Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výstava představuje velkolepost sbírek hradů a zámků v bohaté škále

Hrady a zámky objevované a opěvované, Jízdárna Pražského hradu, 19.12.2014-15.3.2015

Dlouhodobě se mezi památkáři mluví o tom, že sbírky na hradech, zámcích a dalších památkách ČR jsou do jisté míry podceňovány jako jakási doplňková součást kdysi obytných interiérů a není dostatečně zejména mezi odborníky doceněna jejich umělecká hodnota a role v dějinách umění vůbec. Jakoby symbolickým posunem v tomto smyslu by měla a mohla být nynější přelomová výstava v Jízdárně Pražského hradu, jedné z nejvýznamnějších výstavních prostor země. Tedy samotné sídlo vládců bylo hradozámeckými sbírkami dobyto a ovládnuto.

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované (19.12.2014-15.12.2015). Relikviář sv. Maura

Relikviář sv. Maura z Bečova nad Teplou

Lze asi uvažovat i o tom, že se nedostatečném zastoupení hradozámeckých sbírek v uměleckohistorických syntézách, studiích i encyklopediích podílí do jisté míry komplikovaná dostupnost těchto hodnot, které lze zčásti poznávat v průběhu turistických prohlídek, ale to samozřejmě nějakému plnohodnotnému zkoumání nepostačuje. Vědci se sice mohou po určité proceduře dopracovat k povolení výzkumu, návštěvy depozitáře apod., ale k tomu se přeci jenom dopracují odborníci s velmi speciálními zájmy, takže jejich poznatky se ve vybraných případech objeví zakomponované do nějakých vědeckých studií (dnes vydávaných pokud možno v angličtině a pouze na papíře).

Podobně nesnadná je i cesta k impozantním databázím památkářů a povolením reprodukovat snímky.

Odůvodnění jsou poměrně logická – potřeba chránit sbírky pro budoucí generace a bránit komerčnímu či jinému „neautorizovanému“ zneužívání dokumentace. Pak ale není příliš divu, že poklady schraňované památkáři příliš často nefigurují v encyklopediích, umělecko-historických syntézách či učebnicích… Přes obrovité množství a kvalitu spravovaných hodnot není k dispozici nějaká speciální edice či oddíl odborně-vědeckého časopisu Zprávy památkové péče či dalších časopisů a sborníků vydávaných NPÚ.

Na internetu jsou informace o sbírkách dostupné jen vzácně a nesoustavně. Pokus o srovnávání se situací v muzeích či galeriích by v mém podání byl příliš laický a současně vzhledem k rozdílnosti přístupů té které správy sbírky by vždy byl jen výběrový.

Z těchto hledisek tak snad lze doufat, že informace budou více dostupné i za pomoci podnětů, které by mohly přijít v souvislosti s výstavou; ta by snad mohla většímu informačnímu otevření napomoci novými impulzy. A to tím spíše, že je součástí roční kampaně NPÚ nazvané Velká hradozámecká inventura, ke které je zdůrazňován význam historických inventářů pro dnešní studium a obecné poznávání významu sbírek. Čili by se přímo nabízelo hledat nejen inventář nynější výstavy, ale i edice historických inventářů ajv.

Je možné, že toto vše je pro rok 2015 skutečně plánováno a je tedy v mnoha směrech na co se těšit. Výstava v Jízdárně Pražského hradu snad smí být pochopena i jako veliký příslib takového způsobu.

Skladba expozice je zřejmě atraktivní „upoutávkou“ na hrady, zámky i další památky (nejen ty spravované NPÚ), nabízející mnohem pestřejší fondy, velmi často v místních souvislostech prvořadě významné.

Návštěvníci si zde mohou připomenout své dřívější návštěvy památek, anebo se naopak rozhodnout pro prohlídku památky, kterou zatím při svých cestách míjeli.


Asi by bylo zajímavé znát postup výběru exponátů, jaké priority či souvislosti přitom sehrály roli. Bez takové znalosti je těžké výstavu nějak dále komentovat, pokud by se nejednalo o nějaké speciální téma.

Škála výběru je velmi široká, takže prohlídka do jisté míry připomene návštěvu některého ze zámků, i když samozřejmě vystavené předměty představují nadprůměrný výběr. Také na zámcích se setkáme s komnatami či salóny „instalovanými“ pro různá slohová období. Výstava do jisté míry evokuje procházení mezi jednotlivými prostorami hradu či zámku, přičemž nabízí i zajímavé průhledy mezi jednotlivými odděleními.

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované (19.12.2014-15.12.2015)

Gotické oddělení s průhledem do renesance

Obsah oddělení je komponován obdobně jako na hradech či zámcích (také tam se zpravidla jedná o výběr z mnohem obsáhlejších depozitářů). V místnostech tak přehlédneme širokou škálu předmětů od kuchyňských či jídelních potřeb přes zbraně a zbroj až po uměleckou výzdobu prvotřídní úrovně, kombinující díla domácích i zahraničních mistrů.

