Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zlatá placka 2015 – podruhé

Jak jsem kdesi avizoval, chystal jsem letos ještě jedno imaginární kolo udílení imaginární Zlaté placky, a to k příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví (EHD). Samozřejmě to nemusí vyjít úplně přesně. Samozřejmě si trochu vyčítám to opoždění, ale okolnosti mě přiměly je dále neprodlužovat… Z těch okolností byla hlavní ta, že oficiálními instancemi jsou osobnosti oboru stále poněkud odstrkovány.

Při výběru nominovaných jsem se pokusil reagovat i na to, že krom nepochybných persón, které jsou všeobecně obdivované a uznávané, sehrávají stále výraznější roli příslušníci mladé generace. Věřím, že by si příslušníci těchto skupin i při osobním setkání či spolupráci velmi dobře rozuměli, tak snad nedojde k nějakým dohadům ani zde.

Mladí jsou dnes v mnoha případech hodně nápadní a viditelní pro veřejnost díky internetu, kde prezentují své výsledky, ale také dávají nahlédnout pod pokličku svých aktivit.

Nicméně i z tohoto pohledu není možné dohlédnout všude. Uplatněné hodnocení je přeci jenom subjektivní. Na výzvu ke sdělení nominací se však dostavil jeden podnět, který jsem samozřejmě velice rád přijal. Týkal se udělení Zlaté placky dr. Heroutovi, letos zesnulému. Význam jeho neobyčejného a nedoceněného odkazu jsem se pokusil stručně podtrhnout zde. Je pravdou, že dr. Herout před lety obdržel cenu ministra kultury za celoživotní dílo. To ale samozřejmě nemůže být důvodem neudělit i Zlatou placku. Na základě zmíněného podnětu tedy tento nedostatek rád co nejúplněji napravuji udělením Zlaté placky in memoriam.

Další ocenění jsou opět imaginárně udělena osobnostem z oblasti technických památek. Jednu lze počítat k výrazným průkopníkům v této oblasti v minulých desetiletích, druhá je naopak představitelem mladé generace, přistupující již k technickým památkám jako k samozřejmému středu svých zájmů i rozsáhlého vlastního nasazení při záchraně dnes již impozantní řady strojních součástí vodních mlýnů.

Ještě tedy zbývá se omluvit všem, kdo by mi mohli právem vyčítat, že jsem na někoho dalšího zapomněl. Určitě nešlo o záměr, spíše o nedostatek vlastního rozhledu. Ale právě proto také zde znovu vyzývám k předložením dalších návrhů, neboť ty by mohly být uplatněny v dalším kole udílení, jehož termín zatím není známý.

Za rok 2015 se při příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví Zlatá placka udílí těmto osobnostem:

  • PhDr. Benjamin Fragner, zejména za rozsáhlé osvětové dílo a iniciování četných výzkumných a evidenčních akcí v oboru technických památek
  • David Veverka, za rozsáhlé aktivity při záchraně vodních mlýnů a vlastní restaurátorské práce při obnově jejich strojního vybavení; přitom nelze pominout, že jeho práce navazuje na činnost nepočetné, ale velmi akční komunity zachránců i propagátorů vodních mlýnů soustředěných kolem webu vodnimlyny.cz

In memoriam:

  • PhDr. Jaroslav Herout, za neobyčejný vědecký i široký kulturní a vzdělávací přínos, který ovlivnil celé generace a pomáhal v nich probouzet citlivost k památkám a potřebu usilovat o jejich záchranu, zkoumání i další šíření památkové ideje

Opět ještě prosím každého, kdo by mínil a mohl přispět připomínkami a návrhy k obsahové hodnotě této imaginární ceny, která jinak nic nabídnout nemůže…

Ještě se také pokusím sestavit a pak aktualizovat seznam dosavadních nositelů imaginární ceny…

Reklamy

2015/09/18 Posted by | Medailon, osobní zprávy, Zlatá placka | , | Napsat komentář

Návrh: Platforma pro on-line zpřístupňování odborné a vědecké publikační činnosti v oblasti památkové péče

Stav

01/ Potřeba publikovat stále větší rozsah vědeckých výstupů logicky plyne z toho, že se zvyšuje finanční podpora projektů, ale nepochybně také zkušenosti a tím efektivita práce výzkumníků. Výsledků je tedy více.

02/ Na základě zvyklostí a stanovovaných podmínek se většina uveřejnění odehrává v tištěných časopisech či knihách. V poslední době začaly být umožňovány a požadovány některé typy elektronických výstupů (tématické mapy).

03/ Nicméně jsou zatím zcela mimo zájem autorů i zadavatelů on-line publikace výstupů, byť by se třeba jednalo o elektronické verze „papírových“ článků. Je ovšem pravdou, že nejeden výzkumník pocítí potřebu takto usnadnit přístup ke svému výstupu, ale to lze za současné situace jen na vlastním či jiném webu, bohužel však v naprosté většině bez spojitosti s institucí, která projekt zajišťuje, či publikaci realizovala. Část autorů tento přístup podporuje, protože jim především jde o naději, že tištěnou verzi nebude snadné kopírovat a nekontrolovaně a bez příslušného svolení z ní přebírat části obsahu, a případně je dokonce neeticky vydávat za výtvor někoho jiného. Vydavatelé pak obvykle argumentují tím, že v případu zpřístupnění na internetu se nepodaří prodat vyrobené výtisky.

04/ Více méně nahodile působí to, jak již nyní některé instituce předkládají výstupy on-line. Většinou se ovšem jedná o „faksimile“ publikací vydaných tiskem, např. metodiky. Ale i ty jsou rozprostřeny bez souvislosti a informační či technické provázanosti na různých serverech.

