Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Reliéfy na pouti nejen mezi Sv. Jakubem u Kutné Hory a Santiagem de Compostela?

Svatý Jakub (okres Kutná Hora), kostel

Kostel sv. Jakuba Většího v Jakubu u Kutné Hory. Foto z roku 2012

Před několika lety předložil Pavel Kroupa neobyčejně pečlivou dokumentaci i obsažné hodnocení kamenných reliéfů z jižní stěny lodi kostela sv. Jakuba Většího ve vsi Jakub u Kutné Hory (Pavel KROUPA: Průzkum jižního průčelí lodi kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory, in: Průzkumy památek roč. 4, 1997, č. 1, s. 3-26). Ukázal, že reliéfy byly vypracovány pro jiné místo a zde pak osazeny po nějaké změně rozhodnutí do jisté míry improvizovaně. Připomněl přitom, že v Santiagu jsou kolem jižních portálů příčné lodi katedrály reliéfní desky osazeny vlastně s podobným nedůsledným „schématem“. Nicméně této paralely využil hlavně jako dokladu toho, že i v případu umělecky špičkového díla byla kompozice jaksi „seskládaná“, čímž dosvědčil, že i kostel ve Sv. Jakubu u Kutné Hory přináleží mezi vrcholná díla. O tom není důvodu pochybovat. Ale závěrem hledal bližší stylové souvislosti na více místech Evropy a nakonec navrhoval hledat původ reliéfů v severní Itálii či v Sasku.

Svatý Jakub (KH), kostel (30.3.1990)

Kostel sv. Jakuba Většího v Jakubu u Kutné Hory. Foto z roku 1990

Různé skladby reliéfů na fasádách románských kostelů známe u nás i na několika dalších místech. Např. drobné reliéfy obvykle v rozměru jednoho kvádru na vstupní fasádě kostela sv. Jakuba Většího v Rovné u Stříbrné Skalice. V případu rustikálních reliéfů z kostela sv. Jiljí v Kostelní zřejmě lze předpokládat nějaké prostředkované souvislosti s pozdně románskou tvorbou v Chebu, provozovanou na vysoké uměleckořemeslné úrovni (mohlo jít i o druhotné umístění). Obecně se ovšem často předpokládá souvislost s reliéfní výzdobou portálové stěny kostela sv. Jakuba v Řezně, jednoho z významných zastavení poutníků do …Compostely… (I když zde je kompoziční i technické provedení jiné. Lze pak mluvit o tom, že na ně navázaly reliéfy na kostelech v Schöngrabern, Vídni /Riesentor/ či Jáku.)

Santiago de Compostela, katedrála, jižní portál

Desky s reliéfy tvoří „skládanku“ kolem sdružených portálů na jižní straně příčné lodi poutního chrámu v Santiagu de Compostela

Darování výtvarných děl s příhodnou ikonografií, a pokud možno i s připomenutím osoby donátora, bylo nejen ve středověku ve vyšších společenských vrstvách celkem běžnou praxí. Dnes by leckdo asi mluvil o sponzorování umění, ale v neposlední řadě se jednalo o usilování věřící duše získat jakési záruky zdaru a slušného zacházení. Někdo tak mohl založit a bohatě obvěnit celý klášter, ale časté bylo darování oltářů spolu s nadací na mešní obřady za spásu duše „sponzora“ či dalších osob. Darovány bývaly i sochy, obrazy, vitraje, části fresek nebo rukopisy ozdobené znaky donátora či drobnými vyobrazeními jeho osoby i rodinných příslušníků apod. Variant bylo značné množství a není možné všechny vypočíst. Nicméně se tato díla „mísila“ s komplexním pojetím výtvarné stránky staveb, budovaných v neposlední řadě i z „fondů“ církevní instituce, vytvářených vlastním hospodařením na dříve darovaných pozemcích apod.

Santiago de Compostela, katedrála, jižní portál

Levá strana ostění jižního portálu příčné lodi v Santiagu de Compostela reliéfními deskami

Tento náznak je míněn jako opora snahy specifikovat zvláštní skupinu darů, která vyplynula z určité praxe vycházející zřejmě právě z Compostely v určitém období. Skutečně totiž kolem obou portálů jižního vstupu příčné lodi tamního chrámu jsou reliéfy rozmístěny nesourodě, jsou z několika různých materiálů, zjevně je provedli různí umělci. Není možné stanovit, zda reliéfy, pocházející z rukou různých umělců, byly do zdiva kolem portálů zasazovány během stavby či s nějakým zpožděním. Jistotu nám vlastně nedává ani to, že vidíme, že desky s reliéfy byly vtisknuty často až do mělkého lůžka vyhloubeného do stojící konstrukce. Nad portály je ovšem i skupinka šesti drobných postaviček, zasazených přímo do kvádrového líce. Nicméně ostatní desky překrývají kvádrový líc (některé asi vůbec nebyly do kvádrů zapuštěny, protože vlastně udávaly nový líc předsazený průčelí kolem záklenků portálů). Bez dalšího studia (na místě, v literatuře, v archivu) ovšem neurčíme, co je „původní“ stav, co výsledek nějaké konzervace či rekonstrukce, případně i korekce (většina desek je přichycena skobami). Nicméně asi můžeme uvažovat o možnosti, že reliéfy byly snad podle nějakého jednotícího záměru a snad i v dohodnutých rozměrech přiváženy z různých míst, s největší pravděpodobností jako reprezentační dary, a to možná i na velké vzdálenosti.

