskosvodu. Prostě, kam dosáhne. Stopy na zachovaném kusu drátu svědčí o použití uvedeného nástroje. Takto zřejmě obejde několik staveb, a má na pivo. Dráty bleskosvodu (v první polovině 20. století se často jednalo o lana splétaná z tenčích drátů) jsou většinou z mědi, protože ta je vysoce elektricky vodivá, což je důležité pro ochranu majetku a kulturních statků. Jakékoliv narušení drátu však eliminuje spojení hrotu bleskosvodu se zeměním. Důsledky mohou být, a pokud se tato zlodějská metoda rozmůže, tak i budou fatální.

Měděný drát na bleskosvodu ve sběrně nepřijatelným plastem nenahradíš.

kostel sv. Jiljí, Praha, Staré Město

2011/03/28 Posted by | ohrožení památek | , | Napsat komentář

Téma mezinárodního dne památek rok napřed?

ICOMOS vyzval národní komitéty ke spolupráci při výběru témat Dne (18.4.) na roky 2013 a 2014 (PDF). Myslím, že je to prospěšné kvůli případným přípravám odborných akcí. Dosud byla vyhlašována témata – často velmi podnětná – jen pár týdnů před dotyčným datem, takže na ně nebylo možné efektivně reagovat. Toto tedy považuji za přínos. Věřím, že se záměr zdaří.

2011/03/28 Posted by | prezentace | , , | Napsat komentář

Tak nám konzervují (?) Kocandu

Domů, které dosud unikají modernizačním zásahům je ve staré Praze sice stále dosti. Nicméně za pár let budeme zjišťovat, že skutečně starožitného zdobeného stavění v Praze moc nezbývá. Přesto je případných kandidátů budoucí pietní restaurátorské péče a muzejní prezentace stále dosti. Proto by však možná stálo za to již nyní vybrat nějaký objekt coby „skanzen“. Ale chápu, že jako tradičně v podobných případech zůstane u náhodného procesu… Dnes také více zájmu probudí výstava „bruselského“ vybavení domácnosti či panelákového bytu ze 70.-80. let 20. století. Mezi tím však mizejí po vagónech staré kliky, celá okna, zábradlí schodišť, hygienická vybavení apod. Protože je tohoto „materiálu“ mnoho, není možná ani jeho systematičtější dokumentace. Tím nepopírám, že se památkáři v mnoha případech úspěšně zasazují o vytváření replik dožilých oken či jiných prvků. Jenže může ten vypíglovaný a sebepečlivěji konzervovaný objekt mít tu starou atmosféru? Při pečlivém provedení asi ano, protože z vnějšího pohledu pak stejně rozdíl „před a po“ nikdo nepozná. Nemůžeme si po městě přát ohyzdné ruiny. Naštěstí jich však je stále dosti, i když si je většina lidí oškliví.

Nyní jsme svědky jakéhosi zásahu na mediálně docela známém pražském staroměstském domě Na Kocandě. Zřejmě ve snaze vyhovět tlaku obce na odstranění závad se kdosi rozhodl alespoň jizvy překrýt flastry. Je-li to první krok k budoucímu citlivému ošetření stavby, která by možná takovým skanzenem druhé poloviny 19. století klidně mohla být? To asi spíše ne. Tak jen nějaký snímeček, ilustrující dnešní dění…

čp. 71/I, Křižovnická 14, Praha, Staré Město

čp. 71/I, Křižovnická 14, Praha, Staré Město

2011/03/23 Posted by | ze života památek | , | Napsat komentář

Burza – pak Federál – pak RFE – pak nová budova Národního muzea – pak vytoužená mekka krasoduchů?

Jako památky jsou chráněny různé velmi podivné věci. Třeba vězení a popraviště, např., čili, proč ne federál. Diskuse ukazují, že k nějakému úplně obecnému a nadlidsky objektivnímu řešení ohledně určení památkových či uměleckých hodnot čehokoliv se dojít nedá. Jde o těžko definovatelné otázky vkusu a citu. Je zajímavé o nich mluvit, protože tato aktivita jim dává smysl, pomáhá si ověřit vlastní názory a evidentněji odhalovat úplné avantýry. Tak bych aspoň k návrhu na ta vylepšení památkového obsahu o galerii potentátů (tento příspěvek vlastně souvisí s výživnou diskusí na archiwebu, ale tam nedám obrázky apod.) doplnil síň slávy architektů s promyšleným výběrem těch, co masakrovali urbanismus i jednotlivé budovy. Federál je skutečně příkladem pro učebnice, co není citlivé řešení. Já vím, že když tam dnes bloudíte, začnete již hledět na řadu detailů s nostalgií, dokonce v nich můžete objevovat krásu či poezii, ne-li obé naráz. Ale to je podobné třeba fabrikám. Mnozí je dnes milují, ale v kolika byli „kdysi“, aby zažili ten pekelný kravál, rovněž pekelný zápach, často průvan, vedro i jinak podmínky neslučitelné s normálním životem. Nejvýše vídáme v televizi fárajícího premiéra.

