Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Za nové odborné a vědecké publikování 2.0 (2.1?)

Záznam myšlenek a výroků bude asi určitě starší než hliněné destičky, pergamen či papyrus. Účel byl vždy všeliký. Pro budoucnost, dotvrzení smlouvy, zaznamenání básně, vzdělávání, filozofické polemiky, dlouhou chvíli… Zejména s rozvojem knihtisku (kdy musely o práci přijít spousty písařů) se otevřel prostor pro sdělování ze sféry společenských věd, včetně historie, a ovšem také poznávání historických výtvarných a stavebních výtvorů. Novou rovinu do historického zkoumání člověčích projevů přinesly vědy o umění či zkoumání typologie staveb a jejich konstrukcí, postupně i o genezi „rostlých“ staveb, významu jejich proměn apod. To vše za dob tištěných knih a časopisů + archivů jako skladišť listin původně neurčených k veřejnému šíření. Doprovodným jevem zkoumání byla nutnost sledovat publikační činnost a nepřehlédnout její výsledky, pokud souvisejí s tématem zkoumání. Tím bylo poznamenáno tempo předávání informací a působeny nesnáze s jejich vyhledáním.

Pak přišel internet. Vědecké či odborné poznatky bylo možné sdílet v komunitě zainteresovaných osobností hned, přitom tak, že se s nimi mohli seznámit všichni ve stejný okamžik. Všichni se mohli seznámit i s odlišnými názory na věc, reagovat. Slibovalo to mocný pohyb poznání vpřed (nebo jiným směrem?; každopádně rychleji). (Méně se tisklo, ale nároky na perfektní redigování se ještě zvýšily.)

Část možných aktérů ovšem začala vymýšlet překážky, pravidla komunikaci zdržující či znemožňující. Je jasné, že ve složitém zděděném právním stavu, jehož setrvačnost je nepochybně v mnoha směrech pozitivní, a také při nevyhnutelných ohledech na ekonomické okolnosti, jsou potřebné kroky k urychlení a usnadnění komunikace odborných a vědeckých poznatků a názorů nesnadné. Ale je třeba jim napomáhat různými způsoby, které má kdo po ruce. Patří k nim snaha o zpřístupňování maxima vlastních výsledků pod svobodnými licencemi. Instituce by k tomu měly vytvářet podmínky, a to i v případech, kdy např. realizace vydavatelských (redakčních) příprav, u nichž by se v žádném případě nemělo slevovat ani pro „self-publishing“, bude z účetního pohledu marná, protože se nebudou prodávat papírové výtisky.

Vlastní publikování by mělo být otázkou odborné prestiže. Autoři by tuto možnost měli vždy zvažovat. Typicky např. na blogu zpřístupňovat etapové zprávy, diskusní příspěvky, dílčí úvahy, glosy k souvisejícím pracím jiných odborníků apod.

Přitom je ovšem třeba překonat ještě jednu bariéru volného on-line publikování. Tou je využívání „svobody“ založit pro každý „projekt“ samostatnou stránku. Často je to vlastně nevyhnutelná nutnost, daná bohužel nekoordinovaným přístupem všech ostatních k internetovému publikování. Ve skutečnosti by však měli všichni naléhat na instituce, aby pro publikování vytvářely jeden nedělený prostor, s tendencí k jednotné terminologii, k intenzivní podpoře odkazování na vše, co se jeví odbornému autoru jako relevantně související s tématem publikace. A samozřejmě i redakci a redakční radě (jež se jistě také rychle naučí on-line redakční práci), jejíž kompetence se nemají redukovat.

V tomto novém pojetí se ovšem stane ještě jedna věc. V momentu vydání článku nemusí dojít k jeho okamžitě zahájenému procesu antikvování. Naopak mohou okamžitě začít aktualizace, nutně ovšem ve všech verzích archivované – jak to známe zejména díky Wikipedii.

Rovněž má být vše propojeno s recenzemi, komentáři… Mělo by se hledat i řešení k hodnocení statí jejich čtenáři. Nemuselo by být vyloučeno odvozovat od toho i honorování autorů (karma autora by mohla záviset i na karmě hodnotitelů; i když je tu samozřejmě riziko manipulací).

Podobně i tištěná publikace by mohla mít u nějakého „autoritního“ záznamu šanci žít v internetovém „světě“. Obdržet čtenářská hodnocení a komentáře, získat rozšíření v podobě odkazů na recenze on-line i tištěné. Apod.

Aktuálně k tématu…

ED 201508270940: Samozřejmostí např. v oblasti památkové péče by mělo být začlenění on-line publikací v IISPP. Tedy např. typicky možnost dohledat z „katalogové“ položky objektu nejen archivované fotky či plány, spisovou agendu a knihovnicky evidované položky, ale také články zveřejněné na internetu (ty si tedy musejí vysloužit místo na slunci bibliografických databází apod.), jelikož jejich hodnota není nikterak apriori nižší, než u tiskovin. Zatím se v tomto směru velmi často setkáme s mylným odbytím problému jako řešitelného důvtipným užíváním internetového vyhledávače.

2015/08/26 - Posted by | dostupnost dat, publikační činnost |

1 komentář »

  1. […] uveřejněním na internetu (tak se vyjádřil např. prezident USA). Část odborné veřejnosti internetové zpřístupnění přímo požaduje, protože to urychluje a usnadňuje výměnu […]

    Pingback od Návrh: Platforma pro on-line zpřístupňování odborné a vědecké publikační činnosti v oblasti památkové péče « Česká placka | 2015/09/13 | Odpovědět


Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

INHH

International Network for the History of Hospitals

New Futures for Replicas

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Eglises de l'Oise

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Archives Portal Europe Blog

The history of Europe - just one click away

DĚJINY ŘÍMANŮ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

https://www.zispotlight.de/

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Dr Sophie Hay

Just an archaeologist who lived in Rome

Umění a vizuální kultura renesance a baroka ve střední Evropě

Blog Centra pro studium raného novověku | Seminář dějin umění, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita

Blog der Bayerischen Schlösserverwaltung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Héritages

La culture pour les jeunes et par les jeunes

http://www.asor.org/

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The official Battle of Wisby blog

The Battle of Wisby 2013 3/8 - 11/8

Docomomo International

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

CRAACE

Continuity/Rupture: Art and Architecture in Central Europe 1918-1939

John Fiske Antiquing

Foraging in the History of Everyday Life

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

London Churches in photographs

See all the Anglican, Catholic and Orthodox church buildings in Greater London

Arbeitskreis für Hausforschung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.