Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Čím by tak asi mohl kus staropražské zdi obohatit informatickou pokladnici kulturního dědictví Europeana?

cp161030-opd-europeana-02

Detail zdiva zadního křídla Ledebourského paláce v Praze na pracovním snímku OPD dostupný v systému Europeana. (Foto 21.10.2015)

Když se objeví jakoby nahodilá fotka kusu otlučeného zdiva stavby z průběhu operativního průzkumu ve sbírce pokladů evropského dědictví Europeana, tak se autorovi takového pracovního snímku téměř podlomí kolena; taková sláva: Drobným příspěvkem jsem obohatil informace o sdíleném kulturním bohatství.

cp161030-opd-europeana-06-detail-g0084313

Jiný detail téže zdi Ledebourského paláce v Praze, tentokrát ve verzi MIS. (26.10.2016)

Snímek byl exportován přes příslušný repozitář, kde snad došlo k nějaké editační kontrole, z úložiště MIS – Metainformačního systému NPÚ. Tam byl vložen autorem snímku s tím, že se v případu MIS jedná o primární úložiště digitálních dokumentů státní památkové péče. Snímek ovšem nebyl izolovaný, ale tvoří součást dokumentace v režimu OPD (Operativní průzkum a dokumentace staveb). Tato dokumentace byla označena nějakým klíčovým slovem či kódem akce s nadějí využít toho k vytvoření vazby mezi těmito „položkami“ jednoho „konvolutu“. Stejným způsobem je to provázáno i s elaborátem pdf, rovněž deponovaným v MIS.

cp161030-opd-europeana-05-mis-opd

Elaborát OPD v MIS ve formátu PDF zachycuje první etapu dokumentace (mj. proto, že autor v zásadě nevěděl, jestli bude moci být přítomen v dalších etapách prací).

Zatím takové provázání není (snadno) proveditelné či technologií podporované. Informatické položky související s objektem je možné vztáhnout k lokalizovanému bodu, jehož hlavním spojovníkem je Památkový geografický informační systém (paGIS) spojený se stránkou Památkového katalogu (PK). V rámci PK je také možné získat informace či odkazy na složky Integrovaného informačního systému (literaturu či archivy, listinné dokumenty, odbornou i správní agendu…).

Nicméně u samotného dokumentu nejsou vzájemné návaznosti zobrazené nebo dostupné, v informatickém uzlu – PK – je sice možné je zobrazovat (nebo to v souladu s postupem konsolidace dat možné bude) ve vazbě k dotyčnému objektu, ale „extrahovat“ samotný elaborát spolu s odkazy na přílohy, které s ním tvoří jeden nedílný komplet, není zřejmě hlavní záměr systému.

Pro ověření možnosti prezentace průběžně vytvářeného záznamu (monitoringu) v podobě souborů vkládaných do MIS, s výsledkem v podobě konečného elaborátu, který využívá předchozí po etapách vloženou dokumentaci, jsem se věnoval právě tomuto nepříliš významnému úseku zdiva (postupně aktualizovaný elaborát OPD), jehož snímky doputovaly do European. Tím spíše tak lze sledovat některé vlastnosti tohoto „supersystému“ a jeho možnosti, ale porovnat význam takto sdílených dokumentů i s tím, jak se chová na „národní“ úrovni.

Postup a cíle průběžné dokumentace onoho kousku zdi jsem již „rozebíral“ jinde (s poukazem na potřebu v systému evidovat a sledovat aktuální změny, tyto záznamy řadit na „timelině“ apod.). Nyní tak myslím, že je snad namístě poukázat na potřebu otevřít zmiňované systémy nějakému funkčnímu vytváření kontextových propojení. Kdo narazí na fotku samostatně zcela nepochopitelného a nevýznamného kousku zdi, musí přeci mít alespoň možnost ověřit, jaké kontexty jsou s ní svázané, i kdyby to byla „jen“ myšlenka zpracovatele dokumentace na propojení několika fotek s elaborátem, ke kterému fotky patří. Vždyť v jiných případech mohou být takové „vymyšlené“ a „subjektivně vnímané“ vazby zcela zásadní jak třeba pro historické bádání, tak i pro aktuální zacházení s památkou.

Čili se zdá potřebné u dokumentu tyto vazby zviditelňovat. Asi by tomu pomohlo i otevření komentářům od uživatelů, uživatelské tagování apod. Tento námět (či nárok?) lze ovšem vztahovat i na jiné podobné či související rozsáhlé informační zdroje (třeba jako eSbírky apod.).

Na jednom z výše citovaných míst jsem se pokusil poukazovat i na potřebu průběžného zpracovávání „on-line“ operativních dokumentací či monitoringů. Vcelku osvědčené elaboráty PDF by nebylo od věci doplnit o možnost průběžného aktualizování rozpracovaného dokumentu, který by se až v určité finální či etapové verzi „fixoval“ v nějaké „konzervované“ podobě (výtisk v archivu, soubor pdf v IS).

Reklamy

2016/10/31 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, IS, OPD | , | Napsat komentář

OPD a meze významnosti (pomocné náčrty na stavbě)

Při historických a památkových výzkumech staveb (SHP, OPD, MSTS…) se obvykle pozornost zaměřuje na to, co je možné využít pro poznání vývoje památky po konstrukční, funkční či výtvarné stránce, případně jako podklad pro vyzdvižení její úředněpamátkové hodnoty. Limitů pro podrobnost, detailnost či přesnost takové dokumentace je několik. Předně tu hrají roli otázky časové a kapacitní. Ty jsou nejrůzněji kombinovány s tím, co si aktéři představují jako v dané situaci důležité, případně hodné záznamu předaného ostatním zúčastněným instancím, anebo uchovaného pro příští generace. V různé míře se projevuje i vlastní badatelská specializace, jak ji v době dokumentační akce sleduje ten který zpracovatel. Přitom záleží i na tom, nakolik existuje, nebo je vyžadována nějaká formální struktura předání získaných poznatků a dokumentů. K tomu jsou vytvářeny metodiky, většinou vydávané NPÚ, ale to není pravidlo. S tím souvisí zase další nejasnosti, protože ani vyžadovaná struktura dat není jednotná napříč různými výzkumnými obory, takže ani doklady stejných jevů z různých výzkumů nelze efektivně studovat v možných souvislostech (správněji by měla být pro tato data nabízena úložiště se stále modernizovanou strukturou, reagující na přicházející odborné požadavky).

Příkladem nestandardizovatelného projevu lidských aktivit v památkách jsou i graffiti, od čmáranic po umělecké výtvory, v naprosto neomezené pestrosti, vymezené jen tím, nakolik je nějaká plocha vhodná k nanášení barvy či vedení kreslicího náčiní. Zvláštní sférou, která může někdy souviset i se stavební činností v průběhu akce OPD, jsou nejrůznější skici, znázorňující nějaký zadávaný pracovní úkol, odměřovací značky (niveleta podlahy apod.), značky pro rozmístění vybavovacích prvků (vyznačování polohy elektrických zásuvek, vodovodních baterií). Většina z toho nemá nijak podstatný význam. Přesto asi k diskusím o míře detailnosti dokumentace, inventarizace atd. patří pokoušet se o prověření účelnosti případného záznamu.

Graffiti na stavbách mohou být nejrůznějšího druhu. Jak z hlediska výtvarné hodnoty, tak z hlediska funkce. V průběhu dokumentace jim také někdy věnujeme pozornost. Samozřejmě(?) většinou dáváme přednost těm starším. Naopak většinou pomíjíme ta nová. Nakonec ani nemáme kategorie k jejich zařazení, výpovědní hodnota obvykle odpovídá banálnímu obsahu, zběžné provedení jakoby rovnou vylučovalo jakékoliv bádání a promýšlení. V tezovitých pasážích metodik se sice velí při dokumentaci se vyhýbat subjektivizmu, ale i tak jsou více či méně důrazně v evidenci preferovány položky jaksi „prověřené časem“. Nicméně vzhledem k poznání, že z historických dokladů je nakonec evidováno vcelku vše, protože v nějakých souvislostech bude jako užitečné výhledově vyhodnoceno prakticky bez výjimky cokoliv.