Místy trochu zpytujeme koncepci pořadatelů, když např. v posledním oddělení je připomínka prezidenta Havla spolu s technicistním a utilitárním vysavačem z Hluboké (ten zřejmě zaujme novináře i návštěvníky svým vybočením z běžných představ o reprezentačním a společenském „provozu“ panských sídel; ovšem tato témata jsou jako „nově objevovaná“ již celkem v módě), moderním automobilem Benz a náznakem pracovny Augusta Sedláčka, který je hlavním představitelem vědeckého „objevování“ památek (asi tak zastupuje pracovny Balbína, Bernaua, Máchy, Menclové či Durdíka, kteří také různými způsoby hrady objevovali i opěvovali – především však ovlivňovali celé generace dnešních milovníků památek).

Každopádně lze výstavu chápat jako srozumitelnou výzvu k vlastním objevitelských cestám za památkami.


Za okraj

Velkolepý výstavní projekt je nepochybně výsledkem náročné koordinace prací a rozsáhlé souhry odborníků. To se ve většině případů projevuje i v solidním obsahu popisek vystavených předmětů. Snad v důsledku téměř bezmezné pestrosti či roznměrové škály prezentovaných exponátů však vznikly návštěvníkům určité komplikace při zjišťování informací z popisek. Popisky jsou mnohdy v rohu prostory za vitrínou, přičemž se mohou týkat i předmětu ve vitríně, ale také řady exponátů na stěně… Pokud je ještě k tomu do koutu umístěn monitor s nějakou animací či zobrazením předmětů, je již prakticky nemožné, aby se zájemci v případě větší návštěvnosti (jak tomu bylo „mezi svátky“) k informacím z popisek dostali.

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované (19.12.2014-15.12.2015). Popiskové zákoutí

Jeden z popiskových koutků

Písmo popisek je navíc velmi drobné. Jejich výškové situování je vcelku správné, přijatelné jak pro děti a mládež či vozíčkáře, tak pro urostlé vzpřímené postavy. Nicméně vzhledem k drobnému písmu mohou mít potíže s čtením mnozí. Délka textů je ovšem zvolena vhodně, tak, aby návštěvník při množství exponátů mohl informace vstřebávat.

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované (19.12.2014-15.12.2015). Popisky jen pro někoho

Místo na větší popisky by asi bylo…

Trochu zvláštní je v některých případech i umístění transparentních popisek na skleněných vitrínách. Vzhledem k celkové potemnělosti výstavních prostor je vhodné, že jsou texty (většinou) v bílé barvě. Ale vzhledem k jejich průhlednosti, která umožňuje celkem dobře sledovat předmět současně s textem popisky, je trochu zbytečné, že jsou mnohé popisky umístěny na boku vitríny. To vede k tomu, že za přítomnosti většího počtu diváků se většina z nich nedokáže k popiskám přemístit a nejeden pak na informace resignuje. Exponáty jsou opatřeny čísly, což je dobré pro orientaci při vyhledávání popisek, někdy trochu nepřehledně soustředěných v jednom z rohů vitríny. Takové usnadnění však třeba při rozmístění většího počtu obrazů na stěně chybí a někdy je třeba odhadovat podle námětu obrazu, ke kterému se popisky vztahuje.

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované (19.12.2014-15.12.2015). Rej popisek

V podobných případech nejednou obtížně pátráme, která popiska patří k čemu. Asi je to myšleno tak, že přednost dostalo soustředění na samotné předměty

Přitom se opět střetneme s drobným rozměrem popisek, protože člověk jen s trochu „rozladěným“ zrakem nemůže sledovat současně obrazy a přibližovat se k popiskám. Pomocí by snad mohla být divadelní kukátka…

Dosti působivým způsobem instalace jsou dvě rozměrné stěny s obrazy v několika úrovních nad sebou, připomínající obrazové galerie na zámcích. Zde se problém s informací pro návštěvníky ukázal jako zvláště složitý. Vyřešen byl vytvořením „zafóliovaných“ „mapek“, ovšem provedených tak, že na jedné straně jsou rozmístěny prezentované obrazy s čísly a na straně druhé očíslované popisky. To vede k poměrně zmateční manipulaci se stálým obracením listu.

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované (19.12.2014-15.12.2015). Hledej...!

…ovšem ani originální galerie na zámku zpravidla popiskami opatřená není…

Decentně řešená barevnost instalace celkem vhodně zvýrazňuje samotné exponáty. Převažující šedá barva má však matný povrch, na kterém se v několika místech, kam lidé nevhodně vstupují, s překvapivou intenzitou objevují otisky podrážek…

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované (19.12.2014-15.12.2015). Šlápoty

Šlápoty zanechané návštěvníky výstavy

Nicméně je jasné, že tyto poznámky jsou zcela okrajového významu a jde spíše o glosy snad málo pozorného návštěvníka.

Výstava je nejviditelnější veřejnou prezentací sbírek spravovaných NPÚ za mnoho posledních let. Je skvělé, že je tato příležitost využita i k několika vzdělávacím akcím pro školní mládež, jejíž zasvěcování je asi vůbec to nejdůležitější, co mohou památkáři přinášet pro společnost. I pro budoucnost svého oboru.

Možná by podobné akce – třebas i menší rozsahem a konané na různých místech – mohly hradozámecké poklady v zimní „mimosezóně“ představovat i v následujících letech…

Reklamy

2015/01/05 Posted by | dostupnost dat, prezentace, výstava | , | Napsat komentář

Památkový informační „cloud“… Nebo „fog“?

Skvělý informační počin odborných památkářů v Českých Budějovicích (rubrika Restaurování a obnova památek, průzkumy). Škoda, že něco podobného (dosud?) památkáři nezvládáme systematicky „napříč oborem“…

Barokní kazatelna v kapli Nejsvětější Trojice v Kladrubech u Strakonic. Foto NPÚ-ÚOP v Českých Budějovicích, Dagmar Geršlová

Barokní kazatelna v kapli Nejsvětější Trojice v Kladrubech u Strakonic. Foto NPÚ-ÚOP v Českých Budějovicích, Dagmar Geršlová

Informace o opravách památek, dosažených objevech apod. nepřicházejí ze strany památkářů ve velkém množství. Přesto jsou občas různými formami veřejnosti poskytnuty fundované a relevantní informace včetně přehledné dokumentace. Nicméně se nejedná o nějaký systematický informační „tok“, tříditelný třeba podle míst, typů památek, metod restaurátorských zásahů, jmen tvůrců či restaurátorů apod. Umožnit sledování předkládaných informací v takových souvislostech by totiž stupňovalo užitečnost toho, co případně obětavostí odborných pracovníků vznikne.

V jistém smyslu je problémem i to, že informace nejsou dostupné formou nějakého systematicky sledovatelného informačního zdroje (RSS kanál, dynamicky či staticky vytvářená stránka…). Je to škoda, protože autoři přeci jenom musejí vynaložit na sestavení zprávy nějaký čas, a stálo by snad za to i památkovým institucím nějak dále jejich práci zhodnocovat, nakonec ji i předvést a poskytovat jako fundovaný zdroj informací pro odborníky i pro širokou veřejnost. K tomu může dojít třeba tak, že, když se objeví zpráva o restaurování barokní kazatelny, mohl by se čtenář seznámit s dalšími obdobnými akcemi, prohlédnout si jiné práce restaurátorka/-ra, dostat se k podrobnějším informací o dotyčné památce, o památkách v dané lokalitě apod.

Každopádně nyní můžeme jen ocenit předložené zprávy, reprezentující opravy různých druhů památek a poděkovat za ně i jako za přísliby dalších podobných podnětů k zamyšlení i v novém roce.

2015/01/03 Posted by | dostupnost dat, opravy památek, weby | , , , | Napsat komentář

Problematika uchovávání kamenných fragmentů v depozitářích. Exkurze v Lapidáriu NM v Praze

Komentovaná prohlídka v cyklu O památkách trochu jinak – „Pod nohama i nad hlavou. Kámen v památkové péči“ – Série přednášek a komentovaných prohlídek Národního památkového ústavu v rámci cyklu O památkách trochu jinak.

Termín: Pondělí 13.10.2014, od 17 hod.
http://www.npu.cz/news/13736-n/

Účastníci atraktivního tématického cyklu přednášek, vycházek i dalších akcí věnovaných letos „kameni v památkové péči“ se k téměř nevyhnutelně vypravili také do Lapidária Národního muzea v Praze, nejhodnotnější sbírky sochařských, architektonických i dalších děl zejména z kamene (ale také z cihel, dřeva či kovů…).

Problematika uchovávání kamenných fragmentů v depozitářích. Komentovaná prohlídka v cyklu O památkách trochu jinak (prohlídka pořádaná NPÚ)

Dr. Dana Stehlíková představuje jeden z pozoruhodných gotických náhrobků v Lapidáriu.

Vrcholně zasvěceným průvodcem byla vedoucí sbírky Lapidária PhDr. Dana Stehlíková, CSc.; na plánovaná vystoupení Miroslava Kováře a Jana Sommera nedošlo, ale ti poskytli a poskytnou různé zdroje informací – např. rozpracované „heslo“ Lapidárium ZDE (na obsahu se stále pracuje a připomínky jsou vítány!).

S přehledem i bravurou přes omezený čas dr. Stehlíková předestřela Lapidárium jako výsledek historických procesů i přínosů řady vynikajících osobností dějin umění, muzejnictví, památkové péče i restaurování. Připomínala historické okolnosti, provázející vznik i vývoj sbírky, často ve svých dějinách stojící stranou hlavního zájmu kulturní politiky.

Výběrově shrnula i pestrost osudů různých skupin předmětů. Na jedné straně např. řada vlastníků demolovaných staveb usilovala o využití kvalitních kamenických prací jako běžného stavebního materiálu novostavby, na druhé přicházely i předměty, které mohly dále existovat na původním místě, ale stavebník i dodavatelé prosadili vyjmutí ze stavby a náhradu novým dílem (např. zejména v závěrečných fázích dostavby pražského svatovítské katedrály). V řadě případů se však Lapidárium stalo záchranou uměleckých skvostů, „převálcovaných“ kolem dějin – Krocínova kašna, pomník maršála Radeckého, Mariánský sloup ze Staroměstského náměstí v Praze…

Ale i sama sbírka procházela různými zkouškami a nebezpečími. Nejednou byly sbírkové předměty nevhodně umístěné a trpěly agresivním klimatem (např. ostrovské gotické náhrobky byly takto závažným způsobem poničeny). Někdy ovšem také docházelo k dopadům neznalostí o chování některých materiálů a jejich trvale udržitelném uložení. Jde ale o užitečné zkušenosti, byť draze vykoupené.

Dr. Stehlíková v několika případech upozornila na potřebu dalších výzkumů fondů (Ostrovský klášter, parléřovská plastika, Anežský klášter…). Připomínala i to, že exponáty se stávají také důležitou součástí historických a uměleckých výstavních projektů, jak tomu v několika případech bude i za pár týdnů na velké benediktinské výstavě.

Průběžně prováděné restaurátorské zásahy se stále zdokonalují. Dr. Stehlíková ovšem ukazovala i účinky různých restaurátorských metod na vzhled či rozsah rekonstrukčních doplňků. Nicméně zmínit bylo třeba i problémy se zajišťováním financování oprav.

Problémy má již řadu let celá budova Lapidária. Střechy vyžaduje časté opravy, narušovány jsou nosné konstrukce, ve velkém rozsahu jsou degradovány exteriérové štukové reliéfy… To ale není jen výsledek zanedbávání údržby.

Budovu roku 1891 pro Všeobecnou zemskou jubilejní výstavu postavil v neorenesančním slohu Antonín Wiehl, roku 1908 byla přestavěna v neobarokním stylu (kupole, hergesselovy sochy, vyfocený letopočet) a dodnes ji vlastní Magistrát. Vznikla jako výstavní pavilón se záměrem dočasné funkce. Tomu odpovídala předpokládaná trvanlivost provedení některých součástí stavby. Přejme si tedy, aby se nemusely naléhavě potřebné opravy příliš dlouho odkládat.

Akce byla logickou součástí cyklu, bez níž by komplex památkové péče o kamenné artefakty nebyl podán v úplnosti. Skvělé vystoupení dr. Stehlíkové odměnili účastníci halasným potleskem.

Několik fotek.

2014/10/14 Posted by | prezentace | , | Napsat komentář

Cihly kam se podíváš – mohly by se k evidenci připojit i památky NPÚ?

Správci státních památek zaujatě pečují o historický odkaz včetně nespočetných uměleckých pokladů i řemeslných prvků historických staveb. Nicméně takové prvky jsou evidovány jen v utajených informačních systémech, takže je možné pouze v omezené míře je využívat ke srovnávacímu i jinému studiu (vědcům či studentům to v náležité míře umožňováno je po absolvování administrativních úkonů).

Zvláštní význam mají z výzkumných hledisek cihly. Nenápadný konstrukční (někdy v podobě tvarových prvků i dekorativní) stavební prvek, vyráběný navíc sériově a masově, je zjevně těžké nějak systematicky evidovat. Jsou takové pokusy, ale jejich hodnota je bohužel snižována izolovaným řešením, kdežto by byla potřebná spolupráce na jednom informačním systému. Nezbývá, než na výskyty cihel namátkově, ale co možná často upozorňovat a doufat, že takovou zprávu někdy někdo bude moci začlenit do dalších informací. Přitom je namístě informace publikovat (on-line to není problém, leda z hlediska vynaloženého času).

Z těchto hledisek lze cihly chápat téměř symbolicky, jako základ „konstrukce“ systému informací o elementech památek.

V souvislosti s průzkumy hradů, zámků a dalších památek ve správě NPÚ by bylo vhodné věnovat pozornost sbírkám stavebních aj. prvků uložených v jejich sbírkách – depozitářích, expozicích… Podnětem k tomu by mohl být letošní „mediální“ projekt „Kámen pohledem památkové péče„. V jeho souvislosti se pokoušíme získat spolupráci kastelánek a kastelánů i dalších aktivních kolegů pro vytvoření základního přehledu takových sbírek. Pracovně jim říkáme lapidária, protože to je celkem obecně srozumitelný termín, i když samozřejmě víme, že např. cihly by při přísném hodnocení nemohly být pod něj zahrnovány. (Případně můžete v komentáři navrhnout trefnější označení.)

Pro ilustraci letmá poznámka k našemu hradu nejcennějšímu – Karlštejnu.

V přízemí Velké věže je uloženo v lapidáriu také několik stavebních elementů z pálené hlíny. Kromě dlaždic jde např. u ukázky gotických střešních tašek glazovaných nebo s výzdobou raženými kolky.

Karlštejn (BE), hrad

V expozici (mimo běžný prohlídkový okruh) se nacházejí ukázky cihel (horní je pálená z hlíny, nápisem datovaná 1782/!/, spodní je spíše betonová nebo vápenopísková).

Karlštejn(BE), hrad

Cihly se na hradě užívaly od 14. století pro některé typy konstrukcí (zřejmě komínové průduchy, obezdívky ostění a špalet otvorů…). Při pozdně gotických přestavbách bylo v podobných případech užití cihel rovněž příznačné.

Karlštejn (BE), hrad, císařský palác, přízemí

Cihly se pak uplatňovaly jako materiál výplní či plent po celý novověk, samozřejmě i v době regotizace.

Karlštejn(BE), hrad

Vyzývám nyní ty, kdo zpracovávají evidence sbírek, ale i stavebně-historické, restaurátorské, operativní, monitorovací apod. průzkumy, aby zpřístupňovali (popsanou!) dokumentaci (nejen!) cihlových apod. prvků, byť i improvizovaně (blogy, scribd, issuu…), a přitom dle možností zdůrazňovali a opakovali požadavek na vytvoření oficiální centrální evidence prvků památek, do které by povinně přispívaly všechny státní (obecní apod.) instituce a jež by byla otevřená všem privátním dobrovolným přispěvatelům.