05/ Články (v časopisech, sbornících) jsou on-line dostupné jen výjimečně, z iniciativy některých autorů.

06/ Postoj poskytovatele grantů či politických instancí (RVVVI) k internetovému publikování v zásadě není známý. Není známo, že by k internetovým zpřístupněním jakkoliv přihlížel při hodnocení výzkumu samotného.

Rozpory

07/ Z logiky veřejného financování výstupů plyne pro část odborné i politické veřejnosti názor, že tyto výsledky mají být dostupné všemi dosažitelnými prostředky, zejména tedy vedle tištěné verze uveřejněním na internetu (tak se vyjádřil např. prezident USA). Část odborné veřejnosti internetové zpřístupnění přímo požaduje, protože to urychluje a usnadňuje výměnu názorů.

08/ K tomu však zatím přistupují instituce velmi výběrově a prakticky zcela nesystematicky, jak se to aspoň jeví z vnějšího, možná málo zasvěceného pohledu, za který se mohu leda omluvit (a poprosit o upřesnění třeba v komentáři dole). Autoři volí cesty publikování individuálně, podle různých doporučení nebo subjektivních v různé míře poučených představ o tom, který způsob je perspektivní, udržitelný, přehledný, vzhledný apod. Z toho plyne atomizace výstupů a snižování efektivity.

09/ Tištěné výstupy lze dnes považovat spíše za elegantní, nežli dobře přístupné. Přesto jsou vzhledem k technice provedení nutné pro svou trvalou či dlouhodobou archivovatelnost a stabilitu obsahu a nelze svolit k jejich opomenutí např. s odvoláním na to, že existuje volně dostupná elektronická verze.

10/ Zpřístupňování výstupů on-line ve formátu PDF se již vcelku ujímá i mezi odborníky a vědci, i když se zdaleka neuplatňuje v širokém či obecném měřítku. Hlavní vadou běžně zpracovaného souboru PDF asi je komplikované či nemožné propojení funkčními odkazy se zdroji informací, se souvisejícími publikacemi apod.

11/ Významným problémem je také rozptýlení souborů na různé servery, velmi nejednotné uspořádání metadat, nejednotnost terminologie apod.

Návrh řešení

12/ Některé uvedené problémy by odstranilo koordinované zpřístupňování výsledků výzkumných projektů. Přitom by výstupy, dosud téměř výhradně tištěné, výjimečně rozšířené o verze dostupné on-line, mohly být soustředěné na jedno místo.

13/ Tištěné publikace s on-line „faksimilemi“ by mohly být doplněny jednak rozšířenými vydáními na webu (rozšířená dokumentace, přílohy apod.), jednak by některé výstupy výhledově mohly mít primárně verzi on-line, která by se ovšem vzhledem k výše zmíněným archivním potřebám doplnila i trvanlivými výtisky (uloženými v „povinných“ knihovnách, případně i u dalších zájemců).

14/ Standardní webové stránky představující činnost a úspěchy institucí se k takovému cíli ne vždy ideálně hodí. Proto lze pomýšlet spíše na vytvoření institucionální (spíše ale resortní či „národní“) publikační platformy. Ta by sice mohla navázat např. na internetová zpřístupnění některých vysokých škol či knihoven, ale měla by od počátku klást mnohem větší důraz na funkční nástroje pro „další“ práci s dokumenty (komentáře v textu, recenze, odkazy na související zdroje apod.).

Výhody

15/ Výrazný synergický dopad vyplyne z intenzivnějšího propojení jednotlivých příspěvků. Mělo by se tak podařit i propojení s výstupy vznikajícími i v rámci grantů na opravy památek (často se požadují publikace u „Norských“ grantů apod.), výstupy práce metodických či vzdělávacích složek institucí apod. Výhody by byly téměř revoluční.

16/ Odkazování na zdroje (u těch by naopak byl dostupný přehled prací, které je citují apod.).

17/ Propojení s jinými statěmi. Propojení s výkladovým slovníkem apod.

18/ Možnost komentářů. Tu sice část odborné veřejnosti „nepotřebuje“, ale výhody pro rozvoj odborné práce jsou zřejmé.

19/ Možnost aktualizací. Ta může být sice v jistém smyslu matoucí (čtenář nevidí na první pohled „právoplatnou“ verzi, jak vznikla a došla schválení), ale řešitelné tím, že v záhlaví stati je výrazný odkaz na platnou verzi (to je klíčové např. u certifikovaných metodik, norem, předpisů…). Tím je umožněno zdokonalování článku např. na základě jiných vydaných příspěvků, novějších objevů apod.

Otázky

20/ On-line publikování zatím není „bodováno“ instancemi spravujícími prostředky na vědeckou a výzkumnou práci. Lze velmi reálně předpokládat, že se tato „taktika“ změní směrem k zahrnutí internetových zpřístupnění.

21/ Samostatná existence on-line výstupů by vyžadovala příslušné redakční zajištění, oponentury apod. Takové závažné závazné potřeby lze v prvním kroku zajistit ve spolupráci s existujícími redakčními složkami vč. redakčních rad vydavatelských institucí.

Doporučení

22/ Vyzkoušet nějaké volně dostupné řešení dříve, než se začne se zadáváním programování stránky.

23/ Naléhat na vytvoření „národní“ platformy nejen pro publikaci odborných a vědeckých článků. Pokud by nakonec byla přehledná, tak ji i používat…

2015/09/13 Posted by | dostupnost dat, publikační činnost | , | Napsat komentář

   

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.