Graffiti. Náčrty několika situací během stavby. Vpravo zřejmě vyznačení polohy otvorových výplní. Vlevo rysky určující polohu elektrické „skříňky“ pro vypínač – značka vedle asi specifikuje typ osazeného prvku. Dole zřejmě výšková značka („kačenka“) s nějakým číselným údajem. Zřejmě se v tomto místě sešly informace od několika profesí v průběhu opravy stavby.

čp. 219/I, Liliová 5, Praha, Staré Město


Graffiti. Celková výška plochy zobrazené na fotografii je cca 40 cm. Výpis vysílacích frekvencí (VKV, MHz) několika rozhlasových stanic, jejichž signál je zřejmě v dané lokalitě dostupný pro přijímač používaný nějakou zde přítomnou osobou. Výpis je narušený průzkumnými sondami (stavebně-historickými?, restaurátorskými?). Rukopis je proveden na bílém monochromním hlinkovém nátěru tužkou černé barvy, dobře členěným nespojitým rukopisem. Výpis zřejmě vyhotovil někdo z dělníků zúčastněných na rekonstrukci a opravě památky. Jestli to bude nějak zajímat Ochranný svaz autorský? Snad propána ne… Jinak ale víme, že hlučné křaplání otlučeného tranzistoráku se nese mnoha staveništi…

čp. 219/I, Liliová 5, Praha, Staré Město


Graffiti. „Magický kruh“ je proveden na dveřním křídle, vyjmutém z dosavadního místa a zde postaveném vzhůru nohama jako součást ohrady části staveniště při rekonstrukci památky. Nepochybně ještě na původním místě tu byla vykreslena paprsčitě rozdělená přibližně kruhová „plocha“. Segmenty jsou po obvodu napřeskáčku očíslované. V původně levém polokruhu je asi třetina kruhu bez členění do menších „trojúhelníků“. V průsečíku radiálních příček je drobný kroužek s puntíkem uprostřed, lemovaný (částečně přibližně uprostřed až v jedné čtvrtině délky paprsků) dvojicí linek. Také obvodová line „kruhu“ je dvojitá. Mohlo by jít o terč pro nějakou (házecí?) hru, po čemž však nevidíme žádné stopy, ale je také možné, že se jedná o zákres provedený restaurátory či kameníky při opravě šnekového schodiště, třeba při vyjmutí stupňů kvůli opravě a plánovanému zpětnému osazení s využitím této orientační pomůcky.

Vlašská kaple, Praha, Staré Město

2016/10/23 Posted by | OPD | , , | Napsat komentář

Otužilá malta 2016

Opět je to tady. Noční teploty i v nížině atakují +5°C a kolem nuly budou oscilovat za pár týdnů (zkrátka podzim mírného klimatického pásu při převažujícím vnitrozemském rázu klimatu). Čili přichází doba pro zednické opravy památek. Snad třeba svatý Petr pomůže, aby nešlo o zmařenou práci a materiál…

2016/10/12 Posted by | ohrožení památek, opravy památek, ze života památek | | Napsat komentář

Archeologie je všude? Tak aby také byla všude co nejsnáze k nalezení (glosa k MDA)

K letošnímu Mezinárodnímu dni archeologie se již přihlásilo vskutku impozantní množství institucí velkých i drobných. Pořadatelé přitom vyslovují jásavým tónem trochu neurčitě znějící heslo, že „Archeologie je všude!“ Není tak úplně jasné, jestli se tím upozorňuje na to, že máme všude počítat s výskytem archeologických nálezů, což je vždy namístě podtrhovat, protože to pro mnohé není samozřejmost, anebo je to projev radosti nad tím, kde všude se myšlenka oslavy archeologie setkáváním odborníků s veřejností již ujímá…

Tak či tak je tato pozvánka nepochybně podnětem i k fotografování památek, prezentací či účastníků MDA. Získané snímky či dojmy budou na různých místech sdíleny, lze říci, že se budou také na internetu objevovat zmínky o archeologii „všude“. Snad by nebylo od věci při této příležitosti činit stále více známou myšlenku, že je třeba podporovat při tomto „všudybylství“ také „všudypřítomnost“ – to je myšleno tak, aby „kdekoliv“ přítomné údaje související s archeologií a památkami byly „odevšad“ dosažitelné. Takže, nadmíru zjednodušeně řečeno, hledat způsoby propojení různých a různě umístěných snímků, textů, videí…

Mezinárodní den archeologie na FlickruSnad lze bez velkého časového či mentálního strádání prospět nalezitelnosti všeho, co souvisí s MDA, např.