Věc souvisí i s tím, že v rámci „mediálního“ cyklu prezentací odborných témat z práce NPÚ jsou po loňském dřevě a letošním kameni podle mých informací pro příští rok proponovány právě CIHLY!

2014/04/13 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, standardy | , | 1 komentář

Bylo by reálné dále zhodnocovat podnětná památková témata NPÚ?

Témata různých významných odborných památkových akcí i akcí připravených památkáři pro širokou veřejnost mnohdy přímo vybízejí k prohloubení, rozšíření i široké medializaci odborných souvislostí. Přesto můžeme mít nejednou pocit, že zůstávají určité nevyužité, i když jakoby nepřehlédnutelně se nabízející možnosti. Příkladem mohou být např. témata Mezinárodního dne památek a historických sídel ICOMOS, jen s opatrností aplikovaná v podobě celkem nenápadného semináře Českého národního komitétu, jehož příspěvky pak nejsou dále zveřejněny (ani v podobě nějaké elektronicky dostupné anotace či přednáškové prezentace). NPÚ připravuje velmi podnětná odborná témata kampaní zaměřených na širokou veřejnost, ale ty pak mají převážně podobu jednotlivých akcí, které navzájem na sebe nenavazují a nenabídnou nějaké syntetické výstupy, ať už orientované na širokou veřejnost, na vzdělávání mládeže, na návštěvníky památek… Případně také na nějakou etapovou vědeckou syntézu tématu (na které se přeci znovu obrátí soustavnější zájem až po letech…). Anebo na výsledek typu provolání ve prospěch ochrany nějakého opomíjeného druhu památek či dokonce nějaké vlastníky památek využitelné metodické směrnice.

Podobné zobecňující ambice by mohly mít i projekty zaměřené na určité důležité oblasti historického odkazu, jejich prozkoumávání a prezentaci směrem k veřejnosti, jak je tomu např. u projektu Po stopách šlechtických rodů. Tam je sice znát určité solidnější organizační zázemí, protože jsou připravovány docela rozsáhlé výstavní projekty, vydávány i nějaké publikace… A zbývá i na reklamu… Ale třeba loňský Rok francouzské kultury přímo volal po nějaké mezinárodní konferenci. Nemíním dělat chytrého, protože takové věci jistě pořadatele napadly, ale program museli přizpůsobit existujícím limitům (možná i v dosažitelnosti odborných kapacit)…

Nicméně je každopádně zřejmé, že zejména jsou velmi okrajově využity možnosti nějakých webových zpřístupnění informací, často produkovatelné bez větších kapacitních nároků díky případnému „recyklování“ informací vytvářených pro jiné účely. Vím, že mnohdy jsou organizátoři přesvědčeni, že elektronické zpřístupňování je ztrátou, rozptýlením či znevážením informací (lidé se podívají na web, a pak už na výstavu nepřijdou), ohrožením licenčních nároků… Jakoby nebylo hlavním cílem odborné práce dosažené poznatky a výsledky poskytnout všem možným zájemcům maximem existujících způsobů, samozřejmě co možná přiměřeným, odborně i autorskoprávně kvalitním způsobem.

To je nápadné i u témat cyklu Tradiční materiály v památkové péči. Atomizované přednášky či tématické výstavy jasně přesvědčují, že NPÚ disponuje věci znalými a iniciativními odborníky. Nicméně nedojde ke svolání nějaké odborné konference k ročnímu tématu (loni „dřevo“, letos „kámen“). A může vzniknout pocit, že mohlo dojít i k nějakým souhrnným zhodnocením odborné práce. I kdyby třeba jen v podobě sešitku (byť třeba dostupného „pouze“ elektronicky po síti), stručně představující historické užívání dřeva i problematiku související se snahami o zachování např. dřevěných prvků staveb pro budoucnost.

Loni se tématicky sešla s rokem zaměřeným na dřevo jak jarní konference Axis (pořádaná NPÚ) – ale zřejmě šlo o náhodu, protože letošní konference v roce kamene se věnuje kovům – tak i Rok lidové architektury. Uvidíme, zda k nějakým souhrám dojde i letos.

V neposlední řadě by témata měla být využívána i pro různé vzdělávací programy či tématické prohlídky památek nebo vycházky. Jenže k tomu je potřeba témata brzy diskutovat a informace o přípravách zveřejňovat a doplňovat různými výzvami k zapojení do spolupráce apod. Většinou jsme však spíše svědky snah přípravy příliš nemedializovat, zřejmě s cílem nepřipravit se o „moment ohromení“ při slavnostním zahájení. Samozřejmě se může stát, že přílišná „mediální masáž“ může možné diváky a posluchače odradit. Jenže zatím se spíše zdá, že nedostatečná informovanost přípravu a dopad prezentací ve výsledku trochu znejasňuje…

Proč k tomu takto rozevlátě zrovna teď?… Přišel totiž další zajímavý podnět v podobě tématu konference SHP – Otisk života v historických stavbách. Zdá se, že i tam by podobné možnosti při svém využití mohly být přínosem…

2014/02/18 Posted by | dostupnost dat, prezentace | , , | 1 komentář

Strategický záměr Digitální vzdělávání/Touch your future a standardizace památkových dat

Zdroj.

