Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Mýty o „proslulém vídeňském architektovi“ – autorovi Schwarzenberské hrobky u Třeboně

Nějakým uděláním v minulosti se stalo, že do naší památkové, turistické i elektronické literatury byl uveden reálně snad ani nedoložitelný proslulý vídeňský projektant Jan Schmidt, a to jakožto autor vskutku a nepochybně proslulé Schwarzenberské hrobky u třeboňského rybníka Svět. (Protože archiválie z této doby zvládnuté nemám, nemohu vyloučit, že jsem pomýlen já, takže možného zájemce o toto téma vybízím k ověření…)
Důstojnou výjimkou je např. heslo Památkového katalogu, kde je v odstavci Historický vývoj jmenován Friedrich Schmidt – vskutku proslulý „vídeňák“, jenže je mu zřejmě mylně jako další významné dílo přiřčena radnice v Liberci. Ale na „pravou“ míru je to uvedeno zase o pár řádků dál v odstavci Popis, kde se nám objevuje další z občas uváděných přiřčení Schmidtovi, tentokrát Josefovi.

Objevují se tedy varianty Jan, Johann, Josef, Joseph. Zcela vzácně však správné Friedrich Schmidt nebo Friedrich von Schmidt. Chybný Jan se vyskytl i na Wikipedii (tam je to nyní opraveno). Narazil jsem na to proto (nechal bych to opatrnicky specialistům), že mi internet signalizoval aktualizaci oficiální stránky hrobky, a zde opět: Jan! (Edit 20161109-1700: Správce webu po korespondenci bez otálení opravil. Jan tedy skutečně neplatí!)

Prosím tedy o upozornění, pokud bych hrozil vnesením nějakého omylu, případně o potvrzení v komentáři (nedohledám svými silami věrohodné zdroje). Věřím, že spolehlivým vodítkem mi může být článek Jindřicha Vybírala.

Pokud je tato atribuce správná, prosím, aby to správci webů korigovali. Díky za pochopení.

(Všechny citace ověřeny 20161109-0700 CET.)

Ed (20161109-2400 CET): Ještě dva detaily.

  • Napřed: Všude možně se uvádí, že hrobka představuje „jihočeské Campo Santo“, např. na oficiálním webu slovy: „Hrobka je postavena v pseudogotickém slohu podle vzoru italského Campo Santo – pohřebiště slavných mužů. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného šestiúhelníku.“ Jenže Campo Santo připomínal především prvotní návrh Damase Deworetzkého ve formě arkádového dvora. Dobře – název se mohl vzhledem k nezměněné funkci přenést i na stavbu jiného formálního řešení.
  • Dále: S pozoruhodnou vytrvalostí se také ve velké části literatury opakuje mýtus o šestibokém půdorysu hrobky; je OSMIBOKÝ. Může se to jevit jako drobnost, ale opravit by to po získání informace mělo být asi samozřejmostí.

2016/11/09 Posted by | recenze, weby | | Napsat komentář

   

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Collective Intelligence

Creating places where people can flourish

EAHN | Site-Wide Activity

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

a medievalist's blog about reading, writing and the impact of books from ancient times to the digital age

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge