Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Návrh: Platforma pro on-line zpřístupňování odborné a vědecké publikační činnosti v oblasti památkové péče

Stav

01/ Potřeba publikovat stále větší rozsah vědeckých výstupů logicky plyne z toho, že se zvyšuje finanční podpora projektů, ale nepochybně také zkušenosti a tím efektivita práce výzkumníků. Výsledků je tedy více.

02/ Na základě zvyklostí a stanovovaných podmínek se většina uveřejnění odehrává v tištěných časopisech či knihách. V poslední době začaly být umožňovány a požadovány některé typy elektronických výstupů (tématické mapy).

03/ Nicméně jsou zatím zcela mimo zájem autorů i zadavatelů on-line publikace výstupů, byť by se třeba jednalo o elektronické verze „papírových“ článků. Je ovšem pravdou, že nejeden výzkumník pocítí potřebu takto usnadnit přístup ke svému výstupu, ale to lze za současné situace jen na vlastním či jiném webu, bohužel však v naprosté většině bez spojitosti s institucí, která projekt zajišťuje, či publikaci realizovala. Část autorů tento přístup podporuje, protože jim především jde o naději, že tištěnou verzi nebude snadné kopírovat a nekontrolovaně a bez příslušného svolení z ní přebírat části obsahu, a případně je dokonce neeticky vydávat za výtvor někoho jiného. Vydavatelé pak obvykle argumentují tím, že v případu zpřístupnění na internetu se nepodaří prodat vyrobené výtisky.

04/ Více méně nahodile působí to, jak již nyní některé instituce předkládají výstupy on-line. Většinou se ovšem jedná o „faksimile“ publikací vydaných tiskem, např. metodiky. Ale i ty jsou rozprostřeny bez souvislosti a informační či technické provázanosti na různých serverech.

05/ Články (v časopisech, sbornících) jsou on-line dostupné jen výjimečně, z iniciativy některých autorů.

06/ Postoj poskytovatele grantů či politických instancí (RVVVI) k internetovému publikování v zásadě není známý. Není známo, že by k internetovým zpřístupněním jakkoliv přihlížel při hodnocení výzkumu samotného.

Rozpory

07/ Z logiky veřejného financování výstupů plyne pro část odborné i politické veřejnosti názor, že tyto výsledky mají být dostupné všemi dosažitelnými prostředky, zejména tedy vedle tištěné verze uveřejněním na internetu (tak se vyjádřil např. prezident USA). Část odborné veřejnosti internetové zpřístupnění přímo požaduje, protože to urychluje a usnadňuje výměnu názorů.

08/ K tomu však zatím přistupují instituce velmi výběrově a prakticky zcela nesystematicky, jak se to aspoň jeví z vnějšího, možná málo zasvěceného pohledu, za který se mohu leda omluvit (a poprosit o upřesnění třeba v komentáři dole). Autoři volí cesty publikování individuálně, podle různých doporučení nebo subjektivních v různé míře poučených představ o tom, který způsob je perspektivní, udržitelný, přehledný, vzhledný apod. Z toho plyne atomizace výstupů a snižování efektivity.

09/ Tištěné výstupy lze dnes považovat spíše za elegantní, nežli dobře přístupné. Přesto jsou vzhledem k technice provedení nutné pro svou trvalou či dlouhodobou archivovatelnost a stabilitu obsahu a nelze svolit k jejich opomenutí např. s odvoláním na to, že existuje volně dostupná elektronická verze.

10/ Zpřístupňování výstupů on-line ve formátu PDF se již vcelku ujímá i mezi odborníky a vědci, i když se zdaleka neuplatňuje v širokém či obecném měřítku. Hlavní vadou běžně zpracovaného souboru PDF asi je komplikované či nemožné propojení funkčními odkazy se zdroji informací, se souvisejícími publikacemi apod.

11/ Významným problémem je také rozptýlení souborů na různé servery, velmi nejednotné uspořádání metadat, nejednotnost terminologie apod.

Návrh řešení

12/ Některé uvedené problémy by odstranilo koordinované zpřístupňování výsledků výzkumných projektů. Přitom by výstupy, dosud téměř výhradně tištěné, výjimečně rozšířené o verze dostupné on-line, mohly být soustředěné na jedno místo.

13/ Tištěné publikace s on-line „faksimilemi“ by mohly být doplněny jednak rozšířenými vydáními na webu (rozšířená dokumentace, přílohy apod.), jednak by některé výstupy výhledově mohly mít primárně verzi on-line, která by se ovšem vzhledem k výše zmíněným archivním potřebám doplnila i trvanlivými výtisky (uloženými v „povinných“ knihovnách, případně i u dalších zájemců).

14/ Standardní webové stránky představující činnost a úspěchy institucí se k takovému cíli ne vždy ideálně hodí. Proto lze pomýšlet spíše na vytvoření institucionální (spíše ale resortní či „národní“) publikační platformy. Ta by sice mohla navázat např. na internetová zpřístupnění některých vysokých škol či knihoven, ale měla by od počátku klást mnohem větší důraz na funkční nástroje pro „další“ práci s dokumenty (komentáře v textu, recenze, odkazy na související zdroje apod.).

Výhody

15/ Výrazný synergický dopad vyplyne z intenzivnějšího propojení jednotlivých příspěvků. Mělo by se tak podařit i propojení s výstupy vznikajícími i v rámci grantů na opravy památek (často se požadují publikace u „Norských“ grantů apod.), výstupy práce metodických či vzdělávacích složek institucí apod. Výhody by byly téměř revoluční.

16/ Odkazování na zdroje (u těch by naopak byl dostupný přehled prací, které je citují apod.).

17/ Propojení s jinými statěmi. Propojení s výkladovým slovníkem apod.

18/ Možnost komentářů. Tu sice část odborné veřejnosti „nepotřebuje“, ale výhody pro rozvoj odborné práce jsou zřejmé.

19/ Možnost aktualizací. Ta může být sice v jistém smyslu matoucí (čtenář nevidí na první pohled „právoplatnou“ verzi, jak vznikla a došla schválení), ale řešitelné tím, že v záhlaví stati je výrazný odkaz na platnou verzi (to je klíčové např. u certifikovaných metodik, norem, předpisů…). Tím je umožněno zdokonalování článku např. na základě jiných vydaných příspěvků, novějších objevů apod.

Otázky

20/ On-line publikování zatím není „bodováno“ instancemi spravujícími prostředky na vědeckou a výzkumnou práci. Lze velmi reálně předpokládat, že se tato „taktika“ změní směrem k zahrnutí internetových zpřístupnění.

21/ Samostatná existence on-line výstupů by vyžadovala příslušné redakční zajištění, oponentury apod. Takové závažné závazné potřeby lze v prvním kroku zajistit ve spolupráci s existujícími redakčními složkami vč. redakčních rad vydavatelských institucí.

Doporučení

22/ Vyzkoušet nějaké volně dostupné řešení dříve, než se začne se zadáváním programování stránky.

23/ Naléhat na vytvoření „národní“ platformy nejen pro publikaci odborných a vědeckých článků. Pokud by nakonec byla přehledná, tak ji i používat…

2015/09/13 Posted by | dostupnost dat, publikační činnost | , | Napsat komentář

   

DĚJINY ŘÍMANŮ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Das ZI aus dem Homeoffice

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Dr Sophie Hay

Just an archaeologist who lived in Rome

Umění a vizuální kultura renesance a baroka ve střední Evropě

Blog Centra pro studium raného novověku | Seminář dějin umění, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita

Blog der Bayerischen Schlösserverwaltung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Héritages

La culture pour les jeunes et par les jeunes

http://www.asor.org/

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The official Battle of Wisby blog

The Battle of Wisby 2013 3/8 - 11/8

Docomomo International

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

CRAACE

Continuity/Rupture: Art and Architecture in Central Europe 1918-1939

John Fiske Antiquing

Foraging in the History of Everyday Life

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

London Churches in photographs

See all the Anglican, Catholic and Orthodox church buildings in Greater London

Arbeitskreis für Hausforschung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

cesare griffa

architetto

the incluseum

Inclusion | Museums

Spitalfields Life

In the midst of life I woke to find myself living in an old house beside Brick Lane in the East End of London

Museum and the City

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Bunget Arts & Culture

the propaganda of art and history