  • užíváním tagu #DenArcheologie, #denarcheologie apod. (např. na Twitteru, Facebooku)
  • zařazením fotek do existujících skupin, galerií, alb apod., např. Flickr
  • vložením odkazu na kdekoliv zpřístupněné fotky atd. na Facebook, případně do komentářů Události
  • pokud možno přesným popisem u fotek, galerií, textů, videí…; je vhodné používat i zkratku MDA, protože je přeci jenom na internetu méně frekventovaná, než slova mezinárodní, den a archeologie…

Dále by se mohlo jednat také o sdílení pod vhodným jména na Pinterest, popisy dojmů na blogu, fotoblogy apod. (kdyžtak zde v komentářích, anebo na Facebooku upozorněte na další vhodné Vám známé či vlastní cesty, mohu je zde doplnit, upozornit na tuto cestu pořadatele apod.).

Podpořme tak snadnější využití informací o všudypřítomné archeologii i o Dni samotném. Také sami mezi sebou se budeme moci archeolog nearcheolog o informace lépe podělit.

2016/10/09 Posted by | archeologie, prezentace | , | Napsat komentář

Zprávy památkové péče, 76, 2016, 2 – A budoucí plány? Bez plánků už ne!

Časopis ZPP si udržuje špičkovou úroveň tisku a vcelku i grafické úpravy (i když výtka za nešikovnost většího formátu než áčtyřka by měla být vždy připomenuta), stále je také vůdčím periodikem památkové péče po obsahové stránce.

Proto nyní jen drobně zcela mimo rámec standardního recenzování provždy zajímavého obsahu.

Jedním ze základních způsobů prezentace stavitelských a architektonických památek jsou nejrůznější plánky – od povšechných, ale instruktivních skic, přes analytické plánky v „normě“ SÚRPMO či nákladná detailní zaměření třeba ve „dvacetině“ až po digitální 3D modely umožňující veškeré manipulace, virtuální rekonstrukce apod. Velkou tradici v publikacích o historickém stavitelství a architektuře mají půdorysná schémata, řezy budov či jejich detailů, jakož i asi nejvíce oblíbené nárysy fasád. Je celkem zřejmé, proč tomu tak je. Je to totiž nedílná součást informací o památkové podstatě věcí, jejich konstrukčním ústrojenství, plynoucím jak z provozu, tak i z technických limitů a potřeb dobové slohovosti, ale v současnosti také svědčící o potížích prosazování památkové ideje.

Je vskutku zvláštní, když čtenáři není jako pomůcka (a třeba studentům jako závažné vodítko) poskytnut plánek třeba u článku

POKORNÝ, Jiří: Roubený špýcharový dům na Boskovicku a jeho památková ochrana, in: Zprávy památkové péče, roč. 76, 2016, č. 2, s. 180-193.

Už v úvodu článku zaujme nezařazení mapky vymezují region a související území, protože je čtenář trochu v nejistotě o prostorových souvislostech, pokud není přímo rozený lido- či zeměpisec. Následně jsou pak celkem nadprůměrně přehlednými větami líčeny prostorové souvislosti špýcharových domů, často se žudrem, které asi s gustem přečtou lidé hluboce zasvěcení jak do typologie, tak do terminologie. No ale článek by asi měl pokud možno pomoci i lidem trochu méně předem seznámeným s regionálními formami usedlostí, záludnostmi dýmného provozu, začlenění černých kuchyní a výměnků. Vždyť cílem autora je „stručná charakteristika jednotlivých dochovaných objektů“. Toho se pak dociluje (?) sice docela dobře srozumitelně podaným výkladem, ale ona stručná charakteristika vlastně bez aspoň schématických dispozičních náčrtků je prakticky neproveditelná.