Mosteiro de Carboeiro

Mosteiro de Carboeiro, tympanon západního portálu s lůžky pro vsazení reliéfních desek

Zdá se, že trvale se tato praxe neujala, protože výsledek nejspíše nemusel „esteticky“ vyvolávat největší nadšení (nevím jistě, zda byla před portály skutečně vyklenuta předsíň, jak tomu nasvědčují náběhy pasů na západní stěně věže, či spíše, jaký to mělo dopad na uspořádání portálů a proměny přístupu k jejich výzdobě). Nepochybně se ani nemohl srovnávat s šířícími se portálovými koncepty pozdně románských a raně gotických francouzských katedrál se „sloupy/sochami“ v ústupkových či nálevkovitých ostěních – zde již nebylo pro reliéfní desky místa. Nicméně se občas i zde vyskytnou improvizovaně (během stavby? později?) vložené sochařsky zpracované sloupy, pro jejichž umístění bylo potřebné odsekávat okolní reliéfy z ostění apod. (i když nelze vyloučit, že k takovému technickému „dolaďování“ mohlo docházet při nedostatečné koordinaci spolupracujících řemeslníků hned během stavby).

Přesto se též na jiných místech setkáváme i s dalšími projevy užívání reliéfních „desek“, zřejmě osazovaných až při dokončování stavby, nebo po určitém čase. Svědčí o tom zapuštění reliéfů např. v ploše tympanonů, nebo vetknutí výrazně vystupujících reliéfů do ostění portálu tak, že zřejmě bylo nutné část profilace odsekat. Nemáme v tom úplnou jistotu, ale dost možná se jedná o přežívání zavedeného projevu zbožného zájmu reprezentovat na důležitém místě stavby.

Schöngrabern, kostel

Schöngrabern. Foto 1993. Zde ovšem jednotlivé scény vypovídají o jednotném vytvoření výzdoby podle celkem zřetelného ideového záměru

Nelze říci, jak reliéfy ve Sv. Jakubu u Kutné Hory přesně souvisejí s naznačenou praxí „slepování“ výzdoby portálů (případně i dalších částí staveb) na poutních cestách do Compostely. Nicméně souvislost se zřejmě nedá bez výhrad popřít a je třeba ji v dalším zvažovat. Možná brát v potaz i pro jiná místa (Záboří nad Labem?). S plánovaným či realizovaným transportem mohly souviset i prohlubně na bocích horních částí jakubských desek, nápadné svým poloválcovým tvarem (nějak frézovaným?), interpretované Pavlem Kroupou jako pomocné úchyty pro zvedací lana při osazování desek na stavbu. Pokud si ale představíme, že desky musely absolvovat delší transport na povozu po středověkých středoevropských cestách, můžeme zkusit i odhad, že do děr byly při převozu zaklesnuty nějaké fixační tyče, které by např. mohly bránit pohybu nákladu na ložné ploše povozu.

Je možné, že reliéfy byly původně určené jako dar pro výzdobu nějaké větší stavby na trase do Compostely, možná přímo do cílového místa. Stejně pravděpodobné ovšem může být jejich vytvoření právě pro středočeský kostelík, jenž tak jako tak byl již svým zasvěcením odkazem k svatojakubskému patrociniu chrámu v dalekém Santiagu de Compostela.

Sangüesa, Santa María la Real

Sangüesa, Santa María la Real. Příklad „poskládané“ výzdoby portálu s využitím drobnějších kvádrů s reliéfními skulpturami

Podobný postup se možná v některých případech uplatnil i na slohově pokročilejších a kompozičně členitějších portálech rané gotiky. Také zde můžeme pozorovat určité nesourodosti zejména v uspořádání sochařské výzdoby, jež někdy těžko vysvětlíme jen záměrem kombinovat různé materiály např. dle požadavků na opracovatelnost či proměnami architektonického konceptu během doby výstavby. Rozdíly v materiálu i řemeslném provedení soch či reliéfů by v některých případech mohly vyplývat z dodatečných zásahů (doplňků, změn) i s cílem vyhovět nějakému dárci apod. Nicméně je zřejmé, že je třeba teprve identifikovat některé nesporné případy, protože je zřejmé, že i při souběžné práci kameníka a sochaře docházelo k nesouladům v montáži součástí celkové kompozice a v montáži prvků (je ovšem pravděpodobné, že v rámci restaurátorských či stavebně-historických průzkumů na různých místech Evropy již tyto jevy byly nějak objasněny.) A nejednou nám může chvíli trvat, než si připustíme možnosti i velmi pozdních historizujících úprav staveb apod. (máme stále na paměti diskuse kolem portálu v Záboří nad Labem).

Santiago de Compostela, katedrála, portál kaple Santa Maria la Antigua de la Corticela

Santiago de Compostela, katedrála, portál kaple Santa Maria la Antigua de la Corticela. V levé části záklenku zřejmě dodatečně vsazeni dva králové s párem koní. V tympanonu jsou zasazeny tři reliéfní desky

Musíme také počítat s přesuny inspirací kterýmkoliv směrem, tedy např. snahy kopírovat některá řešení ze Santiaga de Compostela i jiných míst (jak to např. předpokládáme u Božího hrobu, kde konec konců vidíme i dvouosý vstupní portál, který asi byl inspirací i pro Santiago?). Jakož i s historizujícími návraty (jak to též zde či v Záboří někteří znalci navrhují v diskusi, či přímo předpokládají).

Dodatek 20170623-1605: Není mi nyní známé, jak byly na stavbu (tympanon?) upevněny reliéfy z Oldříše, u kterých se ovšem předpokládá značně starší původ.

© Jan SOMMER, 20170622

Reklamy

2017/06/22 - Posted by | detaily staveb |

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond