Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Mé přehledné analogové dědictví (s nabubřelým komentářem)

Tak jsem při dalších marných pokusech najít nějaký „neprůstřelný“ systém správy digitálních fotek, který by byl snadný (vyžadoval by minimum času, ale spíše by jej v součtu šetřil), fungoval i při letmé pozornosti ve spěchu, přitom za stejných okolností byl plně k dispozici i za 30 či více let, poskytoval stabilní čísla či kódy souborů, která bych aspoň fulltextem našel i u fotek na Wikipedii, v MIS, na Flickru, na Rajčeti, foto.mapy, Google…, byl převoditelný do národních či globálních systémů a byl tam schopný být užitečný pro potřeby dokumentace památek, dějin umění, poznání jednotlivých objektů, umožňoval propojení s fotkami či jinými dokumenty od dalších lidí…, opět resignoval. Tak jsem zkusmo popsal, jak jsem postupoval v době černobílých kinofilmů. Ještě asi doplním nedlouhou éru pokusů s barevnými negativy a diapozitivy.

Správa negativů a fotek (blog)

Základem orientace v mém „analogovém“ archivu jsou čísla negativů. Více v odkazu v textu…

Souvisí s tím ještě jedna věc, a tou jsou pro mě otázky cest pro komentáře či názory, které mi přijde sdělit, tak, aby časová náročnost byla blízká nule, protože to koresponduje s očekávaným nulovým čtenářským dopadem. Žádný centrální nástroj pro blogování neexistuje. Facebook se asi blíží ideálu, protože tam „blogpost“ může dokonce postupně růst formou vlastních i cizích komentářů, obsahujících obrázky či videa, jejich úpravami apod. V tomto smyslu nemůže žádný blogovací nástroj (blog.cz, wordpress.com, blogspot.com) konkurovat ani náhodou. Ale je zcela logické a oprávněné, že některým autorům i čtenářům tato živelnost nevyhovuje. Raději si počkají na tištěný článek, podrobený oponenturám i pečlivé redakci a grafickému zpracování. Z toho by ale nemělo plynout odmítání dokumentů či podnětů předkládaných promptní cestou. Naopak, věřím, že je třeba tyto doplňkové cesty podpořit. Vidíme řadu zajímavých výsledků, povýtce ovšem izolovaných (archeologové předkládají na FB zprávy o právě probíhajících výzkumech a „právě“ nalezených mincích či kachlích, stavební historici předkládají k diskusi atypické nálezy apod.).

Pokud by takový komplexní respekt nastal, mohli bychom se dopracovávat k možnosti, že budeme schopní i takové „efemérní“ příspěvky evidovat v památkovém či rovněž naléhavě potřebném komplexním kulturně historickém informačním systém. Jak jsem již zmínil jinde, často zjišťujeme, že např. posty z Facebooku jsou mnohem „trvanlivější“, než články na webech paměťových institucí…

Mimoto by bylo potřebné, aby paměťové instituce našly cestu k tomu, jak při dodržení licenčních podmínek „skladovat“ tématicky vhodné články apod. z internetu jak na svých interních neveřejných médiích (jako prostý text, html apod. relativně udržitelné a informačně postačující formáty, bez balastu grafiky apod.), současně si je však nějak trvanlivě vytisknout, evidenčně zpracovat v systému knihovnických „autorit“, a tak nechat jaksi vstoupit do „kartoték“, přírůstkových knih apod.

Tuto lamentaci jsem si dopřál na základě „vytvoření“ blogu stručně shrnujícího postup, kterým jsem za dob „analogu“ spravoval fotografickou i jinou dokumentaci z letitých výzkumů památek. Protože vlastně dnes už jen zápolím s nepřeberností digitálních dat, s pokusy o evidenci, která by přestála upgrade operačního systému, byla funkční i pro staré složky, přesouvané po záložních discích apod.

Dotyčný blog se ovšem vymyká z toho, jak dnes blogy většinou pojímáme – jako „elektronické“ články, s úhledně vloženými fotkami, nebo dokonce slidery (nejednou s nástroji pro generování verze pdf apod.). Trochu k ověření možností fotobanky, která se dlouho prezentovala jako „fotoblog“, jsem sestavil nevelké album s popiskami (zájemce si je může přečíst a jednoduše si je projít kurzorovými šipkami; jak se to dělá třeba v Androidu, to netuším…). V té chvíli jsem to bral tak, že si možná tímto testem ušetřím čas na editaci blogu třeba na WordPress.com (ale zase nebýt toho, nemusel jsem se pokoušet o tuto zpověď, kterou ale na internetu aspoň nikomu nevnucuji ke čtení…). Nejvíce se výsledek podobá právě postu na FB s připojenými komentáři. Čili by mohlo jít o to, aby vlastně byla k mání možnost i takovéto posty či blogy následně (nejspíše včetně komentářů) převést do souhrnného dokumentu, vhodného jak pro tisk, tak i pro uložení v databázích apod. pro další studium.

To ovšem není ambice citovaného pokusného nesourodého příspěvku.

(Verze na FB.)


© Jan Sommer, 20170928

Reklamy

2017/09/28 Posted by | archivace, evidence památek, IS, koordinace dat | , | Napsat komentář

Krajina paměti. EHD 2017 – Památky a příroda

Památková krajina v letošním krajinně památkovém roce (Rok památkové krajiny 2017) vyvolává notný zájem veřejnosti i médií. Nemálo se na tom ovšem podílí i Dny evropského dědictví se svým tématem Památky a příroda. Pro pár lidí, co ještě pamatuje SÚPPOP a časopis Památky a příroda to zní skoro jako jakési milé retro. Nicméně je zřejmé, že téma vlastně po čtvrtstoletí od rozluky ochrany památek a přírody zvláštním způsobem dozrálo. Asi nebylo možné tak komplexně přistupovat již tehdy k industriální krajině, k reliktům nejrůznějších činností v krajině, jak se po staletí vzájemně překrývaly, stíraly.

Dnes se souvislostí památek s přírodou více či méně dotýkají i nejrůznější výzkumné projekty, autoři vědeckých článků či certifikovaných metodik. Výzkumníci podle specializací zpracovávají industriální, vernakulární, drobné, zahradní, funerální, sepulkrální, dopravní, energetické, vodárenské, montánní, archeologické, skulpturální a veškeré další dědictví, k čemuž jsou sdružováni v multidisciplinárních a interinstitucionálních grantových týmech, nejednou i internacionálních. Celkem logicky z toho plyne mnoho vyhodnocených typů historických staveb a areálů, konferencí, sborníků, výstav s katalogy, regionálně či abecedně rozdělených soupisů památek zvolených druhů, databázových a mapových webů, komentovaných vycházek, populárních přednášek…

V dnešní situaci se z toho však zdá plynout zvláštní nespojitost této mentální krajiny dokumentace, do níž byly památky transponovány. Výzkumné týmy jsou minimálně vzájemně propojeny (nejeden výzkumník ovšem asi je členem vícero týmů). Asi jsou koordinovány příslušnými poradními sbory. Produkované výsledky zatím nejsou plně vnímatelné ve vzájemných souvislostech, v místním kontextu (most je v jiné databázi či odborně obsahové mapě, než socha na podstavci ukončujícím zábradlí mostu…). Přispívá k tomu i to, že krom výjimek jsou jako „bodované“ výstupy ohodnocovány jen tištěné publikace, rozptýlené ve vybraných periodikách, což především, při vší úctě, znemožňuje promptní práci, která by byla podporována možnostmi internetu.

Věřme, že je to již natolik nápadné, že se už hledá řešení, protože čím později, tím složitější bude náprava…

Kdysi k tomu stručně např.

2017/09/11 Posted by | koordinace dat | Napsat komentář

Památky a příroda – připomínka odtržení časopisů v roce 1992

Téma letošních Dnů evropského dědictví (EHD) „Památky a příroda“ se asi náhodou (nebo nějakou dohodou?) do značné míry sešlo s letošním „tématem“ NPÚ „Krajina. Kulturní i přírodní dědictví“. Téma letošních EHD je samozřejmě velmi zásadní z řady důvodů. Mj. charakterizuje i komplexnost vztahu lidí a společnosti k životnímu prostředí, protože z něj není možné vyčlenit ani kulturní památky, ani ty pro zákon a úřad „nekulturní“, které ale nelze oddělit ani od krajiny či přírody, ani od prostředí kulturních památek. O tom, že však mnohé souvislosti zřejmě v myšlenkách lidí potřebují „nazrát“, svědčí zvláštní situace před cca čtvrtstoletím, kdy se radostně odstřihávaly od sebe instituce ochrany přírody a památkové péče, do té doby těžce nesoucí jařmo sloučení, naoktrojovaného před desetiletími „komunisty“ v podobě „sjednoceného“ Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody.

Sledoval jsem tehdy do jisté míry nálady kolem rozdělení (dvou)oborového periodika Památky a příroda, částí památkářů posměšně nazývaného „Svět zvířat“. Řada lidí se těšila z vyhlídky na obnovené dříve „režimem“ zrušených Zpráv památkové péče (pak ještě přejmenovaných na celkem univerzální „Památkovou péči“ – to bylo dobré i proto, že přeci jenom „zpráv“ se tradičně spíše nedostávalo /ty nám chybějí i nyní/ a prostor dostávaly jistě též důležité studie, koncepce, plány…). Nikdo nechtěl slyšet, že nějaké cesty ke zviditelňování souvislostí mezi památkami a přírodou začínají být potřebné. Ačkoliv „symbióza“ vznikla „prozíravým nařízením“, pod řadě let se právě tehdy začínaly rýsovat významy souvislostí (památky v krajině, zahradní a parková krajina, devastace kulturní krajiny, přírodní vlivy, ovlivňující stav památek apod.).

Přerov nad Labem (NB), pivovar (28.2.2015)

Jedno z „propojení“ památek a přírody. Renesanční sgrafita s rozvilinami jsou pohlcována bujícím porostem…

Možná tedy není od věci si potřebnost těchto vazeb připomenout i zamyšlením nad tím, co se možná z určitých hledisek ukvapeným oddělením obou oblastí ztratilo a asi opozdilo. I když třeba jen proto, abychom mohli lépe sami domýšlet dopady, až zase přijde nějaké nařízení… Témata přírodního prostředí a kulturní krajiny se občas objevují i v následnických Zprávách památkové péče. Ale je možné, že by intenzivnější sdělování a porovnávání znalostí pomohlo oběma stranám, a ve výsledku všem, kdo si tuto péči a ochranu hradí…

© Jan Sommer, 20170909

2017/09/09 Posted by | dějiny památkové péče, Památkový týden, publikační činnost | , | Napsat komentář

   

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.