Ale abych uvedl další místa ve federálu, před kterými by bylo vhodné varovat citlivější duše, tak např. neuvěřitelnou chodbu za hlavním sálem

Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2

Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2
(chodba s JZ kuloáru k chodbě „za“ sálem)

nebo chodbu za atikou před světlíkem za původní vstupní dvoranou, pak i některá schodiště, kterých je v budově úchvatné množství (co do počtu),

Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2
(pro vnitřní i vnější schodiště je často příznačná sice inženýrská čistota, jak předpokládám, tak poněkud chladné působení materiálů, zvláštně kombinovaných – tak mi třeba připadá ušlechtilý kámen ve vztahu k ocelovým nosníkům i určité lacinosti duralového a dřevotřískového obkladu zábradlí)

Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2
(vnější schodiště jsou často na hranici životnosti, na čemž se ale asi mohou podílet desítky let zanedbané údržby)

s čímž pak souvisí, že stará burza se v 60. letech stala jakousi hroudou (či kamenným blokem), do které se zavrtávali ze všech stran, kusy z ní párali, přitom v mnoha místech a detailech navazovali na svým způsobem ušlechtilé materiálové a řemeslné provedení z 1. republiky.

Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2
(dveřní kliky ze 70. let je mnohdy nesnadné odlišit od prvorepublikových vzorů /mohlo se jednat o odlitky/)

Historická budova přitom byla jakoby ponechána, aby byla jakoby citlivě obkročena v křečovitém gestu.

Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2

To se přitom podepsalo i na okolních budovách, resp. na vyznění celého úseku pražské „okružní třídy“.

Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Vinohradská 1

Chápu, že mnohé zájemce o historii „moderní“ architektury zaujmou mnohé souvislosti, osobité vizionářství bořící konvence, motivy, kompozice, statická verva Pragerovu ateliéru zřejmě vlastní, schopnost prosadit ve své době nepochybně smělé řešení – najít si kontakty, uhranout dodavatele i investory, vytvořit metráky dokumentace, láskyplně pečovat o každý „detail“… (to vše v době, kdy vymírali zdatní prvorepublikoví řemeslníci). A dodnes vyvolávat zmatek v mysli potomků.

Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2
(snad jako vhodný závěr pohled na strop původního burzovního sálu, samozřejmě dodatečně vybaveného stupňovitým auditoriem, provedený z pásů „jekoru“…)

2011/03/09 Posted by | architektura, Teorie/praxe památkové péče, ze života památek | | Napsat komentář

Odkazy měsíce března 2011

Tato rubrika nemá velký reálný smysl. Ale občas narazím na něco, co mi připadá vhodné do ní přidat. I když jindy lepší věci nechám někde běhat. Žádná pravidla tomu dát nelze. Přesto i proto zase pár pokusů…

Nějaké docela povedené muzejní blogy z Německa:

  • … a leccos dalšího v jejich odkazech…

Webová aktivita velkých kulturních institucí ve světě je dnes pozoruhodná. Zřejmě si uvědomují, že jinak si jich nikdo nevšimne. A konec konců tak mohou plnit zadané či přijaté úkoly v komunitě mnohem lépe, než řadou tradičních postupů.

Např.:

Los Angeles County Museum od Art
http://www.lacma.org/
http://twitter.com/lacma
http://www.facebook.com/LACMA
http://lacma.wordpress.com/

Komunikační „sada“ Gettyho institutu
http://blogs.getty.edu/iris/
http://www.facebook.com/gettymuseum
http://www.youtube.com/gettymuseum
http://www.artbabble.org/partner/j-paul-getty-museum
http://twitter.com/gettymuseum

Románské umění v Polsku i jinde
http://albumromanski.pl/

*

2011/03/08 Posted by | odkazy | | Napsat komentář

Jak dobít hrad

Máte lepší název pro komentář toho, jak bylo naloženo s gotickým hradním palácem v Litoměřicích?

Tady je hradní web. Tady příklad pochvalné reakce v masmédiích.

Osobně jsem dosud neměl to potěšení, tak jen toto upozornění spolu s parafrází názvu publikace pro handicapované návštěvníky hradů a zámků NPÚ…

2011/03/07 Posted by | ze života památek | | Napsat komentář

   

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.