Vládě je pro informaci předkládán materiál Strategický záměr „Digitální vzdělávání /Touch your future“ zpracovaný spolu s akademickou sférou působící v gesci MŠMT a se spolupracující vnější expertní sférou, a dále s orgány a složkami Ministerstva kultury ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR.

[…]

Spolupráce s Ministerstvem kultury ČR – strategický záměr navazuje na snahy MK o jednotnou digitalizační strategii, v odpovědi na výzvu Evropské komise z roku 2008, zaměřenou na digitalizaci kulturních obsahů („kulturního dědictví evropských národů“) a jejich sdílení, mj. ve společné Evropské digitální knihovně. Rozvojové jádro Českého vědomostního klastru, který nyní pod patronací MŠMT soustřeďuje aktivity akademické sféry v digitální agregaci vědomostních obsahů a jejich sdílení připravilo v r. 2009 – v kooperaci s Národní (digitální) knihovnou ČR – pro fondy národních kulturních institucí působících v gesci MK ČR (Národní knihovna, Národní galerie, Národní památkový ústav, Památník národního písemnictví, Národní filmový archiv, Národní muzeum, Národní technické muzeum ad.), jednotnou digitalizační koncepci „iFONTES“. Jejím cílem bylo standardizovat dosud dílčím a nejednotným způsobem prováděnou technickou digitalizaci a následnou informatizaci kulturních fondů, které v případě fondů MK ČR shrnují celý tezaurus národního kulturního dědictví. Hlavním cílem bylo sdílení těchto elektronických reprezentací, primárně pro účely vzdělávací a vědecké, zároveň s respektem k autorskému právu při jejich poskytování. Odtud je odvozen i princip agregace externích veřejných obsahů pro jejich multimediální poskytování ve vzdělávací sféře, jak ji razí základní funkcionalita systémového řešení ve strategickém záměru „Digitální vzdělávání/ Touch your future“. MK ČR zde přitom působí nejen jako poskytovatel digitalizovaného obsahu, ale i jako autonomní uživatel pořízených elektronických dat a reprezentací, např. pro evidenci a kvalitnější správu movitého i nemovitého kulturního dědictví, které je digitální reprezentací de facto konzervováno, dále např. pro prezentační účely apod. Příkladně tu lze užít kooperace MK ČR s regionální veřejnou správou, tj. s krajskými úřady, resp. s jejich odbory kultury, při sdílení a propagaci místní (lidové, zejména folklorní) kultury, a tím i rozvoji místních identit, v rámci celoživotního vzdělávání.

2014/01/14 Posted by | evidence památek | , , | Napsat komentář

Gotická patka z Karmelitské po letech na cestě do světa

To se mi docela líbí. Fosilní fotka součástí pozvánky na konferenci pokročilých technologií dokumentace památek.

Fotka tuším z roku 2004 nyní ilustruje pozvánku na kongres „Digital Heritage“ v roce 2013.

m0402karmelitska03[1]

Ve videopozvánce na kongres:

cp130726-cipa-konference-moje-patka

Co to signalizuje? Že by starodávné informace došly nějakého uznání? Spíše náhodou vypadly z nějakého výběru vyhledávače. Nicméně zajímavé konferenci mohu leda přát zdar! A těšit se na on-line sborník.

2013/07/26 Posted by | dokumentace památek | | Napsat komentář

Malá pozvánka kastelánům i dalším příznivcům hradů, zámků aj. památek ve správě NPÚ – Pomozte Wikipedii a nejspíše pomůžete i sobě

Hesla na Wikipedii jsou obecně ve výsledcích vyhledávačů na dobrých pozicích. To by mohla být jedna z pohnutek pro péči o spolehlivost i aktuálnost těchto hesel. Text je zatím v řadě případů přespříliš stručný a neobsahuje podstatné údaje – to může být např. odkaz na wikistránku (heslo) Národního památkového ústavu či odkaz na „oficiální“ stránku správy památky. Možná bychom kvalitu hesel o památkách NPÚ mohli považovat i za otázku „stavovské cti“.

Pro ilustraci. V rámci snahy o konsolidaci a doplnění hesla NPÚ na Wikipedii jsem konstatoval, že heslo zatím nemá zámek v Červeném Poříčí. Heslo jsem tedy založil. Snad bez rizika napadení z hlediska licenčního jsem použil kratičký text o zámku z webu zámku (prakticky stejné znění je i na webu NPÚ). Vzápětí wikipedisté provedli některé úpravy hesla a doplnili je formálními (infobox) i technickými (GPS) náležitostmi.

cp130726-wiki-cervene-porici

Heslo je dnes (po dvou dnech) již ve výsledcích Googlu na 4. místě. Samozřejmě by si zasloužilo obsahově vylepšit.

cp130726-wiki-google

Podobně to platí o řadě hesel památek, která vznikla i před vícero lety. Většinou v nich totiž chybí informace, že se jedná o státní majetek ve správě NPÚ, dále odkaz na wikistránku NPÚ, jakož i odkaz na oficiální stránku památky (Galileo). To všechno jsou věci, které mohou z hlediska SEO jen prospět.