Z památkářského hlediska je jistě důležité zařazené upozornění na ohrožení často jedinečných památek, nejednou dokonce zanikajících bez pořízení precizní dokumentace. Ale opět – tím spíše by bylo třeba ukázky vytvořených plánků připojit. Autorovi nepochybně při velmi podrobném výzkumu spisoven a archivů prošla rukama celá řada vhodných ukázek.

Z tohoto úzce vymezeného pohledu zaujme i absence nějakých situačních schémat historických vesnic s vyznačením polohy pojednávaných důležitých objektů. Stěží pochopitelné je pak vynechání aspoň schématických skic v „katalogové“ části článku (s. 189n). Tato část je ještě příznačná zaváděním originálních „kolonek“ pro specifikaci míry zachování či stupnice hodnotící stavebně-technický stav (s. 189). Opět jsou výmluvně textově vylíčeny často tristní „procesy“, vedoucí k zániku staveb či jejich podstatných částí.

Zprávy památkové péče, 76, 2016, č. 2, s. 192-193

Dvoustránka z katalogové části článku.

Čtenář dotyčného sešitu časopisu se však může ptát, zda nezájem o plánky představuje nějaký obecnější trend, protože u několika dalších článků věnovaných lidovým stavbám také žádný plánek nenajdeme! „Světlou“ výjimkou jsou jen nahodile připojené plánky (jeden z archivu, jeden ze vzorníku).

Je zřejmé, že v každém množství budou zařazené plánky jen výběrem, a je možné, že autoři i redakce to vidí i tak, že podobná dokumentace by spíše měla být systematicky dostupná on-line či tradičně v archivech a že volba nějakého plánku by ostatní budovy nějak nespravedlivě upozaďovala.

Snad srozumitelně význam plánků jako nepominutelné součásti sdělení líčí Čeněk Zíbrt (s.330 a 332): „Jako historik a národopisec zjistím v archivech rok a den založení stavby, nebo dohady o tomto podám. Stroj fotografický zachytí podobu v celku i v podrobnostech. Malíř vybéře si malebný pohled a technikou (…) dovednou, umělecky bezvadnou zachová obraz kostelíka, zvonice, věkům budoucím (…). Ale můj suchý i květnatý popis, moje údaje kulturně-historické a etnografické – to všechno nestačí pro věcné porozumění těmto památkám, jejich ceně architektonické, jejich způsobu při řešení otázek o půdorysu, vazbě trámů, o nutnosti konstrukce, podezdívek, o roubení stěn (…), s odůvodněním umístění rámů, krákorců, trámů, jejich odsazení, sešikmení atd. Rozumí se, že tu nestačí popis. Tu péro odborníka jen doprovází názorné kresby architekta, jež nerozdílně přiléhají k názoru, vznikajícímu z pouhého popisu, ba s ním srůstají teprve v ladný dojem celkový, úplný!“
ZÍBRT, Čeněk: Dřevěné kostelíky v zemích československých a Podkarpatské Rusi, in: Český lid, 24, 1924, 1, s. 327-338. https://www.academia.edu/28853639/

Proto věřme, že plánky budou v plánech redakce do budoucna více doceněny.

Problém výběru by mohl být do jisté míry „řešen“ v on-line html verzi článku, kdy by bylo možné zařadit nejen reprodukce, ale i odkazy na archivy, vč. linků na dostupné digitalizáty (to by v tištěné verzi ve větším množství nedávalo moc smysl).

Ostatně podobné otázky čtenáře mohou napadnout i nad následujícím „mosteckým“ číslem časopisu. Tam sice oceníme několik podstatných historických i novějších plánků barokních kostelních areálů v Podkrušnohoří, ale k samotnému zaniklému starému Mostu se hlásí jen situační schéma u článku o panelákových sídlištích…

2016/10/04 Posted by | recenze | | Napsat komentář

   

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.