Případně potřebné editace můžete samozřejmě kdokoliv provést sám. Pokud byste se spokojili s tím, že to provedu po dohodě s Vámi já (ale může to být i někdo další), ani to by neměl být problém. Jen bych pak potřeboval, aby bylo jasné, že se jedná o text licenčně volný (tedy v zásadě ne převzatý z nějaké publikace bez doložitelného souhlasu autora; na to ale musíte pamatovat, i když vložení provádíte sami).

Na Wikimedia Commons je možné také vložit snímky památky. Velmi prospěšné by to mohlo být v souvislosti se zářijovou soutěží Wiki miluje památky. Pěknou reklamou památky by např. mohlo být hezké umístění fotky v soutěži, i když tento bonus nelze slíbit.

Věřím, že tyto akce by mohly pomoci k dalšímu zviditelnění památek NPÚ.

2013/07/26 Posted by | weby | , | Napsat komentář

Orientační přehled webů souvisejících s NPÚ

Tento výčet vyplývá z pracovního podkladu vytvořeného redakcí webu NPÚ. Je značně obsáhlý, ale pravděpodobně ne úplný, jak to vyplývá z množství položek i z toho, že trvale vznikají další weby (o jejichž existenci mohou být informace získávány se zpožděním).

(ED 20161119:) Stránku asi opět začínám aktualizovat, protože momentálně nevidím nějaký aktualizovaný přehled „certifikovaných“ webů. Prosím proto o případná upozornění na nedostatky či na změny, které tu dosud nebyly registrovány. Bude-li chvíle, možná dojde i na pokus o nějaké zpřehlednění.

Ediční poznámka:

Seznam vznikal na základě soustavného sledování webových prezentací a ve spolupráci s několika kolegy z týmu editorů webu NPÚ.

Prosím každého, komu je známá nějaká nedopatřením vynechaná stránka, aby mi poslal upozornění s adresou, anebo, aby využil komentáře zde. Díky za spolupráci!

Jan Sommer, sommer.jan@npu.cz

Poslední aktualizace: https://www.facebook.com/zamekazahradykromeriz/. (19.11.2016)

Přehled webů NPÚ – pracovní verze

Jde zejména o weby nesouvisející s IISPP nebo s webem NPÚ. Web NPÚ samotný je velmi rozsáhlý – zkušenosti ukazují, že je třeba zejména jej zpřehledňovat. Ale současně by měl být doplňován o nejrůznější projekty (výstavy, věda+výzkum, realizace dotací…), a to tak, aby byla možná jejich logická návaznost, a tím využitelnost, a současně, aby z toho vyplýval velký rozsah odborné práce i její koncepčnost.

Určitá dosavadní nepřehlednost webových prezentací NPÚ, hradů a zámků, projektům… by mohla podpořit snahu o potřebné soustředění, kooperaci apod., a tím i vzájemnou mediální a informační podporu apod.

Bylo by vhodné „pod jednou střechou“ provozovat i weby výstav, konferencí, projektů (VaV, ED…).

Následující přehled snad k tomu může být základní oporou, případně může být cestou k využití některých stránek, obecně méně známých.

Doména NPÚ

Externí weby pracovišť

Dle ÚOP v tradičním pořadí; v rámci ÚOP abecedně.

GnŘ

Praha

střední Čechy

České Budějovice

Vysočina

Brno

Kroměříž

Hrady a zámky

Přehled je dostupný a občas dle podnětů či vlastních zjištění aktualizovaný zde:

http://www.npu.cz/pro-navstevniky/

Zde jsou i odkazy na stránky památek v rámci webu NPÚ. To má význam i proto, že některé památky dosud vlastní web nemají (i když se jedná jen o jednotlivé zatím nepřístupné – Zahrádka, Florián…). (Příkazy jsem musel zatím vynechat, protože se antivirům pořád nějak nelíbí ani v nové verzi…)

Weby akcí bývají zakládány externě a nesoustavně, i když by z řady důvodů bylo vhodné je soustředit. Většinou lze stejný obsah umístit i na web NPÚ, a to navíc s výhodou propojení s dalšími informacemi, kalendářem akcí apod. Informace o zřízení webů dosud byly redakci sdělovány jen výjimečně.

Facebook stránky

Dle ÚOP v tradičním pořadí; v rámci ÚOP abecedně.

GnŘ

České Budějovice

Liberec

Brno

Telč

Kroměříž

Facebook stránky provozuje i řada správ zpřístupněných památek. Ty jsou v dosti reprezentativním přehledu dostupné zde:

Výhodou FB je velmi snadná editace, doprovázená možností odezvy od uživatelů, kteří mohou sami obsah dotvářet (fotky, odkazy), předávat dalším pozvánky na akce apod.

Památkáři i kasteláni se zcela jednotlivě prezentují na FB (mladších kolegů jsou desítky), případně mají vlastní fotogalerie se snímky památek i z pořádaných akcí (Rajče, Panoramio, Flickr…).

ÚOP v Liberci vytváří obrázkovou „nástěnku“ – blog

…a vydává publikace v on-line verzi

Podobně prozatímně jsou některé výstavy zpřístupněny na externích adresách (i když mohou být na webu NPÚ, ale tam je obsluha jak pro editora, tak pro uživatele méně komfortní; jen je třeba pamatovat na otázky licenční). Výhodou pak je možnost na naše stránky jednoduše vkládat funkční náhledy s odkazy.

Jednotlivé příklady se objevují i na dalších místech – často jde spíše o pokusy…

Multimédia (video)

Zatím nesoustavně několik málo snímků na Youtube.

Adresy ještě doplníme.

Blogy a další druhy odborné a vědecké komunikace a prezentace

Zatím téměř zcela postrádáme. Několik jich bylo vytvořeno v uplynulých měsících, ale většinou řešitelům nezbývá mnoho kapacit na průběžné aktualizace.

Od konce srpna 2013 je v provozu stránka vzdělávacícho projektu NAKI:
Památky nás baví: http://www.pamatkynasbavi.cz/.

2013/07/24 Posted by | 1*, NPÚ, odkazy, prezentace, weby | , | Napsat komentář

Kolik z fotografické paměti bude zachráněno?

Všechno se děje v jakýchsi vlnách. Typické je to třeba pro slohový vývoj, módu apod. Něco je pro většinu dlouho odpudivé, symbolizující ničemný režim či kulturní úpadek…, aby se to nakonec stalo módním hitem, o kterém všichni chtějí jako první něco říci.

Ale to bych odbočoval ani nevím kam…

Téma se nějak vrací. Resp. je zajímavé, že téma „ztráty fotografické paměti“ začíná zjevně „vnímat“ nová skupina lidí. Lze hádat, že to souvisí s tím, jak se zejména v závěrečné třetině 20. století masově rozvinulo fotografování na kinofilm. A lidi, kteří tuto technologii užívali (hlavně černobílé negativy a barevné diáky, negativy méně), velmi často dnes přistupují k určité bilanci, případně shrnují déledobější práci a porovnávají zkušenosti. Postupně přicházejí na to, že třeba nemají snímky pořádně popsané, že nevědí, jak by je zpřístupnili pro aktuální i budoucí užití. Najednou vnímají, že jejich vlastní dvacet třicet let staré snímky mnohdy zachycují i unikátní momenty, které by bylo třeba nějak někam přidat a začlenit do souvislostí.

Samozřejmě to platí pro snímky památek. Je pravděpodobné, že mnohé situace jsou dokumentovány snímky v archivech památkářů, v archivech či muzeích. Jenže to ani nejde zjistit, protože většina jejich archivů není on-line dostupná, už vůbec není možné snímky jednotlivých institucí procházet „průřezově“. Je vysoce pravděpodobné, že unikátní jsou snímky nálezových situací z lešení v průběhu oprav. Snímky obyčejných objektů, které nejsou památkami, nebo by jimi třeba dnes byly, kdyby mezitím nezanikly…

Milevsko (PI), klášter, kostel
Měl ještě někdo další příležitost zaznamenat tuto nálezovou situaci v průběhu opravy památky? Nejspíše ano. Ale využil ji? A kde asi tak jeho snímky jsou…?!

Samozřejmě by bylo optimální, kdyby snímky různých autorů, z různých fotogalerií, mohly být dostupné ve vzájemných souvislostech (časových, místních, tématických…). Nějaká všeobecná dohoda v tomto smyslu není reálná, ale pokud jsou snímky rozumně popsány, je jejich nalezení případnými zájemci dnes již při troše štěstí pravděpodobné, nikoliv však jisté.

Je tedy třeba, aby se našla nějaká podpora pro šíření myšlenky zpřístupňování všeho, co vypovídá cokoliv o více či méně minulé i současné podobě památek. Lidí, kteří k tomu rozpačitě hledají „řešení“, zjevně přibývá. Je možné, že vznikne nějaká snadno ovladatelná možnost takto přispívat do kolektivní fotografické paměti.

Rozhlédneme-li se, zdají se být frekventovanější dvě možnosti. Buďto „spolupráce“ institucí i lidí s velkými fotobankami (Picasa, Flickr – ten v posledních letech i v různých metodických vodítkách preferovaly knihovny či muzea, pro nás možná Rajče, i když zde jsou nějaké další možnosti tematizace galerie minimální…), anebo s Wikipedií. Pro obě cesty existují příklady i z oblasti památkové péče či muzeí a archivů. Zejména k Wikipedii inklinují velké paměťové instituce v posledních tak dvou letech. A lze to doporučit i soukromníkům, i když je tu podmínka vhodnosti pro encyklopedické využití (nepoužitelné, duplicitní apod. snímky bývají mazány). Na druhé straně by paměťové i památkové instituce měly vhodné snímky na internetu vyhledávat a ukládat do svých archivů (případně užívat úměrně licenčním podmínkám).

Castle of Pardubice, Bohemia, the Czech Republic
Příklad snímku (cca 1927) zámku v Pardubicích v archivu švédské památkové péče ilustruje možnosti sdílení podporované zejména kloudným popisem.

Každopádně jde o značně komplikovaný problém, bez snadného jednoduchého řešení.

Lidí, kteří by přistoupili na nějakou kooperaci, se zdá přibývat. Přitom by bylo dobré mít na paměti, že velká část z nich nebude ani vybavením, ani pracovními metodami disponována k tomu, aby digitalizáty vytvářela i publikovala on-line.

Starost o fotografickou paměť památkové péče by měla tímto směrem napřít nějaké síly a techniku. Jinak v ne příliš vzdálené budoucnosti budeme svědky narůstajících ztrát, zejících mezer v naší fotografické paměti…

2013/02/11 Posted by | archivace, dostupnost dat, participace | | Napsat komentář

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte